3
masthead
9. srpna 1904. Císlo 219.
4
article
rání na věc jest zřejmo, že už jako Slované
nehledě i k sociálním a hospodářským momen-
tům, musili bychom si za příští volby přát
v Unii vílězství kandidátů demokratických
protože právě demokratická strana daleká impe
rialismu bude se všemožně vyhýbati konfliktu
s Ruskem.
Angličané ve Lhasse.
Z Londýna, 8. srpna. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« sděluje z Lhassy: Výprava do Tibetu.
jež přibyla sem 3. t. m., utábořila se 1 a pů
km. od Potaby v bezprostřední blízkosti soukro-
mých zahrad dalaj-lamy. Dopoledne 3. t. m.
přišel resident nepalský Angličanům vstříca
oznámil jim, že v Lhasse byla strana, jež pří-
sahala, že raději zemře, než-li by vpustila Angli-
čany do města. Ale tato strana ustoupila, když
vyhlášeno, že jest zakázáno bojovati proti Angli
čanům, protože jen pod jejích ochranou Tibe
tané budou silni. Když výprava dostihla tábor
objevil se čínský anban, provázen čínskými vo-
jáky a navštívil plukovníka Younghusbanda
Vojsku jest zapovězeno do města vstupovati
Telegram, kterýž tuto klademe, má důležitosi
téměř historickou. Znamená v rozpínavosti angli-
cké krok nepopíratelně nejsmělejší. Před málo
ještě lety byla Lhassa pokládána za nedostupnou
evropské moci branné. Za nedostupnou jak pro
oblíže terréní, vysokou polohu a pustý kraj před
ní se rozkládající, kterýž zásobování znesnad-
ňuje do krajní míry, pak také pro bojechtivost
Tibeťanů, jež jak nyní se ukázalo, byla vybá-
jena, jako tolik, co se o Lhasse mluvilo a psalo.
Slovan
Angličan
Angl
Younghusband
Rusko
Londýn
Reuterův kancelář
5
article
Tajuplné sídlo dalaj lamy jest dnes v moci
anglické a v niveč rozplynula se tak mnohá o
něm báj! Kladli též Tibeťané odpor přístupu
jednotlivých cizincův do svatého města svého,
takže po celá století jen pramálo Evropanů do
něho a to z pravídla jen potají a v přestrojení
proniklo, před výpravou vyzbrojenou, ač nečetnou
otvírají prý město dokořán? Čím to vysvětliti
Zlomilo skutečně odvahu jich několik dost laci-
ných dosavadních úspěchů angliekých v otevře-
ném poli? Aneb účinkovalo tu opět — zlato
anglické, jež tolikrát už porážky britské obrátilo
v úspěch? Aneb není ještě u konce tajený
odpor Tibefanův a chystají tito anglickému ve-
třelci, vzdálenému daleko od operační base,
nějaká nenadálá překvapení? Odpověď na ve-
škeré ty otázky dáti může ovšem teprve budoueí
rozvoj událostil
Pro tu chvíli zdá se ovšem, že Angličané
eíle svého dosáhnou. (Výhodných smluv hospo-
dářských i převážného vlivu na řízení tibetských
věcí.) K annexi Tibetu si ovšem ani oni sami ještě
přikročiti netroufají. Proto zdá se, že slávy
jejich jest i v Tibetu do času. Ne ve Lhass
ale v Mukdenu řešiti se bude i otázka tibetská.
Tibeťan
Evropan
Angličan
Tibet
Mukden
6
article
Zdolají li Rusové na Dálném Východě japon-
ského svého odpůrce, pak vypořádají si nepo-
chybně i s Brity účet tibetský. Ač-li neučiní
tak ve shodě s nimi, Tibeťané sami, jakmile
zvědí, že Rusko může věnovati více péče i jihu
své asijské říše. Do té doby musí míti strpení,
ale potom nepochybně vlast svoji očisti od ne-
přítele tak dokonale, že zajde na dlouho chut
k novému vpádu i nejtroufalejším imperialistům
britským. Brány Lhassy otevřely se dnes pro
Brity, ale kdož ví, zdaž nikoli proto jen, aby
tím jistěji vešli do záhuby?
Sdělují ze Lhassy, že dalaj-lama, vrchnía
zvláště církevní hlava Tibeťanů — suverenila
činského císaře jest vlastně jen pro smích — při
blížení se výpravy britské uprchl do kláštera
v horách, vzdáleného 18 mil. Rovněž odtáhla
posádka města, 4000—5000 mužů čítající.
Ostatní obyvatelstvo chová se zatím klidně
prohlíží si zvědavě tábor anglický. Oči Angličanů
pak rovněž s údivem upírají se k obrovskému
tmavočervenému paláci dalaj-lamovu, jenž s po-
zlacenými štíty a střechami i branami svými při
délce asi 1000 stop zvedá se do výše neméně
než 450 stop
Podle některých zpráv členové anglické vý
pravy sami touží po brzkém konci vyjednávání
zapředeného a po návratu z těchto nejistých
nehostinných míst!
Rus
Brito
Tibeťan
Angličan
Rusko
7
article
Při aktuálnosti, kteréž nabyla Lhassa dnes
v politice mezinárodní, zajisté nebude od místa,
sdělíme-li se čtenáři několik místopisných podrob-
ností o tajuplném sídle dalaj lamově.
Lhassa, Lhasa, Hlassa nebo Hlasa —
»město bohů« — hlavní město Tibetu, duševní
střadisko lamaismu a ústřední sídlo čínské
správy tibetské leží na náhorní rovině nad údo-
lím obklopeným vysokými horami ve výši 3565
m. n. m. na pravém břehu říčky Kiču, 40 km.
od ústi jejího do řeky Sanpu. Dle činského
sčítání z r. 1854 měla Lhassa 15.000 obyv.,
k tomu asi 18.000 klášterníků a množství sí-
dlících zde poutníků. Prževalskij odhaduje počeí
obyvatelstva na 50.000, Kreitner na 80.000.
Rozloha udává se 2 km. délky a 115 km. šířky.
v obvodu asi 6—7 km. Město, zvláště pak
předměstí jeho, má přemnoho zahrad s prasta-
rými stromy, tak že tone v zeleni. Hlavní ulice
jeho jsou široké, přímé a dosti čisté, aspoň z
sucha; předměsti jsou blátiva. Bilé, vysoké
domy svérázné architektury jsou kamenné nebo
z cihel, zřídka ze země. V jedné předměstské
čtvrti jsou všechny stavby provedeny z býčích
a beraních rohů. Pamětihodné budovy jsou
chrámy a kláštery s lesklými, zlatými kupolemi
a věžemi, dále obydlí činského správce a jeho
družiny. Nitro města činí dojem velkého, hluč-
ného tržiště, na něž náboženství a obchod při
vádějí tisíce cizinců z nejrůznějších národů
asijakých. Kmenové obyvatelstvo jsou Tibeťané.
Hlasa
bůh
Prževalskij
Bilá
Tibeťan
Lhasa
Hlassa
km
8
article
Pebůnové a muslimští Kačijei z Kašmíru. Čínská
posádka o 500 mužích střídá se každá tři léta
Sídlo dalai-lamy, opevněný klášter »Pobran
Marbu«, t. j. »červené město«, leží na západ
od Lhassy ve vzdálenosti asi 1—2 km. na troj
zubé hoře Budala; v okolí jsou tu letní za
hrady dalai-lamovy, u paty hory vesnice Džol
Sídlo skládá se z několika chrámů rozličné ve
likosti; prostřední, nejhlavnější, má 4 poschodí.
je 112 m. vysoký a jest ukončen pěti pozlace
nými kupolemi. V něm socha Džamby s pod-
stavcem 22 m. vysokým v prvém poschodí do-
sahuje hlavou z pozlacené hlíny, ozdobenou
drahokamy, čtvrtého poschodí, a střední kupole
stavby jest jí baldachýnem.
Dle podání klášter tento vystavěn byl r. 630
po Kr. Ve vzdálenosti 1—6 km. nalezají se
druhá sídla klášterní se 7—10.000 obyvateli.
V celku jest v obvodu Lhassy asi 30 velkýeh
klášterů lamských, mezi nimi slavný Ghaldhanský
Pobran Marba
Džamba
Kristus
km
9
article
Čilý obchod provozuje se zvláště v prosinci.
kdy scházejí se sem obchodníci a poutníe
y Číny, z Indie a ze střední Asie. Některá od-
větví průmyslu, zvláště pokud souvisí s boho-
službou, dosáhla velikého rozvoje. Zejmena
hotovení soch, řezání a broušení kamenů, lití
tepání zlatých, střibrných a měděných nádob
bohoslužebných atd.; řezbářství i tkalcovstvíje
vyvinuto.
Tibetané kladou založení města do VI
stol. po Kr., v Evropě známo bylo teprve v první
polovici XIV. stol. Prvním návštěvníkem evrop-
ským byl mních Odorico di Pordenone, prošedší
Tíbet v I. 1316—1330. V r. 1624 byl zde
jesuita Antonio d'Andrada, po něm i jiní jesuité,
z nichž Desideri žil v Lhasse 13 let (od
r. 1716). Oracio de la Penna zřídil v Lhasse
kupeckou missionářskou stanici, trvavší od r. 1716
do r. 1741. V r. 1742 navštívil Lhassu první
světský evropský cestovatel, Hollanďan Van de
Sutte. R. 1811 pronikl sem odvážný Manning.
Francouzští missionáři Huc a Gabet v r. 1844
meškali v Lhasse přes měsíc. Pokusy ostatních
evropských i ruských cestovatelů proniknouti do
Lhassy zůstaly bezúspěšnými. Podrobnýcha
věrohodných zpráv dostalo se Evropě o Lhasse
v poslední době od Číňanův a od indických
panditů. Nejznámější z nich, topograf Nain-sing.
cestoval po Tibetu v l. 1866 a 1875, druhý
neznámého jména, v r. 1872 a třetí, A. K.
prožil v Lhasse celý rok 1879—1880; od něho
jest i nejpodrobnější plán města.
Národnostní význam města České
Třebové
a úkoly sokolského sletu ve dnech 13., 14
a 15. srpna k. r.
Kristus
Odorico di Pordenone
Andrad
Číňanův
Nain
A K
Čína
Indie
Asie
Evropa
Český Třebová
Hollanďany Van jít Sutte
Oracio jít le Penn
10
article
Stáli jste někdy na ekalnatém břehu mořském?
Pozorovali jste snad, klerak bijí prudké vlny do tvrde
skaliny, kterak nepoddajný kámen odráží jejich útoky
kterak opět a opěl pokouší se moře urvati kus břehu
a stopili jej ve svých hlubinách?
Postůjme chvíli na rozhraní obou těch mocných
živlů a vizme urputný jejich boj. Od věků sousedí
spolu, od věků spolu zápasí. Na jedné straně moře
nekonečné moře, vše ničící a pohlcující, útočné, jež
nemá na tom dosti, že nepřehledné plochy země po-
krývá, že v propastech a hlubinách vládne; s druhé
strany skála, pevná, klidná, nepoddajná skála, odráže-
jící divoké útoky vod.
Se všech stran oblévá moře pevnou zemi, se všech
stran na ni doráží. Mohutné vlny v divokém chvatu
tříští se o tvrdou skálu, v tisíce kapek rozrážejí t
o strmé stěny pobřeží a jako bílá pěna s lomozem zpět
vrhají se v klin moře, aby tu k novému útoku se při-
pravily, aby s novou silou v díle počatém pokračovaly
Skála však dlouho odolává, dlouho vzdoruje ná-
razům divokých vln. Konečně však přece seslabí ru-
šivá působnost vodních krůpějí odpor skaliny. Oddělí
se zrnko písečné, druhé, třetí, vždy více a více pode-
mílá voda břeh, až jednou vzedme se moře a vlny jeho
se strašným jekotem vší mocí nezkrotné síly vrhnou se
na svou oběť, aby ji uchvátily, odervaly a pohrbily
na dně hlubiny
Stiší se na okamžik moře po svém vílězství, leč
po chvíli pokračuje ve výbojné činnosti.
11
article
V nejvýchodnějším cípu Čech, v širokém úvalu
na úpatí lesnatého hřebene horského rozložena je
Česká Třebová. Poslední výběžky hor Orlických zve-
dají se nad městem; temena jejich hřbetů zdobena
jsou rozsáhlými lesy. A v křivolakých údolích i na
vrcholech kopců mnoho je rozseto přrodních krás.
Jediný pohled na národopisnou mapu Čech poučí
nás o významu tohoto města. Na severu a na západě
sousedí Česká Třebová s osadami českými, na východě
a na jihu rozkládají se vesnice německé. A odtud dále
k jihu a k východu postupuje krajina obydlená oby-
vatelstvem německým, tvoříc dosti veliké německé
území kolem měst Lanškrouna, Svitav a Moravské
Třebově.
Na východě jen úzkým pruhem českých osad od-
dělen je tento německý ostrov národnostní od ně-
meckého kraje severní Moravy, který spojuje se tu
s německou krajinou východních Čech. Odtud pak po-
stupuje území německé nepřetržitě přes hranice Čech
a Moravy, přecházejíc do kraje kladské kolliny.
Má tedy město Česká Třebová (spolu s městy
Ústím nad Orlici, Kyšperkem a Žamberkem) důležitý
význam jednak pro blizkost hranic zemských, jednak
pro blízkost národnostního rozhraní. Až k České
Třebové dosahuje moře německého živlu; vlny jeho
derou se vždy blíže a blíže, snaží se urvati kus české
půdy naší krajiny, snaží se zaplaviti naše město; cí-
tíme, že vždy rychleji a mocněji blíží se chvíle národ-
nostních zápasů. Zvítězí-li Česká Třebová, odolá-li
návalu blížící se moci, či dá-li se strhnouti vlnami
germanisačního proudu, jako trhá a odplavuje moře
pevný břeh? Nevíme. To všek vime, že velikou ztrálou
bylo by pro české obyvatelstvo naší vlasti, kdyby kra-
jina třebovská přešla do rukou německých.
Čechy
Český Třebová
Orlický
Lanškroun
Svitava
Morava
východní Čechy
Ústí nad Orlice
Kyšperk
Žamberk
12
article
Význam města České Třebové, jakožto nejdůle-
žitější naší pevnosti na národnostních hranicích ve
východních Čechách, zvýšen je ještě důležitostí, jíž
nabývá město toto zeměpisnou polohou. Ležíť na bře-
zích říčky Třebovky, která vzníká na hranicích česko-
moravských a po králké pouti vlévá se do Tiché Orlice.
Údolí Třebovky ode dávna je hustě obydleno. Po celé
délce provázena je Třebovka živými osadami. O
vrchoviště říčky až po ústi její vesnice k vesnici se
pojí. Od pramenů Třebovky nedaleko sbírá vody Svi-
tavka, která dlouhým údolím odtud k jihu se ubírá
a protékajíc moravským Švýcarskem k Brnu směřuje
Údolí obou těchto řek jsou přirozenou cestou
z Čech do Moravy a směrem opačným. Silnice podél
Třebovky vedená je velice oživena. Tudy vystavěna
byla i železná dráha, která spojujíc města Prahu, Brno.
Vídeň je jednou z nejdůležitějších v celém Rakousku.
A nově nádraží česko-třebovské polohou a rozsáhlost
patří na této trati k nejznamenitějším. Stanice Česká
Třebová ještě většího významu nabývá lim, že odtu
odděluje se trať k Olomouci, důležitá pro spojení se
soverní Moravou a Haličí. Veliké důležitosti nabude
Česká Třebová, budou-li uskutečněny vládní projekty
o velikých průplavech. V bezprostřední blízkosti České
Třebové má totiž býti veden průplav, spojující Lab
s kanálem dunajsko-oderským.
Český Třebová
východní Čechy
Třebovka
Tichá Orlice
Švýcarsko
Brno
Čechy
Morava
Praha
Vídeň
Rakousko
Olomouc
Halič
údolí Třebovka
13
article
Zmíněné okolnosti: značná lidnatost krajiny a tu-
díž dostatek lidské síly pracovní, dostatek síly vodní
přímé železniční spojení s nejprůmyslnějšími kraj
Čech a Moravy, jakož i s hlavním městem říše: vše
to byly a jsou zajisté podmínky příznivé živému roz-
voji průmyslu, který v městě našem i v okoli počal
zkvétati.
Dráha a blízkost velikých závodů průmyslových
příznivě působily na vývoj a vzrůst města. Zmizely
křivé, těsné uličky, které ještě před nedávnem tvořily
vchod do středu města, zmizely dřevěné domky s pod-
síněmi. V městě zavládl čilý život, který potřebova
prostrannějších ulic, účelněti a pohodlněji zařízených
příbytků.
Česká Třebová valně se rozšířila. Příčiny, jež
způsobily její rozvoj, měly též za následek změny
v obyvatelstvu, pokud se týká národnosti. Kdežto v do-
bách dřívějších byla tu jen nepatrná část německého
obyvatelstva, změnila druhá polovice předešlého sto-
letí valně trvající poměry. Mnozí z obyvatelů okolních
obcí německých, kteří byli zaměstnáni ve zdejších
závodech, přesídlili do České Třebové. A tak se stalo
že v městě, kde před nedávnem nebylo slyšeti slova
německého, zřízena byla Schulvereinem r. 1885 ně-
mecká škola. Patrno z toho, že živel německý v České
Třebové značně se sesílil. Aby pak ještě více byl upev-
něn, o to přičiniti se měla škola
Pevně stojíme na zásadě, že každé dítě má byt
vyučováno ve škole jazykem, kterým naučila je matk
mluvili. Přejeme tedy dobrodiní toho i německé mlá-
deži města České Třebové a nemáme věru toužebně-
šího přání, než aby školy českých menšin v územích
německých těšily se takovému pokoji, jakého poživé
německá škola v městě našem. Nemůžeme však opo-
minouti zmíniti se o tom, že se strany německé děj
se nezřídka pokusy doplniti počet dětí německých mlá-
deží českou.
Čechy
Morava
Český Třebová
14
article
Hlubšího významu v olázce národnostní nabývá
Česká Třebová tím, že jest nejbližším městem, jež
může býti oporou českým osadám, které v úzkém pru-
hu táhnou se údolími Orlických hor od Kyšperka přee
hranice moravské k Zábřehu. Ku prospěchu českých
obcí ve zmíněném území horlivě pracuje odbor Národní
jednoty severočeské se sídlem v České Třebově.
K národnostním úkolům měsla České Třebov
náleží též, aby oyla s to a dovedla čeliti útlaku, kterým
na český kraj okolní působí průmyslná a pokročilí
sousední města německá Lanškroun, Svitavy, Morav-
ská Třebová.
Stručně vylíčené národnostní poměry města České
Třebové volajt k široké veřejnosti české, kladou jí jist
úkoly. Nechceme uváděti nesčíslněkráte opakované
fráse o vlasteneckých povinnostech, nechceme, aby
slova tato vzbudila domněnku, že byla diktována ná-
rodnostním šovinismem, leč na základě skutečného
stavu věcí poukazujeme k těmto okolnostem.
Český Třebová
Orlický hora
Kyšperk
Zábřeh
Český Třebov
Lanškroun
Svitava
Morava
ská Třebová
15
article
Národopisná mapa zemí českoslovanských dosta-
tečně poučuje nás, že během věků území obyvatelstva
českého valně bylo zmenšeno. Po staletí postupovali
národnostní naši sousedé buď zvolna, krok za krokem
neb rychleji (jak pro nás často nepříznivý průběh če-
ských dějin dovoloval), vždy více a více vzdalujíce se
hranic, jimiž příroda vlast naší omezila, vždy blíže
a blíže ke středu země se usazujíce. Nesčetné jsou
ztráty, jež tak způsobeny byly českému národu. Když
pak národ český po dlouhé řadě trudných let počal
nový život, určil nové cíle svým snahám, poznal, že
nemůže dopustiti, aby ještě dále byl olupován a zlen-
čován. Poznal, že musí ze všech sil pracovati k tomu,
aby postavil pevné hráze germanisačnímu proudu,
který po staletí rval půdu rodné naší země a tisíce
tisíců českého lidu nám odcizil. A v dobách přítomných
stále musíme míti na paměti, že v těžkých chvílich
dnešních zápasů politických, hospodářských, ve chví-
lích neustálých změn a rychlého vývoje společenských
poměrů jest nám počítati s fysickou i morální silou
každého jednotlivce, chceme-li zachovati sebe jakožto
národ.
16
article
Zachovati sebe! Zákon ten vložila příroda nejen
v každého tvora, zákonem tím jsou však ovládánya
řízeny i útvary společenské. I národ má se zákonem
tímto říditi a je-li zdravý, musí se jím říditi. A zacho-
vání národa podmíněno je jistými úspěchy na pol
politiky a národního hospodářství. Jest nad slunce
jasnější, že tím spíše úspěchů těch se dopracujeme,
čím více jednollivců k dílu ruce přiloží, čím větší
množství sjednotí své zájmy ke společné práci.
Mnoho překážek však staví se nám v cestu, mnoho
nepřátel zabraňuje nám v před se bráti. Tím naléhavěji
jeví se potřeba, aby celý český národ srazil se v šik.
aby nejen Čechové z království, ale také z Moravy
i z ostatních zemí, kde obývají, v postavení svém vzá-
jemně se podporovali. Jest třeba, abychom tvořili je-
diný celek svými snahami a což neméně je důležito
aby zemi s českým obyvatelstvem tvořily také země-
pisně jednotné území.
A pohleďme na jihovýchodní hranice Čech. Pruh
českého obyvatelstva na hranicích českomoravských
přerván je na třech místech krajinami německými. Jes
tu větší národnostní ostrov německý kolem Lanškroun
a Svilav, menší u Jihlavy a výběžek německého území
prostírající se od poříčí Dyje až k Jindřichovu Hradci
Dráhy, které spojují Čechy s Moravou, vedou kraji-
nami německými; nejdůležitější části hranic česko-
moravských jsou obydleny Němci.
Z uvedeného je patrno, proč třeba je opříti se sna-
hám germanisačním v krajině třebovské. Musíme stále
míti na paměti, že národnostní ztráta na hranicích
česko-moravských je pro Čechy škodou dvojnásobnou
Každě vítězství našich sousedů značí tu nejen ztrátu
kusu české půdy, leč každým zdarem německého úsilí
vždy dále a hlouběji vrážen je do českého tělesa ně-
mecký klín, který vždy více rozdvojuje a oddaluje Če-
chy v království a Čechy na Moravě.
Čecho
Němec
Morava
Čechy
Lanškroun
Jihlava
Dyje
Jindřichov Hradec
17
article
Bylo by pro národ český škodou nesmírnou, kdyby
časem rozšířily se nynější národnostní ostrovy ně-
mecké na hranicích českomoravských tak, že by sply-
nuly v jediný celek. Následky změny té byly by zajisté
dalekosáhlé. A přece česká veřejnost dosud tak málo
všímala si národnostních poměrů na hranicích česko-
moravských.
Na jiných stranách postavily se proti vlnám ger
manisačního proudu dobře organisované a platně pů-
sobící české jednoty, pomezí česko-moravské nemá
však dosud podobného ochránce.
Je možno, že někdo namítne: Jinak je na jiho-
západě, severozápadě a severovýchodě Čech, kde po
celé délce ke krajům českým příléhá území německé.
kde tedy je živel německý mnohem silnějším, moc-
nějším než zde, kde tvoří toliko ostrovy. K tomu však
odpovídáme: Máme snad počkati, až národnostní ostro-
vy německé na hranicích česko-moravských se spojí
až bude české obyvatelstvo v Čechách se všech stran
obklopeno a dokonale uzavřeno živlem německým
Pak bylo by pozdě pomýšleti na záchranu. Považme
jen, že při soustavné práci podařilo by se německému
úsilí hez veliké námahy spojiti německou krajinu ko-
lem Lanškrouna s německým územím severní Moravy.
jihozápad
Čechy
Lanškroun
Morava
18
article
Jak snadno mohl by pak postupovati německý prou
dále k jihozápadu, kdyby hranice česko-moravské ne-
byly střeženy
Město Česká Třebová je si plně vědomo důležitosti
posice vzhledem k sousednímu kraji německému, je
si plně vědomo i povinností, které jí z jejího položení
plynou. Ode dávna také plní svědomitě úkol svůj.
Pokud síly stačí, pracuje k tomu, aby zůstalo v ohledu
národnostním tím, čím až dosud bylo: pevnou hrází
proti proudu germanisačnímu s jedné strany, oporou
českému obyvatelstvu okolních obcí venkovských se
strany druhé.
Nebezpečí, hrozící českému živlu v městě našem,
je sice ještě daleko, přece však není možno ho pře-
hlédnouli. Naopak je třeba upozorniti na národnostní
poměry krajiny třebovské českou veřejnost, je třeba
poukázati, že nebezpečí to, které sice z daleka a zvolna
se blíží, přece vytrvale a stále se blíží. Je třeba, aby
příště více pozornosti bylo věnováno českým obcím
na národnostních hranicích východních Čech a na
pomezí česko-moravském. Celý český východ měl by
vzíli v ochranu krajinu třebovskou a v těžkém zápase
ji podporovati a síliti.
Sokolský slet v našem městě je výzvou k celému
národu českému. Dosud plnila Česká Třebová národ-
nostní úkol svůj sama, bez jakéhokoli přispění cizího.
Teď volá o pomoc každého, kdo pomoci chce a může.
Do všech krajů zemí českých rozlétlo se pozvání ke
sletu; ze všech končin z východu i ze západu shro-
máždí se zástupy bratří Sokolů a četných hostí v na-
šem městě. Česká Třebová nebyla dosud svědkem slav-
nosti, jaká se zde pořádá ve dnech sletu. Což divu, že
píle, úsilí a chvat, jež provázely přípravy ke vzácným
a významným pro naše město okamžikům, vyvrcholeny
ve dnech blížícího se sletu v neobyčejný rozrucha
v horečné téměř rozechvění obyvatelstva zdejšího.
Sokol
Český Třebová
Čechy
českýmoravský
19
article
Slet Sokolstva zůstane pro naše město událostí nad
jiné důležitou.
Jako balvan, vmetený do tichých vod jezera, roz-
víří jeho povrch, tak rozvlní, ba rozbouří slavnosti
sletové klidný, jindy jednotvárný život našeho zá-
koutí. V městě našem nebude snad nikoho, kdo by
nebyl zasažen vlnou slavnostní nálady. Ale nejen
město, i širé okolí se živým zájmem hledí vstříc vel-
kým slavnostem. Se strany české přání zdaru sílí nás
v práci, s německé strany přiostřené záští a bouře
vzrůstající nevole rády by nastavily nám překážel
v cestu.
Plni naděje pohlížíme před sebe k sletovým
dnům...
Celý rok chystá se Česká Třebová k velikým slav-
nostem. A než dvakráte skloní se slunce pod západní
obzor, bude konec významným okamžikům. Provo-
láme poslední přání zdaru našim snahám, rozloučíme
se s milými hosty. Do týdne zmizí stopy sletu, obvyklá
naše zaměstnání zapudí slavnostní náladu a živo
našeho města půjde jako dříve v obvyklých mezích.
Na slet však nezapomeneme. Až mysli se uklidni
až vlny všedního života nás opět obklopí, zůstaneme
zase sami, jako stráž národnostních hranic, posunutí
do nezazšího kouta naší vlasti. Možno je, že přijdou
doby pro nás těžší, než byly dříve; možno je, že ná-
rodnostní sousedé naši namáhati se budou, aby zma-
řili, co pro českou krajinu třebovskou vykoná sokolský
slel, nebo aby význam jeho pro nás alespoň snížili
Snad tím opatrněji a vytrvaleji bude nám polom stát
na stráži.
Doufáme však, že zalím dozraje ovoce sletu.
A co od sletu očekáváme?
Chceme, aby českému s obyvatelstvu krajiny tře-
bovské byl slet posilou v zápase národnostním, aby
mu byl povzbuzenín! k další vytrvalě práci. Přejem
si, aby po velkých sletových slavnostech, až zmizl
chvilkové nadšení a pkamžilý zápal, zůstalo v myslie
Český Třebová
Provo
20
article
prostého lidu našeho něco, co má cenu trvalou, abv
v myslích jeho zůstalo pevně vědomí o důležilosti če-
ského živlu v naší krajině, aby sletem byl ještě více
zdůrazněn vážný úkol našeho města v národnostním
životě. Žádáme, aby lid náš poznal, že ona mravní síla
která dovedla shromážditi tisíce mužů pod prapor idel
sokolských a v železné kázni je udržuje, že ona síla
tělesná, ulajená v tvrdých svalech pevných paží je
dostatečnou oporu nám, kteří první budeme musili
pustit se v tuhou obranu. Chceme, aby slet sokolský
sesílil, prohloubil a utvrdil národnostní vědomí na-
šeho lidu, aby lidu tomu hlouběji ještě vštípil smysl
pro povinnosti, jež mu ukládá poloha našeho města.
Chceme, aby vzpomínka na slavnosti sletové byla nám
pobídkou ku práci, vzpruhou k vytrvalosti. Chceme,
aby památka sletu nevybledla v naší paměti, ale aby
stále připomínala vážnost úkolu, který nám uloženje
národem za povinnost
Přejeme si též, abv dnové sletu přispěli k odstra-
nění mělkosti a povrchnosti v názorech o národnost-
ních otázkách, aby lid náš poznal, že nesejeme ne-
návist a nepřátelství k sousedům, že nevnucujeme
mu do rukou zbraně výbojné, že voláme jej toliko ku
práci, a stavíme-li se kdy v zápas, že nechceme do-
bývati a porážeti, že chceme toliko své hájiti a sebe
zachovati.
Chceme, aby nadšené pozdravy a významná hesla
tisícerými úsly o dnech sletu provolávaná rozlehla se
naší krajinou, aby vnikla do všech českých srdcí, aby
hlahol jejich odrážel se od našich hor a letěl na vše
strany, nad kraji českými, aby zazněl jako volání o
pomoc, krajům německým aby zvěstoval, že hotovi
jsme hájiti svého území. Chceme, aby bouře nadšení
snesla se nad naši krajinu, aby vlny její přinesly po-
sily pracujícím, vytrvalost ochabujícím, aby pudily
spící, hledaly a nalezaly ztracené.
21
article
Řekli jsme již, že česká veřejnost zapomíná na
národnostní poměry hranic česko-moravských, a že
další nevšímavost v této věci mohla by míti následky
pro nás neblahč. Poněvadž pak otázka tato přiléhá
úzce k zájmům obou sbratřených zemí sousedních —
Čech i Moravy — je třeba, aby obyvatelstvo obou zemí
pozornost ji věnovalo. Přáli bychor si tudíž, aby slet
v České Třebové vyzněl jako mohutná manifestaee
shody lidu českého a moravského ve společné práci
směřující k ochraně českého živlu na rozhraní Čech
a Moravy. A v této výzvě lidu českého a moravského
ke společné obraně vidíme nejhlubší význam sokol-
ského sletu v České Třebové,
To jsou nejhlavnější úkoly sletu pro nejbližší dny
příšti.
Máme však také některá přání do budoucnosti.
Přejeme si, aby milí bratři a hosté, kteří ve dnech
sletu k nám zavítají, nezapomínali na nás, až domů
se vráti, aby opouštěli krajinu naši s pevným vědomím.
že i jim ukládá ohrožená posice naše jisté povinnosti
a dle vědomí toho, aby vždy jednali, aby nezapomínali
že jsou povinní sledovati život v naší krajině, upozor-
ňovati ve svém okol na zdejší poměry, podporovat
nás v díle obranném, a bude-li třeba, postaviti se ku
pomoci do řad našich útoky odrážejících.
Máme pevnou naději ve zdar sletu, máme naději.
že naše práce není marna, že bude vyvážena užitkem
mnohonásobným.
S důvěrou hledíme vstříc dobám příštín.
Čechy
Morava
Český Třebová
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pověsli o zřízení českých poboček na
něm. učitelském ústavě v Čes. Budějovicích
nedošly dosud žádného vysvětlení. Německé listy,
zvláště nacionální, zmocnily se zprávy, nikým
nezaručené a ničím nepodepřené jako býk čer-
veného cáru, do nějž boří rohy, a běsem div
nehynou. Z vážného tisku jen jediný český
denník přijal zprávičku příznivě, ale čím blíže
k Čes. Budějovicím, tím méně víry v české
parallelky. Plzeňský orgán dra. Schreinera, poli-
tického enterpreneura pošumavských Němců
velmocné záštity německého karakteru, sám vy-
slovil pochybnost o tom, že by se mohlo vůben
jednati o parallelky a dopouští možnost, že by
se asi jednalo o přenesení soběslavského ústavu
do Budějovie, proti čemuž by se asi celá česká
veřejnost, Soběslav v první a Budějovice nikoli
v druhé řadě velice důtklivě a vydatně opřely.
Něco podobného znamenalo by effektivní ztrátu
jednoho ústavu, tam kde je zapotřebí dvou.
neboť Č. Budějovice a jich český kraj mají ná-
roky na celý a samostatný ústav bez újmy,
která by k tomu konci měla býti způsobena
jinému českému městu. Taschkův »Kreisblatt«
ovšem vyráží vzkřeky úzkosti a zoufalství, jehož
záchvat se vždycky dostavuje, jakmile z blízka
do německé tvářnosti českobudějovieké rad-
nice pohlédne sklennýma očima neodvratné
fatum konce konců. Laje Čechům, laje
vládě, laje ministru Hartlovi a hlásá vzpouru.
Schreiner
Němec
Čecho
Hartl
Čes . Budějovice
Budějovie
Soběslav
Budějovice
Č . Budějovice
23
article
Netřeba se diviti, že budějovičtí Němci neberou
svůj kismet klidně, ačkoli že ještě čijí a žijí,
děkují právě jenom vládě od vídeňské centrály
až po místního místodržitelského radu. Jenom
jediné spravedlivé a nenásilné volby a německost
Č. Budějovic válela by se v prachu vzdor celé
armádě čestných i nečestných měšťanů, od bi-
skupa až do posledního morčete. Jisto jest tolik,
že budějovičtí Češi nemohou vzíti víe ani méně
než celý, samostatný učitelský ústav, to velí už
důstojnost a sebevědomí práva, typ opavského
surogátu, který ve Slezsku samotném jest vlastně
paškvil a monstrum vyučovací politiky, jest
v Čechách prostě nepřijatelný. Takovéto mínění
projevuje ostatně i orgán Čechů budějovických
»J. L.«, kteréž označují jakožto pramen po-
divné pověsti »Südb. Volksztg.« a prohlašují.
že nevěří takovému úmyslu vlády a dokládaji,
že kdyby takový úmysl skutečně chován byl, mu-
sili by se Čechové proti němu rozhodně ohra-
diti. Takové rozřešení otázky zřízení českého
učitelského ústavu v Č. Budějovicích bylo by
podle řečeného listu urážkou pro česko-budějo-
vické Čechy, kteři chtějí a také musí dostati
do Č. Budějovic samostatný čes ký
ústav.
— Karlův Týn museém doby Karlovy.
Němec
Čech
Čecho
Karlův
Č . Budějovice
Čechy
Karlův Týn
český učitelský ústav
24
article
Podle vídeňských úřadních zpráv blíží se úmysl,
zříditi na Karlově Týně historické museum, od-
nášející se k době Otce vlasti, stadiu posledních
přípravných prací. Místodržitelství královstv
českého zaslalo c. k. ústřední komisi pro za-
chování uměleckých a historických památel
protokoly jednací vládní komise a užšího komi-
tétu pro zařízení Karlova Týna jako musea-
Podle usnešení těchto korporaci mají býti sbírky
příštího Karlova musea na Karlově Týně uspo
řádány tak, aby k poučení návštěvníků hradu
byly co možno úplnou sbírkou uměleckých
pokladů všeho druhu, originálů i kopií z doby
Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV.-
tedy z doby 1310—1419. V prvním poschod
královského hradu vystaveny býti mají v před-
síni všechny plány a kresby hradu samotného
i okolí, v rytiřském sále všechny druhy štíto,
znaků, brnění a zbrojů v historickém a heral-
dickém uspořádání. Druhé poschodí má být
věnováno uměleckému průmyslu. V císařských
komnatách umístěny budou malby, sochy, jakož
památné předměty, kusy nábytku a pod.
císaře Karla IV. a jeho rodiny se týka jící,
v kapli panny Marie pohledy na vynikající sta-
vitelské památky doby Karlovy, věž určena pro
různé historicko umělecké relikvie. Že toto určen
velebného Karlova bradu je nejúčelnější, poněvada
Jan lucemburský
Karel Iva
Václav Iva
Karel
Karlův
Karlov Týn
Karlov muzeum
královský hrad
kaple pannus Marie
25
article
nejpřirozeněji na snadě ležící, nelze popírati
Podati co možno věrný dokumentární obraz ne-
jen doby, ale i působení velikého krále českého
císaře Karla IV. souborem drahocenných památek,
soustředěným ve skvělém stavitelském pomníku
Karla IV., jest splněním dávné tužby české a ně-
čím tak samozřejmým, že vlastně již dávno mělo
býti uskutečnéno. Budeť do jistě míry vnitřním
posvěcením hradu královstvím českým restauro-
vaného a jaksi opětným usídlením historické, krl-
lovské i intimní osobnosti Karlovy v jeho grandi-
osním sídle, posvátném Týně, všemi dochovaním
svědky jeho doby, jeho všemi potomními věky
blahoslaveného otcovského kralování. Lze doufati,
že museum Karlovo na Karlově Týně budeeo
nejúplnější a že podezřelé slůvku »kopie« más
rozuměti jenom o předmětech nepřenosných av
hradě neumístitelných. V té příčině lze očekávat
jistou decentralisaci z Vídně, jejíž dvorské sbírky
i archivy vydají Karlu, což Karlovo, neboť mu-
seum na Karlově Týně není zajisté myšlen
s katalogem neúplným a odkazy na cizí sbírky
V každém ohledu jest dlužno uvítati zprávn
o brzké instalaci Karlova musea na Týně s po-
vděkem a přáti si všemožného urychlení jejího
pro slávu památky Karla IV., kteráž se takto
očím nové doby teprve náležitě uzřejmí.
Karel Iva
Karlův
Karel
Karlov Týn
Vídeň
Karlov muzeum
26
article
— Národní kolek dojde svého prvního hro-
madného rozšíření dne 14. srpna na slavnosti
řemeslnicko-živnostenské. Pro krátkost času ne-
bylo možno sice opatřiti kolkem veškeré vstu-
penky, než Řemeslnicko-živnostenská beseda při-
šla tomuto důležitému podniku tím vstřic, že
kolkovány budou vstupenky do všech výstavních
attrakcí a pohlednice. České obecenstvo se tudíl
upozorňuje na to, aby samo žádalo národnl
kolky na uvedených vstupenkách pohlednicích
Kolky a obzvláště vyšší lze obdržeti v úřadovně
Národní rady, v Praze—II., v Měšťanské be-
sedě, II. patro, Klub národní strany svobodo-
myslné.
— Osobní. Spisovatel pan prof. dr. Jiří G uth
odjíždí v úterý z Brem na několikanedělní pobytdo
sev. Ameriky. — Paní Filipina Zachová, porodni
babička, přesídlí v těchto dnech z Ječné ul. č. 34 n
Komenského nám. č. 3. I. p
— Rodinné zprávy. Jan Srba, traťmistr elektri-
ckých podniků král. hl. města Prahy, bude se svou
chotí Antonií, roz. Fořtovou, slaviti stříbrnon
svatbu zejtra v chrámu sv. Ludmily na Král. Vino-
hradech.
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Jos. Císler
odborný lékař nemocí krku, nosu a uší, počne opěo
dnešním dnem pravidelně ordinovati. — Pan MUDr.
A. Hofimann, vrátil se z cest, ordinuje opět
pravidelně denně od 9—10 hod. dopol. a od 2—4
hod. odpol.
— Úmrti. V Sázavě zemřela včera pí. Barbor
Hellerová, roz. Velleminská.
— Obecní zastupitelstvo v Michll má zejtrao
3. hod. odpolední v zasedací síni řádnou schnůzi.
Kolek
profesor
doktor
Filipin
Komenský
Srba
Antonia
Fořtův
svatý . Ludmila
Král
MUDr
Jos
Císler
A Hofimann
Hellerová
Praha
Bro
severní . Amerika
Sázava
řemeslnickýživnostenský
národní rada
II
klub národní strana svoboda
27
article
— Šestnáctá lelní valná hromada Ústřodní jednoly
českých lékařů ze zemí koruny české konala se dne
6. srpna na Kladně. Hluboký dojem učinilo na všechny
přítomné, když na křeslo předsednické vstoupil mist
bodrého doktora Vlasáka, jejž deset posledních. let
jsme na něm vídali, jiný muž, jiný předseda a slovy
tklivými vzpomněl zesnulého. Rázem povstali přítomni
a vyslechli za hrobového ticha jeho pohrobní tkliveu
řeč. Dr. Kallmůnzer z Mělníka mluvil prostě, ale
od srdce k srdci. Tato truchlivá, tichá, klidná nálado,
jako stín vznášela se nad celým jednáním bouřných
jindy hromad našeho lékařstva až do konce. Po pro-
jednání běžných spolkových záležitostí, z nichž zvláště
pozoruhodny byly zprávy jednatele pana dra. Ot. Ja-
noty z Prahy a p. dra. Kotýnka ze Žižkova, po-
kladníka Jednoty, prešlo se k projednávání otázky
honorování očkování a otázky nového projektovaného
zákona o lékárnách. Dr. Janota konstatoval s po-
těšením vzmáhající ze vědecký ruch v některých žu-
pách (bohužel je to dosud veliká menšina žup) a dr
Kotýnek podal první zprávu pokladní o nové pod-
půrné sekci při Jednotě. Sekce má něco přes 200 členů
a 20.000 K jmění. Českých lékařů je přes 2000 — tedy
ani 10% není členy těto důležité instituce. Zjev teni
je velmí zarmucující. V otázce o očkování byly přijaty
zásady, projevené drem. Pučálkou z Blovic, drem.
Zemanem z Hostouně a drem. Šmakalem z Ča-
kovic. Novému projektu zákona o zřizování lékáren
vytýkal četné vady dr. Nohejl a dr. Koutník.
Vlasák
doktor
Kallmůnzer
Otakar
Kotýnek
Janota
Pučálka
Zeman
Šmakal
Čo
Nohejl
Koutník
Kladno
Mělník
Praha
Žižkov
Blovice
Hostouň
28
article
Kladno zvolili letos čeští lékaři za své výroční shro-
máždiště proto, že v městě otevřena byla loni n
podzim nová moderní okresní nemocnice. Krásným,
účelným, nejnovějším požadavkům vědy odpovídajícím
zařizením ústavu byli všichní přítomní mile překva-
peni. Nemocnice řadí se důstojně ke svým starším
sestrám nemocnici vinohradské, německo-brodské, bo-
leslavské, pardubické a třebíčské. Primář dr. Boh
Niederle předvedl několik zajímavých případů ne-
mocí a seznámil účastníky se zařízením ústavu. Na
našich moderních nemocnicích podávají naše okresy
druh za druhem skvělý důkaz, že lépe starají se o ve-
řejně dobro než stát, který jedinou nemocnici, kleri
v naší zemi j v jeho správě a kde jsou umístěny dvě
lékařské školy (II), úžasným způsobem zanedbává —
míníme „c. k. všeobecnou nemocnici v Praze“. Nový
výbor Ústřední jednoty byl sestaven takto: Předseda
doc. dr. Frant. Procházka (Praha), I. místopře-
seda dr. Kallmůnzer (Mělník), II. místopředsela
dr. Ot. Janota (Praha), členové výboru: prof. dr.
Krásná
doktor
Boh Niederle
docent
František
Procházka
Kallmůnzer
Otakar
Janota
profesor
Kladno
Praha
Mělník
II
29
article
Pešina (Praha), primář dr. J. Semelád (Kr. Vino-
hrady), dr. Pavlík CTábor), dr. Skaličk a (Prahal
dr. Zeman (Houstouň) a dr. Kotýnek. (Žižkov).
— XVIII. valná hromada »Spolku lékař
c. k. okresního hejtmanství benešev
ského a sedlčanského« koná se dne 23. srpm
t. r. v Benešově v hotelu »Na poště« o 10. hodinl
dopolední s tímto programem: 1. Čtení protokol
předešlé valné hromady. 2. Zpráva jednatelská n
rok 1903—1904. 3. Zpráva pokladní a revisorů účte
za tutéž dobu. 4. Přednáška slov. p. prof. MUDrs
Em. Maixnera, théma reservováno. 5. Návšlěv
veřejné okresní nemocnice s demonstracemi primál
dra. Teunera. 6. Volba delegála a jeho zástupcedo
Ú. J. Č. L. v král. českém na rok 1904—1905. 7. Volbi
funkcionářů pro tutéž dobu. 8. Určení příspěvku pr
budoucí rok spolkový. 9. Určení místa příští valn
hromady. 10. Volné návrhy. Pp. kollegové račle
předem, nejdéle však do 20. srpna t. r. svoji úča
dru. Teunerovi, primáři v Benešově, laskavě ozni-
miti. Couvert a 3 kor.
Pešina
doktor
Kristus
Pavlík CTábor
Skaličk
Zeman
Kotýnek
profesor
MUDrs em
Maixner
Praha
Žižkov
Benešov
spolek lékař c
Vinohrad
30
article
— Sjezd kollegů. Kollegové z c. k. akademickéh
gymnasia v Praze, kteří ústav tento od roku 187
do 1884 navštěvovali a tohoto roku maturovali, s
jdou se v Praze ve dnech 24., 25. a 26. září tr
Program sjezdu zahájen bude společnou schůzber
kollegů a někdejších professorů v sobotu večer (n4)
o půl 8. v restauraci páně Sochůrkově v Koppmane
V neděli (25.) dopoledne — hodina se později urěi
— bude sloužena v gymnasiální zrcadlové kap
v Klementinu býv. katechetou za assistence kollegl
duchovních mše, při níž hru na varhany a zpev
obstarají kollegové, kteří funkce ty obstarávali pře
20 léty. Po bohoslužbě dají se všichni účastníi
společně fotografovati v atelieru p. Langhansově
zúčastní se společného slavnostního oběda vyprave
ného restaurantem p. Gráfovým. Večer návštěva N
rodního divadla a v pondělí ráno výlet všech účast
níků s rodinami do Hory Kutné, kde o hisloriciý
výklad je postaráno. — V první den sjezdu bude n
IV. hřbitově olšanském (III. oddělení) na hrob č. 65
kde odpočívá zvěčnělý třídní profesor p. František
Zuna, položen věnec. Kollegové, kteří v tu dobu
budou v Praze, se žádají, aby se dostavili buď na
dolní Václavské náměstí, odkud deputace o 4. hodině
vyjede, anebo přišli přímo na hřbitov prokázat olcov-
skému učiteli povinnou svoji vděčnost. Veškeré do-
tazy zodpoví JUDr. Otakar Hlaváč v Praze, Štěpán-
ská ul. č. 16.
— Cyklus Kubových přednášek o umění v Podl-
bradech. Druhá přednáška „O umění malířském“ koná
se ve čtvrtek dne 11. t. m. o 3. hod. odpol. v sálech
výstavních (opět bez zvláštního vstupného). Třetía
poslední „O umění starém a novém“ o týden pozdř
Sochůrkův
Langhansův
Gráfův
Zuna
JUDr
Hlaváč
Štěpán
Kubův
Praha
Kutná
Václavský náměstí
Podl
pán