ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 18655e70-8f13-11dd-9959-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 94, work 8, org 10, person 63
1 masthead
Ročnik padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v sobotu 12. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 189.
4 article
Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administracii a měsio. . . . .. na čtvrt leta . .. . d k —k s dvojí donáškou : na čtvrt jeta: . . . 7 K ezh ve filiálkácho na mnáste . . . . . 9 K 30 Foštoua něsl na í: . . . Ksoi s dvojí násílkon měsíe ria: . .ke
Praha Foštoua
5 article Vecerni
Vecerni dámí V drobném prodejli ranní číslo o sobě . . za S večerni . . . . . za s Ve flálkách na venkově ranní čislo vočerní . . . . . . . . 5b Inseráty platí se hotově napřed. Předplncení a inserty příjím administrace v Marianské nl., a Tam nacházejí se těl rodakce. tiskárna a sxpedlee „Národních Ldlatů Rukopiny se nevracsj
národní Ldlat Rukopina
6 article
V Praze, 12. července. Slovanskému tisku není už ani třeba od- kazovat svoje čtenářstvo stále na německý tisk, aby se z jeho tónu a nálady nepřímo, však velmi názorně poučilo o významu všeho toho, co se nyní odehrává na Balkáně. Ale co nelze pominoutí mlčením, je zrovna příšerná mravní kvalita velké části tohota tisku, který pracuje soustavně jen lhaníma štvaním. Po několikadenní bratrovražedné kampani válečné, která prozatím je v klidu, provalila se zase ta spousta prolhaných, úmy- slně podvržených, nebo přímo ve Vídni „su- chou cestou“ fabrikovaných telegramů, jimiž se oficiosní tisk pokoušel zmásti veřejnost vynášením Bulharů, vymýšlením jejich nových úspěchů štváti proti Srbsku, jakoby už v Ra- kousku nebylo opravdu jiné státní myšlenky jiných starostí a bolestí, než hodně pokořit zdiskreditovat nenáviděného jižního souseda.
Bulhar Praha Balkán Vídeň Srbsko Ra
7 article
Vídeňská „Zeit“ sype dnes řeřavé uhli na hlavy rakouské oficielní politiky a oficios- ního tisku. Vytýká oběma, a jistě právem, že právě ony to byly, které stále do nebe vyná- šely a hýčkali Bulhary, ovšem nikoli ze skuteč- né lásky, nýbrž aby je jen poštvaly proti dosa- vadním spojencům, a přičinily se svědomitě. že propast rozladění a nedorozumění se stala tak hrozivou, ba katastrolální. „Hrabě Berch- told“ — praví „Zeit“ — „nadbíhal Bulharům tak, jakoby on měl za sebou pouze 4 miliony. a oni 50 milionů. Rusofila Daneva přijal v li- stopadu v Pešti s takovými poctami, jakoby to byl Bismark, a rovnou ho vedl k císaři, zatím co Pašiče, který nad onoho vysoko vyniká státnickým uměním i svou intelligencí, bruskně odmítl, když chtěl ve Vídni osobně s ním pro- mluvit. A což teprve tísk z Míčového ná- městí! Den co den jsme se mohli dočíst, jací to jsou vzorní lidé, ti Bulhaři, střízliví, pzacovití. chytří, ostrovidní, energičtí, počestní, pravdy- milovní, věrní, spolehliví, zatím co Srbům při- pisovány docela ve slohu melodramatickém lí- čeni jako denní ďábli. Až do posledních dnů referoval inspirovaný tisk v podvržených de- peších výhradně jen o skvělých vítězstvích ge- niálních bulharských vojevůdců, o zdrcujícíe porážkách Srbů.
Bulhar Berch Danev Bismark Pašič Srba Pešť Vídeň
8 article
Teď ovšem je jinak. Rumunsko, jehož vo- jenský postup dnešní „Arbeiter-Zeitung“ bez obalu nazývá „loupežným tažením“, přešlo přes Dunaj, a volně, svobodně táhne k Sofiji. Po- slední zprávy sdělují, že se armáda rumunská rozdělila ve dva proudy — jeden postupuje na západ, směrem k armádě srbské, druhý chce vpadnouti Bulharům v týl. Bulharsko, pro tu chvíli zmatené a vysílené, neklade postupu rumunskému překážky, a oficiosní tisk vídeň- ský k tomu nemá jiné poznámky, než konsta- tovat suše, že rozhodnutí Bulharska o nekla- dení odporu přijímá se — se všeobecným uspo- kojením. Bulhaři věru si mohou v této chvili připomenouti okřídlenou větu, poněkud upra- venou: Chraň mě, Bože, před mými vídeň- skými přátelil O vlastních záměrech a cílech rumunských spolehlivě ví se zatím jen dvojí: 1. Rumunsko žádá novou strategickou hranici, aby pro bu- doucnost bylo spolehlivě kryto proti svému jižnímu sousedu. 2. Chce míti rozhodný vliv na definitivní uspořádání poměrů na Balkáně aby se mohlo přímo ubezpečiti o tom, že Bul- harsko nezíská tu postavení tak převahují- cího, které by bylo stálým nebezpečím i po obnovení míru.
Bulhar Bož Rumunsko Dunaj Bulharsko Balkán ArbeiterZeitung
9 article Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci. Rusko radí k uzavření míru. Z Bělehradu, 11. července. [K. k.) Mini- sterský předseda Pašič vzal rady Ruska k uzavření míru, tlumočené ruským vyslancem šl. Hartwigem, na vědomí a prohlásil, žes
Pašič Hartwig Rusko Bělehrad Min
10 article
dohodne s armádním velitelstvím a se spo- jenci. Z Bělehradu, 11. července. (K. k.) Vládní orgán „Samouprava“ sděluje: Rusko dalo balkánským státům radu, aby za- stavily nepřátelství a zahájily vyjednávání k obnovení míru a přátelství mozi sebou. Příměří. Z Paříže, 12. července. Listy zaznamená- vají pověsti, že následkem ruského zakročení došlo již na makedonském bojišti ku příměří. Bulhaří žádají velmoci o zakročení. Z Říma, 12. července. Bulharský vyslane v Paříži požádal dnes italského vyslance Tittona, aby Italie společně s ostatními velmo- cemi zakročila ve prospěch zastavení nepřá- Jednání o mír a ruské banky. Z Petrohradu, 12. července. Ministerský předseda Kokovcov jako ministr financ svolal včera zástupce bank, jimž oznámil, že došla bulharská žádost, aby Ru- sko sprostředkovalo mir, a požádal je, aby banky učinily pokračování balssy na burse přítrž. telství.
Titton Italia Bělehrad Rusko Paříž Řím Petrohrad
11 article
Operační plán rumunské armády. Z Kolína nad Rýnem, 12. července. [Zvl. telegr. „Nár. L.“) Bukurešťský dopisovatel „Köln. Zeitungu“ telegrafuje: V operačním plánu rumunské armády provedeny následkem technických obtíží některé změny. Ježto se přechod armády přes Dunaj na společné hra- nici nemožným objevil, rozdělila se ru- munská armáda na dvě skupiny Jedna vejde přímo do Srbska, a by sesílila srbskou armádu, druhá pak pronikne Dobrudžou, obsadí ližní část této provincie a vpadne rak Bulharům do týlu. Rumunské vojsko přešlo přes Dunaj. Z Bukurešti, 11. července. (K. k.) Ministr vnitra Take Jonescu vydal oběžník prefektům, ve ktrém sděluje, že rumunské vojsko dnesráno přešlo přes Dunaj. Rumunské vojsko postupuje dle programu. Z Bukurešti, 11. července. (K. k.) Postup rumunského vojska v území Turtukaj-Dobrič- Palčik provádí se dle programu. Další mobilisace rumunská. Z Bukurešti, 12. července. „Epoca“ ozna- muje, že povolány byly do zbraně ročníky 1914—1916.
Köln Bulhar Take Jonescu Kolín nad Rýn Dunaj Srbsko Dobrudža Bukurešť TurtukajDobrič
12 article
Rumunsko ve stavu válečném, Z Brašova, 12. července. (»Zeit.«) Cestující při- byvší z Rumunska, vypravují, že uzavření hranic celém Rumunsku je přesně vojensky organisováno a na všech stranách se provádí s veškerou přísností Jak na ruské hranici na řece Prutu, tak na rakou- sko-uherské hranici jsou všechny silnice a přechod- ní místa obsazena vojenskými pěšími hlídkami strážemi důstojníků. Do Rumunska se ubírající oso- by jsou zevrubně vyslýchány a průvodní jejich listi- ny podrobně prohlíženy. Všechny karpatské prů- smyky z Valašska i z Multanska jsou vojskem silně obsazeny. Dvojí účel rumunské výpravy. Z Bukurešti, 11. července. (K. k.) Oí- closní „Politique“ píše: Dnes započíná rumun- ská akce, jejíž účel jest dvojí: Rumunsko chce strategické hranice, jichž ne- zbytnost objevila se kategoricky proti sou- sedovi, jakým je Bulharsko. Rumunsko dále žádá, aby definitivní stav na Bal- káně nebyl určen bez Rumunska. Nejde při tom o politiku zničení Bulharska. nýbrž o zjednání rovnováhy, která Rumunsku a Evropě dává naději na snesitelné klidné poměry
Rumunsko Brašov Valašsko Bukurešť Bulharsko Bala Evropa Zeit
13 article Zastavená osobní doprava na rumunských
Zastavená osobní doprava na rumunských drahách. Z Bukurešti, 11. července. (K. k.) Osobn doprava na všech železničních tratích u Du naje od Fetesti do Durděva byla zastavena včetně do 14. t. m. Bukurešť bez telefonního a telegrainího spojení. Z Bukurešti, 12. července. („N. Fr. Pr.“) v středu večer zuřila v Bukurešti a okolí prudká bouře s vichrem, který přetrhal všechny telegraíi- cké dráty. Telegrafické spojení s cizinou je ná- sledkem toho přerušeno. Služba telefo n ne byla již druhého dne po nařízení mo- bilisace zastavena. Bukurešť je tudíž bez telefonního a telegrafního spojení s cizinou. Bulharský vyslanec zůstane v Bukureští. Z Bukurešti, 12. července. Rumunská vláda sdělila bulharskému vyslanci Kalin- kovi, že může zůstati úplně bezpečně v Bu- kurešti, nemá-li ze Sofije instrukcí opačných. Následkem toho Kalinkov v dohodě se svou vládou v Bukurešti zůstane.
Bukurešť Francie
14 article
Rumunsko již anektuje. Z Giurgeva, 12. července. Včera po po- lední obsadili Rumuni tři bulharská města- Silistrii, Ruščuk a Turtukaj, potom 7 vesnic. Bulharské obyvatelstvo chová se ve- skrze klidně. Dnes vyhlásilo Rumun- sko annexi území jeho vojskem obsazených. Z Paříže, 12. července. „Matin“, pojed- návaje o situací balkánské, praví: Nedojde-li záhy ku příměří a k míru, postoupí rumunské vojsko po neděli k Sofiji. Potom nejspíše král Ferdinand a úřady měšto opustí. Myslíme, že tak daleko věci dospěti nesmějí, avšak v poli- tických kruzích jsou na takovou možnost při- praveni. Bulharská armáda stále ustupujea nemůže nikde přejíti k ofensivě. Kromě toho vystřílela všechnu svoji munici. Carův telegram rumunskému králl. Z Londýna, 12. července. „Daily Mail“ oznamuje, že rumunský král Karol dostal o cara ruského telegram, jenž byl předložen ru- munské ministerské radě. Dává se v něm Ru munsku výstraha, aby svoji akci proti Bulhar sku příliš nerozpínalo.
Rumun Turtukaj Ferdinand Carův Karol Bulhar Rumunsko Giurgevo Silistrie Ruščuk Paříž Londýn Matin Daily Maila
15 article
Řekové ve Sěru. Z Athén, 11. červenne. (Agence d'Athé nes.) Řecké vojsko obsadilo Sěr. Z Athén, 11. července. (K. k.) (Ag. d' Ath.) Město Sěr bylo obsazeno řeckým výzvědným oddílem. Byl vyhlášen vojenský soud a utvo- řena občanská garda k zachovávání pořádku. Výzvědné vojsko a občanská garda procházeji okolím, aby chránily venkovany před komity. Bulhaři zanechali na kvapném ústupu velké množství střeliva potravin. Jejich překotnému útěku sluší děkovati, že 70 uvězněných řeckých notáblů ušlo smrti. 200 jiných notáblů bylo Bulhary nejukrutnějším způsobem povražděno. Požadavky srbský, řecký a rumunský. Z Londýna, 12. července. „Daily Te- legraph“ oznamuje: Srbsko nyní nechce spo- kojiti se linií vardarskou, žádajíc, aby se mu vydala všechna bojiště, na kte- rýchtekla krev srbskáza obou vá- lek balkánských. Řecko pak žá- dati bude rozsáhlé pobřeží v Ar- chipelu. Rumunské požadavky nejsou ur- čitě známy. Je povědomo toliko, že Rumun- sko žádá území, mající 6000—8000 kr a čítající nejméně 200.000 duší, ze kterých je mnoho Mohamedánů. Zprávy o dvou, poněkud neshodných pro jevech ministerského předsedy Pašiče. Z Paříže, 12. července. Ministerský předsed Pažič vyslovil se k zpravodaji „Matinu“: „Při
Řek Athé Bulhar Rumun Pašič Matin Atény Sěr Londýn Řecko Ara Paříž Aga . d ' Ath Daily T
16 article
nesše oběti tak velké, nemůžeme před roz hodnou bitvou dáti nic na interyen nějaké cizi moci. Tou dobou nemůže býti nějakém vyjednávání žádné řečí. Srbsko po kračovati bude ve svém postupu. Vy jednávání mírové konáno bude mez balkánskýmistáty samými, poněvadž tyto také navzájem se potíraly. Zakročení nějaké cin velmoci odmítáme.“ Později prohlásil srbský mini- sterský předseda, že Srbsko chce si zabez- pečitivýchod do Soluna, což nebude těžko. poněvadž poměr mezi Řeckem a Srbskem je stále dobrý. Pašič doložil: »Co se týká Bulhars ka. doufáme, že později se dostaví opět sfarý přátelský poměr jeho k Srbsku před- pokládaje, že Bulharsko pro vždy vzdá se nároku. míti na Balkáně převahu.« (Viz proti tomu zprávu následující. Pozn. red.) Z Vídně, 12. července. „Südslawische Korr. oznamuje z Bělehradu: Ministerský předseda Pa- šič prohlásil ruskému vyslanci, že Srbsko mi- lerádo se podrobuje a přijímá spro- středkování Ruska, jsouc ochotno u- činiti vše, aby požadavky Ruskem zastoupené po pokojném vyrovnání sporu došly splnění, že však srbský kabinetse musídorozumě- ti jednak s vojenskými hodnosty jednak se spojenci. Ve vojenských kruzíc trvají na dosavadním stanovisku, že musí být zjednána jasná situace vojenská, která by byla nesporným základem pro jednání diploma- tické. Vojenské kruhy pokládají předčasné ukon- čení operací vojenských za nevhodné, hájíne ná- zor, že všechna území, kterých se bu- de domáhati Srbsko v příštím jednání, mus býti na počátku těchto jednání v rukou srb- ských a musí býti vojensky zaručena
Pašič Korr Srbsko Řecko Bulharsko Balkán Vídeň Bělehrad Rusko Soluna
17 article
Vojenští hodnostové si přejí, aby kabinet Pašičův zodpovědění ruského vyzvání, ohlašující prostřed- kování Ruska odložil dotud, dokud armá- da nezabezpečí novou teritoriáln državu. Myslí si, že stane se tak nejdéle ve dvou nebo třech dnech, poněvadž bulharské vojsko není schopno žádného dalaí ho odporu. Mínistr Stojanovič o hospodářském stavu Srbska. Z Bělehradu, 12. července. Ministr obchod Kosta Stojanovič v rozmluvě se zástupcem ví- deňského „Zeitu“ poukázal na poměrně příznivou hospodářskou situaci Srbska, které se za krátko dobu zhojí z ran, zasazených mu válkou. Srbsk platí vše hotově. Teprve přeď lřemi dny srbská vláda zaplatila srbské továrně na sukna za dodan vojenská sukna hotově půl milionu a vyplat každý další, i tak vysoký chek hotově. Ovšem dodal Stojanovič, obchod a vývoz vázne. Z hospo- dářského stanoviska je však příznivou okolnost,ž armáda velkou část svých potřeb mohla hradit doma, čímž prospělo se zemědělství i průmyslu. V otázce východních drah ministr pro- hlásil, že naděje, jako by se získáním těchto dra docíliti mohl také politický vliv, se nesplní. Srbsk trvá pevně na stanovisku, že dopravní pro- středky musí býti v rukou vlády, a že právo určovati sazby může míti pouze stát. Při jednání o revisi smlouvy „a quatre“ mohly by se ovšem také připustiti ústupky, protože Srbsko si vždy přálo a také dnes si přeje udržeti se sou- sední monarchií dobré styky.
Pašičův Mínistr Stojanovič Kosta Stojanovič Stojanovič Rusko Srbsko Bělehrad
18 article
Vládní srbský hlas o vídeňském tísku. Z Bělehradu, 12. července. (Zeit.) Polo úřadní „Samouprava“ píše v čele svého listu. Od zahájení války uveřejňuje rakousko-uher- ský tisk s „Neue Fr. Presse“ v čele o událo- stech na bojišti zprávy naprosto nepravdivé V situaci, v jaké se nyní Bulharsko nalézá, ne- mohou mu podobné laskavosti rakousko-uher- ského tisku nijak prospěti, ani jeho postavení změniti, nýbrž mohou míti pouze ten účinek že poškodí vážnost rakousko-uherského tisku Tímto způsobem psaní neslouží se ani přímým ani nepřímým zájmům monarchie, nýbrž po- sílá se po telegrafickém drátě jen výraz ne- smířitelné zášti vůčí Srbsku. V Srbsku pod- něcuje se tím jenom rozmrzelost, která musí co nejcitelněji poškoditi upřímné snahy srb- ské vlády, aby se mezi Srbskem a Ra- kousko-Uherskem vyvinuly loyál- ní a dobré sousedské poměry ku prospěchu obou států. Ztráty Srbů a Řeků. Z Bělehradu, 12. července. Podle došlých sem telegramů činí ztráty srbského a řeckého vojska 70.000 mrtvých a raněných.
Neue Srba Řek Bělehrad Francie . Presse Bulharsko Srbsko Zeit RakouskýUhersko
19 article Bulharští zajatci o rozvratu v bulharské
Bulharští zajatci o rozvratu v bulharské armádě. Z Bělehradu, 12. července. Listy uveřej- ňují podrobné rozmluvy s raněnými Bulhary. kteří vypravují, že celá oddělení zdrá- hala se proti Srbům bojovati. Na- mnoze bylo nutno Bulhary přímo dobojehnáti. Hned na počátku bojů vzda- ly se Srbům velké oddíly Bulharů, volajíce: „Nestřílejte, jsme vašibratři“ a ne- bojovali dále. Srbské listy tvrdí, že zajatí Bul- haři nemají žádného záští proti Srbům a že všichni projevili přání, aby došlo mezi Srbskem a Bulharskem k dohodě. Nový bulharský ministr války. — K situnci Ze Sofije, 11. července. (Bul. tel. ag.) Generál Vazov byl jmenován mini- strem vojenství. Aby se předešlo všeli- kému konfliktu, uložila vláda bulharským vo- jenským strážím na rumunských hranicích, aby ustoupily, a nařídila civilním úřadům, aby zůstaly na svých místech a uklidňovaly oby- vatelstvo. Vůdcové oposičních stran žádali za svolání tajné schůze sobrání, níž by podána byla zpráva o si- tuaci. Ministerský předseda Danev z a- mítl tuto žádost z toho důvodu, že ne- má, co by připojil k veřejně učiněnému pro- hlášení.
Bulhar Srba Vazov Bělehrad Srbsko Bulharsko Danev z a
20 article
Slechy o nepokojích v Bulharsku. Z Bukurešti, 12. července. Zde rozšířeny jsou zprávy o vážných událostech v Bulhar- sku. Armáda je prý velmi nespoko- jena a země ocitla prý se v předvečeru revoluce. V Sofiji je prý velký zmatek. Kolují slechy o atentátu na ministerského předsedu Daneva. Všechny větší noviny byly zastaveny a to pro hrozící nebezpečí vážných vnitřních nepokojů. Menší časopisy, jež dosud ještě vycházejí, nesmějí uveřejňovati žádných zpráv z bojiště ani o rumunské armádě. Z Bukurešti, 12. července. Ve zprávách ze Sofie líčí se tamější situace jako velmi vážná. Bulharská armáda jest roz- hořčena, poněvadž byla uvedena lichými zprá- vami vlády do neudržitelné posice a dalav šanc svou dobrou pověst. V obyvatel- stvu jest tupá zoufalost nad straš- nými obětmi, které marně na makedonském bojišti byly přineseny. Že armáda nalézá sev rozvratu, dovídá se obyvatelstvo jenom od raněných, kteří byli přivezeni do Bulharska. Úplná diplomatická porážka ka- binetu dra. Daneva teprve pomalu vy- chází na jevo. Jest obava, že dojde k nebez- pečnému výbuchu obecného roz- hořčení. Vyskytují se již také nepověřené zprávy, že včera byly v Sofiji nepo- koje a že na m.-p. dra. Daneva spáchán byl atentát. Vydávání novin jest v Sofiji zasta- veno. Drobné zprávy. Z Cařihradu, 11. července. (K. k.) Srbský vy- slanec v Londýně Pavlovič sem přijel. Z Caříhradu, 11. července. (K. k.) Bulharský delegát Načevič pokračoval dnes v jednání s velkovezírem. Vykonal návštěvu také u některých velevyslanců. Z Athén, 11. července. (Ag. d'Ath.) Řecká vlá- da znovu protestovala u velmocí proti ukrut- nostem a řežem, spáchaným Bulhar v okolí Sěru, Kavaly, Dramy a Demir Hisaru.
Bulhar Načevič Hisar Bulharsko Bukurešť Sofie Cařihrad Londýn Atény Sěra Drama Aga . d ' Ath
21 title
Různé zprávy.
22 article Panichidy.
Panichidy. Náš sofijský zpravodaj nám píše; Na nárožích střídají se úmrtní oznámení Mnohá zarážejí: „A. D., poručík, zabit 16.—29. října u Bunar Hisaru.“ Teď, po plných šesti měsících dovídají se příbuzní poručíka A. D. že není živ. A různá jména čtete: bulharská. židovská, arménská. Ba i česká. Samí vojáci i důstojníci, samé oběti krvavé války. V katolickém chrámě sv. Josefa. Zádušn mše za kapitána Touška, zrádně Turky za- střeleného u vesnice Kavakly druhého dne p pádu Lozengradu. Dlouho se nevědělo o něm. je-li živ, nebo mrtev. Tak často rozneslo se o někom, že padl, očití svědci to vypravovali s přesvědčivými podrobnostmi a najednou ob- jevil se živ a zdráv. A tak nevěřilo se. Ale pak stručná, suchá zpráva plukovního veli- telství a všechny pochybnosti a naděje mízí Zástup Čechů, známých a přátel padlého obstupuje žalem zlomenou vdovu. A chrámem smutně nese se: Requiem aeternam dona ei Dominel Čech. Položil život na oltář nové své vlasti, jako položili ještě i mnozí jiní naši krajané. V pravoslavném chrámě sv. Krále. Pani- chida. Hlouček žen, dva, tři starší páni a je- den raněný důstojník. Kostelník rozdává při- tomným svíčky. Dvéře ikonostasu se rozeví- rají a kněží vycházejí před oltář. — Christos voskrese iz m'rtvych. Teskné církevní písně střídají se s modlit- bami. Věřící sklánějí hlavy, nad nimiž s vznáší vůně kadidla. Nepřátelská koule zničila mladý život na pláních odrinských už posledního dne, kdy předvoje bulharské vnikaly do města. — Upokoj, Bože, dušu raba svojego Draga Dragijeval ...
A D Toušek Turek Čecho Král Kostelník Christos Bož Drag Dragijevat Bunar Hisar ei Dominel Čechy svatý . Josef
23 article
Výkřik a bolestný pláč ubohé matky Všem je nesmírně těžko na duši. Raněný dů- stojník, soudruh padlého, bledý, němě upírá oči k oltáři. On tomu ušel! Ale kolik jich bylo pohřbeno v půdě zbrocené krví? Za kolik ta- kových Dragijevů odslouží se po celém Bul- harsku panichid? Válka je hrozná. Nejen pokud trvá, po- kud hřímají děla a třaskavě vybuchují granáty ničící massy, ale i dlouho po tom. Krvavé stopy její dlouho nemizí. Se stísněným srdcem opouštíte chrám Kdyby oni, již rozhodují o válce a míru, vi- děli ty zástupy plačících žen a sirotků jak černé stíny potácejících se od chrámů k do- movům, zdali by jim bylo jich líto, zdali by pocítili hrůzu války Ale diplomacie nezná soucitu, nezná sen- timentálnosti. Jí vlastní je brutální sobectví a bezohledný cynismus k bolestem maličkých Malý národ bulharský oplakává smrt tři- ceti tisíců svých synů. Z třistatisícové armády bulharské ubylo třicet tisíc vojáků. Každý desátý — zabit. Decimování. A každý šestý zranění Nemohli by si z toho vzíti poučení vši- chní oni, již mají tolik chutí do válčení? Nebo je jim toho ještě málo? Neimponují jimty číslice? V. s.
24 article
= První divadelní tantičma. V těchto dnech konala se v Paříži slavnost na počest 75letého trvání Spolku spisovatelů a při tom vzpomněl jeden z účastníků na první dramatickou tantimu, která pochází z dob Mazarinových, z r. 1655. Nyní dávno již zapomenutý básník, Philippe Guinault, dostával za provozování svého kusu devátý díl z toho, co kus vynesl. Smlouvu uzavřel jako 18letý mladik s ji- stou kočující společností. Napsal tehdy komedii „Sokové“ a byl ochoten, přenechati ji divadlu hod- ně lacino, jen aby viděl své dílo na jevišti. S ruko- pisem v kapse odebral se k řediteli jedné z malých kočujících společností hereckých, které tehdy blou- dily Francií. Ale obnos, který mu ředitel nabídl. 50 čcus (asi tolik, jako nynějších 150 fr.), zdál se i začátečníku trochu nepatrný a proto uzavřel s ře- ditelem smlouvu, že dostane vždy devátý díl celého přijmu, kterého bude docíleno provedením jeho kusu. Byla-li tato smlouva pro autora výhod- nější, než kdyby byl kua prodal, to historie nepo- vídá, ale jisto je, že byl Guinault tak původcem dramatických tantiěm.
Mazarinův Guinault Paříž Francie
25 article
= Dobrodružství bruselské „veselé vdovy v Pařížl. Madame X., mladá bohatá vdovička z Bru- selu, zatoužila rozptýliti svůj stesk po zesnulém manželi a zajela si proto do Paříže. Chtěla Babel nad Seinou poznati důkladně a kdysi, místo aby šla z divadla přímo domů, dala se zavésti do Mont martru. Nebyla ovšem sama, měla a sebou společ- nici, ale to nákterak nevadilo mladému, neobyčejně elegantnímu muži, aby se s mladou ženou nesezná- mil. Představil se jako Tisserand, syn bohatého statkáře, a okouzlil vdovičku svou uhlazeností eleganci a poklonami, které skládal její kráse. Hned ho pozvala na návštěvu a za několik dní byla umluvena svatba. Pan Tisserand vyloudil pro „oka- mžitou finanční tíseň“ na nevěstě, „nežli papá po- sle“, chek úvěrní banky, znějící na 5000 fr. a od té chvíle se neukázal. To bylo zamilované ženě přece trochu mncho. Vystřízlivěla ze své vášně a oznámila příhodu policii. Ta hledala dle popisu, našla a konstatovala, že pan Tisserand, „synek bo- hatého papá“, je známým zlodějem, již sedmkráte trestaným, posledně dokonce vězením několika- letým. Chudší o několik tisíc, za to ale bohatší zkušenostmi vrátila se pí. X. do Bruselu.
Babel Tisserand Br Paříž Seina Brusel úvěrní banka
26 article
= První ženská porota. Z Londýna se ozna- muje: V San Francisku měla býti postavena pře porotu pro různé delikty jistá Berta Williamová Obžalovaná prohlásila, že myslí, že má právo na to, aby byla souzena ženami. Státní zástupce její žádost odmítl, ale soudce prohlásil, že musí býti žádosti její vyhověno proto, že v San Francisk mají ženy politické hlasovací právo a z toho vy- plývá, že mají býti ženy souzeny příslušnicemi svého pohlaví. Porota byla tedy sestavenu znova Williamová byla osvobozena. = Kamerun — země raků. Kamerun děkuje své jméno množství raků, jež se vyskytují v taměj- ších vodách. Když v 15. stol. prozkoumávali Por- tugalci západní břehy Afriky, našli v ústí jedné řeky nesmírné množství malých raků a pojmenovali výběžek mělkého ústí „Cabo dos Camaraos“ (mys krabů). Angličané při mořských cestách udělali z toho „Cape Cameroons“ a od toho dostalo pak jméno ústí řeky a sousední břehy a konečně celé území, nazývané dnes Kamerun. Raci, jež se tu ve velkém množství vyskytují, náležejí většinou k dru. hu podzemních raků „callianassa“, kteří nejsou našim rakům říčním nebo mořským krabům mnoho podobni a objevují se každý třetí rok v srpnu v kamerunských řekách a jdou proti proudu. Čer- noši jich nachytají plné loďky. Raci chutnají přílis po rybím tuku, ale domorodci je přes to považují za lahůdku. Nabírají je do košů a suší nad ohněm a pak je zasílají i do vnitrození. Lov trvá jen ně- kolik týdnů, někdy dokonce i jen několik dní. To- hoto tahu raků zúčastní se několik druhů a ně- které se posílají i na evropské trhy.
Williamová Angličan Rak Londýn San Francisko San Francisk Kamerun Afrika Cabo Čer cape Cameroon
27 article
= živé bakterie ve zmrzlých potravínách. Pa- nuje domněnka, že jsou zmrzlé potraviny prosty všech bakterií. Ale už častěji bylo zjištěno, že zmrzlé maso i zmrzlé mléko obsahují velké množ- ství bakterií, a americkému badateli Keithovi se nyní podařilo dokázati, že nízká teplota naprosto neničí bakterií. Pokusy, které badatel činil se zmrzlinou, mlékem a jinými zmrzlými potravinami dokázaly, že naopak, fysikální podmínky životní ve studených potravinách jsou bakteriím daleko příznivější a působí k jejich zachování. Mimo to se ukázalo, že v potravinách, obsahujících vodu v roztoku cukru nebo glycerinu, zůstanou bakterie mnohem déle živy nežli v čistém ledu. Příčinou toho nejsou výživné látky, ale okolnost, že sub- stance nezmrznou, poskytnou bakteriím dostateč- ného úkrytu před drtivou silou ledových krystal- ků, a tím se také vysvětluje fakt, že led z čisté vody je bakterií prost, kdežto z vody, která ob- sahuje smetí je pln bakterií. Nejjistější je tedy ni- čiti bakterie teplem. Dokázalo se, že některé dru- hy bakterií zůstanou schopny života i po 6 měsíč- ním pobytu v teplotě — 20.
Keith
28 article
= Akademický malíř zatčen. Z Krakova se oznamuje, že byl zatčen známý polský malíř Ka- movski pro podezření, že kradl obrazy a umělecké předměty, Stalo se tak v kostelích zipserské stolice v Uhrách. Pod záminkou, že si chce ofotografovati obrazy, vyžádal si od faráře kostelní klič a pak odcizoval cenné umělecké předměty. Prohlidka, vy- konaná v jeho bytě, podezření potvrdila. Kamovski. který měl býti v nejbližší době jmenován profeso- rem krakovské malířské akademie, tvrdí, že jednal pod vlivem chorobného pudu. = 5000 mk. odškodného za úraz na jevišti V Novém činoherním divadle v Berlině utrpěla subreta Kuglerová při představení, pořádaném Novým operetním divadlem, úraz na noze tím, že, chtějíc odtančiti s jeviště, zachytila o kus vyční- vajícího železa. Žaloba o náhradu škody měla ten výsledek, že jí bylo přiřknuto 3300 mk. Operetní diva podala však další žalobu o náhradu škody, která jí vzešla tím, že pro úraz nemohla nastoupiti engagement v Essenu. Chtěla na operetním divadle 6110 mk. Soud ji přiřkl jen 5000 mk. a zamítl žá- dost žalované společnosti za revisi sporu = Výbuch v továrně na bezdýmný prach. Z Prešpurku, 11. července. (K. k.) Dnes udál se v sušírně pro bezdýmný prach akciové společ- nosti Dynamit Nobel výbuch. Jeden dělník byl usmrcen, dva byli těžce zraněni. Příčinou výbuchu jest pravděpodobně utvoření se plynu. — Povodně v Uhrách. Z Marmarošskéh Sigetu, 11. července. (K. k.) V dolním městě jsou 784 domy pod vodou, z nichž 14 domů se sřítilo. — Neštěstí na moskevském nádraží. Z Mo- skvy, 11. července. (P. t. a.) Na Mikulášském ná- draží vjel vlak, u něhož brzda vypověděla službu, do nádražní zdi, při čemž byl jeden člověk zabie a 7 těžce raněno,
Kamovski Kuglerová Nobel Krakov Ka Uhry Berlín Essen Prešpurk Marmarošskéh Siget malířský akademie