ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 19d04970-7108-11dc-bd26-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 37, person 27
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve ctvrtek dne 7. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 7.
4 article
Na ranní a odpol. Hise přudplácí su v Praze v adminislraei na měsíe na čtvrt lrta . . . . 6 K — s dvoji denáškou ma měsl na čívit lota . . . . 7 K 50 ve nlialkách: a K 80 pa naěsic P' oštou: pa měsíe na stvrt leta . . . . 9 R oo s dvojí zisilko- na měsí ka čtrt leta . . . . 1 K eo
Praha
5 article Nové stíny.
Nové stíny. Posud přihlíželo se v jednání uherské sně movny o branné předloze k účinkům trvalé ob strukce a stavu ex-lex, hlavně pokud se jevily v nepravidelnosti placení daní, ve vznikáni ho spodářských rozpaků a stále odkládaném od vodu v Uhrách za minulý již rok 1903. V po slední schůzi sněmovny uherské přibyl k účin kům těm zjev nový, všech posavadních váž- nější: účinek na rozpoložení myslí vojínů, pro- dloužením služby vojenské postižených. Jak známo, uznala správa vojenská za vhodné, aby v Uhrách k doplnění pluků za mužstvo, jež tři lěta činné služby již koncem měsíce září si odbylo, ale až do konce roku ve službě bylo podrženo, povolány byly tři prvé roč- níky náhradních záložníků; ale mužstvo, sloužící u pluků v zemích okupovaných, v Bosně a Herce- govině, ponecháno bylo i nadále v činné službě. Toto opatření se stalo hlavně se zřetelem k tomu, že známé spletité poměry na poloostrově balkánském na ten čas nedovolují snížení počtu mužstva tamních pluků, a že není za vojíny tři- leté pro nevykonaný odvod vycvičené náhrady Snad také to spolu rozhodovalo, že vojíni, po sádkou v Bosně a Hercegovině ležící, jsou s poměry tamní služby dobře obeznali a že tudíž v nynější situaci jsou dočasně nepostrádatelni.
Uhry Boseň Boseň a Hercegovina
6 article
Ať již důvody ponechání jich ve službě i po Novém roce byly jakékoliv, tolik jest jisto, že ne- potkaly se u mužstva, opatřením timto postiže- ného, s náležitým porozuměním, což mělo za následek, že hlavně v posádkách v Bílku, v Tre- bini a dle pozdějších zpráv i v Apatovci a ve Stolci ležících propukly o svátcích vánočních dosti povážlivé výtržnosti. Události tyto dostaly se na přetřes i ve sněmovně uherské na dotaz. podaný košutovcem Polonyim, na nějž ihne odpovéděl ministr honvédů Nyiri. Dle soukromých zpráv, hlavně listy pešt- skými uveřejněných, propukly nepořádky mez vojíny třetího ročníku, zvláště u uherských pluků 69. a 32. Důstojnictvo se všemožně přičiňovalo, aby vojíni zanechali všech výstředností a upo- zorňovalo mírně na následky, jež by je musily stihnouti. Přes to došlo ku politování hodným případům nejen po hostincích, ale i v některých pevnůstkách a kasárnách, jakož i na kordonu (v pohraničních hlídkách). Tříletí vojíni namnoze odložili zbraně a odpírali konání další služby ; zvláště odešli proti vůli velitele i z pevnůstk čís. 8. v Bílku a odebrali se do tábora, prozpěvu- jíce. Četní vojíní byli v Bílku zatčeni a odveden do Trebině, když pak místnosti tamní nestačily odvedena část zatčených do Mostaru a do Du- brovníku. Na kordonu kozmačském hlidka po- stevila pušky do pyramid a beze zbraně přešla do Černé Hory, ale později se opět vrátila. V Bílku i Trebini konaly vojenské hlídky stál obchůzky, a večer po šesté hodině již nedovolen vojínům vyjíti z kasáren a z tábora.
Bílka Tre Stolac Mostar Černá Hora
7 article
Dle odpovědi ministra honvédů na dolaz Polonyiův jest přirozeno, že nastala vojenské správě povinnost, aby všecky, kdož se provinili proti poslušnosti, pohnala ku přísné zodpověd- nosti; avšak ona zajisté nebude nepřístupnou uznání polehčujících okolnosti. Ač byly zprávy některých časopisů přehnané, musí ministr hon- védů s politováním doznati, že dle zprávy, dne 29. prosince 1903 ministru války zaslané veli- telstvím šesté horské brigády, mužstvo dále ve službě podržené prvního praporu pluku 69. (do- plňující okres Stolní Bělehrad) dopustilo se vý- tržností. Dle zprávy této proslýchalo se již před Vánocemi dle pověstí, jejichž půvoč se nedal vy- pátrati, že mužstvo ročníku 1900 chystá k No- vému roku výtržnosti. Čtyři opilí vojíni již na Štědrý večer nápadně povykovali; ač v po- sádce, ze šesti setnin záležející, případ takový v den sváteční není neobyčejným, nařídil nic- méně velitel, aby předešel dalším výstupům, že mají odpoledne velitelé setnin sami při rozkazu mírně, ale rozhodně vojíny upozorniti, že další službu konati jsou povinni, ale že správa vojen- ská jejich propuštění na dovolenou nepustí
Polonyiův Bělehrad
8 article
s mysli a dle možnosti je nařídí; nechť tedy osud svůj mužně snášejí a zdrží se všech ne- předložených kroků, jež by pro ně měly smutné následky. Dne 25. prosince stala se výtržnost v pevnůstce čís. 2., a bylo šestnácte vojínů za- tčeno. Bohužel, pokračoval ministr honvědů, vy- šlo vyšetřováním na jevo, že výtržnost byly provedeny dle plánu. Dne 27. prosince bylo zatčeno opět 10 mužů, mimo t téhož dne večer pronášeli vojíni po hostincích vyzývavé řeči, a staly se těžké případy po- rušení kázně; za tou příčinou postaveno dalších sedm mužů před vojenský soud, s jinými osm- nácti přítomnými zavede se pouze disciplinární řízení; téhož dne dal velitel brigády zatknouti 16 povykujících vojínů v hostinci. Celkem zúčastnilo se nepořádků 60 mužů, z nichž 16 po staveno před soud. Jak z výkladu ministra honvédů patrno, týká se událostí, jež se staly vesměs před Novým rokem; dle dalších zpráv však výtržnosti dnem 27. prosince neskončily. Uvedení těchto událostí na přetřes ve sně- movně uherské způsobilo mimo jiné i ostrou po- týčku mezi časopisy různých stran. Orgány ostře opposiční vidí v nich účinky stavu ex-lex a činí za ně zodpovědnou vládu, orgány vládní pak při- čítají je vlivu zásad opposičních.
9 article
V pozoruhodné stati zabývé se záležitostmi těmito „Fremdenblatt“, vytýká opposici uher- ské, že nesprávně prohlašuje další podržení tří letých vojínů ve službě za opatření protizákonné a že již dříve vyslovovala „obavy“ pro rozčilent v uherských plucích. List má také za to, že nelze tyto události vysvětliti pouze vlivem lihovin, protože se již předem pro dobu vánoční a novo- roční připravovaly. Vyšetřováním se prý zjistí, zda výtržnosti propukly pouze následkem roz- čilení pro další službu, aneb zda zárodek k nim vznikl vlivy postranními. Není pochyb- nosti, že se dostalo mužstvu upřímného a dů- raznéno poučeni o nutnosti prodloužené služby r že by poučení to nebylo minulo se s úspěchem, kdyby s jiné strany se bylo nepod- něcovalo. Jakožto zvláště přitěžující okol- nost vytýká list, že „tyto těžké výtržnosti se udály na obvodu říše a právě v onom obvodu, kam se ode vždy soustřeďuje větší pozornost, než na ostatní území“; tato poznámka jest tím vý- značnější, uváží-li se, že uvedený časopis pě- stuje blízké styky s ministrem zahraničných zá- ležitostí.
10 article
Bohužel, staly se poměry v okolí Bílku Trebině předmětem zvláštní pozornosti již v létě minulého roku, za známého trapného pochodu, jemuž padlo za oběť mnoho vojínů; již to samo bylo s to, zůstaviti v myslích vojínů zárodky touhy, aby tamní těžká a mimořádná služba je- jich v čas se ukončila. Nevíme proto, je-li záhodno, význam udá- lostí vánočních a novoročních zvyšovati ještě předpokládáním vlivů jiných, postrannich, s po- hraničným obvodem nějak zvláště souvisících. Pro mimouherské interessenty vznikají př této příležitosti pochybnosti druhu zcela jiného; jak totiž vyplněny budou mezery, těmito výtrž- nostmi v uherských plucích vzniklé pro pravi- delnou službu nejen v počtu jejich mužstva, ale i v jejich služební náladě?
Bílka
11 article K jubileu samosprávy.
K jubileu samosprávy. Mimo nadání jsem donucen po třetí (a sna naposledy) hájiti svoji myšlenku: oslavu čtyři- cetiletého jubilea naší samosprávy. Tentokráte byl to Věstník Národní jednoty severočeské. který bagatelně zmínil se o této věci, nazvav projektovanou oslavu vbezvýznamnou malicher- nosti« a přiděliv obecnímu a okresnímu zřízení ironický název »samospráva«. Mimo to opakuje již vyvrácený nesmysl, že obecní zřízení dal nám nynější cislajtanský parlament (v r. 1862), kdežlo všeobecně známo, že cislajtanský parla- ment datuje se vlastně teprve od r. 1867. Každý politický abecedář má věděti, ze Schmerling da
12 article
ústavu celé říši, netuše ovšem, že po 6 le- tech Beust udělá z uherských zemi nový stát. Málo také chybělo, že by Věstník Národní jednoty severočeské byl prohlásil nás, kteří vi- díme v obecním zřízení něco dobrého, za vlasti- zrádce resp. za zrádce na programu státopráv- ním. Touto směšnou výtkou nebudu se zabývati, poněvadž mám za to, že obecní zřízení nen přece tak bídné a zavržitelné, když pro jeho uzákonění hlasovali: dr. Brauner, dr. Rieger dr. Karel Sladkovský. Ti byli zajisté zrovna ta- kovými státoprávníky jako pisatel onoho článku ve Věstníku Národní jednoty severočeské! Nemusím také široce vysvětlovati, že známy jsou mi vady a nedostatky obecního zřízení. Vždyť jsem to byl zase já, který začal psáti (v »Národních Listech«, v »Neodvislých Listeche a v Harmachově »Věstníku samosprávném«)o potřebě revise obecního zřízení. Mimo to vyšla nedávno tiskem má přednáška »O zamýšlené opravě obeeního zřízení«, kde jsem soustavně poukázal na všecky vady obecního zřízení. Nie měně nerozpakuji se znova opakovati, že zákon tento, sdělaný před 40 lety (!) za zeela jiných politických, hospodářských a sociálních poměr jest a zůstane jedním z nejdůmyslnějších našich zákonů. A kdyby dnes sestoupila se kompilační ko- mise z nejpokrokovějších, z nejradikálnějších a nejvlastenečtějších poslanců či odborníků, tedy znova a znova bude sáhati po nynějším obee- ním zřízení, přidržujíc se při sestavování nového obecního zřízení hlavních zásad, ovládajícíeh naše tupené obecní zřízení. Ostatně připomínám pisateli onoho článku, že skoro žádný náš zákon zemský nevyrostl z domácí půdy (agrární zákony, sociální, stravovny, zprostředkování práce atd.) a přece žádný rozumný člověk ne- bude je zatracovati.
Brauner doktor Rieger Sladkovský
13 article
Vystoupení Věstníku v této otázce jest jen novým smutným dokladem, že ani naše intelli- gence nevšímá si opravdově života samospráv- ného. Máme nyní dva odborné časopisy, píšíe o autonomních otázkách: »Samosprávný Obzors a Harmachův »Věstník samosprávný«. V obou bylo uvedeno a vysvětleno, proč některé korpo- race samosprávné a proč zejmena samosprávné úřadnietvo chce oslaviti jubileum samosprávy. To však ušlo větší části naší intelligence, poně- vadž si naších autonomních časopisů a snah samosprávného úřadniclva zhola nevšímá. Po- kládám tudíž za nutné, rekapitulovati zde zkrátka účel projektované oslavy. Chceme především vzbuditi a rozšířiti větš a opravdovější zájem pro samosprávu vůbee. Hodláme při té přiležilosti připamatovati mno- hým okresním výborům, že jejich působnost ne- spočívá pouze v nakupování štěrku, nýbrž že mají právo a povinnost podporovati veškeré snahy osvětové a všecky účely národní a huma- nitní. Zejmena pak chceme upozorniti, že mnohé naše autonomní zákony (na př. obecní zřízení) musí býti dle časových potřeb opraveny a do- plněny. A tu máme za to, že iniciativa k tako- vým reformám a k založení nových humanníeh a osvětových institucí mohla by vzejíti nejspíše a nejvhodněji v tomto jubilejním roce. Tedy ne »marnivosti«, nýbrž nejčistší ideál byl nám po- hnutkou pro pořádání oslavy jubilea. Konečně podotýkám, že nemíníme vyvolat nějaké národní slavnosti, slavnosti s praporečky. s muzikou a tancem. Nikoliv, přejeme si, aby po okresích konaly se vážné schůze s přednáškami, kde by naše obce a okresy skládaly túčty z dosavadní 40- leté činnosti a chystaly plány k nové další a in- tensivnější činnosti jak v zájmu vlastním, tak i na prospěch celého českého národal JUC. Jos. Podolák
Ted Podolák
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 6. ledna. (Zvýšení civiln listy.) Současně s loňským rozpočtem vláda podala říšské radě předlohu o zvýšení civilní
Praha
15 article
listy o dva milliony korun; obdobná předloha podána i sněmu uherskému. Přes to však, že předloha ta nebyla projednána a tedy také ne- byla přijata ani ve Vídni ani v Pešti do „sche- matického“ rozpočtu za r. 1903, uveřejněného dne 30. prosince ve vídeňských úřadních novi- nách — prý jako substrát pro státní účtárnu — pojata civilní lista již v položce zvýšené. Na tuto nesprávnost upozornily některé časopisy mimo jiné i „Arb.-Ztg.“ Včerejší „Fremdenbl. reaguje na výtky toho druhu a praví, že vřadění civilní listy v položce zvýšené nemá podobně, jako vřadění umořovací renty do schematického rozpočtu rázu takového, jakoby se ony zvýšené položky povolovaly pomocí § 14., nýbrž jejich smysl jest prý pouze ten, že vláda se nehodlá vzdáti požadavku, aby civilní lista byla zvýšena z důvodů, jež uvedla, když spolu s rozpočtem podala sněmovně i tuto předlohu. „Ostatně — dodává „Fremdenbl.“ — ačkoliv byl po ruce ústavně úplně dostatečný podklad ve formě za- timných rozpočtů na prvé a druhé půlletí minu- lého roku, nebylo za výplatu zvýšené civiln listy v roce 1903 požádáno a nebyla také na- řízena.“ „Arb.-Zig.“ spokojuje se prohlášením vlád- ního listu, že vláda se pouze „nehodlá vzdát požadavku“, ale popírá oprávněnost tvrzení, že by pro výplatu zvýšené civilní listy byl „ústavně úplně dostatečný podklad“ v obou provisoriích. vydaných pomocí § 14. Paragrafem z nouze ne- smějí se dle výslovného znění ústavy zvýšovat státní břemena a proto také nelze mocí tohoto paragrafu zvýšiti civilní listu. K tomu jest opráv něn pouze parlament jak v této polovině říše tal i za Litavou.
Vídeň Pešť
16 article
V Praze, 6. ledna. (Proti sjezdu sla- vistů.) Zmínili jsme se včera o memorandu lvovských akademiků, protostujících proti úča stenství polských historikův a filologů na petro- hradském sjezdě slavistů. V memorandu praví se mimo jiné, že by práce polských učenců, určené pro všeslovanskou encyklopedii, musily projít ruskou censurou. „Glos Narodu“ má sice lee- které pochybnosti lvovské akademické mládeže za slušné, ale dodává, že hřeší jednostranností. „Žádný polský učenec nesvolil by zajisté — praví dále — aby mu ruský censor škrtal neb měnil názory a úsudky neb překrucoval fakta Stati polské buď budou uveřejněny tak, jak byly napsány, aneb jich vůbec v encyklopedii nebude Obavy, vyjádřené v memorandu, jsou tedy plané. Z Lublaně, 4. ledna. (Podloudná stát ní německá škola v Opatii.) Před ně- jakým časem pronikla na veřejnost zpráva, že vláda chce postátniti německou schulvereinskou školu v Opatii. Proti úmyslu tomu protestováno ihned v slovenském časopisectvu, které ukázalo, jak zbytečno by bylo vydržovati ze státních pro- středků školu pro hrstku Němců v Opatii, kdež se domácí chorvatské obyvatelstvo nemůže po dlouhá léta domoci školy chorvatské. A přesto stát německou opatijskou školu vydržovati bude. Ovšem způsobem podloudným. Před ně- kolika dny objevila se v úřadních novinách zpráva, že pro německou státní školu v Pulji byli jmenováni dva provisorní učitelé. Ve sku- tečnosti oni dva provisorní učitelé působí na ně- mecké škole v Opatii. Veřejnost byla tu okla- mána předstíráním, že se ustanovují noví učitelé pro starou školu puljskou, kdežto ve skutečnost jde o postátnění schulvereinské zbytečné školy v Opatii. Jest to opět křiklavý doklad národní nestrannosti dra. Körbra a jeho pomocníka dra.
Glos Naroda Němec Praha Lublaň
17 article
Hartla. Ze Záhřeba, 4. ledna. (Uherské a ch or- vatské investice.) Dr. Mazzura uveřejníl v „Obzoru“ obšírnou stať, v níž dokazuje, že uherské vládní kruhy neprávem pokládají státní investice v zemích chorvatských za invostice uherské. Na základě zákonů o vyrovnání uher- sko-chorvatském dochází k závěru, že investice na území chorvatsko-slavonském jsou buď spo- rečné uhersko-chorvatské aneb čistě chorvatské (autonomní), žádné však uherské. Chorvatsko V drobném prodejít ranni číslo o zobě . . . za 9 . . . za 2h odpolední Ve flialkách na venkově: ranní čislo. . . . . . . . odpoladní. . . . . . . . Bh Inserát plaší se hotově napřea Přcdplacení a insorty přijíná admini- strace v Marianské ulici č. z. Tam nacházejí se též rodakee tiskárna a ezpodice „Národnich. Listů“. Bukopisy se nevraceji.
Hartl doktor Mazzura Záhřeb Chorvatsko
18 article
Siavonie mají svůj zvláštní státní majetek, jako na př. státní lesy, jež nemohou býti zcizeny ji- nak, než s dovolením chorvatského sněmu. Ony nemovitosti, jež slouží potřebám společným, tvoří pak společný erár uhersko-chorvatský. Proto budovy poštovní, železniční a taktéž železné dráhy na územi chorvatském nejsou majetek výhradně uherský, nýbrž společný, poněvadž slouží společným potřebám obou zemí. Budovy ty a železnice nebyly stavěny jen z důchodů uherských, nýbrž i z příspěvků chorvatských. Pisatel proto zamítá nesprávný název „uherský crár“, jehož se užívá v úřadních spisech i tehdy, je-li řeč o společném majetku na území chor- vatsko-slavonském.
Siavonie
19 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 6. ledna. Boris Sarafov. Jméno Borisa Sarafova opět se začíná ob- jevovati v novinách. Povšímnutí zasluhuje, že se to děje zvláště v rubrice telegrafických zpráv. Zasilatelé jejich patrně chtějí osvěžiti vyrudlé barvy populárnosti tohoto hrdiny, jenž se z po- vstání makedonského značně obohatil, zatím co všechno obyvatelstvo pomohl uvrhnouti do zou- falé bídy, z níž se nevysvobodí ani za desítky let. O Sarafovu bylo z několika stran zjištěno, že přijímal také peníza z Vídně a jednal tedy v Makedonii jako její najatec. Pan Müllen z Rogboje, rakousko-uherský adlatus Hilmi pa- šův, byl jmenován jako ten, s nímž Boris Sa- rafov udržoval spojení. Boris Sarafov užil zimní prázdně k rozší- ření svého obchodu s krví Makedonců dále do zemí západních. Byl nejprvé v Paříži, potom v Londýně. Zde operoval současně s generálem Cončevým, jenž naň byl vyzradil, že přijímá pro svou osobu z Vídně peníze. Cončev sám byl do Makedonie vyslán knížetem Koburgem spolu s plukovníkem Jankovem. Každý z nich obdržel za to 30.000 fr. Na přátele Makedonců v Londýně učinilo trudný dojem, že Sarafov a Cončev neobrátili se na ně společně, nýbrž každý zvlášť a na svůj vrub, při čemž jeden druhého snažil se očerniti. Sarafov byl přijat tajemníkem zahraničného ministra Sandersonem, jenž mu odňal všechnu naději v pomoc Anglie. Pravil, že Anglie musí vyčkati, podaří-li se prakticky prověsti reformy. Dokud se neukáže, že reformy prověsti se ne- dají, Anglie bude podporovati velmoci, které chtějí reformami rozřešiti makedonskou otázku. Varoval Sarafova, aby nezačínal nového po- vstání, jež by bylo neodpustitelnou chybou.
Sarafov Boriso Sarafův Sarafův Müllen Boris Makedonec Cončevý Cončev Sanderson Praha Vídeň Makedonie Rogboj Paříž Londýn Jankov Anglie
20 article
Pochopská politika Řeků. Dop. »N. L.« Z Athén, 31. prosince. Řecký zahraničný ministr pospíšil vzdáti telegraficky vřelé díky hr. Goluchowskému za pochvalu, kterou v de- legacích vzdal Řecku za mírumilovné a vzorné chování v příčině Makedonie. Takového uznání nenadál se ani ministr ani žádný Řek; proto bylo tím větší jejich překvapení a veselejší ná- lada, již jim způsobil p. Goluchowski. Jak jsme nejednou nezvratnými fakty doká- zali, Řecko a Řekové mají největší vinu nynějších zmatků v Makedonii a Albanii. Řecko a Řekové tam způsobili poměry, které zmaří všechny po- kusy o reformy. To vědí ve Francii a Anglii, pročež veřejné mínění těchto zemí odsuzuje jednání Řeků; ale rakouská diplomacie jako obyčejně nezná pravého stavu věcí na Balkán- ském poloostrově a považuje všecko za svůj úspěch, co je na škodu slovanských živlův,a jen k tomu pracuje. Podivný osud tomu chtěl, že týž den, kdy hr. Goluchowski velebil Řeky, turecké válečné lodi zajaly dvě řecké plachetnice a jiné dvě lodi zapudily na ostrov Skyro. Všechny tyto lodi vezly pušky, prach a dynamit z Pyrea do
Řek Dop Goluchowský Atény Řecko Makedonie lada Albánie Francie Anglie Balkán
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 6. ledna. Do pohádkového města na východě — všechna města z pohádky leží na východě — kde dlouhé věky žili lidé dosti šťastně a spo- kojeně, přistěhovala se jednoho krásného dne neznámá, jež ubytovala se v nejlepším hotelu a počínala si vůbec tak, jako by byla měla plné kapsy peněz a vůli, státi se v odlehlém tom koutě, kam z velikého světa jen málo kdy pro- nikla nejasná zvěsť, aspoň královnou. Jakkoli nikomu se nevnucovala, nikoho nesváděla, po- zoroval přece jenom každý, že v té ženě cosi přitažlivého a komu se událo přibližiti se k neb jíti kolem ní, pocitil ihned tajuplný vliv bytosti té. A ku podivu. Jakkoli byla ženou ci- zinka ta nevzbudila, jak by se mělo za to, nej- menšího odporu mezi krásnou pletí, naopakt se lepila na ni, jako mouchy na americký papír. Zato mužové to byli, kteří na svůdný zjev se zlobili, pak ho do všech pekel posílali aby na konec sami se stali jeho ctiteli . . .
Praha
22 article
Dost často se stalo, že do zapomenutého města zabloudil prorok, jenž hlásal všeliká nová učení, všeliké nové pravdy. Však chtěl-li získati adeptů, různých musil užiti k tomu prostředků. Musil užiti novin a ohlášek, musil agitovati od muže k muží, úplatky a dary získávati přízeň. Naše neznámá těmito prostředky opovrhovala. Seděla prostě doma, česala svůj žlutý vlas a přemýšlela o nových variacích svého nádherného úboru. Při tom zvala střídavě tři neb čtyři nejpřednější osobnosti tu i tam k five o' klock na čaj a jenom ve svátek neb za příležitosti zvláštních objevila se ve veřejnosti. Však stalo-li se to, bylo to pokaždé událostí. Lidé se sbíhali, aby uviděli dímu tu ve skvělé toiletě, na níž od nejmen- šího knofličku u rukavice až na smělý klobou- ček bylo všechno slohové, všechno elegantní krásné. Dámy trnuly, páni neodvraceli zraků od nebeské postavy. Z počátku dámy jen nepatrnosti napodobiti si troufaly. Sem tam nějakou stuhu, nějakou krajku. Později ovšem pokročily. Imitovaly stři sukně a snažily se jako cizinka vyzdobiti živůtek.
Musil
23 article
Také co do látek počal se jeviti v tajuplném městě odchylný od dřívějška vkus. Kupovány látky dražší a důkladnější, i bylo pozorovati, jak ponenáhlu zevnějšek dam ve městě se mění ase přizpůsobuje skvělému vzoru. A nepozorovali to pouze odborníci v dámských toiletách, nýbrž po- zorovali to i laikové, pozorovali to zejmena mu- žové ve svých kapsách, neboť úbory vysoce- ctěných paniček a spanilomyslných dcerušek stály pojednou třikráte tolik, než kdykoli před tím. Jakkoli se nyní silnějšímu pohlaví paničky i slečinky mnohem více líbily, než kdy před tím, přece ono těžce neslo obrat ten z pochopitel- ných důvodů hospodářských i uvažováno vše- možně, jak zlomiti vliv svůdné cizinky, jež ostatně byla se dávno již v městě tamějším po- měrům akkomodovala a kterou tamější dámy po- kládaly dávno již za svou. Starší podlehaly méně jejímu vlivu a často bylo slyšeti z jejich úst stesk na řádění svůdkyně, zároveň touhu po dávných lepších časech, kdy každá šetrná hospodyňka měla jedny šaty, ovšem že aspoň třikráte pře- šívané, deset až patnáct let. Dámy mladší jako amazonky chránily vládkyni, odhodlány, oběto- vati pro ní všechno. Když konečně někofik mužů přišlo na mi- zinu a když pomlouvači jali se tvrditi, že se to stalo jedině následkem přepychu, jejž ženy dcery bankrotářů provozovaly, sešli se ko- nečně muži k vážné poradě, jakých uchopiti se prostředků, aby město zbaveno bylo draka, který se v jeho zdech usadil a jemuž nuceno
24 article
bylo přinášeli tak těžké oběti. Jedni, jako se to děje na všech shromážděních, přeháněli, tvrdíce, že jestli to tak půjde dále, město bude uvrženo v neodvratnou zkázu, kdežto druzí při- kládali větší váhu mravní škodě, která oby- vatelstvu ze zhoubné činnosti bůh ví odkud do města zaváté cizinky vznikne. Konečně usne- seno všemi hlasy proti třem, že má býti cizinka z města — jako osoba cizimu majetku hmot- nému i mravnímu nebezpečná — vypovězena. Jen tři hlasovali proti tomu, byli to: majitel obchodu se střižným zbožím, ženský krejčí fotograí. Hlasování se vzdal jediný doktor, poněvadž jako obecní lékař musil o to dbáti, aby měl pacienty a nemohl býti tedy proti korsetům vléčkám, kdežto jako fysik neměl míti žád- ných pacientů a musil tedy vléčky a šněrovačky co nejrozhodněji zavrhnouti. Úsnesení to mělo ve městě účinek hrozný Nejlepší přátelé se přestali pozdravovat, ne snad proto, že by se byli znepřátelili, ale z toho dů vodu, že jim to ctěné polovice zakázaly. Kdo byl na indexu, nesměl se na ulici ukázati nechtěl-li, aby mu některá z dám oči vy- škrábala. Konečně svolali valnou schůzi také ženy. aby se poradily o tom, jaké zjednati velké slavné přítelkyni, tak krutě pronásledované, za- dostučinění za příkoři, jež se ji bylo stalo jak ji uvésti a dosaditi opět v její dřívější sídlo aby dále kralovati mohla. Za tímto účelem ihned zřízen fond, do něhož se příspěvky jen jen hrnuly. A co stalo se dále. Aby proveden byl důkaz, že politika dělá školu, usnesly se dámy jednohlasně na tom, že zahájí oproti mužům na celé čáře ob- strukei. I zvolen hned zvláštní výbor, jehož úkolem bylo zorganisovati tuto obstrukci a se- trvati v ní tak dlouho, dokud muži nezměknou
25 article
Usnošení to vyvolalo, jak se dá mysliti, ve městě ohromné zděšení. Něco takového se neočekávalo. Považte, ženský strajk ! Mnozí se tomu smáli, dokazujíce, že hrozbu tu si ženské rozmyslí, takový nesmysl že neprovedou! A co se stalo? Již druhého dne dostavily se následky smě- lého ženského »justamentu« měrou netušenou. Mužové, jakmile ráno vstali, sháněli se po kávě. Však kamna byla studená. K vůli kraptu bryndy nebude tak zle, těšila se silnější polovina oby vatelstva, i spěchala ve velkých zástupech do ka- váren. Leč i tam je očekávalo překvapení ! Paní kavárníková a také slečna vrchní kuchařka byly mezi spiklými ženami a nevařily. Muži nahradili snídaní slivovicí a těšili se na oběd. Pro ten nám přece něco opatří, vždyt samy také budou míti hlad. Nadešlo poledne, muži vraceli se z obchodů a dílen, z úřadů ze škol hladovi jako vlci. Leč marná naděje, marné čekání. Dopadlo to s obědem jakos snídaní. Muži láteřili, vyhrožovali, chystalise užiti násilí, leč dámy stály jako mury hradné a poněvadž vždy musí kapitulovati muž, když žena se hněvá, a poněvadž, jak se ukázalo, je taková ženská stávka mnohem mrzutější, než kterákoli jiná, uzavřeli páni s odbojnými Vla- stami kompromis, přijali »cizinku« do svazku obecního a slibili ji, že ji na dále nijak proná- sledovati nebudou. Za jásotu vítězných družek odvezli pak tuto do jejího starého sídla. Nemusila již skrývati se v incognito, nýbrž vyvěsila na svůj dům ihned velký štít, prove- dený ve slohu secessním, s nápisem:
26 article
„Mod a.
27 article
Ubozí muži! Jak se bránili proti ubohé pronásledované, o níž měli za to, že má namí- řeno jen na ženské. Jak ji při každé příležitosti stavěli na pranýř i s těmi, jež se jí přespřília — dle jejich domnění — oddávaly. Jak se ji po smívali, ji proskribovali všude: v novinách, na divadle, v kupletech, v poulíčních písničkách, aniž by tušili, že, zatím, co po ní házeli shni- lými jablky, seděla jim již v týle, a marné že bude jejich namahání ji setřásti. Teď aby se dámy vzepřely modním poše- tilostem mužským. Nepozorujete, co se nyní děje? Nepozoru- jete zvláštní pohyb, řekl bych, metamorfosu, v krojích? Ženské se všemožně namáhají, aby vypadaly ve svém šatě jako mužšti a muži zase naopak libují si v modě tak titěrné, že bychom ji právem nazvati mohli modou ženskou.
28 article
Což nepokládá se dnes u hejska úzká taille zrovna tak za hezkou jako druhdy u ženských? A čím více se z ní ženy emanci- pují, tim většího nabývá rozšíření mezi muž- skými. Neni-liž to poblouzení? Co by tomu řekl belvederský Apollo, kdyby viděl moderní kreatury s vosími životy a při tom s chodidly jako menší přivoznický člunek? A všimněme si těch moderních límců u košile. Zdali je mladí páni neanektovali slečinkám v tanečních hodi- nách, kde je dovoleno, jak známo, tak leccos si vyměniti. Všimněte si, prosím, jenom moder- ních zimníků, jak jsou střiženy? Zrovna tak, jako damské pláště před pěti a desíti léty. A což nynější nízké damské šněrovačky ne- jsouli to letní vestičky pánův, jež nosí proto, aby plnou krásou se pod nimi presentovala hedvábná košile? Nechci dělat pouhým okem statistiku, ale tvrdil bych, že u nás v Praze je více modních pánů, než modních dam a že nejsme snad daleci toho, kdy nuceny, shluknou se ženy, aby protestovaly proti pošetilostem modním pánův. Ale ne, toho neučiní, mužská ob- strukce by byla nebezpečnější.
Apollo Praha