1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pondělí dne 8. srpna 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. HIsty
předplácí sn
v Praze v administraci
na něsie . . . . . . 2
aa čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvají donáškeu
na měel
pa čtrrt ieta . . . . 7 K 50h
na měsie . . . . . . 2 K 90 h
Poštou:
an miáste
n dtv neia . . . . s k oo
s dvojí zísilkou
na měsíe
na čtrrt leta . . . . 11 K
Praha
5
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Boj o Port Artur.
Z Petrohradu, 7. srpna. Offici áln
zpráva.) V telegramu generála Stessela,
zaslaném císaři Mikulášovi, se oznamuje: Jsem
šťasten, moha oznámiti, že naše vojsko ve dnech
26., 27. a 28. července odrazilo vše ch ny
útoky Japonců s velkými jich z trá-
tami. Nadšení posádky jest neobyčejné. Eskádra
podporovala boj, střílejíe na japonské loďstvo.
Naše ztráty v těchto 3 dnech obnášejí asi 1500
mužův a 40 důstojníků, kteří jsou většinou
těžce zraněni. Dle sdělení Čiňanů a za-
jatých Japonců činí ztráty na jn-
ponské straně asi 10.000 mužů. Ztráty
ty byly pro nepřítele tak značné, že neměl ani
kdy své mrtvé a zraněné odněsti.
Z Petrohradu, 7. srpna. (C.-B.) »Ruská
telegr. ag.« oznamuje z Čifu z dneška: Dle
informací z čínského pramene byl dne 5. t.
m. bojován na pozemní straně Port
Arturu krutý boj. Japonci byli s vel-
kými ztrátami odraženi.
Počet mrtvých odhaduje se na
10.000 mužů. Velitel generál Stö s se-
řídil sám osobně boj. Stav našeho vojska jes
výborný.
Z Tokia, 7. srpna. (C.-B.) Úřadní zpráva.
Admirál Togo oznamuje: Dne 5. t. m. večer
přibližily se dva japonští torpédoborci ke vjezdu
do přístavu port arturského za účelem rekognosce.
Artur
Stessel
Mikuláš
Japonec
Eskádra
Stö
Petrohrad
Tokio
Togo
6
article
Hned potom vyplulo 14 ruských torpédoboreů
z přistavu a snažily se japonským lodím zabrá-
niti zpáteční cestu. Když pak se dostalo Japon-
cům posily dalšími torpédoborci, napadli ostře
Rusy, načež Rusové ustoupili do přístavu. Ja-
ponci neměli žádných ztrát. Vrátili li se Rusové
do přístavu beze škody, není známo.
Z Petrohradu, 8. srpna. (Původní telegram
»Národních Listů«.) Úřadní zpráva oznamuje;
V bojích, svedených ve dnech 25., 26. a 27.
července, Rusové odrazili všechny
útoky Japonců. Ztráty jejich obnášejí
1500 mužů a 40 důstojníků. Japonei ztra
tili asi 10.000 mužu.
„Knight Commander“ dobrou
kořistí.
Z Petrohradu, 7. srpna. (C. B.) »Novoje
Vremja« uveřejňuje tento telegram z Vladi ve
stoku: Kořistní soud projednával 5. srpna zá
ležitost potopeného anglického parníku » Knight
Commander« a uznal za právo, že je parník i
nákladem oprávněnou kořistí a že po-
topení jeho s mezinárodním prá-
vem se srovnává. Při jednání vyšlo na
jevo, že náklad, klerý z železničního materiálu
sestával, určen byl přes jsponské přístavy do
Čemulpa a to nepochybně pro stavbu že
lezné dráhy ze Seulu k ústí řeky Jalu.
Ruská offensiva?
Z Paříže, 7. srpna. (C.-B.) V telegramu
»Matinu« z Petrohradu se potvrzuje, že Ku-
ropatkin dostal rozkaz, aby další ústup ru-
ského vojska zastavil a zahájil offen-
sivu. V Petrohradě prý počítá se s tím, že
Port Artur do deseti dnů padne.
Rus
Japonec
Matin
Artur
Petrohrad
Rusová
Seul
Jal
Paříž
Ku
Knight Commander
Knight Commander
Novoj Vremja
Vlad
7
article
Zpráva Kuropatkina.
Z Petrohradu, 7. srpna. (C.-B.) Telegram
vrchního velitele generála Kuropatki na,
zaslaný císaři, ze včerejška oznamuje: Včera
učinil nepřílel rekognosci jižní fronty
Účinnou palbou našeho dělostřelectva byla za-
pálena osada Henčujanca, vzdálená 18 kilome-
trů na severovýchod od Njučvanu. Nepřátelský
oddil, záležející z dvou až tří eskadron, dal se
na útěk, zanechav na místě dobytek, čásť zá
sob, nábojů a kotle i s potravinami, připrave
nými k vaření. Prchající nepřítel byl pronásle-
dován střelbou našeho dělostřelectva. Současně
zahnali naši kozáci japonskou jízdu z osady
Denciaku a naše jízda vypudila japonské přední
stráže z Tolunčaje, 5 km. vzdálené od Henču-
jance.
Francouzský konsulární agent
v Njuěvanu zatčen.
Z Paříže, 6. srpna. (C.-B.) »Matin« ozna-
muje z Tjencina: Posel, přibylý z Njučvanu.
oznámil zdejšímu francouzskému konsulovi, že
Irancouzský konsulární agent v Njučvanu by.
ve středu večer Japonci zatčen. Fran-
couzský agent žádal za propuštění dvou ne-
oprávněně zatčených Francouzů. Japonci poža-
davek ten zamítli, načež došlo k živým roz-
kladům, následkem kterých byli pak konsulární
tent i oba Francouzi deſinitivně zatčeni. Kon-
slární agent obrátil se na amerického konsula
a vyslal pak, když tento nemohl intervenovali,
posla do Tjencina.
Inspekění cesta ministra Chilkova
Z Petrohradu, 7. srpna. (C.-B.) Ministr do-
pravy kníže Chilkov odjel na inspekci prae
u dráhy zabajkalské a okružní bajkalské. Jizda
po okružní dráze bude zahájena asi v polovině
záři. Kladení druhých kolejí na sibiřské dráze
bylo prozatím odloženo. Ministr dopravy
zamitl nabídky zahraničních společností na kla-
dení koleií těch.
Kuropatki
Japonec
Fran
Francouz
Chilkov
Petrohrad
Denciako
Henč
Paříž
Matin
Kon
km
8
article
Telefonické zprávy,Nár. Listů.
Německý výkonný výbor.
Z Vídně. Sobotní schůze německého vý
konného výboru nezúčastnili se, jak povědomo,
zástupci německého velkostatku. Třeba se to
cpětovně s německé strany vysvětlovalo tím, že
pro odjezd jejich do různých letních sidel po-
zvání jim nemohlo býti doručeno, předce absti-
nence jejich pokládá se za projev nesouhlasu
německé akce proti vládě v otázce slovanských
puned Orgán ústaváckých velkostatkářů pro
hlašuje rovněž, že akce, kterou Němci zahájili.
není vhodnou. List ten praví: »Bylo znemož-
něno, aby na schůzi té braly účasť všechny
strany. Tím již napřed bylo vyloučeno dosažen
účelu schůze té, totiž dosažení enunciace takové
váhy a autority, jaká by se musila přikládat
všemi činitely jednohlasněmu projev
spojených německých stran. Při nejmenším je
pochybno, zdali ukvapeně svolaná schůze byla
účelna, protože z věcných i politických důvodů
sotva byla vhodnou.« List varuje německé
strany, aby nepovolovaly nátlaku radikálů.
Chtějí pozvat císaře do Chebu.
Z Vídně, 8. srpna. »Všeněmecká
korrespondence« sděluje z Chebu : Jest
úmysl pozvati císaře za jeho pobytu v Marian-
ských Lázních do Chebu.
Sehönerer vzhledem k tomu zaslal
dnes náměstku starosty Bernardinovi list.
ve kterém píše, že toho dne, ve kterém
císař bude v Chebu uvítán, vzd
se hodnosti čestného měšťana.
Proslýchá se, že policie v tom případě
kdyby císař Cheb navštívil, zakáže vyvěšen
velkoněmeckých praporů.
Němec
Bernardin
Vídeň
Cheb
Mariany
9
article
Telegramy „Národních Listů“
Telegramy „Národních Listů“
Císař do Marianských Lázní a Karlových Varů
Z Vídně, 7. srpna. (C.-B.) Císař odee-
stuje dne 15. srpna več. do Marian-
ských Lázní, aby navštívil anglického krále
Edvarda a přibude tam 16. ráno. Následují-
cího pak dne (17.) odjede císař na několikaho-
dinnou prohlídku Karlových Varů a od-
cestuje téhož dne nazpět do Išlu.
Anglická výprava do Tibetu.
Ze Simly, 7. srpna. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: Anglická výprava
do Tibetu dorazila dne 3. srpna o po-
lednách beze všech dalších bojů do L has sy.
Porta a ekumenický patriarchát.
Z Cařihradu, 6. srpna. (C.-B.) Porta učinila
poslední dobou opělné pokusy, aby zrušila soud-
covské právo ekumenického patriarchy v záleži-
tostech pozůstalostních. Včerejší synoda a jej
poradní sbor usnesly se, že podají proti zá-
měrům Porty důrazný protest
kdyby protest bez účinku zůstal, že jako v roce
1891 prohlásí, že je patriarchát pronásledován
a že daji uzavříti kostely.
Z Cařihradu, 6. srpna. (C.-B.) Zakročením
řecké vlády a zdejších vynikajících osobnost
byla krise v ekumenickém patria
chátu odklizena. Dva členové synody
opustili opposici a ostatní členové opposice sll
bili, že se budou ve svém jednání mírnit.
Edvard
Port
Karlová Vary
Vídeň
Mariany
Išlu
Simla
Tibet
Cařihrad
Reuterův
10
article
Nezdařený attentát.
Z Monievidea, 7. srpna. (C.-B.) »Agence
Havas«. O attentátu na presidenta
Battla oznamuje se dále: Když vůz presi-
denta Battla, který se svou rodinou na procházku
si vyjel, za uliční roh zatáčel, vybuchla mina,
jež umístěna byla pod ulicí v tunelu. Tune
tento vycházel z jistého neobydleného domu.
Dlažba a koleje městské dráhy byly vytrženy.
ale president a jeho rodina zůstali neporušeni
Také nikdo jiný neutrpěl při tom pohromy.
O původeích attentátu nic se nevi.
K attentátu na ministra Pleva.
Z Paříže, 7. srpna. (C.-B.) »Echo de P'arise
oznamuje z Petrohradu: Jak se ujišťuje, jes
totožnost útočníka na ministra vnitra Pleva
zjištěna. Včera byly opět dvě o so b
zatčeny.
Francie a Vatikán.
Z Říma, 7. srpna. (C.-B.) V kruzích vati-
kánských se ujišťuje, že papež upustí letos o
přijetí kardinálů u příležitosti výročí své koru-
novace, aby se vyhnul oslovení, v němž by po
připadě musil se zmíniti o diplomatickém kon
fliktu s Francií, čímž by mohl situaci zhoršiti
Americké loďstvo.
Z Paříže, 7. srpna. (C.-B) »Agence Havase
oznamuje z Ville Franche: Oddil severoameri-
ckého loďstva, který zde meškal, odplul dne
dopoledne do Smyrny-
Havas
Battl
Pleva
Paříž
Petrohrad
Francie
Vatikán
Řím
Villa Franche
Smyrna
echo jít P
11
article
Výstava obrazů L. Kuby v Podě-
bradech.
Výstava obrazů L. Kuby v Podě-
bradech.
Událostí pro rodné město malíře L. Kuby
pro celý kraj a zajisté i významnou událost
všeho českého světa uměleckého bylo sobotn
zahájení výstavy Kubovy, jež má potrvati čtrnác
dní, aby podala nejen důkaz o znamenité výši
vývoje umělce nanejvýš interessantního, ale i do-
klad o probudilosti kraje, který dodati má své
vnímavé obecenstvo výstavě.
Výstava zahájena byla již v sobotu dne
6. t. m. za přítomnosti representantů městské
obce, výstavu obělavě podporující, za účastenstv
hojného elegantního obecenstva, zvláště dam.
Také knížecí manželé Hohenlohovi se dostavili.
Úprava výstavy, ve třech sálech budovy
záloženské, půldruhého sta obrazů, z daleké
většiny obecenstvu neznámých, překvapuje svou
jednoduchou nádherou, upomínající na moderní
vkus vystavovatelský — sama jako vytříbený
celek jest uměleckým dílem, jaké by i hlavnímu
městu vystačilo na několikatýdenní atrakci.
Umělec sám, jak nám jej ukazuje výběr
nejlepších praci poslední doby, jeví tvářnost už
docela jinou, než na jakou nám zanechal v Če-
chách před léty vzpomínku. Osvěžoval ji sice
tu a tam nemnohými zásilkami do Rudolfina a
výstav Jednoty výtvarných umělců, a z ukázek
těchto bylo zjevno, že dřivější folklorista, ethno-
graf a hudebník, který vídal v malbě nejvýš
pomocnou uměnu svých speciálních bádání, stal
se vážným, skutečným umělcem malířem, už
L Kuba
Kubův
Pod
Rudolfinum
obraz L . Kuba
12
article
rozhodnutým a na dosmrti štětci porobeným.
Počaly se dostavovati po velice názorně a způ-
sobně i poutavě malebných akvarelech po vět-
šině instruktivního účele, na cestách i doma
hotovených, z Mnichova Kubovy kartony, akva-
relované s virtuositou, prozrazující, že Ludvik
Kuba vnikl do nejzazších čar a kouzel umění
barvami vodovými a že dostoupil jisté výše, se
které s oprávněnou pýchou pohlíží do nížin
svého dávného amatérství, jež mu vložilo kra-
bici s barvami do rukou.
Byly to neobyčejně jemně viděně, poeticky
cítěně a svůdně sugestivně podané imprese kra-
jinné, kteréž oproti dřívějším široce výpravným
studiím Kubovým z Bosny a Hercegoviny i pů-
vabně barevným deskriptivám z krajů českých
působily spíše jako hudební věty néžných lyri-
ekých nálad a sem tam nějaké technicky pi-
kantní capricio dosvědčilo, že Kuba přišel akva-
relu už i na poslední chutě. Současně se na
výstavách pražských objevovala velice solidně
opravdově míněná plátna, pravidelně podo
bizny, přinášejíce už podnět k zamyšlení se na
závidéní hodnými úspěchy L. Kubovými z dob
kdy se s velikým uměním poprvé popadl do
křižku na život...
Že vyšel vítězem, že totiž má »vyhráno«,
vidíme na souborné jeho výstavě, v rodišti jeho
pořádané. Nachází se tu ovšem slň nejkrásněj-
ších Kubových akvarelů, z nichž některé upo
mínají na nejeennější jeho žně z doby jihoslo-
vanských jeho potulek za sluncem, vzduchem
žhavou barvou, za nejmalebnějším rázem figu
rálním.
Kubův
Ludvik
L Kubův
Mnichov
Kuba
Bosna
Hercegovina
13
article
Západ slunce u Mostaru č. 9, Motiv z bo-
senského městečka č. 23, Stará Hercegovk
č. 45, starý známý Hamala ze Sarajeva č. 47.
Risto Jaaič čís. 49, z krajinných motivů pak
mostarské pole č. 74.
Některé budějovické veduty, akvarelem
olejem tlumočené, živě připomínají dotčený již
Kubův lyrický impresionismus, jejž přejal i do
svých olejových studií (Cihelna v Husliku z jara
č. 129 a týž objekt v létě č. 130). Některé
z těchto obrázků, jako drobný akvarel »Budě-
jovice na podzim« č. 116, budí zrovna stesk
po výmluvné akvarelistické vervě Kubově, le
houčké ve svém dotknutí strun nejhlubších
dojmů, brilantní svou vírtuositou.
Je tu malý akvarel nazvaný z ma lířské
školy č. 7, ten vyzírá ze stěny jako pohled
na drahou tvář, — frapantně upomíná Ludka
Marolda a jeho distinguovanou techniku, míně-
nou sic hlavně pro reprodukci, ale tak vroucně
ctěnou amatéry nezapomenutelného malíře. J
to ovšem jediná a zajisté naprosto nechtěná, oči-
vidně náhodná ukázka, neboť Ludvík Kuba jes
svůj — i hlavou i rukou. Ovšem že jeho for
mální dialekt jest vzdálenou připomínkou umě
lecké mluvy Mnichovanů, jinak nutno hledě
na L. Kubu jako na umělecký zjev, jímž při
byl do souzvuku českého umění ton, evičenému
sluchu již dávno povědomý, ale nyní dorostlý
na výmluvnost a silu na přiště nepostráda
telnou.
Kubův
Marold
Kuba
Mnichovan
Mostar
Sarajevo
Buda
Kuba
14
article
Jádrem a podstatou výstavy Kubovy jsou
jeho olejové obrazy, především podobizny,
druhé řadě krajiny, z nichž nejkrásnější jsou
vzpomenuté již budějovické architektury s klá-
šterním motivem nad řekou. Zádumčivou mluvu
starobylých imponujících budov dovede L. Kub
opakovati stejně jako intimní stesk šeravé kra-
jiny. Vesele vypravuje o svém rodném městě
na Labi, hradem Poděbradovým opanovanéma
několikráte selkáme se na výstavě se studi
fysiognomie prastarého hradního donjonu, ba
rokní helmici opatřeného. (Čis. 26, 46, 60, 90
112 a j. v.)
Portréty výstavy jsou provedeny s pompou
skvělé palety a vervou ruky, již neodolá žádný
barevný problem, z oněch přečetných a př
malbě osobnosti v interiérů mnohdy tak složi-
tých a obtížných. Co do lieně karakteru zobra-
zené osoby asi nejvíce poutati bude s velikou
láskou malovaná Podobizna zakla
datele musea p. J. H. (č. 33) vyskytujíe
se ještě v doublettě poněkud intímnější než
slavnostní portrét tento, věnování umělcovo po-
děbradskému museu. Nejedna z těchto podobi
zen jest pozorovateli radostným překvapením,
všechny jsou dokladem, že nám činiti jest s umě
ním velikým a mistrem nepopíratelným. Tak
Podobizna p. Š. (č. 30) jest rozkošným dokla-
dem ve vystížení individuality v typu, neklam-
ného jejího pochopení a bezpečně neomylného
jejího výkladu barvou i formou. Oko plno duše, li
intelligence, celek obrazem závidění hodného stáří.
Kubův
Poděbradův
Kuba
Labe
15
article
Totéž platí o velice representativní a dekorativní
podobizně dra. B. B. (č. 4) Krásnou
studií výrazné damské hlavy distinguovaného
typu jest Damská podobizna (č. 12), vy-
skytující se ještě dvakráte, jednou v hladkém
sladkém pastellu, jemuž velice mohutné a vý
řečné slovo odkouzlil Kuba na »Studii k dam
skému portretu (č. 37). Z dokladů koloristické
výše Kubovy budiž zvlášť uyedena »Podobizne
sl. M. J.« a »Dáma se žřatými květi
nami« (č. 87) jakožto důsledné provedení ba-
revných themat. Co se týče malebné mohoue-
nosti Kubova štětce, pracujícího široce, kvapným
nánosem tekuté barvy, vroucího žáru a lesku
nejpěknějším úspěchem studia světla a stínu je
dnoduchými, ale přesvědčujícími prostředky jest
olejové líčení »V malířské škole mnichovské«
reprodukované také v skvostném katalogu vý
stavním. Co do karakteristiky dovede ostatně
Kuba vyvolati až věrojatnou siluelou figury,
jejíž tváře nelze viděti než stinnou partii s ně-
kolika nanešenými světly, lze postřehnouti n
postavě v pravo, jako že na obrázku tom i vše
ostatní žije a tyje lidským a světsky skutečným
životem. Jakožto zajímavý doklad suggestivnost
věrně karakterisujícího štětce, podávajícího do
konalou ilusi, dlužno uvésti č. 65 »Výměnkář
na Poděbradsku«. Hlavy této studie, plné vzduchu
a světla, jsou plny výrazu, bodrosti a veselí sta
rochů — přihlédnutím z bezprostřední blízkost
k obrázku viděti, že krom barevného valéru na-
malováno do těch tváří sotva víc než nic. Ale
to »sotva víc« už stačí. Zdá se vůbec, že barva
Kubova, neobyčejně průzračná a smaltově žárná.
nž na paletě živne . . . Není pochyby, že tento
Poděbraďan jest velikým a intelligentním ko-
loristou.
K. M. Č.
B B
Kubův
Kuba
Poděbradsko
16
article
Pátý sjezd abiturientů učitelských
ústavů v Plzni.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Myšlenka vzbuzená organisací učitelstva českéh
pořádati sjezdy abiturientů učitelských ústavů padla
na dobrou půdu, ujala se a vzkvétá, jak viděti z do-
savadních sjezdů a nejnovějšího v Plzni, kde za četn
účasti nastávajících učitelů, utužena páska vížicíje
s učitelstvem dosavadním. Navázány zde nové styky
zahájen vstup do řad učitelských, mladí spolupracov-
níci vytkli sobě budoucí směr a cil: pracovati v orga-
nisaci na prospěch české národní školy
neodvislé a povznesení českého člo-
věka
Z blízka i z dáli přibyli četní abiturienti z roku
1904, z Příbrami, Kutné Hory. Jičína, Prahy atd.
V sobotu odpoledne byla prohlídka města a jeho pa-
mátností různých, večer byla v Měšťanské besedě
akademie za účasli smyčcového kvartetta Spolku
českého učitelstva v Plzní (pp. J. Košař, R. Ditě, .
Krofta a Florian), dále sl. učitelky R. Dítětove
žákyně hudební školy pí. Paršové-Zikešové v Praze
hudebního skladatele virtuosa Stanislava Sudy
a pěveckého odboru. Akademie měla zdařilý průběh
jednotlivé výkony byly bouřlivě aklamovány a zane-
chaly nejlepší ohlas; zábava byla velice přátelská.
V neděli o 9. hodině dopolední byla ve vetké
dvoraně Měšťanské besedy valná schůze velice
četně obeslána, též slečny učitelky absolventky se
hojně dostavily.
J Košař
Kroft
Florian
R Dítětov
Paršová Zikeš
Sud
Plzeň
Příbram
Kutná Hora
Jičín
Praha
spolek český učitelstvo
17
article
Jmenem Spolku českého učitelstva v Plzni učitel
p. Bažant z Třemošné uvítal přítomné, mezi nimi
starostu král. města Plzně p. JUDra Václava Pe-
táka, zástupce Ústředního spolku jednot učitelských
v království českém říd. učitele p. K. V. Tučka ze
Šťáhlav, jednatele spolku p. Bohdana Skálu z Prahy
a p. F. Lajbla z Třemošné, dále zástupce akadem
spolku kraje plzeňského »Radbuzy«, žurnalistiky atd.
vítá vstup abiturientů do organisace učitelské jako
nové bojovníky za společné ideály, a přeje sjezdu
aby slovo zde proslovené stalo se skutkem. (Vý-
borně!)
Na to zvolen za předsedu p. Jankovec z Plzně
za místopředsedkyni sl. Venigová, za zapisovatele
p. Killinger z Prahy.
Starosta dr. Peták vřele pozdravil sjezd jme-
nem obce, připomínaje, že městská rada ihned pře
vzala protektorát nad sjezdem se zřetelen
k důležitosti jeho pro stav učitelský, pro naše škol-
ství a náš dorost. Po zásluze oceňuje poslání uči
telstva pro veškeren náš život a ujišťuje učitelstvo
přízni obce a všeho obyvatelstva za veškerou práci
učitelstva pro školu a mimo školu. Přeje učitelstvu
splnění jeho ideálu a sjezdu provolává Na zdar
(Bouřlivý potlesk.)
Bažant
Václav pe
K V Tuček
Skála
F Lajbl
Jankovec
Killinger
doktor
Peták
Plzeň
Třemošná
Šťáhlavy
Praha
Jmen spolek český učitelstvo
spolek p
spolek kraj plzeňský » Radbuza
18
article
Jmenem »Radbuzy« a sludentstva, sdruženéh
kolem »Časopisu pokrokového studentstva« posluch
filosofie p. Čadek uvítal pány abiturienty, pouka
zuje na společnou práci studen!stva
s učitelstvem ve prospěch osvěty
svobody, jakož i na společného nepř
tele, odmítaje rakušáckou školu a dovolávajes
národní, pokrokové školy. (Souhlas.) Přeje rokování
všeho zdaru. (Potlesk.)
Učitel pan Lajbl z Třemošné uvítal sjez
jmenem Zemského ústředního spolku
jednot učitelských na prahu práce abiturient
ve prospěch samostatné národní školya
učitelského stavu, kdy jde o to, uplatnit cile
námi vytknuté v našem kulturním programu
a vybudovat pravou kollegialitu v
prospěch svobodné, na nikom nezavislé
škole. (Potlesk) Uvědomte si cíle tylo, celý národ
pozná ve vás nadšené zápasníky za právo a sprave-
dinost. Provolává společné práci za heslem »Osvětou
k svobodě!« »Na zdar! (Bouřlivý potlesk.)
Potom p. Jan Vepřek, abilurient paedagogia
v Kutné Hoře, pojednal o doplnění studi
mladého učitelstva, zvlášlě směrem univer-
sitního vzdělání, čtením moderních spisů z paedago
giky a psychologie, prohloubením studia řeči a litera-
tury české, při čemž líčí též důležitost helletrie, dále
děje země- a národopisu po stránce modern
stejně doporučuje pěstování řečí moderních, dále
mezinárodní dopisování učitelstva, cestování, pěsto
vání hudby, studování místních ekonomických a so
ciálních poměrů atd.
Čadek
Lajbl
Vepřek
Radbuza
Třemošná
Kutná hoře
19
article
Vzděláním jedině lze imponovati hamižnému
světu a vymoci si lepší postavení, jim tak dostaneme
se na půdu obecného dobra dle hesla: mez
lid! Na cestě té mosí se nás/ujmouti učitelská
organisace, my ji musíme doplnit organi
sací vlastních srdcí a duší. Nezavírejme
se před lidem, stýkejme se s ním často ve spolcíe
sokolských i hasičských a jiných, jež mají kulturní
program. Pečujme o přednášky, knihovny, o dobr
časopisy, divadlo, hudební večírky, jen chutě ku
práci! Pracujme pro národ, lid nám bude vděče
a splní se slova Komenského, že po přejití vichřice
hříchy našimi na nás uvalené, navrátí se nám
opět vláda věcí. (Potlesk.)
Řečník prohlašuje, že abiturienti zůstanou věr
nými syny svého národa. Český národ byl povždy
prvním bojovníkem za pravdu a pravda zvítězi
Hlasme se i my k prvním průkopníkům pravdy ve
svém veřejném působení. (Souhlas.)
Na to o úkolech a práci budoucího učilelstv
promluvil abiturient pan František Dressler, který
pravil mimo jiné: »Chceme býti učiteli nejen mlá
deže, ale celého národa. Chceme vytvořiti český typ
ducha pravé lidskosti, pravé intelligence české a vy
chovávati dorost v lásce národní. (Bouřlivý souhlas.
Komenský
Dressler
20
article
My chceme bojovat za všechna práva a potřeby
naše. «
Říd. učitel p. K. Tuček ze Šťáhlav pojednal
o zákonné a právní půdě učitelského života a půse
bení, poukazuje na nejdůležitější zákony a nařízení
jichž jsou celé spousty, hojnost jich mluví o povin
nostech našich, ale málo o právech, nad to povstá-
vají četně rozpory ve výkladu a sice proti nám a našim
občanským právům. Učitel musí si uvědomit proto
všechny zákony a nařízení na prospěch své obrany
jakož i školy, nejlépe poraditi se tu se staršími učiteli-
kollegy a udržovati přátelský styk, ten jest nejlepš
prostředek, nad dovolávání se zákonů, tak bylo v do-
bách nejsmutnějších pro náš stav a školství naše
jedině při shodě takové bylo možno národu našemu
zápoliti s ostatními národy. (Výborně!) Přeji vám
abyste se pohybovali na půdě bratrství a kol-
legiality. (Potlesk a souhlas.)
O ideálu učitele podle kulturníh
programuučitelstvačeskoslovanskéh
pojednal abiturient paedagogia v Přibrami pan
Klika. Pravil: Učitel musí býti dnes umělcem, jemu
jest duše dětská, čím básníku první jarní květ. Pokra-
čujne ve svém vzdělaní neoddávejme se klidu, po-
znejme své vady, přilněme k sobě v organisaci. Mu-
síme sejíti k lidu, povznášeti ho k sobě při dobré
tiché, ušlechtilé práci své. (Potlesk.)
Jměnem ústředního spolku p. Bohdan Skála
z Prahy v řeči své praví, že cena sjezdů a účas
V drobném prodejír
ranní číslo o sobě . . . za B b
odpolední
. . . . za 2h
Ve flialkách na venkově
ranní čtslo. . . . .
odpolední
. . . . . . . 3h
Inserát
platí se kotově zapřež.
Přečplacení a inserty přijímá z dmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakce
tiskárna a expadice „Národnich Listů“.
Rukopisy se novracejí
10h
K Tuček
Skála
Šťáhlavy
Praha
21
article
značně stoupá, toť důkazem, že myšlenka; pořádat
sjezdy, byla dobrá. Ve 120 okresních učitelských jed-
notách jest 8000 učitelů sdruženo v ústředním spolku:
Staňte se i vy platnými členy učitelské organi-
sace, zvláště nyní, kdy řetěz zpátečnictví spíná
školství. Česká veřejnost by se měla starat o školství,
pak by se jistě postavila proti ohlupování lidu.
(Výborně!) Nápomocná má býti též pokroková žurna-
listika a naše pevná organisace. Z dobrého vybírejts
to nejlepší; udržujte též styky s kollegy mladšími na
ústavě, pamatujte na naše učitelské podniky: knih-
kupectví, záložnu, „Dědictví Komenského“, časopisy
učitelské. Posléze děkuje řečník pořadatelům sjezdu
a všem účastníkům přeje všeho zdaru v novém po-
volání. (Potlesk.)
Předseda provolal další činnosti „Na zdar!“ (Bouř-
livý souhlas.)
Tím sjezd o 1/412. hod. dopol. za povznesené ná
lady všech ukončen
Komenský
22
article
Sjezd soukromých úřadníků
v Jaroměři.
Sjezd soukromých úřadníků
v Jaroměři.
Úpravný Sokolský dům v Jaroměři hosti' včera
jeden z krajinských sjezdů soukromého úřadnictva.
Poprvé sešlo se v místě tolik příslušníků stavu řeče-
ného, a zřídka as bývá jinak ovšem vlídná Jaroměř
svědkem tak důstojných, klidem a věcností vynikají-
cích schůzí. Takový ráz sjezdu bez nadsazování při-
znal jeden z přitomných poslanců, z nicnž dostavili
se pánově Formánek, dr. Sláma, Kotlant, Srdínkoa
Dvořák; jiní se omluvili. Dále byl přílomen nám okr.
starosty pan dr. Postler, za město pan dr. Paul a pan
taj. Ezr za Jednotu samosprávných úřadníků.
Sjezd obeslán byl ovšem nejvíce z místa a bliž-
šího okolí, avšak také některé vzdálenější odbory byly
zastoupeny, z nichž zejmena vítán byl delegát z Pro-
stějova; jinak byli tu účastníci z těchto odborů Jednoty
soukromých úřadníků: Mladá Boleslav, Něm. Brod,
Nový Bydžov. Král. Dvůr n. L., Hlinsko, Kutná Hora,
Hořice, Hradec Král., Chrudim, Karlín. Vys. Mýto,
Náchod, Pardubice, Písek, Praha I.—VI., Praha VII..
Praha VIII, Česká Skalice, Smiřice. Za ústřední výbor
byli přítomni pánové prof. Landa a taj. Hašourek
pánové Hlaak a inž. Hlodek.
Formánek
doktor
Sláma
Kotlant
Srdínko Dvořák
Postler
Paul
Král
Landa
Hlaak
Ing
Jaroměř
Mladá Boleslav
Německo . Brod
Nová Bydžov
Hlinsko
Kutná Hora
Hořice
Hradec
Chrudim
Karlín
Mýto
Náchod
Pardubice
Písek
Praha
Smiřice
Český Skalica
23
article
Středem sjezdu byla ovšem schůze, konaná po 10
hod dopol. v Sokolském domě, kdež pan dr. Pau
pozdravil shromáždění jménem města. Předseda míst-
ního odboru Jednoty soukromých úřadníků, pořadatel-
stva sjezdu, pan Šioněk, v srdečné řeči uvílací na-
značil účel sjezdu. Má býti jedním z pracovních pro-
středků soukromého úřadnictva a informací i propa-
gováním požadavků téhož posloužiti k dosažení cílů.
jež si vytklo sdružené soukromé úřadnictvo. Misto-
předseda Jednoty pan prof Landa promluví o organi-
saci a pan taj. Hašourek o pensijním pojišťování. Ze
sjezdu nechť roznese se nový zápal pro věc společnou.
nechť přispěje ke zmohutnění Zemský jednoty sou-
kromých úřadníků v král. českém, kterou jedině z
svého representanta považujeme.
Na to zvoleni k řízení sjezdu: předseda pan cukr-
mistr Al. Slonek z Vys. Mýta, místopředsedy pánové
Grof z Prostějova a Šroněk z Jaroměře; zapiso-
vateli pánové Kochlöffel a Kodeš z Jaroměře.
doktor
Pau
Šioněk
Landa
Al
Slonek
Vys
Grof
Šroněk
Kochlöffel
Kodeš
Mýto
Prostějov
Jaroměř
sokolský dům
24
article
Ujav se předsednictví, pan Slonek vílě znovu
shromáždění, zejmena pány poslance i ostatní hosty
a sděluje zvlášť omluvy starosty Jednoty pana řed-
Zelenky a poslance dra. Fořta. Dle programu udělil
slovo panu prof. Landovi, aby pojednal o orga-
nisaci soukromého úřadrictva. Obsažná
látka byla předmětem poutavých výkladů a nalezla
porozumění ve shromáždění. Řečník naznačil řadu
požadavků společných celému stavu a vytkl dosažení
jich jako úkol, který má rozřešiti sdružení. Za panují-
cího nadbytku pracovních sil těžko jest jednotlivci do-
síci plné a zasloužené odměny za práci a on začastě
bývá využitkován nad míru Ochranné zákonodárství
obmezuje působnost svoji na dělníka, úřadníka ve služ-
hách soukromých nedbá, ponechávajíc upravování
jeho služebních poměrů „volné úmluvě“, jejíž „vol-
nost“ stává se illusorní, an úřadník nalezá se pravi-
delně pod nátlakem nepříznivých poměrů existenčních.
Nápravy lze dociliti jen prací společnou, kterou by
nejlépe mohla prováděti nucená sdružení po způsobu
pomocnických hromad, úřadnické komory nebo pod.
Slonek
Zelenka
profesor
Landa
25
article
Zatím musí pracovati organisace dobrovolná, ja-
kou jest Jednola. Referent líčí dosavadní činnost Jed-
noty, ukazuje na výsledky její práce na poli veřejno-
právném i v oboru své pomoci.
V ohledu poslednějším dlužno zvlášť akcentovati
bezplatně zprostředkování míst a poji-
šťování pro případ nezaměstnanosti, jež
se v Jednotě řadu let s úspěchem provádí
Ve všech poměrech by se arci dalo vykonati ještě
více, kdyby se každý příslušník stavu nad osudem
svým i svých milých rozpomněl a přiložil ruku k
společnému dílu v jednotě, která si právo na existenci
již dobyla a uhájiti dovede, Jen ve sdružení lze hle-
dati zlepšení poměrů a proto prohlubování a ulužo-
vání organisace musí býti jednou z nejpřednějších
úloh soukromých úřadníků
Když dozněl potlesk po řeči páně Laudově, pro-
mluvil pan Hašourek o povinném pensijním
pojišťování soukromých úřadníků
Laudův
Hašourek
26
article
Pravil v podstatě: Téší-li se pensijnímu zaopa-
tření vojáci z povolání, úřadníci státní, učitelé, kněží
a pod., volají-li po zaopatření invalidů, starců, vdov
a sirotků dělníci, domáhá-li se pojišťování takového
živnostnictvo, vidíme-li i advokály, lékaře, umělce zři-
zovati pensijní ústavy: smějí se zajistě i soukromí
úřadnici snažiti, aby nepropadli nouzi a hladu za
předčasné neschopnosti ke práci a v pokročilém věku,
jakož i aby uchránili takového osudu vdovy a sirotky
svoje-
Statislickým vyhledáváním bylo zjištěno, že slu-
žné soukromých úřadníků skrovným výměrem svým
znemožňuje nahospodaření potřebného groše pro stáří
nebo rodinu; z těchže příčin jsou nedosažitelnými vý-
hody soukromého pojišťování. Soukromý úřadník se
také jako ostatní massy lidu nezámožného nepojišťuje,
dokud nemusí, jsa olrokem bezstarostnosti, pokud
neuze hlasitě na dvěře nelluče. Soukromá pojišťovna
ovšem také každého nepojistí. Za takových okolnosti
jest potřebným povinné pojišťování všech příslušníků
určité kategorie pracovníků v oblasti jednoho a téhož
hespodářského obvodu za spolupřispívání zaměstna-
vatelů, ve zvláštních ústavech a s užitím průměrné
premie.
27
article
Společnému úsilí soukromých úřadníků jedno-
tlivých národností této polovice říše podařila se vy-
moci vládní předlohu zákona o povinném pojišťování
soukromých úřadníků. Předloha tato přikázána v so-
ciálně-politickém výboru sněmovny poslanecké panu
dru. Fořtovi, aby o ní podal referát. Pan poslanec
dr. Fořt přepracoval osnovu a přinesi návrh uskuteč-
nitelný a života schopný, jak dokazuje okolnost ta,
že v podrobně debatě nejpodstatnější kusy návrhu
tohoto téměř beze změny byly přijaty. Nedělností par-
lamentu zastaveno arci i další projednávání předlohy
ve výboru sociálně-politickém
Rečník uvádí obsah osnovy pensijní, zabývá se
šíře jednollivými odstavci a upozorňuje zvláště, ž
jde o pojišťování, v němž podmíněna jest výše
požitků výši příspěvků, kterouž okolností musí býti
disciplinována suma požadavků. Vůbec nelze očeká-
vati, že bude uzákoněním pensijního pojišťování pro-
bém soukromého úřadnictva ihned ideálně rozřešen,
V posuzování věci jest třeba rozvahy na straně sou-
kromého úřadnictva, neboť návrh zákona má arci také
nepřátele, kteří by věc snadno ubili, kdyby jim polí-
ráním osnovy pomohli také úřadníci sami
Zcela otevřeně žádají zamítnutí projektu v podi-
vuhodné jednomyslnosti německé orgány velkopodni-
katelské a sociální demokraté. Tito tvrdí, že by se
provedením pensijního pojišťování zvláštního oddá-
lilo uzákonění pojišťování dělnického a velkopod-
nikatelé zase hrozi, že zákon zvláštní u spíší za-
doktor
Fořt