ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 191ffb50-7370-11dc-adc8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 43, person 74, work 3, org 11
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 9. srpna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 219.
4 article
Na ranní n odpol. Iist, předplácí se v rráze v adn lhi slr něs Enkin . . ě “ drelí donano n ntk let n s ve dlisnak
5 article
ax oi 3e
6 article
nnk kei. “ : : : s dvojí záslll n::2
7 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 8. srpna. (Pův. tlg zvláštního dopisovatele »Národních Listů«.) Vý- tečná děla 254mm., vyrobená právě v arsenálu, jež byla určena původn pro Port Artur, ale jež — bohužel — nyní tam poslána býti nemohou, ode- slána budou nepochybně za Kuropat- kinem. Z Vladivostoku se sděluje, že kapitán »Knight Cemmanderu« ukryl dokumenty i korrespondenci obchodní i úřadní. Jeden ruský důstojník nn- lezl náhodou kopii jich. Před soudem kapitán dal své čestné slovo, že ná- klad byl určen pro soukromé osoby v Japonsku, ale objevená kniha lodní dokázala jasně, že byl určen pro Če- mulpo. Z Petrohradu, 8. srpna. (C.-B.) Jak »Rus. tel. agent.« z Ljnojanu sděluje, byly důvody pro poslední ústup Rusu tyto: Oddíl gen. Zasuliče odtáhl, za- nechav v popředí zadní voj na výšině u Jonguilinu, k hlavním posicím. Voj- sko oddolávalo až do večera, vypadlo samo několikrát proti Japoncům a zapudilo nepřítele Večer došla zpráva, že oddíl gen. Kaštalinského byl 2 divisemi japonskými donucen k ústupu, takže levé křídlo sboru Zasuličova nebylo kryto. Poněvadž byla obava, že by ho nepřítel obešel, byl dán na celé čáře povel k ústupu.
Port Artur Knight Cemmandera Rus Zasulič Japonec Petrohrad Vladivostok Japonsko Rus mm
8 article
Japonci nepozorovali ani, že ustupujeme a stříleli přes celý den na posice námi opu- štěné. Teprve při soumraku vytrhli v před a obsadili posice, když vojsko naše nalezalo se již v Řuěvanu. Degestanský pluk jízdecký vy- znamenal se skvělým útokem, kterýž provedl, aby vyprestii jeden prapor, jenž Japonci již již byl obklíčen a při němž způso- bil v řadách japonský ch strašlivé krveprolití Z Čifa, 8. srpna. (C.-B) »Renterova kancelář« sděluje: Ruští uprchlíci, kteří Port Artur 4. t. m. opustili, uvádějí, že japonské vojsko, kteréž dobylo tvrze na Vlčí Hoře, nyní za- hražuje údolí, jež prý jest vzdáleno již jen jednu verstu od pevnosti. Tvrdí se, že japonský křižák jenž narazil na minu, poto- pil se v bezprostřední bliz- kosti christovské batterie. V ruské lodi »Bajan« byl proražen malý otvor nad vodní hladinou; po- škození to způsobeno výbuchem miny plovoucí při vjezdu do přístavu. Japonci obsadili zátoku Louisinu i vysazují tu vojsko na břeh, nepo- chybně v úmyslu, napadnouti město od západu, Od 28. čer- vence neudál se žádný značnější b j- Ruské dělostřelectvo znepokojuje ne-
Japonec Renterův Artur 4 Louisin vlčet hoře
9 article ROn
ROn ustále Japonce při pokusech zřizovati okopy. (Ostatní telefonické a telegrafieké zprávy viz na straně 4.)
Ron Japonec
10 article Körber a Němci.
Körber a Němci. Ani rozkmotření u Němců levičáků s mi nisterstvem Auerspergovým k vůli Bosně, ani koaličním ministerstvem Windischgrätz- Plenero vým k vůli Celji — nemělo do sebe snad tolik pikanterie, jako dnešní jejich rozbroj s kabinetem Körbrovým. Pravá to »rodinná vojna v míru«, při níž se bojuje jehlami jízlivých výči tek, při níž se vyzrazují dosavadní důvěrnosti a tajné hřichy až milo poslechnout. Tak bývá vždy, když se krásné duše rozkmotří. A jak se neměli ušlechtilí německo-nacio- nální hegemoni rozlobit na svého Körbra, když jim nenadále, uprostřed prázdnin počal vyvádět bez jejich vysokého guberniálního povolení ta- kově »zbrklosti a nepřístojnosti na prospěch Slovanů«, jako bylo připuštění právníků zá- hřebské university ku doplňovacím státním zkouškám chorvatštině na universitě vídeňské. nade vše pak obmýšlené zřízení polských a če- ských paralelek při státních německých praepa- randiích v Těšíně a Opavě. To jim uděl jejich Körber ! »Ještě za posledních dnů poslední kampaně rajchsratské«, vyzrazuje vy- čítavě včerejší »Bohemie«, »slíbil minister- ský předseda německým vůdeům u něho shromážděným, že nemají se od něho žádných překvapení co báři.« Jaký to pohled v zaniklou idyllu! Milci ne- důvěřují ve slálost svého patrona a tak ještě v chvili loučení jim musí slibiti, že jim zůstane věren přes prázdniny, jako ten student své opu- štěné Mince. A on zatím, nověrník, tak se jim »vyšinul z kolejí!« »Toho se nemohl nikdo na- díti, kdo ho v posledních létech viděl, jak hor- livě a výmluvně znával se ucházet o důvěru
Körber Němec Auerspergův Boseň Körbrův Milec Těšín Opava Windischgrätz Plenero Slovan Bohemia
11 article
Němcův!« ... Ach, ten falešný Körber! »Ne- jednou se poměry mezi ním a stranami němo- ckými zkalily a dr. Körber musíval tu vždy po- znovu Němce zapřísahati, aby uvěřili v dobré jeho úmysly a neoddávali se obavám, jako by mohl kdy v nejmenším ubližiti oprávněným zá- jmům Němcův.« »Když před třemi léty,« vy- zrazuje orgán německého kasina dále, »v době vodních dráh a císařovy cesty do Čech, dr. Körber jal se Čechy zahrnovati presenty(!) a českého mi- nistra krajana dra. Rezka k pohoršení Němců ne- chal doprovázeti císaře do Litoměřic a Ústí nad Lab., tjehdy musil předseda mini- sterstva v nesčetných konejši- vých poradách německým poslan- cům osvědčovati poctivost svých úmyslů a rozpiylovati obavy, jaké z tohot shojného obdarování Čechů« (1) ně- mecké straně vznikaly. Tolikéž slovinské paralelky v Celji zůstá- valy skaliskem úrazu, jelikož nemohl vláda Körbrova splniti slibu Něm- cům daného (že je odstraní) a pouze aby nepřibývalo sporné látky, zdrželi se němečt poslanci z Čech ostřejších stížností pro nedbán Clarových zákazův úřadní češtiny. » Bohemie« ovšem nemůže zapřít, že prokázal ministerský předseda a vláda jeho vůbec Němcům m no ho, aby jejich ochvěnou důvěru v nentrálnost (?) ministerstva znovu upevnil: »O pěťo v ně byl Němcům dán slib, že se v ná- rodních otázkách bez vzájemného dorozumění ničeho nestanele Tak ho měli pěkně osedlaného a zapřaže- ného a hle, on si nieméně »vyhodil z kopýtkas — On si troufal bez jich svolení uznat platnost studii právnických na »cizozemské« universite záhřebské konaných v Cislajtanii a slovanské většině obyvatelstva slezského vychovávat učitele znalé češtiny a polštiny zřízením slovanskýeh
Němcův doktor Körber Němec Čecho Körbrův Clarův Čechy Litoměřice Ústí nad Laba Německo Bohemia
12 article NII
NII poboček při obou státních německých paeda- gogiích Slezska. Jaké to ukrutné ublížení Něm- cům! Slovanské úřadníky pro Dalmacii a slo- vanské učitele pro Slezsko pěstit. Proti této strašné zradě, proti tomuto svrchovaněmu ne- bezpečí, otřásajícímu základy Rakouska, musili se Němci levičáci vybouřit, musil se honem v sobotu ve Vídni shromáždit výkonný jejich výbor a zahrozit Körbro krutým nepřátelstvím Němcův, pakliže necouvne a neobrátl. Ale zlá se našim rekům přitrefila nehoda: Ku poradě o slavné jejich »ultimatum« nedo- stavili se ani ústaváčtí velkostat- káři, ani křesťanští sociálové. Stran velkostatkářů omlouvají se, že prý jsou roz- běhli po světě, avšak proč nepřišel jim ani Lueger, ani Liechtenstein, ani Gessmann ? —
Němec Němcův Lueger Liechtenstein Gessmann Slezsko Německo Dalmacie Rakousko Vídeň
13 article
»Reichenberger Zeitung« odpovídá zcela nepo- krytě: Nepřišli, poněvadž si nechtějí s vládou rozliti ocet. »Alldeutsche Correspondenz« pak již má za jisté, že všech devět německých velkostatkářů na sněmu slezském postaví se v této příčině bezpečně na stranu vlády a se šesti slovanskými poslanci a s virilistou arci biskupem Koppem překonají 15 německých levi čákův. Za těch okolností ovšem německé »ul- matum« pana Körbra příliš nezaleklo. Když mu pánové Derschatta a Gross, jakožto deputovaní, odříkali tu komickou resoluci slav- ného výkonného výboru, v níž mimo jiné stkvi se i bota, že »uznáním studií na záhřebské universitě rozhodně zvýšeno jest ne- bezpečí poslovanštění vědy v již- ních korunních zemích« (!), načež násloduje »ještě vyšší nebezpečl- ohrožující těžce sněmecký charakter« Opavy a Těšína obmýšlenými slovanskými paral- lelkami při německých učitelských ústavech tamějších —: Körber nesklapl jako zavíráček, nýbrž odpovídal pánům lehkou ironií zdvořile sice a chlácholivě, avšak ve věci pevně zami- tavě jako dno 27. m. m. deputaci Němců slez- ských, tak že vzali jeho odpověď kysele, s ne- uspokojením na vědomost a odešli s — delšími nosy než příšli. Není prý již — po té audienci — žádné pochybnosti, že Körber buď z vlastn spekulace nebo pod nátlakem s hůry přesedláv a od Němcův se ku Polákům, ba snad i k Če chům obraci.
Kopp Körbr Derschatt Gross Körber Němec Němcův Polák Opava Těšín Reichenberger Zeitung Alldeutsche Correspondenz
14 article
Vídeňská »Zeit« vi již dokonce, kterak prý tajně vyhledává styky s některými vůdci českými a kterak prý nastávající Körbrova cesta do Haliče nemá za účel získati Poláky ku spolku s něme- ckými levičáky proti Čechům, nýbrž naopak, kterak prý jde nyní o pokus, sroubiti v elikou parlamentní většinu polsko-, če- sko-velkostatkářskou s německými klerikály a křesťanskými sociá ly — proti německým levičákům, jichž láskys Körber nabažil! — Fantasie špatného svědomí německého pracuje horečným úsilím. Německo- pokrokářský list »Reichenberger Zeitung« ji vídí, jak Körber pouští škrabošku své důvěrné blahovůle k Němcům, aby jim zjevil »pokry- teckou tvář politicky bezbarevného, národně- úporného rakouského byrokratismu a ukázal jim svůj pravý štít, na němž prý se čte heslo: »Nikomu k lásce, ale všem a předev š ím Němeům k hoři!« — Politické zprávy domácí. V Praze, 8. srpna. (Uherská s ně- movna) vyřídila v sobotu netoliko rozpočet honvédů, nýbrž i celý rozpočet ministerstva fi- nanci, tak že je v podrobné rozpravě projednán již celý rozpočet na r. 1904. Ministr financí Lu- kacs mohl tedy již v sobotu předložiti sně- movně finanční zákon, dle něhož potřeba na r. 1904 obnáší 1190,155.015 K, úhrada roz- počítána v 1190,681.945 K, tak že rozpočet
Körbrův Polák Čecho Körber Němec Lu Halič Praha Reichenberger Zeitung
15 article
končí přebytkem 526.930 K. Přijetím tohoto finančního zálona, jenž byl hned v sobotu roz- počtovým výborem schválen, zakončí uherská sněmovna letešní předprázdninovou činnost a odebere se po dvou létech opět na prázd- niny. Loni za stálých ministerských krisí v době letní nebylo sice mnoho schůzí sněmovních, ale prázdnin nebylo a sněmovna se scházela na žá- dost opposičních poslanců i v srpnu a v září. Soudí se, že finanční zákon bude vyřízen ve středu, kdy se dostane na jednací pořad, ve čtvrtek bude schválen v třetím čtení, načež sně- movna magnátů během dvou dní vyřídí celý roz- počet a v sobotu mohou započíti prázdniny, jež mají letos trvati až do 10. října. V Praze, 8. srpna. (Obchodní smlou- vy.) Orgán hr. Apponya nepředpovídá mnoho klidu o letních prázdninách vládám rakouského soustátí. Předčasnou výpovědí obehodní smlouvy s Italif, kterážto výpověď se ukázala nyní velmi škodlivou, nastala nutnost zahájiti jednánío nové smlouvy a při tom se ukázalo, že Rusko užilo příhodné proň doby a uzavřelo s Něme- ckem na rychlo hospodářský mír, kdežto Rakou- sko-Uhersko nedospělo vůbec ani k dorozumění s Německem, a také jednání v Italii nepřivedlo dosud k nijakému eíli. Ale k cíli se nezbytně dojíti musí, a všechny přípravné práce musejí se vykonati v době letních prázdnin, má-li n podzim dojíti k definitivní dohodě.
Praha Rusko skoUhersko Německo Italif
16 article
Ze Lvova, 6. srpna. (Za kulisami pol- ského kola.) Polské kolo mělo letos nemilé přibody; sotva se vyloučením ze svého středu zbavilo posl. Wilka, jenž se chtěl opatřiti psa- cími potřebami na účet parlamentní kanceláře, přišla špinavá afféra posl. dra. Walewského, který užil svého poslaneckého mandátu na své vlastní obohacení. Walewski, ačkoli byl víden- ským soudem dvakrát odsouzen k pokutě 1000 K, protože zbytečně obtěžoval soud, nesloži dosud mandátu, není také dosud z polského kol vyloučen, ale, poněvadž předvidá, jaký osud ho očekává, počíná vypravovati ledaco ze zá- kulisí polského kola, což by musilo býti pro toto velice nepříjemno, kdyby se ukázalo pravdou, co Walewski prozrazuje. „Slowo polskie“ otiskuje list dra. Walewského k Dav. Abrahamowiči, v němž pisatel sděluje, že do afféry Walewského byl zapleten také posl. hr. Wodzicki. Bylo prý mu totiž slibeno různých ročních důchodů z „dřevařského spolku“, proti němuž Walewski vedl lelos marně známé processy, 15.000 . Hr. Wodzicki projevil ochotu příjmy tyto bráti, ale s podmínkou, že se podniku nemusí účast- niti svými penězi. Pro případ, kdyby se slal ministrem, hr. Wodzicki si prý vy- mínil, že na dobu svého ministrování postaví za sebe náhradníka na oko (ustrohmanna“), aby mohl příjmy bráti i dále. Přes to však, že hr.
Wilka Walewski doktor Lvov Hradec
17 article
Wodzicki své svolení dal, nestal se členem do- zorčí rady „dřevařské společnosti“, poněvadž je- den z ředitelů společnosti učinil opatření jiné. Ale hr. Wodzicki přece neutrpěl škody. Vstoupi totiž do spolku s židem Ofenheimem, a ačkoli nemá ponětí o naftovém průmyslu, obdržel od vlády koncessi na zřízení naftové akciové spo- lečnosti „Galicia“ spolu s právem dobýti naftu na erárních pozemcích. Zdá se tedy, že polské kolo, až se na podzim zase sejde, bude míti nové nepříjemnosti s hr. Wodzickým. Ze Zadru, 5. srpna. (Projevy sy m- patií Rusům.) Od počátku války rusko- japonské po celé Dalmacii projevují se stále sympatie Rusům. Není tu slavnosti, ani kon- certu, aby se nevzpomínalo Ruska a ruského národa. V Dubrovníce stalo se již zvykem, že městská hudba, sotva že dohrála chorvatskou hymnu „Ljepa naša domovina“, hraje hymnu ruskou, kterouž na žádost obecenstva musí dva- krát i vícekrát opakovat. Tyto dni byl ve Splitu předmětem demonstrativní oslavy předseda mo- skovského Slovanského spolku, velkoobchodnik a čestný srbský konsul Artur Čerop-Spiridovič. Pan Čerep-Spiridovič jezdí nyní po jižních slo- V drobném prodeji: poi.ni... . . . . i Vo alislkách na vonkově- aaní česlo. . . . . . . . g h sápoleknl. 1nseraty plati se ho tově napke stracoy hrrisntLpljná dpinl- n naehinjí aa tes vrds le tlskárna k ezpedíce , Národnich Listá“. Bukopley se nsvzaoei
Wodzický Rus Čerop Spiridovič Čerep Galicia Dalmacie Rusko Split Národnich Listat
18 article
vanských zemích, aby osobně odevzdal diplomy čestného členství Slovanského spolku některým vynikajícím Jihoslovanům. Byl v Rěce, kde ode- vzdal diplom známému chorvatskému vlastenci Erasmu Borčičovi, odtud odjel do Cetyně ke kní- žeti Nikolovi a pak přibyl do Splitu, aby ode- vzdal diplom splitskému starostovi dru. Miliči. Zde na přístavišti očekával jej ohromný zástup lidu, jenž přivítal p. Spiridoviče a odvezl jej za zpěvu ruské hymny a provolávání slávy Ru- sům do hostince. S týmž parníkem, s kterým přijel Spiridovič, přibyl náhodou též splitský biskup Nakič, známý odpůrce slovanské hlahol- ské bohoslužby. Když lid spatřil nenáviděného biskupa, jal se volati slávu hlaholici a „perent“ Nakičovi a římské kurii. Bískupa ujala se ovšem ihned starostlivá policie a doprovodila ho do bl- skupské residence. Ostatně zbytečně se o něho strachovala. Lid si dále biskupa nevšímal a hro- madil se stále před hotelem, v kterém se uby- toval Spiridovič.
Jihoslovan Borčič Milič Nakič Cetyně Split Rěce
19 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. srpna. Bouře proti cizincům v Haiti. Z Port au Prince docházející zprávy jsou tak vážné, že věstí všeobecný odboj proti cizin- cům v této ostrovní republice středoamerické. Vojáci republiky sami zúčastní se výtržnosti proti cizincům a brání jim krámy otevírati. Mnoho domů bylo vypleněno, zástup Američanů vojáky napaden a posekán. Cizinci uchylují se do vyslanectev. Úřady haitské podporují hnut to, rovněž tak president. Vyslanec Spojených států učinil tohoto zrovna zodpovědným za dalši obtěžování ostatních příslušníků Unie a vyžádal si od své vlády povolení dalších lodí vojen- ských. Soudí se ostatně, že Unie v událostech na Haiti hledati bude dávno už kýženou záminku, aby celý ostrov, obehodně i strategicky důležitý, obsadila a pak i anektovala. Vladařství v Bavorsku. Tento týden bude sněm bavorský projedná- vati návrh »svobodného sdružení«, směřující k tomu, »aby při trvalé choromyslnosti králové vladařství ještě za jeho života mohlo dospěti ke konci.« Přes mnohonásobný nátlak sdružení neodvolalo tohoto návrhu svého, kterýž nečelí k ničemu jinému, než aby vzhledem na trvalé šilenství krále Ottona vladař princ Luitpold plné královské moci se ujal. Pravda jest, že z dlouho- letého vladařství vznikají v Bavorsku různé po- tiže, ale na druhé straně netouží neodvislé kruhy bavorské po tom, aby Luitpold, známý svými ocholami k Prusku, záhy trůnu se ujal. Jich sympatie náleží spíše příštímu dědici trůnu, princi Ludvikovi, jenž vůči Prusku mnohem více samostatnosti byl projevil. Nicméně pro návrh zmíněný rozpoutá se v zemi velmi mocná agitace.
Port Princ Američan Luitpold Ludvik Prusek Praha Haiti spojený stát Bavorsko Prusko Unia
20 article
Rooseveltovy čáky se menší? Pověstná ale i mocná demokratická klika new yorská »Tammany Hall«, jež dosud kandi- datuře Parkerově na předsednictví republiky byla. odpírala, vyslovila se nyní pro ni, ba velebí Parkera dokonce jakožto demokrata, jemuž není rovno. Bývalý kandidát předsednictvi Bryan pro- hlásil se rovněž bezpodmínečně pro něj. Za okolností takových přiznává i new-yorský dopi- sovatel »Standardu«, že čáky republikánské strany nevyvíjejí se tak příznivě, jak se z po- čátku bylo čekalo. Ano, důležilé republikánské skupiny odpadají od republikánské strany proto, že jest jim Rooseveltova osobnost a jeho cti- žádost, vymykající se republikánskému sebezapí- rání, proti mysli. Romantismu, kterýž vane ce- lým politickým nazíráním naším, odpovídá, ze Rooseveltovo jméno jest i v Čechách dosti po- pulárním a že jemu především český čtenář z většiny přeje vitězství. Ale při hlubším nazl-
Rooseveltův Parkerův Parker Bryan Čechy Tammany Hall
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Sladké pohodlí: —fka— Už dávno chtěl jsem napsat kapi- tolu o pohodlnosti, kdyby nebylo právě té pro- tiuklé pohodlnosti. Jednak z pohodlnosti své vlastní jsem o ní nepsal, jednak že vím o exi- senei předmětu svého povídání i u jiných. Na- peš to, bude se to v redakcích válet, páni z pohodlnosti to budou odkládat den za dnem, buždý přečte titul a pomyslí si: tohle znám, po- bodí to a tak dále, vždyt to taky znám. Teď je jiná! Jde o konkurs a porota to čist musí,*) pohodlnost jde na stranu, ergo, ka- pilola o ní může vytrhnout. Kde by už dnes lidstvo bylo, nebýt pohodl nsti? V jakém královském (ne zrovna nejlepší přtovnání, vím) pohodli bychom žili, jak po- tollně bychom pracovali, jedli, pili, bydlili jezdili, spali a bůh vi co ještě dělali, kdyb nebylo pohodlnosti! Tato vlastnost člověka m ti něco na svědomí! Jen si, prosím vás, po- badlně sedněte a rozjímejte. Slavní vynálezci umožnili nám, že můžeme páodlně rozmlouvati se vzdálenými lidmi, mu- tize pohodlně slyšet, co se jinde zpívalo i sou- listě zpívá nebo přednáší, můžeme dostati s do pátého patra pohodlně bez slézání sta schodů l. atd. Vynálezce musí mít ke své práci a k vému bádán, rozhodně pohodlí. Musí mi Nštcko, co potřebuje, aby mohl své myšlenk ukulečnit. Kolik je takových? A kolik je naproti bns ve světě lidí, kteří by mohli vynález mější zdokonaliti, na lepší připadnouti, kdyb nili k tomu potřebné pohodli. Dar výnaléza- usi a zároveň síla přemáhati pohodlímilovnost, Muž v jakémkoliv smyslu, jsou zřídka kdy po- haunadé. Je hezký počet těch, kteří mají všeeko po- bašli a zase jen z pohodli odkládají uvésti ve 1) K soutěží feuifletonů.
22 article
skutek své myšlenky, pomocí nichž mohli by- chom dnes už na př. volně lítat v povětří, před- určovat pohlaví, robit léky proti všem nemocem i taky proti pohodlnosti. Vynálezy technické, jež nebýti pohodl mohly by nám nejedno pohodlí přinésti. Ale po divejme se jinam. „Franci, šel bys do divadla? „Co dávají? „Počkej, počkej. A kdo pak by vzpomínal Na tom konečně nesejde, ale je už v 9 hodin konec, o půl desáté můžeš už pohodlně sedě v hospodě. „Jděme! V půl deváté. Na poslední galerii k stán vzdychl si občánek. Tak už jen jedno jednání To to uteklo! Škoda! — A dole na plyšovém sedadle pan Bulánek: Ještě půl hodiny! Kdyby tak byla sklenička piva a cigaro! — V prav v loži dvě slečinky pranic se nenudí. Třebas dvě hodiny mohlo by trvat ještě to — meziaktí) Mladý, hezký pán dole má oči jen pro ně! Ne strojily se přec takovou dobu doma jen prot přítmí mezi hrou !. Dámy jsou vůbec méně náchylny ku po- hodlnosti než páni. Některé, ne všecky, oblekly by i nejhroznější mučidlo, kdyby věděly, že jim to bude slušet. Ano, u mnohých je někdy po- hodlí vlastně největší potupou. Myslím totiž po- hodlně sezení na plese. Tam také k žalu dam- ského světa rozmáhá se pohodlnost mezi pány. A nejen co se tance týká, i v hovoru. Bavit ně- koho? No, chvilku ještě, ale dnes každý chcese bavit v první řadě sám. Vyvíjet „duchaplnost“ v rozmluvě není tuze pohodlné. Dejte s tím pokoj! Ani to nemá účel! Je to leda pro první začátky známosti. Mezi starými známými, v man- želství se toho nepoužívá. V jazykové otázce taky jsme už mohli být dál, nebýt té zpropadené pohodlnosti. Jak by se dnes na nás Slovany pohlíželo, kdybychomsi všichni navzájem rozuměli?
Franek Bulánek
23 article
Řekněte studentovi, aby se učil slovanským jazykům „Dejte pokoj! Mám učení ve školách p krk. Mám dřít latinu, řečtinu, němčinu, solva zbude hodinka, dvě na milý sport- Vezměte si rozumnějšího. Proč nepěstuje slovančinu? „Víte, to už pro mne není, to je proty mladé! Já jsem rád, že umím německy! S tím se už ňák protluku Zlořečená vlastnost! No, jaká pomoc ! Bu deme se učit esperantsky. Mluvnici naučíme p se pohodlně za půl hodiny a ostatnímu za ně- kolik dní. A co hlavního, nikde si s ní neroz- lejeme ocet. Jednou z vymožeností pro pohodlí lidiček ovšem, jak se to vezme, je stroj na výprask Bylo by ho už zapotřebí!! „Intelligencí musíme imponovat, intelligene a vzděláním domůžeme se postavení, jaké nám, šestimillionovému národu přísluší!...“ volají u nás. Prostředkem bylo by pilné čtení, ale toho nepřítelem je zase pohodlí. Zrovna lichvářské procento čtenářů novin čte jen — aby čulo. „Jsou tu noviny? Dejte je sem! Takco je nového? Úvodník, hm, tak, tak, jen jim dejte! Z říšské rady. Kdo pak by to čet? Co je po čarou? To si hodím! Hezky to začíná . . . Ah, to je to ještě dlouhé, nechám si to na příštěl Politické, zahraničné, denní zprávy, různé zprávy, dramatické umění, hudba, ze soudní síně, školská hlídka, telegramy, věstník živno- stenský, sokolský, dělnický, spolkový, zas te- legramy, národní hospodář, trhy a inseráty. Tak, už je to! Božinku, v těch novinách zas dnesk — nic není. Ti novináři! Jen když to odbudou. Moc pohodlní páni!“ Praští novinami, pohodlně se oblékne a jde do vinárny, kde se doví nejnovějších zpráv o kollegů ústně. Potřebuje noviny! Takhle spojí aspoň pohodlně příjemné s užitečným.
Takco
24 article
Že se už tak mnohému pohodlnost nevypla- tila, o tom dala by se napsati ne jedna, ale tucet kapitol. Většina starých mládenců vjíždí do pří- stavů manželských, jen aby měli pohodli. Jak přečasto dopadnou, je s dostatek známo. Pan Karbulka vzal si na dráze zvláštní kupé, aby měl pohodlí. Tam se pohodlně uvelebil, usnul, přejel stanici, kde chtěl vystoupiti a musi pak kus pěšky. To měl z pohodlí. Pan Cibulka zase z pohodlnosti najalsi byt v přízemí. Jednou odešel, zapomněl zavřít okno, žloděj mu tam vlezl a vykradl ho. Ze člověk nosí z pohodlí stále jedny šaty, zatím co se mu do ostatních v almaře dají moli, nebo že z pohodlnosti zůstane déle spát a ne- může pak s hlavou vydržet, také nejsou případy Na zdraví lidské má náklonnost ku pohodl vůbec veliký vliv. Čistota půl zdraví, pravi staré pravdivé příslovi, že však jsou k čistotě více méně pohodlní, mají lékárníci pohodlné živobyt. Zrovna tak má se to s tělocvikem a procházkam Pohodlí je v tom případě známou zmijí, zahřt- vanou na ňadrech. V heslu: „Svůj k svému!“ má pohodl nové.
Karbulka Cibulka
25 article
soka. „Amálko, skočte mi pro kasetku papírů obálek, ale jděte někam do českého obchodu.“ Amálka jde, ale ne do českého obchodu. To by musíla až do druhé ulice; je v každé ulie papírník jen jeden! Za tu dobu může se zatím od kamarádky dovědět, co měli u radů k obědu a kam půjde v neděli tancovat. Pan Láznička zdědil 50 tisíc. „Tak co si zařídís? Máš přece obchodní vzdělání. Viš co? Poradím ti. Tohle ještě my Češi nemáme. V tom by se daly vydělati peníze, co říkás?“ „Dej s tím pokoj! Já se budu dřít, plahočit. pak mi něco do toho vleze a přijdu o penízel Do spořitelny to odnesu ještě dnes. 3% je málo. ale jisté. Něco mám, dám to k tomu a mohuží pohodlně z úroků.“
Amálka Láznička Čech
26 article
„No, tak za to máš čas věnovat se svému vzdělání. Dnes je přednáška professora X. Půjdeš?“ „Ale prosím tě, to je těžká věe. Neřel jsem nie včera v kavárně. Čekali by marně na čtvrtého do „preferance“ a ve třech by se jim nepohodlně hrálo. Na štěstí máme už vynález, pomocí něhož můžeme poslouchat přednášky na díštanc. Dobrý pan Láznička bude si moci dát sluchátka do uší, poslouchat přednášku a hrát „preferane“. Jen aby vynález hodně brzy zdomácněl. Té vý- hody a pohodli! Přednáška odbude se v sále, kde bude stát pouze apparát. Bude-li přednášet dáma, nemusí se k tomu nijak zvlášť strojit; udělá si úplné pohodlí a může se věnovat je své přednášee. Otázka, jak ji to sluší, docela odpadne. Až se zpopularisují i po všech vesnicích tyhle pohodlné přednášky, bude snad i u nás v Praze zavedeno pohodlí přednáškové. My- slím na vysokých školách. A dokonce snae do- můžeme se i pohodlnosti, že ve svých úřadech a na českých dráhách domluvíme se s perso- nálem po česku a Morava nebude musit posílat své syny na cizí universitu. Ovšem, musíme prý dříve usnadnit jistým pánům ve Vídni pohodlné ministrování tím, žee- odstraníme ze svého středu jim nepohodlné pány a nahradíme je pouze těmi, jichž ideálem je pohodlí vlastní! Pak zcela jistě dostaneme. všecko, tak se slibuje a jak známo, slibovat je starý, osvědčený způsob a náramně pohodlný! Jeden hrabě vládl pomocí něho 14 roků. Aha! Pohodlnost se ozývá; koukám, po- čítám, stačí-li to, co jsem napsal k vyplnění pěti sloupců, abych mohl praštit pérem a oddat se pohodlnému odpočinku. Stači. Sapristi! Aby tak dostal tenhle feuilleton první cenu! Te bych si pohodlností pohodlné vydělal pěkné penízel
Láznička Praha Morava Vídeň