Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

onslon

3

Praze, v pátek 1. března 1907.

Praha

4

Číslo 60.

5 article

Na ranní a odpol. Histy předplácí se: v Praze v administrael a měsle nčnt lats . . . . 6 K —h s dvojí donáškou za něsle n rrt 1aa . . . . 7 K 60h va Blinlkáchs na město . . . . 2 K 30 Poštou: na něsíe n. . . . . Keoi s dvojí zisilkos na nlst t .. . .ki

Praha ao

6 title

Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácl

Praha

7 article K živnostenskému programu národní strany svobodomyslně

K živnostenskému programu národní strany svobodomyslně Úsilí o vytvoření stavovsko politické orga nisace stavu živnostenského samostatnou živnostenskou stranou nalézá nepopíratelně tu a tam ohlasu. Není pochyby o tom, že hnutí agrární, pokud se projevilo utvořením samostatné stavovské strany, svádí k analo- giím i mezi živnostnictvem a že myšlenka živnostenské strany politické není nesympa- tickou některým příslušníkům stavu, který značnou měrou pociťuje na sobě důsledky soudobé situace hospodářské. Ale při těchto snahach zapomína se, že postavení živnost nictva jest v podstatě jiné než agrárních vrstev. Odkázáno svým působením zvláště na města není zde živnostnictvo rozhodujícím faktorem, nýbrž pouze silnou skupinou zájmovou mezi ostatními vrstvami obyvatel- stva městského, zatím co venkov svou hospo- dářskou základnou jest mnohem jednotnějším (tím ovšem nenapadá nám zastírati zájmové rozpory mezi velikými a malými rolníky.

8 article

mezi rolnictvem větším a zemědělským děl nietvem a p.). Ovšem: upírati živnostnictvu právo na spravedlivé a značné zastoupení ve sborech parlamentních, samosprávných a p. nebude nikdo, kdo si uvědomil význam jeho jak pro naši práci národní tak pro vývoj hospodářský. Ale právě svým sečlánko- váním s ostatními vrstvami městského obyva- telstva odkázáno živnostnictvo na to, aby o dosažení svého zastoupení usilovalo v souhlasu s oněmi skupinami které na základě svého nazírán hospodářského a politickéh jsou ochotny zástupcům živnost nictva dáti svůj hlas. Samostatná stavovsko-politická organisace živnostnictva byla by vysazena nejen tlaku sociálně- demokratických a vůbec dělnických tříd, ale nenalezala by — pod heslem samostatné stavovské politiky — oné sympatie u ostat- ního městského voličstva, jaké by bylo k úspěchu třeba. To jsou momenty, s kte- rými hnutí živnostenské počítati musí a, jak se zdá, i počítá.

9 article

Kdo tedy střízlivě posuzuje poměry dané a kdo se nedává unášeti jednostranným op timismem, pro toho jest zřejmo, že ž iv nostnictvo, usiluiíc o vydatné zastou pení své, jest nuceno ohlížeti se p dohodě s ostatními celonárod- ními stranami, t. j. stranami, kde uzná- vají nutnost udržení a povznesení samostatné práce živnostenské v rámci daného řádu ho spodářského. Při tom, pochopitelně, bude nejúčelnějším pro živnostnictvo, aby navá- zány byly vztahy k té straně, která jak svou prací dosavadní, tak vyspělostí svých repre- sentantů podává nejvíce záruk, že budou zajmy zivnostnictva jí co nejlépe hájeny a že zvoleným přímým zástupcům živnostnictva bude oporou delegace pokud možná kvalifikovaná a poli- ticky následkem toho vlivná. Kdo bez před- sudků přehlíží naše poměry, pro toho jest zřejmo, že jak z politických, tak — a to padá silně na váhu — z hospodářských dů- vodů nejvíce podmínkám temto od povídá strana svobodomyslná

10 article

Nechť se jí činí výtky jakékoli: jisto jest, že měla hlavní zájem na oněch všech opatřeních, která ku prospěchu živnostnictva v posledních letech se stala. To platí nejen o parlamentu vídeňském, ale i sněmu, ob chodních komorách, městech a pod. Strana svobodomyslná pracovala podstatně na re- formě řádu živnostenského, reforma školství řemeslného, pomocné akce všech směrů, pří- pravy k utvoření živnostenské rady a jiných prací řada jest její zásluhou, nehledě ani k tomu, že i ve sboru říšských i zemských poslanců jejích zasedá řada zkušených živ- nostníků. To je přece zřejmo: živnost nictvo bude míti tím více váhy, čím vlivnější bude strana, která bude míti ve svém středu jeho zástupce. V novém parlamentu bude po- stavení živnostníků jak tlakem dělnických, tak agrárních vrstev podstatně stíženo. Ne- vystihuje podstaty věci, kdo dokazuje, že agrární směry a zajmy živnostnictva jsou si blízky. Již boj, který vzplanul o působnosti výrobních a prodejních společenstev země- dělských, jest toho dokladem. Celým svým rázem jest živnostnictvo odkázáno na vrstvy městské a jeho úspěchy mohou býti tím větší, bude li ná ležeti ke straně, která si za cíl vytkla ochranu zájmů celku národ- ního a tedy všech jeho vrstev, protože zde nejlépe bude možno nalézti všestranný sou- hlas pro upravení potřeb, jež by jinak na- rážely na odpor stavovských stran jiných Vědoma si svého poslání v tomto směru, přikročila národní strana svobodomyslná k re- visi svého programu hospodářského vzhledem k moderním potřebám a speciálně stavu živnostenskému, na jehož udrženía posílení jako liberální strana všemi prostředky působiti musí. věnováno zde značné zření. V uvedené osnově programu se praví:

11 article

Obtížné poměry, ve kterých zápasiti musí živnosti a obchod, opravňují tato od- větví, aby od zákonodárství a veřejné správy dožadovaly se podpory a péče v témže roz sahu jako zemědělství Strana musí přičiňovati se nejprve o to, aby ochrana, která poslední opravou živnostenského řádu některým odvětvím živno- stenským a obchodním byla zaručena, pro- váděna byla správními úřady v plném rozsahu a v tom duchu, v jakém byla mí- rob de mes el Způsob, jakým postupuje se dosud ku povznesení menšího živnostnictva cestou tak zv. maloživnostenské akce, jeví nedostatky ve dvojím směru: především ne- postupuje se v zemích jednotně, ježto akce ta roztříštěna mezi ústřední orgány státní a zemské orgány samosprávné; mimo to na- dána je akce ta nedostačujícími finančními prostředky. Z toho vyplývají tyto dva požadavky 1. Dlužno usilovati o to, aby maloživnosten ská akce přenesena a sjednocena byla v jednotlivých zemích v zemských orgánech, v nichž by spolupůsobili zástup cové zemské samosprávy, státní správy i živ nostnictva samého; 2. třeba vymoci této akc z veřejných fondů prostředky tak velké, jaké poskytují se na podpůrné akce zemědělské. Pracemi ve veřejných ústavech, z prostředků poplatnictva vydržovaných, nemá živnostnietvu způsobována býli soutěž. Při dodávkách pro státní, zvlaště pro vojenské potřeby, budiž na živnostnictvo bran náležitý zřetel; jmenovitě dlužnov parlamentu i v delegacích domáhati se toho, aby střednímu a menšímu živnostnictvu při- kázán byl na vojenských dodávkách podí mnohem vyšší, než jest podíl nynější.

12 article

Družstevní ruch v živnostnictvu podporován má býti týmž způsobem a roz- sahem, jako v zemědělství. Třeba zřídili orgány, které by při tom byly živnostni- ctvu radou i skutkem nápomocny; dále dlužno družstvům živnostenským poskytovati z veřejných prostředků podpory a bez- úročné úvěry v těchže formách, jako zemědělským družstvům. Proto bude třeba pamatovati ve státních i zemských rozpo- čtech na tento účel. Zvláště naléhavou jeví se býti potřeba, aby o úvěrní potře b menšího živnostnictva postaráno bylo způso bilou úvěrní organi s a cí. Provádění předpisů, týkajících se živno stenských poměrů, budiž zaručeno tím že na hlas živnostenských spole čenstev bude brán příslušný zřetel, a že zástupcům živnostnictva přiznáno bude účastenství ve správních orgánech při rozhodování o záležitostech živnosten ských. Organisace živnostnictva doplněnaa vybudována má býti zřízením živnosten ských rad v jednotlivých zemích Poradní sbor živnostenský, který při mini- sterstvu obchodu má býti zřízen, nebude míti pro živnostnictvo valného významu, jak dokazují zkušenosti získané s poradními sbory zemědělskými a průmyslovými. Pokud půjde o úpravu poměrů živ- nostníka ku pracovním silámu něho zaměstnaným, nutno postaviti se na stanovisko, že úprava ta ma býti pro obe strany stejně spravedlivá; jmenovitě v pří padech porušení pracovního poměru má živ- nostník míti nárok na tutéž ochranu jako

14 article

zaměstnaný. V rámci reformy pojišťo- vání dělnictva musí dána býti možnost, aby i menší živnostnictvo bralo podílna této sociální instituci. Jak ze znění programu zřejmo, jde straně o seriosní a všestrannou práci pro živnost- nictvo a není pochyby, že bude ochotnai při volbách zasaditi se o z volení živnostníků. Bude pouze na odborných organisacích živnostenských a ostatních na váhu ještě padajících, aby se stranou svobo- domyslnou v jednání vstoupily. Vůle dobré jest na naší straně dosti. A to nutno závěrem důrazně připomenouti tím více najdou přání živnostenská ohlasu, čím větší a význačnější bude stra na. která bude je obhajovati. Radi- kální hesla v práci parlamentní nemají zvuku valného, jak zkušenosti posledních dob pro- nikavě ukázaly. A živnostnictvo přece chce positivní práci pro sebe. V tomt směru jest mu strana svobodomyslná zárukou nejbezpečnější.

15 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 28. února. (Uherská koali ce a vyrovnání.) Dnes započaly ve Vídn ministerské konference o novém vyrovnání ra- kousko-uherském. Před konferencí obě vlády měly dlouhé porady, jaké stanovisko mají hájit oproti odpůrci. O stanovisku uherské koalice tedy i uherské vlády sdělují se vídeňské „Iní. některé podrobnosti, z nichž vyjímáme následu jící. Autonomný celní tarif uherský nutno poklá dati za dílo, jež z vůle legislativy i koruny na bylo moci zákona. Parlamentní vyřízení tarifu jest tedy jen důsledek stavu, který fakticky na byl už platnosti. Projedíkní tarifu nemůže také míti rozhodující vliv na vyjednávání o nové vy- rovnání. Rakousko nemá práva se tomu vzpírati poněvadž jeho zájmy netrpi tím újmy. Opírajíe se o platné zákony z r. 1867 a 1899, Uhersko nedovolí, aby se Rakousko vměšovalo v jeho prívo, jako nepřipusti, aby se uzavřelo nové vy rovnání, jež by sáhato dále, než do roku 1917.

Praha Rakousko Uhersko

16 article

Koalice nechápe, jak Rakousko může spatřo- vati rušení recipročity v tom, že se celní tarií projednává ve výboru. Porušení reciprocity na- stalo by teprve tehdy, kdyby Uhry poskytly ně kterému cizímu státu hospodářské výhody na újmu Rakouska. V koalici nabyla proto vrchu domněnka, že Rakousko mluví o porušení reci- procity jen proto, aby mělo důvod žádati za to nějaký ústůpek vessvůj prospěch. Nyní začiná vyjednávání přímo mezi ministry; uherská vláda vynasnaží se, aby se vyjednávání urychlilo tak aby do Velikonoe byle jasno, možno-li uzavřiti nové vyrovnání, neb jsou snahy o dohodu marny. Dospěje-li se k výsledku zápornému, pro- jedná se uherský celní tarif, vyřízený ve výboru dosud jen všeobecně, lmned po Velkonocích, také v rokování podrobném a na to vyřídí se i ve sněmovním plenu. V Praze, 28. února. (Premianti pol- ského kola.) Úřadní zpravodaj polského kola posuzuje v „Dzien. Polsk.“ činnost polských poslanců v bývalém parlamentě, aby ukázal, kteří ze starých poslanců jsou nenahraditelní a musejí tedy býti zvoleni i do parlamentu nového.

Uher Rakousko Praha

17 article

Absolutně nenahraditelné jest dle jeho soudu celé bývalé předsednictvo polského kola. totiž David Abrahamowicz, Mich. Bobrzyňskia dr. Duleba. Za užitečné má pisatel dra. Kozlowského a Starzyňského, jenž si o Poláky získal velikých zásluh, zejména ve volebním vý boru. Podobné zásluhy má i prof. Glabiňski jenž obratně rozdělil volební okresy v Haličí ve prospěch Poláků. Dr. Malachowski vyníki jako předseda živnostenského výboru. Dr. Kolischen osvědčil se dobrým znalcem otázek národohospo- dářských, v nichž měl dobrého pomocníka v po- slanci Bindrovi. Dobré vysvědčení obdrželi ještě poslanci bar. Batlaglia, P. Pastor jako vůdce klerikálního středu, právníci Gižkowski, Jablon- ski a Krolikowski, Vlad. Gniewosz jako znale stázek vojenských, prof. Górski, Struszkiewiez a Moysa. Krakovšti demokraté při zkoušce prý propadli, poněvadž reptávali proti solidárnosti polského kola; jediný Stw ertnia obdrže dostatečnou, poněvadž prohlásil, že z kola ne- vystoupí.

Abrahamowicz Mich doktor Duleba Kozlowski Starzyňský Polák Malachowski Kolischen P Pastor Gižkowski Jablon Vlad profesor Górski Struszkiewiez Moysa Halič živnostenský výbor

18 article

Ze Lvova, 28. února. (Dozvuky stáv- ky ruských studentů.) Polské národní časopisy jsou velice stisněny výsledkem „hla- dové stávky“ ruských akademiků. Činí výtky vládě, že ustoupila terroru sludujících a činila nátlak na lvovský vrchní soud, aby uvězněné propustil z vyšetřovací vazby, neméně však za- zlívají i presidentu vrch. soudu, ryt. Tehorz nickému, že ustoupil nátlaku a vězně z vazby propustil. Rozmrzen takovými výtkami, Tchorz- nicki požádal dle sdělení „Slowa Polsk.“ za půlletní dovolenou a bezpochyby se již nevrátí na své místo. Dle zprávy „Dzien. Polsk.“ metro- polita hr. Septický s oběma ruskými biskupy odjel do Vídně vyprosít si u panovníka slyšení, v němž chce požádati, aby vyšetřování proti ru- ským studentům bylo vůbec zastaveno tak, jako se stalo r. 1905 v Inšpruku po bouřích prot samostatné fakultě vlašské.

Slowa Polsk Dzien Lvov Vídeň

19 article

Ze Lvova, 26. února. (O ruskou uni versitu.) Ve školním výboru sněmovním jednáno včera o návrhu ruských poslanců Oles- nického a soudr., aby se ve Lvově zřídila samo- statná ruská universita, a než se zřídí, aby se na polské universitě ruský jazyk prohlásil z rovnoprávný s polským. Posl. Mogilnický jměnem navrhovatelů žádal, aby se poměry na lvovské universitě upravily dle nařízení z roku 1871, t. j. aby se universita prohlásila za utra- kvistickou a Rusům se přiznala stejná práva. jako Polákům. Posl. Glabiňski hájil polský ráz university na základě ministerského rozhod- nutí z r. 1879 a žádal, aby úřadním jazykem university zůstala i nadále výhradně polština. Rokování nebylo zakončeno. Z Terstu, 26. února. (Koncentrace slovli ns ko-cholrvatsklá.) Slovinský poli- tický spolek „Pdinost“ v Terstu a „Politická- jednota Chorvatů a Slovinců pro Istrii“ měly společnou poradu v Terstu, v níž se dohodly o svorném postupu při nastávajících říšských volbách jak v Terstu, tak i v Istrii. Pro obě země zvolen společný ústřední volební výbor, v jehož čelo postaven prof. M andi č,n a

Oles Posl Rus Polák Chorvat profesor Lvov Terst Istria

20 article

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 28. února. Před druhou Hosudarstvennou dumou. „Temps“ tvrdí, že mezi vládou a k dety stane se dohoda, o jejímž projektu bylo rokováno v Curském Sele v poradě, které předsedal car. Prvý krok učinili kadeti, kteří z lonských zkušeností zmoudřeli. Letos jest jim už jasno, že jako strana, která se pro svou i- teligenci pokládá za povolanou k vůdčí úloze v konstitučném státě ruském, musejí se vzdáti všech idel převratných a vstoupili na půdu prak- tických reforem a soustavného pokroku. „Birževyja Vědomosti“ dovozují, že před seda druhé Hosudarstvenné dumy musí býti zvolen z kadetů, protože prý strany pravě s konstitucí upřímně nesmý šlejí jen kadeti, Strana konstilučně demokratická. mají nárok na řizení dumy, jsouce upřimní kon- stitucionalisté bez krajních směrů. Prvým místopředsedou přejes orgán kadetský míti Poláka. Spolupracovník petrohradského „Slova“ rozmlouval v Moskvě se zvolenými kadetskými poslanci, kteři se všichni vyslovili v ten smysl, že kadeti chtějí v dumě utvořit konstituční střed, jenž by stejně byl od- dělen od stran levých, radikálných, jako o stran pravých, konservativných až zpátečni- ckých.

Polák Praha Temps Curský Selo Moskva

21 article

Novinami kolovala pověst, že za před- sedu dumy bude zvolen Vladiimír Korolenko, spisovatel a redaktor v Poltavě. Protože pan Korolenko se přidržuje směru radi- kálného, kandidatura jeho neodpovídala by mi- nější taktice, které se jádro kadetské strany při- držeti hodlá. Snad pověsti o jeho kandidatuře na stolec presidentský vyšla od odpůrců kadetů. Mezitím ale pan Korolenko při dumských vol- bách v Poltávě propadl a do Hosudarstvenné dumy se nedostane. Poláci budou míti v dumě 46 národníc poslanců. Z nich je 45 přivrženců strany „,ná- rodní demokracie“ a pouze jeden „ugodovec““ V jedné zubernii království polského, suvalkské nezvolen ani jediný Polák, nýbrž samí Litvíni V mohylevské gub. zvolen Polák hr. Lubenský a pět Rusů, mezi nimi dva sedláci. Ze šesti zá- padních gubernií půjdou do dumy pouze čtyři Poláci, protože v guberniich minské, kyjevské a volynské Poláci úplně propadli, e Pro školskou stávku polských děti v Prusku. Dne 21. a 22. února trestný jakožto odvo- lací soud v Inovraclavi projednal přes 120 od- volání z trestů, přisouzených krajskými sou dy inovraelavským a střelinským rodičům pol- ských dítek, které se zpěčují poslouchati v pru- ských školách náboženské výklady v jazyku ně-

Vladiimír Korolenko Korolenko Polák Lubenský Rus Poltava Prusko

22 article

V drobném prouejit ranní číslo o sobě . . . za sl odpolední . . . za 2 k Ve hllalkách na venkověi ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4 h I nseráty plati se hetově napřed. Přečplncení a interty přijímá zdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se téš rešakee Uskárna a expedice „Národnich Listů“ Rukopiny so nevraesji.

23 article

meckém. Zrušení trestu vysloveno jen v pěti pří- padech, ve všech ostatních rozsudek prvé stolice potvrzen. Odvolatelé většinou se rozhodli vznést svou při ještě na říšský soud. Z německého říšského sněmu. Liberál Wiemer polemisoval ve včerejší schůzi německé říšské rady s řečí Bebelovoua dovozoval, že německý rozhodný libera- lismus je posilněn. Řečník uvádí re- formy hospodářské a sociální, na jejichž pro- vedení bude naléhati jeho strana. S rozumnou politikou koloniální souhlasí a prohlašuje, že jeho strana je ochotna povoliti kolo- niální rozpočet. Wiemer zakončil slovy, že liberální strana chce dopomoci svobodomy- slnému měšťáctvu k vlivu, který mu náleží. (Potlesk.) Z reformní strany mluvil pak Gampa učinil zajímavé doznání, že cile je bo strany opětné se setkají s cílem centra, což vyvolalo pohnutí. Řečník doufa, že Bebel bude teď zdrželivější a že národní zá- stupci lidu společně budou pracovat pro veli- kost říše. Jménem Poláků mluvil kníže Radz i w il, jenž odsoudil ostré řádění pruské vlády proti Polákům. Polská politika Pruska připravuje polské občany o právo, degraduje je na státní občany druhěho řádu.

Wiemer Gampa Bebel Polák Prusek

24 article

(Pochvala v středu a na polských lavicích.) Když řečník mluvi o brutálnostil a násili, páchaném na národě polském, je přerušen od- porem pravice a volán k pořádku misto- předsedou Paaschem. Kníže Radziwil pokračuje: Jsme rovno- právní státní občané, neboť plníme všechny po- vinnosti, kladené nám státem. (Odpor na pravo.) Nevěřite-li, připomínám vám polskou krev, pro- litou r. 1866 a 1870. (Výborně! mezi Poláky.) A jaký vděk za to? Byli jsme připravení o práva státních občanů! Nezákonnými prostředky postupuje pruská vláda proti Polákům. (Odpor na pravo.) Nejsme nepřáteli koloniální politiky, ale když s polskými občany za- chází vláda pruská hůře nežli s africkými domorodci, nesmi se vláda divit, že se postavíme proti návrhům vlády v příčině koloniální politiky. (Pochvala v centru a mezi Poláky.) Státní tajemník Posadowsky praví: Opakoval jsem již několikráte, že polská otázka je pruskou záležitostía nepatří do říšské rady. (Pochvala na pravo.) Řečník polemisuje proti knížeti Radzi- wilovi a zejména snaží se vyvrátiti jeho tvrzení, že se s Poláky zachází hůře nežli s africkými domorodci.

Paasche Polák

25 article Volební ruch.

Volební ruch. Krajinský tisk o akcích volebních soudí, pokud nejde o listy zjevně radikální, opravdu střízlivě a ovšem i vážně. Slánský „Svobodný Ob- čan“ v dopise z kruhů voličských konstatuje „nechuť v nejnovější době k politice zvané rye nebo nic. Není-li existence organisací dělni- ekých, rolnických atd. pro náš národ žádným ne- štěstím, je ovšem do jisté míry značnou záva- dou pro náš postup politický doma i ve Vídni, že všichni příslušníci organisací nejsou proniknuti takovými názory, které by vedly k jednotnému postupování i při zákonodárném i při kontrolním úkolu pariamentu vídeňského. A zejména kontrola jedním a týmž politickým duchem, t. j. svobodomyslným, českým, pokro- kovým by mohla netoliko v českých, ale i smíše- ných krajích naší země vytvořiti takový způsob správy, že bychom necítili se příslušníky dru- hého národa v říši,“ Vyslovuje se proto „Svo- bodný Občan“ pro positivní politiku na celé čáře. Tedy pro politiku, jakou právě ná- rodní strana svobodomyslná prováděla, a pro niž byla od stran mladých tak bezohledně kaceřo- vána. Stejně pro politiku aktivní, positivní, pro politiku práce se vyslovují „Ml adobole- slavské Listy“, které v článku, jenž ne- agituje pro žádnou z volebních stran, obecně stanoví požadavky voličstva na budouci poslan- ce. A tu předem prohlašují: „Důvěrv českého lidu nesměji získati strany a lidé velký ch slov. Přijdou jistě mnozi, kdož budou silně radikálničit, kdož budou veličstvu slibovati — ať na poli úspěchů stavovských, národních neb hospodářských — hory, doly. Podobným lídem však muž rozumný nevěří.“ Druhé, čeho u po- r lará

Vídeň svobodný Ob

26 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Maďaři a Slováci.

Maďar Slovák

27 article

Nedávno jsme přinesli obsah článku Willi- ama Rittera „Uherští biskupové a slovenšt kněží“ v lyonském týdenníku „Demain“, v něm? věrně vylíčil národnostní útisk slovenského lidu a pronásledování kněží, kteří se svým lidem cíti. se strany uherských biskupů. Jako drastický při klad uváděl podrobně známý případ Hlinkův. Článek vzbudil v Uhrách veliké pobouření prudké odezvy v maďarských listech, ale hned byla po ruce i apologie před cizinou a to přímo z kruhů maďarského kněžstva. A tak objevily se brzy na to v „Demainu“ zároveň dva dopisy, jeden od Williama Rittera, druhý od maďarského kněze dra. Huszara, jenž snaží se žonglérskou manipulací s pojmy „národ“, „národnost“a „uherský“ zatemniti obraz národnostních po- měrů v Uhrách, na něž líčení Ritterovo vrhlo tak pronikavé světlo. William Ritter podává zprávu o odsouzen faráře Hlinky, dra. Šrobára a ostatních oběte ružomberského procesu a praví: „Zločinen

Willi Ritter Hlinkův Huszar Ritterův Hlinka Šrobár Uhry Demain

28 article

všech bylo, že „pobuřevali proti myšlenee jednoty Uher“. Mohlo se dokázati, že Hlinka v litaniích k panně Marii vynechal oslovení- „Patronko Uher“. Ostatní je známo. Pere a justitia! Fiat Magyarorszag! Ve sněmovně kdysi jeden poslanec ukázal na Švý- carsko jako na vzor. Křičelo se: „Uhry nejsou Švýcarskem!“ A to bylo vše. Opakuji, pobu- řovati znamená chtíti rozhodně zachovati ja- zyk, jehož užívání přece ústava národnostem devoluje. Ale ústava jest vlku vůči beránkov mrtvou literou.- P. Huszar, doktor práv a theologie v Pešti shrnul ve své obraně všechno, co dovede sehnal maďarský šovinista, aby před očima Evropy se slabil dojem příliš křiklavých případů barbar ského zuření proti nemaďarským národnostem nelze-li jich přímo popříti. Počíná obratnou cap tatio benevolentiae: „Očekávám pokaždé s radostí nové číslo „Demainu“, jsa přesvědčen, že tam naleznu vždy dvě posvátné věci, jimž jsem fanaticky od- dán: pokrok a pravdu. Proto bylo moje srdce bolestně dotčeno, když jsem ve vaší poslední zpávě četl velmi špatnou informaci o „uher- ských biskupech a slovenských kněžích“. Písa-

Hlinka Marie Uhry Švýcarsko Pešť Evropa fiat Magyarorszag

30 article

tel uvádí, že nehledal poučení u osob církvi ne- přátelských. Připouštím. Ale hledal ho u osol nepřátelských vlasti. Zdá se, že zapomíná na rozdíl mezi ná- rodem a národnostmi. První jest ideou politickou, druhé tvoří idea civilisace. Národ jest souhrn občanů, organisovaných ve stát. Ná- rodnost jest společnost plemene a civilisace, je- jíž příznakem jest společný jazyk. Není v Evropě národa, jenž by dříve, než vytvořil jednotu svého jazyka, nesestával z různých národností. Snahou politického národa jest sloučiti různé národnosti státu. Snahou národností jest usta- viti se jako politický národ a organisovati se ve zvláštní stát. Ve Franci“, Anglii a Německu pů- vodní různé národnosti ztratily své zvláštnosti a jsou spojeny v jeden národ. Ježto úplná rov- nost různých národnosti ve státě není možna, může se zásada politické rovnosti zakládati pouze na stejné veličině; ale národ, jenž má sílu státotvornou a národnosti, které této síly nemají, nejsou stejnými veličinami. Různost ja- zyků byla povždy překážkou pokroku lidské civilisace, postup civilisace jest boj proti pře- kážkám, vzniklým z různosti jazyků. Proto hi- storie přechází přes jazyky národností, jež ne- jsou již jazyky panujících tříd; naproti tomu každý vzdělaný člověk musí uměti více řečí. Stát musí zvoliti za státní jazyk onen, jenž jest nejschopnějším orgánem civilisace. Takto jest národ výtvorem státu; politický náro nebyl nikdy utvořen jinak, než stá- tem. Nynější Uhry pracují právě o této ná- rodní konsolidaci. Ale nikterak násilně. naopak. Snášelivost uherského státu — založe- ného uherským národem — vůči národnostem německé, slovenské, ruské, chorvatské, ru- munské a srbské jde rozhodně do krajnosti zneužívání této snášelivosti se strany tribunů těchto národností jest nesnesitelné.

Franek Uher Evropa Anglie Německo

31 article

Váš dopisovatel činí rozdil mezi pojmy uherský a maďarský. Toto rozeznáváni nemá smyslu: hongrois jest francouzským překladem slova magyar, jako allema n jest překladem slova Deutsch a tchěque slova Böhm (). Msgyar-orszag jsou Uhry. země Uhrů, jako Franezia-orszag jest Francie, země Francouzů. Výraz židomaďar není »Demainu« důstojný. Vlastenectví uherských židů nelze ničeho vytýkati a mně je milejší vlaste- necký žid než nevlastenecký katolik.« Z celého tohoto výkladu P. Huszara, ne- hledě ke známě již maďarské theorii o »politi- ckém národě«, jest nejzajímavější doznáni, že »nynější Uhry pracují na národní konsolidaci«, jež se ovšem nedá mysliti jinak než vyhlazením nemaďarských národnosti. Zda-li si při tom Ma- daři počínají násilně či snášelivě, o tom může si cizina učiniti úsudek právě z ružomberského procesu. V další části svého dopisu opakujeP Huszar paušální výtky maďarských šovinistů. Biskupové zakročují proti »panslávským« slo- venským kněžím, poněvadž šivou lid proti Ma- darům, Hlinka byl buřičem a dosáhl fary si- monií, slovenští seminaristé byli vyhnáni, poně- vadž se svářili s maďarskými spolužáky. Uberští biskupové nyní nabádají seminaristy, aby se učili slovensky, by mohli býti posíláni na slo- venské fary, kdežto slovenští kněží budou posí- láni mezi Maďary, aby neměli příležitosti k »pan- slávským« agitacím. Řečeným zmatením pojmu národa lze si ovšem vysvětliti, že P. Huszar odvažuje se vzhledem k tomuto novému po- stupu maďarských biskupů citovati výrok hr. Montalemberta: »Chcete-li katolicisovati národ, znárodněte kněžstvo !«, což zní tu přímo jako posměch.

Deutsch Böhm Francouz Uher Huszar Hlinka Maďar P Huszar Uhry Francie Ma