ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1911ca80-7370-11dc-bae5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: place 82, person 163, org 27, work 12
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
8. srpna 1904.
4 masthead
Císlo 21g.
5 article
vedení pojišťování všeobecného. Tak obojí jen vlast ních zájmů dbají a bezohledně potírají jiných, kdežto soukromé úřadnictvo stojí na stanovisku humanity a sociální spravedlnosti. V hesle »všeobecného« pojišťování soukromé úřadnictvo spásy viděti nemůže. »Všeobecné« poji- šťování sevrkne se na konec, jako je tomu v Něme- cku a jako se projekluje ve Francii, v dělnické pojí šťování invalidní a starobní s pominutím vdov a s- rotků. Pojištění takové má pro úřadníka význam te- prve v druhé řadě; jemu běží hlavně o pojištění vdov a sirotků Úřadníci, kteří mají přes 2000 mare ročně, jsou v Německu ze »všeobecného« pojišťování vůbec vyloučeni. A konečně nejvyšší dosažitelná renta starobní činí 230 marek ročně, přežije-li poji- štěnec rok 70.: nejvyšší renta invalidní jest po 5 le tech pojištění marek 181, po 20 letech asi 275, po 40 asi 399 marek ročně a pod. Takové pojištění ovšem požadavkům úřadníků nehoví, jak také ukazuje okolnost ta, že se v Něme- cku tvoří zvláštní spolky — dosud jich je na 100 — za účelem agilace ve prospěcb speciálního pojišto- vání soukromých úřadníků a požadavek tento byl přijat také na loňském mezinárodním sjezdu seukro- mých úřadníků v Bruselu. Jde nyní o to, hude-li Rakousko státem prvním, který otázku povinného pensijního pojišťování sou kromého úřadnictva rozřeší. Možno to jest, bude však třeha, aby si stav, o který jde, dovedl zacho vati tolik přízně v puzlamentních kruzích jako dosud, zejmena v řadách poslanců českých. K tomu konei je třeba, aby sdružení, jakým je Jednota soukromých úřadníků s ústředním vedením v Praze, rostlo a sílilo. V době přítomné nelze, než učiniti
Francie Německo Nout Brusel Rakousko Praha
6 article
projev: »Soukromé úřadnictve, shromážděné a zastou- pené na sjezdu, pořádaném odbory Jednoty sou kromých úřadníků v Jaroměři dne 7. srpna 1904. prohlašuje, že trvá na požadavku povinného pen- sijního pojišťování a že uznává dotyčnou osnovu zakona, vypracovanou referentem sociálně-politi- ckého výboru sněmovny poslanecké, panem poslan- cem drem. Fořtem, za způsobilý podklad pro řešení této otázky. Jest nejvřelejším přáním sdruženého soukromého úřadnictva, aby povinné pensijní po- jišťování bylo uzákoněno co nejdříve«. Vývodům páně Hašourkovým dostalo se po- chvaly hojným potleskem a následovavšími slovy pana posl. Formánka, který výslovně jako pro- veditelny prohlásil požadavky přednesené. Správným bylo poznamenání, že mají nepřátele, ale v klubu českých poslanců nepřátel takových není. Pojišťování snaží se dosíci i jiné stavy, ale soukromé úřadnictvo dovedlo si dobyti přednosti, máť již návrh zákona. Návrh tento hají, praví pan poslanec, příslušník naší strany a stane-li se osnova zákonem, bude to moci naplniti stranu hrdosti. Pokud jde o organisaci, přál by řečník jako podnikatel zřízení instituce, která by usnadňoval přímé, otevřené jednání o poměrech služebních mezi zaměstnavateli a zaměstnanými. Snahám soukromého úřadnictva přeje zdaru. Na to přečten obsažný dopis pana posl. dra. Fořta, který doporučuje pořádání propagačních sjezdů za účelem zdůraznění zájmu na otázce pen- sijního pojišťování; upozorňuje, jak lze věcným rozborem četné mátohy předsudků a pochybnost rozplašiti, k čemuž ovšem v první řadě povoláno jest soukromé úřadnictvo samo.
Hašourkův Formánek Jaroměř
7 article
Problém pojišťovacího práva posunovat do po- předí diskuse veřejné, musí zejmena v kruzích po- slaneckých vyvolati přesvědčení, že běží o jeden z kategorických imperativů sociální politiky, v jehož službu se postaviti jest čestnou povinností každého zástupce národního. Dále připomíná pan dr. Fořt v listě svém, jak obavy a námitky tu a tam proti uzákonění pojišťovacího práva pronášené na mnoze zhola důvodnosti postrádají; případné oběti budou vyváženy bohatě ve prospěch našeho hospodářského tělesa, když soukromé úřadnictvo, tento důstojnický sbor armády pracovní, zbaven bude pout sociální odvistosti své a naleznuv v zákonném pojištění pen sijním pevný podklad dnežní své dosud labilní exi stence, získá tím jak mravně, tak intellektuálně na vlastní své kvalitě, což pro konečnou bilanci vý robního ruchu našeho ponese ovoce zajisté jen nej zdárnější. Na to po doporučení pana Šroňka přijata reso luce navržená panem Hašourkem. Po sdělení pozdravných projevů a omluv ukonči předseda pan Slonek schůzi slovy díků poslan cům, referentům i všem účastníkům. Vzpomněl vzniku krajinských sjezdů, dobrých jejich účinků a doporu čoval další účinné pěstění této myšlenky. Sjezdy od stranily onu skleněnou stěnu, která bývala dříve mezi odbory a výborem ústředním: viděli jsme se praví, ale nemohli jsme k sobě. Dnes se známe máme se rádi. Po přátelském doslovu pana posl. Formánka ná sledoval společný oběd a pak koncert »Na špici«.
Šroněk Hašourk Slonek Formánek
8 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 7. srpna. (Zemské sněmy. Jak se „N. W. Tagbl.“ dovídá, možno pokládat za jisté, že v třetím týdnu záříjovém budou svo- lány všechny zemské sněmy, tedy také sněm království českého. Až sněmy ukončí své práce, tedy přibližně počátkem listopadu, bude svolána říšská rada. V Praze, 7. srpna. (Sobotní sehůz výkonného výboru německých stran.) Po slyšení u dra. Körbra, jež trvalo od 3 do 414 hodin s poledne, sešli se členové deputace, dr. Derschatta a dr. Gross, s poslanci drem. Chiarim, Peschkou a Pachrem, jimž po- dali zprávu, jak pochodili u ministerského před- sedy. Sděleni toto bylo prý celkem nepříznivé. Deputáti si odnesli od dra. Körbra dojem, že na zřízení slovanských poboček ve Slezsku se již pracuje. Počátkem příštího školního roku mají býti první ročníky poboček již otovřeny. Dr. Körber ovšem ubez- pečoval deputáty, že není úmyslem vlády ubli- žovati Němcům. Jednání o vlašské fakultě při inšprucké universitě, nevedlo vůbec k žádnému cíli. Nařízení stran chorvatských doplňovacíeh zkoušek dr. Körber odůvodnil prý poznámkou: „Potřebuju také chorvatských úřadníků.
N W Tagbl doktor Derschatt Gross Chiari Peschka Pachr Körber Němec Praha Slezsko
9 article
Z úvah vídeňských listů o schůzi něme- ckého výkonného výboru pozoruhodna jest stao „N. Fr. Pr.“, která ve formě opatrné polemik s drem. Körbrem opakuje rozčileným slezským Němcům, že pobočky ve Slezsku se zřizují po jich předehozím svoleni a že z poboček se po čase nevyhnutelně vyvinou samostatné ústavy slovanské. Pravíť: „Vznik předmětu hlavní ně- mecké stížnosti, totiž utrakvisace slezských uči- telských ústavů, jest zahalen tmou, která by měla býti rozptýlena. Neboť stále rozhodněji opakované tvrzeni, že vláda nejednala za zády německých poslanců slezských a že tito v dři- vější době, když hrozilo nebezpečí, že ve Slez- sku budou soukromými penězi zřízeny samo- statné učitelské ústavy, český a polský, pokládal slovanské pobočky za menší zlo a neodmítali je: tote tvrzení nebylo dosud vyvráceno. Resoluce, přijatá ve schůzi výkonného výboru, mluví jen o tom, že slezští poslanci o slovanských poboč- kách nejednali s ministerským předsedou, že však se o tutéž věe neshodli se zemským presi- dentem slezským, což právě se tvrdí, o tom reso- luce mlčí.“ „N. Fr. Pr.“ domlouvá dále dru. Körbrovi, aby se postaral rozptýliti nedůvěru německých poslanců, vzniklou známými vlád- ními nařízeními a pokračuje: „I kdyby bylo pravda, že slezští poslanci nebyli si v pravý čas vědomi nebezpeči, jímž hrozí slovanské po- bočky němectví a pokoji ve Slezsku, nebezpečí
Němec Francie Slezsko
10 article
takové jest. Budou-li německé učitelské ústavy prohlášeny za utrakvistické, nezachrání je žádný statut a žádný organisační plán od osudu, který stihl až dosud všechny utrakvistické ústavy. Nej- prvé se bude žádati, aby správce ústavu byl znalý obou jazyků, t. j. aby byl Čech nebo Polák, pal nastanou třenice a konec konců bude odloučení. A pak se bude ve dvou slovanských ústavech provozovati na státní útraty podle známých vzorů rušení míru (1).“ Jestliže prý toto všechno neprohlédli v čas slezští poslanci (Pěkná pro ně poklona! Pozn. red.), prohlédl to slezský něme- cký lid a tím se odůvodňují jeho protesty.
Čo Polák
11 article
Z Opavy, 6. srpna. (Slezský zemský výbor o slovanských pobočkách.) V poslední schůzi slezského zemského výboru učinil přisedící bar. Zdenko Sedlnický ná- vrh, aby se ministerskému předsedovi poslal roz- klad proti zřízení slovanských poboček, aby se žádalo odročení této věci a prvé než se stane ko- nečné rozhodnutí, aby se otázka slovanských poboček předložila zemské školní radě slezské, by se o ní vyslovila. Český člen zemského vý- boru dr. Stratil vyslovil se proti návrhu, po- něvadž otázka poboček nespadá v obor působ- nosti zemského výboru, ježto učitelské ústavy jsou ústavy státní. Přes to návrh bar. Sedlni- ckého přijat a zemský hejtman hr. Larisch zpraví o něm ministerského předsedu. Z Vídně, 7. srpna. (K 5rbrova cesta do Haliče.) Ve Vídni mešká haličský místo- držitel hr. Ondř. Potocki. Účelem jeho ná- vštěvy jest definitivní sestavení programu Kör- brovy cesty po Haliči a Bukovině. Jak se „Frem- denblatt“ dovídá, dr. Körber přibude 27. srpna do Krakova, načež navštíví větší města haličská a bukovinská. Tato „inspekční“ cesta potrvá asi do 8. září a bude míti „v prvé řadě“ účel administrační. Jako ministr vnitra a správce mi- nisterstva spravedlnosti dr. Körber bude prohli- žeti úřady politické a soudy. Jaký účel bude míti cesta „v druhé řadě“, nepraví se, ale mů žeme se ho domysliti.
Zdenko doktor Stratil Larisch Potocki Körber Opava Vídeň Halič Bukovina Krakov
12 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Biskup v klatfbě. V Římě proslýchá se, že podnikne-li la valský biskup Geay, papežem suspendovaný. vládou Combesovou však držený, sebe menší čin v oboru odňaté mu právomoci biskupské, že bude uvalena na něj tak zv. velká exkomuni- kace s výslovným jeho jmenováním. Jest to jeden z nejtěžších trestů církevních. Nad do- tyčným pronesla se tu kletba a každý katolik jenž by s ním styky udržoval, propadá ipso facto vyobcování z církve. Opět dva generálové ve Francii odstraněni? Jest nepopíratelno, že za vlády Combesovy bylo odstraněno z činného působení vojenského více vyšších důstojníků nežli zdárnému budou- címu vedení armády bude zdrávo a to právě důstojníků, kteří pro své bohaté zkušenosti i pro dosavadní činnost svou ať na bojištích nebo při organisaci vojenské byli pokládání za příšti válečné vojevůdce francouzské. Konflikty takých mužů s vládou Combesovou byly způsobeny bud pro jich stanovisko ve věcech náboženských aneb také pro různost nazírání mezi nimi vládou o tom, proti komu mají směřovati přede- vším vojenské přípravy země. Jest známo, že vláda. Combesova myšlenku odvety za r. 1870 dávno již hodila do starého haraburdí a že také anglické rozpínavosti chodí všude s cesty . . . A nebýti vlažnosti této vlády v alliančním poměru k Rusku, snad by se Japonsko nebylo ani k útoku na Rus od- vážilo! Nejnovější obětí různého nazírání takého na mezinárodní úkoly Francie bude dle všeho generál Négrier, důstojník i v poli opětně s osvědčivší. Generál tento přerušil, jak již sdě- leno, inspekční cestu svou podél pomezi něme ekého, poněvadž shledal, že vojenské přípravy v těchto ohrožených krajích jsou zúmyslně za- nedbávány a poněvadž volání jeho po nápravě nebylo vyhověno.
Combesův Négrier Řím Francie Rusko Japonsko
13 article
Vytýkalť generál, že vojsko tamějš není udržováno v náležitém plném počtu a speciálně dále, že z ásoby masi- tých konserv pro vojsko tamějš jsou zkaženy a že by pro případ mobili- sace vojsko otrávily, že obrněná věž dů- ležité tvrze Fronard v Nancy jes tak chatrna, že by útoku ani na ho- dinu neodolala, a konečně že výzbroj pro čínskou výpravu v r. 1900 byla vzata z mobi- lisačních zásob na východní hranici a že ne byla již nahražena. Když Negrier zůstal oslyšán u volání svém po rychlé nápravě, uchýlil se rozmrzen do Skot- ska a hrozí svou demissí. Ministr vojenství An- dré hledi však, předejíti jej tím, že, jak ohla- šuje, generála Něgriera potrestá pro přerušen cesty inspekční disciplinárně. Po takém trestu disciplinárním ovšem by Négrier stěží setrval v svazku armády. Jiný konflikt má ministr André s vojen- ským guvernérem pařížským generálem Dessi rierem, ač tento své doby jím samým v čelo posádky pařížské byl postaven. Dessirier zhrozil se totiž toho, zvláště když sama liga na ochranu práv občanských v té věci zakročila. že čtyři důstojníci, které dal zatknouti kasační soud v známém svém nynějším složení za to že poskytovali své doby materiálu proti Dreyfa- sovi, držání jsou ve vyšetřovací vazbě přes obvyklou míru. I propustil je prozatímně na svobodu. Podrážděn ministr André odvolal se z rozhodnutí toho ke kasačnímu soudu. Lze ovšem předem uhodnouti, jak rozřešení kasač- ního soudu dopadne. Generál Dessirier, jejž André dává orgány svými přímo napadati, podá nepochybně rovněž demissi. Bude otázkou, ne- bude-li míti ale tento konflikt důsledky ještě vážnější, protože se praví, že Dessírier učinil své rozhodnutí v souhlase, ano po úradě presidentem republiky Loubetem. Ostatně pan Jaures v »Humanité« brousí nůž svůj také již proti Loubetovil
Negrier André Dessirier Jaures Skotsko Dreyf
14 article Denní zprávy.
Denní zprávy. „Ohrožený německý majetek“. Hlásn trubka dra. Schreinera, plzeňského místodržitele německé národní državy v západních Čechách, „Pils. Tagblatt“, vyrazila ze sebe zase poplašný ryk: „Rozkošné Lázně sv. Markéty u Prachatic mají přijíti do českých rukou.“ O lázně tyto za- jímala se před nějakým časem Česká průmyslová hanka, nyní však objevili se v nich emissaři Živnostenské banky, aby zjistili k jednání o koupi doklady jich výnosnosti, vrátili se však s tvá- řemi spokojenými, „dostatečný to důvodk úzkostlivému postrachu pro Němce,“ vypravuje „Pils. Tagblatt“ s teskným úpěním, neméně lí- tostným, jako když světu žaloval utrpení Ger- manic, na kuchařské výstavě plzeňské hlubose pokořené vídeňskými šumaři, „Schramly“, kteří zpívají beze studu česky ničemnou odrhovačku o Emanovi. — „Nádherný kus německé (l země, jeden z koutů německé (!) Šumavy, bohem nejnadanějších a budoucnosti nejnadějnější,a současně skvělý závod má býti německým ru- kám vyrván a českému majetku přivtělen, jméno Živnostenské banky ručí prý za to, že dílo počeštění bude obstaráno důkladně a svědo- mitě atd. Tak zní nářek plzeňského orgánu
Schreiner svatý . Markéta Němec Schraml Eman Čechy Prachatice Gera Šumava živnostenský banka
15 article
„Böhmerwaldbundu“ v úvodním článečku, který není vlastně ničím, než německo-nacionálně sty- lisovaným inserátem, jímž se pod černo-červeno- zlatou vlajkou nabízi „Margarethenbad“ ke kcupi co možno nejvýhodnější — historie s ho- telem Rixiovým se tu opakuje ve zhoršeném vy- dání, aukcionářská šváda Schreinerova psáře má zase na mysli „dobrodiní inventáře“, který se v článku zevrubně uvádí. Zkrátka, dobře vy- počtené zájmy mají uvésti v trh o Markétiny lázně u Prachatie co možná hodně výnosného ruchu, neboť čím větší poptávka, tím větší — beneficium. Zajímavé jest však doznání Schrei- nerova hlasatele, že ,pádem Markétiných Lázní jest osud Prachatic neodvolatelně zpečetěn“ a bodří šumavští zalesáci němečtí v Prachaticích prý ani nechtějí věřiti, že „k vůli několika zla- tým má býti přes jejich celé slavné dějiny uči- něn veliký škrt.“ Tak tedy jedná se vlastně o — prodej německého karakteru „přívětivého pošu- mavského městečka! “ O oppidum venale!
Schreinerův Markétin Prachatice
16 article
Městečko prodejné. Musí být čistá věe, tohle prachatické němectví, je-li na prodej za pár zlatých, i stálo by za výpočet, kolik prachati- ckých Němců přijde za 1 zlatý. Asi nemnoho. poněvadž zboží, ač za mnoho nestojí, přece je- nom je velice vzácné. — Miloslpáni němečtí soudcové v Če- chách. Plše se nám: Poměry u soudů v uza- vřeném území utvářují se po nedávných jmeno váních již nyní tak, že u mnohých soudů není ani jediného češtiny znalého úřadníka. Jak si tedy panstvo pomáhá, když se — jako snad v každém německém okresu v Čechách — vy- skytne Čecháček, žádajíet českého usnesení neb rozsudku? Věc projedná se německy a za pře- klad německého usnesení a j. požádá se sou- sední soud, který pak českým úřadníkům na- tídí, aby vyhotovili překlad. Nestojí sice nikde v jednaeím řádě, ani v jiném zákoně, že by úřadníci byli povinni jiným soudům dělat pře- klady, ale na tom již nezáleží — pro Němce zákony neplatí. Co by se stalo českému úřadníkovi, kdyby si prostě došel na presidenta, aby mu ob- staral německý překlad? Hůře však bude, až nynější vláda dokoná své slavné dílo a odstraní všecky české úřadníky z uzavřeného území.
Němec Čecháček Čechy
17 article
Kdo bude pak tlumočit a překládat do češtiny? Nezbude pak, než vyhnati z moci úřadní též všecky české dělníky a usedlíky, aneb jim usta- noviti lhůtu, v které se musí k vůli alldajčským úřadníkům naučiti správně německy. Zdá se, že by »Bohemia«, která s takovým gustem uve- řejňuje vtipy o ruských poměrech úřadních, nalezla »v uzavřeném územi« látky dosti a za- jímavé také. Až pak »Prager Abendblatt« bude zase uveřejňovati »inspirovaný článek« o neo- právněnosti rozhořčení pro divoké přeska- kování českých úřadníků, nechť laskavě uváží také tyto momenty, které bohdá v brzku svou vlastní silou přivedou nynější germán- ský regiment k smutnému probuzení. Již nyní hlásí se všude vyhýčkaná německá úřad- nická nabubřenost a milostpanství, za to však bohdá není naděje, že by v témž poměru český živel v německém území dal sebou vláčeti. Chtějí-li míti Němci ve svém území úřadníky své národnosti, dobrá, ať je mají, avšak tito musí, jako čeští, znáti řeč oně menšiny, s níž denně musí jednati. Musí-li však čeští úřadníci, kteří pro svoji národnost přeskočení byli, svým obmezeným, přece však šťastnějším kollegům doplňovati jejich úřednickou způsobilost, pak mluví fakta sama a nemusí se officiosové na- máhati vyvracením.
Prager Němec Bohemia
18 article
— U Němců jinak. Dochází nás následu- jící přípis, který třeba že obsahuje leccos, s čím bychom úplně souhlasiti nemohli, přece jen za- sluhuje publikace a svědomitého uvážení: »Dobře jste poukázali na nevhodnou a dobré národní věc škodlivou taktiku vykládati nejširší veřejnost o všem, co konáme na obranu svých zájmů národních, o veškerém taktickém postupua o plánech ustrojených pro národní práci. Ná- rodní odpůrce náš opatří si prostě zprávy o tom, vydané tiskem a na jejich základě pak operuje proti nám a maří krok za krokem obranné naše podniky. Jak jinak jest to u Němců. Valně hromady jejich Schulvereinu a poněmčovacích jednot ostatních konají se s mnohem větší oká- zalosti, než to činíme my, však z jednatelských a jiných zpráv při tom přednesených dozvíme se nanejvýš to, co sami dávno víme, o úmy slech německých nikde ani slůvka, ba v po- slední době jsou referály národních nepřálel našich a jejich spolků a korporaci pravá ora- kula. Neoznačují již ani místa o něž jde, tím méně pak uvádějí způsob, jakým tam či onde má býti v zájmu germanisace postupováno.O jejich činnosti nedozvime se praničeho. O půso- bení německého kasina, o jeho členech na příklad nedozví se mimo zasvěcence nikdo ani toho nejmenšího, rovněž skryta úplně činnost německého Handwerkervereinu.
Němec
19 article
Vědí velmi dobře národní odpůrci naši, že by nebylo dobře odhalovati celému světu, zejmena pak nám, co v zájmu německo-národním vyko náno a co v zájmu tom chystají se provésti. Ostatně jest přirozeno, že tají se válečné plány a že se o nich nečiní výklady v novinách. U nás pravý opak toho. My se vším musíme se pochlubiti. Proto také v národním životě našem je smutný zjev, že akce, byť by byly sebe důležitější, jež třeba vykonati diskretně a o nichž není možno vykládati ve veřejnosti,u nás z pravidla se nedaří. V ohledu tom mohli bychom právě tak smutné, jako pozoruhodné uvésti doklady. A nejen v domácí, v té tak zvané drobné práci národní, také v politice tak nemoudře, nerozumně se chováme. Chceme, aby o každém kroku a o každém taktickém hnut bylo nejširší veřejnosti referováno. O všem má zvěděti národ. U nás se žádá, aby politik vyložena byla na míse, aby i ten poslednív nekonečné řadě politických interessentů byl do všech tajů co nejdůkladněji zasvěcen. Za takých okolností ovšem nemohou s úspě- chem pohticky pracovati, zejmena když ne- diskrelnosti dopouštějí se i ti, kteří by v první řadě mohli věděti, že moudrý politik nechodí se svými plány na veřejný trh. Vždyť se ne- jeden dobrý muž chlubil tím, že zasvěcen je do všeho, co se v nejintimnějších kruzích poli- tických kutí a sice proto, že sedává v určitých hostincích u stolu, jenž je v blízkém sousedstv výtečnické tabule, kolem níž zasedá výkvět po- liticky informovaných. — Jak jsme již z předu řekli, je mnoho pravdy v tomto povzdechu, ale pracovati veřejně tak, aby nikdo se o tom ne- dověděl, je umění náramně těžké. Veřejným
20 article
úvahám o věcech veřejných nelze se na mnoze vyhnouti. Úvahy ty jsou zároveň vydalným agi- tačním prostředkem a bez nich by tak mnohý prospěšný a užilečný podnik zanikl již při svém vzniku. Ale sluší činiti rozdíl v tom, co pro veřejnost se hodí a co má býti zůstaveno jen zasvěceným. A rozeznávat v ohledu tom u nás i ti, o nichž by se souditi dalo, že jsou ve ve- řejném působení vyškolení, neumí. Třeba že na pohled záslužnou je praci do podrobna všechno vypsati, o všem se zmíniti, všechno do detailu vylíčiti, co s národní práci souvisí, na prospěch této práce takové podrobně líčenf a zasvěcování do poměrů naprosto není. Pokud jde o politiku, je přirozeno, že lid, jenž po půl věku byl z jed- noho sklamání vrhán do druhého, je nedůvěři- vým a že touží zvěděti, pokud možno, všechno. Je pravda, že do laboratoře politické má býti vstup zakázán, že pracovati se má tam při za- vřených dveřích a při spuštěných záclonách. Na venek má se přijíti vždy jen s věcí hotovou a když se to či ono prohlásí, má při tom zů- stati. Otázky taktické, stále se měnící a prchavé, vůbec pro veřejnou diskusi se nehodí. Jednak může míti o nich jasný soud jen úplně zasvě- cený a potom nemožno přece diskutovati o tom, co dnes dle obecního pomyslu je naskrze správné, ale co zejtra bylo by nastalou změnou poměrů největší chybou a snad neštěstím. Taktický po- stup jedné strany odvislý je od postupu strany druhé a již proto vymyká se široké diskusi U nás, žel, že namnoze ještě ani abeceda poli tická není majetkem všech, již do ní se pletou.
21 article
— Osobní. Notár Antonín Maděra v Lišově přeložen byl do Jindřichova Hradce. — Báňskému radovi Vilému Pokornému udělen byl bezplatně název a hodnost vrchního rady. — Okresnímu škol- dozorci Benj. Buglovi, professoru na reálcev Krnově, udělen byl bezplatně název císařského rady. — Úřadně oprávněný zeměměřič a zeměd. technik Josef Mysliveček přesídlil se z Prahy do Če- ských Budějovic. — (Z kruhů advokátskýc h.) Že přesídlí se, oznámili výboru advokátní komory pro království české advokáti JUDři. Antonín Do- skočil z Liběchovic do Prahy, Jan Brods ký z Hořovic do Nových Benátek a Jiří Budik z Ja- blonce do Sv. Hypolita. Místo zemřelého dra. Ferd. Šimáka, advokáta v Kostelci nad Orl., jehož za- tímným zástupcem ustanoven byl tamní advokát dr. Karel Popper, jmenován byl zástupcem zemřelého advokáta dra. Viktora Faltisa, advokáta v Kostelci n. Orlicí. JUDr. Bohdan Tomášek, advokát tamtéž. — Zprávy rodinné. Pan František Selten- hofer, berní adjunkt a paní Kamila Selten- hořerová rozená Roztočilova, slavili 2. srpna v děkanském chrámě v Rokycanech sňatek manželský — Úmrtí. Dne 6. t. m. zemřela na Smíchově po delší nemoci paní Františka Cuřínová, majitelka domů na Smíchově, ve věku 78 let. Pohřeb konati se bude v úterý dne 9. t. m. o 3. hodině odpolední z basiliky sv. Václava na Smíchově na hřbitov smí chovský. —— V Mladé Boleslavi zamřel dne 7. srpna o 3410. hod. dopolední děkan P. Václav Čtyroký který tam po 52 léta v duchovní správě působil. Po- hřeb koná se v úterý dne 9. srpna o 1/211. hodině dopolední. — Z kruhů lékařských. Docent dr. Jedlička odje 1. srpna na cesty a je zastupován assistentem drem.
Maděra Pokorný Mysliveček JUDř Antonín Brods Budik Šimák doktor Popper Faltiso Tomášek Selten Roztočilův Cuřínová svatý . Václav P Čtyroký Jedlička Lišov Jindřichov Hradec Krnov Praha ský Budějovice Hořovice Nová Benátky Kostelec nad Orlický Kostelec Orlice Rokycany Smíchov Mladá Boleslav okresní školadozorce Benj advokátní komora pro království císařský rada
22 article
Hejdou do 20. srpna a od 20. srpna primářem drem. Kafkou. — Vyznamenaní důlníci. Ve zlíchovské vápenici Maxe Hergeta konala se včera dopoledne řídká oslava. Sedmi dělníkům, kteří pracují v závodě nepřetržitě déle než 40 let rozděleny byly včera záslužné me- daille. Slavnost konala se na nádvoří o 9. hodině ranní. Zasloužilí a vytrvalí pracovníci ti jsou: Václav Fafejta, Tomáš Kešťánek, Josef Kuthan. Václav Mára, Josef Stibral, Josef Tomášek a Josef Šnajberk. Slav. nosti přítomní byli mimo jiné cís. r. Karel Tichý. Účastníky slavnosti uvítal ředitel pan Grab. Vrchní místodržitelský komisař p. K. Haisinger promluvil k jubilantům případnou řeč, načež odevzdány jim me- daille a pochvalné diplomy — Výročí desitiletého frvání oslavilo společenstvo vzájemně se podporujících živnostníků ve Vršovicích. Na večer 6. srpna hrála hudba za řízení kapelníka pana Kurše před domy pp. Dobrovolného, starosty, Holečka, stavitele, Prokůpka, kupce a Klečky, uzenáře. V neděli oslaveno výročí přiměřenou slavností. — Zakročení u vlády v příčině následků sucha.
Hejda Kafka Herget Fafejta Kešťánek Kuthan Mára Stibral Tomášek Šnajberk Tichá Grab K Haisinger Kurš Dobrovolný Holeček Prokůpek Kleček Vršovice
23 article
Hospodářsko-průmyslový spolek slánský zaslal mini- sterskému předsedovi tento telegram: »Hospodářsko průmyslový spolek slánský pro stálé sucho a tít vzniklý nedostatek píce naléhavě žádá za snížen železničních tarifů k dopravě krmiv a k zamezení bursovní spekulace ihned za vydání zákazu vývozu píce.« — Pálá manifeslační slavnost Českoslovanské obchodnické besedy v Praze konaná dne 7. srpna n ostrově Střeleckém, skvěle se vydařila. Krásné počasí vylákalo na ostrov hojně obecenstva. Mimo protektora slavnosti říš. poslance a starosty Č. O. B. pana Václ Karbusa dostavili se hojně páni i dámy z čestného výboru, v němž zasedali pp. Václav Petrovický, velko- obchodník v Praze jako předseda, Jan' Bejček, velko- obchodník a starosta obchod. gremia na Smíchově a Josel Šulc, velkoobchodník a obecní starší král. kl města Prahy, jako mistopředsedové, dále dámy: Da- vidová H., Davidová V., Dřevová K., Drdová MI., Gu- bišová M., Karbusová A., Mariáková-Landová V.- Maršnerová A. a Šmeisserova Berta a páni: Adámek G., starosta Nového obch. gremia v Praze, Bondy B. cís. rada a velkoprůmyslník v Praze, Bondy Leon. inženýr a místopředseda obch. a živn. komory v Praze.
Václ Petrovický Bejček Josel Šulc Davidová Drdová Karbusová Bond Leon Praha Č . O Smíchov Bondo B MariákováLandová V Maršnerová A Šmeisserův Bert Adámek G
24 article
Buva Fr., velkoprůmyslník ve V. Veselí, Cettl Ant. opchodník na Smíchově, David K., obchodník v Praze. David R., obchodník na Král. Vinohradech, Drda Fr. obchodník v Praze, Dřeva Anl., obchodník v Praze. Fiala Jan, obchodník a obecní starší v Praze, Gubiš Karel, obchodník na Král. Vinohradech, Janoušek J., továrník v Karlíně, Kalla A., průmyslník ve Šmíde- berku, Kavalier Vl., továrník na Sázavě, Kašpárek J. V., průmyslník v Liboci, Kostelecký J. O. velkoob- chodník v Pardubicích, Křikava J. L., velkoobchodník v Praze, Křička C., arch. a předseda kolínské ciko- rárny v Kolíně, Kysela Jos., obchodník v Praze, Mar- šner A., továrník na Král. Vinohradech, Materna P. J., velkoprůmyslník v Praze, Misík K., obchodník v Praze, Nebeský J. B., ryt. z Wojkovic v Nymburce, Placek Em., obchodník a člen obch. a živn. komory v Praze, Radimský J. A., továrník v Nové Pace, Ro- senberg Oldř., velkoprůmyslník v Praze, Rosenkrane Boh., velkoobchodník v Praze, Šašek Fr., obchodník v Praze, Stůna Fr., velkoobchodník v Brně, Tichý V. obchodník a starosta obchod. gremia na Král. Vino- hradech, Vondráček Ferd., velkoobchodník v Terstu a Zátka Vl., velkoprůmyslník v Karlíně. — Nemalé zá- sluhy o zdar slavnosti si získal výkonný výbor, jehož čestným předsedou byl p. Karel Šimůnek, I. náměstek starosty a redaktor „Věstníka“, členy pak dámy: Be- chyňková Marie, Dělohlávková Marie, Benešová M- rie, Brožová Marie, Ducháčková Anna, Fabiánová M,
Cettl Král Drda Fiala Jan Karel Janoušek Kavalier Kašpárek J O Matern Placek em František Vondráček Ferd Zátka Šimůnek Benešová Marie Ducháčková Veselí Smíchov Praha Karlín Šmíd Liboc Pardubice Kolín Nymburk Nová Paka ro Brno Terst Kalla A továrník na Sázava Křikava J . L Křiček C Kysela Jos Maršner A Rosenkrane Boh Bechyňková Marie Fabiánová M Dělohlávková Marie
25 article
Francová Berta, Höferová Tereza, Hrabětová Berta, Hrdličková Miloslava, Chmelíčková A., Kořinková Lea, Kosová Karla, Krňáková Lojzička a Tonička, Majerová Marie, Mouchová Anna a Marie. Pošová Anna, Prellerová Magda, Rusová A. Řimsová Hler- mina a Růžena, Severová Anna a Božena, Tesalová Anna a Paula, Tušková Božena, Vacková Anna, Va- vroušková Anna, Vlnová Anna, Zubrová Marie, a páni: Cabisar R., Černý K., Delavos R., Dux L, Fa- bian J., Hoffman J., Hollman F., Holub J., Höíer J, Kamelský K., Koch B., Kočka V., Kořínek J., Marek J., Novotný F., Pajas J., Plíšek K., Pojezný V., Pulda V., Rys Ed., Rus J., Soukup F., Svoboda A., Šimek C., Stoerzer J., Tymich K., Vacek M., Vágner F., Vítek F. a Ždárský Vl. — O zábavu obecenstva pečoval kca- certem hudební sbor c. k. pěš. pl. č. 91., pěvecký kroužek sesílený pěveckým spolkem „Slavoj““ v Kar líně a dramatický odbor Č. O. B. Solové výstupy kol- legů Stoerzera, Hartmana a Plíška velice se libilya sklidily hojné pochvaly. Příznivě uvítána tombola, která byla pořádána v zasklenném sále, Četné zvě- davce vábila k sobě „Krčma na jezeře Bajkalském. Na prestranné pramici na levém břehu ostrova byl vztý- čen veliký stan, upravený z pestře pomalovaných látek, na nichž čínský drak hlásal, že jest tu jiný kraj světa. Kdo tomu nevěřil, toho k tomu přinutily zelené uniformy kozácké a půvabná družka jejich, odění v rozkošný národní ruský kroj. Na milovníky sportu také bylo pamatováno. Koulelo se v kůželky o ceny.
Francová Hrabětová Bert Miloslav Chmelíčková Kosová Krňáková Tonička Majerová Marie Mouchová Anna Prellerová A Řimsová Růžena Severová Božena Vacková Hoffman Hollman Marek Pajas Plíšek Rys Rus Soukup Svoboda Šimek Vacek Vágner Vítek Ždárský Hartman Hrdličková Virginie Č . O Kořinková Leo Tesalová Anno Paulo Anno Höíer J Koch B Koček V Stoerzer J Slavoj Höferová Tereza Hler Cabisar R Delavos R dux L Pulda V
26 article
Skvostné ceny přivábily mnoho závodníků. Šťastným hráčům kynula prvá výhra: 2 zlaté dvacetikoruny v elegantním pouzdře, dále košík pamlsků a vína praktický budíček. Na konec však ponecháno nej- lepší. O 7. hod. večerní počal v hořejší dvoraně ta- neční vínek při hudbě p. Hermanna. Slavnost měla průběh i výsledek dobrý. O 6. hod. večerní zdálo se, že déšť a vítr zkazí slavnost. Nestalo se tak. Jen málo sprchlo a příjemně se ochladilo. U mostu skácel vílr starý kaštan, neštěstí však se nestalo, nálada ne- utrpěla a hojní účastníci vytrvali na ostrově do pozd- ních hodin nočních. Při slavnosti zdarma byl rozdá- ván vkusný spisek s programem. Do publikace té při- spěli veršem nebo prosou Carolus, Marie Mouchová, Šimůnek a Karel Čtvrlý.
Hermann Mouchová Šimůnek Čtvrlý
27 article
— Manifestační výlet vídeňských Čechů do Pře- louče. Jak už oznámeno, uspořádají české spolky Zpě- vácký spolek »Tovačovský«, »Sbor tamburašů«a »Klub českoslovanských velocipedistů« ve Vídni ve dnech 14. a 15. srpna t. r. manifestační výlet Čechů vídeňských do Přelouče za záštity městské rady král. komorního města Přelouče za účasti všech místních spolků a korporací. Čistý výnos výletu a veškerých slavností připadne ve prospěch české školy »Komen- ského« a »Družstvu pro postavení českého národního domu« ve Vídni. — Pořad slavnostní: V neděli dne 14. srpna: O 6. hod. ranní budíček. O 7. hod. ranní uvítání přibylých hostí na nádraží místními spolky korporacemi s hudbou a odchod do záloženského domu, kdež ve velké dvoraně slavnostní uvítání zá- stupci obce, spolků a korporaci, při kterém » Pěvecký odbor Občanské besedy« zapěje smíšený sbor Bendlův
Čecho Tovačovský Komen Bendlův Vídeň Přelouč Zpa
28 article
»Slavnostní zpěv«. O 2. hod. odpolední sestavení prů- vodu cyklistického na náměstí a odchod s hudbou k závodnímu cíli. O 3. hod. odpolední klubov závody českoslovanských velocipe- distů z Vídně na erární silnici »Přelouč—Bohda- neč«. O 8. hod. večer ve velké dvoraně záloženského domu koncert osobním řízením sbormistra p. Ro- berta Volánka ml. a za laskavého spoluúčinkování slč. Zdeňky Langovy, operní pěvkyně z Vídně, tam- burašského a pěveckého sboru zpěváckého spolku »Tovačovský« ve Vídni. Po vyčerpání programu volná zábava při hudbě. V pondělí dne 15. srpna: Do- poledne prohlídka měsla a památností. Odpoledne 2. hod. shromáždění spolků a účastníků na Přemy- slově náměstí. O půl 3. hod. slavnostní průvod mě- stem s hudbou (obžinkové a allegorické vozy, ban- deria atd.) a pochod do lesa »Hájku«, kdež velká národní slavnost. Zpěvy, tance, sólové vý- stupy a kuplety, zvěřinec, pavillon rarit, šatlava, fo- tografický atelier, pošta, lazaret, lékárna a různé at- trakce. Buffel, kavárna a cukrárna za vedení a dozoru vlasteneckých dam místních. Večer o 8. hodině ve všech místnostech záloženského domu, nádherně upra- vených a fantasticky osvětlených zábavní večer na rozloučenou za laskavého spoluúčinkování oblíbených vídeňských komiků Koudely. Doležala, Svobodníka a Chvaliny a dam zpěváckého spolku »Tovačovský«.
Volánek Langův Tovačovský Hájek Buffel Koudela Doležal Chvalina Vídeň Přelouč Bohda zpěvácký spolek
29 article
— Společný sjezd bývalých studujících hejtman- ství mnichovo-hradištského a turnovského konati se bude ve dnech 14.—16. srpna 1904 v Turnově. V ne- děli dne 14. srpna v 8 hodin večer konána bude spo- lečná schůze v tělocvičně turnovské, kde tamější zpě- vácký spolek „Dvořák“ uspořádá na počest přibylých hostů pěveckou a hudební zábavu. V ponděli dne 15. srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie o 91/2 hod. dopol. konány budou služby Boží v chrámu Marian- ském, při nichž memento za zemřelé kollegy. Potom prohlídka města a společný oběd ve střelnici. Odpo- ledne vyjížďka dráhou do Sedmihorek, na Hrubou Skálu a Valdštýn. Večer pak přátelská zábava v tělo- cvičně. V úterý dne 16. srpna společný výlet na Malou Skálu a okolí. Příbor k obědu v neděli dne 15. srpna stojí 1 K 50 hal a žádá se slušně, by každý účastník předem a sice nejdéle do 7. srpna zaslal jej pořadateli panu PhDru M. Kovářovi ve Zdáře u Svijan-Podolí, by dle toho množství obědů se objednati mohlo. Při tom budiž udáno, přeje-li si býti účastník též ubytován.
Dvořák PhDr M Kovář Turnov Sedmihorky Příbor Zdář u Svijany Podolí nanebevzetí pannus Marie
30 article
— Pozor na studentské byty! Redakce „Časopisu Českého Studentstva“, přesvědčivši se při pořádání „Seznamu řádných bytů studentských“ o nevhodnosti celé řady t. zv. studentských bytů, doporučuje při volbě bylů jmenovitě pro mladší studenty největší opa- trnost. Seznam řádných studentských bytů, poku tyto mohla osobně zjistiti, vydá redakce „Časopisu Českého Studentstva“, Kr. Vinohrady č. 1029, dne 15. srpna a zašle seznam zdarma rodičům i studentům. — České foriální osady. Kontrolní shromáždění dětí pro II. pg. vykoná se v pálek, dne 12. srpnav měšť. škole dlvčí ve Školské ulici v Praze. Hoši s dostaví o 9. hodině dopolední, dívky o 11. hodině se svými zavazadly, reversy a lékařským potvrze- ním, že nehrozí z rodiny nákaza. Odjezd díti se bude takto: do Cerekvice (46 dívek z nádraží na Po- říči o 7. hod. ranní), do Těchobuze (36 hochů o 6. hod. 17 min. ráno z nádraží cís. Františka Josefa) do Luže (100 hochů o půl 8. hod. ranní z nádraží v Hybernské ulici), do Navarova (36 hochů v 7 hod. 24 min. ráno z nádraží cís. Františka Josefa), do Drhovic (36 hochů o 10. hod. dopol. z nádraží císaře Františka Josefa). Všech pět osad odjede v sobotn dne 13. [. m. Přátele a příznivce osad zve výbor ke kontrolnímu shromáždění i k odjezdu a návratn osad, prose je zároveň, aby nezapomínali na hmol- nou podporu spolku, který letos tolik má vydání. — Kolonisté navarovští vrátí se ve čtvrtek dne 11. t. m. vlakem o půl 5. hodině odpol. na ni- draží císaře Františka Josefa. — Z o. k. rakouských státních drah. Dnen 1. srpna 1904 nabyl platnosti dodatek II. pro rakouskou pohraniční dopravu.
Kristus František Josef Navarův školský ulice Praha Cerekvice Těchobuz Luže hybernský ulice Drhovice
31 article
— K záhadné vzaždě brněnské. V sobotu odpo ledne vykonána u přítomnosti soudní komise pytva mrtvoly zavražděné dívky Sedláříkovy. Na krkn mrtvoly zjištěna smrtelná rána, asi 3 cim. dlouhá pak menši bodná rána u pravého oka. Vedle toho patrny byly na krku stopy uškrcení. Pytvou zji- štěno, že děvče bylo neporušené, čímž se stirá zločin záhadnějším: Dle všech známek ha lázku nalezených zřejmo, že dívka se vrahovi urputně brá- nila a soudí se, že byla asi ve spánku překvapena. Pokud se týče červeného kapesníku, jenž byl na- lezen krví prosáklý těsně u pravé ruky zavražděné, nedalo se dosud zjistiti, komu náleží. V pokojlku bylo nalezeno roztroušených několik červených sirek a pod postelí ležel kousek ohořelé svíčky. Mrtvola zavražděné bude dnes pobřbena. — Brněnské listy zaznamenávají, že prý stopa vrahova jest již obje- vena. Pachatelem prý jest jistý železářský nebo zá- mečnický dělník, s nímž prý měla Sedlařikova delší známost. Není však také vyloučeno, že vrah náležel vojenskému stavu, ježto prý S. ráda s vojiny žertovala. Minulou neděli prý byla ještě s jakýmsi vojákem v Žabovřeskách u muziky. O hrozné vraždě Sedlaří- kovy byl včera odpoledne uvědoměn její dědečekv Podolí. Brněnský policejní úřad vydal o záhadném tom zločinu oběžníkovou vyhlášku, dle níž Sedlaří- kova narodila se r. 1881 v Podolí a příslušná byla do Bedřichovic u Šlapanic. Vražda prý vykonána byla buď ze žárlivosti nebo ze msty buď zamítnutým neb bývalým milencem. V osudné noci byl víděn u Žabo- vřesk jeden muž, jenž se tam kvapně čistil a omýval.
Sedlařikův Žaba Žabovřesky Podolí Bedřichovice Šlapanice dědečekv Podolí