1
masthead
k číslu 140. ze dne 22. května 1900.
3
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.“
Telefonické zprávy„Nár. Listů.“
Něco za něco.
Z Pešti, 21. května. Protože uber
ská vláda vedle zrušení transportní dan
povolila také naprostou rovnos
transportní pro rakouské zbož
suherským v lokální dopravě n
uherských státních dráhách, vláda
rakouská vyslovila ochotu sprostiti u he
ské státní papíry rentové daně
Z Vídně, 21. května. Včerejší zpráv
»Neue Freie Presse«, že byly z českéi stran
(poslanci drem. Pacákem a Kramářem) Něm
cům učiněny jakési nabídky ohledně upra-
vení jazykových poměrů v Čechách, jsm
zmocněni prohlásiti za smyšhenku (Vi
denní zprávy. Red.)
Také z německé strany zpráva » Neu
Freie Presse« rozhodně se vy vra cí
»Montagspresse«, officialní orgán t. zv
liberálního velkostatku, v tě příčině uveř-
ňuje následující zprávu: »Vůči těmto a po-
dobným zprávám budiž především konstato-
váno, že v povolaných kruzích ně-
mecké levice o takovém kroku z
české strany není povědomo pra
nic. Sluší tudíž především ukázati k tomu
že všeliká iniciativa z české strany náležela
by před forum konference zástupců něme
ckých stran jako orgánu kompetentního
parlamentně taktických věcech, ke zkoumání
a rozhodování.
Stanovisko německých stran vůči tako
vémuto podnětu je dáno faktem, že jaz
ková otázka nyní, po skončených dorozumí
vacích konferencích a po podání jazykových
osnov vládních, vstoupila do druhé, t.j
parlamentní fáze. Příslušným místem ku pře
třesu a rozhodování otázek těch je tudíž
parlament, resp. jazvkový výbor. B
tento byl dosazen a dostati mohl se k posi-
tivní práci — k tomu je třeba z česk
strany jen maličkosti: zastavení obstrukce«.
doktor
Pacák
Pešť
Vídeň
Německo
Čechy
Neo Frei Presse
Neue Frei Presse
4
article
Proti Kallayovi.
Z Pešti, 21. května. Mezi maďa
skou delegací a ministrem spo-
lečných financí a správcem zabra-
ných zemí Benjam. Kallayem vznik
konflikt. Hrozilo nebezpečí, že ukaže se
také v maďarské delegaci. Maďaři zazlívali
svému krajanu, že provozuje v okupovaných
zemích hospodářskou politiku na úkor obou
států a za jejich peníze. Vybudoval tam
celý průmysl, který poškozuje
průmysl cislajtánský i zalitav-
ský. Dává vyhlašovati, že Bosna je vý-
nosná, zamlčuje však, že oba stát
přispívají na okkupaci pěknou
roční sumou 7 millionů zl. Je ko-
nečně prost podávání účetních závěrek —
svoboda to, která se v žádném spořá-
daném hospodářství netrpí. Ma-
ďaři se tudíž chystali povoliti sice K al-
layovi rozpočet na země zabrané, ale ne-
vysloviti mu žádné důvěry. Szellovi prý
se však podařilo ukonejšiti své věrné; uzi
prý všeho svého vlivu, by mínění jejich p
Kallayovi zcela nepříznivé, upokojil.
Kallay
Maďar
Pešť
Bosna
Ma
5
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 20. května. (C.-B.) Minister
ský předseda dr. Körber odejel dnes odpo
ledne do Pešti
říl
doktor
Körber
Vídeň
Pešť
6
article
Finanční ministr Bö h m-B a w e l
vrátil se dnes ráno z Krakova.
— Ministr železnic Wittek vrátil se
dnes ráno z Pešti.
— Místodržitel hr. Coudenhov
přibyl sem dnes ráno z Prahy.
— Velký kníže Michal Nikola-
jevič přibyl sem včera z Terstu a byl na
nádraží od ruského velevyslance s členy v
slanectva uvítán.
Z Krakova, 20. května. (C.-B.) z
příčinou 500letého jubilea jagellon-
ské university odebrala se dnes depu
tace, sestávající z rektora hr. Stanislava Tar
novského a děkanů všech čtyř fakult, do
Pešti, aby podala císaři holdo v ae
adresu.
Z Petrohradu, 20. května. (C. B.)
Telegram časopisu »Novoje Vremja« ozna.
muje z Dželfy ze dne včerejšího, že tam
perský šach včera v poledne přijel
že byl od ustanovených k tomu ruských
hodnostů co nejslavnostněji uvítán.
Z Oděsy, 20. května. (C.-B.) Včera
byl tu slavnostně odhalen pomník císařovny
Kateřiny Il
Z Paříže, 20. května. (C.- B.
Wittek
Michal Nikola
Stanislav Tara
il
Krakov
Pešť
Praha
Terst
Petrohrad
Paříž
Novoj Vremja
Bö h mB
7
article
Deschanel jakožto předseda vzájemné
společnosti obchodní, vyzýval v dnešní valné
hromadě společnosti všechny národní síly,
aby byly připraveny čeliti v každou chvíli
krajním událostem. Francie chce prý v míru
zít a pracovat.
Z Paříže, 20. května. (C.-B.) Dne
konaly se v celé Francii volby do
městských rad a vykonány všude bez
výtržností.
Z Paříže, 20. května. (C.-B.) Ministn
vnitra má již úplný výsledek otbec-
ních voleb z 82 departementů.
sekvanský departement v to počítaje. Dle
tohoto výsledku je mimo Paří že ze
33.942 obcí 24.832 obcí republikán-
ských, 8519 obcí zpátečnických
153 obcí nacionalistických. V 438
obcích je politická barva zvolených po-
chybna. Republikáni získali 1004
obce. Celkem bylo odevzdáno pro re-
publikánské kandidáty 4.713 467
hlasů, pro zpátečnické 2,174 323
pro nacionalistické 172.430 hlasů
Z Bernu, 20. května. (C.-B.) Li
švýcarský hlasoval dnes o spolko
vém zákoně, jenž se týče zavedení povin-
ného pojišťování pro případy nemoci, úrazů
a pro vojenskou slüžbu. Ačkoli tento zákon
v parlamentu skoro jednohlasně byl přijat
o věci již řadu let se rokuje, byl přece za-
kon 340.000 hlasy proti 145.000 hlasům
zamítnut.
vnitro
Francie
Paříž
Bern
8
article
Z Berlína, 20. května. (C.-B.) Časo-
pisy oznamují, že rozeslal spolek »Goethe-
bund« pozvání k veřejné schůzi, jež
se konati má v úterý v cirku Renzově
záležitosti lex Heinze. Jako řečníci vystoupi
Sudermann a professor Liszt, jakož i říšsu
poslanci Müller, Heine a jiní.
Z Madridu, 20. května. (C. -B.) Úřadní
list uveřejňuje výnos ohledně konsoli
dační půjčky. Emisse obnáší celkem
1200 millionů peset, splatných do 50 je l
pravidelným čtvriletním slosováním. Úro-
ková míra obnaší 5, s daní 20k. Titry
jsou rozděleny na serie od 500 až do
500.000 peset nominální ceny. Emissní kurs
obnáší 83%. Subskripce bude dne 4. června
u Španělské banky zahájena.
Goethe
Renzův
Heinz
Sudermann
Liszt
Müller
Hein
Berlín
Madrid
10
article
Schůze voličů na Král. Vino-
hradech.
Politický spolek pro o kres vi
nohradský svolal na včerejší dopoledne do
zimní zahrady Národního domu na Král. Vino
hradech schůzi voličů třetí kurie a pozval
ní posl. dra. Jos. Herolda a dra. Serváce
Hellera, by- podali zprávu o poli ti c ke
situ a ci.
Schůzi zahájil po 10. hod. dopolední před
seda spolku p. arch. K. Horák a poukázav
na nynější vážnou dobu, sdělil, že posl p. d
Servác Heller, jenž přítomen byl v sobot
schůzi poslanecké sněmovny až do její pozd-
ního zakončení, zaslak. telegram z. Vídné, ž
trvalá choroba nedovoluje mu jízdu v noci
Posl. dr. Jos. Herold vzpomíná v počátku
své řeči, že na poslední schůzi, dne 28. května
m. r. zmínil se, že mluvilo se tohdy o krisi mi-
nisterstva Thunova za příčinou jednání s uher
ským ministerstvem o vyrovnání. Tenkráte řekl.
že nemyslí, že k demisi minísterstva skutečně
dojde, ale zároveň upozornil, aby polilická si-
tuace a činy poslanců neposuzovaly se dle toho,
co se odehrává veřejně před očima, nýbrž aby
voličí soudili o ní vzhledem na okolnosti, že
dějí se věci zákulisní, proti kterým především
jest třeba, by poslanci užili přiměřené takliky.
která, byť by se nezdála správnou neb nedosti
statečnou, přece jest poměry odůvodněna a vy.
chází z nejlepšího přesvědčení.
Král
Herold
Heller
K Horák
Posl
doktor
Jos
Thunův
národní dom
poslanecký sněmovna
11
article
Upozornil, že kruhy parlamentní pracují
k tomu, aby nějakým způsobem uspokojily ně-
meckou obstrukci a přivedli Němce k nezaslou-
žené a neodůvodněné samovládě. Tehdy nemohl
říci více, poněvadž jsou věci, jež nelze publi
kovati, ale ukázalo se, že nač upozornil, byl
správné.
V klubu poslanců a zejmena ve výkonném
výboru naléháno, aby vláda hr. Thuna na každý
způsob vyvolala konfiikt a v nejmenším nepo
volila a bylo chybou, že nesetrvala při demissi
Když totiž vyrovnání skoncováno a německá le-
vice viděla, že nemusí je bráti na svá bedr
větším úsilím intrikovala, aby osud ministerstva
Thunova byl rozhodnut.
Němec
Thunův
12
article
Jednalo se o to, jakým způsobem má být
provedena změna systému. Celý směr tajně agi
tace vedl k tomu, že se má pomoci tím Němcům
kteří prohlašovali, že mohou od obstrukce upu
stiti, jen když budou jazyková nařizení zrušena
Na rozhodujících místech nebylo tajno, žes
tento akt v českém národě pocití jako na proste
nepřátelství. (Hlučný souhlas.)
Pevnon maršrutu, zrušiti jazyková nařízení
přijalo ministerstvo hr. Clara a zrušilo je v do-
mnění, že uspokojí Němce a že podaří se mu
nějakým způsobem uspokojit také Čechy.
Věci tyto bylo dlužno předeslati, aby po-
chopila se nynější situace a celá nynější česká
politika.
Když jazyková nařízení zrušena, nebyl
v prvním okamžiku žádné pochybnosti, že tento
skutek jest urážkou češkého národa (Hlučný
souhlas.), že jest nečím neslýchaným, když ko-
nečně kus zadrženého práva byl českému ná-
rodu dán, aby zase byl odvolán. (Souhlas.)
Vedle této eitové stránky mělo zrušení ja-
zykových nařízení však ještě jinou důslednost
a politickou konsekvenci: Němci nevedli ob-
strukci k vůli tomu, aby zrušena byla jazyková
nařízení, nýbrž tato sloužila jim jen za zevnějši
důvod pro obstrukční postup. Vedli obstrukci,
poněvadž ztratili majoritu na říšské radě a po-
něvadž jednalo se jim o to, by jí zase nabyli,
což nedalo se provéstí ani novými volbami, ani
zménou volebního řádu. Proto skonstruoval
stav, kterým chtěli dókázati, ze proti vali ně
mecké minority nemůže na říšské radě exi
stovati žádná majorita, která by tam uplatnil
svou politickou vůli, ani žádná vláda, která by
s německou menšinou nepočitala. Účelem ob-
strukce Němců bylo, uplatniti princip minoritní,
který byl, bohužel, v Rakousku od počátku kon-
stitučního zivota takrka vedoncím.
Němec
Claro
Čechy
Rakousko
13
article
Zrušení jazykových výnosů nemělo tedyl je
povahy zkrácení práv a urážky českého národa,
nýbrž že státní antorila podrobila se principu
parlamentní minority a přod nim se sklonila,
Když českou obstrukcí vláda Clarova padla
a přišla vláda Körbrova, řekla, že jazykových
výnosů nezrušila, že chce býti nestrannou vládou,
která by měla především na zřeteli dohodnut
mezi Čechy a Němci a umožnila tím klidnější
jejich spolužiti. Poslanci češti počinali si tudí
zcela správně, když poskytli ji možnost, by ko-
nečně rozluštění jazykové otázky stalo se skutkem.
Dali jí k tomu dosti času a vyčerpali všechny
prostředky, nežli sáhli k ostřejším, k obstrukci.
Dohoda se však, ač vláda Körbrova zá-
sadně a z pohnutek čistě lidských měla vřelé
přáni, aby k nějaké dohodě mezi oběma národy
došlo, nestala a strany se k sobě nepřiblížily
čas k tomu vytknutý minul bezůspěšně a bez-
účelně.
Při těžkosti vyrovnání jest třeba velik
znalosti otázky těto, diplomatické“ dovednosti a
neobyčejné neodvislosti vlády, její samostatnosti
a náležitá porce odvahy. (Souhlas a potlesk.)
Také vládě hr. Badena a Thiuna se vytýká, že
vyrovnání neprovedla, ale nechť nebází se ka-
menem po někom, když toho nezasluhuje. Kdyby
u nás vláda měla samostatnost a volnost jed-
nání, možno, že by bylo jinak. (Souhlas.) Ale
v Rakousku nemají vlády této samostatnosti ani
volnosti (Hlučný souhlas.) a zejmena jí nemají,
když chtějí býti českému národu přátelskými.
Clarův
Körbrův
Němec
Baden
Thiun
Čechy
Rakousko
14
article
(Všeobecný souhlas a potlesk.)
Poslanci čeští po dlouhé, zralé úvaze —
lépe jest všecko klidně posuzovati — a po
dlouhých váhanicích rozhodli se po vatoupení
na říšskou radu zahájiti taktickou obstrukci,
jejímž účelem jest, by dostalo se českému ná-
rodu salisfakce za zrušení, jazykových nařizeni.
by vrátil se mu stav věcí, jaký byl před
17. říjnem a druhý politický účel, by se
ukázalo, že, jestliže Němci jsouce v minoritě,
dovedli prosaditi svou vůli, i my, jako parla-
mentní minorita, máme dosti síly, abychom
také svou vůli mohli provésti (Všeobecná po-
chvala a potlesk), třeba by naše postavení bylo
mnobem oblížnější.
Němec
15
article
Čeští poslanci nemohou prováděti násilnou
obstrukci, poněvadž nemají ve Vídni potřebnou
resonanci v obecenstvu, ač hroznb se nebojí-
Vídeňák od slova k činu má náramně daleko-
Českému poslanci by se nestalo, že by vsazen
byl do vozu, odvezen k soudu a tam že by byl
hned propustěn. (Výborně !)
V uvážení všech poměrů rozhodla se proto
česká delegace, že povede obstrukci taktickou —
jak se říká — studenou a chladnou, ale tím
ještě účinnější. (Výborně !) Nesmíme si ovšem
tajiti, že tato obstrukce jest jestě tím obtižnějšl,
ze nemáme přáteličků a 14 pomocníků (Vese-
lost), kteří německé obstrukci více prospěl
nežli tato sama.
Nemůžeme se spolehati, že ty, kdo bořil
trůn, osoby, které stály okolo trůnu, vyhlašo-
valy za spásonosné (Tak jest! Hlučný po-
tlesk.) čeští poslanci mohou spolehati jen na
sebe, na svůj politický rozum a míti důvěru
našeho lidu (Výborně! Potlesk.), která musí
býti stálou, ať dělají co dělají. (Výborně !. Po
llesk.) Poslanci nemohou v každém okamžik
jiti a vyptávati se volico, co tomu neb onomu
řikají, oni musi pracovati a činiti sami rohod-
nuti, co uznávají, že v jednotlivých, okolnostech
jest nejlepším a na prospěch českého národa.
Vídeň
Vesa
16
article
(Výborně !)
Zrale bylo také uvažováno, že ze spřáte-
lených stran na říšské radě se ukazuje, že česk
obstrukce podporuje druhý účel německé ob-
strukce, totiž aby znemožnila se bývalá majorita,
čehož docilí se, když češti poslanci v obstrukci
setrvají, proto že ostatní strany nemohous
nimi jiti. Poláci a Slovinci mají velký zájem
na tom, by vyřídili se investiční předlohy, které
i u nás mají nepopíratelný hospodářský význam,
proto že by se jimi dostal při nynějším nedo-
statku peněz a práce velký počet millionů oži-
vujícím způsobem do hospodářského života a
nelze se diviti, že v. české obstrukci vidí se
z příčiny této velké hospodářské neštěstí, proto
že vlády mohou dle § 14. všechno provésti,
ale investiční předlohy nikoli; peníze se jím
opatřiti nemohou, protože ani žid na něj nie
nedá. (Výborně! Hlučná veselost.)
Se všech stran působí se k tomu, aby
čeští poslanci od obstrukce upustili — o po-
slední schůzi parlamentní komise nemůže řečník
nic říci k vůli závazku přísného mlčení —
jenom Němci zachovávají jistou reservu. Vychá-
zejí patrně se stanoviska, že nesmějí nic dělati,
co by znemožnilo pro budoucnost, jejich ob-
strukci a přejí si kromě toho, by česká ob-
strukce potlačila pravici.
Všecky výpočty jsou však nesprávné, nebo
zbývající pravice sotva bude moci českou ob-
strukci zlomiti násilím. Řečník uvádi, že když
Němci nebudou hlasovati pro změnu jednacího
řádu, nebude provedena.
Polák
Němec
17
article
Praví-li se na pravici, že Körbrův jazy-
kový zákon, kdyby zachovala se majorita pra-
vice, změnil a upravil by se tak, bychom ob-
drželi, čeho si musíme nejnutněji přáti, třeba
odpověděti, že Němci uchopili by se znovu
obstrukce. Nechtějí-li, aby zůstala jazyková na-
řízení, připustí tm méně, aby otázka jazyková
upravila se zákonem.
Pochopitelno jest, že vláda Körbrova byl
při vypracování své osnovy v situaci velice
těžké, neboť udělati, aby se vlk nažral a koza
zůstala celá, jest obtížno. (Souhlas.)-
Vláda myslila, že učiní nejlépe, když hesla,
která se drží na povrchu, vybere a každému
dá něco.
Řečník probírá pak předlohu Körbrovu
poukazuje zejmena, jak v jednotlivých oborech
státní správy, na př. v železnictví, postovnictví,
u četnietva ponechána vnitřní úřadní řečí něm-
čina a ze v žádném není česká řeče ve vnitřním-
úřadování důsledně provedena. Ve smíšeném
území může se Čech obrátiti na úřad česky,
jen když neumí německy. Kdyby přišel Čech,
který jest tam na př. pět let a promluvil česky,
rekne mu okresní hejtman: »Coz eumite ně
mecky?« U krajského soudu musí býti česká
strana zastoupena advokátem, který nesmí činiu
podání česká. Jest též obava, že němečtí úřad-
níci nechtěli by s Čechy mluviti česky a ze,
kdyby u nás, na př. na Král. Vinohradech řeki
český úřadník někomu »Mluvte česky«, měl by
z toho jesté disciplinárku. (Hlučný souhlas
potlesk.)
Jazyková osnova nevyhovuje kardinálním
našim zásadám, totiž abychom byli s Němci
stejné oprávněni, aby se s námi ve veřejné
správě stejně jednalo (Souhlas.), by Čech mohl
u všech státních úřadů žádati vyřízení ve svém
jazyku a by se tímto také s ním jednalo. Vše-
nasvědčuje, že ohraničování sloužiti má k tomu,
by našel se způsob upravení jazykové otázky,
Körbrův
Němec
Čo
Král
Čechy
18
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Krása a dobro.
Pohádkou napsal. Ml. J a hn.
Vznešená slečna chodila často podvečerdo
zahrady. Byla mladá a krásná, že by ji by
člověk mohl míti za anděla. A ona opravdu žil
jako andělíček. Nikdy nici nedělala, nepsala, ne-
vařila, nepoklízela, jenom pro svou zábavu v-
šívala v hedvábí zlatou a stříbrnou nitl. A proto
její ruce byly tak bilé a jemné, jako by je v
sněhu bílila. Starosti ji nikdy netížily, nikdy nie
zlého, nic škaredého na světě neviděla, ba an
nuzněho žebráka nikdy nepotkala. Žila v samýc
krásných pokojích, měla rádachudbu a knihy.
Všecko, čeho si přála, otec jí opatřil, protož
byla jedináčkem. Měla vždy, co srdce ráčilo, al
přece někdy zastesklo se ji neznámýmo steskem.
I hledala samotu v zahraděa z dlouhé chvile
o tomto smutku přemýšlivala
V zahradě žila ošklivá žába ropucha. Měl
svou skrýši v dutině podo rozpadlou hrází a cel
den tam spala, prótože nechtěla na slunce! Ve-
děla, jak je škaredá, že by ji někdo mohl za-
hubit a proto se přes den raději skrývala. Večen
když slunce mělo zapadat, procitla, vylezl
z díry, skryla se do trávy a vyskakovala za k-
márv a mouchami. Byla neobratná a těžká.
Krása
19
article
Každý ten pohyb byl jí pracný. Tak žila den
ze dne. Někdy tušila nečas a smutně kvákala,
protože za desťě nemohla lovit a musila o hladu
žti v ošklivé rozsedlině mezi kamením. Tak žila
v zahradě už druhé léto. Své staré místo mu-
sila opustit.
Zedníci opravovali rozpadlou zeď a všecko
kamení vybrali a proto přestěhovala se ropuch
třetiho roku a uvelebila se v kamení podle
vodotrysku. A to bylo její neštěstí, že hledal
útulek nedaleko pěšiny k besídce.
V poledne za dne mäjového probudilo
slunce ze spánku zimního. Byla ještě slabá
skřehlá. Zachtělo se ji hmýzu, ale belo ještě den.
Skrčila se a jenom skulinou hileděla, jak nad
ni hučely mouchy modravýmo vzduchieny. Rado
rl a e
vala se, že večer bůde lo vit. .
20
article
Najednou zaslechla kroky.
Ale to nebyly kroky starého Metušky, jenž
tady kopával v zahradě a strašně křápal těž-
kýma botama po pěšinkách. Byly to kroky skono
jako nějaké jemnější bytosti nežli je člověk.
Ropucha vydrala se poněkud výše a popa-
třila před sobo. Úžasla. Viděla před sebou vzne-
šenou slečnu běloučké pleti, s krásnýma očima,
s tváří jak z vosku jemně nadechlou, se štihlou
šíjí a jemnýma rukama. Na krku měla veliký,
bílý, krajkový limec, jakého nezřela doposud
Zdiveně ucouvla před tímto zjevem. Nevěděla
má-li se báti nebo zůstati. Ale vždyť oči ty byly
tak jasny, tak čisty, že nevzbuzovaly strachu.
Jenom z jakési nepovědomé úcty zalezla ropuch
mezi kamení a čekala večera.
Lovíla prvého večera, druhého, po celé jaro
lovila podvečer. Bývala šťastna, objevila-lis
v zahradě milostná slečna. Pokaždé se jí ob-
divovala a polají pozorovala spanilou její
krásu.
Jednou uviděla milostnou slečnu, jakji
pronásledovali dolěrní komáři a jak ona se stra
chovala. A od tě doby nežila na světě pro ni
jiného, než aby zhubila všecek ten protivný
hmyz, který ani tak něžným bylostem nedává
pokoje. Celé večery do nocí sedala ukryta vo tráv
a pilně lovila. A jenomi to ji vždyu hněllo,ž
ještě vždy tolik hmyzu poletovalo a že ho n
mohla požrati šmahem.
Jednoho parného večera, když se země du
sila horkem a tráva i kameny ani se neorosily
tušila dešt. Zaskřehotala, jak měla ve zvyku
aby zvěstovala obrozující pršku. Ale v tom do-
padl kámen do trávy — a ona přestala skře
hotati.
21
article
Hádala, kdo by ji pronásledoval, ale pravdy
se nedopátrala. Milostná slečna chodila sadem.
ale kdož by mohl říci, že i v takových andčl
ských bytostech rodí se takové zlolajné skutky
Vždyť její ručky nebyly k tomu, aby se poskv-
nily nějakým nečistým kamenem ! Už proto ne-
připustila sobě ropucha této myšlénky, že by to
bylo zvrácením jejího životního účelu. Vždyť ne-
žilajinému, než aby zahradu zbavila hmyzu,
jenž byl tak protivný milostné slečně. Ustál
jenom ve skřehotání, skryla se v trávě a tma-
výma očima hledéla za kráskou, jak prudkon
chůzi brala se ze sadu.
Pozejtří pracoval v zahradě Matuška. Be
starý, shrbený, tváře měl vrásčité a nos hodně
červený, protože někdy se opíjel kořalkou, ale
jinsk byl dobrý člověk. Přišel s motvkou, shrnul
si nahoru modrou tlačenou zástěru a čistil pě-
šinky a rybízové keře.
Když chodíl, velice křipal nemotorn ýma
botama a skoro pořád si bručel nebo zpíval.
Ropucha vždycky o něm věděla, kdýž přišel.
naslouchala mu, když zpival, ale jinak se mu vy-
hýbula, protože tvär měl vrásčitou tak jako ze-
mák a nos podobný dozrálé okurce. A takovech
lidi ona nemilovala, protože nebyli podobni an-
děličkům, jako ta milostna slečna.
Ropucha zaslechla nejednou hovor, ale ne-
rozuměla mu, protože to bylo daleko od jejiho
doupěte. Jenom se ji zdálo, že slyší hlasy.
To rozmlouvala milostná slečna s Ma-
tuškou,
losen valarni
Matušek
Ma
22
article
Pravila: »Včera jsem slyšela jakési, ošklivé
stvoření z trávy. Byla to žába, ale jakási strašná
Tak to až chrastělo, jakoby na zubech skřípal.
Hodila jsem po ní kamenem a potom ztichla
A včera ani jsem tam okolo nemohla přejít. Az
tak mne mráz obchází, když si vzpomenu, jak
strašně chraptěla !s
»Ab, to je ta stará ropucha, co byla tam
vi té rozvalené zdi loni. Přestěhovala se, myslím.
tu bliže k besídce,« povidalo „ Maluška hrdým
stařeckým hlasem.
eo»A ropucha je žába ?« ptala se milostná
slečna.
sPravdať, že žába a jaká škaredá, samo
ošklivé bradavice,« povídá Maluška.
mn »Mohl byste ji nějak odstraniti ze zahrady.
Matuško,« vzdvehla milostná slečna.
»TTo ne, povidá se, že prý je jedovalá
S odpuštěním, prý ostřikne člověka av polom zů
stanou na těle lišeje, « praví Matuška, sn
Milostná slečna se otřásla.
»Udělejte jí nějaký konec, Matuško, celou
zahradu mi zoškliví,« prosila Matušku slovy
pohledem.
»To Pánbůh chraň! Vždyť je to užitečné
stvoření, mouchy, komárý a kde jakou havět
Matuška
Matušek
23
article
chytá. To by byl hřích, něco takového udělat,
povídá Matuška, jakoby zatvrdl.
Milostná slečna odešla od Matušky a mrzel
se na něho pro jeho neochotu.
Ropucha zatím čekala, vybližela milostnou
slečnu. A ona nešla. Myslela, že nedobře chy
tala hmyz a proto s tím větším úsilím lovila,
až všecka zemdlela. A přece každélio večer
vyskakovala toužebně na pěšinu, aby uzřela mi-
lostnou slečnu
Jednoho dne unudilo všecko milostno
slečnu. Odešla do zahrady, protože na zábu p
někud poza pomněla
Jde, pozoruje, jak tráva podrostla, jak jedn
květy poodkvélaly a jiné jich místo zaujaly.
v tom zrovna uprosiřed pěšiny vyskočí něco s
deho, ošklivého a s plesknutím dopadne dol
Hrůzá! Pomyslela si, že ji ta ropucha zrovna
pronásleduje. Ubíhá ze zahrady, ale ty pleskavé
zvuky ještě jí dále znějí v uších, jakoby za ni
ropucha skákala.
Matušek
Hrůzá
24
article
Vrazila do pokoje a div že leknutím ne-
ochuravěla.
Její pečlivý tatínek té chvíle zvěděl, c
potkalo jeho jedináčka.
»Proč jsi mi o tom neřekla? Anebo b
tam Matuška, měla's mu říci, aby ji zakopl,
pravil jí otec.
»Vždyť jsem to říkala Matuškovi. On pravi
že by ji nezabil. Chytá prý mouchy — a proto
že bylo by hřichem ji zábit, « odřekla milostná
slečna, všecka se ještě po těle chvějíe.
»On tomu rozumí. Výroštl při lese, ničeh
nečetl. On jenom umí zachodit s motykou, oko-
pávat rýbíz a čistit chodníky. Najdeme člověka,
který s tou žábou naloží — « povídal tatínek
odešelz pokoje, protože svého jedináčka upokoji
Téhož dne najala služka člověka surového
aby ošklivou ropuchu zabil.
Ten přišel, počíhal na ropuchu v zahradé
ubil ji motykou a vyhodil ji ze zahrady. Dosta
mzdu za svůj skutek a ještě téže hodinyji
propil.
Ropuchy nebylo. Všeeky zlé upominky na
ni byly zapomenuty. Milostná slečna opět cho-
dila denně do zahrady, když ji byl unudil poko-
s knihami, šitím a klavírem.
Matušek
25
article
Jedenkrát přišel Matuška, aby očistil keř
a pěšiny od smělé, dotěrné trávy. Potkal u be-
sídky milostnou slečnu a zastavil se s ní.
»Už vidím, paní slečinko, že se té žáby
nebojíte,« povídal skoro skádlivě.
»Však už jí není,« odřekla vitězně milostná
slečna.
»Myslel jsem si to. Ale proč jenom stvoři
Pánbůh tak ošklivé tvory? Třeba tu dělali dobře,
kazdý se od nich odvraci a týrá je pro jejich
ošklivou podobu. Ono nebývá vždyeky dobréa
pěkně podos jednou střechou,« zarozumoval Mla-
tuška, zakopl do trávy, střepal s ní hlínu a hodi
ji na hromadu mezi plevel.
Milostná slečna viděla ve slovech těchto
osinatou narážku na sebe, proto odešla od pro-
stořekého člověka.
Po čase, v dobách prudkého letního parna,
sedéla milostná slečna opět v bosidce. Vyšívala
stříbrná kvitka na modrém hedvábí. Najednou
píchlo ji něco v maliček na levé ruce. Myslela,
že se to sama upichla jehlou, ale když obrátila
ruku, uzřela na prstu velikou mouchu. Chitěla
ji plesknouti dlaní, ale moucha v čas ještě odlétla.
Matušek
26
article
Lekla se a prohlížela si ránu. Byla tak útlá.
jakoby špendlikem píehl, ale čím dále, tím pal-
čivěji svědila, začervenala a začala v okruhu
modrati
Milostná slečna odběhla do pokoje. Pravila
otci s úzkosti, co se jí stalo.
On poslal rychle pro ranhojiče. Ranhoji
přišel a prohlédl ránu. Povídal, že byla nejvyšší
chvile, uby se otrava nerozšířila. Usoudil, že
bude nutno odníti malíček. Milostná slečna upadl
do mdlob a té chvile odnal ji lékař malíček.
Rána se zacelila, ale něžná ruka její navždy
zůstala zohyzděna.
Nyní si vzpomněla milostná slečna na slova
Matuškova a nyní také otevřely se její oči.
Viděla, že třeba se divit formě a kráse, ale
že třeba též milovat ono neznámé dobro, které
je skryto v bytostech na pohled nevzhledných,
jakou byla i tato ošklivá ropucha, neboť zůslane
tajno, by o-li by se přihodilo toto neštěstí, kdyby
ropuchu byla zůstala na živu . .
taz
Matuškův