Načítám náhled…
Chunky — 32 celkem
· entity: person 89, org 11, place 49, work 1
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
23. prosince 1909. Císlo 353
4
article
bytka, žádaje sněmovnu, by zahájila zevrubné
rokování.
Zpravodaj menšiny posl. Hackenberg odůvod-
ňuje svůj minoritní návrh, aby zvelebování vývozu
dobytka a trhy k vývozu dobytka nepožívaly státní
dotace.
Posl. Pik prohlásil, že sociálně-demokratický svaz
bude hlasovati pro předlohu, až na ustanovení o po-
skytování prémií na vývoz dobytka. Zákona nesmi
zneuživati se k subvenčnímu systému na podporu
bohatých velkostatkářů. Sociální demokraté jsou proti
zavedení prémií na vývoz dobytka, protože povedou
ke zdražení masa. V zájmu malorolníků podána reso-
luce, vládu vyzývající, aby záby předložila rámcový
zákon o zavedení závazného zemského pojištění pro
všechny případy živelních škod a závazného po-
jištění. Řečník odsuzuje ke konci, jak chovali se čeští
sgrárníci při včerejším hlasování, objevivše se jako
nepřátelé dělnietva, což však jim nikterak nevadí
přijati dnes od poslanecké sněmovny dať 54 mil.
dar, pro který také i dělnictvo bude zdaněno. (Po-
chvala u soc. demokratů.)
Posl. Steněk konstatoval, že čeští agrárníci ne-
maji ničeho společného s projednávanon předlohou
Je výsledkem vyjednávání mezí vládou a členy kře-
sťansko-sociální strany. Podali jsme svůj návrb, aby
zavedlo se pojištění proti krupobití, ohní a pojištění
dobytka ve všech zemích. Ministr obchodu prohlasil,
že to není možno.
Posl
poslanecký sněmovna
5
article
Rečník ohlašuje ko projednání zmocňovacího
zákona resolucí své strany, aby vláda smlouvy se
všemi cizími státy uzavřela zároveň a předložilaje
společně ke schválení. Potom ať je bitva konečn
mezi oběma nepřátelskými tábory vybojována aj
na delší čas pokoj, aby bylo místa k jiným velkým
hospodářským a sociálním otávkám. (Hlučná po-
chvala agrárníků)
Posl. Luszkiewiez tlumočil obavy vůči obchodní
smlouvě s Romunskem a zákonu zmocňovacimu.
Polská lid vá strana bude hlasovati proti oběma
aby odvrátila pohromu od venkovského obyvatelstva
(Hlučná pochvala řečníkovy strany.)
K návrhu posl. Müblwerta byla debnt
skončena.
Hlavní řečník posl. Skaret vzdává se slova
po doslovu ref. Povše byla předloha schválen
v 2. a 3. čtení i s podanými resolucemi.
Dále projednávala se výborová zprávao
obchodně politickém zákoně zmocňo
vacíme
(ref. dr. Lichl).
Posl
doktor
Lichl
6
article
Posl. Reitzner a sociální demokralé budou hlaso
vati pro obchodní smloovu s Rumunskem i pro zmo-
cnění, aby uzavřeny byly obchodní smlonvy s jiným
státy. Zkomolení předloby považovali by za vyblá
šeni vojny průmyslovému dělnictvu. Považují uza
vření obchodních smluv za nutný prostředek ke zmín
nění drahoty a nezaměstnanosti.
Řečník navrhuje resoluci ve prospěch sklářského
průmyslu v území u Kamennébo Šenova a Boru,
v Jablonci. (Pochvala.)
Posl. dr. Stölzl dovozoval, že zabraniční úřa
musí všude tam, kde Rakousko chce buď sasílii
aneb nově navázati své obchodní styky, vysílati zá-
stupce, kleří plně a zcela chrání rakouské zájmy
Budeme hlasovati pro obchodní smlouvu a Rumun-
skem v zájmu obchodu, průmyslu a živností, ale
také v zájmu naší pohtiky zahraniční a mocenského
postavení Rakouska. Budeme hlasovat i pro zákon
zmocňovaci, jsouce přesvědčení, že stát rakouský
musí miti právo vybojovati si ve svělě místo n
slunci a dobýti na světovém trhu náležitého posta-
vent. (H učna pochvala.)
Posl. Čech poukázal na účinky jarních udá-
losti na Východě na průmysl rakouský. Vývoz do
balkánských zemí byl ochromen a průmysl se veli e
uskrovnil v nových invest cích. Naši konkurente
této situace dobře využitkovali. Musíme naléhati
abychom nejen s Rumunskem, ale i s jinými bal-
kanskými staty dostali se do spořádaných poměro
obchodně politických. V Srbsku jest investováno
mnoho milionů rakouského kapitálu a proto musím
a ním uzavříti obchodní smlouvu. Ani Černou Horu
výhradně na nás odkázanou, nesmíme zahnati do
náruče jiného státu. V nejbližši době budou na Bal-
káně provedeny milionové investice, na nichž bychom
zajiste se monli zúčastniti, kdybychom dovedl
k sobě připoutati balkánské národy.
Posl
doktor
Stölzl
Rumun
Rumunsko
Kamennébo Šenov
Jablonec
Rakousko
Čechy
Srbsko
Bala
7
article
Balkánský obchod je pro Rakousko sktivní as
180 mil. K. Na temto dobrém obchodě má podí
i zemědělstvl, jež obchodními smlouvami poškozen
nebude.
Změněné poměry v těto sněmovn
vynutí také změnu na vládních lavi-
cích. Tento důsledek, jenž musí nastati v nej
blužší době, nechceme zadržovati neuskutečněním
těchto zákonů a budeme tudíž bez prejudice pro
náš poměr k vládě hlasovati pro zmocňovací zákon.
(Hlučná pochvala u Čechů.)
Posl. Ploj dovozoval, že Slovinci mají nej-
živější zájem na pěstování dobrých styků se státy
balkánskými a byli by ochotní i po stránce hospo-
dářské k velkým obělem, aby tyto styky staly se
vroucnějšími; avšak i tyto oběti mají meze, jež
začínají tam, kde jde o chov dobytka, jedinou t
aktivní položku v zemědělství vůbec. Obává se, že
povolením dovozu masa by mohl býti chov našeho
dobytka poškozen, proto se vídi nucena hlasovat
proti předloze.
Posl. Hribar bude hlasovali pro zmocňovací zá
kon i pro smlouvu s Rumunskem, což však nem
býti projevem důvěry nynější vladě.
Posi. Pišek dovozoval, že obchodními smlouvam
bude vykonáván tlak na ceny dobytka. Pro zmocň
vací zákon hlasovati nemůže. (Pochvala.)
Posl. dr. Soböpler nečiní nikomu výtku pro jine
stanovisko, bude s několika nejbližšími krajany hla-
sovati pro závon. (Pochvala)
Posl. V. Myslivec přes to, že jeho strana již
dvakráte hlasovala pro zmocňovací zákon, při čemí
řídila se mimo jiné také tím, že nechtěla tehda
drážditi Srbsko, bude dnes hlasovati proti před-
loze, neboť této vládě nelze povoliti.
(Hlučná pochvala řečníkovy strany.)
Post. Glöckel zasazoval se o podporu vývozu
výroby hudebních nástrojů v západních Čechách.
Čecho
Posl
Hribar
doktor
Soböpler
Rakousko
Rumunsko
Srbsko
Čechy
8
article
Posl. Presl protesluje proti tomu, že české řeč
nejsou pojaty do protokolu. Dále dovozoval, že tat-
smlouva nesmí se označovati jako vymoženost pe
dělnictvo. Zlevnění masa nelze již dle odůvodňovae
zprávy vladní předlohy docíliti. Vytýká vládě, že ne-
žádala již v letě schválení obchodní smlouvy se
Srbskem, že nenjímá se českých dělníků v Německu
a ke konci žádal spravedlivou zákonnou ochranu pre
průmysl, jako jest již ve všech státech. Jeho stran
hlasovati bude proti předloze. (Pochvala.)
K návrbu posl. Primavese byla debata uza-
vřena a hlavními řečníky zvoleni poslanci Silbere
a Špaček
Posl. Silberer bude hlasovali pro předlobu.
Posl. Špaček protestoval, že průmyslové kruhy
štvou dělníky i živnostníky proti agrárníkům. Bude-
obyvatelstvo seslabeno ve své konsumní sile, ztrai
tím živnostníci více, než zlskají dovozem do Ru-
munska.
Navrhuje resoluci, by vláda učinila opatření
aby budoucně byly veškeré obchodní smlouvy s c-
zinou najednou uzavřeny a současně předloženy
sněmovně k projednání. Jeho strana buda hlasovat
proti projednávané předloze. Vládě, kde vedle
Bienertba jsou Hochenb rger, Haerdti a Schreiner.
nelze projeviti důvěru a dát ji plnou moc, aby uza
vřela obchodní smlouvy dle vlastního uvážení
(Hlučná pochvala.)
Po doslovu zpravodajově hlasovalo se
§ I. zákona »Rumunská obehodn
smlonva« přijímá se 227 proti 155
hlasům.
O § II. navrbuje posl. Vojta hlasování dl
jmen, jehož výsledek jest
§ll přijímá se při hlasováni dle jmen
243 proti 181 hlasu.
Na to přijaty byly také zbývající články
zákon vyřízen také 3. čtení (Dlouhotrvající hlučne
pochvala.)
Na to projednával se výborový návrh na
rozmnežení míst místopředsedů.
Posl
Presl
Silber
Schreiner
Vojta
Srbsko
Německo
9
article
(Ref. posl. Niklas.)
Posl Bielehl awek navrhl se zřetelem k tomo
že v poslední době mísily se galerie do jednání sně
movny, aby § 9. jedn. řádu byl změněn potud,ž
sněmovna by zvolila na dobu zasedání 10 pořada
telů, jejichž povinností by bylo udržovati pořádek.
Posl. Seitz a jeho strana nesouhlasí s návrhem
Zpravodaj vzdal se slova a výborový návrh by
přijat (Pochvala Rusů) a návrh Bielohlawkův při
kázán výboru pro jednací řád.
Předseda prohlásil, že volbu obou místopředsed
dá na jednací pořad příští schůze.
Státní smlouva mezi Rakousko-Uherskem a Ru
munskem
o vzájemné ochraně uměleckých a lite
rárních děl
(rel. dr. Renner) byla přijata bez debaty
Vládní předloha
o konsulátní soudní příslušnosti
schválena v 2. a 3. čtení.
Nouzově návrhy (ref. Steiner) přikázány vládě
aby k nim vzala co největší zřetel, resp. konsl
další šetření v případech, kde jest nutno přesně zji
stiti skotečný stav.
Pilný návrh posl. Starcka na zrušení 8 1
st. zákl. zák., podaný bez potřebného počtu podpisů
nebyl dostatečné podporován a nebude tudiž vůbe
o něm jednáno.
Posl. Starck volá: Abzug! (Hlučná veselost.
Pilný návrh Vojtův odpadl, protože navrh
vatel nebyí přítomen, aby jej odůvodnil a rokován
přerušeno.
Předseda sděluje, že den a hodinu příšt
sehůze oznámi písemně a pokračuje pak
Dříve než ukoučím schůzi, dovoluji si několika slovy
vyjádřiti city, které nás všechny naplňují. Rozchá-
zíme se po velkolepém díle, které dopomůže mocné
říši, jejíž národy máme čest zastupovati, ke stávě
zdaru. Tyto city si odnašíme a přeji vám s tímto citem
šťastné, veselé svátky. (Hlučná pochvala a potlesk.
Konec schůze o 8.30 hod.
Niklas
Posl Bielehl
Posl
Seitz
Rus
Bielohlawkův
doktor
Renner
Nouzův
Steiner
Starck
Abzug
Vojtův
Rakousko
Uhersko
10
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 22. prosince. (Pro zrušen
§ 14.) Zostření jednacího řádu poslanecké sně-
movny uvedlo na paměť dávný požadavek všech
svobodomyslných stran, aby byl konečně zrušen,
neb aspoň řádně omezen čl. 14. zákl. zák. stát-
ních, který umožňuje rakouským vládám vésti
státní správu bez parlamentu, ba i proti parla
mentu. Otázkou tou zabývaly se již některé ví-
deňské listy (na př. „Zeit“) a také přetřásán
v kruzích poslaneckých. Za nynější podzimn
kampaně, která už končí, nebude ovšem možno
vzíti tuto věc na přetřes, ale hned na počátku
příštího zasedání, tedy v únoru, bude — jakse
dovídá „Zeit“ — ve sněmovně podán pilný ná-
vrh, aby se § 14. řádně opravil. Paragral
z nouze má býti upraven tak, aby se učinilo ne-
možným, zneužívati ho. V opraveném textu
má se výslovně ustanoviti, že § 14. se nesm
užiti ku provedení takových zákonů, které posla-
neckou sněmovnou byly již zamitnuty. Druhé
omezení má se týkati takových věci, které ne-
byly sněmovnou vyřízeny jen proto, že vinou
vlády nebyly v čas sněmovně předloženy; an
takové věci nesměly by se prováděti paragra-
fem z nouze.
Praha
Zeit
11
article
Z Pešti, 20. prosince. (Dr. Sam ue
Czambel t.) Dne 18. t. m. zemřel nedalek
Pešti ve svém domě známý slovenský jazyko-
zpytec, dr. Samuel Czambel. Zvěčnělý byi
od počátku let osmdesátých úřadníkem v uher-
ském ministerstvě vnitra, kde byl nejdříve pře-
kladatelem zákonů a vládních nařízení do jazyka
slovenského, v poslední době ministerským t
jemníkem a přednostou tiskové kanceláře. Jako
státní úřadník politický nikdy nevystupoval, leda
že psal snad v některých vládních listech ve
směru vládě příznivém; ale jako učenee proká-
zal národu slovenskému neocenitelnou službu
tím, že na základě svědomitých studií starých
spisů slovenských i živého jazyka lidového upra-
vil nynější spisovnou řeč slovenskou, její pravo
pis a stylistiku. Sam. Czambel, narozený 185
ve Slovenské Lupči na Zvoleni, studoval slovan
skou filologii ve Vídni a v Praze a chtěl se vě-
novati dráze vědecké. Ale na nátlak otcův vstou
pil do státní služby, neopomíjeje zabývati se
ve volných chvilích studiem jazyka slovenského
V tomto svém díle byl stále ve spojení se slo
venskými spisovateli a nestal se odrodilcem,
jako četní jeho krajané, kteří se dali přilákat
de státní služby. Z jeho vědeckých spisů zaslu
hují zmínky „Příspěvky k dějinám jazyka slo
venského“ (1887), „Rukověť spisovné řeči slo
venské“ (1902) a „Slovenská řeč a její místo
v rodině slovanských jazyků“ (1906), ve kte
rémžto díle podal dialektologický obraz východ
ních krajů slovenských. Chtěl podobným způso
bem prozkoumati i střední a západní Slovensko
ale smrt vyrazila mu náhle péro z ruky. Umře
srdeční mrtvici. Čest jeho památce.
Sam
doktor
Czambel
Pešť
Zvolen
Vídeň
Praha
Slovensko
12
title
Politické zprávy zahraničné.
13
article
V Praze, 22. prosince.
Praha
14
article
Nová politická vražda v Petrohradě.
V Petrohradě udála se — jak bylo již ozná
meno — nová politická vražda: pumou ubi
žandarmský plukovník Karpov. Stalo se to v sou-
kromém domě na Astrachanské ulici, v noci n
dnešek, patrně při policejní prohlídce. Policejn
prohlídky u sociálných demokratů v Petrohrade
dály se v poslední době opět hustěji. Náš list
před několika dni přinesl telegrafickou zprávu.
že v jedně noci při prohlídkách bylo zatčeno na
sto osob, z nichž ale jen několik vůdců pone-
cháno ve vazbě. Prohlídky byly vykonány také
v Moskvě, kde zatčeno 25 studentů. V Kyjevě
je letos mezi studentstvem ticho, za to je tam
nápadně mnoho studentských sebevražd. Včera
odtud stihla zpráva o sebevraždě studentky Le-
vické, jež je od počátku školního roku desátá
v řadě. Zdá se, že i ty sebevraždy jsou politické
a že jimi končí svůj život členové revolučné
strany, kteří se zdráhají provésti úkol, vedenín
strany jim uložený, začež propadají hrdlem stra
ně; vidouce pak, že život jejich je ztracen tal
jako tak, sami si jej odnimají.
Karpov
Petrohrad
Astrachanský ulice
Moskva
Kyjev
15
article
Jest už nad pochybnost dokázáno, že rusk
revoluce stála v službách zahraničných států
mezi nimi i Japonska, jež zejména podporo
valo revoluci na Kavkaze a ve Finsku. Pro
tože finské sociálně-demokratické listy v posled
ních měsících zjevně revoluci hlásaly, bojím
se, aby při tomto rovolučném činu nepadlo pode
zření na Finy, či aby to nebylo počátkem nových
nepokojů ve Finsku, s Petrohradem tak blízko
sousedícím.
Z Petrohradu, 22. prosince. Pumou zni
čený byt jest, jak bylo zjištěno, v nájmu policie
Zatčený Voskresenský byl agentem provokaté
rem, ale zároveň revolucionářem.
Z Petrohradu, 22. prosince. (K. k.) Při vý
buchu v Astrachaňské ulici byl usmrcen náčel
ník politické policie plukovník Karpov, jenž by
vlákán do pasti. Jeden tajný policista byl těžce
raněn. U zatčeného, jenž nazývá se Voskresen
ský, bylo nalezeno 7 průvodních listů.
Dosud není jisto, co předcházelo pumové
mu útoku. Dosud ví se jen, že před několika
dny najal si mladý muž, jenž se legitimoval jako
Michal Voskresenský, byt, v němž se udál vý-
buch. Včera přistěhoval se k němu jistý pán.
prý jeho strýc se svým sluhou. Zdá se, že V -
skresenský byl v době, kdy se výbuch udál, n
schodišti. Vyběhl bez kubátu a pláště na ulici,
kde byl policistou zatčen dříve než mohl vystře-
liti z revolveru. Teprve později se zjistilo, že
domnělým strýcem je náčelník politické policie
plukovník Karpov a těžce zraněným mužem že
jest tajný policista. Usmrcený plukovník byl vý-
buchem roztrhán v pravém slova smyslu na
kusy.
Fina
Karpov
Voskresenský
Japonsko
Kavkaz
Finsko
Petrohrad
16
article
Volební boj v Anglii
Něktaří řečníci, horující pro ideál světové
vlády anglické, používají volebního boje k vášni
vým projevům protiněmeckým. V anglickém lidu
je mnoho chauvinismu a lze snadno na jeho
mysl působiti přepjatým líčením nebezpečí ně-
meckého vpádu. Proti těmto pobuřujíeím mluvělm
vystoupil sekretář pro Irsko Birrell, jenž
ostře odsoudil stálé pokusy vznítiti nepřátelstn
mezi oběma národy. Birrell chválil německéh
císaře, jenž při svém živém temperamentu je
prodehnut velkými myšlenkami a je obratným
řečníkem. Kdyby byl opravdu nezkrotným do-
bývatelem, měl již dříve příležitost to projevit
V tomto ohledu je jeho pověst přehnána.
V Glasgově uspořádala dělnická stran
velkou demonstraci. Dělníci skotští jdou do boje,
prodchnuti zášti proti horní sněmovně. Vůdce
socialistů Keir Hardié volal k nim: »Utvořte
silnou stranu dělnickou, abychom mohli známé
krvežíznivé psy učiniti bezmocnými. Totéž učiní
naši soudruzi v Německu. Máme prý a Néme
vésti válku a býti tak bláhovými, že bychom
poskytlí prostředky k této válce. Ale válkaje
pro všechny časy nemožná mezi anglickým
německým lidem.
Birrell
Hardié
Anglie
Irsko
Německo
17
title
Změna na trůnu belgickém.
18
article
Bar. Vanghanová na útěku v Paříži.
Bar. Vanghanová na útěku v Paříži.
Baronka Vaughanová přibyla až do Paříže
Byla bned na nádraží obklopena četnými reportery
zdrábala se ale cokoliv pověděti, dokud — nen
po pohřbu králově. Nemohla ale zabrániti, aby ne-
byla bleskurychle fotografována několika reportéry,
i aby zjev její nebyl popisován do nejmenšíc
maličkosti — jeden z dalších dokladů, jak denní
»světový« list hoví chorobným zálibám některých
vrstev společenských až do sebezahazování. Baronka
Vaughanová odložila schválně prý smuteční šat
svůj, aby nebyla pozorována a zahalena byl
v elegantní kožišek a moderní klobouk zdobený
drahocennou sponkou. Jak svědomitě refaruje lisk.
jenž honí se jen za sensacemi mělkého rázu, vídno
z toho, že jeden pařížský list líčí bar. Vanghanovou
jako tvarů kypících, druhý jako ženu štíhlou. Podl
jednoho listu jest výraz bývalé kuběny královy
pánovitý, dle jiného úzkostný a plachý, podle třetíh
listu intelligentní a roztomilý, podle čtvrtého listu
ustaraný. Také o barvě vlasů referuje úplně jinai
tento duchaplný lisk, kterýž věnuje celé sloupe
ženě, jež díky obchodu s vnadami vlastními získaln
miliony, kdežto pro dělnici, jež si žoufá a jejíž
život vyplněn jest často pravdivou, úchvatnou, at
do duše vzrušující tragedil, má zpravidla jen nekoli
chladných řádek a nad to ještě posupných.
Vaughanová
Paříž
19
article
Spoloredaktorka »Matinu« paní Delannayová, jež
své doby vypátrala i pobyt paní Steinbeilové v le
čebném ústavu a pronikla k ní, vydávajíc se za jej
sestru, byla vyslána paní Vaugbanové naproti až du
Brusselu. Mluvila hned tam s ní a jejim právním
vástupcem Picardem. Nedověděla se od ní nic váž-
ného, za to odnesla si od ní — obraz její s oběm
hochy jejími, na němž jest (obraz otiskuje »Matine
zajímavo pouze to, že »otci« králí Leopoldovi jes
podoben pouze starší hoch.
Picard pravil paní Delannayové, že paní Vang
banová byla s králem oddána i církevně. Její det
nemají prý práva na trůn po stránce právní, al
nikdo prý neví, co se může ještě státi, neboť vě
prý teprve začíná. Dodáváme, že dnes i »Köln. Zig.
otiskuje nesmysl, že král Leopold II. chtěl zajisti
dětem baronky Vaughanové právo na trůn, dle pravdy
spolurozhoduje o těchto věcech v Belgti i sněmovn
a v ní by sni deset poslanců nebylo přijalo takov
podnět králův; kdyby se byl ale král pokusil ústar
obejíti, bylo by bývalo odpovědí na to prohlášen
republiky v zemi, která, kdyby bylo v ní zaveden
rovné právo hlasovací, měla by bez lak dnes již
ve sněmovně sociulistickou a republikánskou většinu.
Delannayová
Steinbeilová
Vaugbanová
Picard
Matin
jes
Vanga
Köln
Leopold II
Vaughan
Brusel
20
article
Picard doložil, že královská rodina chce vymoc
neplatnost věnování, učiněných králem baronce Vaug-
hanové, ale baronka, jež má inteligenci i energin -
příjme opovězený boj. »A proč jest v Belgti lak
nenavidéna?« lázala se reportérka. Advokát pokrčio
rameny, ale pak odtušil: »Jest velice bohata a dě-
kuje králi za 36 milionů. Proto každý hne
o ní přísně soudí. (Dlužno ovšem dodati, že těcht
136 mil. pro milostnicí svou vyssál král na nebožá-
cích svého konžského státu i na vlastním lidu. Pozn.
redakce.)
Kdyby byla bývala baronka Vaughanová družko
Ferrerovou, celý svět byl by měl sbovívavost a by
by ji ctil, jako ctí jeho družku Soledad«. Znamenit-
pan advokát zapomíná ovšem, že Soledad přilnula
k Ferrerovi i hlubokými duševními sympatiemi jak
k muži duchem vyníkajícímu, že ale paní Vaugha
nová prodala své vnady králi-sedmdesátníku, jeho
duše v době té vyplněna byla již jen percenty a di
videndami akcií a že ji k němu upoutaly jeho po
zlátko trůnu a jeho miliony. To jest ovšem mravní
a nikoli právnický rozdíl mezi oběma ženami. Paní
Delannayová ostatně sděluje mnoho o tom, co mlu
víla ona sama, nač ale paní Vaugbanová vůbec ne
odpovidala, divný to důkaz o její »čipernosti« du
ševní!
Picard
Vaug
Vaughanová
Ferrerův
Soledado
Ferrer
Delannayová
Vaugbanová
21
article
Tajný sňatek králův.
»Temps« dovídá se, že farář laekenský sňatel
králův s Vaughanovou, dříve již v Italii uzavřený ?)
i církevně posvětil, když král již umíral Belgický
zákon připouštl v krajním nebezpečí života sňatei
církevní i bez předchozího sňatku civilního. Šlechti
cký titul dětí (hr. z Tarvnerena a hr. z Ravonšteinu
jest neplatný, poněvadž dekret dotyčný není spolu
podepsán ministrem. Pařížský zástupce baronky
Feldmann popírá, že byla by odcizila něco, co b
náleželo státu belgickému. Prohlašuje též, že baronk
nebyla z Belgie vypovězena.
Energický protest baronky.
Baronka Vaugbanova, jež odjela z Paříže na
svůj zámek Bolincourt, podala u civilního soudu
zástupcem svým protest proti zapečetění komnal zá-
meckých; žádá okamžité odstranění pečetí. Mo
vité jmění barončino jest prý uloženo v bance fran
couzské.
Jak byla princezna Louisa ve své
vlasti přijata.
Princezna Louisa ubytovala se v Brusselu v zá
mečku Belvederu poblíž laekenských sadů. Od roku
1900, kdy byla ještě chotí prince Filipa Koburského
nevstoupila na půdu belgickou. Ku podivu, některé
listy belgické slaví zbýraiou princeznu, jakoby byl
bývala nějakou »mučednicí« lásky, jako kdysi ně
mecké listy slavily pohlavně stejně chorobnou chot
saského následníka. Snad se o tuto oslavu posťaral
právní zástupci princezniny fondy svými, aby vyko-
nali tlak na rodinu královskou. Na rakev otce svého
položila princezna kytici růží a pomodlila se u ne
společně a braběnkou Flanderskou. Milenci princezny.
bývalému strávníku uberské káznice, byl vstup na
belgickou půdu zakázán a pohroženo mu okamžitým
vypovězením, kdyby toho nedbal.
Vaughanův
Feldmann
Vaugbanův
Louisa
Filip koburský
Tarvneren
Belgie
Paříž
Brusel
Belveder
22
article
Pohřeb krále Leopolda
Z Brusselu, 22. prosince. (K. k.) Dopoledne
konal se pohřeb krále Leopolda za veliké účasti obe-
censtva, mezi kterým byli také četní smuteční hosté
z venkova. Krátce po 9. hod. shromáždili se v měst-
ském zámku zástupci zahraničních mocnářů, mini-
stři, poslanci, senátoři a vysocí hodnostové. Prin
Albert, který dostavil se v 10 hod. dop. do paláce.
potrval dlouho na modlithách před smrtelnými ostat-
ky krále Leopolda. Ve 3411. hod. odvezena byla
mrtvola králova v průvodu, vedeném arcibiskupem
malinským a belgickými biskupy, z paláce. 18 pod-
důstojníků vyzvedlo rakev, na které nalézal se plášt
a koruna králova, na pohřební vůz, tažený osmi
koni. Při projíždění rakve vzdala oddělení vojska.
která na ulicích tvořila špalír, ručnicemi čest. Z
zvuků trubek a víření bubnů pohyboval se pohřební
průvod ulicemi, jež naplněny byly nesčetnými zá-
stupy a ve kterých rozsvíceny byly svítilny, čer-
ným závojem zahalené. V čele průvodu šly deputac
belgických pluků a měšťanské gardy, za pohřebním
vozem princ Albert, za tímto pak cizí knížata.
111/2 hod. přibyl průvod před kostel sv. Guduly
v jehož ckolí shromáždilo se nesmírné množstv
lidí. Zástupy prorazily bariéru, jež byla kolem ko-
stela zřízena. V překrásně ozdobeném kostele přejal
kardinál-arcihiskup Mercier, obklopen jsa belgickým
biskupy a četným duchovenstvem, královu mrtvolu
Princ Albert s královskou rodinou a cizími prine
zaujali místo na kruchtě, načež vykonány byly ob-
vyklé církevní obřady. Ve 123/4 hod. doprovodilo du
chovenstvo smrtelné pozůstatky královy do před-
síně kostela, následováno jsouc princem Albertem
cizími princi, načež pohřební průvod opět se uspo
řádal a pohyboval se směrem k Laekenu
Leopold
Albert
Brusel
Laeken
svatý . Gudula
23
article
Snahy o zachování zemské dávky
Snahy o zachování zemské dávky
z piva.
Zemský výbor království českého rokoval včera
jak jsme již ve včerejším večerním vydání „Národ
ních Listů“ sdělili, o zachování zemské dávky
z piva.
Již před týdnem usnesl se zemský výbor, aby
finanční odbor, jehož chéfem je přís. dr. Eppinger
podal návrhy, jak pivní dávku zemskou bude možn
zachovati, až platnost zákona, ji zavedšího, vypr
dnem 31. prosinco t. r
Pan dr. Eppinger je přesvědčen, že zachová
pivní dávky je pro finance země naprostou nezbyt-
ností, do finančního plánu zemského pro příští rol
pojal také výnos zemské dávky z píva, ale včer
odepřel podati návrhy, jichž provedení je totožn
se zachováním zemské dávky z piva i v době, ne
sněm bude moci zákon o ní obnoviti. Dr. Eppinge
vyhnul se své povinnosti, jež mu plyne jako příse-
dícímu a tinančnímu zpravodajovi zemského výboru
poukazem na oposici své strany ve sněmě. Logick
důsledek tedy nemůže býti jiný, nežli že Němci p
své nynější politice nejsou způsobilí k účastenstv
a součinnosti ve výkonné správě země.
doktor
Eppinger
Eppinge
Němec
24
article
Čemu se dr. Eppinger vyhnul, vykonal zaň pří-
sedící dr. Václav Škarda: na sklonku včerejší schůze
(eddíl ten prohlášen byl za důvěrný) podal návrh
aby zemský výbor se usnesl na dalším vybírání zem
ské dávky z piva a aby vláda byla požádána, b
tomuto usnesení zemského výboru zjednala panov-
níkovu sankci. V návrhu dra. Škardy obsažen je celý
dosavadní zákon o zemské dávce z píva i prováděe
nařízení k němu, stanovící mimo jiné též předpi
dohody zemského výboru s místodržitelstvím a zem
ským finančním ředitelstvím o způsobu vybírán
dávky pivní; z včerejšího návrhu dra. Škardy, resp
desavadního zákona o pivní dávce jsou vypuštěn
pouze přechodní ustanovení, týkající se doby od usne
sení sněmu o dávce do jeho sankce císařské, Návri
dra. Škardy byl přijat hlasy českých a velkostatkář
akých přísedících proti hlasům obou německých čle
nů zemského výboru.
Postup německých přísedících příčí se usnesen
zemského výboru o zemském rozpočtu pro příšt
rok; mimo to je takový, že může vzbuditi přím
zděšení v německé baště liberecké.
doktor
Eppinger
Škarda
25
article
Město Liberec vybírá totiž z piva tam spotřeb
vaného zvláštní dávku obecní. Podle obecního řáde
libereckého podléhá dávka ta schválení sněmovnímu
Roku 1904 také následkem německé obstrukce ne
mohla býti vyřízena sněmovní předloha o schválen
obocní pivní dávky liberecké, jejíž platnost tehdy prá
vě vypršela, a zastupitelstvo liberecké pak žádal
zemský výbor, aby mu opatřil ústavní povolení k dal
šímu jejímu vybírání. Tehdy zemský výbor sep
návrhu přísedícího dra. Herolda usnesl, povoliti mě-
stu Liberci vybírání obecní dávky z piva na dva
roky a zároveň usnesl se požádati vládu, by tomuto
jeho usnesení vymohla císařovu sankci. To se také
stalo: Liberci byla tímto způsobem dávka povolen
Sankce řečeného usnesení zemského výboru, týkajíc
se obecní pivní dávky liberecké pro roky 1904
1905, došla až v březnu roku 1905. Před šesti lety
byli hostinští v Liberci takovými podpůrci německe
obstrukce, že obecní pivní dávku platili dobrovolně
až do doby, kdy byla sankcionována. Toliko jeder
zdráhal se ji platiti, tvrdě, že je povinen platiti
teprve od doby, kdy příslušný předpis nabyl cís
řovy sankce
Nyní však se poměry v Liberci valně ziěnily
nyní by hostinšt v Liberci obecní dávku z píva d
hrovolně neplatili, jako roku 1904 a 1905. Ale mě
sto Liborec je nyní v téže situaci, v jaké bylo tehdy
jeho obecní dávka pivní také koncem letošního rol
pozbývá platnosti a správě obce liberecké velie
záleží na tom, aby její platnost potrvala. Proto měst
ská rada liberecká podala již letos v únoru zemském
výboru žádost o povolení obecní pivní dávky liber
cké na 6 let, od 1. ledna roku 1910 počínaje. Zemsk
výbor poslal žádost tu pražskému místodržitelstv
aby se o ní vyslovilo a spisy ty leží tam do dneška
Herold
Zemsk
Liberec
zemský výbor
26
article
Je přirozeno, že Liberečtí mají nyní velice na
spěch a liberecký starosta dr. Bayer jednal včer
s náhr. přísedícím zem. výboru drem. Pinkasem
s ažně jej žádaje, by další vybírání obecní pivní dáv
ky liberecké bylo obci liberecké vymoženo stejn
jako se stalo roku 1904, resp. roku 1905. Dr. Pink
vyzval starostu dra. Bayera, by obec liberecká p
dala ve smyslu tom žádost zemskému výboru a sli
bil, že se příčiní o bezodkladné její vyřízení v zem
ském výboru.
Fakt, že roku 1905 byla obecní pivní dávka l-
berecká schválena nikoliv usnesením sněmu, nýbr
pouze usnesením zemského výboru a že usnesení t
nabylo císařovou sankcí zákonné platnosti, m
ovšem význam prejudiciální též pro včerejší usnesen
zen ského výboru o další platnosti dávky pivní.
Vyslovili-li se oba němečtí přísedící zemskéh
výboru včera proti postupu zemského výboru, drem
Škardou navrženému pro zachování zemské dávky
z piva, nemohou než stejně se postaviti proti povo-
lení obecní pivní dávky městu Liberci, jež nemůže
býti opatřena jinak, než pivní dávka zemská.
Liherečtí a ostatní Němci v Čechách tedy na
svém vlastním případě vidí, kam vede politika je-
jich poslanců: jejich zájmy by padly, kdyby se jieh
neujali čeští poslanci a čeští přísedící zemskéh
výboru.
doktor
Bayer
Pinkas
Škarda
Němec
Liberec
Čechy
27
article
Stávka českých školních děti
v Dombrové.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Z Moravské Ostravy, 21. prosince.
Jak již telegraficky jsme sdělili, zahájili Čecbové
v Dombrové školní stávku. Polské obecní zaslupi-
telstvo a polaká místní školní rada poškozuje toti
všemožně české školství a proto usnesli se na nedělní
schůzi čeští rodičové, že sábnou k boji nejkrajnějšímu.
Bezprostředním důvodem stávky jest, že vládnoucí
Poláci odpírají zříditi paralelku pi
L. třídě české školy. V télo třídě jest zapsáno
104 dětí a proto zřízení paralelky z důvodů paedago-
gických i hygienických jest přímo nutností. Radikalní
Poláci ze zášti nad rozvojem českého školství v této
»polské« obci odpírají zásadně Čechům vyhověti
A slezské úřady nedbají, by Čechům stalo se po právu
a aby zacbován byl zákon.
V pondělí ráno byla tedy stávka zahájena. Ze
104 dětí I. třídy přišlo do školy pouze — 20 dětí.
A v úterý již jen 4. takže vynčování bylo zastaveno.
Čeští rodičové prohlašují, že v boji nastoupeném vy-
trvají až do konečného vítězství.
Polák
Čecho
Ostrava
28
article
Jest smutným, že takovými zbraněmi musejí s
brániti slezští Čechové i — vůči Polákům. Jesť známo.
jak Poláci si stěžovali na české zastupitelstvo v Pol-
ské Ostravě, že nechce převzfti do veřejné správy pol-
skon soukromon školu. A přece nebylo pravda, že
Čechové v Polské Ostravě zásadně proti polské škole
se stavěli. Žadali pouze čestně problášení Poláků, že
také polské obecní zaslupitelstvo v Rychvatdě pře-
vezme do obecní správy české školy matiční, navště-
vované více než 600 žaky, kterýmžto počlem ani místní
polské školy honositi se nemohou. Leč — Poláci od-
mítli.
Případ dombrovský jest jistě bolestným dokladem
bratrovražedného boje česko-polského ve Slezsku.
V zájmu obou slovanských kmenů na Těšínsku,
v zájmu cti Poláků a cti Čechů jest, aby konečně byl
řešen neblahý spor česko-polský všemi vážnými
činiteli. Stávka českých školních děti v Dombrové proti
Polákům jest výkřikem, aby neudržitelné národnostní
spory slovanské ve Slezsku byly vyrovnány!
Čecho
Polák
Polaský Ostrava
Ostrava
Slezsko
Těšínsko
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Na Štědrý den, v pátek dne
24. prosince nevyjde obvyklé večerní
vydání „Nár. Listů“
Pro ranní číslo sobotní přijímají
se inserty v pátek jen do 2. hodin
odpoledne.
V neděli 26. prosince denní ča-
sopisy pražské nevyjdou. „Národní
Listy« na první svátek vánoční v so-
botu dne 25 t. m. vydány budou
jako číslo nedělní s bohatým ob-
sahem se zábavnou přílohou. Násle-
dující pak číslo vyjde v pondělí
dne 27. prosince v obvyklou ho-
dinu polední.
— Sociálně-demokratický dennik praví, ž
není tak malicherný, aby se s námi pouštěl do
polemik k vůli podrobnostem zákona Kramářova,
i dodává: „Dětmi bychom musili býti, abychom
se přeli zejména o to, zda sobotní hlasování jest
naším vítězstvím nebo ne.“ Toto sebepoznání
přišlo poněkud pozdě a „P. L.“ mělo si říci, že
dětinsky jednalo, když zákon Kramářův za své
vítězství prohlašovalo, když se chlubilo, že soci-
ální demokraté přivodili převrat, ozdravili parla-
ment a dopomohli Slovanům k nadvládě. Očeká-
vali jsme ovšem jiný postup od sociálně-
demokratického denníku; domnívali jsme se, že
nám dokáže, že návrh na změnu jednacího řádu
podán pod vlivem argumentů sociálně-demokra-
tické ulice vídeňské a následkem práce, kterou
provozovali sociálně-demokratičtí soudruzi spo-
lečně s K. H. Wolfem a jeho družinou na ga-
teriích poslanecké sněmovny v úplném souhlasu
s ulicí, a že obstrukce proto provedla své samo-
bojství, aby nebyla utlučena kamením, jakjí
slibováno od galerie, obsazené sociálními demo-
kraty a německými radikály. Dnes tvrdí orgán
českoslovanské sociální demokraeie, že v sobotu
nevyšla z boje vítězně žádná strana, nýbrž
že zvítězil princip parlamentarismu sám, že je
faktem, že v lidovém parlamentž obstrukce sama
sprovodila se se světa. Přes to však nevymiz
z politických letopisů jiný fakt, totiž ta okolnost.
Kramářův
P L
Wolf
poslanecký sněmovna
30
article
že první, kdo přihlásil vládnímu bloku všechny
síly do poslední k disposici na zlomení slovan-
ské obstrukce, byl dr. V. Adler jménem
z usnesení sociálně-demokratického svazu a že
mezi řečníky vídeňské ulice, vedené proti české
obstrukci, byli také čeští sociálně-demokratičt
vůdcové a že k udolání české obstrukce na ne-
děli ohlášen třístatisícový průvod sociálně-demo-
kratický proti parlamentu. Je velmi důležito.
tyto okolnosti pamatovati si pro různé případy
budoucna. Až se totiž jednou stane a čeští po-
slanci bez rozdílu stran a zvláště český náro
pociti sobotní vítězství principu na svém těle ...
Jinak sluší ještě dodati, že jsme nevystoupili m
s tvrzením, že bude ku provádění jednacího řádu
zřízena parlamentní stráž o 40 mužích. „Nár.
doktor
V Adler
sociálnodemokratický svaz
31
article
Listy“ sdělily na základě depeše, že takovou
zprávu přináší inšprucký list a také zaznamenaly
vládní dementi, že se o parlamentní stráži
ještě nejednalo. Tím není vyloučeno, že se
o ní bude jednati, neboť je na snadě, že k exo-
kutivě předsednictva bude nutným exekutivý
orgán, leda by se snad k vyhazování renitentních
poslanců z lidového parlamentu propůjčíli ně-
kteří jich obzvlášť lidovi soudruzil
— O domnělém „tajném“ prý výnosu Ná-
rodní rady v záležitostech rovného práva jazyko-
vého na drahách přinesla minulého týdne praž-
ská „Bohemia“ a také vídeňská „Neue Freie
Presse“ sensační zprávu, pražský kasiňácký lis
vytiskl „Geheimerlass“ Národní rady v doslov-
ném překladu. Pro vývody, jež k tomu připojíla.
bylo to docela zbytečné, neboť celý tajný výno
Bohemia
Neue Frei Presse
národní rada
32
article
Národní rady není ničím jiným, leč dolíčením
jazykových práv, na jaké čeští cestující a zasíla-
telé vůči drahám na základě zákonných ustano-
vení a nařízení mohou činiti nároky a poučením.
kterak se jich mají domáhati. V té příčině bylo
uveřejnění „tajného výnosu“ v německém tisku
přímo vítáno, neboť jest zároveň obžalohou ne
zákonných poměrů v železniční správě panuji-
cích, i mohlo posloužití za poučení oněch vlád-
ních kruhů, kteréž nehledají poučení jinde, n
v německém tisku. Co do „tajemství“ výnosu bu-
diž zjištěno, že se jedná o tiskopis, vydaný jak
č. 2. „Informací odborům Národní rady české“
a že tiskopis ten rozeslán adresátům v otevře
ných obálkách. Ovšem, že i dopisy, zasí-
lané v obálkách otevřených, mají býti nedolknu-
telnými pro každého, na nějž nejsou adresovány
Jenom výjimkou z tohoto ustanovení octl s
leták Národní rady v „Bohemii“
— Zatímný rozpočet zemský. Ve včerejším
večerním vydání „Nár. L.“ jsme již zazname-
nali, že zemský výbor království českého se
včera usnesl vybírati — s výhradou dodatečnéh
odbor národní rada
Bohemia