ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 190d36a0-7370-11dc-97f3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 79, person 88, org 11, work 5
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 8. srpna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 218.
4 article
Na ranní a odpol. HIsty předplácí sn v Praze v administraci na něsie . . . . . . 2 aa čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvají donáškeu na měel pa čtrrt ieta . . . . 7 K 50h na měsie . . . . . . 2 K 90 h Poštou: an miáste n dtv neia . . . . s k oo s dvojí zísilkou na měsíe na čtrrt leta . . . . 11 K
Praha
5 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Boj o Port Artur. Z Petrohradu, 7. srpna. Offici áln zpráva.) V telegramu generála Stessela, zaslaném císaři Mikulášovi, se oznamuje: Jsem šťasten, moha oznámiti, že naše vojsko ve dnech 26., 27. a 28. července odrazilo vše ch ny útoky Japonců s velkými jich z trá- tami. Nadšení posádky jest neobyčejné. Eskádra podporovala boj, střílejíe na japonské loďstvo. Naše ztráty v těchto 3 dnech obnášejí asi 1500 mužův a 40 důstojníků, kteří jsou většinou těžce zraněni. Dle sdělení Čiňanů a za- jatých Japonců činí ztráty na jn- ponské straně asi 10.000 mužů. Ztráty ty byly pro nepřítele tak značné, že neměl ani kdy své mrtvé a zraněné odněsti. Z Petrohradu, 7. srpna. (C.-B.) »Ruská telegr. ag.« oznamuje z Čifu z dneška: Dle informací z čínského pramene byl dne 5. t. m. bojován na pozemní straně Port Arturu krutý boj. Japonci byli s vel- kými ztrátami odraženi. Počet mrtvých odhaduje se na 10.000 mužů. Velitel generál Stö s se- řídil sám osobně boj. Stav našeho vojska jes výborný. Z Tokia, 7. srpna. (C.-B.) Úřadní zpráva. Admirál Togo oznamuje: Dne 5. t. m. večer přibližily se dva japonští torpédoborci ke vjezdu do přístavu port arturského za účelem rekognosce.
Artur Stessel Mikuláš Japonec Eskádra Stö Petrohrad Tokio Togo
6 article
Hned potom vyplulo 14 ruských torpédoboreů z přistavu a snažily se japonským lodím zabrá- niti zpáteční cestu. Když pak se dostalo Japon- cům posily dalšími torpédoborci, napadli ostře Rusy, načež Rusové ustoupili do přístavu. Ja- ponci neměli žádných ztrát. Vrátili li se Rusové do přístavu beze škody, není známo. Z Petrohradu, 8. srpna. (Původní telegram »Národních Listů«.) Úřadní zpráva oznamuje; V bojích, svedených ve dnech 25., 26. a 27. července, Rusové odrazili všechny útoky Japonců. Ztráty jejich obnášejí 1500 mužů a 40 důstojníků. Japonei ztra tili asi 10.000 mužu. „Knight Commander“ dobrou kořistí. Z Petrohradu, 7. srpna. (C. B.) »Novoje Vremja« uveřejňuje tento telegram z Vladi ve stoku: Kořistní soud projednával 5. srpna zá ležitost potopeného anglického parníku » Knight Commander« a uznal za právo, že je parník i nákladem oprávněnou kořistí a že po- topení jeho s mezinárodním prá- vem se srovnává. Při jednání vyšlo na jevo, že náklad, klerý z železničního materiálu sestával, určen byl přes jsponské přístavy do Čemulpa a to nepochybně pro stavbu že lezné dráhy ze Seulu k ústí řeky Jalu. Ruská offensiva? Z Paříže, 7. srpna. (C.-B.) V telegramu »Matinu« z Petrohradu se potvrzuje, že Ku- ropatkin dostal rozkaz, aby další ústup ru- ského vojska zastavil a zahájil offen- sivu. V Petrohradě prý počítá se s tím, že Port Artur do deseti dnů padne.
Rus Japonec Matin Artur Petrohrad Rusová Seul Jal Paříž Ku Knight Commander Knight Commander Novoj Vremja Vlad
7 article
Zpráva Kuropatkina. Z Petrohradu, 7. srpna. (C.-B.) Telegram vrchního velitele generála Kuropatki na, zaslaný císaři, ze včerejška oznamuje: Včera učinil nepřílel rekognosci jižní fronty Účinnou palbou našeho dělostřelectva byla za- pálena osada Henčujanca, vzdálená 18 kilome- trů na severovýchod od Njučvanu. Nepřátelský oddil, záležející z dvou až tří eskadron, dal se na útěk, zanechav na místě dobytek, čásť zá sob, nábojů a kotle i s potravinami, připrave nými k vaření. Prchající nepřítel byl pronásle- dován střelbou našeho dělostřelectva. Současně zahnali naši kozáci japonskou jízdu z osady Denciaku a naše jízda vypudila japonské přední stráže z Tolunčaje, 5 km. vzdálené od Henču- jance. Francouzský konsulární agent v Njuěvanu zatčen. Z Paříže, 6. srpna. (C.-B.) »Matin« ozna- muje z Tjencina: Posel, přibylý z Njučvanu. oznámil zdejšímu francouzskému konsulovi, že Irancouzský konsulární agent v Njučvanu by. ve středu večer Japonci zatčen. Fran- couzský agent žádal za propuštění dvou ne- oprávněně zatčených Francouzů. Japonci poža- davek ten zamítli, načež došlo k živým roz- kladům, následkem kterých byli pak konsulární tent i oba Francouzi deſinitivně zatčeni. Kon- slární agent obrátil se na amerického konsula a vyslal pak, když tento nemohl intervenovali, posla do Tjencina. Inspekění cesta ministra Chilkova Z Petrohradu, 7. srpna. (C.-B.) Ministr do- pravy kníže Chilkov odjel na inspekci prae u dráhy zabajkalské a okružní bajkalské. Jizda po okružní dráze bude zahájena asi v polovině záři. Kladení druhých kolejí na sibiřské dráze bylo prozatím odloženo. Ministr dopravy zamitl nabídky zahraničních společností na kla- dení koleií těch.
Kuropatki Japonec Fran Francouz Chilkov Petrohrad Denciako Henč Paříž Matin Kon km
8 article
Telefonické zprávy,Nár. Listů. Německý výkonný výbor. Z Vídně. Sobotní schůze německého vý konného výboru nezúčastnili se, jak povědomo, zástupci německého velkostatku. Třeba se to cpětovně s německé strany vysvětlovalo tím, že pro odjezd jejich do různých letních sidel po- zvání jim nemohlo býti doručeno, předce absti- nence jejich pokládá se za projev nesouhlasu německé akce proti vládě v otázce slovanských puned Orgán ústaváckých velkostatkářů pro hlašuje rovněž, že akce, kterou Němci zahájili. není vhodnou. List ten praví: »Bylo znemož- něno, aby na schůzi té braly účasť všechny strany. Tím již napřed bylo vyloučeno dosažen účelu schůze té, totiž dosažení enunciace takové váhy a autority, jaká by se musila přikládat všemi činitely jednohlasněmu projev spojených německých stran. Při nejmenším je pochybno, zdali ukvapeně svolaná schůze byla účelna, protože z věcných i politických důvodů sotva byla vhodnou.« List varuje německé strany, aby nepovolovaly nátlaku radikálů. Chtějí pozvat císaře do Chebu. Z Vídně, 8. srpna. »Všeněmecká korrespondence« sděluje z Chebu : Jest úmysl pozvati císaře za jeho pobytu v Marian- ských Lázních do Chebu. Sehönerer vzhledem k tomu zaslal dnes náměstku starosty Bernardinovi list. ve kterém píše, že toho dne, ve kterém císař bude v Chebu uvítán, vzd se hodnosti čestného měšťana. Proslýchá se, že policie v tom případě kdyby císař Cheb navštívil, zakáže vyvěšen velkoněmeckých praporů.
Němec Bernardin Vídeň Cheb Mariany
9 article Telegramy „Národních Listů“
Telegramy „Národních Listů“ Císař do Marianských Lázní a Karlových Varů Z Vídně, 7. srpna. (C.-B.) Císař odee- stuje dne 15. srpna več. do Marian- ských Lázní, aby navštívil anglického krále Edvarda a přibude tam 16. ráno. Následují- cího pak dne (17.) odjede císař na několikaho- dinnou prohlídku Karlových Varů a od- cestuje téhož dne nazpět do Išlu. Anglická výprava do Tibetu. Ze Simly, 7. srpna. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Anglická výprava do Tibetu dorazila dne 3. srpna o po- lednách beze všech dalších bojů do L has sy. Porta a ekumenický patriarchát. Z Cařihradu, 6. srpna. (C.-B.) Porta učinila poslední dobou opělné pokusy, aby zrušila soud- covské právo ekumenického patriarchy v záleži- tostech pozůstalostních. Včerejší synoda a jej poradní sbor usnesly se, že podají proti zá- měrům Porty důrazný protest kdyby protest bez účinku zůstal, že jako v roce 1891 prohlásí, že je patriarchát pronásledován a že daji uzavříti kostely. Z Cařihradu, 6. srpna. (C.-B.) Zakročením řecké vlády a zdejších vynikajících osobnost byla krise v ekumenickém patria chátu odklizena. Dva členové synody opustili opposici a ostatní členové opposice sll bili, že se budou ve svém jednání mírnit.
Edvard Port Karlová Vary Vídeň Mariany Išlu Simla Tibet Cařihrad Reuterův
10 article
Nezdařený attentát. Z Monievidea, 7. srpna. (C.-B.) »Agence Havas«. O attentátu na presidenta Battla oznamuje se dále: Když vůz presi- denta Battla, který se svou rodinou na procházku si vyjel, za uliční roh zatáčel, vybuchla mina, jež umístěna byla pod ulicí v tunelu. Tune tento vycházel z jistého neobydleného domu. Dlažba a koleje městské dráhy byly vytrženy. ale president a jeho rodina zůstali neporušeni Také nikdo jiný neutrpěl při tom pohromy. O původeích attentátu nic se nevi. K attentátu na ministra Pleva. Z Paříže, 7. srpna. (C.-B.) »Echo de P'arise oznamuje z Petrohradu: Jak se ujišťuje, jes totožnost útočníka na ministra vnitra Pleva zjištěna. Včera byly opět dvě o so b zatčeny. Francie a Vatikán. Z Říma, 7. srpna. (C.-B.) V kruzích vati- kánských se ujišťuje, že papež upustí letos o přijetí kardinálů u příležitosti výročí své koru- novace, aby se vyhnul oslovení, v němž by po připadě musil se zmíniti o diplomatickém kon fliktu s Francií, čímž by mohl situaci zhoršiti Americké loďstvo. Z Paříže, 7. srpna. (C.-B) »Agence Havase oznamuje z Ville Franche: Oddil severoameri- ckého loďstva, který zde meškal, odplul dne dopoledne do Smyrny-
Havas Battl Pleva Paříž Petrohrad Francie Vatikán Řím Villa Franche Smyrna echo jít P
11 article Výstava obrazů L. Kuby v Podě- bradech.
Výstava obrazů L. Kuby v Podě- bradech. Událostí pro rodné město malíře L. Kuby pro celý kraj a zajisté i významnou událost všeho českého světa uměleckého bylo sobotn zahájení výstavy Kubovy, jež má potrvati čtrnác dní, aby podala nejen důkaz o znamenité výši vývoje umělce nanejvýš interessantního, ale i do- klad o probudilosti kraje, který dodati má své vnímavé obecenstvo výstavě. Výstava zahájena byla již v sobotu dne 6. t. m. za přítomnosti representantů městské obce, výstavu obělavě podporující, za účastenstv hojného elegantního obecenstva, zvláště dam. Také knížecí manželé Hohenlohovi se dostavili. Úprava výstavy, ve třech sálech budovy záloženské, půldruhého sta obrazů, z daleké většiny obecenstvu neznámých, překvapuje svou jednoduchou nádherou, upomínající na moderní vkus vystavovatelský — sama jako vytříbený celek jest uměleckým dílem, jaké by i hlavnímu městu vystačilo na několikatýdenní atrakci. Umělec sám, jak nám jej ukazuje výběr nejlepších praci poslední doby, jeví tvářnost už docela jinou, než na jakou nám zanechal v Če- chách před léty vzpomínku. Osvěžoval ji sice tu a tam nemnohými zásilkami do Rudolfina a výstav Jednoty výtvarných umělců, a z ukázek těchto bylo zjevno, že dřivější folklorista, ethno- graf a hudebník, který vídal v malbě nejvýš pomocnou uměnu svých speciálních bádání, stal se vážným, skutečným umělcem malířem, už
L Kuba Kubův Pod Rudolfinum obraz L . Kuba
12 article
rozhodnutým a na dosmrti štětci porobeným. Počaly se dostavovati po velice názorně a způ- sobně i poutavě malebných akvarelech po vět- šině instruktivního účele, na cestách i doma hotovených, z Mnichova Kubovy kartony, akva- relované s virtuositou, prozrazující, že Ludvik Kuba vnikl do nejzazších čar a kouzel umění barvami vodovými a že dostoupil jisté výše, se které s oprávněnou pýchou pohlíží do nížin svého dávného amatérství, jež mu vložilo kra- bici s barvami do rukou. Byly to neobyčejně jemně viděně, poeticky cítěně a svůdně sugestivně podané imprese kra- jinné, kteréž oproti dřívějším široce výpravným studiím Kubovým z Bosny a Hercegoviny i pů- vabně barevným deskriptivám z krajů českých působily spíše jako hudební věty néžných lyri- ekých nálad a sem tam nějaké technicky pi- kantní capricio dosvědčilo, že Kuba přišel akva- relu už i na poslední chutě. Současně se na výstavách pražských objevovala velice solidně opravdově míněná plátna, pravidelně podo bizny, přinášejíce už podnět k zamyšlení se na závidéní hodnými úspěchy L. Kubovými z dob kdy se s velikým uměním poprvé popadl do křižku na život... Že vyšel vítězem, že totiž má »vyhráno«, vidíme na souborné jeho výstavě, v rodišti jeho pořádané. Nachází se tu ovšem slň nejkrásněj- ších Kubových akvarelů, z nichž některé upo mínají na nejeennější jeho žně z doby jihoslo- vanských jeho potulek za sluncem, vzduchem žhavou barvou, za nejmalebnějším rázem figu rálním.
Kubův Ludvik L Kubův Mnichov Kuba Bosna Hercegovina
13 article
Západ slunce u Mostaru č. 9, Motiv z bo- senského městečka č. 23, Stará Hercegovk č. 45, starý známý Hamala ze Sarajeva č. 47. Risto Jaaič čís. 49, z krajinných motivů pak mostarské pole č. 74. Některé budějovické veduty, akvarelem olejem tlumočené, živě připomínají dotčený již Kubův lyrický impresionismus, jejž přejal i do svých olejových studií (Cihelna v Husliku z jara č. 129 a týž objekt v létě č. 130). Některé z těchto obrázků, jako drobný akvarel »Budě- jovice na podzim« č. 116, budí zrovna stesk po výmluvné akvarelistické vervě Kubově, le houčké ve svém dotknutí strun nejhlubších dojmů, brilantní svou vírtuositou. Je tu malý akvarel nazvaný z ma lířské školy č. 7, ten vyzírá ze stěny jako pohled na drahou tvář, — frapantně upomíná Ludka Marolda a jeho distinguovanou techniku, míně- nou sic hlavně pro reprodukci, ale tak vroucně ctěnou amatéry nezapomenutelného malíře. J to ovšem jediná a zajisté naprosto nechtěná, oči- vidně náhodná ukázka, neboť Ludvík Kuba jes svůj — i hlavou i rukou. Ovšem že jeho for mální dialekt jest vzdálenou připomínkou umě lecké mluvy Mnichovanů, jinak nutno hledě na L. Kubu jako na umělecký zjev, jímž při byl do souzvuku českého umění ton, evičenému sluchu již dávno povědomý, ale nyní dorostlý na výmluvnost a silu na přiště nepostráda telnou.
Kubův Marold Kuba Mnichovan Mostar Sarajevo Buda Kuba
14 article
Jádrem a podstatou výstavy Kubovy jsou jeho olejové obrazy, především podobizny, druhé řadě krajiny, z nichž nejkrásnější jsou vzpomenuté již budějovické architektury s klá- šterním motivem nad řekou. Zádumčivou mluvu starobylých imponujících budov dovede L. Kub opakovati stejně jako intimní stesk šeravé kra- jiny. Vesele vypravuje o svém rodném městě na Labi, hradem Poděbradovým opanovanéma několikráte selkáme se na výstavě se studi fysiognomie prastarého hradního donjonu, ba rokní helmici opatřeného. (Čis. 26, 46, 60, 90 112 a j. v.) Portréty výstavy jsou provedeny s pompou skvělé palety a vervou ruky, již neodolá žádný barevný problem, z oněch přečetných a př malbě osobnosti v interiérů mnohdy tak složi- tých a obtížných. Co do lieně karakteru zobra- zené osoby asi nejvíce poutati bude s velikou láskou malovaná Podobizna zakla datele musea p. J. H. (č. 33) vyskytujíe se ještě v doublettě poněkud intímnější než slavnostní portrét tento, věnování umělcovo po- děbradskému museu. Nejedna z těchto podobi zen jest pozorovateli radostným překvapením, všechny jsou dokladem, že nám činiti jest s umě ním velikým a mistrem nepopíratelným. Tak Podobizna p. Š. (č. 30) jest rozkošným dokla- dem ve vystížení individuality v typu, neklam- ného jejího pochopení a bezpečně neomylného jejího výkladu barvou i formou. Oko plno duše, li intelligence, celek obrazem závidění hodného stáří.
Kubův Poděbradův Kuba Labe
15 article
Totéž platí o velice representativní a dekorativní podobizně dra. B. B. (č. 4) Krásnou studií výrazné damské hlavy distinguovaného typu jest Damská podobizna (č. 12), vy- skytující se ještě dvakráte, jednou v hladkém sladkém pastellu, jemuž velice mohutné a vý řečné slovo odkouzlil Kuba na »Studii k dam skému portretu (č. 37). Z dokladů koloristické výše Kubovy budiž zvlášť uyedena »Podobizne sl. M. J.« a »Dáma se žřatými květi nami« (č. 87) jakožto důsledné provedení ba- revných themat. Co se týče malebné mohoue- nosti Kubova štětce, pracujícího široce, kvapným nánosem tekuté barvy, vroucího žáru a lesku nejpěknějším úspěchem studia světla a stínu je dnoduchými, ale přesvědčujícími prostředky jest olejové líčení »V malířské škole mnichovské« reprodukované také v skvostném katalogu vý stavním. Co do karakteristiky dovede ostatně Kuba vyvolati až věrojatnou siluelou figury, jejíž tváře nelze viděti než stinnou partii s ně- kolika nanešenými světly, lze postřehnouti n postavě v pravo, jako že na obrázku tom i vše ostatní žije a tyje lidským a světsky skutečným životem. Jakožto zajímavý doklad suggestivnost věrně karakterisujícího štětce, podávajícího do konalou ilusi, dlužno uvésti č. 65 »Výměnkář na Poděbradsku«. Hlavy této studie, plné vzduchu a světla, jsou plny výrazu, bodrosti a veselí sta rochů — přihlédnutím z bezprostřední blízkost k obrázku viděti, že krom barevného valéru na- malováno do těch tváří sotva víc než nic. Ale to »sotva víc« už stačí. Zdá se vůbec, že barva Kubova, neobyčejně průzračná a smaltově žárná. nž na paletě živne . . . Není pochyby, že tento Poděbraďan jest velikým a intelligentním ko- loristou. K. M. Č.
B B Kubův Kuba Poděbradsko
16 article
Pátý sjezd abiturientů učitelských ústavů v Plzni. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Myšlenka vzbuzená organisací učitelstva českéh pořádati sjezdy abiturientů učitelských ústavů padla na dobrou půdu, ujala se a vzkvétá, jak viděti z do- savadních sjezdů a nejnovějšího v Plzni, kde za četn účasti nastávajících učitelů, utužena páska vížicíje s učitelstvem dosavadním. Navázány zde nové styky zahájen vstup do řad učitelských, mladí spolupracov- níci vytkli sobě budoucí směr a cil: pracovati v orga- nisaci na prospěch české národní školy neodvislé a povznesení českého člo- věka Z blízka i z dáli přibyli četní abiturienti z roku 1904, z Příbrami, Kutné Hory. Jičína, Prahy atd. V sobotu odpoledne byla prohlídka města a jeho pa- mátností různých, večer byla v Měšťanské besedě akademie za účasli smyčcového kvartetta Spolku českého učitelstva v Plzní (pp. J. Košař, R. Ditě, . Krofta a Florian), dále sl. učitelky R. Dítětove žákyně hudební školy pí. Paršové-Zikešové v Praze hudebního skladatele virtuosa Stanislava Sudy a pěveckého odboru. Akademie měla zdařilý průběh jednotlivé výkony byly bouřlivě aklamovány a zane- chaly nejlepší ohlas; zábava byla velice přátelská. V neděli o 9. hodině dopolední byla ve vetké dvoraně Měšťanské besedy valná schůze velice četně obeslána, též slečny učitelky absolventky se hojně dostavily.
J Košař Kroft Florian R Dítětov Paršová Zikeš Sud Plzeň Příbram Kutná Hora Jičín Praha spolek český učitelstvo
17 article
Jmenem Spolku českého učitelstva v Plzni učitel p. Bažant z Třemošné uvítal přítomné, mezi nimi starostu král. města Plzně p. JUDra Václava Pe- táka, zástupce Ústředního spolku jednot učitelských v království českém říd. učitele p. K. V. Tučka ze Šťáhlav, jednatele spolku p. Bohdana Skálu z Prahy a p. F. Lajbla z Třemošné, dále zástupce akadem spolku kraje plzeňského »Radbuzy«, žurnalistiky atd. vítá vstup abiturientů do organisace učitelské jako nové bojovníky za společné ideály, a přeje sjezdu aby slovo zde proslovené stalo se skutkem. (Vý- borně!) Na to zvolen za předsedu p. Jankovec z Plzně za místopředsedkyni sl. Venigová, za zapisovatele p. Killinger z Prahy. Starosta dr. Peták vřele pozdravil sjezd jme- nem obce, připomínaje, že městská rada ihned pře vzala protektorát nad sjezdem se zřetelen k důležitosti jeho pro stav učitelský, pro naše škol- ství a náš dorost. Po zásluze oceňuje poslání uči telstva pro veškeren náš život a ujišťuje učitelstvo přízni obce a všeho obyvatelstva za veškerou práci učitelstva pro školu a mimo školu. Přeje učitelstvu splnění jeho ideálu a sjezdu provolává Na zdar (Bouřlivý potlesk.)
Bažant Václav pe K V Tuček Skála F Lajbl Jankovec Killinger doktor Peták Plzeň Třemošná Šťáhlavy Praha Jmen spolek český učitelstvo spolek p spolek kraj plzeňský » Radbuza
18 article
Jmenem »Radbuzy« a sludentstva, sdruženéh kolem »Časopisu pokrokového studentstva« posluch filosofie p. Čadek uvítal pány abiturienty, pouka zuje na společnou práci studen!stva s učitelstvem ve prospěch osvěty svobody, jakož i na společného nepř tele, odmítaje rakušáckou školu a dovolávajes národní, pokrokové školy. (Souhlas.) Přeje rokování všeho zdaru. (Potlesk.) Učitel pan Lajbl z Třemošné uvítal sjez jmenem Zemského ústředního spolku jednot učitelských na prahu práce abiturient ve prospěch samostatné národní školya učitelského stavu, kdy jde o to, uplatnit cile námi vytknuté v našem kulturním programu a vybudovat pravou kollegialitu v prospěch svobodné, na nikom nezavislé škole. (Potlesk) Uvědomte si cíle tylo, celý národ pozná ve vás nadšené zápasníky za právo a sprave- dinost. Provolává společné práci za heslem »Osvětou k svobodě!« »Na zdar! (Bouřlivý potlesk.) Potom p. Jan Vepřek, abilurient paedagogia v Kutné Hoře, pojednal o doplnění studi mladého učitelstva, zvlášlě směrem univer- sitního vzdělání, čtením moderních spisů z paedago giky a psychologie, prohloubením studia řeči a litera- tury české, při čemž líčí též důležitost helletrie, dále děje země- a národopisu po stránce modern stejně doporučuje pěstování řečí moderních, dále mezinárodní dopisování učitelstva, cestování, pěsto vání hudby, studování místních ekonomických a so ciálních poměrů atd.
Čadek Lajbl Vepřek Radbuza Třemošná Kutná hoře
19 article
Vzděláním jedině lze imponovati hamižnému světu a vymoci si lepší postavení, jim tak dostaneme se na půdu obecného dobra dle hesla: mez lid! Na cestě té mosí se nás/ujmouti učitelská organisace, my ji musíme doplnit organi sací vlastních srdcí a duší. Nezavírejme se před lidem, stýkejme se s ním často ve spolcíe sokolských i hasičských a jiných, jež mají kulturní program. Pečujme o přednášky, knihovny, o dobr časopisy, divadlo, hudební večírky, jen chutě ku práci! Pracujme pro národ, lid nám bude vděče a splní se slova Komenského, že po přejití vichřice hříchy našimi na nás uvalené, navrátí se nám opět vláda věcí. (Potlesk.) Řečník prohlašuje, že abiturienti zůstanou věr nými syny svého národa. Český národ byl povždy prvním bojovníkem za pravdu a pravda zvítězi Hlasme se i my k prvním průkopníkům pravdy ve svém veřejném působení. (Souhlas.) Na to o úkolech a práci budoucího učilelstv promluvil abiturient pan František Dressler, který pravil mimo jiné: »Chceme býti učiteli nejen mlá deže, ale celého národa. Chceme vytvořiti český typ ducha pravé lidskosti, pravé intelligence české a vy chovávati dorost v lásce národní. (Bouřlivý souhlas.
Komenský Dressler
20 article
My chceme bojovat za všechna práva a potřeby naše. « Říd. učitel p. K. Tuček ze Šťáhlav pojednal o zákonné a právní půdě učitelského života a půse bení, poukazuje na nejdůležitější zákony a nařízení jichž jsou celé spousty, hojnost jich mluví o povin nostech našich, ale málo o právech, nad to povstá- vají četně rozpory ve výkladu a sice proti nám a našim občanským právům. Učitel musí si uvědomit proto všechny zákony a nařízení na prospěch své obrany jakož i školy, nejlépe poraditi se tu se staršími učiteli- kollegy a udržovati přátelský styk, ten jest nejlepš prostředek, nad dovolávání se zákonů, tak bylo v do- bách nejsmutnějších pro náš stav a školství naše jedině při shodě takové bylo možno národu našemu zápoliti s ostatními národy. (Výborně!) Přeji vám abyste se pohybovali na půdě bratrství a kol- legiality. (Potlesk a souhlas.) O ideálu učitele podle kulturníh programuučitelstvačeskoslovanskéh pojednal abiturient paedagogia v Přibrami pan Klika. Pravil: Učitel musí býti dnes umělcem, jemu jest duše dětská, čím básníku první jarní květ. Pokra- čujne ve svém vzdělaní neoddávejme se klidu, po- znejme své vady, přilněme k sobě v organisaci. Mu- síme sejíti k lidu, povznášeti ho k sobě při dobré tiché, ušlechtilé práci své. (Potlesk.) Jměnem ústředního spolku p. Bohdan Skála z Prahy v řeči své praví, že cena sjezdů a účas V drobném prodejír ranní číslo o sobě . . . za B b odpolední . . . . za 2h Ve flialkách na venkově ranní čtslo. . . . . odpolední . . . . . . . 3h Inserát platí se kotově zapřež. Přečplacení a inserty přijímá z dmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakce tiskárna a expadice „Národnich Listů“. Rukopisy se novracejí 10h
K Tuček Skála Šťáhlavy Praha
21 article
značně stoupá, toť důkazem, že myšlenka; pořádat sjezdy, byla dobrá. Ve 120 okresních učitelských jed- notách jest 8000 učitelů sdruženo v ústředním spolku: Staňte se i vy platnými členy učitelské organi- sace, zvláště nyní, kdy řetěz zpátečnictví spíná školství. Česká veřejnost by se měla starat o školství, pak by se jistě postavila proti ohlupování lidu. (Výborně!) Nápomocná má býti též pokroková žurna- listika a naše pevná organisace. Z dobrého vybírejts to nejlepší; udržujte též styky s kollegy mladšími na ústavě, pamatujte na naše učitelské podniky: knih- kupectví, záložnu, „Dědictví Komenského“, časopisy učitelské. Posléze děkuje řečník pořadatelům sjezdu a všem účastníkům přeje všeho zdaru v novém po- volání. (Potlesk.) Předseda provolal další činnosti „Na zdar!“ (Bouř- livý souhlas.) Tím sjezd o 1/412. hod. dopol. za povznesené ná lady všech ukončen
Komenský
22 article Sjezd soukromých úřadníků v Jaroměři.
Sjezd soukromých úřadníků v Jaroměři. Úpravný Sokolský dům v Jaroměři hosti' včera jeden z krajinských sjezdů soukromého úřadnictva. Poprvé sešlo se v místě tolik příslušníků stavu řeče- ného, a zřídka as bývá jinak ovšem vlídná Jaroměř svědkem tak důstojných, klidem a věcností vynikají- cích schůzí. Takový ráz sjezdu bez nadsazování při- znal jeden z přitomných poslanců, z nicnž dostavili se pánově Formánek, dr. Sláma, Kotlant, Srdínkoa Dvořák; jiní se omluvili. Dále byl přílomen nám okr. starosty pan dr. Postler, za město pan dr. Paul a pan taj. Ezr za Jednotu samosprávných úřadníků. Sjezd obeslán byl ovšem nejvíce z místa a bliž- šího okolí, avšak také některé vzdálenější odbory byly zastoupeny, z nichž zejmena vítán byl delegát z Pro- stějova; jinak byli tu účastníci z těchto odborů Jednoty soukromých úřadníků: Mladá Boleslav, Něm. Brod, Nový Bydžov. Král. Dvůr n. L., Hlinsko, Kutná Hora, Hořice, Hradec Král., Chrudim, Karlín. Vys. Mýto, Náchod, Pardubice, Písek, Praha I.—VI., Praha VII.. Praha VIII, Česká Skalice, Smiřice. Za ústřední výbor byli přítomni pánové prof. Landa a taj. Hašourek pánové Hlaak a inž. Hlodek.
Formánek doktor Sláma Kotlant Srdínko Dvořák Postler Paul Král Landa Hlaak Ing Jaroměř Mladá Boleslav Německo . Brod Nová Bydžov Hlinsko Kutná Hora Hořice Hradec Chrudim Karlín Mýto Náchod Pardubice Písek Praha Smiřice Český Skalica
23 article
Středem sjezdu byla ovšem schůze, konaná po 10 hod dopol. v Sokolském domě, kdež pan dr. Pau pozdravil shromáždění jménem města. Předseda míst- ního odboru Jednoty soukromých úřadníků, pořadatel- stva sjezdu, pan Šioněk, v srdečné řeči uvílací na- značil účel sjezdu. Má býti jedním z pracovních pro- středků soukromého úřadnictva a informací i propa- gováním požadavků téhož posloužiti k dosažení cílů. jež si vytklo sdružené soukromé úřadnictvo. Misto- předseda Jednoty pan prof Landa promluví o organi- saci a pan taj. Hašourek o pensijním pojišťování. Ze sjezdu nechť roznese se nový zápal pro věc společnou. nechť přispěje ke zmohutnění Zemský jednoty sou- kromých úřadníků v král. českém, kterou jedině z svého representanta považujeme. Na to zvoleni k řízení sjezdu: předseda pan cukr- mistr Al. Slonek z Vys. Mýta, místopředsedy pánové Grof z Prostějova a Šroněk z Jaroměře; zapiso- vateli pánové Kochlöffel a Kodeš z Jaroměře.
doktor Pau Šioněk Landa Al Slonek Vys Grof Šroněk Kochlöffel Kodeš Mýto Prostějov Jaroměř sokolský dům
24 article
Ujav se předsednictví, pan Slonek vílě znovu shromáždění, zejmena pány poslance i ostatní hosty a sděluje zvlášť omluvy starosty Jednoty pana řed- Zelenky a poslance dra. Fořta. Dle programu udělil slovo panu prof. Landovi, aby pojednal o orga- nisaci soukromého úřadrictva. Obsažná látka byla předmětem poutavých výkladů a nalezla porozumění ve shromáždění. Řečník naznačil řadu požadavků společných celému stavu a vytkl dosažení jich jako úkol, který má rozřešiti sdružení. Za panují- cího nadbytku pracovních sil těžko jest jednotlivci do- síci plné a zasloužené odměny za práci a on začastě bývá využitkován nad míru Ochranné zákonodárství obmezuje působnost svoji na dělníka, úřadníka ve služ- hách soukromých nedbá, ponechávajíc upravování jeho služebních poměrů „volné úmluvě“, jejíž „vol- nost“ stává se illusorní, an úřadník nalezá se pravi- delně pod nátlakem nepříznivých poměrů existenčních. Nápravy lze dociliti jen prací společnou, kterou by nejlépe mohla prováděti nucená sdružení po způsobu pomocnických hromad, úřadnické komory nebo pod.
Slonek Zelenka profesor Landa
25 article
Zatím musí pracovati organisace dobrovolná, ja- kou jest Jednola. Referent líčí dosavadní činnost Jed- noty, ukazuje na výsledky její práce na poli veřejno- právném i v oboru své pomoci. V ohledu poslednějším dlužno zvlášť akcentovati bezplatně zprostředkování míst a poji- šťování pro případ nezaměstnanosti, jež se v Jednotě řadu let s úspěchem provádí Ve všech poměrech by se arci dalo vykonati ještě více, kdyby se každý příslušník stavu nad osudem svým i svých milých rozpomněl a přiložil ruku k společnému dílu v jednotě, která si právo na existenci již dobyla a uhájiti dovede, Jen ve sdružení lze hle- dati zlepšení poměrů a proto prohlubování a ulužo- vání organisace musí býti jednou z nejpřednějších úloh soukromých úřadníků Když dozněl potlesk po řeči páně Laudově, pro- mluvil pan Hašourek o povinném pensijním pojišťování soukromých úřadníků
Laudův Hašourek
26 article
Pravil v podstatě: Téší-li se pensijnímu zaopa- tření vojáci z povolání, úřadníci státní, učitelé, kněží a pod., volají-li po zaopatření invalidů, starců, vdov a sirotků dělníci, domáhá-li se pojišťování takového živnostnictvo, vidíme-li i advokály, lékaře, umělce zři- zovati pensijní ústavy: smějí se zajistě i soukromí úřadnici snažiti, aby nepropadli nouzi a hladu za předčasné neschopnosti ke práci a v pokročilém věku, jakož i aby uchránili takového osudu vdovy a sirotky svoje- Statislickým vyhledáváním bylo zjištěno, že slu- žné soukromých úřadníků skrovným výměrem svým znemožňuje nahospodaření potřebného groše pro stáří nebo rodinu; z těchže příčin jsou nedosažitelnými vý- hody soukromého pojišťování. Soukromý úřadník se také jako ostatní massy lidu nezámožného nepojišťuje, dokud nemusí, jsa olrokem bezstarostnosti, pokud neuze hlasitě na dvěře nelluče. Soukromá pojišťovna ovšem také každého nepojistí. Za takových okolnosti jest potřebným povinné pojišťování všech příslušníků určité kategorie pracovníků v oblasti jednoho a téhož hespodářského obvodu za spolupřispívání zaměstna- vatelů, ve zvláštních ústavech a s užitím průměrné premie.
27 article
Společnému úsilí soukromých úřadníků jedno- tlivých národností této polovice říše podařila se vy- moci vládní předlohu zákona o povinném pojišťování soukromých úřadníků. Předloha tato přikázána v so- ciálně-politickém výboru sněmovny poslanecké panu dru. Fořtovi, aby o ní podal referát. Pan poslanec dr. Fořt přepracoval osnovu a přinesi návrh uskuteč- nitelný a života schopný, jak dokazuje okolnost ta, že v podrobně debatě nejpodstatnější kusy návrhu tohoto téměř beze změny byly přijaty. Nedělností par- lamentu zastaveno arci i další projednávání předlohy ve výboru sociálně-politickém Rečník uvádí obsah osnovy pensijní, zabývá se šíře jednollivými odstavci a upozorňuje zvláště, ž jde o pojišťování, v němž podmíněna jest výše požitků výši příspěvků, kterouž okolností musí býti disciplinována suma požadavků. Vůbec nelze očeká- vati, že bude uzákoněním pensijního pojišťování pro- bém soukromého úřadnictva ihned ideálně rozřešen, V posuzování věci jest třeba rozvahy na straně sou- kromého úřadnictva, neboť návrh zákona má arci také nepřátele, kteří by věc snadno ubili, kdyby jim polí- ráním osnovy pomohli také úřadníci sami Zcela otevřeně žádají zamítnutí projektu v podi- vuhodné jednomyslnosti německé orgány velkopodni- katelské a sociální demokraté. Tito tvrdí, že by se provedením pensijního pojišťování zvláštního oddá- lilo uzákonění pojišťování dělnického a velkopod- nikatelé zase hrozi, že zákon zvláštní u spíší za-
doktor Fořt