1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v úterý dne 9. srpna 1904.
Praha
4
article
Na ranní n odpol. Iist,
předplácí se
v rráze v adn lhi slr
něs
Enkin . .
ě “ drelí donano
n ntk let
n s ve dlisnak
6
article
nnk kei. “ : : :
s dvojí záslll
n::2
7
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 8. srpna. (Pův. tlg
zvláštního dopisovatele »Národních Listů«.) Vý-
tečná děla 254mm., vyrobená právě
v arsenálu, jež byla určena původn
pro Port Artur, ale jež — bohužel —
nyní tam poslána býti nemohou, ode-
slána budou nepochybně za Kuropat-
kinem. Z Vladivostoku se sděluje, že
kapitán »Knight Cemmanderu« ukryl
dokumenty i korrespondenci obchodní
i úřadní. Jeden ruský důstojník nn-
lezl náhodou kopii jich. Před soudem
kapitán dal své čestné slovo, že ná-
klad byl určen pro soukromé osoby
v Japonsku, ale objevená kniha lodní
dokázala jasně, že byl určen pro Če-
mulpo.
Z Petrohradu, 8. srpna. (C.-B.) Jak
»Rus. tel. agent.« z Ljnojanu sděluje,
byly důvody pro poslední ústup Rusu
tyto: Oddíl gen. Zasuliče odtáhl, za-
nechav v popředí zadní voj na výšině
u Jonguilinu, k hlavním posicím. Voj-
sko oddolávalo až do večera, vypadlo
samo několikrát proti Japoncům a
zapudilo nepřítele Večer došla
zpráva, že oddíl gen. Kaštalinského
byl 2 divisemi japonskými donucen
k ústupu, takže levé křídlo sboru
Zasuličova nebylo kryto. Poněvadž
byla obava, že by ho nepřítel obešel,
byl dán na celé čáře povel k ústupu.
Port
Artur
Knight Cemmandera
Rus
Zasulič
Japonec
Petrohrad
Vladivostok
Japonsko
Rus
mm
8
article
Japonci nepozorovali ani,
že ustupujeme a stříleli přes
celý den na posice námi opu-
štěné. Teprve při soumraku vytrhli
v před a obsadili posice, když vojsko
naše nalezalo se již v Řuěvanu.
Degestanský pluk jízdecký vy-
znamenal se skvělým útokem,
kterýž provedl, aby vyprestii
jeden prapor, jenž Japonci již již
byl obklíčen a při němž způso-
bil v řadách japonský ch
strašlivé krveprolití
Z Čifa, 8. srpna. (C.-B) »Renterova
kancelář« sděluje: Ruští uprchlíci,
kteří Port Artur 4. t. m. opustili,
uvádějí, že japonské vojsko, kteréž
dobylo tvrze na Vlčí Hoře, nyní za-
hražuje údolí, jež prý jest vzdáleno
již jen jednu verstu od pevnosti.
Tvrdí se, že japonský křižák
jenž narazil na minu, poto-
pil se v bezprostřední bliz-
kosti christovské batterie.
V ruské lodi »Bajan« byl proražen
malý otvor nad vodní hladinou; po-
škození to způsobeno výbuchem miny
plovoucí při vjezdu do přístavu.
Japonci obsadili zátoku Louisinu
i vysazují tu vojsko na břeh, nepo-
chybně v úmyslu, napadnouti
město od západu, Od 28. čer-
vence neudál se žádný značnější b j-
Ruské dělostřelectvo znepokojuje ne-
Japonec
Renterův
Artur 4
Louisin
vlčet hoře
9
article
ROn
ROn
ustále Japonce při pokusech zřizovati
okopy.
(Ostatní telefonické a telegrafieké zprávy viz
na straně 4.)
Ron
Japonec
10
article
Körber a Němci.
Körber a Němci.
Ani rozkmotření u Němců levičáků s mi
nisterstvem Auerspergovým k vůli Bosně, ani
koaličním ministerstvem Windischgrätz- Plenero
vým k vůli Celji — nemělo do sebe snad tolik
pikanterie, jako dnešní jejich rozbroj s kabinetem
Körbrovým. Pravá to »rodinná vojna v
míru«, při níž se bojuje jehlami jízlivých výči
tek, při níž se vyzrazují dosavadní důvěrnosti
a tajné hřichy až milo poslechnout. Tak bývá
vždy, když se krásné duše rozkmotří.
A jak se neměli ušlechtilí německo-nacio-
nální hegemoni rozlobit na svého Körbra, když
jim nenadále, uprostřed prázdnin počal vyvádět
bez jejich vysokého guberniálního povolení ta-
kově »zbrklosti a nepřístojnosti na prospěch
Slovanů«, jako bylo připuštění právníků zá-
hřebské university ku doplňovacím státním
zkouškám chorvatštině na universitě vídeňské.
nade vše pak obmýšlené zřízení polských a če-
ských paralelek při státních německých praepa-
randiích v Těšíně a Opavě. To jim uděl
jejich Körber ! »Ještě za posledních dnů
poslední kampaně rajchsratské«, vyzrazuje vy-
čítavě včerejší »Bohemie«, »slíbil minister-
ský předseda německým vůdeům u něho
shromážděným, že nemají se od něho
žádných překvapení co báři.«
Jaký to pohled v zaniklou idyllu! Milci ne-
důvěřují ve slálost svého patrona a tak ještě v
chvili loučení jim musí slibiti, že jim zůstane
věren přes prázdniny, jako ten student své opu-
štěné Mince. A on zatím, nověrník, tak se jim
»vyšinul z kolejí!« »Toho se nemohl nikdo na-
díti, kdo ho v posledních létech viděl, jak hor-
livě a výmluvně znával se ucházet o důvěru
Körber
Němec
Auerspergův
Boseň
Körbrův
Milec
Těšín
Opava
Windischgrätz
Plenero
Slovan
Bohemia
11
article
Němcův!« ... Ach, ten falešný Körber! »Ne-
jednou se poměry mezi ním a stranami němo-
ckými zkalily a dr. Körber musíval tu vždy po-
znovu Němce zapřísahati, aby uvěřili v dobré
jeho úmysly a neoddávali se obavám, jako by
mohl kdy v nejmenším ubližiti oprávněným zá-
jmům Němcův.« »Když před třemi léty,« vy-
zrazuje orgán německého kasina dále, »v době
vodních dráh a císařovy cesty do Čech, dr. Körber
jal se Čechy zahrnovati presenty(!) a českého mi-
nistra krajana dra. Rezka k pohoršení Němců ne-
chal doprovázeti císaře do Litoměřic a Ústí nad
Lab., tjehdy musil předseda mini-
sterstva v nesčetných konejši-
vých poradách německým poslan-
cům osvědčovati poctivost svých
úmyslů a rozpiylovati obavy, jaké z tohot
shojného obdarování Čechů« (1) ně-
mecké straně vznikaly.
Tolikéž slovinské paralelky v Celji zůstá-
valy skaliskem úrazu, jelikož nemohl
vláda Körbrova splniti slibu Něm-
cům daného (že je odstraní) a pouze aby
nepřibývalo sporné látky, zdrželi se němečt
poslanci z Čech ostřejších stížností pro nedbán
Clarových zákazův úřadní češtiny. » Bohemie«
ovšem nemůže zapřít, že prokázal ministerský
předseda a vláda jeho vůbec Němcům m no ho,
aby jejich ochvěnou důvěru v nentrálnost (?)
ministerstva znovu upevnil: »O pěťo v ně
byl Němcům dán slib, že se v ná-
rodních otázkách bez vzájemného
dorozumění ničeho nestanele
Tak ho měli pěkně osedlaného a zapřaže-
ného a hle, on si nieméně »vyhodil z kopýtkas
— On si troufal bez jich svolení uznat platnost
studii právnických na »cizozemské« universite
záhřebské konaných v Cislajtanii a slovanské
většině obyvatelstva slezského vychovávat učitele
znalé češtiny a polštiny zřízením slovanskýeh
Němcův
doktor
Körber
Němec
Čecho
Körbrův
Clarův
Čechy
Litoměřice
Ústí nad Laba
Německo
Bohemia
12
article
NII
NII
poboček při obou státních německých paeda-
gogiích Slezska. Jaké to ukrutné ublížení Něm-
cům! Slovanské úřadníky pro Dalmacii a slo-
vanské učitele pro Slezsko pěstit. Proti této
strašné zradě, proti tomuto svrchovaněmu ne-
bezpečí, otřásajícímu základy Rakouska, musili
se Němci levičáci vybouřit, musil se honem
v sobotu ve Vídni shromáždit výkonný
jejich výbor a zahrozit Körbro
krutým nepřátelstvím Němcův,
pakliže necouvne a neobrátl.
Ale zlá se našim rekům přitrefila nehoda:
Ku poradě o slavné jejich »ultimatum« nedo-
stavili se ani ústaváčtí velkostat-
káři, ani křesťanští sociálové. Stran
velkostatkářů omlouvají se, že prý jsou roz-
běhli po světě, avšak proč nepřišel jim ani
Lueger, ani Liechtenstein, ani Gessmann ? —
Němec
Němcův
Lueger
Liechtenstein
Gessmann
Slezsko
Německo
Dalmacie
Rakousko
Vídeň
13
article
»Reichenberger Zeitung« odpovídá zcela nepo-
krytě: Nepřišli, poněvadž si nechtějí s vládou
rozliti ocet. »Alldeutsche Correspondenz« pak
již má za jisté, že všech devět německých
velkostatkářů na sněmu slezském postaví se
v této příčině bezpečně na stranu vlády a se
šesti slovanskými poslanci a s virilistou arci
biskupem Koppem překonají 15 německých levi
čákův. Za těch okolností ovšem německé »ul-
matum« pana Körbra příliš nezaleklo. Když
mu pánové Derschatta a Gross, jakožto
deputovaní, odříkali tu komickou resoluci slav-
ného výkonného výboru, v níž mimo jiné stkvi
se i bota, že »uznáním studií na záhřebské
universitě rozhodně zvýšeno jest ne-
bezpečí poslovanštění vědy v již-
ních korunních zemích« (!), načež
násloduje »ještě vyšší nebezpečl-
ohrožující těžce sněmecký charakter«
Opavy a Těšína obmýšlenými slovanskými paral-
lelkami při německých učitelských ústavech
tamějších —: Körber nesklapl jako zavíráček,
nýbrž odpovídal pánům lehkou ironií zdvořile
sice a chlácholivě, avšak ve věci pevně zami-
tavě jako dno 27. m. m. deputaci Němců slez-
ských, tak že vzali jeho odpověď kysele, s ne-
uspokojením na vědomost a odešli s — delšími
nosy než příšli. Není prý již — po té audienci
— žádné pochybnosti, že Körber buď z vlastn
spekulace nebo pod nátlakem s hůry přesedláv
a od Němcův se ku Polákům, ba snad i k Če
chům obraci.
Kopp
Körbr
Derschatt
Gross
Körber
Němec
Němcův
Polák
Opava
Těšín
Reichenberger Zeitung
Alldeutsche Correspondenz
14
article
Vídeňská »Zeit« vi již dokonce, kterak prý
tajně vyhledává styky s některými vůdci českými
a kterak prý nastávající Körbrova cesta do Haliče
nemá za účel získati Poláky ku spolku s něme-
ckými levičáky proti Čechům, nýbrž naopak,
kterak prý jde nyní o pokus, sroubiti v elikou
parlamentní většinu polsko-, če-
sko-velkostatkářskou s německými
klerikály a křesťanskými sociá ly
— proti německým levičákům, jichž láskys
Körber nabažil! — Fantasie špatného svědomí
německého pracuje horečným úsilím. Německo-
pokrokářský list »Reichenberger Zeitung« ji
vídí, jak Körber pouští škrabošku své důvěrné
blahovůle k Němcům, aby jim zjevil »pokry-
teckou tvář politicky bezbarevného, národně-
úporného rakouského byrokratismu a ukázal
jim svůj pravý štít, na němž prý se čte heslo:
»Nikomu k lásce, ale všem a předev š ím
Němeům k hoři!« —
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. srpna. (Uherská s ně-
movna) vyřídila v sobotu netoliko rozpočet
honvédů, nýbrž i celý rozpočet ministerstva fi-
nanci, tak že je v podrobné rozpravě projednán
již celý rozpočet na r. 1904. Ministr financí Lu-
kacs mohl tedy již v sobotu předložiti sně-
movně finanční zákon, dle něhož potřeba na
r. 1904 obnáší 1190,155.015 K, úhrada roz-
počítána v 1190,681.945 K, tak že rozpočet
Körbrův
Polák
Čecho
Körber
Němec
Lu
Halič
Praha
Reichenberger Zeitung
15
article
končí přebytkem 526.930 K. Přijetím tohoto
finančního zálona, jenž byl hned v sobotu roz-
počtovým výborem schválen, zakončí uherská
sněmovna letešní předprázdninovou činnost a
odebere se po dvou létech opět na prázd-
niny. Loni za stálých ministerských krisí v době
letní nebylo sice mnoho schůzí sněmovních, ale
prázdnin nebylo a sněmovna se scházela na žá-
dost opposičních poslanců i v srpnu a v září.
Soudí se, že finanční zákon bude vyřízen ve
středu, kdy se dostane na jednací pořad, ve
čtvrtek bude schválen v třetím čtení, načež sně-
movna magnátů během dvou dní vyřídí celý roz-
počet a v sobotu mohou započíti prázdniny, jež
mají letos trvati až do 10. října.
V Praze, 8. srpna. (Obchodní smlou-
vy.) Orgán hr. Apponya nepředpovídá mnoho
klidu o letních prázdninách vládám rakouského
soustátí. Předčasnou výpovědí obehodní smlouvy
s Italif, kterážto výpověď se ukázala nyní velmi
škodlivou, nastala nutnost zahájiti jednánío
nové smlouvy a při tom se ukázalo, že Rusko
užilo příhodné proň doby a uzavřelo s Něme-
ckem na rychlo hospodářský mír, kdežto Rakou-
sko-Uhersko nedospělo vůbec ani k dorozumění
s Německem, a také jednání v Italii nepřivedlo
dosud k nijakému eíli. Ale k cíli se nezbytně
dojíti musí, a všechny přípravné práce musejí
se vykonati v době letních prázdnin, má-li n
podzim dojíti k definitivní dohodě.
Praha
Rusko
skoUhersko
Německo
Italif
16
article
Ze Lvova, 6. srpna. (Za kulisami pol-
ského kola.) Polské kolo mělo letos nemilé
přibody; sotva se vyloučením ze svého středu
zbavilo posl. Wilka, jenž se chtěl opatřiti psa-
cími potřebami na účet parlamentní kanceláře,
přišla špinavá afféra posl. dra. Walewského,
který užil svého poslaneckého mandátu na své
vlastní obohacení. Walewski, ačkoli byl víden-
ským soudem dvakrát odsouzen k pokutě 1000
K, protože zbytečně obtěžoval soud, nesloži
dosud mandátu, není také dosud z polského kol
vyloučen, ale, poněvadž předvidá, jaký osud
ho očekává, počíná vypravovati ledaco ze zá-
kulisí polského kola, což by musilo býti pro toto
velice nepříjemno, kdyby se ukázalo pravdou, co
Walewski prozrazuje. „Slowo polskie“ otiskuje
list dra. Walewského k Dav. Abrahamowiči,
v němž pisatel sděluje, že do afféry Walewského
byl zapleten také posl. hr. Wodzicki. Bylo
prý mu totiž slibeno různých ročních důchodů
z „dřevařského spolku“, proti němuž Walewski
vedl lelos marně známé processy, 15.000 .
Hr. Wodzicki projevil ochotu příjmy tyto bráti,
ale s podmínkou, že se podniku nemusí účast-
niti svými penězi. Pro případ, kdyby se
slal ministrem, hr. Wodzicki si prý vy-
mínil, že na dobu svého ministrování postaví za
sebe náhradníka na oko (ustrohmanna“), aby
mohl příjmy bráti i dále. Přes to však, že hr.
Wilka
Walewski
doktor
Lvov
Hradec
17
article
Wodzicki své svolení dal, nestal se členem do-
zorčí rady „dřevařské společnosti“, poněvadž je-
den z ředitelů společnosti učinil opatření jiné.
Ale hr. Wodzicki přece neutrpěl škody. Vstoupi
totiž do spolku s židem Ofenheimem, a ačkoli
nemá ponětí o naftovém průmyslu, obdržel od
vlády koncessi na zřízení naftové akciové spo-
lečnosti „Galicia“ spolu s právem dobýti naftu
na erárních pozemcích. Zdá se tedy, že polské
kolo, až se na podzim zase sejde, bude míti
nové nepříjemnosti s hr. Wodzickým.
Ze Zadru, 5. srpna. (Projevy sy m-
patií Rusům.) Od počátku války rusko-
japonské po celé Dalmacii projevují se stále
sympatie Rusům. Není tu slavnosti, ani kon-
certu, aby se nevzpomínalo Ruska a ruského
národa. V Dubrovníce stalo se již zvykem, že
městská hudba, sotva že dohrála chorvatskou
hymnu „Ljepa naša domovina“, hraje hymnu
ruskou, kterouž na žádost obecenstva musí dva-
krát i vícekrát opakovat. Tyto dni byl ve Splitu
předmětem demonstrativní oslavy předseda mo-
skovského Slovanského spolku, velkoobchodnik
a čestný srbský konsul Artur Čerop-Spiridovič.
Pan Čerep-Spiridovič jezdí nyní po jižních slo-
V drobném prodeji:
poi.ni... . . . . i
Vo alislkách na vonkově-
aaní česlo. . . . . . . . g h
sápoleknl.
1nseraty
plati se ho tově napke
stracoy hrrisntLpljná dpinl-
n naehinjí aa tes vrds le
tlskárna k ezpedíce , Národnich Listá“.
Bukopley se nsvzaoei
Wodzický
Rus
Čerop
Spiridovič
Čerep
Galicia
Dalmacie
Rusko
Split
Národnich Listat
18
article
vanských zemích, aby osobně odevzdal diplomy
čestného členství Slovanského spolku některým
vynikajícím Jihoslovanům. Byl v Rěce, kde ode-
vzdal diplom známému chorvatskému vlastenci
Erasmu Borčičovi, odtud odjel do Cetyně ke kní-
žeti Nikolovi a pak přibyl do Splitu, aby ode-
vzdal diplom splitskému starostovi dru. Miliči.
Zde na přístavišti očekával jej ohromný zástup
lidu, jenž přivítal p. Spiridoviče a odvezl jej
za zpěvu ruské hymny a provolávání slávy Ru-
sům do hostince. S týmž parníkem, s kterým
přijel Spiridovič, přibyl náhodou též splitský
biskup Nakič, známý odpůrce slovanské hlahol-
ské bohoslužby. Když lid spatřil nenáviděného
biskupa, jal se volati slávu hlaholici a „perent“
Nakičovi a římské kurii. Bískupa ujala se ovšem
ihned starostlivá policie a doprovodila ho do bl-
skupské residence. Ostatně zbytečně se o něho
strachovala. Lid si dále biskupa nevšímal a hro-
madil se stále před hotelem, v kterém se uby-
toval Spiridovič.
Jihoslovan
Borčič
Milič
Nakič
Cetyně
Split
Rěce
19
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 8. srpna.
Bouře proti cizincům v Haiti.
Z Port au Prince docházející zprávy jsou
tak vážné, že věstí všeobecný odboj proti cizin-
cům v této ostrovní republice středoamerické.
Vojáci republiky sami zúčastní se výtržnosti
proti cizincům a brání jim krámy otevírati.
Mnoho domů bylo vypleněno, zástup Američanů
vojáky napaden a posekán. Cizinci uchylují se
do vyslanectev. Úřady haitské podporují hnut
to, rovněž tak president. Vyslanec Spojených
států učinil tohoto zrovna zodpovědným za dalši
obtěžování ostatních příslušníků Unie a vyžádal
si od své vlády povolení dalších lodí vojen-
ských. Soudí se ostatně, že Unie v událostech
na Haiti hledati bude dávno už kýženou záminku,
aby celý ostrov, obehodně i strategicky důležitý,
obsadila a pak i anektovala.
Vladařství v Bavorsku.
Tento týden bude sněm bavorský projedná-
vati návrh »svobodného sdružení«, směřující
k tomu, »aby při trvalé choromyslnosti králové
vladařství ještě za jeho života mohlo dospěti
ke konci.« Přes mnohonásobný nátlak sdružení
neodvolalo tohoto návrhu svého, kterýž nečelí
k ničemu jinému, než aby vzhledem na trvalé
šilenství krále Ottona vladař princ Luitpold plné
královské moci se ujal. Pravda jest, že z dlouho-
letého vladařství vznikají v Bavorsku různé po-
tiže, ale na druhé straně netouží neodvislé kruhy
bavorské po tom, aby Luitpold, známý svými
ocholami k Prusku, záhy trůnu se ujal. Jich
sympatie náleží spíše příštímu dědici trůnu,
princi Ludvikovi, jenž vůči Prusku mnohem více
samostatnosti byl projevil. Nicméně pro návrh
zmíněný rozpoutá se v zemi velmi mocná agitace.
Port
Princ
Američan
Luitpold
Ludvik
Prusek
Praha
Haiti
spojený stát
Bavorsko
Prusko
Unia
20
article
Rooseveltovy čáky se menší?
Pověstná ale i mocná demokratická klika
new yorská »Tammany Hall«, jež dosud kandi-
datuře Parkerově na předsednictví republiky byla.
odpírala, vyslovila se nyní pro ni, ba velebí
Parkera dokonce jakožto demokrata, jemuž není
rovno. Bývalý kandidát předsednictvi Bryan pro-
hlásil se rovněž bezpodmínečně pro něj. Za
okolností takových přiznává i new-yorský dopi-
sovatel »Standardu«, že čáky republikánské
strany nevyvíjejí se tak příznivě, jak se z po-
čátku bylo čekalo. Ano, důležilé republikánské
skupiny odpadají od republikánské strany proto,
že jest jim Rooseveltova osobnost a jeho cti-
žádost, vymykající se republikánskému sebezapí-
rání, proti mysli. Romantismu, kterýž vane ce-
lým politickým nazíráním naším, odpovídá, ze
Rooseveltovo jméno jest i v Čechách dosti po-
pulárním a že jemu především český čtenář
z většiny přeje vitězství. Ale při hlubším nazl-
Rooseveltův
Parkerův
Parker
Bryan
Čechy
Tammany Hall
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Sladké pohodlí:
—fka— Už dávno chtěl jsem napsat kapi-
tolu o pohodlnosti, kdyby nebylo právě té pro-
tiuklé pohodlnosti. Jednak z pohodlnosti své
vlastní jsem o ní nepsal, jednak že vím o exi-
senei předmětu svého povídání i u jiných. Na-
peš to, bude se to v redakcích válet, páni
z pohodlnosti to budou odkládat den za dnem,
buždý přečte titul a pomyslí si: tohle znám, po-
bodí to a tak dále, vždyt to taky znám.
Teď je jiná! Jde o konkurs a porota to
čist musí,*) pohodlnost jde na stranu, ergo, ka-
pilola o ní může vytrhnout.
Kde by už dnes lidstvo bylo, nebýt pohodl
nsti? V jakém královském (ne zrovna nejlepší
přtovnání, vím) pohodli bychom žili, jak po-
tollně bychom pracovali, jedli, pili, bydlili
jezdili, spali a bůh vi co ještě dělali, kdyb
nebylo pohodlnosti! Tato vlastnost člověka m
ti něco na svědomí! Jen si, prosím vás, po-
badlně sedněte a rozjímejte.
Slavní vynálezci umožnili nám, že můžeme
páodlně rozmlouvati se vzdálenými lidmi, mu-
tize pohodlně slyšet, co se jinde zpívalo i sou-
listě zpívá nebo přednáší, můžeme dostati s
do pátého patra pohodlně bez slézání sta schodů
l. atd. Vynálezce musí mít ke své práci a k
vému bádán, rozhodně pohodlí. Musí mi
Nštcko, co potřebuje, aby mohl své myšlenk
ukulečnit. Kolik je takových? A kolik je naproti
bns ve světě lidí, kteří by mohli vynález
mější zdokonaliti, na lepší připadnouti, kdyb
nili k tomu potřebné pohodli. Dar výnaléza-
usi a zároveň síla přemáhati pohodlímilovnost,
Muž v jakémkoliv smyslu, jsou zřídka kdy po-
haunadé.
Je hezký počet těch, kteří mají všeeko po-
bašli a zase jen z pohodli odkládají uvésti ve
1) K soutěží feuifletonů.
22
article
skutek své myšlenky, pomocí nichž mohli by-
chom dnes už na př. volně lítat v povětří, před-
určovat pohlaví, robit léky proti všem nemocem
i taky proti pohodlnosti.
Vynálezy technické, jež nebýti pohodl
mohly by nám nejedno pohodlí přinésti. Ale po
divejme se jinam.
„Franci, šel bys do divadla?
„Co dávají?
„Počkej, počkej. A kdo pak by vzpomínal
Na tom konečně nesejde, ale je už v 9 hodin
konec, o půl desáté můžeš už pohodlně sedě
v hospodě.
„Jděme!
V půl deváté. Na poslední galerii k stán
vzdychl si občánek. Tak už jen jedno jednání
To to uteklo! Škoda! — A dole na plyšovém
sedadle pan Bulánek: Ještě půl hodiny! Kdyby
tak byla sklenička piva a cigaro! — V prav
v loži dvě slečinky pranic se nenudí. Třebas dvě
hodiny mohlo by trvat ještě to — meziaktí)
Mladý, hezký pán dole má oči jen pro ně! Ne
strojily se přec takovou dobu doma jen prot
přítmí mezi hrou !.
Dámy jsou vůbec méně náchylny ku po-
hodlnosti než páni. Některé, ne všecky, oblekly
by i nejhroznější mučidlo, kdyby věděly, že jim
to bude slušet. Ano, u mnohých je někdy po-
hodlí vlastně největší potupou. Myslím totiž po-
hodlně sezení na plese. Tam také k žalu dam-
ského světa rozmáhá se pohodlnost mezi pány.
A nejen co se tance týká, i v hovoru. Bavit ně-
koho? No, chvilku ještě, ale dnes každý chcese
bavit v první řadě sám. Vyvíjet „duchaplnost“
v rozmluvě není tuze pohodlné. Dejte s tím
pokoj! Ani to nemá účel! Je to leda pro první
začátky známosti. Mezi starými známými, v man-
želství se toho nepoužívá.
V jazykové otázce taky jsme už mohli být
dál, nebýt té zpropadené pohodlnosti. Jak by se
dnes na nás Slovany pohlíželo, kdybychomsi
všichni navzájem rozuměli?
Franek
Bulánek
23
article
Řekněte studentovi, aby se učil slovanským
jazykům
„Dejte pokoj! Mám učení ve školách p
krk. Mám dřít latinu, řečtinu, němčinu, solva
zbude hodinka, dvě na milý sport-
Vezměte si rozumnějšího. Proč nepěstuje
slovančinu?
„Víte, to už pro mne není, to je proty
mladé! Já jsem rád, že umím německy! S tím
se už ňák protluku
Zlořečená vlastnost! No, jaká pomoc ! Bu
deme se učit esperantsky. Mluvnici naučíme p
se pohodlně za půl hodiny a ostatnímu za ně-
kolik dní. A co hlavního, nikde si s ní neroz-
lejeme ocet.
Jednou z vymožeností pro pohodlí lidiček
ovšem, jak se to vezme, je stroj na výprask
Bylo by ho už zapotřebí!!
„Intelligencí musíme imponovat, intelligene
a vzděláním domůžeme se postavení, jaké nám,
šestimillionovému národu přísluší!...“ volají
u nás. Prostředkem bylo by pilné čtení, ale toho
nepřítelem je zase pohodlí.
Zrovna lichvářské procento čtenářů novin
čte jen — aby čulo.
„Jsou tu noviny? Dejte je sem! Takco
je nového? Úvodník, hm, tak, tak, jen jim dejte!
Z říšské rady. Kdo pak by to čet? Co je po
čarou? To si hodím! Hezky to začíná . . . Ah,
to je to ještě dlouhé, nechám si to na příštěl
Politické, zahraničné, denní zprávy, různé
zprávy, dramatické umění, hudba, ze soudní
síně, školská hlídka, telegramy, věstník živno-
stenský, sokolský, dělnický, spolkový, zas te-
legramy, národní hospodář, trhy a inseráty. Tak,
už je to! Božinku, v těch novinách zas dnesk
— nic není. Ti novináři! Jen když to odbudou.
Moc pohodlní páni!“
Praští novinami, pohodlně se oblékne a jde
do vinárny, kde se doví nejnovějších zpráv o
kollegů ústně. Potřebuje noviny! Takhle spojí
aspoň pohodlně příjemné s užitečným.
Takco
24
article
Že se už tak mnohému pohodlnost nevypla-
tila, o tom dala by se napsati ne jedna, ale tucet
kapitol. Většina starých mládenců vjíždí do pří-
stavů manželských, jen aby měli pohodli. Jak
přečasto dopadnou, je s dostatek známo.
Pan Karbulka vzal si na dráze zvláštní
kupé, aby měl pohodlí. Tam se pohodlně uvelebil,
usnul, přejel stanici, kde chtěl vystoupiti a musi
pak kus pěšky. To měl z pohodlí.
Pan Cibulka zase z pohodlnosti najalsi
byt v přízemí. Jednou odešel, zapomněl zavřít
okno, žloděj mu tam vlezl a vykradl ho.
Ze člověk nosí z pohodlí stále jedny šaty,
zatím co se mu do ostatních v almaře dají moli,
nebo že z pohodlnosti zůstane déle spát a ne-
může pak s hlavou vydržet, také nejsou případy
Na zdraví lidské má náklonnost ku pohodl
vůbec veliký vliv. Čistota půl zdraví, pravi staré
pravdivé příslovi, že však jsou k čistotě více
méně pohodlní, mají lékárníci pohodlné živobyt.
Zrovna tak má se to s tělocvikem a procházkam
Pohodlí je v tom případě známou zmijí, zahřt-
vanou na ňadrech.
V heslu: „Svůj k svému!“ má pohodl
nové.
Karbulka
Cibulka
25
article
soka.
„Amálko, skočte mi pro kasetku papírů
obálek, ale jděte někam do českého obchodu.“
Amálka jde, ale ne do českého obchodu.
To by musíla až do druhé ulice; je v každé ulie
papírník jen jeden! Za tu dobu může se zatím
od kamarádky dovědět, co měli u radů k obědu
a kam půjde v neděli tancovat.
Pan Láznička zdědil 50 tisíc.
„Tak co si zařídís? Máš přece obchodní
vzdělání. Viš co? Poradím ti. Tohle ještě my
Češi nemáme. V tom by se daly vydělati peníze,
co říkás?“
„Dej s tím pokoj! Já se budu dřít, plahočit.
pak mi něco do toho vleze a přijdu o penízel
Do spořitelny to odnesu ještě dnes. 3% je málo.
ale jisté. Něco mám, dám to k tomu a mohuží
pohodlně z úroků.“
Amálka
Láznička
Čech
26
article
„No, tak za to máš čas věnovat se svému
vzdělání. Dnes je přednáška professora X.
Půjdeš?“
„Ale prosím tě, to je těžká věe. Neřel
jsem nie včera v kavárně. Čekali by marně na
čtvrtého do „preferance“ a ve třech by se jim
nepohodlně hrálo.
Na štěstí máme už vynález, pomocí něhož
můžeme poslouchat přednášky na díštanc. Dobrý
pan Láznička bude si moci dát sluchátka do
uší, poslouchat přednášku a hrát „preferane“.
Jen aby vynález hodně brzy zdomácněl. Té vý-
hody a pohodli! Přednáška odbude se v sále,
kde bude stát pouze apparát. Bude-li přednášet
dáma, nemusí se k tomu nijak zvlášť strojit;
udělá si úplné pohodlí a může se věnovat je
své přednášee. Otázka, jak ji to sluší, docela
odpadne.
Až se zpopularisují i po všech vesnicích
tyhle pohodlné přednášky, bude snad i u nás
v Praze zavedeno pohodlí přednáškové. My-
slím na vysokých školách. A dokonce snae do-
můžeme se i pohodlnosti, že ve svých úřadech
a na českých dráhách domluvíme se s perso-
nálem po česku a Morava nebude musit posílat
své syny na cizí universitu.
Ovšem, musíme prý dříve usnadnit jistým
pánům ve Vídni pohodlné ministrování tím, žee-
odstraníme ze svého středu jim nepohodlné pány
a nahradíme je pouze těmi, jichž ideálem je
pohodlí vlastní! Pak zcela jistě dostaneme.
všecko, tak se slibuje a jak známo, slibovat je
starý, osvědčený způsob a náramně pohodlný!
Jeden hrabě vládl pomocí něho 14 roků.
Aha! Pohodlnost se ozývá; koukám, po-
čítám, stačí-li to, co jsem napsal k vyplnění pěti
sloupců, abych mohl praštit pérem a oddat se
pohodlnému odpočinku.
Stači.
Sapristi! Aby tak dostal tenhle feuilleton
první cenu! Te bych si pohodlností pohodlné
vydělal pěkné penízel
Láznička
Praha
Morava
Vídeň