ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 18535ef0-66ab-11dc-b59f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: person 51, place 27, org 5, work 2
1 masthead
k číslu 140. ze dne 22. května 1900.
2 masthead
„Náro
3 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.“
Telefonické zprávy„Nár. Listů.“ Něco za něco. Z Pešti, 21. května. Protože uber ská vláda vedle zrušení transportní dan povolila také naprostou rovnos transportní pro rakouské zbož suherským v lokální dopravě n uherských státních dráhách, vláda rakouská vyslovila ochotu sprostiti u he ské státní papíry rentové daně Z Vídně, 21. května. Včerejší zpráv »Neue Freie Presse«, že byly z českéi stran (poslanci drem. Pacákem a Kramářem) Něm cům učiněny jakési nabídky ohledně upra- vení jazykových poměrů v Čechách, jsm zmocněni prohlásiti za smyšhenku (Vi denní zprávy. Red.) Také z německé strany zpráva » Neu Freie Presse« rozhodně se vy vra cí »Montagspresse«, officialní orgán t. zv liberálního velkostatku, v tě příčině uveř- ňuje následující zprávu: »Vůči těmto a po- dobným zprávám budiž především konstato- váno, že v povolaných kruzích ně- mecké levice o takovém kroku z české strany není povědomo pra nic. Sluší tudíž především ukázati k tomu že všeliká iniciativa z české strany náležela by před forum konference zástupců něme ckých stran jako orgánu kompetentního parlamentně taktických věcech, ke zkoumání a rozhodování. Stanovisko německých stran vůči tako vémuto podnětu je dáno faktem, že jaz ková otázka nyní, po skončených dorozumí vacích konferencích a po podání jazykových osnov vládních, vstoupila do druhé, t.j parlamentní fáze. Příslušným místem ku pře třesu a rozhodování otázek těch je tudíž parlament, resp. jazvkový výbor. B tento byl dosazen a dostati mohl se k posi- tivní práci — k tomu je třeba z česk strany jen maličkosti: zastavení obstrukce«.
doktor Pacák Pešť Vídeň Německo Čechy Neo Frei Presse Neue Frei Presse
4 article
Proti Kallayovi. Z Pešti, 21. května. Mezi maďa skou delegací a ministrem spo- lečných financí a správcem zabra- ných zemí Benjam. Kallayem vznik konflikt. Hrozilo nebezpečí, že ukaže se také v maďarské delegaci. Maďaři zazlívali svému krajanu, že provozuje v okupovaných zemích hospodářskou politiku na úkor obou států a za jejich peníze. Vybudoval tam celý průmysl, který poškozuje průmysl cislajtánský i zalitav- ský. Dává vyhlašovati, že Bosna je vý- nosná, zamlčuje však, že oba stát přispívají na okkupaci pěknou roční sumou 7 millionů zl. Je ko- nečně prost podávání účetních závěrek — svoboda to, která se v žádném spořá- daném hospodářství netrpí. Ma- ďaři se tudíž chystali povoliti sice K al- layovi rozpočet na země zabrané, ale ne- vysloviti mu žádné důvěry. Szellovi prý se však podařilo ukonejšiti své věrné; uzi prý všeho svého vlivu, by mínění jejich p Kallayovi zcela nepříznivé, upokojil.
Kallay Maďar Pešť Bosna Ma
5 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z Vídně, 20. května. (C.-B.) Minister ský předseda dr. Körber odejel dnes odpo ledne do Pešti říl
doktor Körber Vídeň Pešť
6 article
Finanční ministr Bö h m-B a w e l vrátil se dnes ráno z Krakova. — Ministr železnic Wittek vrátil se dnes ráno z Pešti. — Místodržitel hr. Coudenhov přibyl sem dnes ráno z Prahy. — Velký kníže Michal Nikola- jevič přibyl sem včera z Terstu a byl na nádraží od ruského velevyslance s členy v slanectva uvítán. Z Krakova, 20. května. (C.-B.) z příčinou 500letého jubilea jagellon- ské university odebrala se dnes depu tace, sestávající z rektora hr. Stanislava Tar novského a děkanů všech čtyř fakult, do Pešti, aby podala císaři holdo v ae adresu. Z Petrohradu, 20. května. (C. B.) Telegram časopisu »Novoje Vremja« ozna. muje z Dželfy ze dne včerejšího, že tam perský šach včera v poledne přijel že byl od ustanovených k tomu ruských hodnostů co nejslavnostněji uvítán. Z Oděsy, 20. května. (C.-B.) Včera byl tu slavnostně odhalen pomník císařovny Kateřiny Il Z Paříže, 20. května. (C.- B.
Wittek Michal Nikola Stanislav Tara il Krakov Pešť Praha Terst Petrohrad Paříž Novoj Vremja Bö h mB
7 article
Deschanel jakožto předseda vzájemné společnosti obchodní, vyzýval v dnešní valné hromadě společnosti všechny národní síly, aby byly připraveny čeliti v každou chvíli krajním událostem. Francie chce prý v míru zít a pracovat. Z Paříže, 20. května. (C.-B.) Dne konaly se v celé Francii volby do městských rad a vykonány všude bez výtržností. Z Paříže, 20. května. (C.-B.) Ministn vnitra má již úplný výsledek otbec- ních voleb z 82 departementů. sekvanský departement v to počítaje. Dle tohoto výsledku je mimo Paří že ze 33.942 obcí 24.832 obcí republikán- ských, 8519 obcí zpátečnických 153 obcí nacionalistických. V 438 obcích je politická barva zvolených po- chybna. Republikáni získali 1004 obce. Celkem bylo odevzdáno pro re- publikánské kandidáty 4.713 467 hlasů, pro zpátečnické 2,174 323 pro nacionalistické 172.430 hlasů Z Bernu, 20. května. (C.-B.) Li švýcarský hlasoval dnes o spolko vém zákoně, jenž se týče zavedení povin- ného pojišťování pro případy nemoci, úrazů a pro vojenskou slüžbu. Ačkoli tento zákon v parlamentu skoro jednohlasně byl přijat o věci již řadu let se rokuje, byl přece za- kon 340.000 hlasy proti 145.000 hlasům zamítnut.
vnitro Francie Paříž Bern
8 article
Z Berlína, 20. května. (C.-B.) Časo- pisy oznamují, že rozeslal spolek »Goethe- bund« pozvání k veřejné schůzi, jež se konati má v úterý v cirku Renzově záležitosti lex Heinze. Jako řečníci vystoupi Sudermann a professor Liszt, jakož i říšsu poslanci Müller, Heine a jiní. Z Madridu, 20. května. (C. -B.) Úřadní list uveřejňuje výnos ohledně konsoli dační půjčky. Emisse obnáší celkem 1200 millionů peset, splatných do 50 je l pravidelným čtvriletním slosováním. Úro- ková míra obnaší 5, s daní 20k. Titry jsou rozděleny na serie od 500 až do 500.000 peset nominální ceny. Emissní kurs obnáší 83%. Subskripce bude dne 4. června u Španělské banky zahájena.
Goethe Renzův Heinz Sudermann Liszt Müller Hein Berlín Madrid
10 article
Schůze voličů na Král. Vino- hradech. Politický spolek pro o kres vi nohradský svolal na včerejší dopoledne do zimní zahrady Národního domu na Král. Vino hradech schůzi voličů třetí kurie a pozval ní posl. dra. Jos. Herolda a dra. Serváce Hellera, by- podali zprávu o poli ti c ke situ a ci. Schůzi zahájil po 10. hod. dopolední před seda spolku p. arch. K. Horák a poukázav na nynější vážnou dobu, sdělil, že posl p. d Servác Heller, jenž přítomen byl v sobot schůzi poslanecké sněmovny až do její pozd- ního zakončení, zaslak. telegram z. Vídné, ž trvalá choroba nedovoluje mu jízdu v noci Posl. dr. Jos. Herold vzpomíná v počátku své řeči, že na poslední schůzi, dne 28. května m. r. zmínil se, že mluvilo se tohdy o krisi mi- nisterstva Thunova za příčinou jednání s uher ským ministerstvem o vyrovnání. Tenkráte řekl. že nemyslí, že k demisi minísterstva skutečně dojde, ale zároveň upozornil, aby polilická si- tuace a činy poslanců neposuzovaly se dle toho, co se odehrává veřejně před očima, nýbrž aby voličí soudili o ní vzhledem na okolnosti, že dějí se věci zákulisní, proti kterým především jest třeba, by poslanci užili přiměřené takliky. která, byť by se nezdála správnou neb nedosti statečnou, přece jest poměry odůvodněna a vy. chází z nejlepšího přesvědčení.
Král Herold Heller K Horák Posl doktor Jos Thunův národní dom poslanecký sněmovna
11 article
Upozornil, že kruhy parlamentní pracují k tomu, aby nějakým způsobem uspokojily ně- meckou obstrukci a přivedli Němce k nezaslou- žené a neodůvodněné samovládě. Tehdy nemohl říci více, poněvadž jsou věci, jež nelze publi kovati, ale ukázalo se, že nač upozornil, byl správné. V klubu poslanců a zejmena ve výkonném výboru naléháno, aby vláda hr. Thuna na každý způsob vyvolala konfiikt a v nejmenším nepo volila a bylo chybou, že nesetrvala při demissi Když totiž vyrovnání skoncováno a německá le- vice viděla, že nemusí je bráti na svá bedr větším úsilím intrikovala, aby osud ministerstva Thunova byl rozhodnut.
Němec Thunův
12 article
Jednalo se o to, jakým způsobem má být provedena změna systému. Celý směr tajně agi tace vedl k tomu, že se má pomoci tím Němcům kteří prohlašovali, že mohou od obstrukce upu stiti, jen když budou jazyková nařizení zrušena Na rozhodujících místech nebylo tajno, žes tento akt v českém národě pocití jako na proste nepřátelství. (Hlučný souhlas.) Pevnon maršrutu, zrušiti jazyková nařízení přijalo ministerstvo hr. Clara a zrušilo je v do- mnění, že uspokojí Němce a že podaří se mu nějakým způsobem uspokojit také Čechy. Věci tyto bylo dlužno předeslati, aby po- chopila se nynější situace a celá nynější česká politika. Když jazyková nařízení zrušena, nebyl v prvním okamžiku žádné pochybnosti, že tento skutek jest urážkou češkého národa (Hlučný souhlas.), že jest nečím neslýchaným, když ko- nečně kus zadrženého práva byl českému ná- rodu dán, aby zase byl odvolán. (Souhlas.) Vedle této eitové stránky mělo zrušení ja- zykových nařízení však ještě jinou důslednost a politickou konsekvenci: Němci nevedli ob- strukci k vůli tomu, aby zrušena byla jazyková nařízení, nýbrž tato sloužila jim jen za zevnějši důvod pro obstrukční postup. Vedli obstrukci, poněvadž ztratili majoritu na říšské radě a po- něvadž jednalo se jim o to, by jí zase nabyli, což nedalo se provéstí ani novými volbami, ani zménou volebního řádu. Proto skonstruoval stav, kterým chtěli dókázati, ze proti vali ně mecké minority nemůže na říšské radě exi stovati žádná majorita, která by tam uplatnil svou politickou vůli, ani žádná vláda, která by s německou menšinou nepočitala. Účelem ob- strukce Němců bylo, uplatniti princip minoritní, který byl, bohužel, v Rakousku od počátku kon- stitučního zivota takrka vedoncím.
Němec Claro Čechy Rakousko
13 article
Zrušení jazykových výnosů nemělo tedyl je povahy zkrácení práv a urážky českého národa, nýbrž že státní antorila podrobila se principu parlamentní minority a přod nim se sklonila, Když českou obstrukcí vláda Clarova padla a přišla vláda Körbrova, řekla, že jazykových výnosů nezrušila, že chce býti nestrannou vládou, která by měla především na zřeteli dohodnut mezi Čechy a Němci a umožnila tím klidnější jejich spolužiti. Poslanci češti počinali si tudí zcela správně, když poskytli ji možnost, by ko- nečně rozluštění jazykové otázky stalo se skutkem. Dali jí k tomu dosti času a vyčerpali všechny prostředky, nežli sáhli k ostřejším, k obstrukci. Dohoda se však, ač vláda Körbrova zá- sadně a z pohnutek čistě lidských měla vřelé přáni, aby k nějaké dohodě mezi oběma národy došlo, nestala a strany se k sobě nepřiblížily čas k tomu vytknutý minul bezůspěšně a bez- účelně. Při těžkosti vyrovnání jest třeba velik znalosti otázky těto, diplomatické“ dovednosti a neobyčejné neodvislosti vlády, její samostatnosti a náležitá porce odvahy. (Souhlas a potlesk.) Také vládě hr. Badena a Thiuna se vytýká, že vyrovnání neprovedla, ale nechť nebází se ka- menem po někom, když toho nezasluhuje. Kdyby u nás vláda měla samostatnost a volnost jed- nání, možno, že by bylo jinak. (Souhlas.) Ale v Rakousku nemají vlády této samostatnosti ani volnosti (Hlučný souhlas.) a zejmena jí nemají, když chtějí býti českému národu přátelskými.
Clarův Körbrův Němec Baden Thiun Čechy Rakousko
14 article
(Všeobecný souhlas a potlesk.) Poslanci čeští po dlouhé, zralé úvaze — lépe jest všecko klidně posuzovati — a po dlouhých váhanicích rozhodli se po vatoupení na říšskou radu zahájiti taktickou obstrukci, jejímž účelem jest, by dostalo se českému ná- rodu salisfakce za zrušení, jazykových nařizeni. by vrátil se mu stav věcí, jaký byl před 17. říjnem a druhý politický účel, by se ukázalo, že, jestliže Němci jsouce v minoritě, dovedli prosaditi svou vůli, i my, jako parla- mentní minorita, máme dosti síly, abychom také svou vůli mohli provésti (Všeobecná po- chvala a potlesk), třeba by naše postavení bylo mnobem oblížnější.
Němec
15 article
Čeští poslanci nemohou prováděti násilnou obstrukci, poněvadž nemají ve Vídni potřebnou resonanci v obecenstvu, ač hroznb se nebojí- Vídeňák od slova k činu má náramně daleko- Českému poslanci by se nestalo, že by vsazen byl do vozu, odvezen k soudu a tam že by byl hned propustěn. (Výborně !) V uvážení všech poměrů rozhodla se proto česká delegace, že povede obstrukci taktickou — jak se říká — studenou a chladnou, ale tím ještě účinnější. (Výborně !) Nesmíme si ovšem tajiti, že tato obstrukce jest jestě tím obtižnějšl, ze nemáme přáteličků a 14 pomocníků (Vese- lost), kteří německé obstrukci více prospěl nežli tato sama. Nemůžeme se spolehati, že ty, kdo bořil trůn, osoby, které stály okolo trůnu, vyhlašo- valy za spásonosné (Tak jest! Hlučný po- tlesk.) čeští poslanci mohou spolehati jen na sebe, na svůj politický rozum a míti důvěru našeho lidu (Výborně! Potlesk.), která musí býti stálou, ať dělají co dělají. (Výborně !. Po llesk.) Poslanci nemohou v každém okamžik jiti a vyptávati se volico, co tomu neb onomu řikají, oni musi pracovati a činiti sami rohod- nuti, co uznávají, že v jednotlivých, okolnostech jest nejlepším a na prospěch českého národa.
Vídeň Vesa
16 article
(Výborně !) Zrale bylo také uvažováno, že ze spřáte- lených stran na říšské radě se ukazuje, že česk obstrukce podporuje druhý účel německé ob- strukce, totiž aby znemožnila se bývalá majorita, čehož docilí se, když češti poslanci v obstrukci setrvají, proto že ostatní strany nemohous nimi jiti. Poláci a Slovinci mají velký zájem na tom, by vyřídili se investiční předlohy, které i u nás mají nepopíratelný hospodářský význam, proto že by se jimi dostal při nynějším nedo- statku peněz a práce velký počet millionů oži- vujícím způsobem do hospodářského života a nelze se diviti, že v. české obstrukci vidí se z příčiny této velké hospodářské neštěstí, proto že vlády mohou dle § 14. všechno provésti, ale investiční předlohy nikoli; peníze se jím opatřiti nemohou, protože ani žid na něj nie nedá. (Výborně! Hlučná veselost.) Se všech stran působí se k tomu, aby čeští poslanci od obstrukce upustili — o po- slední schůzi parlamentní komise nemůže řečník nic říci k vůli závazku přísného mlčení — jenom Němci zachovávají jistou reservu. Vychá- zejí patrně se stanoviska, že nesmějí nic dělati, co by znemožnilo pro budoucnost, jejich ob- strukci a přejí si kromě toho, by česká ob- strukce potlačila pravici. Všecky výpočty jsou však nesprávné, nebo zbývající pravice sotva bude moci českou ob- strukci zlomiti násilím. Řečník uvádi, že když Němci nebudou hlasovati pro změnu jednacího řádu, nebude provedena.
Polák Němec
17 article
Praví-li se na pravici, že Körbrův jazy- kový zákon, kdyby zachovala se majorita pra- vice, změnil a upravil by se tak, bychom ob- drželi, čeho si musíme nejnutněji přáti, třeba odpověděti, že Němci uchopili by se znovu obstrukce. Nechtějí-li, aby zůstala jazyková na- řízení, připustí tm méně, aby otázka jazyková upravila se zákonem. Pochopitelno jest, že vláda Körbrova byl při vypracování své osnovy v situaci velice těžké, neboť udělati, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, jest obtížno. (Souhlas.)- Vláda myslila, že učiní nejlépe, když hesla, která se drží na povrchu, vybere a každému dá něco. Řečník probírá pak předlohu Körbrovu poukazuje zejmena, jak v jednotlivých oborech státní správy, na př. v železnictví, postovnictví, u četnietva ponechána vnitřní úřadní řečí něm- čina a ze v žádném není česká řeče ve vnitřním- úřadování důsledně provedena. Ve smíšeném území může se Čech obrátiti na úřad česky, jen když neumí německy. Kdyby přišel Čech, který jest tam na př. pět let a promluvil česky, rekne mu okresní hejtman: »Coz eumite ně mecky?« U krajského soudu musí býti česká strana zastoupena advokátem, který nesmí činiu podání česká. Jest též obava, že němečtí úřad- níci nechtěli by s Čechy mluviti česky a ze, kdyby u nás, na př. na Král. Vinohradech řeki český úřadník někomu »Mluvte česky«, měl by z toho jesté disciplinárku. (Hlučný souhlas potlesk.) Jazyková osnova nevyhovuje kardinálním našim zásadám, totiž abychom byli s Němci stejné oprávněni, aby se s námi ve veřejné správě stejně jednalo (Souhlas.), by Čech mohl u všech státních úřadů žádati vyřízení ve svém jazyku a by se tímto také s ním jednalo. Vše- nasvědčuje, že ohraničování sloužiti má k tomu, by našel se způsob upravení jazykové otázky,
Körbrův Němec Čo Král Čechy
18 article FEUILLETON
FEUILLETON Krása a dobro. Pohádkou napsal. Ml. J a hn. Vznešená slečna chodila často podvečerdo zahrady. Byla mladá a krásná, že by ji by člověk mohl míti za anděla. A ona opravdu žil jako andělíček. Nikdy nici nedělala, nepsala, ne- vařila, nepoklízela, jenom pro svou zábavu v- šívala v hedvábí zlatou a stříbrnou nitl. A proto její ruce byly tak bilé a jemné, jako by je v sněhu bílila. Starosti ji nikdy netížily, nikdy nie zlého, nic škaredého na světě neviděla, ba an nuzněho žebráka nikdy nepotkala. Žila v samýc krásných pokojích, měla rádachudbu a knihy. Všecko, čeho si přála, otec jí opatřil, protož byla jedináčkem. Měla vždy, co srdce ráčilo, al přece někdy zastesklo se ji neznámýmo steskem. I hledala samotu v zahraděa z dlouhé chvile o tomto smutku přemýšlivala V zahradě žila ošklivá žába ropucha. Měl svou skrýši v dutině podo rozpadlou hrází a cel den tam spala, prótože nechtěla na slunce! Ve- děla, jak je škaredá, že by ji někdo mohl za- hubit a proto se přes den raději skrývala. Večen když slunce mělo zapadat, procitla, vylezl z díry, skryla se do trávy a vyskakovala za k- márv a mouchami. Byla neobratná a těžká.
Krása
19 article
Každý ten pohyb byl jí pracný. Tak žila den ze dne. Někdy tušila nečas a smutně kvákala, protože za desťě nemohla lovit a musila o hladu žti v ošklivé rozsedlině mezi kamením. Tak žila v zahradě už druhé léto. Své staré místo mu- sila opustit. Zedníci opravovali rozpadlou zeď a všecko kamení vybrali a proto přestěhovala se ropuch třetiho roku a uvelebila se v kamení podle vodotrysku. A to bylo její neštěstí, že hledal útulek nedaleko pěšiny k besídce. V poledne za dne mäjového probudilo slunce ze spánku zimního. Byla ještě slabá skřehlá. Zachtělo se ji hmýzu, ale belo ještě den. Skrčila se a jenom skulinou hileděla, jak nad ni hučely mouchy modravýmo vzduchieny. Rado rl a e vala se, že večer bůde lo vit. .
20 article
Najednou zaslechla kroky. Ale to nebyly kroky starého Metušky, jenž tady kopával v zahradě a strašně křápal těž- kýma botama po pěšinkách. Byly to kroky skono jako nějaké jemnější bytosti nežli je člověk. Ropucha vydrala se poněkud výše a popa- třila před sobo. Úžasla. Viděla před sebou vzne- šenou slečnu běloučké pleti, s krásnýma očima, s tváří jak z vosku jemně nadechlou, se štihlou šíjí a jemnýma rukama. Na krku měla veliký, bílý, krajkový limec, jakého nezřela doposud Zdiveně ucouvla před tímto zjevem. Nevěděla má-li se báti nebo zůstati. Ale vždyť oči ty byly tak jasny, tak čisty, že nevzbuzovaly strachu. Jenom z jakési nepovědomé úcty zalezla ropuch mezi kamení a čekala večera. Lovíla prvého večera, druhého, po celé jaro lovila podvečer. Bývala šťastna, objevila-lis v zahradě milostná slečna. Pokaždé se jí ob- divovala a polají pozorovala spanilou její krásu. Jednou uviděla milostnou slečnu, jakji pronásledovali dolěrní komáři a jak ona se stra chovala. A od tě doby nežila na světě pro ni jiného, než aby zhubila všecek ten protivný hmyz, který ani tak něžným bylostem nedává pokoje. Celé večery do nocí sedala ukryta vo tráv a pilně lovila. A jenomi to ji vždyu hněllo,ž ještě vždy tolik hmyzu poletovalo a že ho n mohla požrati šmahem. Jednoho parného večera, když se země du sila horkem a tráva i kameny ani se neorosily tušila dešt. Zaskřehotala, jak měla ve zvyku aby zvěstovala obrozující pršku. Ale v tom do- padl kámen do trávy — a ona přestala skře hotati.
21 article
Hádala, kdo by ji pronásledoval, ale pravdy se nedopátrala. Milostná slečna chodila sadem. ale kdož by mohl říci, že i v takových andčl ských bytostech rodí se takové zlolajné skutky Vždyť její ručky nebyly k tomu, aby se poskv- nily nějakým nečistým kamenem ! Už proto ne- připustila sobě ropucha této myšlénky, že by to bylo zvrácením jejího životního účelu. Vždyť ne- žilajinému, než aby zahradu zbavila hmyzu, jenž byl tak protivný milostné slečně. Ustál jenom ve skřehotání, skryla se v trávě a tma- výma očima hledéla za kráskou, jak prudkon chůzi brala se ze sadu. Pozejtří pracoval v zahradě Matuška. Be starý, shrbený, tváře měl vrásčité a nos hodně červený, protože někdy se opíjel kořalkou, ale jinsk byl dobrý člověk. Přišel s motvkou, shrnul si nahoru modrou tlačenou zástěru a čistil pě- šinky a rybízové keře. Když chodíl, velice křipal nemotorn ýma botama a skoro pořád si bručel nebo zpíval. Ropucha vždycky o něm věděla, kdýž přišel. naslouchala mu, když zpival, ale jinak se mu vy- hýbula, protože tvär měl vrásčitou tak jako ze- mák a nos podobný dozrálé okurce. A takovech lidi ona nemilovala, protože nebyli podobni an- děličkům, jako ta milostna slečna. Ropucha zaslechla nejednou hovor, ale ne- rozuměla mu, protože to bylo daleko od jejiho doupěte. Jenom se ji zdálo, že slyší hlasy. To rozmlouvala milostná slečna s Ma- tuškou, losen valarni
Matušek Ma
22 article
Pravila: »Včera jsem slyšela jakési, ošklivé stvoření z trávy. Byla to žába, ale jakási strašná Tak to až chrastělo, jakoby na zubech skřípal. Hodila jsem po ní kamenem a potom ztichla A včera ani jsem tam okolo nemohla přejít. Az tak mne mráz obchází, když si vzpomenu, jak strašně chraptěla !s »Ab, to je ta stará ropucha, co byla tam vi té rozvalené zdi loni. Přestěhovala se, myslím. tu bliže k besídce,« povidalo „ Maluška hrdým stařeckým hlasem. eo»A ropucha je žába ?« ptala se milostná slečna. sPravdať, že žába a jaká škaredá, samo ošklivé bradavice,« povídá Maluška. mn »Mohl byste ji nějak odstraniti ze zahrady. Matuško,« vzdvehla milostná slečna. »TTo ne, povidá se, že prý je jedovalá S odpuštěním, prý ostřikne člověka av polom zů stanou na těle lišeje, « praví Matuška, sn Milostná slečna se otřásla. »Udělejte jí nějaký konec, Matuško, celou zahradu mi zoškliví,« prosila Matušku slovy pohledem. »To Pánbůh chraň! Vždyť je to užitečné stvoření, mouchy, komárý a kde jakou havět
Matuška Matušek
23 article
chytá. To by byl hřích, něco takového udělat, povídá Matuška, jakoby zatvrdl. Milostná slečna odešla od Matušky a mrzel se na něho pro jeho neochotu. Ropucha zatím čekala, vybližela milostnou slečnu. A ona nešla. Myslela, že nedobře chy tala hmyz a proto s tím větším úsilím lovila, až všecka zemdlela. A přece každélio večer vyskakovala toužebně na pěšinu, aby uzřela mi- lostnou slečnu Jednoho dne unudilo všecko milostno slečnu. Odešla do zahrady, protože na zábu p někud poza pomněla Jde, pozoruje, jak tráva podrostla, jak jedn květy poodkvélaly a jiné jich místo zaujaly. v tom zrovna uprosiřed pěšiny vyskočí něco s deho, ošklivého a s plesknutím dopadne dol Hrůzá! Pomyslela si, že ji ta ropucha zrovna pronásleduje. Ubíhá ze zahrady, ale ty pleskavé zvuky ještě jí dále znějí v uších, jakoby za ni ropucha skákala.
Matušek Hrůzá
24 article
Vrazila do pokoje a div že leknutím ne- ochuravěla. Její pečlivý tatínek té chvíle zvěděl, c potkalo jeho jedináčka. »Proč jsi mi o tom neřekla? Anebo b tam Matuška, měla's mu říci, aby ji zakopl, pravil jí otec. »Vždyť jsem to říkala Matuškovi. On pravi že by ji nezabil. Chytá prý mouchy — a proto že bylo by hřichem ji zábit, « odřekla milostná slečna, všecka se ještě po těle chvějíe. »On tomu rozumí. Výroštl při lese, ničeh nečetl. On jenom umí zachodit s motykou, oko- pávat rýbíz a čistit chodníky. Najdeme člověka, který s tou žábou naloží — « povídal tatínek odešelz pokoje, protože svého jedináčka upokoji Téhož dne najala služka člověka surového aby ošklivou ropuchu zabil. Ten přišel, počíhal na ropuchu v zahradé ubil ji motykou a vyhodil ji ze zahrady. Dosta mzdu za svůj skutek a ještě téže hodinyji propil. Ropuchy nebylo. Všeeky zlé upominky na ni byly zapomenuty. Milostná slečna opět cho- dila denně do zahrady, když ji byl unudil poko- s knihami, šitím a klavírem.
Matušek
25 article
Jedenkrát přišel Matuška, aby očistil keř a pěšiny od smělé, dotěrné trávy. Potkal u be- sídky milostnou slečnu a zastavil se s ní. »Už vidím, paní slečinko, že se té žáby nebojíte,« povídal skoro skádlivě. »Však už jí není,« odřekla vitězně milostná slečna. »Myslel jsem si to. Ale proč jenom stvoři Pánbůh tak ošklivé tvory? Třeba tu dělali dobře, kazdý se od nich odvraci a týrá je pro jejich ošklivou podobu. Ono nebývá vždyeky dobréa pěkně podos jednou střechou,« zarozumoval Mla- tuška, zakopl do trávy, střepal s ní hlínu a hodi ji na hromadu mezi plevel. Milostná slečna viděla ve slovech těchto osinatou narážku na sebe, proto odešla od pro- stořekého člověka. Po čase, v dobách prudkého letního parna, sedéla milostná slečna opět v bosidce. Vyšívala stříbrná kvitka na modrém hedvábí. Najednou píchlo ji něco v maliček na levé ruce. Myslela, že se to sama upichla jehlou, ale když obrátila ruku, uzřela na prstu velikou mouchu. Chitěla ji plesknouti dlaní, ale moucha v čas ještě odlétla.
Matušek
26 article
Lekla se a prohlížela si ránu. Byla tak útlá. jakoby špendlikem píehl, ale čím dále, tím pal- čivěji svědila, začervenala a začala v okruhu modrati Milostná slečna odběhla do pokoje. Pravila otci s úzkosti, co se jí stalo. On poslal rychle pro ranhojiče. Ranhoji přišel a prohlédl ránu. Povídal, že byla nejvyšší chvile, uby se otrava nerozšířila. Usoudil, že bude nutno odníti malíček. Milostná slečna upadl do mdlob a té chvile odnal ji lékař malíček. Rána se zacelila, ale něžná ruka její navždy zůstala zohyzděna. Nyní si vzpomněla milostná slečna na slova Matuškova a nyní také otevřely se její oči. Viděla, že třeba se divit formě a kráse, ale že třeba též milovat ono neznámé dobro, které je skryto v bytostech na pohled nevzhledných, jakou byla i tato ošklivá ropucha, neboť zůslane tajno, by o-li by se přihodilo toto neštěstí, kdyby ropuchu byla zůstala na živu . . taz
Matuškův