1
masthead
Ročnik padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v sobotu 12. července 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v administracii
a měsio. . . . ..
na čtvrt leta . .. . d k —k
s dvojí donáškou :
na čtvrt jeta: . . . 7 K ezh
ve filiálkácho
na mnáste . . . . . 9 K 30
Foštoua
něsl
na í: . . . Ksoi
s dvojí násílkon
měsíe
ria: . .ke
Praha
Foštoua
5
article
Vecerni
Vecerni
dámí
V drobném prodejli
ranní číslo o sobě . . za S
večerni
. . . . . za s
Ve flálkách na venkově
ranní čislo
vočerní . . . . . . . . 5b
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplncení a inserty příjím
administrace v Marianské nl., a
Tam nacházejí se těl
rodakce. tiskárna a sxpedlee
„Národních Ldlatů
Rukopiny se nevracsj
národní Ldlat Rukopina
6
article
V Praze, 12. července.
Slovanskému tisku není už ani třeba od-
kazovat svoje čtenářstvo stále na německý
tisk, aby se z jeho tónu a nálady nepřímo,
však velmi názorně poučilo o významu všeho
toho, co se nyní odehrává na Balkáně.
Ale co nelze pominoutí mlčením, je zrovna
příšerná mravní kvalita velké části tohota
tisku, který pracuje soustavně jen lhaníma
štvaním. Po několikadenní bratrovražedné
kampani válečné, která prozatím je v klidu,
provalila se zase ta spousta prolhaných, úmy-
slně podvržených, nebo přímo ve Vídni „su-
chou cestou“ fabrikovaných telegramů, jimiž
se oficiosní tisk pokoušel zmásti veřejnost
vynášením Bulharů, vymýšlením jejich nových
úspěchů štváti proti Srbsku, jakoby už v Ra-
kousku nebylo opravdu jiné státní myšlenky
jiných starostí a bolestí, než hodně pokořit
zdiskreditovat nenáviděného jižního souseda.
Bulhar
Praha
Balkán
Vídeň
Srbsko
Ra
7
article
Vídeňská „Zeit“ sype dnes řeřavé uhli
na hlavy rakouské oficielní politiky a oficios-
ního tisku. Vytýká oběma, a jistě právem, že
právě ony to byly, které stále do nebe vyná-
šely a hýčkali Bulhary, ovšem nikoli ze skuteč-
né lásky, nýbrž aby je jen poštvaly proti dosa-
vadním spojencům, a přičinily se svědomitě.
že propast rozladění a nedorozumění se stala
tak hrozivou, ba katastrolální. „Hrabě Berch-
told“ — praví „Zeit“ — „nadbíhal Bulharům
tak, jakoby on měl za sebou pouze 4 miliony.
a oni 50 milionů. Rusofila Daneva přijal v li-
stopadu v Pešti s takovými poctami, jakoby to
byl Bismark, a rovnou ho vedl k císaři, zatím
co Pašiče, který nad onoho vysoko vyniká
státnickým uměním i svou intelligencí, bruskně
odmítl, když chtěl ve Vídni osobně s ním pro-
mluvit. A což teprve tísk z Míčového ná-
městí! Den co den jsme se mohli dočíst, jací to
jsou vzorní lidé, ti Bulhaři, střízliví, pzacovití.
chytří, ostrovidní, energičtí, počestní, pravdy-
milovní, věrní, spolehliví, zatím co Srbům při-
pisovány docela ve slohu melodramatickém lí-
čeni jako denní ďábli. Až do posledních dnů
referoval inspirovaný tisk v podvržených de-
peších výhradně jen o skvělých vítězstvích ge-
niálních bulharských vojevůdců, o zdrcujícíe
porážkách Srbů.
Bulhar
Berch
Danev
Bismark
Pašič
Srba
Pešť
Vídeň
8
article
Teď ovšem je jinak. Rumunsko, jehož vo-
jenský postup dnešní „Arbeiter-Zeitung“ bez
obalu nazývá „loupežným tažením“, přešlo přes
Dunaj, a volně, svobodně táhne k Sofiji. Po-
slední zprávy sdělují, že se armáda rumunská
rozdělila ve dva proudy — jeden postupuje na
západ, směrem k armádě srbské, druhý chce
vpadnouti Bulharům v týl. Bulharsko, pro tu
chvíli zmatené a vysílené, neklade postupu
rumunskému překážky, a oficiosní tisk vídeň-
ský k tomu nemá jiné poznámky, než konsta-
tovat suše, že rozhodnutí Bulharska o nekla-
dení odporu přijímá se — se všeobecným uspo-
kojením. Bulhaři věru si mohou v této chvili
připomenouti okřídlenou větu, poněkud upra-
venou: Chraň mě, Bože, před mými vídeň-
skými přátelil
O vlastních záměrech a cílech rumunských
spolehlivě ví se zatím jen dvojí: 1. Rumunsko
žádá novou strategickou hranici, aby pro bu-
doucnost bylo spolehlivě kryto proti svému
jižnímu sousedu. 2. Chce míti rozhodný vliv
na definitivní uspořádání poměrů na Balkáně
aby se mohlo přímo ubezpečiti o tom, že Bul-
harsko nezíská tu postavení tak převahují-
cího, které by bylo stálým nebezpečím i po
obnovení míru.
Bulhar
Bož
Rumunsko
Dunaj
Bulharsko
Balkán
ArbeiterZeitung
9
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Rusko radí k uzavření míru.
Z Bělehradu, 11. července. [K. k.) Mini-
sterský předseda Pašič vzal rady Ruska k
uzavření míru, tlumočené ruským vyslancem
šl. Hartwigem, na vědomí a prohlásil, žes
Pašič
Hartwig
Rusko
Bělehrad
Min
10
article
dohodne s armádním velitelstvím a se spo-
jenci.
Z Bělehradu, 11. července. (K. k.) Vládní
orgán „Samouprava“ sděluje: Rusko dalo
balkánským státům radu, aby za-
stavily nepřátelství a zahájily
vyjednávání k obnovení míru a
přátelství mozi sebou.
Příměří.
Z Paříže, 12. července. Listy zaznamená-
vají pověsti, že následkem ruského zakročení
došlo již na makedonském bojišti
ku příměří.
Bulhaří žádají velmoci o zakročení.
Z Říma, 12. července. Bulharský vyslane
v Paříži požádal dnes italského vyslance
Tittona, aby Italie společně s ostatními velmo-
cemi zakročila ve prospěch zastavení nepřá-
Jednání o mír a ruské banky.
Z Petrohradu, 12. července. Ministerský
předseda Kokovcov jako ministr financ
svolal včera zástupce bank, jimž oznámil, že
došla bulharská žádost, aby Ru-
sko sprostředkovalo mir, a požádal
je, aby banky učinily pokračování balssy na
burse přítrž.
telství.
Titton
Italia
Bělehrad
Rusko
Paříž
Řím
Petrohrad
11
article
Operační plán rumunské armády.
Z Kolína nad Rýnem, 12. července. [Zvl.
telegr. „Nár. L.“) Bukurešťský dopisovatel
„Köln. Zeitungu“ telegrafuje: V operačním
plánu rumunské armády provedeny následkem
technických obtíží některé změny. Ježto se
přechod armády přes Dunaj na společné hra-
nici nemožným objevil, rozdělila se ru-
munská armáda na dvě skupiny
Jedna vejde přímo do Srbska, a by
sesílila srbskou armádu, druhá
pak pronikne Dobrudžou, obsadí
ližní část této provincie a vpadne
rak Bulharům do týlu.
Rumunské vojsko přešlo přes Dunaj.
Z Bukurešti, 11. července. (K. k.) Ministr
vnitra Take Jonescu vydal oběžník prefektům,
ve ktrém sděluje, že rumunské vojsko
dnesráno přešlo přes Dunaj.
Rumunské vojsko postupuje dle programu.
Z Bukurešti, 11. července. (K. k.) Postup
rumunského vojska v území Turtukaj-Dobrič-
Palčik provádí se dle programu.
Další mobilisace rumunská.
Z Bukurešti, 12. července. „Epoca“ ozna-
muje, že povolány byly do zbraně ročníky
1914—1916.
Köln
Bulhar
Take Jonescu
Kolín nad Rýn
Dunaj
Srbsko
Dobrudža
Bukurešť
TurtukajDobrič
12
article
Rumunsko ve stavu válečném,
Z Brašova, 12. července. (»Zeit.«) Cestující při-
byvší z Rumunska, vypravují, že uzavření hranic
celém Rumunsku je přesně vojensky organisováno
a na všech stranách se provádí s veškerou přísností
Jak na ruské hranici na řece Prutu, tak na rakou-
sko-uherské hranici jsou všechny silnice a přechod-
ní místa obsazena vojenskými pěšími hlídkami
strážemi důstojníků. Do Rumunska se ubírající oso-
by jsou zevrubně vyslýchány a průvodní jejich listi-
ny podrobně prohlíženy. Všechny karpatské prů-
smyky z Valašska i z Multanska jsou vojskem silně
obsazeny.
Dvojí účel rumunské výpravy.
Z Bukurešti, 11. července. (K. k.) Oí-
closní „Politique“ píše: Dnes započíná rumun-
ská akce, jejíž účel jest dvojí: Rumunsko
chce strategické hranice, jichž ne-
zbytnost objevila se kategoricky proti sou-
sedovi, jakým je Bulharsko. Rumunsko dále
žádá, aby definitivní stav na Bal-
káně nebyl určen bez Rumunska.
Nejde při tom o politiku zničení Bulharska.
nýbrž o zjednání rovnováhy, která
Rumunsku a Evropě dává naději na snesitelné
klidné poměry
Rumunsko
Brašov
Valašsko
Bukurešť
Bulharsko
Bala
Evropa
Zeit
13
article
Zastavená osobní doprava na rumunských
Zastavená osobní doprava na rumunských
drahách.
Z Bukurešti, 11. července. (K. k.) Osobn
doprava na všech železničních tratích u Du
naje od Fetesti do Durděva byla zastavena
včetně do 14. t. m.
Bukurešť bez telefonního a telegrainího
spojení.
Z Bukurešti, 12. července. („N. Fr. Pr.“) v
středu večer zuřila v Bukurešti a okolí prudká
bouře s vichrem, který přetrhal všechny telegraíi-
cké dráty. Telegrafické spojení s cizinou je ná-
sledkem toho přerušeno. Služba telefo n ne
byla již druhého dne po nařízení mo-
bilisace zastavena. Bukurešť je tudíž bez
telefonního a telegrafního spojení s cizinou.
Bulharský vyslanec zůstane v Bukureští.
Z Bukurešti, 12. července. Rumunská
vláda sdělila bulharskému vyslanci Kalin-
kovi, že může zůstati úplně bezpečně v Bu-
kurešti, nemá-li ze Sofije instrukcí opačných.
Následkem toho Kalinkov v dohodě se svou
vládou v Bukurešti zůstane.
Bukurešť
Francie
14
article
Rumunsko již anektuje.
Z Giurgeva, 12. července. Včera po po-
lední obsadili Rumuni tři bulharská města-
Silistrii, Ruščuk a Turtukaj, potom
7 vesnic. Bulharské obyvatelstvo chová se ve-
skrze klidně. Dnes vyhlásilo Rumun-
sko annexi území jeho vojskem
obsazených.
Z Paříže, 12. července. „Matin“, pojed-
návaje o situací balkánské, praví: Nedojde-li
záhy ku příměří a k míru, postoupí rumunské
vojsko po neděli k Sofiji. Potom nejspíše král
Ferdinand a úřady měšto opustí. Myslíme, že
tak daleko věci dospěti nesmějí, avšak v poli-
tických kruzích jsou na takovou možnost při-
praveni. Bulharská armáda stále ustupujea
nemůže nikde přejíti k ofensivě. Kromě toho
vystřílela všechnu svoji munici.
Carův telegram rumunskému králl.
Z Londýna, 12. července. „Daily Mail“
oznamuje, že rumunský král Karol dostal o
cara ruského telegram, jenž byl předložen ru-
munské ministerské radě. Dává se v něm Ru
munsku výstraha, aby svoji akci proti Bulhar
sku příliš nerozpínalo.
Rumun
Turtukaj
Ferdinand
Carův
Karol
Bulhar
Rumunsko
Giurgevo
Silistrie
Ruščuk
Paříž
Londýn
Matin
Daily Maila
15
article
Řekové ve Sěru.
Z Athén, 11. červenne. (Agence d'Athé
nes.) Řecké vojsko obsadilo Sěr.
Z Athén, 11. července. (K. k.) (Ag. d' Ath.)
Město Sěr bylo obsazeno řeckým výzvědným
oddílem. Byl vyhlášen vojenský soud a utvo-
řena občanská garda k zachovávání pořádku.
Výzvědné vojsko a občanská garda procházeji
okolím, aby chránily venkovany před komity.
Bulhaři zanechali na kvapném
ústupu velké množství střeliva
potravin. Jejich překotnému útěku sluší
děkovati, že 70 uvězněných řeckých notáblů
ušlo smrti. 200 jiných notáblů bylo Bulhary
nejukrutnějším způsobem povražděno.
Požadavky srbský, řecký a rumunský.
Z Londýna, 12. července. „Daily Te-
legraph“ oznamuje: Srbsko nyní nechce spo-
kojiti se linií vardarskou, žádajíc, aby se
mu vydala všechna bojiště, na kte-
rýchtekla krev srbskáza obou vá-
lek balkánských. Řecko pak žá-
dati bude rozsáhlé pobřeží v Ar-
chipelu. Rumunské požadavky nejsou ur-
čitě známy. Je povědomo toliko, že Rumun-
sko žádá území, mající 6000—8000 kr
a čítající nejméně 200.000 duší, ze kterých je
mnoho Mohamedánů.
Zprávy o dvou, poněkud neshodných pro
jevech ministerského předsedy Pašiče.
Z Paříže, 12. července. Ministerský předsed
Pažič vyslovil se k zpravodaji „Matinu“: „Při
Řek
Athé
Bulhar
Rumun
Pašič
Matin
Atény
Sěr
Londýn
Řecko
Ara
Paříž
Aga . d ' Ath
Daily T
16
article
nesše oběti tak velké, nemůžeme před roz
hodnou bitvou dáti nic na interyen
nějaké cizi moci. Tou dobou nemůže býti
nějakém vyjednávání žádné řečí. Srbsko po
kračovati bude ve svém postupu. Vy
jednávání mírové konáno bude mez
balkánskýmistáty samými, poněvadž tyto
také navzájem se potíraly. Zakročení nějaké cin
velmoci odmítáme.“ Později prohlásil srbský mini-
sterský předseda, že Srbsko chce si zabez-
pečitivýchod do Soluna, což nebude těžko.
poněvadž poměr mezi Řeckem a Srbskem je stále
dobrý. Pašič doložil: »Co se týká Bulhars ka.
doufáme, že později se dostaví opět
sfarý přátelský poměr jeho k Srbsku před-
pokládaje, že Bulharsko pro vždy vzdá se nároku.
míti na Balkáně převahu.« (Viz proti tomu zprávu
následující. Pozn. red.)
Z Vídně, 12. července. „Südslawische Korr.
oznamuje z Bělehradu: Ministerský předseda Pa-
šič prohlásil ruskému vyslanci, že Srbsko mi-
lerádo se podrobuje a přijímá spro-
středkování Ruska, jsouc ochotno u-
činiti vše, aby požadavky Ruskem zastoupené
po pokojném vyrovnání sporu došly splnění, že
však srbský kabinetse musídorozumě-
ti jednak s vojenskými hodnosty
jednak se spojenci. Ve vojenských kruzíc
trvají na dosavadním stanovisku, že musí být
zjednána jasná situace vojenská, která
by byla nesporným základem pro jednání diploma-
tické. Vojenské kruhy pokládají předčasné ukon-
čení operací vojenských za nevhodné, hájíne ná-
zor, že všechna území, kterých se bu-
de domáhati Srbsko v příštím jednání, mus
býti na počátku těchto jednání v rukou srb-
ských a musí býti vojensky zaručena
Pašič
Korr
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Balkán
Vídeň
Bělehrad
Rusko
Soluna
17
article
Vojenští hodnostové si přejí, aby kabinet Pašičův
zodpovědění ruského vyzvání, ohlašující prostřed-
kování Ruska odložil dotud, dokud armá-
da nezabezpečí novou teritoriáln
državu. Myslí si, že stane se tak nejdéle ve dvou
nebo třech dnech, poněvadž bulharské
vojsko není schopno žádného dalaí
ho odporu.
Mínistr Stojanovič o hospodářském stavu
Srbska.
Z Bělehradu, 12. července. Ministr obchod
Kosta Stojanovič v rozmluvě se zástupcem ví-
deňského „Zeitu“ poukázal na poměrně příznivou
hospodářskou situaci Srbska, které se za krátko
dobu zhojí z ran, zasazených mu válkou. Srbsk
platí vše hotově. Teprve přeď lřemi dny srbská
vláda zaplatila srbské továrně na sukna za dodan
vojenská sukna hotově půl milionu a vyplat
každý další, i tak vysoký chek hotově. Ovšem
dodal Stojanovič, obchod a vývoz vázne. Z hospo-
dářského stanoviska je však příznivou okolnost,ž
armáda velkou část svých potřeb mohla hradit
doma, čímž prospělo se zemědělství i průmyslu.
V otázce východních drah ministr pro-
hlásil, že naděje, jako by se získáním těchto dra
docíliti mohl také politický vliv, se nesplní. Srbsk
trvá pevně na stanovisku, že dopravní pro-
středky musí býti v rukou vlády, a že
právo určovati sazby může míti pouze stát. Při
jednání o revisi smlouvy „a quatre“ mohly by se
ovšem také připustiti ústupky, protože Srbsko
si vždy přálo a také dnes si přeje udržeti se sou-
sední monarchií dobré styky.
Pašičův
Mínistr Stojanovič
Kosta Stojanovič
Stojanovič
Rusko
Srbsko
Bělehrad
18
article
Vládní srbský hlas o vídeňském tísku.
Z Bělehradu, 12. července. (Zeit.) Polo
úřadní „Samouprava“ píše v čele svého listu.
Od zahájení války uveřejňuje rakousko-uher-
ský tisk s „Neue Fr. Presse“ v čele o událo-
stech na bojišti zprávy naprosto nepravdivé
V situaci, v jaké se nyní Bulharsko nalézá, ne-
mohou mu podobné laskavosti rakousko-uher-
ského tisku nijak prospěti, ani jeho postavení
změniti, nýbrž mohou míti pouze ten účinek
že poškodí vážnost rakousko-uherského tisku
Tímto způsobem psaní neslouží se ani přímým
ani nepřímým zájmům monarchie, nýbrž po-
sílá se po telegrafickém drátě jen výraz ne-
smířitelné zášti vůčí Srbsku. V Srbsku pod-
něcuje se tím jenom rozmrzelost, která musí
co nejcitelněji poškoditi upřímné snahy srb-
ské vlády, aby se mezi Srbskem a Ra-
kousko-Uherskem vyvinuly loyál-
ní a dobré sousedské poměry ku
prospěchu obou států.
Ztráty Srbů a Řeků.
Z Bělehradu, 12. července. Podle došlých
sem telegramů činí ztráty srbského a řeckého
vojska 70.000 mrtvých a raněných.
Neue
Srba
Řek
Bělehrad
Francie . Presse
Bulharsko
Srbsko
Zeit
RakouskýUhersko
19
article
Bulharští zajatci o rozvratu v bulharské
Bulharští zajatci o rozvratu v bulharské
armádě.
Z Bělehradu, 12. července. Listy uveřej-
ňují podrobné rozmluvy s raněnými Bulhary.
kteří vypravují, že celá oddělení zdrá-
hala se proti Srbům bojovati. Na-
mnoze bylo nutno Bulhary přímo
dobojehnáti. Hned na počátku bojů vzda-
ly se Srbům velké oddíly Bulharů, volajíce:
„Nestřílejte, jsme vašibratři“ a ne-
bojovali dále. Srbské listy tvrdí, že zajatí Bul-
haři nemají žádného záští proti Srbům a že
všichni projevili přání, aby došlo mezi
Srbskem a Bulharskem k dohodě.
Nový bulharský ministr války. — K situnci
Ze Sofije, 11. července. (Bul. tel. ag.)
Generál Vazov byl jmenován mini-
strem vojenství. Aby se předešlo všeli-
kému konfliktu, uložila vláda bulharským vo-
jenským strážím na rumunských hranicích,
aby ustoupily, a nařídila civilním úřadům, aby
zůstaly na svých místech a uklidňovaly oby-
vatelstvo. Vůdcové oposičních stran žádali za
svolání tajné schůze sobrání,
níž by podána byla zpráva o si-
tuaci. Ministerský předseda Danev z a-
mítl tuto žádost z toho důvodu, že ne-
má, co by připojil k veřejně učiněnému pro-
hlášení.
Bulhar
Srba
Vazov
Bělehrad
Srbsko
Bulharsko
Danev z a
20
article
Slechy o nepokojích v Bulharsku.
Z Bukurešti, 12. července. Zde rozšířeny
jsou zprávy o vážných událostech v Bulhar-
sku. Armáda je prý velmi nespoko-
jena a země ocitla prý se v předvečeru
revoluce. V Sofiji je prý velký zmatek.
Kolují slechy o atentátu na ministerského
předsedu Daneva. Všechny větší noviny byly
zastaveny a to pro hrozící nebezpečí vážných
vnitřních nepokojů. Menší časopisy, jež dosud
ještě vycházejí, nesmějí uveřejňovati žádných
zpráv z bojiště ani o rumunské armádě.
Z Bukurešti, 12. července. Ve zprávách
ze Sofie líčí se tamější situace jako
velmi vážná. Bulharská armáda jest roz-
hořčena, poněvadž byla uvedena lichými zprá-
vami vlády do neudržitelné posice a dalav
šanc svou dobrou pověst. V obyvatel-
stvu jest tupá zoufalost nad straš-
nými obětmi, které marně na makedonském
bojišti byly přineseny. Že armáda nalézá sev
rozvratu, dovídá se obyvatelstvo jenom od
raněných, kteří byli přivezeni do Bulharska.
Úplná diplomatická porážka ka-
binetu dra. Daneva teprve pomalu vy-
chází na jevo. Jest obava, že dojde k nebez-
pečnému výbuchu obecného roz-
hořčení. Vyskytují se již také nepověřené
zprávy, že včera byly v Sofiji nepo-
koje a že na m.-p. dra. Daneva spáchán byl
atentát. Vydávání novin jest v Sofiji zasta-
veno.
Drobné zprávy.
Z Cařihradu, 11. července. (K. k.) Srbský vy-
slanec v Londýně Pavlovič sem přijel.
Z Caříhradu, 11. července. (K. k.) Bulharský
delegát Načevič pokračoval dnes v jednání s
velkovezírem. Vykonal návštěvu také u některých
velevyslanců.
Z Athén, 11. července. (Ag. d'Ath.) Řecká vlá-
da znovu protestovala u velmocí proti ukrut-
nostem a řežem, spáchaným Bulhar
v okolí Sěru, Kavaly, Dramy a Demir Hisaru.
Bulhar
Načevič
Hisar
Bulharsko
Bukurešť
Sofie
Cařihrad
Londýn
Atény
Sěra
Drama
Aga . d ' Ath
22
article
Panichidy.
Panichidy.
Náš sofijský zpravodaj nám píše;
Na nárožích střídají se úmrtní oznámení
Mnohá zarážejí: „A. D., poručík, zabit 16.—29.
října u Bunar Hisaru.“ Teď, po plných šesti
měsících dovídají se příbuzní poručíka A. D.
že není živ. A různá jména čtete: bulharská.
židovská, arménská. Ba i česká. Samí vojáci
i důstojníci, samé oběti krvavé války.
V katolickém chrámě sv. Josefa. Zádušn
mše za kapitána Touška, zrádně Turky za-
střeleného u vesnice Kavakly druhého dne p
pádu Lozengradu. Dlouho se nevědělo o něm.
je-li živ, nebo mrtev. Tak často rozneslo se
o někom, že padl, očití svědci to vypravovali
s přesvědčivými podrobnostmi a najednou ob-
jevil se živ a zdráv. A tak nevěřilo se. Ale
pak stručná, suchá zpráva plukovního veli-
telství a všechny pochybnosti a naděje mízí
Zástup Čechů, známých a přátel padlého
obstupuje žalem zlomenou vdovu. A chrámem
smutně nese se: Requiem aeternam dona ei
Dominel
Čech. Položil život na oltář nové své
vlasti, jako položili ještě i mnozí jiní naši
krajané.
V pravoslavném chrámě sv. Krále. Pani-
chida. Hlouček žen, dva, tři starší páni a je-
den raněný důstojník. Kostelník rozdává při-
tomným svíčky. Dvéře ikonostasu se rozeví-
rají a kněží vycházejí před oltář.
— Christos voskrese iz m'rtvych.
Teskné církevní písně střídají se s modlit-
bami. Věřící sklánějí hlavy, nad nimiž s
vznáší vůně kadidla.
Nepřátelská koule zničila mladý život na
pláních odrinských už posledního dne, kdy
předvoje bulharské vnikaly do města.
— Upokoj, Bože, dušu raba svojego Draga
Dragijeval ...
A D
Toušek
Turek
Čecho
Král
Kostelník
Christos
Bož
Drag Dragijevat
Bunar Hisar
ei Dominel Čechy
svatý . Josef
23
article
Výkřik a bolestný pláč ubohé matky
Všem je nesmírně těžko na duši. Raněný dů-
stojník, soudruh padlého, bledý, němě upírá
oči k oltáři. On tomu ušel! Ale kolik jich bylo
pohřbeno v půdě zbrocené krví? Za kolik ta-
kových Dragijevů odslouží se po celém Bul-
harsku panichid?
Válka je hrozná. Nejen pokud trvá, po-
kud hřímají děla a třaskavě vybuchují granáty
ničící massy, ale i dlouho po tom. Krvavé
stopy její dlouho nemizí.
Se stísněným srdcem opouštíte chrám
Kdyby oni, již rozhodují o válce a míru, vi-
děli ty zástupy plačících žen a sirotků jak
černé stíny potácejících se od chrámů k do-
movům, zdali by jim bylo jich líto, zdali by
pocítili hrůzu války
Ale diplomacie nezná soucitu, nezná sen-
timentálnosti. Jí vlastní je brutální sobectví
a bezohledný cynismus k bolestem maličkých
Malý národ bulharský oplakává smrt tři-
ceti tisíců svých synů. Z třistatisícové armády
bulharské ubylo třicet tisíc vojáků. Každý
desátý — zabit. Decimování. A každý šestý
zranění
Nemohli by si z toho vzíti poučení vši-
chní oni, již mají tolik chutí do válčení? Nebo
je jim toho ještě málo? Neimponují jimty
číslice?
V. s.
24
article
= První divadelní tantičma. V těchto dnech
konala se v Paříži slavnost na počest 75letého
trvání Spolku spisovatelů a při tom vzpomněl jeden
z účastníků na první dramatickou tantimu, která
pochází z dob Mazarinových, z r. 1655. Nyní dávno
již zapomenutý básník, Philippe Guinault, dostával
za provozování svého kusu devátý díl z toho, co
kus vynesl. Smlouvu uzavřel jako 18letý mladik s ji-
stou kočující společností. Napsal tehdy komedii
„Sokové“ a byl ochoten, přenechati ji divadlu hod-
ně lacino, jen aby viděl své dílo na jevišti. S ruko-
pisem v kapse odebral se k řediteli jedné z malých
kočujících společností hereckých, které tehdy blou-
dily Francií. Ale obnos, který mu ředitel nabídl.
50 čcus (asi tolik, jako nynějších 150 fr.), zdál se
i začátečníku trochu nepatrný a proto uzavřel s ře-
ditelem smlouvu, že dostane vždy devátý díl
celého přijmu, kterého bude docíleno provedením
jeho kusu. Byla-li tato smlouva pro autora výhod-
nější, než kdyby byl kua prodal, to historie nepo-
vídá, ale jisto je, že byl Guinault tak původcem
dramatických tantiěm.
Mazarinův
Guinault
Paříž
Francie
25
article
= Dobrodružství bruselské „veselé vdovy
v Pařížl. Madame X., mladá bohatá vdovička z Bru-
selu, zatoužila rozptýliti svůj stesk po zesnulém
manželi a zajela si proto do Paříže. Chtěla Babel
nad Seinou poznati důkladně a kdysi, místo aby
šla z divadla přímo domů, dala se zavésti do Mont
martru. Nebyla ovšem sama, měla a sebou společ-
nici, ale to nákterak nevadilo mladému, neobyčejně
elegantnímu muži, aby se s mladou ženou nesezná-
mil. Představil se jako Tisserand, syn bohatého
statkáře, a okouzlil vdovičku svou uhlazeností
eleganci a poklonami, které skládal její kráse.
Hned ho pozvala na návštěvu a za několik dní byla
umluvena svatba. Pan Tisserand vyloudil pro „oka-
mžitou finanční tíseň“ na nevěstě, „nežli papá po-
sle“, chek úvěrní banky, znějící na 5000 fr. a od
té chvíle se neukázal. To bylo zamilované ženě
přece trochu mncho. Vystřízlivěla ze své vášně a
oznámila příhodu policii. Ta hledala dle popisu,
našla a konstatovala, že pan Tisserand, „synek bo-
hatého papá“, je známým zlodějem, již sedmkráte
trestaným, posledně dokonce vězením několika-
letým. Chudší o několik tisíc, za to ale bohatší
zkušenostmi vrátila se pí. X. do Bruselu.
Babel
Tisserand
Br
Paříž
Seina
Brusel
úvěrní banka
26
article
= První ženská porota. Z Londýna se ozna-
muje: V San Francisku měla býti postavena pře
porotu pro různé delikty jistá Berta Williamová
Obžalovaná prohlásila, že myslí, že má právo na
to, aby byla souzena ženami. Státní zástupce její
žádost odmítl, ale soudce prohlásil, že musí býti
žádosti její vyhověno proto, že v San Francisk
mají ženy politické hlasovací právo a z toho vy-
plývá, že mají býti ženy souzeny příslušnicemi
svého pohlaví. Porota byla tedy sestavenu znova
Williamová byla osvobozena.
= Kamerun — země raků. Kamerun děkuje
své jméno množství raků, jež se vyskytují v taměj-
ších vodách. Když v 15. stol. prozkoumávali Por-
tugalci západní břehy Afriky, našli v ústí jedné
řeky nesmírné množství malých raků a pojmenovali
výběžek mělkého ústí „Cabo dos Camaraos“ (mys
krabů). Angličané při mořských cestách udělali
z toho „Cape Cameroons“ a od toho dostalo pak
jméno ústí řeky a sousední břehy a konečně celé
území, nazývané dnes Kamerun. Raci, jež se tu ve
velkém množství vyskytují, náležejí většinou k dru.
hu podzemních raků „callianassa“, kteří nejsou
našim rakům říčním nebo mořským krabům mnoho
podobni a objevují se každý třetí rok v srpnu
v kamerunských řekách a jdou proti proudu. Čer-
noši jich nachytají plné loďky. Raci chutnají přílis
po rybím tuku, ale domorodci je přes to považují
za lahůdku. Nabírají je do košů a suší nad ohněm
a pak je zasílají i do vnitrození. Lov trvá jen ně-
kolik týdnů, někdy dokonce i jen několik dní. To-
hoto tahu raků zúčastní se několik druhů a ně-
které se posílají i na evropské trhy.
Williamová
Angličan
Rak
Londýn
San Francisko
San Francisk
Kamerun
Afrika
Cabo
Čer
cape Cameroon
27
article
= živé bakterie ve zmrzlých potravínách. Pa-
nuje domněnka, že jsou zmrzlé potraviny prosty
všech bakterií. Ale už častěji bylo zjištěno, že
zmrzlé maso i zmrzlé mléko obsahují velké množ-
ství bakterií, a americkému badateli Keithovi se
nyní podařilo dokázati, že nízká teplota naprosto
neničí bakterií. Pokusy, které badatel činil se
zmrzlinou, mlékem a jinými zmrzlými potravinami
dokázaly, že naopak, fysikální podmínky životní
ve studených potravinách jsou bakteriím daleko
příznivější a působí k jejich zachování. Mimo to
se ukázalo, že v potravinách, obsahujících vodu
v roztoku cukru nebo glycerinu, zůstanou bakterie
mnohem déle živy nežli v čistém ledu. Příčinou
toho nejsou výživné látky, ale okolnost, že sub-
stance nezmrznou, poskytnou bakteriím dostateč-
ného úkrytu před drtivou silou ledových krystal-
ků, a tím se také vysvětluje fakt, že led z čisté
vody je bakterií prost, kdežto z vody, která ob-
sahuje smetí je pln bakterií. Nejjistější je tedy ni-
čiti bakterie teplem. Dokázalo se, že některé dru-
hy bakterií zůstanou schopny života i po 6 měsíč-
ním pobytu v teplotě — 20.
Keith
28
article
= Akademický malíř zatčen. Z Krakova se
oznamuje, že byl zatčen známý polský malíř Ka-
movski pro podezření, že kradl obrazy a umělecké
předměty, Stalo se tak v kostelích zipserské stolice
v Uhrách. Pod záminkou, že si chce ofotografovati
obrazy, vyžádal si od faráře kostelní klič a pak
odcizoval cenné umělecké předměty. Prohlidka, vy-
konaná v jeho bytě, podezření potvrdila. Kamovski.
který měl býti v nejbližší době jmenován profeso-
rem krakovské malířské akademie, tvrdí, že jednal
pod vlivem chorobného pudu.
= 5000 mk. odškodného za úraz na jevišti
V Novém činoherním divadle v Berlině utrpěla
subreta Kuglerová při představení, pořádaném
Novým operetním divadlem, úraz na noze tím, že,
chtějíc odtančiti s jeviště, zachytila o kus vyční-
vajícího železa. Žaloba o náhradu škody měla ten
výsledek, že jí bylo přiřknuto 3300 mk. Operetní
diva podala však další žalobu o náhradu škody,
která jí vzešla tím, že pro úraz nemohla nastoupiti
engagement v Essenu. Chtěla na operetním divadle
6110 mk. Soud ji přiřkl jen 5000 mk. a zamítl žá-
dost žalované společnosti za revisi sporu
= Výbuch v továrně na bezdýmný prach.
Z Prešpurku, 11. července. (K. k.) Dnes udál
se v sušírně pro bezdýmný prach akciové společ-
nosti Dynamit Nobel výbuch. Jeden dělník byl
usmrcen, dva byli těžce zraněni. Příčinou výbuchu
jest pravděpodobně utvoření se plynu.
— Povodně v Uhrách. Z Marmarošskéh
Sigetu, 11. července. (K. k.) V dolním městě jsou
784 domy pod vodou, z nichž 14 domů se sřítilo.
— Neštěstí na moskevském nádraží. Z Mo-
skvy, 11. července. (P. t. a.) Na Mikulášském ná-
draží vjel vlak, u něhož brzda vypověděla službu,
do nádražní zdi, při čemž byl jeden člověk zabie
a 7 těžce raněno,
Kamovski
Kuglerová
Nobel
Krakov
Ka
Uhry
Berlín
Essen
Prešpurk
Marmarošskéh Siget
malířský akademie