1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 6. ledna 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hlsty
přodpláeft nai
v Praze v admislstraei
na měsíe
.: 6K —
na čtvrt leta
s dvojí donáškou
na měal
na čtvit lota . . . . 7 K 50h
ve alialkáchr 2 K soh
na něske .
Tešten:
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí zísilkou
nnřst
nk tvrt lota
Praha
5
article
Onošní číslo pra Prahu le o 10 stranácl.
Onošní číslo pra Prahu le o 10 stranácl.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde ve čtvrtek dne
7. ledna t. r. v obvyklou ho-
dinu ranní-
Praha
6
article
Kdo má potřebí obstrukce?
Kdo má potřebí obstrukce?
Meranská řeč tyrolského poslance, šl. Grah
mayra, ve včerejším odpoledníku našem uveřej-
něná ve hlavních částech svých, poněkud roz
čeřila mrtvou hladinu vnitřní politiky eislajtán
ské. Opakujeme tu její tresť, pokud byla adre
sována jednak ke sdružení všeněmeckému v par
lamentě vídenském, jednak k ministru Körbrovi
Poslanec Grabmayr probral tři způsoby, vedoue
k vyléčení skomírajícího parlamentu vídenského
Jsouť prý to předně změna ústavy, za druhé zjed-
nání míru mezi národy, za třetí změna jedna
cího řádu pro parlament. Cestu první a dru-
hou prohlásil na ten čas za vyloučenou naprosto
a vyslovil se jen o třetí, jež dle jeho soudu by
mohla vésti k cíli. Ale, aby se podařila, „m u s
s rozhodnou vůlí Němeů spojiti se
dobrá vůle vlády.
Změnu jednacího řádu pro říšskou radu ví-
denskou šl. Grabmayr myslí si přesně v tom
směru, že by provozování obstrukce kýmkoli na
příště se stalo zhola nemožným, tak aby parla-
ment opět nabyl své schopnosti k ústavní práci.
Vzhledem k neustálému zatracování a kaceřo-
vání obstrukce české na celé čáře strany ně-
mecké bez rozdílu politického přibarvení po-
slanec Grabmayr patrně nadál se, že svým sou-
kmenovcům nemá potřebí ještě široce a zevrubně
vykládati, oni že jsou povinni projeviti „roz
hodnou vůli“ svou pro úplné odstranění a po-
tlačení všeliké obstrukce v parlamentu. Prozatím
aspoň v parlamentu, o sněmy zemské tou chvil
se nestará; ale parlament „rozháraný, sešlý, zdi-
vočilý“ naplňuje srdce jeho velikou tesknotoua
obavou. K vůli zachování jeho, k vůli oživen
a vzkříšení jeho vyzývá Němce, aby „rozhodnou
vůli“ svou, o niž ani nepochybuje, že tu jes
a jen čeká na podnět k činu, spojili s „dobrou
vůlí vlády.
Grabmayr
Němec
7
article
A tu jest v meranské řeči jeho velezajímavý
uzel. Jak známo, otázka, má-li posavadní jednací
řád parlamentu vídenského se změnit a jak, jest
tak stará, jako obstrukce v tomto parlamentě,
totiž jako obstrukce německá, jíž za
oběť bylo hozeno ministerstvo Badenovo a i zá-
kladnimi zákony prosincovými zaručená rovno
právnost jazyka českého s německým při všech
úřadech státních v zemích koruny české. Tedy
celkem na osmý rok trvá otázka nového jedna
cího řádu pro říšskou radu vídeňskou. Všechny
strany parlamentní a jednotliví náčelníci klubův
a politikové za tu dobu už vyslovili se o nít
toliko vláda páně Körbrova, či vlastně pan dr-
K örber sám do té chvíle o ní mlčí.
Poslanec tyrolský, nabádaje soukmenovee
své, aby pro žádoucí změnu jednacího řádu,
která jedině ještě může parlament zachrániti při
životě, spojili „rozhodnou vůli“ svou s „dobrou
vůli“ vlády, předně činí podstatný rozdíl mezi
vůli na obou stranách, a za druhé při slově
vláda ukazuje na určitou osobu. Při Němcích
vůli „dobrou“ předpokládá; žádá jen, aby se
projevila rovněž „rozhodně“ pro změnu jedna-
cího řádu, jako se projevuje proti obstrukec-
české. Při vládě má na mysli jen dra. Körbra
a zkouší to s ním, aby ho přiměl k přiznání, že
má vůli opravdu dobrou.
Tento pokus jest kousek diplomatické tak
tiky. Zasluhuje, aby tu byl vyznačen zvláště
důrazně. Poslanec Grabmayr pravil: „Nepřátelům
p. dra. Körbra zdrželivost vlády ohledně opravy
jednacího řádu zavdala podnět k prudkým ob-
žalobám. Přisuzovalo se předsedovi ministerstva,
že nepřeje skutečné a účinné opravě jednacího
řádu, poněvadž sněmovna dělná by ohrožovala
osobní prospěchy jeho. Dr. Körber
Badenův
Körbrův
Němec
Grabmayr
doktor
Körber
8
article
prý nepomýšlí propustiti parlament z kurately
paragrafu čtrnáctého; čím mizernější parlament,
tím nezbytnější prý vedoucí státník. Rozvaliny
parlamentu jsou prý podstavcem jeho velikosti
malomoci sněmovny poslanecké odpovídá prj
jeho všemohoucnost. Pokud prý parlament, ve
všech funkeích ochromen, jenom na pohled žije
dr. Körber se vznešeným klidem může prý dívati
se na horlivé kutění těch, kdož rádi by ulovili
nějaký úřad ministerský. Ale jakmile by se
vrátily spořádané poměry, násle-
dovalo by zřízení vlády parla-
mentní, a tím sláva páně Körbrova byla by
v koncích.“
V tomto zreadle poslanec Grabmayr vylíči
vlastní jádro vší politiky p. Körbrovy. Praví, že
tak mluví o něm jeho nepřátelé, dodává ihned.
že sám všem těmto řečem nevěří, že stále si váži
ministerského předsedy pro jeho vlastenectví
(jaké?) a pro jeho cit povinnosti; ale o jeho
„dobré“ vůli pro změnu jednacího řádu tm
směrem, aby v šeliká obstrukce v parlament
na příště byla nemožná, aby parlament opět na-
byl své dělnosti, následkem toho aby pak bylo
nejen možno, ale i nutno, na místě posavadní
neparlamentní vlády zříditi vládu parla-
mentní, v níž pro pana dra. Körbra
by nebylo vůbec ani pídě místa, po-
slanec Grabmayr naprosto mlčí!
S nepřestižnou obratností sestavil celou ob-
žalobu proti němu: ale když s velikým gustem
s ní byl hotov, praví, že — Brutus jest hodný
muž! —
Pan dr. Körber má slovo, aby mu pověděl
že ve svém ministrování dalším do-
vede se obejíti bez — obstruke
německé. Tím časem Němci už se vyslovili,
oni že nepřipustí takovou změnu jednacího řádu
která by jejich obstrukci v parlament
navždy učinila nemožnou.
doktor
Körber
Grabmayr
Brutus
Němec
9
article
Hlavní hlasatel a dozorce politiky páně Kör-
brovy, „Neue Fr. Pr.“, už včera pustila se do
tyrolského poslance, aby mu dokázala, že jeho
předpoklad o „dobré“ vůli všech Němců v par
lamentě vídenském, změniti jednací řád tak, aby
žádná obstrukce tam už nikdy nebyla možna,
byl a jest velikým klamem, oni že takové vůle
naprosto nemají, naopak, že možnost sve
obstrukce pro všechnu budou-
nost chějí míti zachovánu a za-
bezpečenu, a že do obstrukce nej-
prudčí jsou ochotni vrátiti se t
chvíle, jakmile politika vnitrorakouská ne
půjde cestou, kterou oni jí vykáží.
A nechtějí-li Němči obstrukci z parlamentu
na vždy vyhostiti: pan dr. Körber nebude to chtí
s nimi. Třeba jen z vedlejšího ohledu, že parla-
ment pak by byl schopen práce, že zavládla by
v něm opět zásada všeliké ústavnosti, podle niž
menšina musí se podrobiti vůli a usnesení vět
šiny, že parlament s určitou většinou všim právem
by se domáhal zřízení vlády parlamentn
na místě byrokratické, jaká jest Körbrova a tak
Kör
Neue
Němec
doktor
Körber
Francie
10
article
Z toho poslanec Grabmayr vidí už dříve, než
se ozve p. dr. Körber, že posavadní ministerský
předseda opravdu jest muž, za jakého jej po-
kládá, že má veliký „eit pro povinnost“, že ve
dne v noci dýchá samým „vlastenectvím“, že
v otázce nového jednacího řádu pro parlament
neřídí ho nic než péče o prospěchy státní, a že
prospěchy osobní a prospěchy jeho tělesné stráže
všeněmecké jsou u něho na místě posledním ..
Svrchovaně oprávněnou, vnucenou obstruke
národa českého prohlašovati za trestuhodné po-
škozováni státu a volati proti ní do boje nebe
i peklo: to jest úplně v pořádku; ale „p ro
my, Němci, bychom měli vydati tu
zbraň z ruky?...“ táže se pana Grabmayra
hlasatel politiky páně Körbrovy.
I pan dr. Körber i jeho všeněmecká družin
má obstrukce v parlamentě i na sněmích v ze
mích slovanských potřebí, poněvadž jen tak se
drží při vesle vládním v neněmeckém Rakousku
dále.
Grabmayr
doktor
Körber
Němec
Körbrův
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 5. ledna. (Následky Košu
tova odporu proti § 14.) Jeden odstave
úmluvy dra. Körbra s Kolomanem Szellem, uza
vřené v sylvestrovské noci r. 1902, připoušté
uzákonění rakousko-uherského vyrovnání a samo
správného celního tarifu v Rakousku pomoe
§ 14. Závazek, na nějž přistoupil svého čast
Kol. Szell, převzal patrně také hr. Štěpán Tisz
a tím poskytl dru. Körbrovi možnost nedbatio
dělnost rakouského parlamentu a vystupovat
s vysoka proti české opposicí, poněvadž dr
Körber si byl do poslední chvíle vědom, že v při
padě potřeby vytrhne ho i zě nejkrajnější nouze
§ 14. „Slowo pol.“ pojednávajíc o nejnovějším
obratu, jenž nastal v Pešti vzhledem k § 14.
připouští dokonce, že pevnou vírou v paragraí
z nouze vysvětlují se i slova o bezúspěšnosti české
obstrukce, jež dr. Kramář uslyšel 16. prosinee
na hradě císařském, jakož i pohrdavá slovao
české opposici, jež bylo od toho dne možno číst
skoro každodenně v inspirovaných listech vídeň
ských.
Koša
Szell
Štěpán Tisza
Körber
Kramář
Praha
Rakousko
Pešť
12
article
Ale o Novém roce situnce se změnila. Frant
Košut ubezpečil své přívržence, že nepřipustí
aby se v uherském parlamentě vyřídily předlohy
o vyrovnání a celním tarifé, dokud Rakousk
tyto předlohy nevyřídí cestou parlament
ní. Vyrovnáni a celního tarifu, uzákoněnéhov
Rakousku pomocí § 14., strana neodvislosti ne
uzná. Že Košut hrozbu svou dovede splniti, o tom
poučila svět historie lonského uherského sněmo-
vání. V Rakousku tedy vyrovnání musí se provésti
cestou parlamentní. „Co to znamená?“ táže se
lvovský list a odpovídá: „To znamená, že se mý
lili, kdo se domnívali, že se jim podaří udržet
i na dále systém zamaskovaného absolutismu.
Tím rozpadá se v niveč plán, aby parlament by
udržován ve stavu stálé choroby, až by spol
s parlamentem i parlamentarismus skonal sešlost
věkem. To znamená, že tak neb onak bude
nutno uspokojiti Čechy. To znamená
že vláda, nynější neb jiná, bude nucena postarat
se o pevnou sněmovní většinu, která převezme
určité závazky, ale které se navzájem musí do
stati též určilých závazků politiekých neb ho
spodářských ...
Podobně vyslovuje se vídeňská „Inform.
Košut
Čecho
Rakousko
13
article
„Po prohlášení Körbrově — praví — situace s
změnila rázem a něžná idylla sladké nečinnost
ve slínu § 14, je v koncích. Hr. Tisza bude nyn
sám činiti nátlak, aby se celní tarif a vyrovnae
zákony vyřídíly v Rakousku říšskou radou a siee
ještě dříve, než se uherský parlament počne obí
rati těmito předlohami, nehoť strana neodvislost
bude proti těmto předlohám prováděti obstruke
tak dlouho, dokud nenabude jistoty, že v Rakou-
sku nebudou provedeny pomocí § 14. Tím se
vláda dra. Körbra ocitla na rozcestí: bud
anebo.
Z Pošti, 5. ledna. (Bilecká vzpour
v uherské sněmovně.) Prvé, než uherská
sněmovna přešla k dnešnímu jednacímu pořadu,
ujal se slova posl. Polonyi, aby se přimluvil z
uherské vojáky, stihané pro bíleckou vzpouru z
doby vánoční. Polonyi oznámil, že vzhledem k
značnému rozčilení mezi dosluhujícími uher-
skými vojáky v Bosně a Hercegovině požádal
spolu s Fr. Košutem předsedu ministerstva, aby
učinil potřebná opatření, by uherské vojskov
Bosně bylo nahrazeno jinými vojáky a aby ny-
nější nezákonný stav byl ukončen. Pak vylíčil
výtržnosti, jež se staly v Bílku následkem za-
držení třiročáků ve službě a appelloval na ubohé
svedené syny Uher v Bosně, aby měli ještě
krátký čas strpení, než se jejich postavení zlepší
IIr. Tisza odmítl tvrzení Polonyovo, že
nynější slav jest nezákonný. Zákon umožňují
takový stav pro případ mimořádných okolnost
a nikdo nemůžé popírati, že nyní skutečně za
vládly mimořádně okolnosti. Předseda mini
sterstva však připouští, že postavení dosluhu
jicích tříročáků v Bosně jest těžké. Ale prvé, nel
se jich postavení může zlepšiti, jest třeba, aby
tam zavládly opět pořádek a kázen.
Körbr
Košut
Uher
Tisza
Polonyův
Hradec
Rakousko
Boseň a Hercegovina
Francie
Boseň
Tisza
14
article
Posl. Rakovszký žádá ministra honvédů.
by se při stíhání vinníků dbalo těchto mimořádných
okolností jako polehčujících. Na toto vyzváni
odpověděl ministr honvedů, gen. Nyiri delší
řečí, přijatou s pochvalou. Jest přesvědčen, že
vojenská správa bude pamětliva polehčujících
okolností. Časopisecké zprávy o celé události jsou
přemrštěny. Ještě před vánocemi vznikly mez
tříročáky prvého praporu 69. pěšího pluku, umí-
stěného v Bílku, nepokoje. Dne 24. prosince čtyř
muži se opili a způsobili výtržnosti. Velitelství ne
užilo však proti nim přisných opatření. Dne 25
prosince požádalo 30 mužů za dovolení, aby
směli oslavitř svátky a dát si přinésti 3 litry vína
Bylo však přineseno 13 litrů a následek byl, že
i zde byla porušena povinná úcta k představeným
a způsobeny výtržnosti. Proto musilo býti 1
mužů zatčeno a postaveno před vojenský soud
Vyšetřováním zjištěno, že výtržnosti byly sou
stavně připravovány. Dne 26. prosince bylo 1e
opilých vojáků zatčeno na ulici; následujícíh
dne zatčeno opět několik mužů, kteří se necho
vali dle předpisů. Od té doby pokoj nebyl po
rušen.
Posl
Bílka
15
article
Posl. Polony i volá: Pošlete ty lidi domů
S pravice ozvala se odpověď: Neobstruujte, pal
se budou moci vrátit domů. — Tím vyřízer
tento případ a sněmovna přešla k jednacímu po
řadu.
Z Pešti, 5. ledna. (Husaři proti do
sluhování.) Některé časopisy obdržely z De
brecína zprávu, že mezi tamními honvedským
husary jeví se známky nespokojenosti. Včera
vystoupilo osm vysloužilých husarů z řadya
oznámilo, že dále sloužiti nebudou. Velitelstv
dalo je odvésti do vězení.
Ze Lvova, 4. lodna. (Všepolská mlá
dež proti sjezdu slavistů.) V Petro
hradě chystá se sjezd slovanských historikůva
filologů a jedním z účelů sjezdu jest vydáván
velké, všeslovanské encyklopedie. Poněvadž
sjezdu se hodlají účastniti i někteří slavisté pol
šlí, ozvala se proti nim akademická mládež lvov
ská směru všepolského a ve zvláštním memo
randu dovozuje, že Polákům se nesluší účastnit
se nějakého slovanského podniku, v jehož čelo
stojí Rusko.
Z Turč. sv. Martina, 4. ledna. (P oslane
Fr. Veselovský v obžalobě.) Zdá se
že výrok královské kurie, jímž potvrzen rozsudek
nad posl. Valáškem, podráždil chuť maďarsk
spravedlnosti v Horních Uhrách. Nitranský soud
chystá nový process senickému poslanci Fr. Ve
selovskému, jenž ve svém volebním okrese po
dával zprávy o své činnosti poslanecké a v jehož
řečech státní zastupitelstvo spatřuje opět popou
zení proti uherskému státu a maďarské národ
nosti. Přelíčení bude se konati v Nitře 21. ledna
obhájcem obžalovaného jest advokát Štěpán
Fajnor.
Posl
Polák
Martino
Veselovský
Valášek
Fajnor
Pešť
Lvov
Petra hradit
Rusko
Uhry
Francie
16
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Zmínili jsme se již o tom, že Židé nebyl
spokojeni kyšiněvským processem, ačkoli ruská
vláda učinila všecko možné, aby Židy přesvěd
čila, že jim jde na ruku. Stalo se zajisté ve sroz
umění s ministrem spravedlnosti, že státní zá
stupce v obžalobě bez povšimnutí zůstavil fakt
že výtržnosti, které se loni o Letnicích udály
v Kyšiněvě, byly zahájeny Židy a že křesťan
teprve potom se rozzuřili a začali řáditi, když
Židé tři z nich ubili. Na tom Židovstvo bezpo
chyby založilo své naděje, že rozsudky nad vý-
tržníky kyšiněvskými budou krutým zastrašením
všech Rusů, kteří nejsou Židům vhod, a že vláda
půjde dál a vyhoví dávným přáním Židů, zejmen
těm, která se týkají práva bydlení v celé říši.
Zklamání svému Židé kyšiněvští dali výraz tím
že odepřeli pozdraviti bessarabského guberná
tora o Nový rok, jenž je v Rusku dnem všeobee
ných gratulací. Později arci samí se nabízeli,
ale gubernátor jim vzkázal, aby si již svůj po-
Žid
Rus
Rusko
17
article
V drobném prodejí:
ranní čísle o sobě . . . za 8
odpoledni
. . . na zh
Ve filialkách na vonkově-
ranní číslo. . . . .
odpoledaí . . . . . . . . Bh
Inserát
plati se hotově zaplel
Fřečplasení a inerty přijimá ačmini-
strnoe v Marinnské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakee
tiskárha a expedice „Národnich Listů“.
Bukopisy ze navracsji
Marinnský ulice
18
article
zdrav uspořili. U Židů od krajní smělosti do kraj
ního strachu bývá vždy jen malý krůček. Ze
strachu, kterým je naplnil chladný vzkaz guber-
nátorův, jali se bíti na poplach v německých no-
vinách, že o Vánocích bude v Kyšiněvě ustro-
jeno nové jich pobití a že jich vláda svými or-
gány chrániti nebude. V tom strachu všecky ži-
dovské spolky, co jest jich na světě, pozdvihly
agitaci proti Rusku a zejmena obrátily se na
presidenta amerického s prosbou, aby zakročil
v Petrohradě ve prospěch ruských Židů. Presi-
dent Roosevelt uložil americkým konsulům v Ru-
sku, aby podali zprávu, hrozi-li Židům v Rusku
nebezpečí.
K tomu podotýká „Novoje Vremja“: „Ne-
věříme, že by se americká vláda poddala vlivu
židovských spolkův a dopustila se skutku, který
by se protivil vší mezinárodní uctivosti. Minu-
lého leta židovská agitace za okeánem vyvolala
již pokus washingtonské vlády vmísiti se v naše
vnitřní záležitosti. Dostalo se ji tehdy velmi roz-
hodné odpovědi, že ruská vláda nepokládá za
možno vzíti prohlášení americké vlády byť jen
na vědomi. A v příčině těch pošetilostí, k vůli
kterým nyní Židé proti Rusku agitují, dlužno
doufati, že americká vláda nebude podporovati
takovou agitaci a nepřidá ji žádného významu.
Žid
Roosevelt
Rusko
Petrohrad
Novoj Vremja
19
article
Nástupoe mitropolita Firmilijana.
Dop. „N. L.
Z Cařihradu, 27. prosinco. Otázka o správci
osiřelé po zvěčnělém Firmilijanovi mitropolie
skopské, jež spadá pod věrskou pravomoc patri-
archátu cařihradského, kdež hospodaří Řekové,
byla šťastně rozřešena v Cařihradě hned druhého
dne po smrti Firmilijanově. Patriarchát usta-
novil za správce skopské eparchie archimandrita
Sávu Protiče, Srba z Tetova, kosovského vila-
jetu. To Srby velmi uspokojilo. Zvláště kdyžsi
připomenuli, co je muky stálo, než dostali Fir-
milijana na mitropolitský stolec skopský.
Tím ale věc není ukončena. Nyní následo-
vati bude volba nového mitropolita, již sv. synod
všeobecné patriaršije vykoná tyto dni, jestliže
politické vlivy turecké, bulharské a řecké ne-
způsobí odročení. Avšak rozhodnutým už zů-
stane, že nástupcem Firmilijanovým bude opět
Srb. Jinak býti nemůže, neboť Řeka by Srbové
prostě zahnali, jako učinili r. 1897 Řeku Am-
vrosijovi.
Přece však nutno se připraviti, že doby až
do nastolení nového mitropolita bude všemi srb-
skými odpůrci užito k šmejdům a kšeftům, které
vy Čechové znáte z vlastní zkušenosti, když jde
o to, aby byla obsazena nějaká hodnosť hierarchi-
eká. Jako u vás v takovém případě vždycky nej-
dříve pokoušejí se uvelebiti na to místo Němice,
v druhé řadě Němce, umějícího česky, v třetí
řadě Němce s českým příjmením, ve čtvrté Čech
s německým smýšlením, v páté Čecha slabocha,
který Němcům nikdy neřekne ne, tak děje se
i Srbům v Turecku a třeba se na to připravit
i v tomto případě.
Dop
Řek
Protič
Srba
Srb
Čecho
Němec
Čo
Cařihrad
Tetov
Turecko
20
article
Nejsmutnější je, že Bulhaři, jako dříve byl
proti zvolení Firmilijanovu, i nyní horlivě se za-
sazují, aby mitropolitem skopským stal se spíše
Řek, nežli Srb. Podotknouti sluší, že Bulhař
svého mitropolitu tam mají.
Právě tak smutné a žalostné jest, že ani
nyní bulharský komitét nepřestává Srby vraždit
Právě v den smrti Firmilijanovy zavraždili Srba
Spira Crnčeviče, knihkupce v Prilepu, kde
r. 1899 zavraždili jeho předchůdce v obchodě
Todora Antiče. Za poslední dva měsíce bulhar-
ský komitél zavraždil žest Srbů: po jednom
v Jablanici, Nerezích, Kruší a Prilepu a dva:
popa Atanasa a bratra jeho Vasilija Iliče v Ra-
tevu kosovského vilajetu.
Je-li za těch okolnosti možna společná práce
Srbů s Bulhary?
Ruská diplomacie v otázce skopské chová
se výborně. Že černhorská vláda nařídila svému
zástupei v Cařihradě, aby podporoval akci srb-
skou, rozumi se samo sebou. Bulhaři se v te
příčině oddělují ode všeho pravoslavného slovan-
ského světa: od Rusů a Srbů královských, černo-
horských i kosovských.
Dojčin.
Bulhar
Řek
Srb
Srba
Spira Crnčevič
Todor Antič
Prilep
Prilep
Jablanica
Nereze
Ra
Cařihrad
21
article
V Praze, 5. ledna.
Židé a Rusko.
Praha
Rusko
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z ovzduší atelieru.
K výstavě J. Úprky. Sděluje dr. Alois K olí s ek
Za nevlídné podzimní neděle vyjeli jsme
si na návštěvu k Uprkovům. Cesta nebyla roz-
košná. Brodili jsme se místy v „omáčce“ roz-
plizlého, slováckého blátiska, než jsme šťastn
dojeli do Hroznové Lhoty. Na dvorku nikoho —
ani neviděti slováckého staříka, který lhotský pří-
bytek a atelier Uprkův hlidá, ani neslyšeti zlého
psa, jenž nečiní rozdilu mezi dobromyslným
přítelem umění a zlodějem. Sotva jsme však
z vozu vystoupili, již zahlédli jsme v nádvoří,
jež zahrádce se podobá, červený šátek slovácký
a bělavý kožíšek s beránčím lemováním, a roze
znali přívětivou tvář paní Anežky, Uprkovy
ženy.
U Uprků mají vlastně smutek: zemřel jim
před krátkou dobou nově rozený synáček, na
Anežce bylo viděti ještě stopy těžkých chvil ..
Ale její vrozená tichost a jemnost dobré pan
nedávala příliš vyvolati soustrast.
Domáci paní tedy zde.
„Tož vilajtel
„A kde je mistr?
„Tata je doma.“ Paní Anežka řiká svém
choti tata.
„Kde? V atelieru?“
„Oh, ne, v Kněždubě.
Den před tím byl prý mistr ve Velké se
známými, trochu se povyrazit. Měl mnoho práce
maloval stále, až oči bolely a byl všecek una
ven. Mnoho věcí pro pražskou výstavu již ode
slali a potom si zašli do Velké. A tak si pozval
hudců a rozveselili se. Ale dnes leží, chce si od
počinouti, aby mohl zejtra zase malovati. Když
přišel náš telegram, poslal mistr Anežku do
Lhoty. Přijela na voze s pacholkem a čekale
nás.
J Úprka
doktor
Alois
Uprkův
Anežka
Uprka
hroznový Lhota
Tata
Kněždub
Lhota
23
article
Paní Anežka provedla nás atelierem.. . Dv
větší obrazy, určené ještě pro výstavu, čekaly
dokončení. Zvláště „Slovácká svatba“ sliboval
mnoho. Jedna skizza byla zvláště rozkošna: z vý-
jevu „vození peřin“, zachycen zadek vozu se že
nami. Na „rozvoru“ vozu připjalo se takové slo-
vácké chlapčisko ...
Po vlídném pohostění, jehož sám mistn
Rodin zkoumal kdysi poctivou kvalitu, dali jsme
opět zapřáhnout, abychom vyhledali mistra ve
druhém domově. Musíme „přes vodu“. Říčk
Velečka na cestě ze Lhoty do Kněžduba nen
bluboká, ale mívá své rozmary. „Dnes je převoz
dobrý,“ povídá paní Anežka, „ale nedávno měli
jsme s ním co dělat, utrhlo se kus břehu. Ale
šťastně jsme přejeli.
Vyjeli jsme ze Lhoty. Paní Anežka na svám
voze napřed, my za ní. Měsíc svítil, bylo jasno
a pěkně, jen vítr trochu profukoval. Najednou
slyšíme šplouchání — jsme ve vodě. Ale šťastně
jsme probředli. Asi za čtvrt hodiny jsme již
v jizbě u Uprků v Kněždubě.
Mistr v poctivých slováckých gatích vítá
nás zamženým hlasem. Měl na pilno, přepra-
coval se, musí odpočívati, oči šetřiti ... Před
chvíli bavil se s dětmi. Má děti velmi rád. Mlu
víme o pražské výstavě a jiných uměleckých zá
ležitostech.
„Který obraz z letošní výstavy cenite si
mistře, nejvíce?
„Myslím, že „Okopávačky“, ty sú dobré.
Na výstavu poslána také třetí slovácká
Madonna, malovaná po akvarelové (reprodukee
v Album Uprkově) a před „Marianskou písní“
od ministerstva zakoupenou (v Moderní galeri
vídeňské). Dokončena letos, pro oltář „Božího
Těla“, jejž stavěti povinen jest grunt Uprkův
(Jožky) v Kněždubě.
Anežka
Rodin
Uprka
Madonna
Uprkův
Jožko
Lhota
Kněždub
24
article
Mistr ukazuje nám dopis vídeňského sou
kromníka (p. H. T., Schottenfoldgasse). Cituj
v překladě: „Ještě jsem nikdy lidských živol
ních osudů a duševních pochodů neviděl pravdi
věji a úchvatněji znázorněných. Lituji velice
že jste od výstavy u Miethkea a několikrát v Ha
genbundu ve Vídni již nevystavoval a že tak mále
jsme seznamováni s novějšími výtvory Vašeho
vysokého umění... Prosím, račte se po svén
atelieru poohlédnouti, zdali byste nenalezl ně
jakou malou olejovou malbu...“ Následuje ob
jednávka.
Za milé nálady, měsíčné noci, vraceli jsm
se od Uprky k Hodonínu.
Třetí den po návštěvě dostaneme od Uprko
va žáka a odchovance — malíře Antoše Frolky
poplašnou zprávu. Počínala slovy: „Měli jsm
pozbýt našeho mistra, topil se, žena i pacholel
s vozem . ..
Den po naší návštěvě ráno jel z Kněždub
do Hroznovy Lhoty a tu se přihodilo neštěsti
Mistr stonal. Na nejbližší neděli ujednali jsme
novou návštěvu. Uprka ležel. Paní Anežka je.
ošetřovala. Nechali jsme mistra ležet — mě
právě čerstvé obklady na očích — a domác
paní nám vypravovala, jak se vše sběhlo.
„V pondělí ráno vypravili jsme se do
Lhoty. V noci pršelo, chtěli jsme Velečku pře
jeti než voda dojde — vždyť večer jsme s Vám
dobře projeli. Lidé šli z rorátů. Před námi jel
jedna žena — Říhavka to byla — sama s koněm
Volali jsme, aby počkala, že předjedeme, aby
se sama s koněm do vody neodvažovala. My
jsme byli tři: tata, já a pacholek. Kdyby byla
vjela, byla by i s koněm zahynula. My jsme
vjeli tam, kde obyčejně přejíždíváme. Ale tan
nějaká vrba, šutrem juž zanesená, tarasila vodu
kořeny se zdvihaly, koně se zapletli, jeden sko-
čil přes oje, padl na druhéhosa byli ve vodě oba.
H T
Miethke
Uprka
Antoš Frolek
Anežka
Vídeň
Hodonín
Kněždub
Hroznův Lhota
Lhota
Schottenfoldgasse
25
article
Tata skočil dolů, zdvihal je, ale všechno bylo
spleteno. V tom zase něco vjelo mezi koně. Zase
padli jeden přes druhého. Vody se valilo, jako
když bečky valí. Říhavka stála na břehu, kři-
čela... Jak po druhé koně zdvihali, vody bylo
zase víc, táta byl před nimi, držel jim hlavy,
v tom jede po vodě zase nějaké dřevo a bací do
něho. Tak jej to od koňů odtrhlo až ke druhému
břehu, kde jsou vrby; tam se zachytil. Pacholek
strachem a námahou juž nic nemohl. Já jsem
koně držela za opratě, aby měli hlavy hore, jen
kousky hlav jim trčely z vody ven. To mordování
trvalo již aspoň tři čtvrtě hodiny. Tata zatím
znovu se dopracoval ke koňům, postraněk roze-
pjal. Zdvihli koně, tata jim držel hlavy a pacho
lek druhý pobočák rozpínal. Připomněla jsem
že má tata v kapse křivák (nůž), řekla jsem, aby
jej vytáhl a aby rozřezali druhé postraňky
(vnitřní). Jak to udělali, koně dostali volnost.
Říhavka
Tata
Tata
26
article
Vody bylo již mnoho, tatovi až po ústa, a jen
tak, tak, že se dostali na břeh. Zbyla jsem sama
na voze. Stála jsem až na sedlisku a byla po
kolena ve vodě. Jak já se dostanu na břeh? Ve
Lhotě byl ten den jarmark, lidé od Kněždubu
musí brzo tudy. Vozu se nespustím, budu se
držet, až mi něco podají. Voda letěla přes vůz
Vidím od Kněžduba nějakého muže s kravami
Volám na Řihavku, aby se s koněm obrátilaa
pro něho dojela. Přijeli zatím i jiní a křičeli,
abych skočila do vody, že mne chytí, ale kde
bych mohla!... Křičela jsem, aby odepjali
„longo“ (stupátko při voze košinovém) a m
je podali. Přelezli k lávce, podali mi longo a juž
mne (áhli. Co bylo dražšího (kožich a některe
věci, měla jsem v náruči a oni mne táhli i s vo-
zem. Vůz začal se převracet, ale vždycky jsem
tlačila na tu stranu, kde se zdvihal a tak jsem
se šťastně dostala k lávce. Co jsem nechala n
voze, točilo se po vodě, šaty, jídlo; táta se chy-
stal na celý týden do Lhoty, aby domialoval jeste
Vidím
Lhota
Kněždub
27
article
dvě věci pro výstavu. Tak jsem se dostala na
břeh... Tátovi z ruky krev tekla, ani mluvit
nemohl. Když jsme dorazili do Lhoty, byl všecek
proměněn. U Petruchů jsme zapadli do jizby
táta se převlekl do konopných gati i košile, lehl
do postele, uvařili mu vína, dali teplou cihlu pod
nohy. Nemohl ani mluvit, tak to jím třepalo.
Ležel tu asi půl třeti hodiny. Potom jsem najala
formana, aby nás zavezl do atelieru. Leželi jsme
tam dva dny. Vůz voda rozlámala, žebřiny se roz-
třískaly, košiny voda sebrala, po kouskách jsme
z něho něco dostali. Od té doby táta poléhává,
všecko ho bolí. Lékař pravil, že se nemůže vě-
dět, co se z toho vyvine... V nohou má dření,
hlava ho bolí, na oči nevidí, světla nemůže vi-
dět, na slunko s očima nesmí . ..
„A jak se Vám daří po tom všem?“
„Jsem také nemocna, v kříži mne bolí , ..
V tom pohnul se mistr na loži.
Pozdravili jsme se a jen o nejnutnějších
věcech pohovořili.
Rozloučili jsme se s mistrem, navštívili ještě
skromný, ale plný obrazů atelier Frolkův a dali
se na cestu domů.
Za tři dny na to dojel Uprka do Hodonína.
Jest mu lépe, ale zdráv není. Chystá se do Italie,
hlavně do Říma a Neapole. Zatím jede do Vídně
vypravit si některé nutné záležitosti, pak do
Brna k lékaří a snad i do Prahy. Vrátí se ještě
domů a po svátcích — do světa. Záležitost vídeň-
ského soukromníka dal mi k zatímnímu písem-
nému vyřízení. Nemohu oddolati, bych z do-
pisu p. H. T. neuvedl aspoň dvě věty: „Ponejprv
seznámil jsem se s Uprkovými obrazy na vý-
stavě u Miethkea, a hned mí bylo nápadno, že
dobrou pařížskou techniku spojuje se zvláštní
silou v barvě. Uprka je v nejplnějším smyslu
slova národním malířem ...
Petrucha
Frolkův
Uprka
Uprkův
Lhota
Hodonín
Italia
Řím
Neapol
Vídeň
Brno
Praha