Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemědělstvi

3

Obchod

4

Průmysl

5

Finančnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 60. ze dne 1. března 1907.

7 article O živnostech řeznických v Praze

O živnostech řeznických v Praze Pojednává mag. kom. dr. Sluka. Zřízení ústředních jatek v Praze mělo nejenom z následek rozvoj a zmohulnění živností s apro- visaci velkoměsta souvisicích, nýbrž mělo též vliv na rozčlenění kmenové živnosti řeznické. V nejno- vější době vznikla nová větev této živnosti, totiž tivnost velkořeznická. Ježto vznik této živnosti vzbu- dl nejistotu co do způsobu uspořádání živnoslensko právních poměrů, jest účelem tohoto nojednání, aby příslušní živnostníci uvědoměli si obsah svého živno- stenského oprávnění a čeho třeba zařídili; neboť tím vyhhou se častému obesílání k úřadu živnostenskému (magistrátu) a četným pokutám pro přestoupení před- pisů živnost. řádu. Z té příčiny hodlám pojednati co nejstručně (neuváděje pi.sl. zákonných předpisů) o jednotlivých tivnostech, které směřují k aprovisaci města masem díle pak o tržních poměrech ve směru živnostensko- právním v trhu dobytčím v ústředních jatkách a ze- jněna pak o živnosti velkořeznické.

doktor Sluka Praha

8 article

Živnosti, o něž se jedná, jsou dvojího druhu A. takové, jež vyvinuly se z kmenové živ nosti řeznické, která obsahovala právo: a) porá- žetí dobylek jakého-koli druhu, b) právo úpr a v a zpracování všech čáslí poraženého dobytka, a ko- nečně c) právo prodeje poraženého dobylka bu v celku neb v částech (výsek); B) živnosti obchodní k aprovisaci mměsta zasem směřující. ad A. Z kmenové živnosti řeznické vyvinula se talo odvětví: 1. Živnost „řeznická“ dle nynějšího vý- znamu. Živnost tato je jaksi prvorozenou větví kme- nové živnosti řeznické. Obsahem jejím jsou práva. která kmenové živnosti příslušela, vyjma právo úpravy masa vyuděním a vyjímajíc neomezený prodej u zeného masa. Udění masa, výroba sa- lámů, uzenek a podob. řezníkům vůbe'c nepřísluší. ježlo právo to mají pouze uzenáři a prodej uzeného masa jest omezen pouze na zbytky t. j ony části kleré v čerstvém stavu se neprodaly) a jež musí dát řezník dříve vyuditi uzenáři, neboť sám nesmí ani zbylky masa udíti Ačkoliv tato živnost obsahuje nejširší opráv- nění ze všech odvětví živnosti řeznické, přece f ak- ticky omezují se nynější řezníci zviáště na po- rážení dobytka hovězího a výsek hovězího masa v krámech přímo na konsumenty a porážení drobného dobytka a výsek masa z něho jest pouze vedlejší jich činností (podružnou). Řezníkům nepřísluší právo živý dobytek po živnostensku prodávati. Naproti tomu smějí však k doplnění své potřeby přikupovati mase a poražený dobytek a i toto maso prodávati; nebo každý výrobce má právo přikoupiti předměty sv živnosti a je prodávati, pokud ovšem tento přiku jest povahy výpomoc ne.

9 article

Řezníkům přisluší právo prodeje koží ze zabi tého jimi- dobytka. Ku prodeji jich použivají t. č. pro- dejního družetva v jatkách zřízeného.— Tot družstvo nemusí míti živnost. listu na obchod (ko- misionářství) s kožemi jestliže: a) přijímá do prodeje kůže pouze svých členů, b) odevzdává-li výtěžek z prodeje jich po snážce režijních nákladů jen těm členům svým, kteří kůže práv ě do prodeje odevzdali. Jestliže tedy by prodávalo kůže nečlenu a z prodeje jich část, byť i jen k uhražení nákladu udržovacích (na př. na vydržování úřadníka) si srá- želo, event jestliže výtěžek z prodeje koží po srážce režie se neodevzdá celý jen těm členům, kteří kůže ku prodeji odevzdali, nýbrž část se srazí a pak mez všechny i tedy nezúčastněné právě členy ve způ- sobě na př. tantiém, podílů a podob, se rozdělí, do- pouštělo by se přestupku živnost. řádu (neoprávně- ného komisionářství s kožemi). Živnostenský list pro živnost, o níž se jedná musí zníti ha živnost „řeznickou“ (bez jakéhokol omezení). Pro přislugníky télo živnosti utvořena psou společenstva řezníků a sice: a) staroměstských, b) novoměstských a vyšehradských, c) malostran- ských, hradčanských a holešovických a konečněd josefovských. Příslušnost řídí se dle okresu, v němž je stanoviště pro výsek masa (krám). Pomocníky jes lřeba přihlašovati u Ústřední nernocenské pokladny pomocníků při společenstvech řezníků v Praze, P opovědi živnosti jest prokázáti buď kvalifikaci řez- nickou neb uzenářskou

Praha

10 article

2. Živnost „řeznicko-obchodnická“ čil drobnořeznická“. Živnost tato jest užšího ob- sahu než živnost ad 1. uvedená. Obsahem jejím jes oprávnění k porážení drobněho (zejména ve- přového) dobytka a k prodeji masa z něho. Právo úpravy a zpracování masa přísluší drobnořezníkům jen potud, pokud se nejedná o činnost, která spadl do oprávnění živnosti uzenářské, zejména plat o nich totéž, co jest ad 1. (při živnosti „řeznické“ uvedeno ohledně práva udění a prodeji uzeného masa a dále ohledně prodeje živého dobytka a práva pří- kupu masa. Drobnořezníci nesmějí porážeti ho- vězí dobytek a maso z něho prodávati, napret tomu smějí prodávati maso z drobného do- byika nejenom v malém přímo na konsumenty, nýbrž i ve velkém v celých kusech neb čtvrtích, byť i ne přimo na konsumenty (na př. obchodníkům, uzená- řům a pod). Živnostenský list zní z pravidla n tivnost „řeznicko-obchodnickou“ nebo „drobnořezní- ckou“. Ovšem ten, kdo má širší oprávnění, toliž živnostenský list na živnost „řeznickou“, jest ovšem dle zásady právní „in majori minus continetur oprávněn provozovati ve skutečností i živnost drobno leznickou. aniž by musil měniti svého živnostenskéh Pro drobnořezníky v Praze živnost provozujíci jest zlízeno společenstvo řezníků-obchodníků v Praze Pemocníky jest přihlašovati u nemocenské pokladny pomocníků při společenstvu tomto zřízené. Ohledne opovědi platí totéž jak ad 1. jest uvedeno.

Drobnořezníc Praha Praha Pemocníka

11 article

3. Živnost řezníků-porážečů a pařičů Živnost tato jest v počátcích svého vývinu a ne nabyla dosud právní samostatné povahy. Obsah jej jest ještě užší než jak ad 1. a 2. při živnosti „řezni- cké“ a „drobnořeznické“ jest naznačeno a záleží v oprávnění porážeti a pařiti dobytek pro ji né za plat. Zejména porážejí a paří tito řezníci do- Bytek pro komisionáře a obchodníky se zabitým do- Brtkem a miasem Hledíc k hospodářské závislost

Brtek

13 article

listu. těchto živnostníků jest mnohdy poměr jich ke komi- sionářům takové povahy, že jedná se o živno- stenské kryt!. Ježto poměr ten jest činem trest- ním a sice takového druhu, že by trvání jeho mohlo míti zá následek i odnětí živnostenského listu přísl. řezníku, jest třeba varovati před úmluvami. z nichž jest patrný poměr toho druhu. Živnostenský list může přímo zníti na živnos „porážení a paření dobytka“ aneb se širším opráv- něním na živnost „řeznickou“ neb „drobnořeznickou“ (pro drobný dobytek). Příslušnost ke společenstv řídí se zněním živnostenského listu a dle toho příslušnost pro přihlašování pomocníků k nemocen- ským pokladnám. Ohledně opovědi živnosti platí totéž jak ad 1. jest uvedeno 4. Živnost „uzenářská“. Živnost tato vyvi- nula se z kmenové živnosti řeznické tím, že právo úpravy a zpracování masa vyuděním se odloučilo a csamostatnilo se, ježto v Praze byly ty nejlepší podhmínky pro přeměnu tohoto oprávnění v samo- (Dokonč.) statnou živnost.

Praha

14 article

Stávky v Rakousku 1908. Statistický úřad vydaí právě zatímní data o stávkách v Rakousku r. 1906 V Rakousku bylo v minulém roce 963 sporů pracov ních a sice 919 stávek a 44 výtuk. Uvedenými 919 stávkami bylo postiženo 3790 podniků, z nichž bylo 748 velkozávodů. Stávkami postižené firmy zaměst návaly 217.009 dělníků, z nichž práci astavilo 135.260 t. j. 62 3%. V Čechách bylo 343 stávek t. j. 37.3% všech stávek v Rakousku vůbec a bylo jimi postiženo 1151 závodů (z toho 321 velko závodníků) s 73.292 dělníků, z nichž stávkovalo 51.067. Na Moravě bylo 68 stávek (7.49%). a po- stíženo bylo jimi 213 podniků (58 velkozávodů), za- městnávajících 32.456 dělníků, z nichž nepracovalo 20,066. Ve Slezsku propuklo 49 stávek (5.39%)a stávkovalo tam 21.764 dělniků. Poměr počtu stávek v jednotlivých královstvích a zemích byl tento: stávkujících dělníků počel všech

Rakousko Čechy Morava Slezsko

15 article

Čechy . . . . . . . . . . 37.8 Slezsko . . . . . . . . . . 161 Dolní Rakousy . . . . . . . 15.6 Morava . . . . . . . . . . 14.0 Halič. . . . . . . . . . . 65 Štyrsko . . . . . . . . . . 38 Přímoří . . . . . . . . . . 1.6 Bukovina . . . . . . . . . 1 4 Tyroly . . . . . . . . . . 08 Korutany . . . . . . . . . 0.6 Krajina . . . . . . . . . . U4 Horní Rakousy . . . . . . . 0.3 Dalmacie Solnohrady . . . . . . . . O. Roku 1906 připadalo na jednu stávku průusně 147 dělníků slávkujících. V 182 připadech (19.8 rocent všech) postíženo v r. 1906 více podniků jednou stávkou a připadalo na skupinovou slávku 44 184 stáv. kujících (32.7 procent). Stavek jedtch jedinem závodu) bylo 737 případů (80.2 procenta všech stávek) s 91.076 stávkujícími. Mezi stáavkami kr a e S procent všech stável 1 až 5 dnů . . . . . . . . . 420 6 10 .. . . . . . 164 11 . 15 „ . . . . . . . s 3 16 » 20 . . . . . . . . . . »9 21 » 30 „ . . . . . . . . . 59 31 . 40 . . . . . . . . . . a 4 41 » 50 - 51 100 . . . . . . . . . . 12 déle než 100 . . . . . . . . . . 7 neznámou dobu . . . . . . . . . 9.7 Hlavním podnětem byla i loni nespokojenost se mzdou a dobou pracovní. Mimo to se projevily: nespokoje- nost s řádem pracovním, z propuštění dělníků, ne- obliba s představenými. Nespokojenost se mzdou byla stávkovým podnětem v 63 2 proc., s pracovn dobou v 23, propuštění dělníků v 16, neobliba před stavených v 25 % všech stávek. Co se výsledku týče, jeví se za r. 1906 tento obraz : Skončily stávky

Čechy Dolní Rakousy 4 Tyroly Korutany Horní Rakousy Morava Halič Bukovina Krajina Dalmacie Solnohrad 4 41

16 article

s plným výsledkem . . 172 12.732 18.7 9.4 s částečným výsledkem. 444 82.204 48.3 608 bez výsledku . . . . 247 37.253 26.9 27.5 výsledek neznám . . . 56 3.071 6.1 2.3 S částečným a celkovým výsledkem končilo 67 proc. všech stávek se 70.2 proc. všech stávkujících. Ze všech 919 stávek bylo 697 = 75.8 proc. všech stávek stávkami útočnými, 101 = 11.0 proc. obrannými 121 = 132 proc. nelze v tomto směru určiti. Z trhů peněžnich. (28. února.) Obchody na bur- sách ochabují stále více a tato nepatrná činnost spe- kulace na prahu jarní doby je v pravdě velmi ab- normální. Ochabuje-li již konjunktura? Tato otázka která uprostřed příznivých zpráv odevšad byla nad- hozena, dobře charakterisuje pesimismus bursovních kruhů. Dnes zpráva z amerického trhu železářského poněkud upokojila a bursy poněkud oživily. Nikoliv však přílišně a trvale. Praha. Klidné smýšlení se na burse stále udr- žuje a dnes placeny 4% kom. dl. úpisy české zemské banky za K 99.35 a akcie strojírny Daňkovy obcho- dovány za K 481.50. Dále podáváno za akcie: Česko spol. pro průmysl cukerní K 138.—, Podolské cemen- tárny K 205.50, Rakousko-uherské banky K 1771.— První českomoravské strojírny K 875.— peníze.

Daňkův Praha Rakousko

17 article

Videň. Nepříznivé posuzování porad vyrov- nacích, dále vlažnost, která panuje na berlínském trhu báňském a obavy ve příčině konjunktury n novoyorském trhu dodaly smýšlení na začáteční burse ncutěšený ráz. Kursy byly stísněny. Zvláště kreditky, akcie státní dráhy, alpinky a lombardky trpěly. Příznivou výjimku tvořily jen akcie dolno-rakouské eskomptní společnosti, které byly vyšší. Na polední burse byla rovněž slabá nálada. Na celé čáře došlo k prodejům, zvláště v běžných papírech kulisových. Kreditky utřpěly ztrátu 4 K, akcie státní dráhy 5 K alpinky 8 K. Také akcie anglobanky, unionky a ban- kovního spolku byly nižší. Také ve šraňku však bylo slabé smýšlení. Nejcitelněji postiženy byly hodnoty petrolejářské, z nichž karpatky klesly dokonce o 35 K. Schodnice o 10 K. Akcie hirtenberské patronky, ley- kam-josefodolské a magnesitové také klesly. Akcie pražsko-želozářské, moslecko uhelné a polabské brly

18 article

slabší. Na trhu k ukládání uherská korunová renta klesla. Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn 414 až 4/1s. Berlín. Včerejší realisace, jež zejména ke konci Bursy na trhu báňském i kasovním záznamy značně stlačily, zastaveny a docíleno i v jednotli- vých akciích vyšších kursů. Ku přechodnému tomuto zotavení přispělo i zlevnění soukromého diskontu o 142%. V dalším průběhu dostavily se nové pro- deje, zejména v některých papírech železářských, což mělo za následek, že trh končí celkem chabě. Akcie domácích bank málo změněny. Z cizích kreditky na Vídeň nižší. Americké dráhy zanedbávány. Z ruských titrů byl pro kreditky zájem stejně velký jako včera akcie bank slabší. Soukromá sazba úroková 43/4 7%. Živnostenská banka. Ve schůzi správní rady, ko- nané ve čivrtek dne 28. m. m., předložena a schvá- lena byla bilance za rok 1906, vykazující po srážce správních výloh, daní a pod. 1,994.933 K 9 h či- slého zisku, statutárnt dolace reservních fondů obnáší 107.822 K 24 h. Správní rada usnesla se navrhnouti valné hromadě, položené na 17. března t. r., aby vy- plácela se 62% dividenda, t. j. K 12.—, jako roku loňského.

Bursa Berlín Vídeň živnostenský banka

19 article

Česká Eskomptní banka měla včera dopoledne valnou hromadu ve svých místnostech na Přikopě za přítomnosti 14 akcionářů se 6275 akciemi a 145 hlasy. Předseda bar. Kubinzki věnoval vřelou vzpo- mínku bar. Portheimovi, který byl dlouholetým místo- předsedou banky. Čistý výnos dosáhl výše 1.342.132 kor. 2 hal., po odečtení příspěvků pro reservní fonda účet tantiém v obnosu 117.763 K 84 h zbývá čistý výtěžek 1,224.368 K 18 h, k tómu přenos zisku z r 1905 v obnosu 1,299.339 K 69 li, celkem 2,523.707 K 87 b. Čistý zisk takto rozdělen: dividenda 10% na 30.000 akcií = 1,200.000 K, revisorům 1200 K. zbytek 1,322.507 K 87 h, přenesen na nový účet. Reservní fondy akcionářů dosáhly výše 14,988.035 K, pen- silní fond má jmění 1,762.569 K. Při doplňovacích volbách opětně byli zvoleni de správní rady: baron Kubinzki, Vilém Kuxa Josef Sobitschka, revisory Arnošt Janovský, Aug. Moscheles a Vilém Ott, ná- hradníky Max Epler a dr. V. Landesmann.

Portheim Kubinzki Kuxa Sobitschka Janovský Aug Moscheles Ott Epler doktor V Landesmann Český Eskomptní banka

20 article

Vyrovnání s Uhry a politika seslátňovací. Od té doby, co postálněna severní dráha, nebylo v postát- ňovací akci pokračováno. Vysvětluje se to mimo jiné zajisté také tím, že jest jistá spojitost mezi vyrovná- ním s Uhry a převedením společnosti státní dráhy do majetku státu. Jednou z největších otázek ve vy- rovnání jest dohoda mezi Rakouskem a Uhrami vo- tázce železničních tarifů. V dosavadním vyrovnání stanovena jest totiž pro rakouské a uherské státní drá- hy plná vzájemnost tarifních výhod, takže rakouské zboži má právo na všechna snížení tarifů, která po- skytují uherské státní dráhy zboží uherského původu a naopak. Tato vzájemnost platí však pouze pro státní dráhy a nikoli pro dráhy soukromě, v příčině nichž nepřináleží státu imperativní dozor nad tarify. Kdyby nyní bylo v postátňovací akci pokračováno, a kdyby do nového vyrovnání přejato bylo podobné opatření v příčině tarifů, platila by talo vzájemnost také stran nových, k síti rakouských státních drah přičleněných linií. Jest tudiž jasno, že v Rakousku pohlíží se na tuto otázku se stanoviska, že nutno miti nejdřive ji- stolu stran úpravy tarifní otázky mezi Rakouskem a Uhrami, než rozhodnuto bude o pokračování v po- státňiovací akci.

Uhry Rakousko

21 article

U-ředn4 álek vonkýl. 1ul.-k . P'raze konala v tomto měsíci IV. řádnou valnou hromadu. Ze zprávy o činnosti mladěho dosud ústavu vyjímáme velni pěkně cilry docílených výsledků, tak na př. účeť vkladů dostoupil na 594.454 K 67 h a účet podílů na 103.080 K. Z obou těchto položek jest vidno, jk důvěra ústavu věnovaná stále roste a mohutní. V účtě rozvážném za r. 1906 vykazuje: Aktiva: Pokladní hotovošt 15.960 K 17 h, půjčky na směnky, cenné papiřy a dlužníci v účtě 542.350 K 42 h. pokladniční přebytky 148.116 K 32 h, inventá? 2867 K 55 h, depo- slta 9000 K, nedoplacené úroky 688 K 58 h, zásoba tiskopisů a přeplaceně nájemné 1894 K 43 h. kolky a výlohy soudní 413 K 11 h: úhrnem 721.320 K 58 h. Pasiva: Závodní podíly 103.080 K, reservní fond 6785 K 24 h. vklady 594.454 K 67 h, fond pro možné ztráty 60 K 73 h, kauce 9000 K, přeplacené úroky na rok 1907 6187 K 7 h, správní přebytek 1752 K 87 h úhrnem 721.320 K 58 h. Uváží-li se, že záložna hostin- ských započala svoji činnost v r. 1903, v době pro peněžní úslavy velmi kritické, jest nutno tím více uznati docilených pěkných výsledků. Záložna lato ne- přestala však na provozování pouze obchodů zálo- ženských, nýbrž ona snaží se jako stavovský ústav stavu hostinskému co nejvíce býli nápomocnou a jemu pokud možno nejvíce prospěti. Za úkol vytkla si ná- slodující novou činnost: 1. obstarávati a zprostřed- kovati nákup všech potřeb živnosti hostinské a výčep- nické pro členy: 2. poskytovati úvěry na pivo, aby hostinští nestali se závislými odběrem piva na pivo- varech, 3. vybavovati pokud možno hostinské z trvají- cích závazků odběru určitého piva, 4. záložna chce prověsti důkladnou organisaci úvěru stavu hostin- ského na základě čistě svépomoci, 5. chce provésti mohutnou organisaci kapitálu stavu hostinského.

1 ulice

22 article

6. chce dále obstarávati inkaso pohledávek jednotli- vých pivovarů u pp. hostinských. O jednotlivých vy- tknutých bodech činnosti této přineseme podrobně úvahy v některém příštím čísle našeho listu. Z ná- stinu vytknulých bodů nové činnosti záložny hostin- ské shledáváme, že záložna tato dobře pochopila svoje úkoly a zájmy svého stavu dobře sleduje, i jest třeba, aby jen pp. příslušníci tohoto stavu buditel- skou myšlenku k rozvoji nejen peněžního ústavu svě- ho, nýbrž celého stavu dobře pochopili a hojně v ka- ždém směru ji podporovali, neboť provedení cíle vy- tčeného znamená pro stav po stránce hospodářské něco velikého, co se nyní okamžitě ještě ani vystih- nouti nedá. Z důkladné organisace stavu jest zvláště potřeba v prvé řadě organisace hospodářské. České názvesloví, nářadí a náčiní průmyslu dře- vařského, jehož naši odborníci dřevařští ode dávna postrádali, vydá Jednota českých dřevařských průmy- slníků zemí koruny české se sídlem v král. hlav. mě- stě Praze nákladem odborného časopisu „Česko-mo- ravsko-slezský dřevařský průmysl“. Uvedená knížka. redakcí uvedeného listu společně s tajemníkem Jed- noty zpracovaná, obsahovati bude správné české( německé) pojmenování strojů, nástrojů, nářadí a pří- strojů pomocných, používaných na vodních a parních pilách, v závodech ke zpracování dřeva, v truhlářství, řezbářství, soustružnictví, kolářství, tesařství, bednář- ství, košíkářství atd. atd. Publikace tato bude míti tu výhodu, že bude vydána česko-německy a německo- česky. Cena bude stanovena pokud možno nejnižší.

Česko

23 article

Objednávky přijímá již nyní administrace odborného časopisu „Česko-moravsko-slezský dřevařský průmysl“ na Král. Vinohradech. Divišova ul. čp. 15n. Výstavka celovlněných látek české výroby. Ke článku pod tímto nadpisem v čís. 59. našeho listu uveřejěném, jest nám ještě se zmíniti, že čestně po bok nové továrny na sukna iy. Josef Špaček spol. v Prostějově, staví se jedna z nejstarších českých to- váren látek soukenných fy. Josef Klubal á syn v Chrudimi. Výrobky továrny této požívají již léta chvalné pověsti pokud se jakosti i vyvzorování týče a můžeme našemu vlasteneckému obecenstvu v zájmu národním i hospodářském doporučiti, pře- svědčiti se o hodnotě výrobků obou těchto českých továren také u firmy: Antonín J. Preiningen v Praze, na Král. Vinohradech neb v Ko- líně, která výrobky tyto v bohatém výběru na skladě má a ve svých výkladních skříních vystavuje. Druhý kurs rybářský pořádán bude Jihočeským sdružením rybářským v Č. Budějovicích v tamní české rolnické škole počátkem měsíce května t. r., jak usne- seno na shromáždění rybářů z celých Čech, v Budějo- vicích dne 24. února t. r. konaném. Četní vynikajíc odhorníci připověděli již svou účast na přednášení

Král Josef špaček Klubal Antonín Preiningen Divišov ulice Prostějov Chrudim Praha Vinohrady ko Č . Budějovice Čechy Budějo Českomoravskýslezský sdružení rybářský

24 article

takže pro jednotlivé odbory rybářské bude postaráno měrou nejlepší. Přesný pořádek i exursní bude v čas vyhlášen. Přihlášky přijímá Jihočeské sdružení rybář- ské v Č. Budějovicích. Olázka dovozních listů na obilí. Výbor uherského zemědělského spolku, který jest také výkonným vý- borem zemského svazu zemědělských sdružení, konai předevčírem schůzi, na které bylo jednáno tské o zná- mém návrhu posl. Lähne na zavedení systému dovoz- ních listů. Po delší debatě usneseno, přímlouvati je za připuštění dovozních listů za účelem podporování vývozu mouky, má býti však, jak je to zamýšleno také u dovozních listů na slad a ječmen, dovoleno použí- vání dovozních listů pouze u finančních cel. Z amerického trhu žslezářského. „Iron Age“ píše Obchod s hotovým železem a ocelovými výrobky roz- vinuje se uspokojivým způsobem. Válcovny jsou plně zaměstnány. Trustu udělené nové objednávky rovnají se celé měsíční jeho výrobě. Ocelářský trust jest proti zvýšení cen drátěných výrobků a rour. Trh se suro- vým železem jest bez podnětů se sklonem ke snížení prémií. President ocelářského trustu prohlásil, že do- cházející objednávky jsou větší, než v roce předešlém Společnosti s ručením obmezeným v Uhrách. Zemský svaz uherských průmyslníků připravuje, jak se z Pešti sděluje, návrh zákona o společnostec s ručením obmezeným. Vypracováním návrhu zákona pověřena odbarná anketa, do které vyslalo své zá- stupce také ministerstvo spravedinosti. V poradách se pokračuje a návrh zákona bude po nějakém čase předložen vládě.

Č . Budějovice Uhry Pešť uherský zemědělský spolek svaz zemědělský sdružený Iron Age

25 article

Výroční trh v Uhlířských Janovicích bude se ko- nati v pondělí dne 4. března 1907. K tomuto trhu vypraven bude zvláštní vlak ráno z Kolína. Nakou- pený dobytek možno ve stanici místní dráhy (Kolín- Uhl. Janovice—Čerčany) za dozoru okresního zvěro lékaře nakládati a ihned po trhu odvězti. Banky, záložny a spořitelny. Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Praze. Stav vkladů na pokladniční poukázky a vkladní knížky činil koncem měsíce února 1907 K 73,633 579.53. Česká průmyslová banka. Vklady peněžní činily koncem února K 32,026.266.— oproti K 30,911.276.— v měsíci předešlém, tudíž více o K 1,114.990.—. Kromě toho bylo v oběhu vlastních 4zprocentních bankovních dlužních úpisů v obnosu K 12,429.300.—. Pražská úvěrní banka. Vklady na knížky pokladniční poukázky a na běžný účet činily koncem února 1907 celkem K 28,734. 164.96. oproti minulému měsíci o K 982.751.11 více Ústřední banka českých spořitelen v Praze. Stav vkladů ke dni 28. února t. r. 60,710.618. 74. vklady z kom. zápůjček 4,360.060.68, celkem K 65,070.679.42. Trhy peněžní. Pražská bursa. V Praze, 28. února. Oficiální záznamy znějí Základní úpisy české zem. banky 4 % Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4 0 . . . . (v K) 4 0 Mel. úpisy . . » (ve zl.) 49% . . . (v K Žel. . . . . Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 4 % Dlužní úpisy České prům. banky 41/2e Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . 4 9% Zástavní listy mor. hyp. banky 59% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49%. Želez. úpisy . , , 4 %. Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2 „. hal. zem. banky 41/2

Uhl uhlířský Janovice Kolín Naka Janovice Čerčany Čechy Morava Praha živnostenský banka Český průmyslový banka úvěrní banka Český průmyslový místní dráha

26 article

Kom. dl. úpisy . . . 4% Železnič. , » . . 4 % Zást. listy Hal. akc, hyp. banky 4 1/29 „ . . . . 490 „, Rakuberské banky 490 . . Dolnorak. byp. ústavu 4 9 , 31/r Kom. dl. úp. , 31/n Zástavní listy Rak. hyp. banky Prior. obl. spol. rak. míst. dráh Ruská stát. půjčka z r. 1906 4.2 0 Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 0 (ve ste. Dubnová Květnová . . (v pap. Červencová spol. renta (ve stř.) 41 0. Rakouská zlatá renta . .. 4 10 korunová renta a 31/s e investiční. Česká eskontní banka . . . . akci Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . Hospodářská úvěrní banka . Moravská eskontní banka . Pražská úvěrní banka Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka Haličská akc. hypoteční banka. Rakousko-uherská banka . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojirna . . . . Rustonova strojírna Česká báňská společnost . . Češká společnost cukerní . . Český pivovar v C. Budějovicích Kolinska továrna chemická .. Podolská cementárna . . . . Poldina hut Pražská železářska společnost První česká rafi. v Modřaniech „ tov. orient. cukro .

Prior Daňkův Rustonův Poldin Hradec Králové Rakousko C . Budějovice Rakuberský banka Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka Zál živnostenský banka haličský akciový hypoteční banka uherský banka Český báňský společnost

29 article

Renty; 4procentní papírová květnová . 42procentní » únorová . . žprocentní stříbrná lednová . . . 4.2procentní . dubnová . . 4procentní zlatá rakouská . .. 4procentní korunová rakouská . . 31/zprocentní korunová (invest.) 4procentní zlatá uherská . . 4procentní korunová uherská . 31/2procentní kor. (invest.) uher. ruská půjčka Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/zproc. Hypot. banky kr. českého 41/2proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky

32 article

Banky: Česká průmyslova . . . . . . „ »Union« Hospodářská úvěrní pro Čechy . Živnostenská . . . . . . . . moravská eskontní . . . . . . rakousko-uherská . . . . . . anglo-rakouská . . . . . . . banka pro země rakouské . . . dolno rakouská eskontní . . .. »Merkur«, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . . . uherská všeobecná úvěrní . . . všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednota . . . vídeňská banka »Union« . . . . všeobecná depositní banka . . . Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . . . Česká severní dráha . . . . Duchcovsko-podmokelská dráha. Rak. severo-západní dráha . . Polabská dráha . . . . . Pardubická (Jiho sev.-něm. spoj.) . Pražsko-duchcovská dráha kmen. Pražsko-duche. dráha prioritní . Ústecko teplická dráha Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha . . . Státní dráha . . . . . . . . Jižní dráha Štyrsko-hradecko-köflašská dráha. Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . . Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost . . Plzeňský akciový pivovar . . Daňkova strojírna Brněnská strojírna Králodvorská cementárna Mostecká uhlářská společnost Severočeská uhlářská společnost Západočeská Poldina but Pražská železářská společnosť . Alpská báňská Rýmavsko-muráňská želez. spol. Hirtenbergské továrny na náboje Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. .. Schodnica, petrol. spol. . . . . Pešťská vagonka . . . . . . Devisy a valuty: 95.47 95.50 Curych . . . . . . . . . . 95.42 95.45 Pařiž . . . . . . . . . . . 241.20 Londýn . . . . . . . . . . 241.17 Německá místa . . . . . . . 117.58 117.57 Dvacetifrank . . . . . . . . 19.11 19 11 Rubl papír . . . . . . . . 253 1/2 253.50 . . . . . . . . . 95.42 95.40 Lira

Ferdinandův Lloyd Daňkův Čechy Štyrsko Londýn vídeňský banka všeobecný depozitní banka Český cukerní společnost severočeský uhlářský společnost západočeský Poldin but

35 article

Soukromé (sazby eskontní) . . . 4/4 41/2 41/% 412 Mistní prodeje, podnikané vzhledem na nejistotu v otázce vyrovnacího jednání a následkem. chabosti bursy beriinské, tísnily. Závěrek po přechodném mírném zotavení opět chabý. z. Z Vídně, 28. února. (Telfgr. »Nár. Listů.«) Večerní pursar Kreditky 677.50, po —.— uherské kreditky 825.50, anglobanka 312.50, bankovní jednota 564.—, unonka 585 75, länderbanka 464.25, státní dr. 679.59. —.—, jižní dráha 155.50, polab. dr. 448.50, severozapadní drána 452.50, turecké tabákové 423.50, rýmavsko muraňské 566.—, alpinky 613.50. zvětnová renta 9905, uherska korunova 94. 85, turecké losy 177.—, marky za hotové 117.58, ultimo — —. Smýšlení slabé.

doktor Vídeň

39 article

K. Z Vídně, 28. února. (Tellgr. »Nár. Listů«.) Devisy. (První čísto značí penize, druhé zboží.) Amsterodam šek a krštké lh. 100 hol. zl. K 198.70 193.90, Bukurešť na krátké lhůty —.—, Brussel šek a kr. lhoty ea 100 fr.. — — Německo šek na Brussel na delší ih. —.— krátké ih. za 100 mk. 117.55, 117.75, Německo na delší ihůty 117.60, 11790, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib st. 241.021/2, 241.271/2, Londýn na delší lh. K —.— —.—, Novy York za 100 doll. —.—, Italie šek a kratké lhůty za 100 lir 95..35, 95.50, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrau a ruská města šek a kr. lb. za 100 rublů 252.75, —, Paříz sek 254.—, Petrohrad delší lh. —.- a krátké lh. za 100 tr. 95.40, 95.571/2, Paříž delší Ih. —.—, —.—, Curych a Bastlej šek a krátké lhůty 95.45, 95.60, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. lh. 95.45, 95.60, na delší lhůty —.—.

Petrohrau Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn York Petrohrad Paříž Curych Italia šek

49 article

Ruské papíry v Berlině. Z Berlína, 28. února. (Zpráva Zivnost. banky.) 28. února 27. ú nora 91.25 91.25 41/2 procentní ruská renta 1905. 78.30 144.— 133.— 78.50 áprocentní ruská renta 1902 76.40 76.30 4proc. ruská konsolidační renta 1839 66.80 67.30 3i/zprocentní ruská zlatá renta .. 175.— petrohradská diskontní banka . . 174.50 160.50 petrohradská mezinárodní banka

Berlín zpráva Zivnost . banka

56 article

Drážďanská banka. . . . . . 154 60 Španělské exterieury . . . . . Bochumské ocelárny . . . . . 235.10 . . . 237.60 Lauřina hut Dortmund. Union lit. C.. . . . 81.30 Harpenská uhl. spol. . . . . . 218.— Hibernia . . . . . . . . . —.— Consolidace . . . . . . . . 432.— Severoněmecký Lloyd . . . . 127.90 Packet . . . . . . . . . . 148.30 Turecké losy . . . . . . . . 145.60 Z kasovních papírů: Concordia . . . . . . . . . 376.— Eschweilské . . . . . . . . 241.50 Geisweidské . . . . . . . . 225.— Hochdah! . . . . . . . . . 111.— Katovické . . . . . . . . . 203.25

Lauřin Lloyd Concordia Eschweilský Hochdah Dortmund drážďanský banka Harpenská uhl . společenský

65 article

Závěrečné kursy 28. února 27. února 154.35 154. 35 213.50 214 — 266 50 256 50 444.— 440.— 497.50 497.50 151.— 151.— 176 9 176.50 417.— 244.75 385 — 1767.— 312.— 463..95 596.— 638.— 678 .25 825.25 1076.— 56 4.50 585.25 469.— 1128.— 450.— 448.50 404 50 292.75 5600.— 578.— 679.75 156.25 482.— 1045.— 838.—

585.25 469

66 article

416 50 245.— 385.— 1766.— 315.75 464.50 598.— 641.— 681. 75 825 50 1080.— 566.50 588 50 469.— 1130.— 574.— 453.— 447 50 404.50 221.50 292.75 5600.— 578.— 684.25 159 — 1044.— 845.— 139.— 2645.— 477.— 940.— 756.— 347.— 522.— 2634.— 614.— 565.50 1177.— 557.— 1116.— 570.— 581.—