3
masthead
8. srpna 1904.
5
article
vedení pojišťování všeobecného. Tak obojí jen vlast
ních zájmů dbají a bezohledně potírají jiných, kdežto
soukromé úřadnictvo stojí na stanovisku humanity a
sociální spravedlnosti.
V hesle »všeobecného« pojišťování soukromé
úřadnictvo spásy viděti nemůže. »Všeobecné« poji-
šťování sevrkne se na konec, jako je tomu v Něme-
cku a jako se projekluje ve Francii, v dělnické pojí
šťování invalidní a starobní s pominutím vdov a s-
rotků. Pojištění takové má pro úřadníka význam te-
prve v druhé řadě; jemu běží hlavně o pojištění
vdov a sirotků Úřadníci, kteří mají přes 2000 mare
ročně, jsou v Německu ze »všeobecného« pojišťování
vůbec vyloučeni. A konečně nejvyšší dosažitelná
renta starobní činí 230 marek ročně, přežije-li poji-
štěnec rok 70.: nejvyšší renta invalidní jest po 5 le
tech pojištění marek 181, po 20 letech asi 275, po
40 asi 399 marek ročně a pod.
Takové pojištění ovšem požadavkům úřadníků
nehoví, jak také ukazuje okolnost ta, že se v Něme-
cku tvoří zvláštní spolky — dosud jich je na 100 —
za účelem agilace ve prospěcb speciálního pojišto-
vání soukromých úřadníků a požadavek tento byl
přijat také na loňském mezinárodním sjezdu seukro-
mých úřadníků v Bruselu.
Jde nyní o to, hude-li Rakousko státem prvním,
který otázku povinného pensijního pojišťování sou
kromého úřadnictva rozřeší. Možno to jest, bude
však třeha, aby si stav, o který jde, dovedl zacho
vati tolik přízně v puzlamentních kruzích jako dosud,
zejmena v řadách poslanců českých. K tomu konei
je třeba, aby sdružení, jakým je Jednota soukromých
úřadníků s ústředním vedením v Praze, rostlo
a sílilo.
V době přítomné nelze, než učiniti
Francie
Německo
Nout
Brusel
Rakousko
Praha
6
article
projev:
»Soukromé úřadnictve, shromážděné a zastou-
pené na sjezdu, pořádaném odbory Jednoty sou
kromých úřadníků v Jaroměři dne 7. srpna 1904.
prohlašuje, že trvá na požadavku povinného pen-
sijního pojišťování a že uznává dotyčnou osnovu
zakona, vypracovanou referentem sociálně-politi-
ckého výboru sněmovny poslanecké, panem poslan-
cem drem. Fořtem, za způsobilý podklad pro řešení
této otázky. Jest nejvřelejším přáním sdruženého
soukromého úřadnictva, aby povinné pensijní po-
jišťování bylo uzákoněno co nejdříve«.
Vývodům páně Hašourkovým dostalo se po-
chvaly hojným potleskem a následovavšími slovy
pana posl. Formánka, který výslovně jako pro-
veditelny prohlásil požadavky přednesené. Správným
bylo poznamenání, že mají nepřátele, ale v klubu
českých poslanců nepřátel takových není. Pojišťování
snaží se dosíci i jiné stavy, ale soukromé úřadnictvo
dovedlo si dobyti přednosti, máť již návrh zákona.
Návrh tento hají, praví pan poslanec, příslušník
naší strany a stane-li se osnova zákonem, bude to
moci naplniti stranu hrdosti.
Pokud jde o organisaci, přál by řečník jako
podnikatel zřízení instituce, která by usnadňoval
přímé, otevřené jednání o poměrech služebních mezi
zaměstnavateli a zaměstnanými. Snahám soukromého
úřadnictva přeje zdaru.
Na to přečten obsažný dopis pana posl. dra.
Fořta, který doporučuje pořádání propagačních
sjezdů za účelem zdůraznění zájmu na otázce pen-
sijního pojišťování; upozorňuje, jak lze věcným
rozborem četné mátohy předsudků a pochybnost
rozplašiti, k čemuž ovšem v první řadě povoláno jest
soukromé úřadnictvo samo.
Hašourkův
Formánek
Jaroměř
7
article
Problém pojišťovacího práva posunovat do po-
předí diskuse veřejné, musí zejmena v kruzích po-
slaneckých vyvolati přesvědčení, že běží o jeden
z kategorických imperativů sociální politiky, v jehož
službu se postaviti jest čestnou povinností každého
zástupce národního. Dále připomíná pan dr. Fořt
v listě svém, jak obavy a námitky tu a tam proti
uzákonění pojišťovacího práva pronášené na mnoze
zhola důvodnosti postrádají; případné oběti budou
vyváženy bohatě ve prospěch našeho hospodářského
tělesa, když soukromé úřadnictvo, tento důstojnický
sbor armády pracovní, zbaven bude pout sociální
odvistosti své a naleznuv v zákonném pojištění pen
sijním pevný podklad dnežní své dosud labilní exi
stence, získá tím jak mravně, tak intellektuálně
na vlastní své kvalitě, což pro konečnou bilanci vý
robního ruchu našeho ponese ovoce zajisté jen nej
zdárnější.
Na to po doporučení pana Šroňka přijata reso
luce navržená panem Hašourkem.
Po sdělení pozdravných projevů a omluv ukonči
předseda pan Slonek schůzi slovy díků poslan
cům, referentům i všem účastníkům. Vzpomněl vzniku
krajinských sjezdů, dobrých jejich účinků a doporu
čoval další účinné pěstění této myšlenky. Sjezdy od
stranily onu skleněnou stěnu, která bývala dříve
mezi odbory a výborem ústředním: viděli jsme se
praví, ale nemohli jsme k sobě. Dnes se známe
máme se rádi.
Po přátelském doslovu pana posl. Formánka ná
sledoval společný oběd a pak koncert »Na špici«.
Šroněk
Hašourk
Slonek
Formánek
8
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 7. srpna. (Zemské sněmy.
Jak se „N. W. Tagbl.“ dovídá, možno pokládat
za jisté, že v třetím týdnu záříjovém budou svo-
lány všechny zemské sněmy, tedy také
sněm království českého. Až sněmy ukončí své
práce, tedy přibližně počátkem listopadu, bude
svolána říšská rada.
V Praze, 7. srpna. (Sobotní sehůz
výkonného výboru německých
stran.) Po slyšení u dra. Körbra, jež trvalo
od 3 do 414 hodin s poledne, sešli se členové
deputace, dr. Derschatta a dr. Gross, s poslanci
drem. Chiarim, Peschkou a Pachrem, jimž po-
dali zprávu, jak pochodili u ministerského před-
sedy. Sděleni toto bylo prý celkem nepříznivé.
Deputáti si odnesli od dra. Körbra dojem, že na
zřízení slovanských poboček ve
Slezsku se již pracuje. Počátkem
příštího školního roku mají býti první ročníky
poboček již otovřeny. Dr. Körber ovšem ubez-
pečoval deputáty, že není úmyslem vlády ubli-
žovati Němcům. Jednání o vlašské fakultě při
inšprucké universitě, nevedlo vůbec k žádnému
cíli. Nařízení stran chorvatských doplňovacíeh
zkoušek dr. Körber odůvodnil prý poznámkou:
„Potřebuju také chorvatských úřadníků.
N W Tagbl
doktor
Derschatt
Gross
Chiari
Peschka
Pachr
Körber
Němec
Praha
Slezsko
9
article
Z úvah vídeňských listů o schůzi něme-
ckého výkonného výboru pozoruhodna jest stao
„N. Fr. Pr.“, která ve formě opatrné polemik
s drem. Körbrem opakuje rozčileným slezským
Němcům, že pobočky ve Slezsku se zřizují po
jich předehozím svoleni a že z poboček se po
čase nevyhnutelně vyvinou samostatné ústavy
slovanské. Pravíť: „Vznik předmětu hlavní ně-
mecké stížnosti, totiž utrakvisace slezských uči-
telských ústavů, jest zahalen tmou, která by
měla býti rozptýlena. Neboť stále rozhodněji
opakované tvrzeni, že vláda nejednala za zády
německých poslanců slezských a že tito v dři-
vější době, když hrozilo nebezpečí, že ve Slez-
sku budou soukromými penězi zřízeny samo-
statné učitelské ústavy, český a polský, pokládal
slovanské pobočky za menší zlo a neodmítali je:
tote tvrzení nebylo dosud vyvráceno. Resoluce,
přijatá ve schůzi výkonného výboru, mluví jen
o tom, že slezští poslanci o slovanských poboč-
kách nejednali s ministerským předsedou, že
však se o tutéž věe neshodli se zemským presi-
dentem slezským, což právě se tvrdí, o tom reso-
luce mlčí.“ „N. Fr. Pr.“ domlouvá dále dru.
Körbrovi, aby se postaral rozptýliti nedůvěru
německých poslanců, vzniklou známými vlád-
ními nařízeními a pokračuje: „I kdyby bylo
pravda, že slezští poslanci nebyli si v pravý čas
vědomi nebezpeči, jímž hrozí slovanské po-
bočky němectví a pokoji ve Slezsku, nebezpečí
Němec
Francie
Slezsko
10
article
takové jest. Budou-li německé učitelské ústavy
prohlášeny za utrakvistické, nezachrání je žádný
statut a žádný organisační plán od osudu, který
stihl až dosud všechny utrakvistické ústavy. Nej-
prvé se bude žádati, aby správce ústavu byl znalý
obou jazyků, t. j. aby byl Čech nebo Polák, pal
nastanou třenice a konec konců bude odloučení.
A pak se bude ve dvou slovanských ústavech
provozovati na státní útraty podle známých
vzorů rušení míru (1).“ Jestliže prý toto všechno
neprohlédli v čas slezští poslanci (Pěkná pro ně
poklona! Pozn. red.), prohlédl to slezský něme-
cký lid a tím se odůvodňují jeho protesty.
Čo
Polák
11
article
Z Opavy, 6. srpna. (Slezský zemský
výbor o slovanských pobočkách.)
V poslední schůzi slezského zemského výboru
učinil přisedící bar. Zdenko Sedlnický ná-
vrh, aby se ministerskému předsedovi poslal roz-
klad proti zřízení slovanských poboček, aby se
žádalo odročení této věci a prvé než se stane ko-
nečné rozhodnutí, aby se otázka slovanských
poboček předložila zemské školní radě slezské,
by se o ní vyslovila. Český člen zemského vý-
boru dr. Stratil vyslovil se proti návrhu, po-
něvadž otázka poboček nespadá v obor působ-
nosti zemského výboru, ježto učitelské ústavy
jsou ústavy státní. Přes to návrh bar. Sedlni-
ckého přijat a zemský hejtman hr. Larisch
zpraví o něm ministerského předsedu.
Z Vídně, 7. srpna. (K 5rbrova cesta
do Haliče.) Ve Vídni mešká haličský místo-
držitel hr. Ondř. Potocki. Účelem jeho ná-
vštěvy jest definitivní sestavení programu Kör-
brovy cesty po Haliči a Bukovině. Jak se „Frem-
denblatt“ dovídá, dr. Körber přibude 27. srpna
do Krakova, načež navštíví větší města haličská
a bukovinská. Tato „inspekční“ cesta potrvá asi
do 8. září a bude míti „v prvé řadě“ účel
administrační. Jako ministr vnitra a správce mi-
nisterstva spravedlnosti dr. Körber bude prohli-
žeti úřady politické a soudy. Jaký účel bude míti
cesta „v druhé řadě“, nepraví se, ale mů
žeme se ho domysliti.
Zdenko
doktor
Stratil
Larisch
Potocki
Körber
Opava
Vídeň
Halič
Bukovina
Krakov
12
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Biskup v klatfbě.
V Římě proslýchá se, že podnikne-li la
valský biskup Geay, papežem suspendovaný.
vládou Combesovou však držený, sebe menší čin
v oboru odňaté mu právomoci biskupské, že
bude uvalena na něj tak zv. velká exkomuni-
kace s výslovným jeho jmenováním. Jest to
jeden z nejtěžších trestů církevních. Nad do-
tyčným pronesla se tu kletba a každý katolik
jenž by s ním styky udržoval, propadá ipso
facto vyobcování z církve.
Opět dva generálové ve Francii odstraněni?
Jest nepopíratelno, že za vlády Combesovy
bylo odstraněno z činného působení vojenského
více vyšších důstojníků nežli zdárnému budou-
címu vedení armády bude zdrávo a to právě
důstojníků, kteří pro své bohaté zkušenosti i pro
dosavadní činnost svou ať na bojištích nebo
při organisaci vojenské byli pokládání za příšti
válečné vojevůdce francouzské. Konflikty takých
mužů s vládou Combesovou byly způsobeny bud
pro jich stanovisko ve věcech náboženských
aneb také pro různost nazírání mezi nimi
vládou o tom, proti komu mají směřovati přede-
vším vojenské přípravy země.
Jest známo, že vláda. Combesova myšlenku
odvety za r. 1870 dávno již hodila do starého
haraburdí a že také anglické rozpínavosti chodí
všude s cesty . . . A nebýti vlažnosti této
vlády v alliančním poměru k Rusku, snad by
se Japonsko nebylo ani k útoku na Rus od-
vážilo!
Nejnovější obětí různého nazírání takého
na mezinárodní úkoly Francie bude dle všeho
generál Négrier, důstojník i v poli opětně s
osvědčivší. Generál tento přerušil, jak již sdě-
leno, inspekční cestu svou podél pomezi něme
ekého, poněvadž shledal, že vojenské přípravy
v těchto ohrožených krajích jsou zúmyslně za-
nedbávány a poněvadž volání jeho po nápravě
nebylo vyhověno.
Combesův
Négrier
Řím
Francie
Rusko
Japonsko
13
article
Vytýkalť generál, že vojsko tamějš
není udržováno v náležitém plném
počtu a speciálně dále, že z ásoby masi-
tých konserv pro vojsko tamějš
jsou zkaženy a že by pro případ mobili-
sace vojsko otrávily, že obrněná věž dů-
ležité tvrze Fronard v Nancy jes
tak chatrna, že by útoku ani na ho-
dinu neodolala, a konečně že výzbroj pro
čínskou výpravu v r. 1900 byla vzata z mobi-
lisačních zásob na východní hranici a že ne
byla již nahražena.
Když Negrier zůstal oslyšán u volání svém
po rychlé nápravě, uchýlil se rozmrzen do Skot-
ska a hrozí svou demissí. Ministr vojenství An-
dré hledi však, předejíti jej tím, že, jak ohla-
šuje, generála Něgriera potrestá pro přerušen
cesty inspekční disciplinárně. Po takém trestu
disciplinárním ovšem by Négrier stěží setrval v
svazku armády.
Jiný konflikt má ministr André s vojen-
ským guvernérem pařížským generálem Dessi
rierem, ač tento své doby jím samým v čelo
posádky pařížské byl postaven. Dessirier zhrozil
se totiž toho, zvláště když sama liga na
ochranu práv občanských v té věci zakročila.
že čtyři důstojníci, které dal zatknouti kasační
soud v známém svém nynějším složení za to
že poskytovali své doby materiálu proti Dreyfa-
sovi, držání jsou ve vyšetřovací vazbě přes
obvyklou míru. I propustil je prozatímně na
svobodu. Podrážděn ministr André odvolal se
z rozhodnutí toho ke kasačnímu soudu. Lze
ovšem předem uhodnouti, jak rozřešení kasač-
ního soudu dopadne. Generál Dessirier, jejž
André dává orgány svými přímo napadati, podá
nepochybně rovněž demissi. Bude otázkou, ne-
bude-li míti ale tento konflikt důsledky ještě
vážnější, protože se praví, že Dessírier učinil
své rozhodnutí v souhlase, ano po úradě
presidentem republiky Loubetem. Ostatně pan
Jaures v »Humanité« brousí nůž svůj také
již proti Loubetovil
Negrier
André
Dessirier
Jaures
Skotsko
Dreyf
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
„Ohrožený německý majetek“. Hlásn
trubka dra. Schreinera, plzeňského místodržitele
německé národní državy v západních Čechách,
„Pils. Tagblatt“, vyrazila ze sebe zase poplašný
ryk: „Rozkošné Lázně sv. Markéty u Prachatic
mají přijíti do českých rukou.“ O lázně tyto za-
jímala se před nějakým časem Česká průmyslová
hanka, nyní však objevili se v nich emissaři
Živnostenské banky, aby zjistili k jednání o koupi
doklady jich výnosnosti, vrátili se však s tvá-
řemi spokojenými, „dostatečný to důvodk
úzkostlivému postrachu pro Němce,“ vypravuje
„Pils. Tagblatt“ s teskným úpěním, neméně lí-
tostným, jako když světu žaloval utrpení Ger-
manic, na kuchařské výstavě plzeňské hlubose
pokořené vídeňskými šumaři, „Schramly“, kteří
zpívají beze studu česky ničemnou odrhovačku
o Emanovi. — „Nádherný kus německé (l
země, jeden z koutů německé (!) Šumavy, bohem
nejnadanějších a budoucnosti nejnadějnější,a
současně skvělý závod má býti německým ru-
kám vyrván a českému majetku přivtělen,
jméno Živnostenské banky ručí prý za to, že
dílo počeštění bude obstaráno důkladně a svědo-
mitě atd. Tak zní nářek plzeňského orgánu
Schreiner
svatý . Markéta
Němec
Schraml
Eman
Čechy
Prachatice
Gera
Šumava
živnostenský banka
15
article
„Böhmerwaldbundu“ v úvodním článečku, který
není vlastně ničím, než německo-nacionálně sty-
lisovaným inserátem, jímž se pod černo-červeno-
zlatou vlajkou nabízi „Margarethenbad“ ke
kcupi co možno nejvýhodnější — historie s ho-
telem Rixiovým se tu opakuje ve zhoršeném vy-
dání, aukcionářská šváda Schreinerova psáře
má zase na mysli „dobrodiní inventáře“, který
se v článku zevrubně uvádí. Zkrátka, dobře vy-
počtené zájmy mají uvésti v trh o Markétiny
lázně u Prachatie co možná hodně výnosného
ruchu, neboť čím větší poptávka, tím větší —
beneficium. Zajímavé jest však doznání Schrei-
nerova hlasatele, že ,pádem Markétiných Lázní
jest osud Prachatic neodvolatelně zpečetěn“ a
bodří šumavští zalesáci němečtí v Prachaticích
prý ani nechtějí věřiti, že „k vůli několika zla-
tým má býti přes jejich celé slavné dějiny uči-
něn veliký škrt.“ Tak tedy jedná se vlastně o —
prodej německého karakteru „přívětivého pošu-
mavského městečka! “ O oppidum venale!
Schreinerův
Markétin
Prachatice
16
article
Městečko prodejné. Musí být čistá věe, tohle
prachatické němectví, je-li na prodej za pár
zlatých, i stálo by za výpočet, kolik prachati-
ckých Němců přijde za 1 zlatý. Asi nemnoho.
poněvadž zboží, ač za mnoho nestojí, přece je-
nom je velice vzácné.
— Miloslpáni němečtí soudcové v Če-
chách. Plše se nám: Poměry u soudů v uza-
vřeném území utvářují se po nedávných jmeno
váních již nyní tak, že u mnohých soudů není
ani jediného češtiny znalého úřadníka. Jak si
tedy panstvo pomáhá, když se — jako snad
v každém německém okresu v Čechách — vy-
skytne Čecháček, žádajíet českého usnesení neb
rozsudku? Věc projedná se německy a za pře-
klad německého usnesení a j. požádá se sou-
sední soud, který pak českým úřadníkům na-
tídí, aby vyhotovili překlad. Nestojí sice nikde
v jednaeím řádě, ani v jiném zákoně, že by
úřadníci byli povinni jiným soudům dělat pře-
klady, ale na tom již nezáleží — pro Němce
zákony neplatí. Co by se stalo českému úřadníkovi,
kdyby si prostě došel na presidenta, aby mu ob-
staral německý překlad? Hůře však bude, až
nynější vláda dokoná své slavné dílo a odstraní
všecky české úřadníky z uzavřeného území.
Němec
Čecháček
Čechy
17
article
Kdo bude pak tlumočit a překládat do češtiny?
Nezbude pak, než vyhnati z moci úřadní též
všecky české dělníky a usedlíky, aneb jim usta-
noviti lhůtu, v které se musí k vůli alldajčským
úřadníkům naučiti správně německy. Zdá se, že
by »Bohemia«, která s takovým gustem uve-
řejňuje vtipy o ruských poměrech úřadních,
nalezla »v uzavřeném územi« látky dosti a za-
jímavé také. Až pak »Prager Abendblatt« bude
zase uveřejňovati »inspirovaný článek« o neo-
právněnosti rozhořčení pro divoké přeska-
kování českých úřadníků, nechť laskavě uváží
také tyto momenty, které bohdá v brzku
svou vlastní silou přivedou nynější germán-
ský regiment k smutnému probuzení. Již
nyní hlásí se všude vyhýčkaná německá úřad-
nická nabubřenost a milostpanství, za to však
bohdá není naděje, že by v témž poměru český
živel v německém území dal sebou vláčeti.
Chtějí-li míti Němci ve svém území úřadníky
své národnosti, dobrá, ať je mají, avšak tito
musí, jako čeští, znáti řeč oně menšiny, s níž
denně musí jednati. Musí-li však čeští úřadníci,
kteří pro svoji národnost přeskočení byli, svým
obmezeným, přece však šťastnějším kollegům
doplňovati jejich úřednickou způsobilost, pak
mluví fakta sama a nemusí se officiosové na-
máhati vyvracením.
Prager
Němec
Bohemia
18
article
— U Němců jinak. Dochází nás následu-
jící přípis, který třeba že obsahuje leccos, s čím
bychom úplně souhlasiti nemohli, přece jen za-
sluhuje publikace a svědomitého uvážení: »Dobře
jste poukázali na nevhodnou a dobré národní věc
škodlivou taktiku vykládati nejširší veřejnost
o všem, co konáme na obranu svých zájmů
národních, o veškerém taktickém postupua
o plánech ustrojených pro národní práci. Ná-
rodní odpůrce náš opatří si prostě zprávy o tom,
vydané tiskem a na jejich základě pak operuje
proti nám a maří krok za krokem obranné naše
podniky. Jak jinak jest to u Němců. Valně
hromady jejich Schulvereinu a poněmčovacích
jednot ostatních konají se s mnohem větší oká-
zalosti, než to činíme my, však z jednatelských
a jiných zpráv při tom přednesených dozvíme
se nanejvýš to, co sami dávno víme, o úmy
slech německých nikde ani slůvka, ba v po-
slední době jsou referály národních nepřálel
našich a jejich spolků a korporaci pravá ora-
kula. Neoznačují již ani místa o něž jde, tím
méně pak uvádějí způsob, jakým tam či onde
má býti v zájmu germanisace postupováno.O
jejich činnosti nedozvime se praničeho. O půso-
bení německého kasina, o jeho členech
na příklad nedozví se mimo zasvěcence
nikdo ani toho nejmenšího, rovněž skryta úplně
činnost německého Handwerkervereinu.
Němec
19
article
Vědí velmi dobře národní odpůrci naši, že by
nebylo dobře odhalovati celému světu, zejmena
pak nám, co v zájmu německo-národním vyko
náno a co v zájmu tom chystají se provésti.
Ostatně jest přirozeno, že tají se válečné plány
a že se o nich nečiní výklady v novinách.
U nás pravý opak toho. My se vším musíme
se pochlubiti. Proto také v národním životě
našem je smutný zjev, že akce, byť by byly
sebe důležitější, jež třeba vykonati diskretně a
o nichž není možno vykládati ve veřejnosti,u
nás z pravidla se nedaří. V ohledu tom mohli
bychom právě tak smutné, jako pozoruhodné
uvésti doklady. A nejen v domácí, v té tak
zvané drobné práci národní, také v politice tak
nemoudře, nerozumně se chováme. Chceme, aby
o každém kroku a o každém taktickém hnut
bylo nejširší veřejnosti referováno. O všem má
zvěděti národ. U nás se žádá, aby politik
vyložena byla na míse, aby i ten poslednív
nekonečné řadě politických interessentů byl
do všech tajů co nejdůkladněji zasvěcen.
Za takých okolností ovšem nemohou s úspě-
chem pohticky pracovati, zejmena když ne-
diskrelnosti dopouštějí se i ti, kteří by v první
řadě mohli věděti, že moudrý politik nechodí
se svými plány na veřejný trh. Vždyť se ne-
jeden dobrý muž chlubil tím, že zasvěcen je
do všeho, co se v nejintimnějších kruzích poli-
tických kutí a sice proto, že sedává v určitých
hostincích u stolu, jenž je v blízkém sousedstv
výtečnické tabule, kolem níž zasedá výkvět po-
liticky informovaných. — Jak jsme již z předu
řekli, je mnoho pravdy v tomto povzdechu, ale
pracovati veřejně tak, aby nikdo se o tom ne-
dověděl, je umění náramně těžké. Veřejným
20
article
úvahám o věcech veřejných nelze se na mnoze
vyhnouti. Úvahy ty jsou zároveň vydalným agi-
tačním prostředkem a bez nich by tak mnohý
prospěšný a užilečný podnik zanikl již při svém
vzniku. Ale sluší činiti rozdíl v tom, co pro
veřejnost se hodí a co má býti zůstaveno jen
zasvěceným. A rozeznávat v ohledu tom u nás
i ti, o nichž by se souditi dalo, že jsou ve ve-
řejném působení vyškolení, neumí. Třeba že na
pohled záslužnou je praci do podrobna všechno
vypsati, o všem se zmíniti, všechno do detailu
vylíčiti, co s národní práci souvisí, na prospěch
této práce takové podrobně líčenf a zasvěcování
do poměrů naprosto není. Pokud jde o politiku,
je přirozeno, že lid, jenž po půl věku byl z jed-
noho sklamání vrhán do druhého, je nedůvěři-
vým a že touží zvěděti, pokud možno, všechno.
Je pravda, že do laboratoře politické má býti
vstup zakázán, že pracovati se má tam při za-
vřených dveřích a při spuštěných záclonách.
Na venek má se přijíti vždy jen s věcí hotovou
a když se to či ono prohlásí, má při tom zů-
stati. Otázky taktické, stále se měnící a prchavé,
vůbec pro veřejnou diskusi se nehodí. Jednak
může míti o nich jasný soud jen úplně zasvě-
cený a potom nemožno přece diskutovati o tom,
co dnes dle obecního pomyslu je naskrze správné,
ale co zejtra bylo by nastalou změnou poměrů
největší chybou a snad neštěstím. Taktický po-
stup jedné strany odvislý je od postupu strany
druhé a již proto vymyká se široké diskusi
U nás, žel, že namnoze ještě ani abeceda poli
tická není majetkem všech, již do ní se pletou.
21
article
— Osobní. Notár Antonín Maděra v Lišově
přeložen byl do Jindřichova Hradce. — Báňskému
radovi Vilému Pokornému udělen byl bezplatně
název a hodnost vrchního rady. — Okresnímu škol-
dozorci Benj. Buglovi, professoru na reálcev
Krnově, udělen byl bezplatně název císařského rady.
— Úřadně oprávněný zeměměřič a zeměd. technik
Josef Mysliveček přesídlil se z Prahy do Če-
ských Budějovic. — (Z kruhů advokátskýc h.)
Že přesídlí se, oznámili výboru advokátní komory
pro království české advokáti JUDři. Antonín Do-
skočil z Liběchovic do Prahy, Jan Brods ký
z Hořovic do Nových Benátek a Jiří Budik z Ja-
blonce do Sv. Hypolita. Místo zemřelého dra. Ferd.
Šimáka, advokáta v Kostelci nad Orl., jehož za-
tímným zástupcem ustanoven byl tamní advokát dr.
Karel Popper, jmenován byl zástupcem zemřelého
advokáta dra. Viktora Faltisa, advokáta v Kostelci
n. Orlicí. JUDr. Bohdan Tomášek, advokát tamtéž.
— Zprávy rodinné. Pan František Selten-
hofer, berní adjunkt a paní Kamila Selten-
hořerová rozená Roztočilova, slavili 2. srpna
v děkanském chrámě v Rokycanech sňatek manželský
— Úmrtí. Dne 6. t. m. zemřela na Smíchově po
delší nemoci paní Františka Cuřínová, majitelka
domů na Smíchově, ve věku 78 let. Pohřeb konati
se bude v úterý dne 9. t. m. o 3. hodině odpolední
z basiliky sv. Václava na Smíchově na hřbitov smí
chovský. —— V Mladé Boleslavi zamřel dne 7. srpna
o 3410. hod. dopolední děkan P. Václav Čtyroký
který tam po 52 léta v duchovní správě působil. Po-
hřeb koná se v úterý dne 9. srpna o 1/211. hodině
dopolední.
— Z kruhů lékařských. Docent dr. Jedlička odje
1. srpna na cesty a je zastupován assistentem drem.
Maděra
Pokorný
Mysliveček
JUDř
Antonín
Brods
Budik
Šimák
doktor
Popper
Faltiso
Tomášek
Selten
Roztočilův
Cuřínová
svatý . Václav
P Čtyroký
Jedlička
Lišov
Jindřichov Hradec
Krnov
Praha
ský Budějovice
Hořovice
Nová Benátky
Kostelec nad Orlický
Kostelec
Orlice
Rokycany
Smíchov
Mladá Boleslav
okresní školadozorce Benj
advokátní komora pro království
císařský rada
22
article
Hejdou do 20. srpna a od 20. srpna primářem drem.
Kafkou.
— Vyznamenaní důlníci. Ve zlíchovské vápenici
Maxe Hergeta konala se včera dopoledne řídká oslava.
Sedmi dělníkům, kteří pracují v závodě nepřetržitě
déle než 40 let rozděleny byly včera záslužné me-
daille. Slavnost konala se na nádvoří o 9. hodině
ranní. Zasloužilí a vytrvalí pracovníci ti jsou: Václav
Fafejta, Tomáš Kešťánek, Josef Kuthan. Václav Mára,
Josef Stibral, Josef Tomášek a Josef Šnajberk. Slav.
nosti přítomní byli mimo jiné cís. r. Karel Tichý.
Účastníky slavnosti uvítal ředitel pan Grab. Vrchní
místodržitelský komisař p. K. Haisinger promluvil k
jubilantům případnou řeč, načež odevzdány jim me-
daille a pochvalné diplomy
— Výročí desitiletého frvání oslavilo společenstvo
vzájemně se podporujících živnostníků ve Vršovicích.
Na večer 6. srpna hrála hudba za řízení kapelníka
pana Kurše před domy pp. Dobrovolného, starosty,
Holečka, stavitele, Prokůpka, kupce a Klečky, uzenáře.
V neděli oslaveno výročí přiměřenou slavností.
— Zakročení u vlády v příčině následků sucha.
Hejda
Kafka
Herget
Fafejta
Kešťánek
Kuthan
Mára
Stibral
Tomášek
Šnajberk
Tichá
Grab
K Haisinger
Kurš
Dobrovolný
Holeček
Prokůpek
Kleček
Vršovice
23
article
Hospodářsko-průmyslový spolek slánský zaslal mini-
sterskému předsedovi tento telegram: »Hospodářsko
průmyslový spolek slánský pro stálé sucho a tít
vzniklý nedostatek píce naléhavě žádá za snížen
železničních tarifů k dopravě krmiv
a k zamezení bursovní spekulace ihned za vydání
zákazu vývozu píce.«
— Pálá manifeslační slavnost Českoslovanské
obchodnické besedy v Praze konaná dne 7. srpna n
ostrově Střeleckém, skvěle se vydařila. Krásné počasí
vylákalo na ostrov hojně obecenstva. Mimo protektora
slavnosti říš. poslance a starosty Č. O. B. pana Václ
Karbusa dostavili se hojně páni i dámy z čestného
výboru, v němž zasedali pp. Václav Petrovický, velko-
obchodník v Praze jako předseda, Jan' Bejček, velko-
obchodník a starosta obchod. gremia na Smíchově a
Josel Šulc, velkoobchodník a obecní starší král. kl
města Prahy, jako mistopředsedové, dále dámy: Da-
vidová H., Davidová V., Dřevová K., Drdová MI., Gu-
bišová M., Karbusová A., Mariáková-Landová V.-
Maršnerová A. a Šmeisserova Berta a páni: Adámek
G., starosta Nového obch. gremia v Praze, Bondy B.
cís. rada a velkoprůmyslník v Praze, Bondy Leon.
inženýr a místopředseda obch. a živn. komory v Praze.
Václ
Petrovický
Bejček
Josel Šulc
Davidová
Drdová
Karbusová
Bond
Leon
Praha
Č . O
Smíchov
Bondo B
MariákováLandová V
Maršnerová A
Šmeisserův Bert
Adámek G
24
article
Buva Fr., velkoprůmyslník ve V. Veselí, Cettl Ant.
opchodník na Smíchově, David K., obchodník v Praze.
David R., obchodník na Král. Vinohradech, Drda Fr.
obchodník v Praze, Dřeva Anl., obchodník v Praze.
Fiala Jan, obchodník a obecní starší v Praze, Gubiš
Karel, obchodník na Král. Vinohradech, Janoušek J.,
továrník v Karlíně, Kalla A., průmyslník ve Šmíde-
berku, Kavalier Vl., továrník na Sázavě, Kašpárek J.
V., průmyslník v Liboci, Kostelecký J. O. velkoob-
chodník v Pardubicích, Křikava J. L., velkoobchodník
v Praze, Křička C., arch. a předseda kolínské ciko-
rárny v Kolíně, Kysela Jos., obchodník v Praze, Mar-
šner A., továrník na Král. Vinohradech, Materna P.
J., velkoprůmyslník v Praze, Misík K., obchodník v
Praze, Nebeský J. B., ryt. z Wojkovic v Nymburce,
Placek Em., obchodník a člen obch. a živn. komory
v Praze, Radimský J. A., továrník v Nové Pace, Ro-
senberg Oldř., velkoprůmyslník v Praze, Rosenkrane
Boh., velkoobchodník v Praze, Šašek Fr., obchodník
v Praze, Stůna Fr., velkoobchodník v Brně, Tichý V.
obchodník a starosta obchod. gremia na Král. Vino-
hradech, Vondráček Ferd., velkoobchodník v Terstu
a Zátka Vl., velkoprůmyslník v Karlíně. — Nemalé zá-
sluhy o zdar slavnosti si získal výkonný výbor, jehož
čestným předsedou byl p. Karel Šimůnek, I. náměstek
starosty a redaktor „Věstníka“, členy pak dámy: Be-
chyňková Marie, Dělohlávková Marie, Benešová M-
rie, Brožová Marie, Ducháčková Anna, Fabiánová M,
Cettl
Král
Drda
Fiala
Jan
Karel
Janoušek
Kavalier
Kašpárek
J O
Matern
Placek em
František
Vondráček Ferd
Zátka
Šimůnek
Benešová
Marie
Ducháčková
Veselí
Smíchov
Praha
Karlín
Šmíd
Liboc
Pardubice
Kolín
Nymburk
Nová Paka
ro
Brno
Terst
Kalla A
továrník na Sázava
Křikava J . L
Křiček C
Kysela Jos
Maršner A
Rosenkrane Boh
Bechyňková Marie
Fabiánová M
Dělohlávková Marie
25
article
Francová Berta, Höferová Tereza, Hrabětová Berta,
Hrdličková Miloslava, Chmelíčková A., Kořinková
Lea, Kosová Karla, Krňáková Lojzička a Tonička,
Majerová Marie, Mouchová Anna a Marie. Pošová
Anna, Prellerová Magda, Rusová A. Řimsová Hler-
mina a Růžena, Severová Anna a Božena, Tesalová
Anna a Paula, Tušková Božena, Vacková Anna, Va-
vroušková Anna, Vlnová Anna, Zubrová Marie, a
páni: Cabisar R., Černý K., Delavos R., Dux L, Fa-
bian J., Hoffman J., Hollman F., Holub J., Höíer J,
Kamelský K., Koch B., Kočka V., Kořínek J., Marek
J., Novotný F., Pajas J., Plíšek K., Pojezný V., Pulda
V., Rys Ed., Rus J., Soukup F., Svoboda A., Šimek
C., Stoerzer J., Tymich K., Vacek M., Vágner F., Vítek
F. a Ždárský Vl. — O zábavu obecenstva pečoval kca-
certem hudební sbor c. k. pěš. pl. č. 91., pěvecký
kroužek sesílený pěveckým spolkem „Slavoj““ v Kar
líně a dramatický odbor Č. O. B. Solové výstupy kol-
legů Stoerzera, Hartmana a Plíška velice se libilya
sklidily hojné pochvaly. Příznivě uvítána tombola,
která byla pořádána v zasklenném sále, Četné zvě-
davce vábila k sobě „Krčma na jezeře Bajkalském. Na
prestranné pramici na levém břehu ostrova byl vztý-
čen veliký stan, upravený z pestře pomalovaných
látek, na nichž čínský drak hlásal, že jest tu jiný kraj
světa. Kdo tomu nevěřil, toho k tomu přinutily zelené
uniformy kozácké a půvabná družka jejich, odění
v rozkošný národní ruský kroj. Na milovníky sportu
také bylo pamatováno. Koulelo se v kůželky o ceny.
Francová
Hrabětová
Bert
Miloslav
Chmelíčková
Kosová
Krňáková
Tonička
Majerová
Marie
Mouchová
Anna
Prellerová
A Řimsová
Růžena
Severová
Božena
Vacková
Hoffman
Hollman
Marek
Pajas
Plíšek
Rys
Rus
Soukup
Svoboda
Šimek
Vacek
Vágner
Vítek
Ždárský
Hartman
Hrdličková
Virginie
Č . O
Kořinková Leo
Tesalová Anno
Paulo
Anno
Höíer J
Koch B
Koček V
Stoerzer J
Slavoj
Höferová Tereza
Hler
Cabisar R
Delavos R
dux L
Pulda V
26
article
Skvostné ceny přivábily mnoho závodníků. Šťastným
hráčům kynula prvá výhra: 2 zlaté dvacetikoruny
v elegantním pouzdře, dále košík pamlsků a vína
praktický budíček. Na konec však ponecháno nej-
lepší. O 7. hod. večerní počal v hořejší dvoraně ta-
neční vínek při hudbě p. Hermanna. Slavnost měla
průběh i výsledek dobrý. O 6. hod. večerní zdálo se,
že déšť a vítr zkazí slavnost. Nestalo se tak. Jen málo
sprchlo a příjemně se ochladilo. U mostu skácel vílr
starý kaštan, neštěstí však se nestalo, nálada ne-
utrpěla a hojní účastníci vytrvali na ostrově do pozd-
ních hodin nočních. Při slavnosti zdarma byl rozdá-
ván vkusný spisek s programem. Do publikace té při-
spěli veršem nebo prosou Carolus, Marie Mouchová,
Šimůnek a Karel Čtvrlý.
Hermann
Mouchová
Šimůnek
Čtvrlý
27
article
— Manifestační výlet vídeňských Čechů do Pře-
louče. Jak už oznámeno, uspořádají české spolky Zpě-
vácký spolek »Tovačovský«, »Sbor tamburašů«a
»Klub českoslovanských velocipedistů« ve Vídni ve
dnech 14. a 15. srpna t. r. manifestační výlet Čechů
vídeňských do Přelouče za záštity městské rady král.
komorního města Přelouče za účasti všech místních
spolků a korporací. Čistý výnos výletu a veškerých
slavností připadne ve prospěch české školy »Komen-
ského« a »Družstvu pro postavení českého národního
domu« ve Vídni. — Pořad slavnostní: V neděli dne
14. srpna: O 6. hod. ranní budíček. O 7. hod. ranní
uvítání přibylých hostí na nádraží místními spolky
korporacemi s hudbou a odchod do záloženského
domu, kdež ve velké dvoraně slavnostní uvítání zá-
stupci obce, spolků a korporaci, při kterém » Pěvecký
odbor Občanské besedy« zapěje smíšený sbor Bendlův
Čecho
Tovačovský
Komen
Bendlův
Vídeň
Přelouč
Zpa
28
article
»Slavnostní zpěv«. O 2. hod. odpolední sestavení prů-
vodu cyklistického na náměstí a odchod s hudbou
k závodnímu cíli. O 3. hod. odpolední klubov
závody českoslovanských velocipe-
distů z Vídně na erární silnici »Přelouč—Bohda-
neč«. O 8. hod. večer ve velké dvoraně záloženského
domu koncert osobním řízením sbormistra p. Ro-
berta Volánka ml. a za laskavého spoluúčinkování
slč. Zdeňky Langovy, operní pěvkyně z Vídně, tam-
burašského a pěveckého sboru zpěváckého spolku
»Tovačovský« ve Vídni. Po vyčerpání programu volná
zábava při hudbě. V pondělí dne 15. srpna: Do-
poledne prohlídka měsla a památností. Odpoledne
2. hod. shromáždění spolků a účastníků na Přemy-
slově náměstí. O půl 3. hod. slavnostní průvod mě-
stem s hudbou (obžinkové a allegorické vozy, ban-
deria atd.) a pochod do lesa »Hájku«, kdež velká
národní slavnost. Zpěvy, tance, sólové vý-
stupy a kuplety, zvěřinec, pavillon rarit, šatlava, fo-
tografický atelier, pošta, lazaret, lékárna a různé at-
trakce. Buffel, kavárna a cukrárna za vedení a dozoru
vlasteneckých dam místních. Večer o 8. hodině ve
všech místnostech záloženského domu, nádherně upra-
vených a fantasticky osvětlených zábavní večer
na rozloučenou za laskavého spoluúčinkování
oblíbených vídeňských komiků Koudely. Doležala,
Svobodníka a Chvaliny a dam zpěváckého spolku
»Tovačovský«.
Volánek
Langův
Tovačovský
Hájek
Buffel
Koudela
Doležal
Chvalina
Vídeň
Přelouč
Bohda
zpěvácký spolek
29
article
— Společný sjezd bývalých studujících hejtman-
ství mnichovo-hradištského a turnovského konati se
bude ve dnech 14.—16. srpna 1904 v Turnově. V ne-
děli dne 14. srpna v 8 hodin večer konána bude spo-
lečná schůze v tělocvičně turnovské, kde tamější zpě-
vácký spolek „Dvořák“ uspořádá na počest přibylých
hostů pěveckou a hudební zábavu. V ponděli dne 15.
srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie o 91/2 hod.
dopol. konány budou služby Boží v chrámu Marian-
ském, při nichž memento za zemřelé kollegy. Potom
prohlídka města a společný oběd ve střelnici. Odpo-
ledne vyjížďka dráhou do Sedmihorek, na Hrubou
Skálu a Valdštýn. Večer pak přátelská zábava v tělo-
cvičně. V úterý dne 16. srpna společný výlet na Malou
Skálu a okolí. Příbor k obědu v neděli dne 15. srpna
stojí 1 K 50 hal a žádá se slušně, by každý účastník
předem a sice nejdéle do 7. srpna zaslal jej pořadateli
panu PhDru M. Kovářovi ve Zdáře u Svijan-Podolí,
by dle toho množství obědů se objednati mohlo. Při
tom budiž udáno, přeje-li si býti účastník též ubytován.
Dvořák
PhDr
M Kovář
Turnov
Sedmihorky
Příbor
Zdář u Svijany
Podolí
nanebevzetí pannus Marie
30
article
— Pozor na studentské byty! Redakce „Časopisu
Českého Studentstva“, přesvědčivši se při pořádání
„Seznamu řádných bytů studentských“ o nevhodnosti
celé řady t. zv. studentských bytů, doporučuje při
volbě bylů jmenovitě pro mladší studenty největší opa-
trnost. Seznam řádných studentských bytů, poku
tyto mohla osobně zjistiti, vydá redakce „Časopisu
Českého Studentstva“, Kr. Vinohrady č. 1029, dne
15. srpna a zašle seznam zdarma rodičům i studentům.
— České foriální osady. Kontrolní shromáždění
dětí pro II. pg. vykoná se v pálek, dne 12. srpnav
měšť. škole dlvčí ve Školské ulici v Praze. Hoši s
dostaví o 9. hodině dopolední, dívky o 11. hodině
se svými zavazadly, reversy a lékařským potvrze-
ním, že nehrozí z rodiny nákaza. Odjezd díti se
bude takto: do Cerekvice (46 dívek z nádraží na Po-
říči o 7. hod. ranní), do Těchobuze (36 hochů o 6.
hod. 17 min. ráno z nádraží cís. Františka Josefa)
do Luže (100 hochů o půl 8. hod. ranní z nádraží
v Hybernské ulici), do Navarova (36 hochů v 7 hod.
24 min. ráno z nádraží cís. Františka Josefa), do
Drhovic (36 hochů o 10. hod. dopol. z nádraží císaře
Františka Josefa). Všech pět osad odjede v sobotn
dne 13. [. m. Přátele a příznivce osad zve výbor
ke kontrolnímu shromáždění i k odjezdu a návratn
osad, prose je zároveň, aby nezapomínali na hmol-
nou podporu spolku, který letos tolik má vydání. —
Kolonisté navarovští vrátí se ve čtvrtek
dne 11. t. m. vlakem o půl 5. hodině odpol. na ni-
draží císaře Františka Josefa.
— Z o. k. rakouských státních drah. Dnen
1. srpna 1904 nabyl platnosti dodatek II. pro
rakouskou pohraniční dopravu.
Kristus
František Josef
Navarův
školský ulice
Praha
Cerekvice
Těchobuz
Luže
hybernský ulice
Drhovice
31
article
— K záhadné vzaždě brněnské. V sobotu odpo
ledne vykonána u přítomnosti soudní komise pytva
mrtvoly zavražděné dívky Sedláříkovy. Na krkn
mrtvoly zjištěna smrtelná rána, asi 3 cim. dlouhá
pak menši bodná rána u pravého oka. Vedle toho
patrny byly na krku stopy uškrcení. Pytvou zji-
štěno, že děvče bylo neporušené, čímž se stirá
zločin záhadnějším: Dle všech známek ha lázku
nalezených zřejmo, že dívka se vrahovi urputně brá-
nila a soudí se, že byla asi ve spánku překvapena.
Pokud se týče červeného kapesníku, jenž byl na-
lezen krví prosáklý těsně u pravé ruky zavražděné,
nedalo se dosud zjistiti, komu náleží. V pokojlku
bylo nalezeno roztroušených několik červených sirek
a pod postelí ležel kousek ohořelé svíčky. Mrtvola
zavražděné bude dnes pobřbena. — Brněnské listy
zaznamenávají, že prý stopa vrahova jest již obje-
vena. Pachatelem prý jest jistý železářský nebo zá-
mečnický dělník, s nímž prý měla Sedlařikova delší
známost. Není však také vyloučeno, že vrah náležel
vojenskému stavu, ježto prý S. ráda s vojiny žertovala.
Minulou neděli prý byla ještě s jakýmsi vojákem
v Žabovřeskách u muziky. O hrozné vraždě Sedlaří-
kovy byl včera odpoledne uvědoměn její dědečekv
Podolí. Brněnský policejní úřad vydal o záhadném
tom zločinu oběžníkovou vyhlášku, dle níž Sedlaří-
kova narodila se r. 1881 v Podolí a příslušná byla
do Bedřichovic u Šlapanic. Vražda prý vykonána byla
buď ze žárlivosti nebo ze msty buď zamítnutým neb
bývalým milencem. V osudné noci byl víděn u Žabo-
vřesk jeden muž, jenž se tam kvapně čistil a omýval.
Sedlařikův
Žaba
Žabovřesky
Podolí
Bedřichovice
Šlapanice
dědečekv Podolí