3
masthead
21. května 1900. Císlo 139
4
article
který by byl na úkor Čechů (Souhlas.), při čemž
provádí se chyba, že za základ berou se vy
počly dle zjišťování obcovací řeči, nikoli ná
rodnosti.
Při tom vyhovuje se více straně německé.
jak viděti nejlépe na Moravě, kde vnitřní slu-
žební řeč má zůstati v celé zemi německou,
poněvadž Morava jest celá jazykově smíšena. D
českých míst dosazovali se totiž něme tí úřadníei
českého jazyka neznali, aby pomohli v nieh
Němeům k nadvládě. Všechny německé men-
šiny na Moravě by vyhynuly, kdyby nebyly
podporovány těmito úřadniky.
Körbrovy předlohy jsou nepřijatelny, pro-
tože máme proti nim závažné důvody v příčině
kompetence, neboť jest absurdním, by rozhodo
vali o našich jazykových poměrech poslanci
kteří jich neznají a že čeští poslanci musí od
mítnutím jieh dotvrditi mínění, že předlohami ne-
stal se ani krok ku zjednání satisfakce, kterou
musíme žádati. (Výborně! Potlesk.)
Čecho
Körbrův
Morava
5
article
Čeští poslanci provádějí tedy obstruke
proto, že urážka ze dne 17. října m. r. nebyl
ještě odčiněna a že mají za to, že si. touto
cestou mohou satisfakci vynutiti, provádějí ji
by rozplašili mínění, kleré bylo ve Vídni a na-
mnoze i v Čechách, když se říkalo: »České
obstrukce nemusí se nikdo báti.« Poslanci
chtěli dokázati, že česká obstrukce bude jako
německá, a jelikož se od Němců mnohému na-
učili a sami ještě přidali, že povedou ji jeste
lépe nežli Němci. (Výborně! Potlesk.)
Z důvodů vážných a politických, kterým
teprve historie dá za pravdu, z důvodů čistě
vlasteneckých udržovali poslanci situaci, která
byla poměrně příznivější, ale když do nynější
situace byli takřka vehnání, když německou
obstrukci měli jsme zaplatiti ze své krve
svého masa, uchopili se sami obstrukce a řeč-
ník, který náleží k tak zv. umírněným poslan-
cům, byl z těch, kteří se nejhorlivěji zasazo-
vali, by se zahájila (Výborně! Potlesk), aby se
ukázalo, že když uznávají toho potřebu ve pro-
spěchu národa, dovedou sáhnouti k nejkrajněj-
šimu prostředku. (Všeobeený, dlouhotrvající po-
tlesk a pochvala.)
Po 10letém zápasu, končí řečník, může
člověk sestárnouti a ztratiti na silách, ale my
chtěli dokázati, že třeba strana svobodomyslná
byla starší, třeba ztratila mnoho z pružnosti
kterou měla od počátku, že co se týče lásky
k vlasti, lásky k národu, eo se týče odvahy
bojovati do nejkrajnějších mezí pro prospěchy
národa a vlasti, z toho jsme níčeho neztratili
(Všeobecný hlučný potlesk a pochvala.)
Pan Ant. Haterka, kontrolor městského
úřadu ve Vršovicích, navrhl
Němec
Antonín
Vídeň
Čechy
Vršovice
7
article
»My shromážděni voličové okresu vino-
hradského, vyslechnuvše zprávu říšského
zemského posl. p. JUDra. Jos. Herolda,
vyslovujeme zástupeům svým na radě říšské
svou neobmezenou důvěru, uzná
váme a vítáme s povděkem pro
váděnou obatrukei české dele
gace a žádáme se vším důrazem
aby v boji započatém s celým
národem českým postupovala,
pokud národu nebudou odčiněny aspoň ony
křivdy, které staly se zrušením jazykovýeh
nařízení Badenových.
Zároveň protestujeme rozhodně proti jazy
kovým osnovám vlády a trváme při na pro-
sté rovnoprávnosti jazyka če-
ského s německým ve všech
úřadech zemi koruny české. (Vý-
borně! Potlesk.)
Resoluce schválena jednohlasně, načež
předseda arch. p. Horák schůzi po půl 12.
hod. dopolední ukončil.
Podpůrný spolek techn, a administra-
tivních úřadníků cukrovarnických
v mocnářství rak.-uherském v Praze
konal včera po 9. hodině dopolední v místnostech
obchodní a živnostenské komory pražské řádnou
valnou hromadu za předsednictví svého starosty pana
H. Jelínka a přítomnosti 50 členů s 264 hlasy.
Ze zprávy výroční za rok 1899 vyjímáme:
Předložená bilance ze dne 31. prosince 1899
vykazuje přírustek jmění spolkového za poslední rok
v sumě zl. 13.514.70 oproti zl. 17.306.33 roku 1898.
a úhrnné jmění spolkové dostoupilo téhož dne
zl. 79.101.75 oproti zl. 65.587.05 roku předešlého.
JUDr
Herold
Badenův
H Jelínek
Praha
podpůrný spolek technický
8
article
Ku příznivému výsledku tomu měrou velmi
značnou přispěly jako v letech minulých četné a
značné dary příznivců spolku.
I letos dlužno s povděkem zaznamenati,ž
chvalitebný zvyk, k němuž dal podnět vrchní ředite
pan Goller, na místo věnce zemřelým osobnostem
z kruhů cukrovarnických věnovati dotyčný obno
k dobročinným účelům odborovým, došel následo-
vání a byly tímto způsobem opětně spolku dary
věnovány.
Celkem vykazuje bilance na darech za minulý
zl. 6215 — oproti zl. 11.151.70 roku předchozího.
S výrazem opravdové vděčnosti vzpomenout
nutno především opětně onoho neznámého dobro
dince a příznivce spolku, který nechce býti ve veřej-
nosti jmenován a který i letos náš spolek obmysli
vejkolepým darem zl. 5000.—. Dalšími dárci bylit
Assekurační spolek rakousko-uherských cukrovar-
níků s zl. 1000.—, sl. východo-český spolek cukro-
varníků s 50 zl. a slav. středo“ český spolek
cukrovarníků s 20 zl., kteréžto tři poslednější dary
každoročně se opakují, dále p. Jan Zimmr, prokurista
firmy Müller Co. v Praze (za příležitosti jubilea
služby) se zl. 100.—, sl. Živnostenská banka s zl. 25.—
p. dr. Edv. Mategiczek s zl. 20.—, p. vrchní ředite
Goller s zl. 10.— a sl. středo český spolek cukro-
varníků s zl. 10.—
Řádné příjmy spolkové činily po odečtení mimo-
řádného daru zl. 5000.— úhrnem zl. 8514.70 oproti
zl. 6154.63 r. 1898, což jest dosuď nejpříznivější vý-
sledek po celý čas trvání spolku.
Spolkový dům vykazuje v minulém roce výno
zl./ 4559.55.
Jmění spolkové dnem 15. března 1900 činil
zl. 84.410.07, takže od počátku tohoto roku stouplo
o zl. 5308.32.
Goller
Zimmr
doktor
Edv
Assekurační spolek rakouskýuherský cukrovar
Müller Company . v Praga
živnostenský banka
9
article
Dnem 31. prosince 1899 jest stav členstva ná
sledující: Zakládající členové s příspěvkem 500 zl.
jednou pro vždy 21. zakládající členové s ročním
příspěvkem 60 zl. 20. mimořádní členové s ročním
příspěvkem aspoň 20 zl. 62, řádní členové s ročnín
přispěvkem 24 zl. 116, řádní členové s ročním při
spěvkem 12 zl. 391, řádní členové s zočním pří
spěvkem 6 zl. 224. úhrnem 834.
Úmrtím ubylo v minulém roce 11 členů.
V minulém roce bylo podporováno celkem 4
členů spolku bez místa jsoucích, jimž vyplaceno bylo
na podporách úhrnem zl. 3451.48, částka značně
menší, nežli v předcházejících čtyřech letech. Loni
vyplaceno byjo 46 členům úhrnem na podporách
zl. 4723.03. Že při téměř stejném počtu podporova-
ných členů roku posledního a roku předešlého úhrnná
suma podpor loňských je značně menší nežli před-
loňských, vysvětluje se tím, že při velice čilé změně
míst roku právě minulého členové snáze místa se
dodělali, nežli tomu bylo léta minulá a následkem
toho byli p odporováni jen do bu kratší.
10
article
Mimo podpory byly členům bez místa jsoucím
povoleny nezúročitelné půjčky úbrnem 600 zl. Cel-
ková pohledávka na půjčkách za členy činí dle bi
lance zl. 921.96. Dále byl vakantním členům, kteř
si toho žádali, zasílán na útraty spolku » Pragen
Zuckermarkt«, aby vypsaná místa měli v evidenci.
Prostřednictvím spolku buď přímo anebo ne
přímo bylo zaopatřeno místo 86 členům. Mimot
podávány byly členům veškeré potřebné informac
a pokyny, tak že agenda se zprostředkováním mísl
spojená, nabyla loňského roku zvláště značných roz-
měrů a to tím více, ježto spolek byl činným i v
příčině obsazování míst v cizině, při čemž vždy měl
na zřeteli, aby členové otevřeně a dle pravdy o ta
mějších poměrech byli informováni.
Podobné jako roku minulého i letos budou čle-
nům v některých lázních poskytnuty slevy
Výroční zpráva jakož i účetní schváleny byly
bez bebaty a Pensijnímu ústavu a neznámému do
brodinci vysloveny po návrhu p. Steinera po
vstáním díky. Zemřelým členům vzdána byla rovněž
povstaním poslední čest.
Steiner
spolek » Pragen Zuckermarktoria
11
article
Zpráva revisorů účtů přednesená p. Hykšem
schválena byla také jednohlasně a revisorům vzdány
po návrhu p. Kocha díky.
Po té přikročeno bylo k volbám. Revisory účl
zvoleni byli aklamací na návrh p. ředitele Egera
opět pp. Fr. Hykš a Em. Nettwall a do výboru
pp. řed. Jos. Hyroš, řed. Jos. Cuřín, generáln
taj. Ed. Kutschera, řed. Em. Prokopowski
Vojtěch Geisselreiter a Al. Horák. Náhrad-
níky výborů zvoleni pp.: Jan Šolta, Leopolo
Kroczak a Ferd. Chmelí k.
Jako maximum podpor pro r. 1900—1901, kteréž
výbor oprávněn jest členům v případě potřeby uděliti
stanoven jest čtyřnásobný roční příspěvek měsíčně
a jako minimum roční příspěvek jako měsíční podpora
Jako základní jmění nevydajné stanoveno bylo
jmění základní z r. 1898 per zl. 19 975.39 a k tomu
příspěvky členů zakládajících r. 1899 zl. 2320.—
tedy celkem zl. 22.295.30 a jako jmení vydajné zl
56 806 36, takže obnáší úhrnem jmění spolku zl
79.101.75.
Když pak byly dolazy, se sťrany členstva učiněné
předsednictvem zodpověděny, byla valná hromada
skončena.
Hykš
Koch
Eger
František
em
Nettwall
Hyroš
Cuřín
Kutschera
Geisselreiter
Al
Jan Šolta
Ferd
Leopolo Kroczak
12
title
Politické zprávy zahraničně.
13
article
V Praze, dne 20. května.
Praha
14
article
Hnutí pangermánské.
Upřímný přítel národa českého, pan Ondřež
Cheradam, uveřejnil v »la Revue Hebdoma
daire«, jež ve Francii zjednává si pro pestrý
obsah svůj stále více půdy, pozoruhodný a důle
žitý článek o hnutí pangermánském. Nemusíme
při tom podotýkati, že pan Cheradam nesleduje
v článku svém pangermánské hnutí jen v těch
směrech jeho, jež jsou pro Franeii hrozbou do
budoueností, nýbrž že při tom jeví též upřímné
obavy o příští osud kmenů slovanských i vřelou
účast pro nynější jejich utrpení i pro jejich snahy
po životě lepším. Článek pracován jest s neoby-
čejnou pílí a dlužno upřímně doznati, že zazna
menává také ony zjevy pangermánských snah
jak z okolí vlády berlinské a suveréna jejího
tak z veřejného života lidu německého naté
i oné straně černožlutých šraňků, jež ušly i oku
slovanskému. Jak v širokém rozsahu a v od-
borech všemožných jest pan Cheraďam bdělým
pozorovatelem pangermánského nebezpečí, vidno
i jen z pod titulků poslední souhrnné (k před-
chozím ani nehledě) kapitoly. Jen v jedin
kapitole té zabývá se na př. pan Cheradam
»oflciálními styky mezi Vídní a Berlínem« —
»volnosti, jež vývoji pangermanismu dopřáne
byla v Německu«.
»Vojenskými přípravami německé říše« —
»Všeobecným směrem politiky německé« —
»Osobními snahami Viléma II.« a na konec po
jednává pak autor francouzský přímo o otázce
sleduje-li vláda berlinská eile pangermanské
Ondřež
Cheradam
Vilém II
Francie
Vídeň
Berlín
Německo
15
article
Tolik a tolik byli bychom rádí eitovaliz
článku pana Cheradama: pro místo nezbytně
vyhrazené bezprostředním a nejnutkavějším na-
šim současným zápasům, nemůžeme. Citujeme
tedy aspoň závěrek
Rozhodnutí, stočí-li se politika středoevrop-
ská v proudy pangermanské, závisí, míní pan
Cheradam, především od Viléma II. Jeho osobní
smýšlení vyvolává proto přirozeně veliký dojem.
»Jest známo, jaké grandiosní pojmy, pokračuje
pan Cheradam, učinil si Vilém II. o své rol
suveréna. Jeť to role Karla Velikého. Tytul eí-
saře spolkového státu německého jeví s
mu malicherným. Všechny prostředky jsou mu
vhod, aby rozmnožil prestiž císařské moci. (Pan
Cheradam dokazuje tak řadou případův, mimo
jiné také následujícím. Pozn. red.)
Koncem roku 1899 nahraditi chtěl - orla
z poštovních známek německé říše svou podo-
biznou. Spolková knížata protestovala tentokrá
důvěrně, ale rozhodně proti tomuto opatřen
tak velice tendenčnímu. Vilém II. musil sklonit
se před odporem jejich, ale překonal nesnáz
vzniklou tím, že přijal za vignetku »Germanii«
k níž rysy skýtala tvář ženy jeho. Skutky stej-
ného rázu dokazují, jak příjemně zní v ušíeh
Vilému II. slovo »Germania«. »Mysl jeho ovšem
tu snadno obrací se i ku Germanům ra-
kouským-
býva sli ril
Cheradam
Vilém II
Veliký
German
Tytul eum
16
article
»Od té doby nejedno slovo uklouzlo eísař
německému, které vyzrazovalo jeho tajné my-
šlenky o rozšíření německé říše na evropské
pevnině. 30. dubna 1898 v Mohuči ve své od-
povědi starostovi pravil Vilém II. »Chci za-
chovati nedotknutelným dědictví národa. K cíl
tomu jednota a spolupůsobení všech kmenů
germanských jsou nezbytny.«
Kmeny germánské« — zvláštní to výraz
Tvrditi, že výraz ten objímá i Němce rakouské
bylo by zacházeti velmi daleko, kdyby prý
výrok cisaře německého nebyl jasnějším. »Snaby
mé nejvyšší,« pravil Vilém II. dále, »směřují
k tomu, odstraniti, co odlučuje ná-
rod německý.« Narážka tato jest jasná.
protož také měl pan Grell, professor na střední
škole postupimské, dobrý as důvod, pravil-l a
»Alldeutscher Verband nalezl v císaři Vilémov
mocného spojence — i byl on právem za Vše
němce označen. « )
»A co máme my teď odpověděti k otázce
Sleduje vláda berlínská politiku pangermanskou!
Hrabě Bülow protestoval rozhodně (11. pro-
since 1899) proti tém, kteří přičítají Německu
»plány fanlastické«, ale což jsou oficiální
slova proti skutkům tak přehojným
Shoda těchto jest přespřiliš zjevna, než aby se
dalo odpověděti na otázku onu: nikoli! Jak
zapírati tu, že mocná propaganda, zorganisovaná
v Rakousku, že zbrojení Německa a všeobecný
směr politiky jeho jsou jen výslednici jedné
téže vedoucí myšlenky? Zajisté odvážno bylo
by tvrditi toťo na zdař bůh, ale jestliže úsudek
zakládali se má na zjevech a na rozumných
vývodech z nich, pochybnost možnou tu není.«
Však i předebozí, mnohem zevrubnější
stránky důkladné studie páně Cheradamovy
obsahují tolik momentů nových, zaznamenávají
tolik zjevů významných a podávají tolik výstrah
výmluvných, že by studie sta zasluhovala
v našem interesu, aby převedena byla ceelá
na jazyk český.
Vilém II
Němec
Grella
Bülow
Cheradamův
Mohuč
Vilémov
Německo
Rakousko
Alldeutschry Verband
17
title
Válka jihoafrická.
18
article
V Praze, 20. května
Praha
19
article
K osvobození Mafekingu.
Londýn na zvěst o vysvobození Mafekingr
nevychází z jásotu. Nejásá netoliko nad zá
chranou synů britských, jež měl již za ztra
ceny a kteři skutečně, zvláště v posledních týd-
nech, hrozně tyfem i nemocemi vytrpěli, ale
jásá také nad koncem války, kterýž nyní vid
velmi blízkým.
Zvláště sobotní scény v Londýně převyšuj
dle očitých svědků vše, co již obrovské město
vidělo za celé toto půlstoletí. Nepřehledné já
sající zástupy proudily v sobotu po celý den
ulicemi londýnskými. Jízda povozy musila být
zastavena.
Lordmayor telefonoval, že nemůže přijí
k Tedeu v katedrále sv. Pavla, kdež chtěl být
přítomen s celým zastupitelstvem City, poně
vadž radnici obklopuje neproniknutel n
množství lidu. Celý Londýn byl jak les pra-
porů, každý člověk, každý vůz, každý parostro
měl aspoň nějaké odznaky v barvách červeno-
bělo modrých. Zvony hlaholily, všude ozývaly
se písně nebo hymny. Večer rozlila se záplava
světla městem illuminovaným. To pro tisíc za-
chráněných Britů. Také u nás už výrazus
zjednával soucit s těmito trpícími. Právem.
Neboť mužstvo Baden-Powellovo, jež Mafekin
obsadilo, neni zodpovědno za hříchy a haneb-
nosti vlády anglické.
Brito
Londýn
BadenPowellův
katedrála svatý . Pavel
20
article
Považme ale že nejen v Mafekingu, ale
také v Anglii ostatní, však i v Čechách ne tisle,
nýbrž tisíce a tisíce nebožáků hladoví ne na
čas, ale neustále a krutěji než i ta posádka ma-
fekingská, a pro ně, pro tyto stále hladovící,
velká veřejnost nemá soueitu, o nich neví,
nich nechce věděti . . . Co nebožáků kolem
nás by si oddechlo, kdyky měli denně a spon
tento jídelní listek, na nějž si jedna lady v do-
pise z obleženéhe Mafekingu stěžovala: »Ráno
máme maso koňské, o poledni maso z mezka,
večer maso psí —, « —
Podrobností úřadních o osvobození Mafe-
kingu dnes ještě prý není. Ze soukromých
vyjímáme: Vyprošťovací kolona, když vypravila
se 4. t. m. potajmu z Kimberleye, skládala se
z jihoafrické lehké jízdy, z jízdní pěchoty
z jezdců kimberleyských, provázela ji 4 děla
polní a několik Maximových. Kolona, aby ne-
mohla býti Bury v čas zpozorována, postupo-
vala západně od dráhy kimberleysko-mafekingské.
a dorazila bez odporu až ke Kralpanu, kdež
Burové sice ve značném počtu pokusili se
odpor, ale brzy toho zanechali a od obléhán
Mafekingu sami upustili. — Poznali as, že stra-
tegický význam obsazení Mafekingu nebyl by
valný, jelikož celková situace válečná byla by
je donutila obsazené město záhy zase opustiti
a tomuto okamžitému jen úspěchu velikých obětí
jichž by byl vyžadoval všeobecný útok na město —
při prvém pokusu, jak známo, ocitl se i vnuk
Krügerův, Elof, s 90 smělými soudruhy v za-
jetí Angličanů — asi přinésti nechtěli.
Maximův
Burová
Mafeking
Krügerův
Elof
Angličan
Anglie
Čechy
21
article
„Úklad“ burský?
Anglická jedna telegrafní kancelář ozna
muje z Durbanu, že »burští fanatikové« poku-
sili prý se o zvláštní »úklad«: totiž chtěli pr
anglický křižák, kotvící v tamním přístavu, vy
hoditi do povětří jako své doby Španělové ješt
za míru v přístavu panamském obrněnce ameri-
ekého »Maine«. Spiknutí bylo prý odhaleno.
načež prý anglický admirál (?) dal rozkaz, aby
na každou lodku, jež by se ke křižáku bez
zvláštního povolení blížila, bylo ihned stříleno.
Celá zpráva ovšem zní prapodivně: především
by Burové za doby válečné dle válečného práva
byli k tomuto útoku, třeba torpedem ztaje-
ným, úplně oprávněni, i nejednalo by se tedy
ani o »úklad«, kteréžto slovo vyznívá vždy
v jistou příhanu, ani o spíknutí, nad to pak jes
tuze záhadno, jak by si Burové opatřili v an-
glickém přístavu Durbanu člun torpedový.
jímž by pak věru velké válečné lodi uškodi
nemohli.
Španěl
Burová
Durban
Main
22
article
Burské poselstvo v Americe.
Podle zpráv, jež došly burských kruhů o
burského poselstva ve Washingtoně, lze prý po-
kládati jeho úkol, pokud běželo mu o to, při-
měti nynější vládu americkou k za-
kročení ve sporu jihoafrickém, za zmařený.
Předseda Mac Kinley, zvolený z milosti a z pe-
něz těchže velkokapitalistů a zlatařů, pro něž
teď vláda anglická válku vede, požádal prý již
poselstvo burské, aby za svého slyšení u něho
v Bílém domě ve Washingtoně nezmiňovalose
o otázce intervence za účelem míru. Výsledek
tohoto stanoviska Mac Kinleyova bude ovšem
ten, že Mac Kinley propadne za příští volby
v listopadu jestě větší většinou, než byl by
propadl i jinak. Ostatně také u těch suverénů
Evropy, od nichž očekávali Burové aspoň mo-
rální (!) opory, nenalezli více mužnosti; mezi
suverény těmi našel se skutečně jediný jen
muž: Vílémina, královna holandská, krá-
lovna malého státu, jež dovedla aspoň své kollegyní
na trůnu nad Temží a jejímu synáčku, vycho-
vanému v chantantech pařížských, za nedávného
přijímání burské deputace říci aspoň trošek trpk
) »Alldeutscher Vezband«, H. Greil, Lehman
r. 1898, stránka 19.
pravdy.
Mac Kinley
Burová
H Greil
Lehman
Amerika
Washington
Evropa
Temže
bílý dům
Mac Kinleyov
Alldeutscher Vezband
23
article
Před brusselským soudem trestním počne
11. června sensační proces, jejž vede tamní
vyslanectvo burské proti baronům Eugenovi
Robertovi Oppenheimovi pro podvody při
stavbě transvaalské dráhy, jimiž obžalovaní po-
škodili transvaalský stát o nic méně nežli o de-
set millionů franků.
Obžalovaní vymyslili si velmi pohodln
prostředek ku obraně svojí, prohlašují totiž,že
užili prý s toho 9 millionů k podplacení Krü-
gera, Jouberta, všech členův vlády transvaalsk
a členů sněmu. Důkazův pro své tvrzení nepo-
dali ovšem až posud ni nejmenších. Kdo by
však hlavním právním rádcem těchto podvod
níků? Advokát Waldeck- Rousseau, nynější mi-
nistr-president Francie! A pak Burové také o
nynější dreyfusovské vlády Francie očekávali
morální (!) přispění ! . ..
Telegramy.
Eugen
Robert
Oppenheim
Krü
Joubert
Rousseau
Waldeck
Francie
24
article
Z Londýna, 20. kvělna. (C.-B.) Generál
Buller oznamuje z Newcastlu ze dne 19.
t. m.: Generál Dundonald dal se dnes na
pochod do Laingsneku a generál Clary do
Ingoga. Několik Burů bylo zajato a ukořistěny
četné vozy. Opustil jsem Ladysmith dne 10
května a vykonal jsem dosud 138 mil.
Z Pretorie, 20. května. (C.-B.) Presiden
Krüger sdělil cizím konsulům, že Johannes-
burg bude hájen a že odmítá veškeru zodpo
vědnost za jákoukoliv škodu, která bude po
případě osobám nebo na věcech způsobena
President Krüger oznámil dále, že nabíd
lordu Robertsovi výměnu zajatých.
Z Londýna, 20. května. (C.-B.) Lisly
uveřejňují telegram z Kroonstadu ze dne 19. t. m.
že burský velitel de Wett učinil nabídku, že
jest za jistých podmínek ochoten se i se svým
vojskem vzdáti. Ospodmínkách — praví se v te-
legramu dále — bude asi dosaženo shody.
Z Nového Yorku, 20. května. (C.-B.,
Jak »New York Hérald« oznamuje ze včerejšk
z Laurenco-Marquezu, usnesla se vláda trans-
vaalská dne 18. t. m. zaslati lordu Robert-
sovi úřadní sdělení, v němž se žádá zastavení
nepřátelství a zabezpečení existence mužů, kteři
z kolonie kapské a z Natalu bojovali po boku
Burů. Nebudou-li požadavky ty splněny, budou
báně podkopy vyhozeny do povětří a Johannes-
burg zničen.
Z Washingtonu, 19. května. (C. -B.
Buller
Claro
Presiden Krüger
Johannes
Krüger
Roberts
Wett
Robert
Londýn
Newcastle
Ingog
Pretorie
Nový York
New York
LaurencoMarquez
Natal
Washington
25
article
Nepřéhledné řady návštěvníků pozdravily dne
poselstvo burské v hotelu, kde se ubytovalo
Úřadních návštěv nebylo. Poselstvo doufá, že
bude v ponděli přijato Mae Kinleyem v
slyšení. Fischer vyslovil mínění, že pověření
poselstva dostačí, aby přátelskými službam
spřátelené vlády americké byla přítrž učiněn
dalšímu krveprolévání. Poselstvo nepřicház
s určitým návrhem, ale doufá, že jest čestný
mír možný. Amerika jest jedinou zemi, jejíž
poloha dovoluje o to se zasaditi.
Z Kapského města, 19. května. (6 - B.
Burové vyhodili do povětří tunel u Laingsneku
Fischer
Burová
Amerika
Mae Kinley
26
article
Protesty
Protesty
proti osnově jazykového zákona
vlády Körbrovy.
Z Ledče, 20. května. (Zvl. telegr. » Nár
Listů«). Výbor zastupitelského okresu ledečského
projevuje českým poslancům na radě říšsk
úplný souhlas s dosavadním jich postupem op-
posičním ku zmaření vládního návrhu na jazy
kové rozdělení českého království a žádá je
aby nastoupenou obstrukční taktiku zachovali
v ní do vrácení všech práv našeho národa ne
ústupně vytrvali. Josef Kolář, okresní sta
Z Poličky. Klubu poslanců českých n
radě říšské zaslán byl telegram: »V úporném
boji síliž vás vědomí, že lid český stojí za vámi
připraven k nejtužšímu odporu proti zamýšle-
nému porušení rovného práva a dělení král
českého. Vytrvejte v obstrukci a nepovolte ! St
tečným Slovincům a Chorvatům nadšené »Živili«
Proradné stančíky odsoudí bratrský národ polský
i dějiny.« Rada král. věnného města Poličky
J. Nebuda, starosta. Politický klub pro okres po
ličský: Fr. Nyklíček, místopředseda.
Městská rada přeštická, prote
stujíc proti osnově jazykového zákona Körbrova
a proti nespravedlivému tvoření nových okres
trvá jednomyslně na nedilnosti království českého
a žádá jen takové vyrovnání, které se zakládá na
úplné rovnoprávnosti obou národů. V Přešticích
dne 18. května 1900. Purkmistr.
Körbrův
Kolář
Chorvat
J Nebuda
Nyklíček
Ledeč
Polička
Francie
Přeštice
Rada král
27
article
Rada král. města Mladé Boleslavi
usnesla se na petici a resoluci, proti jazykovým
osnovám Körbrovým. Obě byly již říšskému po
slanci p. Ervínu Spindlerovi zaslány.
Městská rada ve Třeboni co nejroz
hodněji protestuje proti nepřijatelným předlohám
jazykového zákona vlády Körbrovy, kterým má
být historická jednota a nedílnost staroslavného
království českého trhána a Němcům dle jejieh
přání »uzavřené území«, v němž by Čech by
odkázán před úřady na tlumočníka, budováno
popírá vůbec oprávněnost a kompetenci říšské
rady k řešení jazykové otázky v zemích koruny
české a protestujíc proti každému pokusu, kte-
rým by měla býti zaručená jazyková rovno-
právnost a národní rovnocennost na úkor náš
rušena a jakékoli nadpráví němčiny uzákoněno.
žádá, aby poslanci čeští v započaté obstrukei
na radě říšské tak dlouho co nejrázněji pokra
čovali, dokud těžká křivda a hluboká urážka.
svévolným odnětím jazykových nařízení národu
českému učiněná, nebude úplně odčiněna. —
Ve Třeboni, dne 17. května 1900. Starosta
města: V. Máca.
Körbrův
Spindler
Němec
V Máca
Mladá Boleslav
Třeboň
Čechy
Rada král
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Planý tlach. Vídeňská »Neue Frei
Presse« přinesla včera zprávu, že prý »z české
strany se uvažuje o myšlence, přistoupiti k Něm-
cům s návrhem na upravení jazykové otázky
v tom směru, že by Čechové projevili souhla
s národnostním ohraničením, jakož i s trojdíl-
nosti proti přiznání vnitřní řeči úřadní, kterái
by tvořila kompensaci.« Dále tvrdí v této zprávě
že dr. Pacák a dr. Kramář v té příčině zahájili
s drem. Funkem a drem. Pergeltem jednání.
Nepravdivost této zprávy sam
sebou bije do očí a dr. Pacák žádá nás,
abychom ji v celém obsahu prohlásili z a pla-
nou kombinaci a smyšlonku. Poku
se týká rozmluvy jeho a dra. Kramáře s jme-
novanými německými poslanci, nejde a nemůže
prý jíti o nic jiného, než o nahodilý, zcela sou-
kromý a bezvýznamný hovor, jakéž poslanci
všech stran a barev při bezděčném setkání v za-
sedací síni parlamentu spolu mívají. Takovouto
nic neznačící rozprávku zpozoroval asi některý
zpravodaj »Neue Freie Presse« s žurnalistické
lože, vložil do ní svůj domysl a uveřejnil jej.
snad za tím účelem, aby z vyvrácení a oprav,
jež by pak následovaly, německá veřejnost teprv
zvěděla, zda-li se vůbec a o čem asi vyjednává.
Kromě toho je patrna tendence zprávy, vzbudit
na pravici nedůvěru a rozeštvati strany dosa-
vadní většiny. Žádného jednání s levieí
v žádném směru poslední dobo
nebylo a sdělení, o němž »Neue Freie Pressee
mluví, nemohli poslanci Kramář a Pacák něme
ckým poslancům učiniti již proto, že a n
v klubu, ani v parlamentní komisi
české o ničem podobném vůbee
ani se nemluvilo.
Čecho
doktor
Pacák
Kramář
Funk
Pok
Německo
Neue Frei Presse
Neue Frei Pressee
30
article
— Co pražské Němce bolí. Známý
předák pražských Němců dr. Lingg měl
»Německém spolku« přednášku o Körbrových
jazykových nařízeních a zejmena o jejich účinku
na národnostní poměry v Praze. Rozumí s
samo sebou, že byl s nimi nespokojen, zrovna
tak, jako dr. Schreiner v Plzni a dr. Tittav
Třebenicích. Pro tyto pány zníti by musila
jazyková nařízení pro Čechy stručně a přesně:
»V Čechách mluvit a psát česky se zapovídá.«
Potom snad by byli spokojeni. Potom by se
snad s námi mazlili, jako to činí dnes se zbytky
lužických Srbů ve Sprévském lese. A co p. Linggu
znepokojuje, co hrozného je v těch nařízeních
pro Němce, jejichž vůdčí sbor by mohl připojiti
k nim své: ipse fecit? Poslyšme charakteristické
výklady páně Linggovy. Především ho strašně
rmoutí, že dle nařízení Körbravých mají býti
na všech zeměpanských úřadech české nápisy
napřed a potom teprv německé. Jako všude
v místech dvoujazyčných s většinou českou.
Němec
Lingg
Körbrový
Schreiner
doktor
Tittav
Srba
Linggův
Praha
Třebenice
Čechy
31
article
Je snad v tom nějaká nespravedlivost? Má miti
snad i v Praze němčina přednost před češtinou
V hlavním městě království českého, ve městě,
kde Němců se židy je sotva sedmina obyvatelstva
a Němců skutečných sotva dvanáctina ? Změřt
dle toho německou zpupnost a farizejství těch,
kteří při takých nárocích mluví o »národním
útisku«. Dr. Lingg byl prý kdysi na radnici,
aby se tam poohlédl ve vyložených obecníe
účtech. Marně prý se ohlížel po némeekých.
Byli prý tam jen české. A když prý si nato
stěžoval, řekl prý mu přítomný úřadník, ž
časy se mění. Když prý do služeb obeeních
vstoupil, byly vykládány účty vůbec jen německy.
Později připojen byl k nim český překlad. Po-
tom prý se vykládaly český s německým pře-
kladem a nyní prý již jen výhradně česky.
Nevíme, který výborný to úřadník byl, jenž tak
pěkně pana Lingga poučoval, škoda že mu z-
pomněl říci, kam že se vůbec pražští Němci
poděli, jichž tu bylo dle tvrzení všelikých dru.
Němec
doktor
Lingg
Praha
32
article
Linggův a jiných, ještě před padesáti lety dvě
třetiny obyvatelstva a již sevrkli se rázem
na hlouček lidi, nezpůsobilých vymoci
si jediného representanta v obecní správě?
Snad je někde na radnici uložena velká houbs.
kterou se smýval s těch bývalých »Němců«
pražských germánský nátěr na ně umělo nane-
sený. To by se jim tak líbilo, aby všude, i na
té nejpoctivější českě půdě, všude němčina měla
přednost. Nejvíce ale hnětlo pana dra. Lingga,
že pražská předměstí mají zůstati takými.
jakými jsou, ryze českými. To prý nejde.
V předměstích těchto žije 12.000 Němeů.
a ti prý se nedají jen tak ledabylo nehtem
zamáčknout jako komár nebo blecha. V praž-
ských předměstích žije úhrnem asi 180.000.
je v nich tedy Němců ne celých 7 pe
Vizme, mnoho-li je Čechů v Liberci, Trutnové,
Litoměřicích, Teplicích, Děčíně, Ústí nad Lab.
Linggův
Němec
Čecho
Liberec
Trutnová
Litoměřice
Teplice
Děčín
Ústí nad Laba
Něme
33
article
Mostě, Duchcově atd. Dojista, že mnohem více.
poměrně třikrát tolik. Chtějí snad Němci tak
těm poskytnouti práv a výhod, na něž činí
nárok v předměstích a v jiných obcích obrov-
skou většinou českých? Jsme ihned ochotni
s nimi o tom jednati. Jak prý by se žádati mohlo
na německém továrníku z Karlína nebo ze
Smíchova, aby spor svůj s německým zákaz-
níkem vedl u soudu — česky. Hrůzo,
hrůzoucí! Jak ale smí se žádati, aby pozůsta-
lost českého otce v Liberci, náležející českým
dětem, byla projednávána výhradně německy ? Je
snad dr. Lingg stoupencem dvojjazyčnosti, při níž
by podobných anomalií nebylo ? Chraniž bůh; alep
dr. Lingg je stoupencem oně chytré modality pro vy
řízení otázky jazykové, jež shrnouti se dá ve slova
Němčina všude na prvním místě, čeština jen z mi
losti německé v českém kraji a na — druhém míst
To je ta jejich »rovnoprávnoste! Byl-li dr. Linge
neupřímný v devíti desítinách své přednášky, byl
upřímný na konec. Doznal, proč ho čeština v praž-
ských předměstích tak rmoutí. Co prý by si počali
němečtí advokáti v těchto předměstích, kdyby němčina
z jejich soudů byla vyloučena? Jde tedy o ně-
mecké adresáty v Karlíně a na Smíchově?
Němec
Hrůza
Lingg
bůh
doktor
Linge
Most
Duchcov
Karlín
Smíchov
Liberec
34
article
Nejsme sice povoláni dávati rady svým milým
krajanům druhého jazyka, ale máme za to, že
by se měli zcela jednoduše odstěhovati někam
do svého — německého pásma — stane-lise
totiž nějaké skutkem, a prohlásí-li p. dr. Körbe
podařené dítě své »na uspokojení a usmíření
národů« paragrafem čtrnáctým.
— Obstrukce universální. Živnostníci
čeští, již přes neblahý hmotný stav, v jakém
se nalezají, nedali se vlákati do tenat, jež roze-
střeli obratně nepřátelé naší, nýbrž prohlásili
že nechtějí, aby v parlamentě byla dána před-
nost jejich speciálním zájmům stavovským
před důležitostmi celého národa, dubyli si úlm
nároku na vděk každého upřímného Čech.
Jsme přesvědčeni, že příkladu toho následovat
budou též ostatní naše vrstvy výrobní, dojde-l
na ně řada a že vůbec nebude v národě českém
v tomto okamžiku člověka, kterýž by se odváži
hlásati, že sluší dáti kterékoli, byť i sebe důle-
žitější otázce hospodářské přednost před vě
národní. Spekulace našich národních odpůre
byla hlavně založena na domněnce, že v oka
mžiku, kdy bude třeba na naší straně společ
ného postupu a společného úderu, rozštěpíme
se v různé skupiny zájmové a potom že s námí
budou záhy hotoví. Zejmena nám neustále hl-
sali a domlouvali, jaké prorady se dopustíme na
této říši i na sobě, když obstrukcí zmaříme, c
vláda v oboru hospodářském pro národy chysti
totiž půlmiliardovou půjčku, z níi
doktor
Körbe
Čechy