Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, ve čtvrtek 23. prosince 1909.

Praha

3

Číslo 353.

4 article

Na ranní avečerní Hety předplácí se V Praze v administraci- na měsin. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měsio. . . . .. na čtvrt leta : . . . 7 K Bnh ve fliálkáck: na měsíe: . . . . . 2 K s0h Poštoui na měslo. na čtvrt ieta : . . . 9 K e0 s dvojí zásilkeu na měsie ikei Ba čtvrt leta

Praha

5 article Trudný advent Slovanův.

Trudný advent Slovanův. Baron Bienerth má po starostech a může si o nastávajících svátcích na výsost spoko- jen odpočinouti v teploučku, sálajícím z ře- řavého uhlí, jež mu nashromáždili — odpo vědní protivníci jeho ne sice biblicky na hlavu. nýbrž na ledovou kru své obstrukce, že rá- rem roztála a uvolnila proud povolno- sti slavné lidové sněmovny nade všechno pomyšlení a očekávání. Zrovna tempem pan- ské sněmovny povolen prozatímní rozpočel v druhém i třetím čtení 246 hlasy něme- ckých liberálův, křesťanských sociálův, Polákův, Vlachův a vládních Rusův proti 202 hlasům Slovanské jednoty a socialních demokratův. Rovněž tal prošel zmocňovací zákon většinou 243 hlasů proti 181 hl., jakož i vládní před- loha o prodloužení kontingentu lihového na příští rok. Slovem, vše na čem vládě Bie- nerthově v první řadě záleželo. Tedy trium Bienerthův na celé čáře. Mohou-li však naproti tomu též náro dové a zejména národ náš s myslí stejně spokojenou pohlížeti na úlovek jaký přinášejí poslanci jejich z toho tak podivně ukonče- ného honu na Dunají domů? Jak to dopadá s českým snémem, jenž měl býti přece nezbytně před koncem roku tohoto svelán. aby v poslední chvíli udělal nejnutnější po- řádek v kritickém stavu financí nejdůlezitěj šího království? Pohříchu není do té chvíle žádne jistoty, bude-li vůbec svolán, nadtož dajíli mu Němci praco- vat. Což se o tuto nejnaléhavějš potřebu vlasti nikdo ne staral a neza sadil s rovným úsilím a rovnou energií s ja- kou se vláda starala a zasazovala o pro- mrskání rozpočtového provisoria a zmoeno- vacího zákona? Tak se právem táže znepo kojená naše veřejnost, pamětliva slov. uklouznuvších onehdy samému ministru financí, že nutno svolati ještě před koncem roku sněmy zemské, ježto by jinak mnohým zemím brozila finanční katastrofa.

Slovanův Baron Bienerth Polákův Vlachův Rusův Bienerthův Němec lidový sněmovna

6 article

Nebudou tedy ani letošní vánoce pro nás jasny a nadějny, nýbrž opět plny tesk ných starostí a temných čhmur, jimiž setva pronikne svit hvězdy betlemské, oznamujíc nám Slovanům narození lepší doby vytoužené spravedlnosti a volnosti. — A stejně neveselé, nedli ještě trudnějsí budou letošní politické vánoce Slovanů v říši svatoštěpánské; neboť je-li zde ješte daleko, velmi daleko do změny úporného nám systému germanisačního, což teprvv Uhrách duch maďarský vystřeluje svou kru tou tyranií proti ubohým národnostem slo- vanským a nemaďarským! Bral-li sobě az dosud ku pronásledování a hubení živlu slo- vanského maďarský chauvin záminku v »pan- slávských rejdech«, tož nyní, kdy již celý svět tento mrzký švindl prohlédl, vztahují »státníci« rytířského národa ruce po n o ve zámince. Pověstný utlačovatel Slovanů Bánffy již se s ní také včera v uherském sněmu při adresní debatěz samostatnou uherskou banku směle vytasil »Velkorakouské aspirace«, za hromžil proti Vídni, »škodí nejen nám. nýbrž i dynastii. Temto as pira c ím dlužno přičísti, že též v Uhrách nabylo národnostní hnutí většího roz- sahu. Jsme povinni se tomu všemi pro- středky opříti. Neboť vítězný postup národnostního hnutí podkopal by nejen exi- stenci Uher, nýbrž i existenci mocnářství.

Uhry Vídeň Slovan

7 article

Zachování silných Uher jest však též v zájmu dynastie. To bude však možným jenom tehdy, bude-li vyhověno přáním Ma- ďarůvle Tak vida ! Do včerejška byly to »aspirac velkoruské, panslávské«, — dnes jsou to opět naopak: černožluté a spi race velkorakouské, které prý vzně- cují a žíví národnostní hnutí Slová- kův, Rusův, Srbův, Chorvatův a Rumunův ! — A vítězný postup tohoto národnostního hnut jest nebezpečím tak strašlivým, že by pod- kopal nejen státní existenci Uher, nýbrž i existenci celého mocnářství. Tož, vzhůru proti němu — »všemi prostředky« moci státní a zároveň v boj proti vídeňským rodičům jeho: velkorakouským to aspiracím, které prý též v Cislajtanii živí státu a dynastii nebezpečně hnut národnostní proti nadvládě Němectva Ano, povedený ten farizej dovede se balit v roucho nejloyálnějšího přítele dyna- stie, aby ji získal ku pomoci maďarským he- gemonům v jich boji tyranském proti spra- vedlivým a praskromným snahám věrných slovanských národů říše svatoštěpánské. Po- vedený ten farizej maďarský namlouvá králi uberskému, že prý lze zachovati silné Uhry dynastii habsburské pouze tím — bude-l vyhověno přáním Maďarův, kterážto přání na ten čas formuluje takto: 1. Hospodářská samostatnos Uher a tudíž bezodkladné povolení sa mostatné uherské banky; 2. rov nos Uher v zahraničném zastoupen mocnářství; 3. reforma v armád společné, odpovídající požadav kům maďarským«. Aby však nikdo ne myslil, že smýšlí tak pouze snad čast opo- sičního tábora maďarského, za niž mluvil

Uher Rusův Srbův Chorvatův Rumunův Maďarův Ma Uhry

8 article

Banffy — vyvstal hned potom dosavadní náčelník vlády uherské, Wekerle, i projevil — ač jinak nemá pro ten čas dychtění po sam statné bance uherské za moudré, — v pří- čině národnostní otázky úplný souhla svůj se štváčskou řeči Banffyovo řka: »Připouštím, že s tanovisko oněch kruhův rakouských, ktere ličil Bánffy a kteréž jest jedním z největších zel v naší zarmucující politické situaci, ž ono stanovisko, které vidíme na stran rakouské, bude míti za následek, že uzraje i v nás snaha po hospodářské samostatnosti a to i tenkrát, když snaha tato nebude míti ješte zadné vnitřní pravdydo sebe « — Ano, dosavadní předseda uherské vlády střízlivý jinak Wekerle, jest proti tem »kruhům rakouským«, které prý dle Banffya »živí a fedrují nebezpečné hnutí národnostíe nemaďarských a neněmeckých z míry popu- zen, pročež formuluje nejnaléhavější dočasné potřeby a požadavky maďarské politiky takto: »1. aby přestalo za sa h - vání čelící proti naší státní sa- mostatnosti, — 2 aby přestaly podobné útoky, 3. zabezpečenl maďarské nadvlády (nad převážnou

Banff

9 article

většinou Slovanův a Rumunův) — a za 4. zavedení volební reformy se zřetelem na tato hlediska.« Takhle cynicky, beze studu, vystupují státníci maďarští v kostýmu sanculottů proti většině nemaďarského obyvatelstva říše sv. štěpánské. Dobyvše svobody pro sebe, drze ji odpírají svým spoluobčanům, usilujíce jich odnárodnění, podmanění a vyhlazení ve jménu »silných« Uherí Jim samým pořád ještě je té samo- statnosti a svobody, které se těší vůči Vídni — málo, touží po dalším »vývoji« dualismu po způsobě Norska, ale národům slovanským v samostatné říší sv. štěpanské nedopřejt ani dechu volnéhol Zdaž tímto svým barbarským násilín sami v pravdě nepoškozují a nepodkopávaj existenci »silných Uher« stokrát hůře, než by dovedly všeliké ať »všeruské« nebo »vše rakouské« agitace, jež zlé svědomí jejich předstírá, zatím co by si měli vštípiti v pa mět hluboké a výstražné slovo starého svéh Košuta Lájoše: »Jest Nemesis v ději nách národů. Jednotlivci jí pro krátkos žití svého mnohdy uniknou, ale nikdy náro dově, jichž život jest delší!-

Slovanův Rumunův Jim Lájoš Nemesis Vídeň Norsko Uhry

10 title

Říšská rada.

11 article Poslanecká sněmovna. (Schůze 186)

Poslanecká sněmovna. (Schůze 186) Z Vídně, 22. prosince. (Telefonická zpráva »Nár. L.-) (Schválení rozpočtového proviaoria.— Plná moc kobchodním smlouvám s bal kánskými stály — Povolení 54milio nového úvěru zemědělcům. — Frie jungův proces a politika hr. Aehrer thala. — Sedm sněmovních místopře sedů. — A rekonstrukce kabinetuv Stalo se dnes to, co stalo se loni v posledn schůzi předvánoční. Vládě bylo schváleno půl leté provisorium rozpočtové a dána jí plná mo k obchodní smlouvě s několika státy balkánský mi, když byla přijata hotová smlouva rakousko rumunská. Byl jeným jediný rozdíl mezi letoš ním a rokem minulým. Rozdíl docela formální Ministerstvo dostalo tentokráte všechno, nač zá leželo jemu a koruně většinou prostou, 21. pro since 1908 většinou dvoutřetinovou. Myslíme, že sice vládě nezáleží na talíři nýbrž na obsahu jeho, ale přece dlužno konsta- tovati, že roprisa byla snadnější a pohodlnějs nežli premiera. Celá sněmovna schválila jednomyslně v 2. a 3. čtení úvěr 54 milionů, který poskytne stát rakouským zemědělcům — 6 milionů ročně po dobu 9 let — na zvelebu chovu dobytka. Pr tytc státní subvence mimořádně hlasovali také všichni průmyslníci. Dali tím na jevo, že nemaj žádného protivenství a žádné nepřízně vůči zemědělcům.

Vídeň poslanecký sněmovna

12 article

Několikahodinová rozprava konala se předloze obchodně-politické, která rozdělena byla ve dvě části: na hotovou smlouvu rakou sko-rumunskou a na zákon zmocňovací. Posl Čech, jenž promluvil jménem klubu, vyložil ško- dy, které způsobuje obchodu a průmyslu stay mimosmluvní, tolikéž pak nebozpečí válečné které bylo v prošlém jaru, kdy byla sněmovna ochotna k větším hospodářským obětem, nežl se dnes od ni žádá. Zájem českého průmyslu na Balkáně, tolikéž pak českého kapitálu ban- kovního nelze podle soudu tohoto zástupce mě- sta Prahy podceňovati. Vzpomněl, jaký má vliv slovanský živel ve prospěch průmyslu říše. Rečník uvedl na přetřes také skončený prá- vě proces proti Friedjungovi a žádal pronikavou revisi zpravodajské služby pro rakouskou díplo- maci, jejíž slabiny v procesu byly odkryty, káral politiku hr. Aehrenthala, která je v rozporu s hospodářskými zájmy Rakouska Také posl. dvor. rada Ploj stěžoval si, že za- stoupení Rakouska na venek je špatné. Poslane Hribar reagoval ostrými akcenty proti celém režimu, s jakým připraven byl rakouskou politi- kou zahraniční proces, který byl vlastně namířen proti chorvatsko-srbské koalici. O 1/4 na 8. začale se hlasovati. Napřed vy- řízena obchodní smlouva rakousko-rumunská. Byla schválena většinou 277 proti 105 h la sům. Pro smlouvu hlasovali: městští Poláci, Český klub, posl. dr. Stránský a dr. Slám z moravské strany lidově pokrokové (dr. Bulín hlasoval proti smlouvě, prof. Smrček nebyl ve sněmovně a posl. Reichstädter vyšel stejně jano všichní čeští radikálové a národní sociálové) posl. dr. Masaryk a dr. Drtina, starosta Hribar všichni sociální demokraté, sionisti, městští kře- sťanšti sociálové, němečtí pokrokovci, konečně pak bukovinští Rusové. Potom začalo se k ná- vrhu posl. Vojty hlasovati dle jmen o zákonu zmocňovacím.

Rečník Friedjung Aehrenthal Hribar Polák doktor Stránský Bulín profesor smrček Reichstädter Masaryk Drtina Rus Vojta Balkán Rakousko Posl Čechy Český klub

13 article

Zákon zmocňovací přijat byl většinou 243 hlasů proti 181. Jak vidno, proti dopoledne po slanců hodně ubylo, protože velice četní pře hiasováním o předloze obchodně politické vyšli Vykonáno také hned 3. čtení těchto předloh. Před ním opustili poslanci česko-agrární demon- strativně zasedací siň. Přijetí těchto předloh po- zdraveno sociálními demokraty dlouhotrvajícím potleskem. Ministru obchodu dru. Weiskirchne rovi bylo s četných stran blahopřáno. V jediné schůzi vyřízen tedy dnes zatímni rozpočet, obchodní smlouva rakousko-rumunská zákon, zmocňující vládu k četným novým smlou vám obchodním. Kdo by dnes týden, kdy podán byl pilný ná vrh posl. dra. Kreka na změnu jednacího řádu. byl čekal takový konec obstrukce? Sněmovn přijala na rychlo ještě změnu svého jednacíh řádu v ten rozum, aby zvolili se ještě dv místopředsedové, takže jich bude mí nyní sedm. Návrh posl. Bielohlawka, by po- čet pořadatelů vzhledem na násilné zasahován galerie do jednání sněmovny za prošlé obstruke byl rozmnožen ze 2 na 10, narazil na tak tuhý odpor sociálních demokratů, že nebyl ve sně- movně vyřízen, nýbrž přikázán výboru ke změně jednacího řádu. Poslanci odjeli na prázdeň vánoční a nov roční, která bude hodně dlouhou. Za ní stanou se pokusy vybudovati novou vlád na základě pevného pracovního programu. Be děky namanuje se otázka, kolik z nynějších čle nů kabinetu bude seděti na ministerské lavie až poslanecká sněmovna v únoru se opět sejde Bude možno říci žádný, nebo všichní či několik

doktor Sněmovn Bielohlawek

14 article Za debsty

Za debsty o zatímném rozpočtu posl. Šviha, pokračuje ve své řeči, pravil, že nen jmé nápravy, než vydání moderní služebn oragmatiky. Soudcové musí býti hospodářsky po vzneseni a musí se státi skutečně neodvislými. Nynější politická situace je německým kolegům pří niva, avšak v zájmu samého soudnictví není národnostní nadržo vání. Nechce německé kolegy paušálně obviňovati Poznal mezi nimi velmi hodné lidi, Není však psycho

Šviha

15 article

V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . za 8h večerní . . . . . za dh Ve fliálkách na venková ranní císlo . . . . . . . 10h vočerni . . . . . . . . 5h lnseráty plati se hotově napřed Předplaceni a inserty přijíma administrace v Marianské ul.,a Tam nacházejí se těl redakcs, tiskárna a sxpedice „Národních Listů“ Rukopisy se novraesjl

16 article

legicky, ba dokonce logicky nutno, že ti lidé jsou s vědemi, že je nepovyš j- jejich jazyková, odborná kvabfikace, nýbrž jen jejich přislušnost k určitému národu, že povyšují je politické vlivy a že jeví se potom tu a tam právě vůči těmto vli vům politickým uznalými? V tom tkví největší ne- bezpečí pro soudnictví. V tak zv. uzavřeném něme- ckém jazykovém území provádí se třídní justice. Jest to strašným vtipom, avšak pravda, že octne-li se před německým trestním senátem český dělník, jest již ta okolnost, že je to dělník, přitéžujícím důvodem a okol- nost, že je dělníkem českým, je přitě- žujícím důvodem druhým. Tato narodní justice je tudíž tim nebezpecnější, že má též so- cialní raz. Otázka českých menšin není výhradně otázkou politickou, nýbrž zároveň hospodářskou a sociální. Německá buržoasie nenávidí českého dělníka také proto, že spatřuje v něm dělníka nižší třídy. třeba že pomohl spoluhromaditi v německém jazykovém území největší bohatství. Třeba žádati, aby v lak z v. uzavřeném jazykovém území stalo se každému členu českého národa p právu v jeho mateřštině. Když němeciý soudce, jenž byl najvyšší instancí již poučen o proti- zákonnosti svého rozhodnutí pro domnělou neobvy- klost češtiny v zemi, jedná opět a opět nezákonně, kdy stojí před ním člověk hospodářsky silnější. enž může si vzíti advokáta a může jiti k nejvyššímu soudu, co dovolí si soudce ten vůči dělníku, o němt ví, že nemá ani času aní peněz, ani možnost odvo- lati se k nejvyšší instanci k vůli svému jazykovému právu. Tak se tato otázka stává otázkou soctální spravedlnostl.

17 article

Řečník prohlašuje na konec, že jeho strana nemá k nynějsímu režímu žádné dů- věry a proto bude hlasovati proti za- tímnému rozpočtu. (Hlučná pochvala u č- ských radikálů.) K návrhu posl Zauneggera byla debat uzavřena a hlavní řečníci Bielohlavek a Au- sobsky vzdali se slova. Po věcných opravách posl. Stohandla a Daszyň- skébo a stručných poznámkach minoritního zpravo- daje Seitze sehválen rozpočet prozatímní 246 hlasy proti 202 ve 2. a 3. čtení rokovalo se o výborové zprávě stran stanovení lihového kontingentu Ref. dr. Batiaglia poznamenal, že nynější zákon má jen za účel sanovati stav ex lex, který panuje od letošaího září a prodloužiti provisorium. Menšinový zpravodaj dr. Diamaad pravil, že lento zákon je dárečkem pro vela ostatek Zákon sehválen bez další rozpravy beze změny, rovněž výborová resoluce, aby vláda uvolněný kontingent přikázala především družstevním lihovarům, Druhou výborovou resoluc! vláda vy- zývá se, aby při definitivní úpravě kořaleční daně vzala zřetel na stupňovité apižení kontingentu i roz- pjetí mezi lihem kontingentním a exkontiogentním Posl. Seltz žádal oddělené hlasovaní o sloveh »kontigent« i »rozpjelí«.

Seitz Ref doktor Batiaglius Diamaad Posl Au

18 article

Resoluce schválena i se slovem »rozpjetí«. Při tomlo hlasování prohlasil předseda, že ne- může bezpečně konstatovati výsledek hlasovánía chtěl sečísti poslance. Posl. dr. Glabiňski prolestoval, řka: Resoluc propadla, jak by se mohlo po druhé o ní hlasovati (Výkřiky a hluk.) Předseda oznamuje, že uvedená slova byla zamitnuta, neboť pro hlasovalo 130 a proti 159 poslanců (Hlučná pochvala a potlesk voc. dem.)a postupovalo se ledy úplně správně. (H uk.) Propadl menšinový návrh Diamandův, aby vlád při nové úpravě kořaleční daně zrušila linový kon- lingent a zákon schvaluje se také ve 3. čtení. Výborová zpráva o odpisu daně pozemkové při škodách. způsobených mrazem, schválena s přislošnými resolucemi ve 2. a 3. čtení. Dale projednavaly se obchodně politický zákon zmocňovacía ústředna pro zhodnocení dobytka. Aby řečníci se mohli dáti zapsati do seznamu, byla schůze na 1/4 hodiny přerušena Po jejím obnovení ref. Povše přednesl výborovou zprávu o zvelebení dobytkarství a zhodnocení do-

Posl doktor Glabiňski Resoluc Diamandův H uk

19 title

FEUILLETON.

20 title

Literatura.

21 article Naše knih y.

Naše knih y. * An!. Klášterský: Z čarovné studánky. Písně a písničky pro děti. S obrázky Helen Emingerové. Nákladem Unie v Praze. Dětská naše literatura v posledních letech v svém potěšujícím rozvoji učinila tak značný krok ku předu, že dnes nutno s ní počítati jako s vážnou uměleckou složkou, jež každým novým dokladem svého ušlechtilého úsilí zvyšuje svoje právo na život a výchovný význam ve světě dospívající české mlá- Řada vynikajících pracovníků (Vrchlický, Čech. Sládek, Procházka, Svobodová, Řlíha a j.) posvětila dětskému srdci tak mnohý krásný sen, ukázala opa- trným důmyslem tak mnohou schůdnější pěšinku do trnitého úvalu života. A nových pracovníků stále přibývá, z nichž nejčetnější seskupení jsou kolen oblíbeného „Malého Čtenáře“, jehož redaktoři F.S Procházka a G. Smetana po dlouholetých zkušeno- slech s poclivým přesvědčením zafazují do svěře- ného listu jen to, co dětské duši je blízké a pro- spěšné.

Klášterský Eminger Vrchlický Čo Sládek Procházka Svobodová Řlíha Smetan Praha

22 article

Dětem nelze dáti čísti vše, jak hlásají přemrště- ní pseudopaedagogové, neboť i tento stupeň lidského vývoje má svá přirozená práva jak tělesná, tak du chovní. Na všech stupních věku musíme dávati dí- těti doma i ve škole pouze takovou četbu, která přiměřena stavu jeho duševního vývoje. A zvlášt na ty nejmenší nesmí býti zapomínáno. Jejich dělské srdce je příliš choulostivou půdou, abychom to, co chceme v ně zasíti, nemusili podrobovati kritic nejpřísnější. A najde-li se skutečně bůsník, který má tento jemný, psychologický instinkt, pak mů- žeme jeho knihu vítati se stejnou radostí jako kte- rýkolí jiný umělecký projev sytící duše vyspělé a rozumujícl. Takovou milou, srdečnou a vzácnou knihou je i p. Klášterského sbírka „Z čarovné studá n- ky“, určená dětem do 12 let a vkusně vyzdobená jednoduchými kresbami sl. H. Emingerovy. Zpěvný ton i hojná pestrost námětů, jež obveselí, poučí i ku přemýšlení pobídnou, pojišťují trvalou jeji cenu. oklažující a šťastná záře neporušeného vnládí pak přiblíží knihu p. Klášterského všem, kdož pro své milé budou hledati vzácný a cenný dar pod vánoční siromeček. Kéž je jich mnoho, mnohol * Don Carlos, infant španělský. Dramatická bá- seň. Napsal Bedřich Schiller. Přeložil, úvodem a poznámkami opatřil Alois Tvrd?k. Nakladate dež

H Emingerův Klášterský Carlos Schiller Alois

23 article Eu! Sole v Telči. Cena 2 K 20 h

Eu! Sole v Telči. Cena 2 K 20 h K letošnímu jubileu Schillerovu uchystalo čilé nakladatelství Šolcovo překlad tohoto vynikajícího dramatu. „Don Carlos', „vznešená píseň svobody přátelství“, honosí se krásnými místy, obrazy a sen- tencemi, z nichž dosud nnohých užívá se jako „okří- dlených slov“ V úvodě pojednává překladatel o životě a lite- rární činnosti básníka vedle Goetha nejslavnějšího pak o vzniku a úspěchu dramatické básně Schille- rovy, jakož i o jejím zpracování pro jeviště a zmi- ňuje se též o zdroji, z něhož básník čerpal látk ke svému dramatu tendenčnímu a o jejím zpraco- vání. Potom se podle bádání nejnovějších ukazuje na hlavní osobu ve světle pravdy historické a char- akterisuje Don Carlos a ostatní osoby v dramatě Úvod končí se pojednáním o básnické úpravě dra- matu, o vývoji dějovém a významu básně v tvorbě Schillerově, v níž uloženy jsou veliké ideje čiste humanity a svobody národův. Překlad, jenž skýtal někdy značné obtíže, poří zený prof. Tvrdkem s pílí, důstojnou ideálních snah básníkových, je přesný a svědomitý. Lze tudíž dram báseň „Don Carlos“ doporučiti jednak k četbě n našich středních školách, jednak ku provozování n velikém jevišti. Snad mohlo by naše Nár. divadlo jež vykonalo provedením „Valdštejna“ veliký čin umělecký a kulturní, přikročiti k uvedení také této velebásně Schillerovy na první českou scěnu. **O. M. Vyskočí!: Vostálky a Kolumbiny Povídky o ženách dobrodějkách a čarnokněžnicích Nákladem Fr. Švejdy v Praze. V nové své knize vypravuje autor svérázným svým způsobem řadu povídek o — ženách, vlastně o jejich duších. Duše ženy, ta neprobadatelná sílnx láká stále myslicího umělce, aby pokusil se zachytiti alespoň některý rys tajemné její tváře, kteroust žena dovede zakrývati tisícerými maskami.

Schillerův Šolcův Carlos Goethe Schill profesor Tvrdek Vostálka Švejda Telč Valdštejn Francie Praha Solo

24 article

Lyrický sklon pana Vyskočila připíná s velmi vhodně k télo volené látce. Neurčitá tajemnost. jakýmsi narůžovělým světlem sycené prostředí vřelý cit jsou činitelé, kteří užiti plynnou formou, slučují se v celek ladných pros, v nichž kreslí pan antor postavy svých krasavic. A za každou touto že- nou stojí jakási tajná síla, jakésí fatum, které ji nute často k činém nevypočítatelným a zabraňuje jí činy zdánlivě logicky nutné. Skoro na každé stránce se jeví silný pozorovací talent autorův, jenž se jeho no- vými povídkami znovu potvrzuje, neboť dalek mělké a prázdné sentimentality, sáhl autor směle a hluboko v duši ženy a vytvořil dílko jemně procitěné, jež dlužno doporučiti, K. W. Básnické novinky původní. * Josef Kálal: »Hibitovní cestou«. Vydáno z fondu Julia Zeyera. V Praze 1909. Mladý autor seskupil do své básnické knížky dloubou řado veršovaných obrázků, na nichž zajímava a význačna hlavně forma. Jest to forma dost obtížná a u nát dnes zřídka užívaná, antická strofa saphická, již jsou

Vyskočil K W Kálal Zeyer Praha

25 article

důsledně psána všecka čísla Kálalova. A možno auto- rovi bned příznat, že tuto neobvyktou formu ovlád úplně i že vhodně oděl v ni serti nejrozmanitějšíct a různotvárně motivovaných látkových námětů. Ú vnějšími rozměry i vnitřní povahou zvolené strofy byla dána básníkovým kresbičkám jistá úsečnost Spisovatel jde dnešním životem, pozoruje jeho jedne tlivé důležitější projevy, zastaví se u každého vý- značnějšího společenského stavu v něm, zachytí n něm několik zvlášť karakteristických znaků a z těchto svých podrobných pozorování vytvoří pak buď apo- iheosu nebo zdrobnělý povahopis. Jednu vlastnost všecky jeho verše mají fpak př tom společnu: jscu pojaty a psany jako náhr obní ná plsy, hledíce u každého pozorovaného jevu postihinou nejen jeho denní ptaxi, ale i čím přispívá k lidskému vývoji vůbec, ce z něho zbude trvalého až za časný hrb a jak se v svých důsledeích jeví po smrti Spisovatel bere ho ledy netoliko jako ojedinělý výsek reality, nýbrž i v jeho vzlahu společenském, sociál ním i kulturním. A tímto šurším látkovým pojetím je sbírka vedle své formální složky nejzajímavější. C na každém společenském zjevu básník speciálně zjisti a svou saphickou strofou zachytil, jest už věcí osob ního názoru i životního výběru. Nám se dnes jední o celkový ráz knížky a ten má v mnobém směru dos poutavého i zajímavého. —at—

Kálalův

26 article

* V. Martinek: »Cesty«. Odměněno z fond Julia Zevera. V Praze, 1909. Jako Kslal v serii svých drobných pozorován poznámek i strnčných karaktermstik vnesl do naš nejmladší básnické tvorby něco nového, svěžího zmlazujícího a už o sobě poutavého: řídce užívaný druh poelické formy, vykazuje knížka Martinkov týmž fondem vydaná, zas jistou novost obsahovou sklon k historickým látkám a značný smysl pre širší linie veržované epiky. Dějepisnými náměty jes vyplněna první, číselně bohatší část sbírky, v rí část druhou tvoří cyklus sujetů spíš časových dnešní současností inspirovaných a trochu satyricky nazíraných.

V Martinek Zever Praha

27 article

Oběma oddíly jeví však básník vřelý zájem n veřejném životě národním i společenském, odklonii se od čistě náladové i dojmové lyričnosti, u mladých literátů dnes tolik obvyklě, opustil pole výhradně milostných motivů a snaží se glosovat jednotliv stadia domácího vývoje všenárodního i všelidského při čemž postupuje chronologicky od prostředí středo- věkého řadou dalších přirozených stap až na naše dny. Vyličiv životnost i účinnou plodnost apoštol- ského působení Miličova, zachyliv celkovou myšlen- kovou náladu kostnické episody, sbásniv Husův lis žalářní i smutný případ Jeronymova odvolání a za- staviv se ještě u několika význačně jších bodů z válek husitských, přechůzí k epoše českobratrské, refor- mační, pobělohorské i politicky úpadkové. Ironickým přírodopisným výkladem o nynějších vlastnosteeh zkrotlého českého iva básník svůj historický cyklus jemuž (předeslal episodu Odysseovu na Iihace uzavírá.

Husův Odysseův Miličov

28 article

Rozumí se, že o plastickou a plně životnou evokaci minulosti, pojaté psychologicky i cítěné ná- ladovou vůní doby, mladému básníku všude stejně nešlo, ale také jest vzdálen pouhého referentismu či kronikářské povídavosti. U začálečníka jest to krásný ůvod a velmi slibný pokus. Tím více, že také po stránce formové projevil básník schopnost souvislého. ryze epického řadění vět a že rytmovanou i rýmo- vanou dikci ovládá zcela nenuceně . . . V drubé sertí svých veršů dolýká se ironicky slabých složei v naší kmenové povaze, touží po svobodě projevů volnosti cest, přál by si od národa povahu ví ocelovou než příliš citovou, útočí na zastaralé na- zírání domácích dějin a na konec přece jen věř v dalekou budoucnost našeho lidu. —at— Bibliografie. * »Osvěta«, listy pro rozhled v umění, vědě politice, ukončila ročník 39., kterýž bohatostí a za jímavostí svého obsahu zajišťuje »Osvětě« jedn z předních míst v řadě revuejních listů českých Celkem přinesl lento ročník 51 článků a statl. Nový již 40. ročník »Osvěty« zahájen byl právě bohati vypraveným číslem 1. Administrace je v nakladatel ství J. Otty v Praze.

J Ott Praha

29 article

* Přirodnický časopis »Živa«, redigovaný profe- sorem chemie na české universitě, drem.B Raýmanem, zahájil právě ročník XX. číslem 1. Z zajímavého obsahu 1. čísla tu uvádíme článek J Kořenského »Z Kamčatky na Nový Zěland«, kterýž je zajímavou kapitolou o putování opetenců a sta prof. B. Němce »Nové zprávy o geotropismu kořenů- V Rozhledech čteme zprávy: Doba ke Galileimu Sklárny jennské, Dnešní stav otázky radiové, Novo- tiny hutnické, Jubileum spektrálné analysy. Prak tickou cenou vynikají zprávy Ze světa, z nichžt poznamenáváme: Hospodářství polní a průmysl Kanal panamský, O antickém inkoustu, Technolo gi starých, Řemeslo v dějinách fysiky, O výzkumu půdy, Nouze o tvrdé dříví, Vodivost tepelná látek na podlahách bytů, Koloběh bmoty i energie, Přeměn elementů, Vliv zemětřesení v prameny minerální Umělé pěstování jedlých hub v lese, Nejvyšší balo nem dostoupitelně výšky, Létací hadi, Slitiny, Dege- nerace lidstva, Galerie fosilních plazů a j. v. Nakla- datelství J. Otty v Praze. »Živa« vychází 15. každéh měsíce (mimo červenec a srpen) * Ignát Herrmann naší mládeži. »Tobiáškův Štědrý den« a »Několik žertovných povídek o zví- řátkách« jest název nové knihy pro mládež od Ignáta Herrmanna. Knížka vyšla u nakladatele F. Topič v Praze v knižnici nazvané »Osení« knihy mladých čtenářů a je za 80 h. * K novému ročníku »Humoristických Listů- Právě na Štědrý den vydáno bude 1. číslo nového, jit 53. ročníku »Humoristických Lislů«. Jest to pěkno číslo, úctyhodně, zejmena proto, že se týká českého a k tomu svobodomyslného časopisu, »Humory« po- čaly vycházeli v roce 1857, tenkrát ovšem ve zcel jiné čpravě, za redakce Jos. R. Vilímka staršího.

Živa Raýman Němec Kanal panamský J Ott Herrmann Tobiáškův R Vilímek Kamčatka Praha Jos J Kořenský

30 article

který list vedl a šťastně také přes všecky útisky vlády i nepřízeň doby dovedl až k ročníku 50., kte- rého jubilea použiv předal »Humory« do rukou svého syna, Jos. R. Vilímka ml. Nynější »Humor ye přinášejí na rozdíl od starších ročníků také obra zy barevné a seskupily kolem svého praporu nejen všecky nejlepší humoristy-literáty, ale také všecky nejlepší humoristy-maliře. Ty i ony ovšem jen české, jako celé »Humory« vždy byly a jsou ryze české. A to je také důvod, pro který by měly být »Humory« odbírány veškerou českou inteligencí. která stále ještě, byť i zcela bez příčiny, podporuje předplácením listy cizozemské, zejmena německé které sice zpravidla nemají tak pečlivou úpravu vybraný obsah jako »Humory« — ale dovedou s dobře smát všemu co je české — a pak — jsou dražší! Doufejme, že po shlédnutí bohatého 1. čísl »Humorů« napraví se všichini, kdož se domnívají, ž český časopis nemůže konkurovati s časopisy ně- meckými a že u nás pěkného listu humoristického snad vůbec není. Je zde a jsou jím »Humoristické Listy«! * »Zlatorohu«, sbírky illustrovaných monografií, vydaných S. V. Ú. »Manes«, vyšel právě svazek druhý, obsahující literární relief Jana Nerudy o A. Nováka, docenta české university, vystihující plně literární význam a činnost našeho z prvních klasiků. Obsab doprovází 17 příloh. Cena kart. svazku K 1.80. * Inlerpelace poslanců Johanisa, Cingra a soud. čtená na říšské radě 25. listopadu 19.19. »Band Iupičů a žhářů.« (Jak česká ši chta přišla k svému velikému jmění.) Napsal G. Horlivý. N- kladem Tiskového výboru českoslov. sociálně demokr. strany dělnické v Praze. Tiskem lidové knihtiskárny Kubálek a spol. Vídeň

Jos R Vilímek Humorů Manes Neruda A Novák Obsab Johaniso Cingr Kubálek Praha Vídeň

31 article

* Robert Sehulz: Škola chytrosti. Edilio centre. Tiskem Zaorálka a Tučka nástupců: L. Kl- busaya v Holešově, Morava. * P. Jáchymova: Za jami noci. Dvě balady. Tiskem Ed. Leschin gra v Praze. Nakladem vlastním. * Souborná díla Björnstjerne Björn- sona: DílI Vlajky nad městem i přístavem. Řomá manželství. Přeložil Josef Pachmajer. Tiskem a nákl. Ant. Reise v Praze. * Artaria's Eisenbahnkarte von Oesterreich- Ungarn. Mit Stationsverzeichnis. 1910. Vierte Neu- bearbertong. X. Auíl ge. Wien. Artaria el Ci * E. C. Rupert, kath. Stadtpfarrer: Im Schutnn des heiligen Gewandes. Roman IV. und 279 Seiten 8°. Beriin 1909. Hugo Bermühler Verleg * Ehezchliessunosfrsiheit der Ansišnder in Un- garn. Praktisches Haudbuch für Advokaten, Juristen und heirathslustige, insbesondere aber in katholisc hen Ehe geschiedene Ausländer. Veifasst von Dr. Gerě Ernö, Advokat in Boďapest. * Lechners Photographischer Abrelsskalende 1910. Verlsg von R. Lechner (Wilh. Mů ler) Wiei

Sehulz Zaorálek Tuček Ed Björn DílI Pachmajer Reis Stationsverzeichnis ge Rupert Gewandes Roman Hugo Bermühler Ehezchliessunosfrsiheit doktor Ger Ernö Verlsg R Lechner Wilh Holešov Morava Praha Artaria ' s Eisenbahnkarte on Oesterreich Vierte Neo Imo Schutnn Haudbuch für Advokaten Juristen und heirathslustige Advokat in Boďapest Lechner Photographischer Monde