ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 185a8ae0-66ab-11dc-8f1b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 104, place 61, org 15, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISY
3 masthead
21. května 1900. Císlo 139
4 article
který by byl na úkor Čechů (Souhlas.), při čemž provádí se chyba, že za základ berou se vy počly dle zjišťování obcovací řeči, nikoli ná rodnosti. Při tom vyhovuje se více straně německé. jak viděti nejlépe na Moravě, kde vnitřní slu- žební řeč má zůstati v celé zemi německou, poněvadž Morava jest celá jazykově smíšena. D českých míst dosazovali se totiž něme tí úřadníei českého jazyka neznali, aby pomohli v nieh Němeům k nadvládě. Všechny německé men- šiny na Moravě by vyhynuly, kdyby nebyly podporovány těmito úřadniky. Körbrovy předlohy jsou nepřijatelny, pro- tože máme proti nim závažné důvody v příčině kompetence, neboť jest absurdním, by rozhodo vali o našich jazykových poměrech poslanci kteří jich neznají a že čeští poslanci musí od mítnutím jieh dotvrditi mínění, že předlohami ne- stal se ani krok ku zjednání satisfakce, kterou musíme žádati. (Výborně! Potlesk.)
Čecho Körbrův Morava
5 article
Čeští poslanci provádějí tedy obstruke proto, že urážka ze dne 17. října m. r. nebyl ještě odčiněna a že mají za to, že si. touto cestou mohou satisfakci vynutiti, provádějí ji by rozplašili mínění, kleré bylo ve Vídni a na- mnoze i v Čechách, když se říkalo: »České obstrukce nemusí se nikdo báti.« Poslanci chtěli dokázati, že česká obstrukce bude jako německá, a jelikož se od Němců mnohému na- učili a sami ještě přidali, že povedou ji jeste lépe nežli Němci. (Výborně! Potlesk.) Z důvodů vážných a politických, kterým teprve historie dá za pravdu, z důvodů čistě vlasteneckých udržovali poslanci situaci, která byla poměrně příznivější, ale když do nynější situace byli takřka vehnání, když německou obstrukci měli jsme zaplatiti ze své krve svého masa, uchopili se sami obstrukce a řeč- ník, který náleží k tak zv. umírněným poslan- cům, byl z těch, kteří se nejhorlivěji zasazo- vali, by se zahájila (Výborně! Potlesk), aby se ukázalo, že když uznávají toho potřebu ve pro- spěchu národa, dovedou sáhnouti k nejkrajněj- šimu prostředku. (Všeobeený, dlouhotrvající po- tlesk a pochvala.) Po 10letém zápasu, končí řečník, může člověk sestárnouti a ztratiti na silách, ale my chtěli dokázati, že třeba strana svobodomyslná byla starší, třeba ztratila mnoho z pružnosti kterou měla od počátku, že co se týče lásky k vlasti, lásky k národu, eo se týče odvahy bojovati do nejkrajnějších mezí pro prospěchy národa a vlasti, z toho jsme níčeho neztratili (Všeobecný hlučný potlesk a pochvala.) Pan Ant. Haterka, kontrolor městského úřadu ve Vršovicích, navrhl
Němec Antonín Vídeň Čechy Vršovice
7 article
»My shromážděni voličové okresu vino- hradského, vyslechnuvše zprávu říšského zemského posl. p. JUDra. Jos. Herolda, vyslovujeme zástupeům svým na radě říšské svou neobmezenou důvěru, uzná váme a vítáme s povděkem pro váděnou obatrukei české dele gace a žádáme se vším důrazem aby v boji započatém s celým národem českým postupovala, pokud národu nebudou odčiněny aspoň ony křivdy, které staly se zrušením jazykovýeh nařízení Badenových. Zároveň protestujeme rozhodně proti jazy kovým osnovám vlády a trváme při na pro- sté rovnoprávnosti jazyka če- ského s německým ve všech úřadech zemi koruny české. (Vý- borně! Potlesk.) Resoluce schválena jednohlasně, načež předseda arch. p. Horák schůzi po půl 12. hod. dopolední ukončil. Podpůrný spolek techn, a administra- tivních úřadníků cukrovarnických v mocnářství rak.-uherském v Praze konal včera po 9. hodině dopolední v místnostech obchodní a živnostenské komory pražské řádnou valnou hromadu za předsednictví svého starosty pana H. Jelínka a přítomnosti 50 členů s 264 hlasy. Ze zprávy výroční za rok 1899 vyjímáme: Předložená bilance ze dne 31. prosince 1899 vykazuje přírustek jmění spolkového za poslední rok v sumě zl. 13.514.70 oproti zl. 17.306.33 roku 1898. a úhrnné jmění spolkové dostoupilo téhož dne zl. 79.101.75 oproti zl. 65.587.05 roku předešlého.
JUDr Herold Badenův H Jelínek Praha podpůrný spolek technický
8 article
Ku příznivému výsledku tomu měrou velmi značnou přispěly jako v letech minulých četné a značné dary příznivců spolku. I letos dlužno s povděkem zaznamenati,ž chvalitebný zvyk, k němuž dal podnět vrchní ředite pan Goller, na místo věnce zemřelým osobnostem z kruhů cukrovarnických věnovati dotyčný obno k dobročinným účelům odborovým, došel následo- vání a byly tímto způsobem opětně spolku dary věnovány. Celkem vykazuje bilance na darech za minulý zl. 6215 — oproti zl. 11.151.70 roku předchozího. S výrazem opravdové vděčnosti vzpomenout nutno především opětně onoho neznámého dobro dince a příznivce spolku, který nechce býti ve veřej- nosti jmenován a který i letos náš spolek obmysli vejkolepým darem zl. 5000.—. Dalšími dárci bylit Assekurační spolek rakousko-uherských cukrovar- níků s zl. 1000.—, sl. východo-český spolek cukro- varníků s 50 zl. a slav. středo“ český spolek cukrovarníků s 20 zl., kteréžto tři poslednější dary každoročně se opakují, dále p. Jan Zimmr, prokurista firmy Müller Co. v Praze (za příležitosti jubilea služby) se zl. 100.—, sl. Živnostenská banka s zl. 25.— p. dr. Edv. Mategiczek s zl. 20.—, p. vrchní ředite Goller s zl. 10.— a sl. středo český spolek cukro- varníků s zl. 10.— Řádné příjmy spolkové činily po odečtení mimo- řádného daru zl. 5000.— úhrnem zl. 8514.70 oproti zl. 6154.63 r. 1898, což jest dosuď nejpříznivější vý- sledek po celý čas trvání spolku. Spolkový dům vykazuje v minulém roce výno zl./ 4559.55. Jmění spolkové dnem 15. března 1900 činil zl. 84.410.07, takže od počátku tohoto roku stouplo o zl. 5308.32.
Goller Zimmr doktor Edv Assekurační spolek rakouskýuherský cukrovar Müller Company . v Praga živnostenský banka
9 article
Dnem 31. prosince 1899 jest stav členstva ná sledující: Zakládající členové s příspěvkem 500 zl. jednou pro vždy 21. zakládající členové s ročním příspěvkem 60 zl. 20. mimořádní členové s ročním příspěvkem aspoň 20 zl. 62, řádní členové s ročnín přispěvkem 24 zl. 116, řádní členové s ročním při spěvkem 12 zl. 391, řádní členové s zočním pří spěvkem 6 zl. 224. úhrnem 834. Úmrtím ubylo v minulém roce 11 členů. V minulém roce bylo podporováno celkem 4 členů spolku bez místa jsoucích, jimž vyplaceno bylo na podporách úhrnem zl. 3451.48, částka značně menší, nežli v předcházejících čtyřech letech. Loni vyplaceno byjo 46 členům úhrnem na podporách zl. 4723.03. Že při téměř stejném počtu podporova- ných členů roku posledního a roku předešlého úhrnná suma podpor loňských je značně menší nežli před- loňských, vysvětluje se tím, že při velice čilé změně míst roku právě minulého členové snáze místa se dodělali, nežli tomu bylo léta minulá a následkem toho byli p odporováni jen do bu kratší.
10 article
Mimo podpory byly členům bez místa jsoucím povoleny nezúročitelné půjčky úbrnem 600 zl. Cel- ková pohledávka na půjčkách za členy činí dle bi lance zl. 921.96. Dále byl vakantním členům, kteř si toho žádali, zasílán na útraty spolku » Pragen Zuckermarkt«, aby vypsaná místa měli v evidenci. Prostřednictvím spolku buď přímo anebo ne přímo bylo zaopatřeno místo 86 členům. Mimot podávány byly členům veškeré potřebné informac a pokyny, tak že agenda se zprostředkováním mísl spojená, nabyla loňského roku zvláště značných roz- měrů a to tím více, ježto spolek byl činným i v příčině obsazování míst v cizině, při čemž vždy měl na zřeteli, aby členové otevřeně a dle pravdy o ta mějších poměrech byli informováni. Podobné jako roku minulého i letos budou čle- nům v některých lázních poskytnuty slevy Výroční zpráva jakož i účetní schváleny byly bez bebaty a Pensijnímu ústavu a neznámému do brodinci vysloveny po návrhu p. Steinera po vstáním díky. Zemřelým členům vzdána byla rovněž povstaním poslední čest.
Steiner spolek » Pragen Zuckermarktoria
11 article
Zpráva revisorů účtů přednesená p. Hykšem schválena byla také jednohlasně a revisorům vzdány po návrhu p. Kocha díky. Po té přikročeno bylo k volbám. Revisory účl zvoleni byli aklamací na návrh p. ředitele Egera opět pp. Fr. Hykš a Em. Nettwall a do výboru pp. řed. Jos. Hyroš, řed. Jos. Cuřín, generáln taj. Ed. Kutschera, řed. Em. Prokopowski Vojtěch Geisselreiter a Al. Horák. Náhrad- níky výborů zvoleni pp.: Jan Šolta, Leopolo Kroczak a Ferd. Chmelí k. Jako maximum podpor pro r. 1900—1901, kteréž výbor oprávněn jest členům v případě potřeby uděliti stanoven jest čtyřnásobný roční příspěvek měsíčně a jako minimum roční příspěvek jako měsíční podpora Jako základní jmění nevydajné stanoveno bylo jmění základní z r. 1898 per zl. 19 975.39 a k tomu příspěvky členů zakládajících r. 1899 zl. 2320.— tedy celkem zl. 22.295.30 a jako jmení vydajné zl 56 806 36, takže obnáší úhrnem jmění spolku zl 79.101.75. Když pak byly dolazy, se sťrany členstva učiněné předsednictvem zodpověděny, byla valná hromada skončena.
Hykš Koch Eger František em Nettwall Hyroš Cuřín Kutschera Geisselreiter Al Jan Šolta Ferd Leopolo Kroczak
12 title
Politické zprávy zahraničně.
13 article
V Praze, dne 20. května.
Praha
14 article
Hnutí pangermánské. Upřímný přítel národa českého, pan Ondřež Cheradam, uveřejnil v »la Revue Hebdoma daire«, jež ve Francii zjednává si pro pestrý obsah svůj stále více půdy, pozoruhodný a důle žitý článek o hnutí pangermánském. Nemusíme při tom podotýkati, že pan Cheradam nesleduje v článku svém pangermánské hnutí jen v těch směrech jeho, jež jsou pro Franeii hrozbou do budoueností, nýbrž že při tom jeví též upřímné obavy o příští osud kmenů slovanských i vřelou účast pro nynější jejich utrpení i pro jejich snahy po životě lepším. Článek pracován jest s neoby- čejnou pílí a dlužno upřímně doznati, že zazna menává také ony zjevy pangermánských snah jak z okolí vlády berlinské a suveréna jejího tak z veřejného života lidu německého naté i oné straně černožlutých šraňků, jež ušly i oku slovanskému. Jak v širokém rozsahu a v od- borech všemožných jest pan Cheraďam bdělým pozorovatelem pangermánského nebezpečí, vidno i jen z pod titulků poslední souhrnné (k před- chozím ani nehledě) kapitoly. Jen v jedin kapitole té zabývá se na př. pan Cheradam »oflciálními styky mezi Vídní a Berlínem« — »volnosti, jež vývoji pangermanismu dopřáne byla v Německu«. »Vojenskými přípravami německé říše« — »Všeobecným směrem politiky německé« — »Osobními snahami Viléma II.« a na konec po jednává pak autor francouzský přímo o otázce sleduje-li vláda berlinská eile pangermanské
Ondřež Cheradam Vilém II Francie Vídeň Berlín Německo
15 article
Tolik a tolik byli bychom rádí eitovaliz článku pana Cheradama: pro místo nezbytně vyhrazené bezprostředním a nejnutkavějším na- šim současným zápasům, nemůžeme. Citujeme tedy aspoň závěrek Rozhodnutí, stočí-li se politika středoevrop- ská v proudy pangermanské, závisí, míní pan Cheradam, především od Viléma II. Jeho osobní smýšlení vyvolává proto přirozeně veliký dojem. »Jest známo, jaké grandiosní pojmy, pokračuje pan Cheradam, učinil si Vilém II. o své rol suveréna. Jeť to role Karla Velikého. Tytul eí- saře spolkového státu německého jeví s mu malicherným. Všechny prostředky jsou mu vhod, aby rozmnožil prestiž císařské moci. (Pan Cheradam dokazuje tak řadou případův, mimo jiné také následujícím. Pozn. red.) Koncem roku 1899 nahraditi chtěl - orla z poštovních známek německé říše svou podo- biznou. Spolková knížata protestovala tentokrá důvěrně, ale rozhodně proti tomuto opatřen tak velice tendenčnímu. Vilém II. musil sklonit se před odporem jejich, ale překonal nesnáz vzniklou tím, že přijal za vignetku »Germanii« k níž rysy skýtala tvář ženy jeho. Skutky stej- ného rázu dokazují, jak příjemně zní v ušíeh Vilému II. slovo »Germania«. »Mysl jeho ovšem tu snadno obrací se i ku Germanům ra- kouským- býva sli ril
Cheradam Vilém II Veliký German Tytul eum
16 article
»Od té doby nejedno slovo uklouzlo eísař německému, které vyzrazovalo jeho tajné my- šlenky o rozšíření německé říše na evropské pevnině. 30. dubna 1898 v Mohuči ve své od- povědi starostovi pravil Vilém II. »Chci za- chovati nedotknutelným dědictví národa. K cíl tomu jednota a spolupůsobení všech kmenů germanských jsou nezbytny.« Kmeny germánské« — zvláštní to výraz Tvrditi, že výraz ten objímá i Němce rakouské bylo by zacházeti velmi daleko, kdyby prý výrok cisaře německého nebyl jasnějším. »Snaby mé nejvyšší,« pravil Vilém II. dále, »směřují k tomu, odstraniti, co odlučuje ná- rod německý.« Narážka tato jest jasná. protož také měl pan Grell, professor na střední škole postupimské, dobrý as důvod, pravil-l a »Alldeutscher Verband nalezl v císaři Vilémov mocného spojence — i byl on právem za Vše němce označen. « ) »A co máme my teď odpověděti k otázce Sleduje vláda berlínská politiku pangermanskou! Hrabě Bülow protestoval rozhodně (11. pro- since 1899) proti tém, kteří přičítají Německu »plány fanlastické«, ale což jsou oficiální slova proti skutkům tak přehojným Shoda těchto jest přespřiliš zjevna, než aby se dalo odpověděti na otázku onu: nikoli! Jak zapírati tu, že mocná propaganda, zorganisovaná v Rakousku, že zbrojení Německa a všeobecný směr politiky jeho jsou jen výslednici jedné téže vedoucí myšlenky? Zajisté odvážno bylo by tvrditi toťo na zdař bůh, ale jestliže úsudek zakládali se má na zjevech a na rozumných vývodech z nich, pochybnost možnou tu není.« Však i předebozí, mnohem zevrubnější stránky důkladné studie páně Cheradamovy obsahují tolik momentů nových, zaznamenávají tolik zjevů významných a podávají tolik výstrah výmluvných, že by studie sta zasluhovala v našem interesu, aby převedena byla ceelá na jazyk český.
Vilém II Němec Grella Bülow Cheradamův Mohuč Vilémov Německo Rakousko Alldeutschry Verband
17 title
Válka jihoafrická.
18 article
V Praze, 20. května
Praha
19 article
K osvobození Mafekingu. Londýn na zvěst o vysvobození Mafekingr nevychází z jásotu. Nejásá netoliko nad zá chranou synů britských, jež měl již za ztra ceny a kteři skutečně, zvláště v posledních týd- nech, hrozně tyfem i nemocemi vytrpěli, ale jásá také nad koncem války, kterýž nyní vid velmi blízkým. Zvláště sobotní scény v Londýně převyšuj dle očitých svědků vše, co již obrovské město vidělo za celé toto půlstoletí. Nepřehledné já sající zástupy proudily v sobotu po celý den ulicemi londýnskými. Jízda povozy musila být zastavena. Lordmayor telefonoval, že nemůže přijí k Tedeu v katedrále sv. Pavla, kdež chtěl být přítomen s celým zastupitelstvem City, poně vadž radnici obklopuje neproniknutel n množství lidu. Celý Londýn byl jak les pra- porů, každý člověk, každý vůz, každý parostro měl aspoň nějaké odznaky v barvách červeno- bělo modrých. Zvony hlaholily, všude ozývaly se písně nebo hymny. Večer rozlila se záplava světla městem illuminovaným. To pro tisíc za- chráněných Britů. Také u nás už výrazus zjednával soucit s těmito trpícími. Právem. Neboť mužstvo Baden-Powellovo, jež Mafekin obsadilo, neni zodpovědno za hříchy a haneb- nosti vlády anglické.
Brito Londýn BadenPowellův katedrála svatý . Pavel
20 article
Považme ale že nejen v Mafekingu, ale také v Anglii ostatní, však i v Čechách ne tisle, nýbrž tisíce a tisíce nebožáků hladoví ne na čas, ale neustále a krutěji než i ta posádka ma- fekingská, a pro ně, pro tyto stále hladovící, velká veřejnost nemá soueitu, o nich neví, nich nechce věděti . . . Co nebožáků kolem nás by si oddechlo, kdyky měli denně a spon tento jídelní listek, na nějž si jedna lady v do- pise z obleženéhe Mafekingu stěžovala: »Ráno máme maso koňské, o poledni maso z mezka, večer maso psí —, « — Podrobností úřadních o osvobození Mafe- kingu dnes ještě prý není. Ze soukromých vyjímáme: Vyprošťovací kolona, když vypravila se 4. t. m. potajmu z Kimberleye, skládala se z jihoafrické lehké jízdy, z jízdní pěchoty z jezdců kimberleyských, provázela ji 4 děla polní a několik Maximových. Kolona, aby ne- mohla býti Bury v čas zpozorována, postupo- vala západně od dráhy kimberleysko-mafekingské. a dorazila bez odporu až ke Kralpanu, kdež Burové sice ve značném počtu pokusili se odpor, ale brzy toho zanechali a od obléhán Mafekingu sami upustili. — Poznali as, že stra- tegický význam obsazení Mafekingu nebyl by valný, jelikož celková situace válečná byla by je donutila obsazené město záhy zase opustiti a tomuto okamžitému jen úspěchu velikých obětí jichž by byl vyžadoval všeobecný útok na město — při prvém pokusu, jak známo, ocitl se i vnuk Krügerův, Elof, s 90 smělými soudruhy v za- jetí Angličanů — asi přinésti nechtěli.
Maximův Burová Mafeking Krügerův Elof Angličan Anglie Čechy
21 article
„Úklad“ burský? Anglická jedna telegrafní kancelář ozna muje z Durbanu, že »burští fanatikové« poku- sili prý se o zvláštní »úklad«: totiž chtěli pr anglický křižák, kotvící v tamním přístavu, vy hoditi do povětří jako své doby Španělové ješt za míru v přístavu panamském obrněnce ameri- ekého »Maine«. Spiknutí bylo prý odhaleno. načež prý anglický admirál (?) dal rozkaz, aby na každou lodku, jež by se ke křižáku bez zvláštního povolení blížila, bylo ihned stříleno. Celá zpráva ovšem zní prapodivně: především by Burové za doby válečné dle válečného práva byli k tomuto útoku, třeba torpedem ztaje- ným, úplně oprávněni, i nejednalo by se tedy ani o »úklad«, kteréžto slovo vyznívá vždy v jistou příhanu, ani o spíknutí, nad to pak jes tuze záhadno, jak by si Burové opatřili v an- glickém přístavu Durbanu člun torpedový. jímž by pak věru velké válečné lodi uškodi nemohli.
Španěl Burová Durban Main
22 article
Burské poselstvo v Americe. Podle zpráv, jež došly burských kruhů o burského poselstva ve Washingtoně, lze prý po- kládati jeho úkol, pokud běželo mu o to, při- měti nynější vládu americkou k za- kročení ve sporu jihoafrickém, za zmařený. Předseda Mac Kinley, zvolený z milosti a z pe- něz těchže velkokapitalistů a zlatařů, pro něž teď vláda anglická válku vede, požádal prý již poselstvo burské, aby za svého slyšení u něho v Bílém domě ve Washingtoně nezmiňovalose o otázce intervence za účelem míru. Výsledek tohoto stanoviska Mac Kinleyova bude ovšem ten, že Mac Kinley propadne za příští volby v listopadu jestě větší většinou, než byl by propadl i jinak. Ostatně také u těch suverénů Evropy, od nichž očekávali Burové aspoň mo- rální (!) opory, nenalezli více mužnosti; mezi suverény těmi našel se skutečně jediný jen muž: Vílémina, královna holandská, krá- lovna malého státu, jež dovedla aspoň své kollegyní na trůnu nad Temží a jejímu synáčku, vycho- vanému v chantantech pařížských, za nedávného přijímání burské deputace říci aspoň trošek trpk ) »Alldeutscher Vezband«, H. Greil, Lehman r. 1898, stránka 19. pravdy.
Mac Kinley Burová H Greil Lehman Amerika Washington Evropa Temže bílý dům Mac Kinleyov Alldeutscher Vezband
23 article
Před brusselským soudem trestním počne 11. června sensační proces, jejž vede tamní vyslanectvo burské proti baronům Eugenovi Robertovi Oppenheimovi pro podvody při stavbě transvaalské dráhy, jimiž obžalovaní po- škodili transvaalský stát o nic méně nežli o de- set millionů franků. Obžalovaní vymyslili si velmi pohodln prostředek ku obraně svojí, prohlašují totiž,že užili prý s toho 9 millionů k podplacení Krü- gera, Jouberta, všech členův vlády transvaalsk a členů sněmu. Důkazův pro své tvrzení nepo- dali ovšem až posud ni nejmenších. Kdo by však hlavním právním rádcem těchto podvod níků? Advokát Waldeck- Rousseau, nynější mi- nistr-president Francie! A pak Burové také o nynější dreyfusovské vlády Francie očekávali morální (!) přispění ! . .. Telegramy.
Eugen Robert Oppenheim Krü Joubert Rousseau Waldeck Francie
24 article
Z Londýna, 20. kvělna. (C.-B.) Generál Buller oznamuje z Newcastlu ze dne 19. t. m.: Generál Dundonald dal se dnes na pochod do Laingsneku a generál Clary do Ingoga. Několik Burů bylo zajato a ukořistěny četné vozy. Opustil jsem Ladysmith dne 10 května a vykonal jsem dosud 138 mil. Z Pretorie, 20. května. (C.-B.) Presiden Krüger sdělil cizím konsulům, že Johannes- burg bude hájen a že odmítá veškeru zodpo vědnost za jákoukoliv škodu, která bude po případě osobám nebo na věcech způsobena President Krüger oznámil dále, že nabíd lordu Robertsovi výměnu zajatých. Z Londýna, 20. května. (C.-B.) Lisly uveřejňují telegram z Kroonstadu ze dne 19. t. m. že burský velitel de Wett učinil nabídku, že jest za jistých podmínek ochoten se i se svým vojskem vzdáti. Ospodmínkách — praví se v te- legramu dále — bude asi dosaženo shody. Z Nového Yorku, 20. května. (C.-B., Jak »New York Hérald« oznamuje ze včerejšk z Laurenco-Marquezu, usnesla se vláda trans- vaalská dne 18. t. m. zaslati lordu Robert- sovi úřadní sdělení, v němž se žádá zastavení nepřátelství a zabezpečení existence mužů, kteři z kolonie kapské a z Natalu bojovali po boku Burů. Nebudou-li požadavky ty splněny, budou báně podkopy vyhozeny do povětří a Johannes- burg zničen. Z Washingtonu, 19. května. (C. -B.
Buller Claro Presiden Krüger Johannes Krüger Roberts Wett Robert Londýn Newcastle Ingog Pretorie Nový York New York LaurencoMarquez Natal Washington
25 article
Nepřéhledné řady návštěvníků pozdravily dne poselstvo burské v hotelu, kde se ubytovalo Úřadních návštěv nebylo. Poselstvo doufá, že bude v ponděli přijato Mae Kinleyem v slyšení. Fischer vyslovil mínění, že pověření poselstva dostačí, aby přátelskými službam spřátelené vlády americké byla přítrž učiněn dalšímu krveprolévání. Poselstvo nepřicház s určitým návrhem, ale doufá, že jest čestný mír možný. Amerika jest jedinou zemi, jejíž poloha dovoluje o to se zasaditi. Z Kapského města, 19. května. (6 - B. Burové vyhodili do povětří tunel u Laingsneku
Fischer Burová Amerika Mae Kinley
26 article Protesty
Protesty proti osnově jazykového zákona vlády Körbrovy. Z Ledče, 20. května. (Zvl. telegr. » Nár Listů«). Výbor zastupitelského okresu ledečského projevuje českým poslancům na radě říšsk úplný souhlas s dosavadním jich postupem op- posičním ku zmaření vládního návrhu na jazy kové rozdělení českého království a žádá je aby nastoupenou obstrukční taktiku zachovali v ní do vrácení všech práv našeho národa ne ústupně vytrvali. Josef Kolář, okresní sta Z Poličky. Klubu poslanců českých n radě říšské zaslán byl telegram: »V úporném boji síliž vás vědomí, že lid český stojí za vámi připraven k nejtužšímu odporu proti zamýšle- nému porušení rovného práva a dělení král českého. Vytrvejte v obstrukci a nepovolte ! St tečným Slovincům a Chorvatům nadšené »Živili« Proradné stančíky odsoudí bratrský národ polský i dějiny.« Rada král. věnného města Poličky J. Nebuda, starosta. Politický klub pro okres po ličský: Fr. Nyklíček, místopředseda. Městská rada přeštická, prote stujíc proti osnově jazykového zákona Körbrova a proti nespravedlivému tvoření nových okres trvá jednomyslně na nedilnosti království českého a žádá jen takové vyrovnání, které se zakládá na úplné rovnoprávnosti obou národů. V Přešticích dne 18. května 1900. Purkmistr.
Körbrův Kolář Chorvat J Nebuda Nyklíček Ledeč Polička Francie Přeštice Rada král
27 article
Rada král. města Mladé Boleslavi usnesla se na petici a resoluci, proti jazykovým osnovám Körbrovým. Obě byly již říšskému po slanci p. Ervínu Spindlerovi zaslány. Městská rada ve Třeboni co nejroz hodněji protestuje proti nepřijatelným předlohám jazykového zákona vlády Körbrovy, kterým má být historická jednota a nedílnost staroslavného království českého trhána a Němcům dle jejieh přání »uzavřené území«, v němž by Čech by odkázán před úřady na tlumočníka, budováno popírá vůbec oprávněnost a kompetenci říšské rady k řešení jazykové otázky v zemích koruny české a protestujíc proti každému pokusu, kte- rým by měla býti zaručená jazyková rovno- právnost a národní rovnocennost na úkor náš rušena a jakékoli nadpráví němčiny uzákoněno. žádá, aby poslanci čeští v započaté obstrukei na radě říšské tak dlouho co nejrázněji pokra čovali, dokud těžká křivda a hluboká urážka. svévolným odnětím jazykových nařízení národu českému učiněná, nebude úplně odčiněna. — Ve Třeboni, dne 17. května 1900. Starosta města: V. Máca.
Körbrův Spindler Němec V Máca Mladá Boleslav Třeboň Čechy Rada král
29 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Planý tlach. Vídeňská »Neue Frei Presse« přinesla včera zprávu, že prý »z české strany se uvažuje o myšlence, přistoupiti k Něm- cům s návrhem na upravení jazykové otázky v tom směru, že by Čechové projevili souhla s národnostním ohraničením, jakož i s trojdíl- nosti proti přiznání vnitřní řeči úřadní, kterái by tvořila kompensaci.« Dále tvrdí v této zprávě že dr. Pacák a dr. Kramář v té příčině zahájili s drem. Funkem a drem. Pergeltem jednání. Nepravdivost této zprávy sam sebou bije do očí a dr. Pacák žádá nás, abychom ji v celém obsahu prohlásili z a pla- nou kombinaci a smyšlonku. Poku se týká rozmluvy jeho a dra. Kramáře s jme- novanými německými poslanci, nejde a nemůže prý jíti o nic jiného, než o nahodilý, zcela sou- kromý a bezvýznamný hovor, jakéž poslanci všech stran a barev při bezděčném setkání v za- sedací síni parlamentu spolu mívají. Takovouto nic neznačící rozprávku zpozoroval asi některý zpravodaj »Neue Freie Presse« s žurnalistické lože, vložil do ní svůj domysl a uveřejnil jej. snad za tím účelem, aby z vyvrácení a oprav, jež by pak následovaly, německá veřejnost teprv zvěděla, zda-li se vůbec a o čem asi vyjednává. Kromě toho je patrna tendence zprávy, vzbudit na pravici nedůvěru a rozeštvati strany dosa- vadní většiny. Žádného jednání s levieí v žádném směru poslední dobo nebylo a sdělení, o němž »Neue Freie Pressee mluví, nemohli poslanci Kramář a Pacák něme ckým poslancům učiniti již proto, že a n v klubu, ani v parlamentní komisi české o ničem podobném vůbee ani se nemluvilo.
Čecho doktor Pacák Kramář Funk Pok Německo Neue Frei Presse Neue Frei Pressee
30 article
— Co pražské Němce bolí. Známý předák pražských Němců dr. Lingg měl »Německém spolku« přednášku o Körbrových jazykových nařízeních a zejmena o jejich účinku na národnostní poměry v Praze. Rozumí s samo sebou, že byl s nimi nespokojen, zrovna tak, jako dr. Schreiner v Plzni a dr. Tittav Třebenicích. Pro tyto pány zníti by musila jazyková nařízení pro Čechy stručně a přesně: »V Čechách mluvit a psát česky se zapovídá.« Potom snad by byli spokojeni. Potom by se snad s námi mazlili, jako to činí dnes se zbytky lužických Srbů ve Sprévském lese. A co p. Linggu znepokojuje, co hrozného je v těch nařízeních pro Němce, jejichž vůdčí sbor by mohl připojiti k nim své: ipse fecit? Poslyšme charakteristické výklady páně Linggovy. Především ho strašně rmoutí, že dle nařízení Körbravých mají býti na všech zeměpanských úřadech české nápisy napřed a potom teprv německé. Jako všude v místech dvoujazyčných s většinou českou.
Němec Lingg Körbrový Schreiner doktor Tittav Srba Linggův Praha Třebenice Čechy
31 article
Je snad v tom nějaká nespravedlivost? Má miti snad i v Praze němčina přednost před češtinou V hlavním městě království českého, ve městě, kde Němců se židy je sotva sedmina obyvatelstva a Němců skutečných sotva dvanáctina ? Změřt dle toho německou zpupnost a farizejství těch, kteří při takých nárocích mluví o »národním útisku«. Dr. Lingg byl prý kdysi na radnici, aby se tam poohlédl ve vyložených obecníe účtech. Marně prý se ohlížel po némeekých. Byli prý tam jen české. A když prý si nato stěžoval, řekl prý mu přítomný úřadník, ž časy se mění. Když prý do služeb obeeních vstoupil, byly vykládány účty vůbec jen německy. Později připojen byl k nim český překlad. Po- tom prý se vykládaly český s německým pře- kladem a nyní prý již jen výhradně česky. Nevíme, který výborný to úřadník byl, jenž tak pěkně pana Lingga poučoval, škoda že mu z- pomněl říci, kam že se vůbec pražští Němci poděli, jichž tu bylo dle tvrzení všelikých dru.
Němec doktor Lingg Praha
32 article
Linggův a jiných, ještě před padesáti lety dvě třetiny obyvatelstva a již sevrkli se rázem na hlouček lidi, nezpůsobilých vymoci si jediného representanta v obecní správě? Snad je někde na radnici uložena velká houbs. kterou se smýval s těch bývalých »Němců« pražských germánský nátěr na ně umělo nane- sený. To by se jim tak líbilo, aby všude, i na té nejpoctivější českě půdě, všude němčina měla přednost. Nejvíce ale hnětlo pana dra. Lingga, že pražská předměstí mají zůstati takými. jakými jsou, ryze českými. To prý nejde. V předměstích těchto žije 12.000 Němeů. a ti prý se nedají jen tak ledabylo nehtem zamáčknout jako komár nebo blecha. V praž- ských předměstích žije úhrnem asi 180.000. je v nich tedy Němců ne celých 7 pe Vizme, mnoho-li je Čechů v Liberci, Trutnové, Litoměřicích, Teplicích, Děčíně, Ústí nad Lab.
Linggův Němec Čecho Liberec Trutnová Litoměřice Teplice Děčín Ústí nad Laba Něme
33 article
Mostě, Duchcově atd. Dojista, že mnohem více. poměrně třikrát tolik. Chtějí snad Němci tak těm poskytnouti práv a výhod, na něž činí nárok v předměstích a v jiných obcích obrov- skou většinou českých? Jsme ihned ochotni s nimi o tom jednati. Jak prý by se žádati mohlo na německém továrníku z Karlína nebo ze Smíchova, aby spor svůj s německým zákaz- níkem vedl u soudu — česky. Hrůzo, hrůzoucí! Jak ale smí se žádati, aby pozůsta- lost českého otce v Liberci, náležející českým dětem, byla projednávána výhradně německy ? Je snad dr. Lingg stoupencem dvojjazyčnosti, při níž by podobných anomalií nebylo ? Chraniž bůh; alep dr. Lingg je stoupencem oně chytré modality pro vy řízení otázky jazykové, jež shrnouti se dá ve slova Němčina všude na prvním místě, čeština jen z mi losti německé v českém kraji a na — druhém míst To je ta jejich »rovnoprávnoste! Byl-li dr. Linge neupřímný v devíti desítinách své přednášky, byl upřímný na konec. Doznal, proč ho čeština v praž- ských předměstích tak rmoutí. Co prý by si počali němečtí advokáti v těchto předměstích, kdyby němčina z jejich soudů byla vyloučena? Jde tedy o ně- mecké adresáty v Karlíně a na Smíchově?
Němec Hrůza Lingg bůh doktor Linge Most Duchcov Karlín Smíchov Liberec
34 article
Nejsme sice povoláni dávati rady svým milým krajanům druhého jazyka, ale máme za to, že by se měli zcela jednoduše odstěhovati někam do svého — německého pásma — stane-lise totiž nějaké skutkem, a prohlásí-li p. dr. Körbe podařené dítě své »na uspokojení a usmíření národů« paragrafem čtrnáctým. — Obstrukce universální. Živnostníci čeští, již přes neblahý hmotný stav, v jakém se nalezají, nedali se vlákati do tenat, jež roze- střeli obratně nepřátelé naší, nýbrž prohlásili že nechtějí, aby v parlamentě byla dána před- nost jejich speciálním zájmům stavovským před důležitostmi celého národa, dubyli si úlm nároku na vděk každého upřímného Čech. Jsme přesvědčeni, že příkladu toho následovat budou též ostatní naše vrstvy výrobní, dojde-l na ně řada a že vůbec nebude v národě českém v tomto okamžiku člověka, kterýž by se odváži hlásati, že sluší dáti kterékoli, byť i sebe důle- žitější otázce hospodářské přednost před vě národní. Spekulace našich národních odpůre byla hlavně založena na domněnce, že v oka mžiku, kdy bude třeba na naší straně společ ného postupu a společného úderu, rozštěpíme se v různé skupiny zájmové a potom že s námí budou záhy hotoví. Zejmena nám neustále hl- sali a domlouvali, jaké prorady se dopustíme na této říši i na sobě, když obstrukcí zmaříme, c vláda v oboru hospodářském pro národy chysti totiž půlmiliardovou půjčku, z níi
doktor Körbe Čechy