ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 19252b70-7370-11dc-9b65-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 99, place 96, work 7, org 12
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
9. srpna 1904. Císlo 219.
4 article
rání na věc jest zřejmo, že už jako Slované nehledě i k sociálním a hospodářským momen- tům, musili bychom si za příští volby přát v Unii vílězství kandidátů demokratických protože právě demokratická strana daleká impe rialismu bude se všemožně vyhýbati konfliktu s Ruskem. Angličané ve Lhasse. Z Londýna, 8. srpna. (C.-B.) »Reuterova kancelář« sděluje z Lhassy: Výprava do Tibetu. jež přibyla sem 3. t. m., utábořila se 1 a pů km. od Potaby v bezprostřední blízkosti soukro- mých zahrad dalaj-lamy. Dopoledne 3. t. m. přišel resident nepalský Angličanům vstříca oznámil jim, že v Lhasse byla strana, jež pří- sahala, že raději zemře, než-li by vpustila Angli- čany do města. Ale tato strana ustoupila, když vyhlášeno, že jest zakázáno bojovati proti Angli čanům, protože jen pod jejích ochranou Tibe tané budou silni. Když výprava dostihla tábor objevil se čínský anban, provázen čínskými vo- jáky a navštívil plukovníka Younghusbanda Vojsku jest zapovězeno do města vstupovati Telegram, kterýž tuto klademe, má důležitosi téměř historickou. Znamená v rozpínavosti angli- cké krok nepopíratelně nejsmělejší. Před málo ještě lety byla Lhassa pokládána za nedostupnou evropské moci branné. Za nedostupnou jak pro oblíže terréní, vysokou polohu a pustý kraj před ní se rozkládající, kterýž zásobování znesnad- ňuje do krajní míry, pak také pro bojechtivost Tibeťanů, jež jak nyní se ukázalo, byla vybá- jena, jako tolik, co se o Lhasse mluvilo a psalo.
Slovan Angličan Angl Younghusband Rusko Londýn Reuterův kancelář
5 article
Tajuplné sídlo dalaj lamy jest dnes v moci anglické a v niveč rozplynula se tak mnohá o něm báj! Kladli též Tibeťané odpor přístupu jednotlivých cizincův do svatého města svého, takže po celá století jen pramálo Evropanů do něho a to z pravídla jen potají a v přestrojení proniklo, před výpravou vyzbrojenou, ač nečetnou otvírají prý město dokořán? Čím to vysvětliti Zlomilo skutečně odvahu jich několik dost laci- ných dosavadních úspěchů angliekých v otevře- ném poli? Aneb účinkovalo tu opět — zlato anglické, jež tolikrát už porážky britské obrátilo v úspěch? Aneb není ještě u konce tajený odpor Tibefanův a chystají tito anglickému ve- třelci, vzdálenému daleko od operační base, nějaká nenadálá překvapení? Odpověď na ve- škeré ty otázky dáti může ovšem teprve budoueí rozvoj událostil Pro tu chvíli zdá se ovšem, že Angličané eíle svého dosáhnou. (Výhodných smluv hospo- dářských i převážného vlivu na řízení tibetských věcí.) K annexi Tibetu si ovšem ani oni sami ještě přikročiti netroufají. Proto zdá se, že slávy jejich jest i v Tibetu do času. Ne ve Lhass ale v Mukdenu řešiti se bude i otázka tibetská.
Tibeťan Evropan Angličan Tibet Mukden
6 article
Zdolají li Rusové na Dálném Východě japon- ského svého odpůrce, pak vypořádají si nepo- chybně i s Brity účet tibetský. Ač-li neučiní tak ve shodě s nimi, Tibeťané sami, jakmile zvědí, že Rusko může věnovati více péče i jihu své asijské říše. Do té doby musí míti strpení, ale potom nepochybně vlast svoji očisti od ne- přítele tak dokonale, že zajde na dlouho chut k novému vpádu i nejtroufalejším imperialistům britským. Brány Lhassy otevřely se dnes pro Brity, ale kdož ví, zdaž nikoli proto jen, aby tím jistěji vešli do záhuby? Sdělují ze Lhassy, že dalaj-lama, vrchnía zvláště církevní hlava Tibeťanů — suverenila činského císaře jest vlastně jen pro smích — při blížení se výpravy britské uprchl do kláštera v horách, vzdáleného 18 mil. Rovněž odtáhla posádka města, 4000—5000 mužů čítající. Ostatní obyvatelstvo chová se zatím klidně prohlíží si zvědavě tábor anglický. Oči Angličanů pak rovněž s údivem upírají se k obrovskému tmavočervenému paláci dalaj-lamovu, jenž s po- zlacenými štíty a střechami i branami svými při délce asi 1000 stop zvedá se do výše neméně než 450 stop Podle některých zpráv členové anglické vý pravy sami touží po brzkém konci vyjednávání zapředeného a po návratu z těchto nejistých nehostinných míst!
Rus Brito Tibeťan Angličan Rusko
7 article
Při aktuálnosti, kteréž nabyla Lhassa dnes v politice mezinárodní, zajisté nebude od místa, sdělíme-li se čtenáři několik místopisných podrob- ností o tajuplném sídle dalaj lamově. Lhassa, Lhasa, Hlassa nebo Hlasa — »město bohů« — hlavní město Tibetu, duševní střadisko lamaismu a ústřední sídlo čínské správy tibetské leží na náhorní rovině nad údo- lím obklopeným vysokými horami ve výši 3565 m. n. m. na pravém břehu říčky Kiču, 40 km. od ústi jejího do řeky Sanpu. Dle činského sčítání z r. 1854 měla Lhassa 15.000 obyv., k tomu asi 18.000 klášterníků a množství sí- dlících zde poutníků. Prževalskij odhaduje počeí obyvatelstva na 50.000, Kreitner na 80.000. Rozloha udává se 2 km. délky a 115 km. šířky. v obvodu asi 6—7 km. Město, zvláště pak předměstí jeho, má přemnoho zahrad s prasta- rými stromy, tak že tone v zeleni. Hlavní ulice jeho jsou široké, přímé a dosti čisté, aspoň z sucha; předměsti jsou blátiva. Bilé, vysoké domy svérázné architektury jsou kamenné nebo z cihel, zřídka ze země. V jedné předměstské čtvrti jsou všechny stavby provedeny z býčích a beraních rohů. Pamětihodné budovy jsou chrámy a kláštery s lesklými, zlatými kupolemi a věžemi, dále obydlí činského správce a jeho družiny. Nitro města činí dojem velkého, hluč- ného tržiště, na něž náboženství a obchod při vádějí tisíce cizinců z nejrůznějších národů asijakých. Kmenové obyvatelstvo jsou Tibeťané.
Hlasa bůh Prževalskij Bilá Tibeťan Lhasa Hlassa km
8 article
Pebůnové a muslimští Kačijei z Kašmíru. Čínská posádka o 500 mužích střídá se každá tři léta Sídlo dalai-lamy, opevněný klášter »Pobran Marbu«, t. j. »červené město«, leží na západ od Lhassy ve vzdálenosti asi 1—2 km. na troj zubé hoře Budala; v okolí jsou tu letní za hrady dalai-lamovy, u paty hory vesnice Džol Sídlo skládá se z několika chrámů rozličné ve likosti; prostřední, nejhlavnější, má 4 poschodí. je 112 m. vysoký a jest ukončen pěti pozlace nými kupolemi. V něm socha Džamby s pod- stavcem 22 m. vysokým v prvém poschodí do- sahuje hlavou z pozlacené hlíny, ozdobenou drahokamy, čtvrtého poschodí, a střední kupole stavby jest jí baldachýnem. Dle podání klášter tento vystavěn byl r. 630 po Kr. Ve vzdálenosti 1—6 km. nalezají se druhá sídla klášterní se 7—10.000 obyvateli. V celku jest v obvodu Lhassy asi 30 velkýeh klášterů lamských, mezi nimi slavný Ghaldhanský
Pobran Marba Džamba Kristus km
9 article
Čilý obchod provozuje se zvláště v prosinci. kdy scházejí se sem obchodníci a poutníe y Číny, z Indie a ze střední Asie. Některá od- větví průmyslu, zvláště pokud souvisí s boho- službou, dosáhla velikého rozvoje. Zejmena hotovení soch, řezání a broušení kamenů, lití tepání zlatých, střibrných a měděných nádob bohoslužebných atd.; řezbářství i tkalcovstvíje vyvinuto. Tibetané kladou založení města do VI stol. po Kr., v Evropě známo bylo teprve v první polovici XIV. stol. Prvním návštěvníkem evrop- ským byl mních Odorico di Pordenone, prošedší Tíbet v I. 1316—1330. V r. 1624 byl zde jesuita Antonio d'Andrada, po něm i jiní jesuité, z nichž Desideri žil v Lhasse 13 let (od r. 1716). Oracio de la Penna zřídil v Lhasse kupeckou missionářskou stanici, trvavší od r. 1716 do r. 1741. V r. 1742 navštívil Lhassu první světský evropský cestovatel, Hollanďan Van de Sutte. R. 1811 pronikl sem odvážný Manning. Francouzští missionáři Huc a Gabet v r. 1844 meškali v Lhasse přes měsíc. Pokusy ostatních evropských i ruských cestovatelů proniknouti do Lhassy zůstaly bezúspěšnými. Podrobnýcha věrohodných zpráv dostalo se Evropě o Lhasse v poslední době od Číňanův a od indických panditů. Nejznámější z nich, topograf Nain-sing. cestoval po Tibetu v l. 1866 a 1875, druhý neznámého jména, v r. 1872 a třetí, A. K. prožil v Lhasse celý rok 1879—1880; od něho jest i nejpodrobnější plán města. Národnostní význam města České Třebové a úkoly sokolského sletu ve dnech 13., 14 a 15. srpna k. r.
Kristus Odorico di Pordenone Andrad Číňanův Nain A K Čína Indie Asie Evropa Český Třebová Hollanďany Van jít Sutte Oracio jít le Penn
10 article
Stáli jste někdy na ekalnatém břehu mořském? Pozorovali jste snad, klerak bijí prudké vlny do tvrde skaliny, kterak nepoddajný kámen odráží jejich útoky kterak opět a opěl pokouší se moře urvati kus břehu a stopili jej ve svých hlubinách? Postůjme chvíli na rozhraní obou těch mocných živlů a vizme urputný jejich boj. Od věků sousedí spolu, od věků spolu zápasí. Na jedné straně moře nekonečné moře, vše ničící a pohlcující, útočné, jež nemá na tom dosti, že nepřehledné plochy země po- krývá, že v propastech a hlubinách vládne; s druhé strany skála, pevná, klidná, nepoddajná skála, odráže- jící divoké útoky vod. Se všech stran oblévá moře pevnou zemi, se všech stran na ni doráží. Mohutné vlny v divokém chvatu tříští se o tvrdou skálu, v tisíce kapek rozrážejí t o strmé stěny pobřeží a jako bílá pěna s lomozem zpět vrhají se v klin moře, aby tu k novému útoku se při- pravily, aby s novou silou v díle počatém pokračovaly Skála však dlouho odolává, dlouho vzdoruje ná- razům divokých vln. Konečně však přece seslabí ru- šivá působnost vodních krůpějí odpor skaliny. Oddělí se zrnko písečné, druhé, třetí, vždy více a více pode- mílá voda břeh, až jednou vzedme se moře a vlny jeho se strašným jekotem vší mocí nezkrotné síly vrhnou se na svou oběť, aby ji uchvátily, odervaly a pohrbily na dně hlubiny Stiší se na okamžik moře po svém vílězství, leč po chvíli pokračuje ve výbojné činnosti.
11 article
V nejvýchodnějším cípu Čech, v širokém úvalu na úpatí lesnatého hřebene horského rozložena je Česká Třebová. Poslední výběžky hor Orlických zve- dají se nad městem; temena jejich hřbetů zdobena jsou rozsáhlými lesy. A v křivolakých údolích i na vrcholech kopců mnoho je rozseto přrodních krás. Jediný pohled na národopisnou mapu Čech poučí nás o významu tohoto města. Na severu a na západě sousedí Česká Třebová s osadami českými, na východě a na jihu rozkládají se vesnice německé. A odtud dále k jihu a k východu postupuje krajina obydlená oby- vatelstvem německým, tvoříc dosti veliké německé území kolem měst Lanškrouna, Svitav a Moravské Třebově. Na východě jen úzkým pruhem českých osad od- dělen je tento německý ostrov národnostní od ně- meckého kraje severní Moravy, který spojuje se tu s německou krajinou východních Čech. Odtud pak po- stupuje území německé nepřetržitě přes hranice Čech a Moravy, přecházejíc do kraje kladské kolliny. Má tedy město Česká Třebová (spolu s městy Ústím nad Orlici, Kyšperkem a Žamberkem) důležitý význam jednak pro blizkost hranic zemských, jednak pro blízkost národnostního rozhraní. Až k České Třebové dosahuje moře německého živlu; vlny jeho derou se vždy blíže a blíže, snaží se urvati kus české půdy naší krajiny, snaží se zaplaviti naše město; cí- tíme, že vždy rychleji a mocněji blíží se chvíle národ- nostních zápasů. Zvítězí-li Česká Třebová, odolá-li návalu blížící se moci, či dá-li se strhnouti vlnami germanisačního proudu, jako trhá a odplavuje moře pevný břeh? Nevíme. To všek vime, že velikou ztrálou bylo by pro české obyvatelstvo naší vlasti, kdyby kra- jina třebovská přešla do rukou německých.
Čechy Český Třebová Orlický Lanškroun Svitava Morava východní Čechy Ústí nad Orlice Kyšperk Žamberk
12 article
Význam města České Třebové, jakožto nejdůle- žitější naší pevnosti na národnostních hranicích ve východních Čechách, zvýšen je ještě důležitostí, jíž nabývá město toto zeměpisnou polohou. Ležíť na bře- zích říčky Třebovky, která vzníká na hranicích česko- moravských a po králké pouti vlévá se do Tiché Orlice. Údolí Třebovky ode dávna je hustě obydleno. Po celé délce provázena je Třebovka živými osadami. O vrchoviště říčky až po ústi její vesnice k vesnici se pojí. Od pramenů Třebovky nedaleko sbírá vody Svi- tavka, která dlouhým údolím odtud k jihu se ubírá a protékajíc moravským Švýcarskem k Brnu směřuje Údolí obou těchto řek jsou přirozenou cestou z Čech do Moravy a směrem opačným. Silnice podél Třebovky vedená je velice oživena. Tudy vystavěna byla i železná dráha, která spojujíc města Prahu, Brno. Vídeň je jednou z nejdůležitějších v celém Rakousku. A nově nádraží česko-třebovské polohou a rozsáhlost patří na této trati k nejznamenitějším. Stanice Česká Třebová ještě většího významu nabývá lim, že odtu odděluje se trať k Olomouci, důležitá pro spojení se soverní Moravou a Haličí. Veliké důležitosti nabude Česká Třebová, budou-li uskutečněny vládní projekty o velikých průplavech. V bezprostřední blízkosti České Třebové má totiž býti veden průplav, spojující Lab s kanálem dunajsko-oderským.
Český Třebová východní Čechy Třebovka Tichá Orlice Švýcarsko Brno Čechy Morava Praha Vídeň Rakousko Olomouc Halič údolí Třebovka
13 article
Zmíněné okolnosti: značná lidnatost krajiny a tu- díž dostatek lidské síly pracovní, dostatek síly vodní přímé železniční spojení s nejprůmyslnějšími kraj Čech a Moravy, jakož i s hlavním městem říše: vše to byly a jsou zajisté podmínky příznivé živému roz- voji průmyslu, který v městě našem i v okoli počal zkvétati. Dráha a blízkost velikých závodů průmyslových příznivě působily na vývoj a vzrůst města. Zmizely křivé, těsné uličky, které ještě před nedávnem tvořily vchod do středu města, zmizely dřevěné domky s pod- síněmi. V městě zavládl čilý život, který potřebova prostrannějších ulic, účelněti a pohodlněji zařízených příbytků. Česká Třebová valně se rozšířila. Příčiny, jež způsobily její rozvoj, měly též za následek změny v obyvatelstvu, pokud se týká národnosti. Kdežto v do- bách dřívějších byla tu jen nepatrná část německého obyvatelstva, změnila druhá polovice předešlého sto- letí valně trvající poměry. Mnozí z obyvatelů okolních obcí německých, kteří byli zaměstnáni ve zdejších závodech, přesídlili do České Třebové. A tak se stalo že v městě, kde před nedávnem nebylo slyšeti slova německého, zřízena byla Schulvereinem r. 1885 ně- mecká škola. Patrno z toho, že živel německý v České Třebové značně se sesílil. Aby pak ještě více byl upev- něn, o to přičiniti se měla škola Pevně stojíme na zásadě, že každé dítě má byt vyučováno ve škole jazykem, kterým naučila je matk mluvili. Přejeme tedy dobrodiní toho i německé mlá- deži města České Třebové a nemáme věru toužebně- šího přání, než aby školy českých menšin v územích německých těšily se takovému pokoji, jakého poživé německá škola v městě našem. Nemůžeme však opo- minouti zmíniti se o tom, že se strany německé děj se nezřídka pokusy doplniti počet dětí německých mlá- deží českou.
Čechy Morava Český Třebová
14 article
Hlubšího významu v olázce národnostní nabývá Česká Třebová tím, že jest nejbližším městem, jež může býti oporou českým osadám, které v úzkém pru- hu táhnou se údolími Orlických hor od Kyšperka přee hranice moravské k Zábřehu. Ku prospěchu českých obcí ve zmíněném území horlivě pracuje odbor Národní jednoty severočeské se sídlem v České Třebově. K národnostním úkolům měsla České Třebov náleží též, aby oyla s to a dovedla čeliti útlaku, kterým na český kraj okolní působí průmyslná a pokročilí sousední města německá Lanškroun, Svitavy, Morav- ská Třebová. Stručně vylíčené národnostní poměry města České Třebové volajt k široké veřejnosti české, kladou jí jist úkoly. Nechceme uváděti nesčíslněkráte opakované fráse o vlasteneckých povinnostech, nechceme, aby slova tato vzbudila domněnku, že byla diktována ná- rodnostním šovinismem, leč na základě skutečného stavu věcí poukazujeme k těmto okolnostem.
Český Třebová Orlický hora Kyšperk Zábřeh Český Třebov Lanškroun Svitava Morava ská Třebová
15 article
Národopisná mapa zemí českoslovanských dosta- tečně poučuje nás, že během věků území obyvatelstva českého valně bylo zmenšeno. Po staletí postupovali národnostní naši sousedé buď zvolna, krok za krokem neb rychleji (jak pro nás často nepříznivý průběh če- ských dějin dovoloval), vždy více a více vzdalujíce se hranic, jimiž příroda vlast naší omezila, vždy blíže a blíže ke středu země se usazujíce. Nesčetné jsou ztráty, jež tak způsobeny byly českému národu. Když pak národ český po dlouhé řadě trudných let počal nový život, určil nové cíle svým snahám, poznal, že nemůže dopustiti, aby ještě dále byl olupován a zlen- čován. Poznal, že musí ze všech sil pracovati k tomu, aby postavil pevné hráze germanisačnímu proudu, který po staletí rval půdu rodné naší země a tisíce tisíců českého lidu nám odcizil. A v dobách přítomných stále musíme míti na paměti, že v těžkých chvílich dnešních zápasů politických, hospodářských, ve chví- lích neustálých změn a rychlého vývoje společenských poměrů jest nám počítati s fysickou i morální silou každého jednotlivce, chceme-li zachovati sebe jakožto národ.
16 article
Zachovati sebe! Zákon ten vložila příroda nejen v každého tvora, zákonem tím jsou však ovládánya řízeny i útvary společenské. I národ má se zákonem tímto říditi a je-li zdravý, musí se jím říditi. A zacho- vání národa podmíněno je jistými úspěchy na pol politiky a národního hospodářství. Jest nad slunce jasnější, že tím spíše úspěchů těch se dopracujeme, čím více jednollivců k dílu ruce přiloží, čím větší množství sjednotí své zájmy ke společné práci. Mnoho překážek však staví se nám v cestu, mnoho nepřátel zabraňuje nám v před se bráti. Tím naléhavěji jeví se potřeba, aby celý český národ srazil se v šik. aby nejen Čechové z království, ale také z Moravy i z ostatních zemí, kde obývají, v postavení svém vzá- jemně se podporovali. Jest třeba, abychom tvořili je- diný celek svými snahami a což neméně je důležito aby zemi s českým obyvatelstvem tvořily také země- pisně jednotné území. A pohleďme na jihovýchodní hranice Čech. Pruh českého obyvatelstva na hranicích českomoravských přerván je na třech místech krajinami německými. Jes tu větší národnostní ostrov německý kolem Lanškroun a Svilav, menší u Jihlavy a výběžek německého území prostírající se od poříčí Dyje až k Jindřichovu Hradci Dráhy, které spojují Čechy s Moravou, vedou kraji- nami německými; nejdůležitější části hranic česko- moravských jsou obydleny Němci. Z uvedeného je patrno, proč třeba je opříti se sna- hám germanisačním v krajině třebovské. Musíme stále míti na paměti, že národnostní ztráta na hranicích česko-moravských je pro Čechy škodou dvojnásobnou Každě vítězství našich sousedů značí tu nejen ztrátu kusu české půdy, leč každým zdarem německého úsilí vždy dále a hlouběji vrážen je do českého tělesa ně- mecký klín, který vždy více rozdvojuje a oddaluje Če- chy v království a Čechy na Moravě.
Čecho Němec Morava Čechy Lanškroun Jihlava Dyje Jindřichov Hradec
17 article
Bylo by pro národ český škodou nesmírnou, kdyby časem rozšířily se nynější národnostní ostrovy ně- mecké na hranicích českomoravských tak, že by sply- nuly v jediný celek. Následky změny té byly by zajisté dalekosáhlé. A přece česká veřejnost dosud tak málo všímala si národnostních poměrů na hranicích česko- moravských. Na jiných stranách postavily se proti vlnám ger manisačního proudu dobře organisované a platně pů- sobící české jednoty, pomezí česko-moravské nemá však dosud podobného ochránce. Je možno, že někdo namítne: Jinak je na jiho- západě, severozápadě a severovýchodě Čech, kde po celé délce ke krajům českým příléhá území německé. kde tedy je živel německý mnohem silnějším, moc- nějším než zde, kde tvoří toliko ostrovy. K tomu však odpovídáme: Máme snad počkati, až národnostní ostro- vy německé na hranicích česko-moravských se spojí až bude české obyvatelstvo v Čechách se všech stran obklopeno a dokonale uzavřeno živlem německým Pak bylo by pozdě pomýšleti na záchranu. Považme jen, že při soustavné práci podařilo by se německému úsilí hez veliké námahy spojiti německou krajinu ko- lem Lanškrouna s německým územím severní Moravy.
jihozápad Čechy Lanškroun Morava
18 article
Jak snadno mohl by pak postupovati německý prou dále k jihozápadu, kdyby hranice česko-moravské ne- byly střeženy Město Česká Třebová je si plně vědomo důležitosti posice vzhledem k sousednímu kraji německému, je si plně vědomo i povinností, které jí z jejího položení plynou. Ode dávna také plní svědomitě úkol svůj. Pokud síly stačí, pracuje k tomu, aby zůstalo v ohledu národnostním tím, čím až dosud bylo: pevnou hrází proti proudu germanisačnímu s jedné strany, oporou českému obyvatelstvu okolních obcí venkovských se strany druhé. Nebezpečí, hrozící českému živlu v městě našem, je sice ještě daleko, přece však není možno ho pře- hlédnouli. Naopak je třeba upozorniti na národnostní poměry krajiny třebovské českou veřejnost, je třeba poukázati, že nebezpečí to, které sice z daleka a zvolna se blíží, přece vytrvale a stále se blíží. Je třeba, aby příště více pozornosti bylo věnováno českým obcím na národnostních hranicích východních Čech a na pomezí česko-moravském. Celý český východ měl by vzíli v ochranu krajinu třebovskou a v těžkém zápase ji podporovati a síliti. Sokolský slet v našem městě je výzvou k celému národu českému. Dosud plnila Česká Třebová národ- nostní úkol svůj sama, bez jakéhokoli přispění cizího. Teď volá o pomoc každého, kdo pomoci chce a může. Do všech krajů zemí českých rozlétlo se pozvání ke sletu; ze všech končin z východu i ze západu shro- máždí se zástupy bratří Sokolů a četných hostí v na- šem městě. Česká Třebová nebyla dosud svědkem slav- nosti, jaká se zde pořádá ve dnech sletu. Což divu, že píle, úsilí a chvat, jež provázely přípravy ke vzácným a významným pro naše město okamžikům, vyvrcholeny ve dnech blížícího se sletu v neobyčejný rozrucha v horečné téměř rozechvění obyvatelstva zdejšího.
Sokol Český Třebová Čechy českýmoravský
19 article
Slet Sokolstva zůstane pro naše město událostí nad jiné důležitou. Jako balvan, vmetený do tichých vod jezera, roz- víří jeho povrch, tak rozvlní, ba rozbouří slavnosti sletové klidný, jindy jednotvárný život našeho zá- koutí. V městě našem nebude snad nikoho, kdo by nebyl zasažen vlnou slavnostní nálady. Ale nejen město, i širé okolí se živým zájmem hledí vstříc vel- kým slavnostem. Se strany české přání zdaru sílí nás v práci, s německé strany přiostřené záští a bouře vzrůstající nevole rády by nastavily nám překážel v cestu. Plni naděje pohlížíme před sebe k sletovým dnům... Celý rok chystá se Česká Třebová k velikým slav- nostem. A než dvakráte skloní se slunce pod západní obzor, bude konec významným okamžikům. Provo- láme poslední přání zdaru našim snahám, rozloučíme se s milými hosty. Do týdne zmizí stopy sletu, obvyklá naše zaměstnání zapudí slavnostní náladu a živo našeho města půjde jako dříve v obvyklých mezích. Na slet však nezapomeneme. Až mysli se uklidni až vlny všedního života nás opět obklopí, zůstaneme zase sami, jako stráž národnostních hranic, posunutí do nezazšího kouta naší vlasti. Možno je, že přijdou doby pro nás těžší, než byly dříve; možno je, že ná- rodnostní sousedé naši namáhati se budou, aby zma- řili, co pro českou krajinu třebovskou vykoná sokolský slel, nebo aby význam jeho pro nás alespoň snížili Snad tím opatrněji a vytrvaleji bude nám polom stát na stráži. Doufáme však, že zalím dozraje ovoce sletu. A co od sletu očekáváme? Chceme, aby českému s obyvatelstvu krajiny tře- bovské byl slet posilou v zápase národnostním, aby mu byl povzbuzenín! k další vytrvalě práci. Přejem si, aby po velkých sletových slavnostech, až zmizl chvilkové nadšení a pkamžilý zápal, zůstalo v myslie
Český Třebová Provo
20 article
prostého lidu našeho něco, co má cenu trvalou, abv v myslích jeho zůstalo pevně vědomí o důležilosti če- ského živlu v naší krajině, aby sletem byl ještě více zdůrazněn vážný úkol našeho města v národnostním životě. Žádáme, aby lid náš poznal, že ona mravní síla která dovedla shromážditi tisíce mužů pod prapor idel sokolských a v železné kázni je udržuje, že ona síla tělesná, ulajená v tvrdých svalech pevných paží je dostatečnou oporu nám, kteří první budeme musili pustit se v tuhou obranu. Chceme, aby slet sokolský sesílil, prohloubil a utvrdil národnostní vědomí na- šeho lidu, aby lidu tomu hlouběji ještě vštípil smysl pro povinnosti, jež mu ukládá poloha našeho města. Chceme, aby vzpomínka na slavnosti sletové byla nám pobídkou ku práci, vzpruhou k vytrvalosti. Chceme, aby památka sletu nevybledla v naší paměti, ale aby stále připomínala vážnost úkolu, který nám uloženje národem za povinnost Přejeme si též, abv dnové sletu přispěli k odstra- nění mělkosti a povrchnosti v názorech o národnost- ních otázkách, aby lid náš poznal, že nesejeme ne- návist a nepřátelství k sousedům, že nevnucujeme mu do rukou zbraně výbojné, že voláme jej toliko ku práci, a stavíme-li se kdy v zápas, že nechceme do- bývati a porážeti, že chceme toliko své hájiti a sebe zachovati. Chceme, aby nadšené pozdravy a významná hesla tisícerými úsly o dnech sletu provolávaná rozlehla se naší krajinou, aby vnikla do všech českých srdcí, aby hlahol jejich odrážel se od našich hor a letěl na vše strany, nad kraji českými, aby zazněl jako volání o pomoc, krajům německým aby zvěstoval, že hotovi jsme hájiti svého území. Chceme, aby bouře nadšení snesla se nad naši krajinu, aby vlny její přinesly po- sily pracujícím, vytrvalost ochabujícím, aby pudily spící, hledaly a nalezaly ztracené.
21 article
Řekli jsme již, že česká veřejnost zapomíná na národnostní poměry hranic česko-moravských, a že další nevšímavost v této věci mohla by míti následky pro nás neblahč. Poněvadž pak otázka tato přiléhá úzce k zájmům obou sbratřených zemí sousedních — Čech i Moravy — je třeba, aby obyvatelstvo obou zemí pozornost ji věnovalo. Přáli bychor si tudíž, aby slet v České Třebové vyzněl jako mohutná manifestaee shody lidu českého a moravského ve společné práci směřující k ochraně českého živlu na rozhraní Čech a Moravy. A v této výzvě lidu českého a moravského ke společné obraně vidíme nejhlubší význam sokol- ského sletu v České Třebové, To jsou nejhlavnější úkoly sletu pro nejbližší dny příšti. Máme však také některá přání do budoucnosti. Přejeme si, aby milí bratři a hosté, kteří ve dnech sletu k nám zavítají, nezapomínali na nás, až domů se vráti, aby opouštěli krajinu naši s pevným vědomím. že i jim ukládá ohrožená posice naše jisté povinnosti a dle vědomí toho, aby vždy jednali, aby nezapomínali že jsou povinní sledovati život v naší krajině, upozor- ňovati ve svém okol na zdejší poměry, podporovat nás v díle obranném, a bude-li třeba, postaviti se ku pomoci do řad našich útoky odrážejících. Máme pevnou naději ve zdar sletu, máme naději. že naše práce není marna, že bude vyvážena užitkem mnohonásobným. S důvěrou hledíme vstříc dobám příštín.
Čechy Morava Český Třebová
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pověsli o zřízení českých poboček na něm. učitelském ústavě v Čes. Budějovicích nedošly dosud žádného vysvětlení. Německé listy, zvláště nacionální, zmocnily se zprávy, nikým nezaručené a ničím nepodepřené jako býk čer- veného cáru, do nějž boří rohy, a běsem div nehynou. Z vážného tisku jen jediný český denník přijal zprávičku příznivě, ale čím blíže k Čes. Budějovicím, tím méně víry v české parallelky. Plzeňský orgán dra. Schreinera, poli- tického enterpreneura pošumavských Němců velmocné záštity německého karakteru, sám vy- slovil pochybnost o tom, že by se mohlo vůben jednati o parallelky a dopouští možnost, že by se asi jednalo o přenesení soběslavského ústavu do Budějovie, proti čemuž by se asi celá česká veřejnost, Soběslav v první a Budějovice nikoli v druhé řadě velice důtklivě a vydatně opřely. Něco podobného znamenalo by effektivní ztrátu jednoho ústavu, tam kde je zapotřebí dvou. neboť Č. Budějovice a jich český kraj mají ná- roky na celý a samostatný ústav bez újmy, která by k tomu konci měla býti způsobena jinému českému městu. Taschkův »Kreisblatt« ovšem vyráží vzkřeky úzkosti a zoufalství, jehož záchvat se vždycky dostavuje, jakmile z blízka do německé tvářnosti českobudějovieké rad- nice pohlédne sklennýma očima neodvratné fatum konce konců. Laje Čechům, laje vládě, laje ministru Hartlovi a hlásá vzpouru.
Schreiner Němec Čecho Hartl Čes . Budějovice Budějovie Soběslav Budějovice Č . Budějovice
23 article
Netřeba se diviti, že budějovičtí Němci neberou svůj kismet klidně, ačkoli že ještě čijí a žijí, děkují právě jenom vládě od vídeňské centrály až po místního místodržitelského radu. Jenom jediné spravedlivé a nenásilné volby a německost Č. Budějovic válela by se v prachu vzdor celé armádě čestných i nečestných měšťanů, od bi- skupa až do posledního morčete. Jisto jest tolik, že budějovičtí Češi nemohou vzíti víe ani méně než celý, samostatný učitelský ústav, to velí už důstojnost a sebevědomí práva, typ opavského surogátu, který ve Slezsku samotném jest vlastně paškvil a monstrum vyučovací politiky, jest v Čechách prostě nepřijatelný. Takovéto mínění projevuje ostatně i orgán Čechů budějovických »J. L.«, kteréž označují jakožto pramen po- divné pověsti »Südb. Volksztg.« a prohlašují. že nevěří takovému úmyslu vlády a dokládaji, že kdyby takový úmysl skutečně chován byl, mu- sili by se Čechové proti němu rozhodně ohra- diti. Takové rozřešení otázky zřízení českého učitelského ústavu v Č. Budějovicích bylo by podle řečeného listu urážkou pro česko-budějo- vické Čechy, kteři chtějí a také musí dostati do Č. Budějovic samostatný čes ký ústav. — Karlův Týn museém doby Karlovy.
Němec Čech Čecho Karlův Č . Budějovice Čechy Karlův Týn český učitelský ústav
24 article
Podle vídeňských úřadních zpráv blíží se úmysl, zříditi na Karlově Týně historické museum, od- nášející se k době Otce vlasti, stadiu posledních přípravných prací. Místodržitelství královstv českého zaslalo c. k. ústřední komisi pro za- chování uměleckých a historických památel protokoly jednací vládní komise a užšího komi- tétu pro zařízení Karlova Týna jako musea- Podle usnešení těchto korporaci mají býti sbírky příštího Karlova musea na Karlově Týně uspo řádány tak, aby k poučení návštěvníků hradu byly co možno úplnou sbírkou uměleckých pokladů všeho druhu, originálů i kopií z doby Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV.- tedy z doby 1310—1419. V prvním poschod královského hradu vystaveny býti mají v před- síni všechny plány a kresby hradu samotného i okolí, v rytiřském sále všechny druhy štíto, znaků, brnění a zbrojů v historickém a heral- dickém uspořádání. Druhé poschodí má být věnováno uměleckému průmyslu. V císařských komnatách umístěny budou malby, sochy, jakož památné předměty, kusy nábytku a pod. císaře Karla IV. a jeho rodiny se týka jící, v kapli panny Marie pohledy na vynikající sta- vitelské památky doby Karlovy, věž určena pro různé historicko umělecké relikvie. Že toto určen velebného Karlova bradu je nejúčelnější, poněvada
Jan lucemburský Karel Iva Václav Iva Karel Karlův Karlov Týn Karlov muzeum královský hrad kaple pannus Marie
25 article
nejpřirozeněji na snadě ležící, nelze popírati Podati co možno věrný dokumentární obraz ne- jen doby, ale i působení velikého krále českého císaře Karla IV. souborem drahocenných památek, soustředěným ve skvělém stavitelském pomníku Karla IV., jest splněním dávné tužby české a ně- čím tak samozřejmým, že vlastně již dávno mělo býti uskutečnéno. Budeť do jistě míry vnitřním posvěcením hradu královstvím českým restauro- vaného a jaksi opětným usídlením historické, krl- lovské i intimní osobnosti Karlovy v jeho grandi- osním sídle, posvátném Týně, všemi dochovaním svědky jeho doby, jeho všemi potomními věky blahoslaveného otcovského kralování. Lze doufati, že museum Karlovo na Karlově Týně budeeo nejúplnější a že podezřelé slůvku »kopie« más rozuměti jenom o předmětech nepřenosných av hradě neumístitelných. V té příčině lze očekávat jistou decentralisaci z Vídně, jejíž dvorské sbírky i archivy vydají Karlu, což Karlovo, neboť mu- seum na Karlově Týně není zajisté myšlen s katalogem neúplným a odkazy na cizí sbírky V každém ohledu jest dlužno uvítati zprávn o brzké instalaci Karlova musea na Týně s po- vděkem a přáti si všemožného urychlení jejího pro slávu památky Karla IV., kteráž se takto očím nové doby teprve náležitě uzřejmí.
Karel Iva Karlův Karel Karlov Týn Vídeň Karlov muzeum
26 article
— Národní kolek dojde svého prvního hro- madného rozšíření dne 14. srpna na slavnosti řemeslnicko-živnostenské. Pro krátkost času ne- bylo možno sice opatřiti kolkem veškeré vstu- penky, než Řemeslnicko-živnostenská beseda při- šla tomuto důležitému podniku tím vstřic, že kolkovány budou vstupenky do všech výstavních attrakcí a pohlednice. České obecenstvo se tudíl upozorňuje na to, aby samo žádalo národnl kolky na uvedených vstupenkách pohlednicích Kolky a obzvláště vyšší lze obdržeti v úřadovně Národní rady, v Praze—II., v Měšťanské be- sedě, II. patro, Klub národní strany svobodo- myslné. — Osobní. Spisovatel pan prof. dr. Jiří G uth odjíždí v úterý z Brem na několikanedělní pobytdo sev. Ameriky. — Paní Filipina Zachová, porodni babička, přesídlí v těchto dnech z Ječné ul. č. 34 n Komenského nám. č. 3. I. p — Rodinné zprávy. Jan Srba, traťmistr elektri- ckých podniků král. hl. města Prahy, bude se svou chotí Antonií, roz. Fořtovou, slaviti stříbrnon svatbu zejtra v chrámu sv. Ludmily na Král. Vino- hradech. — Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Jos. Císler odborný lékař nemocí krku, nosu a uší, počne opěo dnešním dnem pravidelně ordinovati. — Pan MUDr. A. Hofimann, vrátil se z cest, ordinuje opět pravidelně denně od 9—10 hod. dopol. a od 2—4 hod. odpol. — Úmrti. V Sázavě zemřela včera pí. Barbor Hellerová, roz. Velleminská. — Obecní zastupitelstvo v Michll má zejtrao 3. hod. odpolední v zasedací síni řádnou schnůzi.
Kolek profesor doktor Filipin Komenský Srba Antonia Fořtův svatý . Ludmila Král MUDr Jos Císler A Hofimann Hellerová Praha Bro severní . Amerika Sázava řemeslnickýživnostenský národní rada II klub národní strana svoboda
27 article
— Šestnáctá lelní valná hromada Ústřodní jednoly českých lékařů ze zemí koruny české konala se dne 6. srpna na Kladně. Hluboký dojem učinilo na všechny přítomné, když na křeslo předsednické vstoupil mist bodrého doktora Vlasáka, jejž deset posledních. let jsme na něm vídali, jiný muž, jiný předseda a slovy tklivými vzpomněl zesnulého. Rázem povstali přítomni a vyslechli za hrobového ticha jeho pohrobní tkliveu řeč. Dr. Kallmůnzer z Mělníka mluvil prostě, ale od srdce k srdci. Tato truchlivá, tichá, klidná nálado, jako stín vznášela se nad celým jednáním bouřných jindy hromad našeho lékařstva až do konce. Po pro- jednání běžných spolkových záležitostí, z nichž zvláště pozoruhodny byly zprávy jednatele pana dra. Ot. Ja- noty z Prahy a p. dra. Kotýnka ze Žižkova, po- kladníka Jednoty, prešlo se k projednávání otázky honorování očkování a otázky nového projektovaného zákona o lékárnách. Dr. Janota konstatoval s po- těšením vzmáhající ze vědecký ruch v některých žu- pách (bohužel je to dosud veliká menšina žup) a dr Kotýnek podal první zprávu pokladní o nové pod- půrné sekci při Jednotě. Sekce má něco přes 200 členů a 20.000 K jmění. Českých lékařů je přes 2000 — tedy ani 10% není členy těto důležité instituce. Zjev teni je velmí zarmucující. V otázce o očkování byly přijaty zásady, projevené drem. Pučálkou z Blovic, drem. Zemanem z Hostouně a drem. Šmakalem z Ča- kovic. Novému projektu zákona o zřizování lékáren vytýkal četné vady dr. Nohejl a dr. Koutník.
Vlasák doktor Kallmůnzer Otakar Kotýnek Janota Pučálka Zeman Šmakal Čo Nohejl Koutník Kladno Mělník Praha Žižkov Blovice Hostouň
28 article
Kladno zvolili letos čeští lékaři za své výroční shro- máždiště proto, že v městě otevřena byla loni n podzim nová moderní okresní nemocnice. Krásným, účelným, nejnovějším požadavkům vědy odpovídajícím zařizením ústavu byli všichní přítomní mile překva- peni. Nemocnice řadí se důstojně ke svým starším sestrám nemocnici vinohradské, německo-brodské, bo- leslavské, pardubické a třebíčské. Primář dr. Boh Niederle předvedl několik zajímavých případů ne- mocí a seznámil účastníky se zařízením ústavu. Na našich moderních nemocnicích podávají naše okresy druh za druhem skvělý důkaz, že lépe starají se o ve- řejně dobro než stát, který jedinou nemocnici, kleri v naší zemi j v jeho správě a kde jsou umístěny dvě lékařské školy (II), úžasným způsobem zanedbává — míníme „c. k. všeobecnou nemocnici v Praze“. Nový výbor Ústřední jednoty byl sestaven takto: Předseda doc. dr. Frant. Procházka (Praha), I. místopře- seda dr. Kallmůnzer (Mělník), II. místopředsela dr. Ot. Janota (Praha), členové výboru: prof. dr.
Krásná doktor Boh Niederle docent František Procházka Kallmůnzer Otakar Janota profesor Kladno Praha Mělník II
29 article
Pešina (Praha), primář dr. J. Semelád (Kr. Vino- hrady), dr. Pavlík CTábor), dr. Skaličk a (Prahal dr. Zeman (Houstouň) a dr. Kotýnek. (Žižkov). — XVIII. valná hromada »Spolku lékař c. k. okresního hejtmanství benešev ského a sedlčanského« koná se dne 23. srpm t. r. v Benešově v hotelu »Na poště« o 10. hodinl dopolední s tímto programem: 1. Čtení protokol předešlé valné hromady. 2. Zpráva jednatelská n rok 1903—1904. 3. Zpráva pokladní a revisorů účte za tutéž dobu. 4. Přednáška slov. p. prof. MUDrs Em. Maixnera, théma reservováno. 5. Návšlěv veřejné okresní nemocnice s demonstracemi primál dra. Teunera. 6. Volba delegála a jeho zástupcedo Ú. J. Č. L. v král. českém na rok 1904—1905. 7. Volbi funkcionářů pro tutéž dobu. 8. Určení příspěvku pr budoucí rok spolkový. 9. Určení místa příští valn hromady. 10. Volné návrhy. Pp. kollegové račle předem, nejdéle však do 20. srpna t. r. svoji úča dru. Teunerovi, primáři v Benešově, laskavě ozni- miti. Couvert a 3 kor.
Pešina doktor Kristus Pavlík CTábor Skaličk Zeman Kotýnek profesor MUDrs em Maixner Praha Žižkov Benešov spolek lékař c Vinohrad
30 article
— Sjezd kollegů. Kollegové z c. k. akademickéh gymnasia v Praze, kteří ústav tento od roku 187 do 1884 navštěvovali a tohoto roku maturovali, s jdou se v Praze ve dnech 24., 25. a 26. září tr Program sjezdu zahájen bude společnou schůzber kollegů a někdejších professorů v sobotu večer (n4) o půl 8. v restauraci páně Sochůrkově v Koppmane V neděli (25.) dopoledne — hodina se později urěi — bude sloužena v gymnasiální zrcadlové kap v Klementinu býv. katechetou za assistence kollegl duchovních mše, při níž hru na varhany a zpev obstarají kollegové, kteří funkce ty obstarávali pře 20 léty. Po bohoslužbě dají se všichni účastníi společně fotografovati v atelieru p. Langhansově zúčastní se společného slavnostního oběda vyprave ného restaurantem p. Gráfovým. Večer návštěva N rodního divadla a v pondělí ráno výlet všech účast níků s rodinami do Hory Kutné, kde o hisloriciý výklad je postaráno. — V první den sjezdu bude n IV. hřbitově olšanském (III. oddělení) na hrob č. 65 kde odpočívá zvěčnělý třídní profesor p. František Zuna, položen věnec. Kollegové, kteří v tu dobu budou v Praze, se žádají, aby se dostavili buď na dolní Václavské náměstí, odkud deputace o 4. hodině vyjede, anebo přišli přímo na hřbitov prokázat olcov- skému učiteli povinnou svoji vděčnost. Veškeré do- tazy zodpoví JUDr. Otakar Hlaváč v Praze, Štěpán- ská ul. č. 16. — Cyklus Kubových přednášek o umění v Podl- bradech. Druhá přednáška „O umění malířském“ koná se ve čtvrtek dne 11. t. m. o 3. hod. odpol. v sálech výstavních (opět bez zvláštního vstupného). Třetía poslední „O umění starém a novém“ o týden pozdř
Sochůrkův Langhansův Gráfův Zuna JUDr Hlaváč Štěpán Kubův Praha Kutná Václavský náměstí Podl pán