Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

3. září 1909

4

Číslo 243.

5 article

vení, pronešeny děkovné řeči, z nichž sluší sdě- liti, že přinucen byl k řeči i jeden Japonec, jenž lámanou němčinou pravil, že provolává Pešti je- jich známě „Banzai“. Musí se to slyšeti právě od Japonce, aby sí člověk uvědomil jeho sílul Dr. Kurka.

Japonec doktor Kurek Pešť

6 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. Z Turčanského sv. Marlina, 1. září. (Ru- ská spisovatelka vypověděna z Uher.) Ruská spisovatelka paní E. de Vitte přijela sem ze severních Čech a najala si byt kde si chtěla spisovati své dojmy z Čech a zvlá- ště své studie o českých menšinách a jich polo- žení. Dve žandáři přišli k ní do bytu, dotazoval se, co dělá v Uhrách a co ve Sv. Martině, s-kým obeuje, má-li fotografieký aparát, proč vychází z domu a pod. Potom vykonali u ní prohlidku a ničeho nenašedše, odešli. Za nimi přišel no- tár Kevický a vyšetřoval dále. Konečně jí for- málně oznámil, že je z Uher vypovězena proto, že zde obeuje s podezřelými (1) lidmi. Zkonfi- skovali jí i některé rukopisy. Paní Vittová ihned odjela. Zandáři pak vyzvídali u sousedů, co ru- ská pamí dělala, zdali se nepřevlíkala do muž- ských šatů, je-li to vůbec žena, nemá-li př sobě vražedné nástroje a pod.

Marlin E Vitte Kevická Vittová Uhry Čechy svazek . Martin

7 article

Paní de Vitte je dáma přes sedmdesát le stará. Z Drohobyče (v Haliči), 1. září. (Poli- cejní úřadník — spolčenec zlodě- jů.) Zde byl zatčen policejní úřadník Frudyna proto, že na ruce jeho ženy byl v divadle zpozo- rován zlatý náramek, pocházející z krádeže. Dva zloději, tulo krádež spáchavší, byli chycen a postaveni pNed soud. Před soudem vypověděli že ve spolku s nimi byl policejní úřadník Fru- dyna, s nímž se dělivali a jenž je za to chránil. Frudyna to popřel a soud mu uvěřil. Náramek jeho manželky potvrdil, že zlodějí nelhali. Ze Záhřeba, 1. září. (Srbské pismo v chorvatských školách.) Školský vý- bor v Mitroviči úsnesl se většinou hlasů (proti hlasovali pouze dva Frankovci: katol. farářa říd. učitel) podati přímo císaři stížnost na to, že Rauchova vláda zapověděla, aby se v chor- vatských školách děti učily srbskému písmua aby v učebnicích pro obecné školy byly také články, psané srbským písmem. Stížnost byla ihned sepsána a telegralicky do Vidně po slána.

Vitte Rauchův Drohobyč Halič Záhřeb Frdyna

8 title

Politické zprávy zahraničné.

9 article Ministerská krise v Srhsku.

Ministerská krise v Srhsku. Sp. Z Bělshradu, 31. srpna. (Pův. zpro- »N. D.«) Obtíže urovnání krise dělají pouze národňáci. Rybarae, jenž byl dnes povolán ke králi, slibil zitra vládě oznámiti podmínky, za kterým jeho strana (návodňáci) jest ochotna setrvati vkoslici. Oslatní strany koalice jsou ochotny vyhověti spravedlivým požadavkům ná- rodňáků. O Rybarei se mlüvi, že osobně je pro urovnání krise, ale strana jeho má frakci, která odporuje uzavření půjčky a reformé státn daně na kapitál,a z té přičiny nemůže ve vládě býti a nechcc, aby v ní byl kdokoli z národ- ňáků Velký kupitál v Srbsku byl dosud zdaněn nepatrné. Ministr ſloanel chce svou reformou dosici vyššího zdanění vel kéh kapitálu, ale zmenšení při kapitálu středním A tomu se příčí velcí kapitalisté mezi národ- ňákyi Ostalně politická situace není vážná, tím méně beznadějuá. Obě radikálná křídla maji v sněmovně většinu 132 hlasů ze 160. Tato obrovská většina ochotně dá státu, čeho mu nutno a velcí kapitabsté marně budou hledat u voličů popularifo, aby zmařili reformu berní a novou půjčku. Prusko bráni Polákům jezdit do Častochové. „Posener Tagblatt“ oznamuje, že doprava osoh z Poznaňska do Častochové na výstavu bude zastavena, poněvadž je nebezpačí, aby se z Častoéhové de Poznaňska nepřenesl — mo

Rybarae Polák jít Poznaňsko Srbsko Prusko Poznaňsko Častochová N . D Posener Tagblatt

10 article

Pasy do Ruska dostanou jen ty osoby, které se upíšou, že nepojedou do Častochové. Tam žád- ného moru ani nakažlivých nemocí není Hrabě V. F. Dorrer zemřel. Pravice ruské hosudarstvenné dumy utrpěla velkou ztrátu úmrtím poslance hr. V. F. Dorre- ra, předvoditele šlechty kurské gubernie. Býval také pilným účastníkem šlechtických a zemědél- ských sjezdů a rozličných vlasteneckých depu- tací. Na většinu šlechty kurské gubernie měl velký vliv. Na jeho návrh šlechta kurské guber- nie odňala šlechtictví těm svým členům, kteří jako poslanci prvě dumy podepsali známý vyber- ský manifest. Nar. se r. 1857, v Petrohradě vy- studoval práva a byl majitelem rozsáhlých pan- ství v bělgorodském újezdě. Ministerská krisa v Turecka V Cařihradě kolují nyní zprávy o nastáva- jíeích pronikavých změnách v kabinetě a siee prý má po odstoupení ministra prací Nora- dungllana nastati změna ve velkovezirátu a od- stoupí prý také několik jiných ministrů. Za ná- stupce velkovezira pokládá se ministr vnitra Talaat. Je pravdě podobno, že se utvoří i čist mladoturecký kabinet. Ministr prací nepodal posud demisi, nýbrž vyčkává výsledek procesu, který zahájil prot mladotureckému poslanci Džahidovi, jenž v »Ta- ninu« obvinil Noradunghiana z úplalnosti a stran- nictví při zadávání veřejných praci. Ministr žádá 1000 liber jako náhradu a hodlá je věnovat tureckému lodnímu spolku. Při včerejším za- hžjení přelíčení prohlásil Džahid, že nastoupí důkaz pravdy, načež bylo ličení odloženo.

Dorrer Dorre Talaat Džahid Noradunghian Rusko Častochová Nara Petrohrad Turecko Cařihrad

11 article

Politický souboj důstojníků. V Paříži jisté pohnutí způsobila aféra dvou setníků Gérarda a Augéa. Jaurés ve svém listu »Humanité« uveřejnil obvinění, že Gérar byl v nemocnici vyšetrován jako pomatenec teprve když lékaří zjistilí jeho zdravý rozum, byl socialistický důstojník propuštěn. Politické názory Gérardovy byly příčinou hádky se sel- níkem Augčem, jež skončila včera soubojem Gérard je rozhodný socialista a při tom zname- nitý důstojník. Augé, s nímž byl spřátelen, vy týkal mu, že jde přilis daleko v hájení svých názorů a když Gěrard odvětil, že je to lež, udeřil ho Augé do obličeje. Gérard hned po tomto výjevu v dubnu t. r. poslal Augému svědky, ale žádal, aby bylo provedeno vyšetřo- vání o tvrzeních Augého. Vyšetřováním zjistila se správnost Gérardova. Na to Gérard hned vyzval svého soupeře ke skoncování aféry. Souboj se konal ráno. Oba důstojnícj jsou zna meniti šermiři. V sedmí výpadech dosta! Gěrar dvě lehká poranění, Augé 3 údery do zápěstí z nichž třetí ho učinil nesehopným boje.

Gérard Augé Jaurés Humanitý Gérar Gérardův svědek Paříž

12 article

V Praze, 2. září.

Praha

13 article

Reformní plány v Řecku Dle athěnských zpráv obanhuje progra Mavromichalrsův mezi jiným také sntžení civilní listy a škrtnutí všech výdájů na královské zámky a jacbty i důstojnických platů princů z rozpočtu. Poněvadž má Řecko množstvi zby- tečných úřadníků, má býti čtvrtina z nichi pro- puštěna. Dále se pomýsli na konfiskaei eírkev- ního majstku, začež má stát převzltí placení kněží. Takto mají býti zjednány prostředky na úsb reformy v armádě. Nový ministr vojenství Lapathiotis, jent náleží k nejdůvěrnějším přátelům vůdce vojen- ského hnutí, plukovníka Zorbasa, měl na orga- nisaci hnutí vynikající účastenství a zůčastnil se také demonstračníhe odehodu vojska z Athén Lapsthiotís náleží k nejpopulárnějším osobno- stem v. armádě. Doufá, prosadí-li se žádané r formy, že bude miti armáda do konce března 100 000 dobře vyzbřojených a vyevičenýck muzů pro případ válk Král Jiří je prý nynější sítuací velmi roz- laděn, ačkoli raský a anglický vliv naň stále působí, aby vytrval. Korhnní prine vyžádá prý si dovolenou na

Lapathiotis Zorbasa Jiří Řecko Atény

14 article

dvě leta k instrukční cestě do Německa, kamž jej bude provázeti korunní princezna a mladší dět Reforma ústavy v Meklenbursku Ze Zvěřína se sděluje, že vyjednávání ko misařů se zástupei občanstva o reformu ústavy, jež trvalo osm dní, bylo včera skončeno. Velko- vévodské ministerstvo sdělilo včera odpoledne že vyjednávání mělo celkem uspokojivý průběh. Přes to, že v jednotlivých zásadních otázkáei panuje ještě různé mínění, takže rozhodnut musí býti vyhraženo sněmu, zjednal prý se ny- nějším jednáním společný podklad, jenž dává naději na dohodu o ústavní reformě. Zpráve deputace zemskému sněmu, jenž se sejde teprve v listopadu, zůstane do té doby v lajnoslia sněm rozhodne, majíli se občané o tomto dů- věrném jednání něco dověděti.

Německo Velko

15 article Boje u Mellíly

Boje u Mellíly Z Madridu oznamuje dopisovatel londýa- ského »Daily Telegraph«, že Mulej Ha fid skutečně se nabídl, že v Rifu zakroči jako prostředník míru. Zatlm vyjednává sultán s vreh- ním náčelníkem vzbouřenců Chadim, ale nemohl ho dosud pohnouti k mírumilovnějšímu smýšlení. Dne 31. srpna strhla se západně od Sore el Arby prudká potyéka mezi Španěly a ne přátelskými jezdcí. Tito byli zahnání prudkou střelbou. Zdá se, že domorodci utrpěli velke ztráty, kdežto Španělé měli jen několik zra něných. Španělská ofensivní činnost byla již zu hájena. Nedaleko Selonany byli Španělové na- padeni velkým zástupem domorodeů. Španélská dělostřelba zničila Kabyly skoro úplně. Na zpá tečním pochodu do táhora vrazili Španělé na marockou tlopu, již zahnali i s koňmi do moře Tyto ztráty Maurů mají rozhodující význam. Noc s neděle na pondělí byla klidná. Ráno v pondéli vytáhl každodenní průvod, očekávaný zásobovácím vlakem. Na obě části počali Ka- bylově střileti, jim vydatně odpovídalí Španálové a jejich dělostřelba. Spanělové neutrpěli nijakých ztrát.

Chadim Španěl Kabyl Maur Madrid Sor

16 article

Členové Severoamerické vodocestné komise na prohlidce vodnich staveh na Vitavě a Labi. Předevčírem zavítali do Prahy — jak již bylo oznámeno — členové národní komise severoamerické Unie, jejímž úkolem jest prostudovati nejzajímavější a nejzdařilejší vodní stavby v Evropě. Že v první řadě pomýšlelo se na návštěvu vodních staveh na českých řekách, dokazuje, jak chvalné pověsti tes se dílo českých techniků i v daleké cizině, která do- bře jest si vědoma, s jakým úspěchem rozluštili naši technikové četné velmi obtížně problémy v moderní úpravé rek Účaslníci komise byli na včerejšek na ráno po- zváni ředitelstvím komise pro kanalisování řek Vlta- vy a Labe ku prohlídce vodních staveb na Vlavě a Labi v trati od Prahy až k Beřkovicům. Obec praž- ská, vážíc si právem télo návštěvy, poslala pro účast- níky komise k Falace hotelu v Panské ulici, kde jsou ubylováni, velký salonni vůz elektriskrýchi drah. jenž dopravil do kirltnskeho přístavu hosty, kde přinojil se americký konsul Brittain s chotí slečstami Korbelovými ze San Franciska, jež právě v Čechách dli. Za obec pražskou doprovázel je mee rada v. v. dr. J. Malý a dále sekretář amerického konsulátu p. Fisher.

Korbelův doktor J Malá Fisher Praha Evropa Beřkovice panská ulice San Francisko Čechy severoamerický Unia

17 article

V přístavišti kartinském uvítal účastníky jmé nem míslodržitelovým stav. rada a ředitel slaveb ka- nalisační komise p. Rubín, který vyslovil potě- šení nad vyznamenání, jehož se touto návšlěvo pracím českých techniků bylo dostalo a uvedl hosty na pavník „Mavii Valerii“, kde hiled na to lyla vztý. čena vlajka severoamerických států. Zároveň před- stavil p. Ingemara Pelerssona, kapitána svědského techulckého armádního sboru, a zároveň sekreláre komise vodocestné ve Švědsku, který za týmže úče- lem do Prahy byl zavítal. Hned na to byla nastoupena plavEa, při čemž stav. rada Rubín na vytožených podrobných mapách profilech atd. celou siluáci vodních staveb z Prahy až do Beřkovic vysvětlil, na jednotlívě zvlášinosli upozornil a účastrtíky do technické stránky těch to tak pozoruhodných staveb zasvětil. Při jízdě Holešovicemi zabočeno Bylo také do přístavu holešovického, načež pokračován v plavbě ke plavídlů v Podbabě, kde očastníci komise se srdečným hurá uvítali americký praporek

Valerius Pelersson Praha Beřkovice Holešovice Podbaba

18 article

v budově plavidelní a kde se seznámili se zařízenín komorního plavidla Mezi další jízdou pozval pan stavební rada Ru- bin členy komise k malému občerstvení v ka jutě parníku, při čemž poznovu hosty uvítal a vy- slovil potěšení že práce českých techniků docház takové pozornesti a vílal jmenovitě také dámy, kter svou přilomností vyjížďce dodaly takového půvabu Jemu odpověděl pan konsul Brittain, který vře- lými slovy děkoval ředitelství vodních staveb, že se tak výborně postaralo, aby se účastníkům v hoj- nosti dostalo žádoucího poučení a zároveň i milého osvěžení. Pan Burton, předseda komise, pronesl na to přípitek na míslodržitele, jemuž děkoval, že tak laskavým způsobem se postaral, aby se účelu ná- vštěvy komise severoamerické vyšlo ochotně vstříe Při télo příležitosti velcbil krásu Čech a Prahy, po- kud ji ničli členové komise příležitost již poznati a ubezpečil, že i oni si, žel že jen z krátkého pobytu v Čechách odnesou upomínky nejlepší. Jemu děkoval pan magistrální tada v. v. dr. J. Malý. jenž řečník ubezpečil, že tento projev potčší všechny Pražany a že najde starvsla měsl pražských příležitost, aby se zaň ještě zvláště poděkoval. O 1410 hodině dojeli účastníci k jezu li6ši- ckému a dále ke zdýmadlu milovickému kde poznovu parník opustili, aby si prohlédli impo- santní stavbu mostu, který svou kombinací s jezem stavidlovým poutal zvláště jepch pozornost.

Brittain Burton doktor J Malá Pražan Čechy Praha

19 article

K 1. hodině s poledne přistála loď u Lužce kdež pořadatelstve projíždky dalo upraviti pro hosty v restauraci „u Čubrtů“ oběd z českých krmí, je vesměs seíkala se s neobmozenou chválou účastníků projížďky. Na to nastoupena další jízda k Hlořínu. kde, jak známo, tamější plavidlo jest chloubou našich volních techniků. Zde p. Burton jménem všech účast- níků nepokrytě prohlásil svůj podiv nad tím, s čím se v Čechách byli shledali a ubezpečil, že návšlěve dnešní tvořiti bude jeden z nelskvělejších bodů mez tím, co již v Evropé viděli. Při tom však také vzpo- menul, že málokde destalo se jim tak výborného a srdečného uvitání, jako v Praze a výkladu tak zna- menitého a proto může iménem všech svých sou- druhů ubezpečíti, že návštěva Prahy jim zůstane v upomínce nejlepší. Po podrobné prohlídee všech staveb bořínskéh plavidla odjela „Maric Valerie“ k Beřkovicům odkudž se účastníci vlakem vrátili do Prahy, kamž přibyli po 7. hodině večerní Podotknouti sluší, že na mnohých místech, jme- novitě v Mělniíku, byle výprava, plující pod ameri- ckou vlajkou, velmi srdečně obyvatelstvem vílána Po návratu do Prahy navštívili někteří z Američano Národní divadlo

Burton Valerius Lužec Čechy Praha Beřkovice Mělniík Američano národní divadlo

20 article Denni zprávy.

Denni zprávy. — Klasobraní z jubilejní slavnosti »Boh merwaldbnndu« v C Budějovicích. Nejtěžs z klasů těchto, řeč německého ministra-krajana. jsme již přinesli s kritikou tak přiléhavou, že jsme byli sehráni my, při čemž stala se c. k censuře překvapující nehoda, o níž ovšem dovt se při přeličení o námitkách, proti konfi skae podaných. Výňatek z ředi prof. Gölza, mnichov- ského emisaře všeněmecké říšské organisace pru cdstradování rakouských pohraničních mezníků pronesené na krumlovské valné hromadě » Döh merwaldbundu« před dvěma lety, nesměl tento- kráte spatřiti světo veřejnosti, ze zřejmých do- sodů. Byl přos příliš pádným vyvrácením česko budějovických tvrzení jeho německo krajanské Exeelence. Na valné bromadě »Böb merwald bundu« byli i letos zástupej téže řišsko-německ organisace, k niž náležel i předloňský její emisa v Krumlově dr. Gölz. Pro případ, že by se lento Iskt zdál konfisknčnímu aparálurl páni

merwaldbnnda profesor Gölza doktor Gölz C Budějovice Krumlov krajanský Exeelence

21 article

Morstadtovu závadným, přípomlnáme, že by bez závady uveřejněn ve všech německých li- stech a že jnlána těchto pánů vyskytují sec na př. v refarátu včerejšího českobudějovického »Kreisblettu«. Dva z těchlo tří řišskoněmeckýeh emisatů dokonce veřéjně řečníli za přitomnosti zeměpanského komisaře a sice na sobolním přálelském večeru. Připomínáme opělně, že obssh jich řečí, ovšem tentokráte velmi opstrně. přináší Taschkův a Schreinerův budějovi cký orgán docela nezávadně. Pan Finke ze Saska, jemuž vykázáno čestné místo hined po předsedovi »Bundu« Josefu Tavehi koví, úji- stoval, že Němci v němeeké řiši tězký b Nemeů v Rakousku zplna oceniti dovadou a že vždy jim budou přinašeti vštříe své sympalie Mnohem srozumitelněji vyjádeil se podle » Bud wělser Krelsblattu« zástüpee velkoněmeckého »Vereinu pro němectví za hranicemi«. dr. Hofmann z Řezha, který přinusl blaho- přání Bavorů a kludl na to důraz, že Ba Vorané pro zochrannou práči« v Čechách maj plné porozuměny a že je také vždyl ve mo

Morstadtův Taschkův Schreinerův Finke Tavehi Němec doktor Hofmann Řezh Bavor Sasko Rakousko Čechy

22 article

rálním i peněžitém vzhledu podporovat hodlají. Přemnohými osobními styky, pěstova- nými mezi soukmenovci obou sousedních, také historickými styky spojených zemí, posiluje se toto dorozumění ješté více. Řečník skončil projevem přání, aby německá kultura nezhynula, nýbrž zachována zůstala ku pože- hnání celého světa. (! !) Tentokráte tedy nic o říšských meznicích a společné práci k jich odstranění. Naučili se snad říšskoněmečt řečníci Böhmerwaldbundu opatrnosti anebo na- učili se ji němečtí zpravodajové?! Aby však nebylo pochyby, že duch bavorské sounáleži- tosti, který vál z mnichovských úst Götzových na Böhmerwaldbund předloni v Krumlově, odu- ševňoval i letošní jubilejní valnou hromadu Bundu, vizme doklad ze slavníoslně- ju- bilejntho čisla téhož »Kreisblattu« (ne- konfiskovaného !). Pan školní rada dr. pbil. et med. Rohmeder z Mnichova, vynikajíeí či- novník zemského bavorského svazu Všeobecného ném. Schulvereinu, napsal pro řečené slavné číslo politickou úvahu, v níž dává rady Ně- macivů v Rakousku. »Pro Námectvo v Ra- kousku«, píše mnichovský školní rada, » jest jenom jediná záchrana před záhubou: dělat to tak, jak to dělaji jiní« ode vždy, postaviti splnění svých nacionálních požadavků pře splnění všech ostatních požadavků a státních povinností. Kdyby mělo kdy dojíti k roz ho- dujleimu boji mezi slovansko- ro- manským a německým světemv Evropě, bude výsledek tohoto boje napřed rozhodnut v zevních zemích německého kmene ve střední Evropě.

doktor pbit Schulverein Krumlov Mnichov Rakousko Evropa

23 article

A mezi těmito zevními zeměmi jest Německo- Rakousko (»Deusch-Oesterrejch«) dnleko nejdůležitější. Z toho vysvita pro Němee v říši jakožto příkaz vlastního sebezachovánl povinnost, příslušniky svého kmene v z ev- ních zemich chrániti a zachovati« Vůbec jest slavnostní vydání Taschkova orgánu interesantní právě svými říšsko- německými pří- spěvky. Slavný Kari Pröl! z Neubabela bergu ujisťuje ve veršovaném záchvatu, »že německou zůstune země, v níž dnes zápasíma!« Povéstný Velkoněmec direktor August Diederichs, rovněž rýmuje, že » české surové a nemocné byt, jen německým naučí se zdrávo žíli!« Do té doby nechť prý jsou Němci pošumavští na stráží. KKdy ten okamžik nastane, věsti nezbytný Pfister- Sch walghusen ze Sasnice na Rujaně, to bude, »až se rozední všeněmecký denle 1 bezděčný humor zasteupen; německým ústům nevyslovitelný dr. Ernst R zesaez z Chomutova básní »své zlaté lyře« pod libozvučnějším pseudo- nýmem »Altena«; o německém všenárodě, sklá- dajícím se prý z lidí »šlechetného ple- mene«, horuje jakýsi dr. Winterstetn z Kasselu. Nejskvosinéjší jest pak »Přání pošu- mavského Sefla« (»n'Böhmerwaldler Sefťu sei Wunsch«) od pana Josefa Suhramka. Tento »Kropfseffl« si přeje, aby byl pánem bohem a kdyby jím byl, udělal by »extra slát« a sice bněd prý vedle země, kde pepř roste, lam by hned přasadil všsohny Črchya byr p v Čechách pokoj. Ano — ten v Čschách mohl býti do dneška — kdyby byli Němci zůstali tam, kde v Teutobursku rostou bukvice a ža- ludyl Pusi Wallnerova z Lince srovnává pošumavské Němce docela vůbec 6 — poleny . ..

Taschkův Pröl Povéstný Diederichs Němec doktor Ernst R zesaez Winterstetn Suhramek Wallnerův Německo Rakousko Rujana Chomutov Altena Kassel Čechy Linec

24 article

Mezi těmito básníky kraluje pak velmi lacino pražský Hugo Salus, Jemu překážejí v Čechách lipy, neboť lipový list prý to byl, který ulpěl Siegfriedovi na hřbetě a zůstavil místo zranitelné. — Skutečné německé srdce a ledvi, za- ujaté pro lid, pro ústavnost, pro právo a pro spravedlnost, odhalil po delší přestávce opět známý liberecký tvrdohlavec dr. Turnwald, vy- stoupiv dnes pohostinsku úvodním článkemv »Reichenb. Zigu.«. Nelze prý si mysliti větší degradace videňského parlamentu, než je ny- néjší přiznaná jeho odvislost od zemských sněmů, čih říše od jednotlivých zemí. Kdyby všeobecné právo hlasovací nebylo sklamalo, nebyly prý by se mohly poměry vyvinouti tak, jak se vyvinuly. Pan dr. Tarnwald je mimo to sklamán také tím, že vláda řišskou radu jen uzavřeta, ale nerozpnstila. To prý byla chyba,

Hugo Salus Siegfried doktor Turnwald Ziga Tarnwald Čechy

25 article

několika slovy, čínieši pozlámky, kleré rosůly a tal povslala kniha, jejiž filosofický obsab, jHostrující n zory velkého litěratn, je stejně zajímavý i cenný jáko küliurní dok unient i jako dnov um ělecké. Wells výchadí sn stanoviska přísně individuali- stického. Vi, že každý tutéž věc vídí a pojímá trochu jinak, ví, že je podze atateurem v každém od- dílu své knihy, ví, že jsou celé obsáhlé literatury. jež o predmerechí tčchto pojednávají, že myslitelé mnohaminteligentaější a biuhší, steří věnovali celé životy jednotlivým svým odborům, probírali své dis- cipliny do poslední otázky. Neni také k těmto auto- rům bezohledným, opírá se přiležilostně o ně a do- kládá se jimi. Psal svoji knihu s úmyslem, aby vznikla upřímná zpověď, zpověď intehigenta dvacátého století, pokud není filosolie jeho pevo láním. Taková zpověď má svoji váhu, má svoje po slání. Jedno je důležito. Autor získal svoje názory svoji víru a theorii ze žvola saměhu. Auto praví, že nechce poučovati, vykládá jen svoje principy. jimž podřizuje svůj život. Jak dalece se mu to dati. do této knihy nepatří — to je stránkou osobní soukromou. Kniha rozdělena je na čtyři oddíly a sice: 1. Metafysika, 2. Vyznání, 3. Všeobecné vedení života. 4. Některé věci osobní. V prvním díle plše Wells, že je třeba nejdříve vymeziti terminologii. Většina sporů světových i ma- lých, většina náboženských systémů, jež lidstvo roz- lučují, spočívá na jednom: na různosti my- šlení. Lidé domnívají se, že vycházejí z jednoho téhož stanoviště a že míní tutéž věc lýmž slovem. a zatím stoji na bodech od sebe poněkud rozlišných. užívají různých slov pro označení týchž věcí a vy- jadřují tutéž věc jinými slovy. Weils obrací se nejprve ke známému faktu, že nic co víme, není exaklní pravdou.

Wells

26 article

Praví: »Kleště našeho rozumu jsou kleště ne motorné, jež znetvoři trochu pravdu, když ji uchopí. (Str. 32.) Wella úločí v léto kapitole na moderní filosofii vytýkaje ji hromadění cizích a nesrozumitelných slov pro nezasvěcence. Staví proti ní na př. nejvýše plodnou filosofii starořeckou, jež vznikala rozpravam několika volných mužů v malých řeckých městech, kteří neznali než svého rodného jazyka a měli sotva technickou terminologii. A vyjadřili plece myšlenky nejsublilnější! Autor je stejně zavjat proti jisté třídě učenců. kteří jsou zaližení věčným tříděním, kleří věří, ze exakiní vědomosti lze nabýti všude, a kde jich neni. tam popísají možnost vědeckého zkoumání vůbee- A zalím tak zvaná exaktní věda mění své lheorie a hypothesy den za dnem a co včera bylo pravdou, dnes je stanoviskem překonaným. Welis popírá stejně zkušenosti objektivní a jak z předu řečeno, opírá se zde o různa individuslní pojelí jednotlivců. To platí pro vědu i pro uměnl Ruskin, jenž vyjádřil se kdysi o Whistlerových mal- bách, že jimí byl hozen hrnec barev na hlavu obe- censtva, není tohoto nhuiedu Wessova ojedníelým dokladem. Velmi zajímavým je oddíl druhý, pojednávají o »Vyznání«. Neminí tím pouze vyzošní náboženské nýbrž vyznání věeobecné. Wells podtrhuje zde větu »Naše individualní existence není tak zčela osamo cena, jakou se na prvý pohled zdá; naše zcela od- dělená individcalita je jedním zihlubších klamno, sídlicích v našem rozumu.« Důvody nutorovy pro tento názor jsou rázu zcela materialistickébo a kla- mali bychom se, kdybýchom se domnívali, že zde přiklaní se k naukám noderního okkuitismu, ač na jiných místech některé myšlenky této nauky přijíma za své.

Well Ruskin Whistlerův Wessův Wells

27 article

V jiném odstavci mluví autor o Kráse. Nesnaží se defi ovati Krásu, ba nedovoluje si ani rozlišovati Krásu a Silu. Jeho myšlenky zde vyjádřené jsou orignální a hluboké. Končí krásnou větou: »Krása je světlo — klesám před limto obrazem — je všlm, čím světlo může být, jasný oheň, osvícenost, rozkoš, útěcha, zaslíbení, zjevení, vadění reálnosti.« Aulor přichází pak ke krilice ařesťanství. Tenl oddil není sice dle našeho soudu zlatým hřebem jeho kniby, ale bez něho nebyla by kniha úplnou. V osobní nesmrtelnost autor nevětí, ač, jak sám doznává, nemá důkazů pro ani proti. Kristus »je mu příliá jemným«, »ne dosti tělesným«, »ne dosti po zemským«. Mohl by jej snad splše milovati, kdyby byl nečinil zázraků, nekřissi metvě. Kniha následující o »Všeobecném vedení života je tak rozsáhlá a pestrě, že se vymyká strudné skiz- zovité recensi. Spisovate mluví tu široce o socialismu, o dobru, o nenávisti a tásce, o prvních povinnostech lidské společnosti, dale věnuje rozsahlé kapiloly otázce ženské, zejména matce a ženě a vrací se pak zase k náboženským moderním formám Další rozsáhlé kapitoly věnoval spisovate vál ce. V těchto kapitoách naleznou politikové množ- ství nových myšlenek, důležilých, ovšem typicky anglických, poznámek, jez zvlaště týkají se olazký. zdali nahromaděná valačná sila vyrovná se vyvinute intalektualní moci, která by ji vedla a která je ulo žena v politických organiracích a v tisku. Kniha koučí někohka kapitolami: »O věcec osobních«. Zde jedná nutor o manže ství, lásce a j. Jeho myšlenky zde nelze pro nedostatěk místa pro- bírati, jsou však nevšední. Kdo je mocen angličiny doporučujeme mu vřele celou knibu, která zajisté je znamením doby a bude jednou opravdovým doku. mentem v anuálech lidského myši oní z dvacátéh K. Weinfurteri Biblicgrafle.

Krása Kristus K Weinfurteri

28 article

** Vijímkovy posíbné mapy okremních hojt manství zemí koruny čuské. Čís. I. až 19. V Prase Jos. R. Viilmek. Roku 1868 ustoupilo starobylé zřízení krajsk v zemích českých novým okresům politickým, slo- ženým z jednoho nebo z vice okresů samosprávnýci a rozdělení to celkem již se vžilo. Majíe pro sebe výhodu menších jednotek admínistralivnícb, připoušt intensivnější pěči o zájmy veřejné než v nestejně století. velikých někdejších šestnácii krajích i v obon roz dělovacích pokusích Bachových z r. 18501 a 1855, nepřihlížejících nijak k potřebám obyvatslsíva; avšak ani jednostranné návrhy krajského zřhzení, vypraco- vané za postadoích lot, zvlaště nejnovější Bicnerthův, neomenší jeho významu, zavádějíce pravá monstra administrativní, jako kraje pražský, krůmlovský landškrounský anebo připejujíce k sobě oktesy bez vší spojitušti zájmů — na př. okres černokostelecký, dotýkající se v jhu řeky Sázavy, má býti připojen kralsky k Miadé Boleslavi, a níž nemá pražádných styků.

Vijímkův R Viilmek Bachův Jos Sázava Miadý Boleslav

29 article

Tento vžilý význám politických okresů dal podnět k častému kartografickému znázorňo vání sice vedle speciálních map jednotlivých pkres vznikly atlantové sbírky, Janského v Táboře, Kytkova a nyní Vilimkova, ze všech nejzevrubnější. Okresní mapy Višímkovy vzdělany jsou die Srpovy veliké mapy Čech a dla Kotyškova i Sedláčkova topografi ckého sborníku. Vynikajlce lepou a oku přihodnou úpravou, která zůstavuje dosti místa různému ozna- čování nom nklatury a předvádí všechny jednotky topografické až k osamělým d orům, mlýnům a to várnám, dbají mapy tyto bedlivého podání lopografi- ckého až do nejnovějších dnů, zvláště pak všech prostředků dopravních, k nimž podaly podněl doby právě uplynulé. Dosud vydany mapy politických okresů: Kolína, Hradce Králové, Pardubic, Jičín Příbrami, Benešova, Kutné Hory, Chrodimi, Plzně Čáslavi, Loun, Nachoda, Litomyšle, Bodějovic, Krá lové Drora, Mladě Boleslavi, Domažiic a Kladna

Kytkův Vilimkův Srpův Kotyškův Sedláčkův Tábor Čechy Kolín Hradec Králové Pardubice Benešov Kutná Hora Chrodim Plzeň Čáslav Louny Voda Litomyšl Bodějovice Boleslav Domažiice Kladno Jičín Příbram Višímkův

30 article

* »2latá Prahas, velký obrazový lýdenník v na kladalelství J. Olty v Praze. Dues vyšlo již 50. číslo XXVI. ročníku »Zlaté Prahy« a přinaší pěíspěvky předních našich umělců výtvarných: reprodušei zna menitého obrazu O. Růžičky »Selský tauee« a »Fle- tista« (portrét známé pražské figurky) od R. Krem ličky, žáka prafesora Schwaigra. Mimo to pě spěli R. Vácha, A Liebscher a O. Ottmar. Alpinistickému sporlu věnuje časová část několik vzorně vyprave ných stránek. K dnešnímu číslu je přiložen zvlášlní omělecký list, přinášojící harevnou reprodukci vyni- kajicího českého krajináře V. Jansy »Mydlátův dům Část slovesná je tentokrát obohacena příspěvky před- ních českých literátů. Vydavatelstvo chystá nádhern ukázková čísla, která již příštím týdnem se rozlete na pout českým světem. Administrace pošle ukázkov číslo každému, kdo o ně požádá listkem. Redaktorem »Zlaté Prahy« ja Vineene Červinka, část obrazovou řídí Viktor Oliva. * J. Oldřich Šmejkal: Co kdy táhlo duší. Nákladem Jos. Nováka v Plzni. Kalendář česko židovský na rok 1909 10 Vydal spolek českých akademiků židů v P'raze redakcí dra. V. Taytze. * Dr. H. Margolius: Wahre Konsliluticn. Der Weg zum Frieden der Völker. Nákladem Karia Bellmanna v Praze. * Hubert Rohrmann: Kulturfirnis. Kolo niales Zeitbild. Zeitbilder- Verlag. Lipsko. mua. + Pan Olakar Kozel, em. koncertní mistr Na rodního divadla v Praze, osvědějí se léž jako vyn kajícl učitel hry houslové. Výsíedky jeho vyučovac methody jsou překvapující. Naslá vajfeím školním rokem zařídil si ústav, v němž vyočaje na honsl dle prosluté methodý prof. Savčíka. Prihlašky žáků přijímá denně od 10—12 dopol. a od 2— 4 hodin odpoledne.

O Růžička R Kr Schwaigr R Vácha Liebscher V Jansa Mydlátův Červinka Oliva J Šmejkal Novák doktor V Taytz Kario Bellmann Rohrmann Kulturfirnis Olakar profesor Savčík Olt Praha Plzeň Lipsko Frieden der Völker ZeitbilderVerlag rodní divadlo Wahre Konsliluticn

31 article

Různé zprávy. Severní točun dosažena? Překvapující zpráva z Kodaně, že americký po lární badatel dr. Cook dospěl až k severní točně, na- bývá nyní větší určitosti. Potvrdí-li se úplně tento úspěch polární výpravy, vzbudi zajisté nejširší zá- jem v celém vzdělaněm světě, neboť právě v po- slední době bylo vynaloženo ohromné úsilí, aby s dospělo k točnám, k nimž ode dávna směřují snahy polárních badatelů. Od probádání severní a jizn točny očekávají se především zajímavě vědecké vý sledky a kromě toho znaméná dosažení těchto bodo vítězství lidské energie. Z Kodaně dložel 1. září telegram: Správa gro ských osad obdržela od inspektorátu severního Gron- ska tento telegram, jenž byi odeslán ve středu v po- ledne z Lerwiku: „Dr. Cook dospěl 21. dubna 190 k severní točně a přibyl v květnu 1909 od mysu Yor ku do Uperniwiku. Obyvatelé z mysu Yorku potv zují to gronským cestovatelem Knutem Rasmuss nem.“ Dr. Cook nalézá se nyní na palubě gronsko obchodní lodi „Hans Egede“, která dnes dopoledne plula kolem Lerwiku na Šetlandských ostrovech očekává se v sobotu v Kodani. Kapitán lodi telegra- foval dnes rovněž kanceláři gronské správy v Ko- dani takto: „Americký cestovatel dr. Cook na palubě dospěl k severní točně.“ Brzy na to došel také te- legram gronského inspektorátu.

doktor Cook Uperniwika Knut Rasmuss Egede Kodaň York ko severní Gron

32 article

Výprava dra. Cooka má poněkud dobrodružnou historii. V létě r. 1907 vypravil se odvážný badale s poměrně primitivní výzbrojí k objevu severní toč- ny Plul s malým škunerem do Gronska, zdrželse u Annatoku, asi 30 km severně od Etahu u Smitho- va zálivu a odtud podnikl cestu k severní točně. Ma s sehou dva Eskymáky a saně s potravinami. Byiy již obavy o život badatelův, když minul rok a ne- došla o něm žádná zpráva. „Aretie Club“ v Novén Yorku vyslal proto výpravu, aby zmizelého hledala Soudilo se, že výpočet Cookův, pokud se týče

Cook Annatok Eskymák Cookův Gronsko Ma Novény York Etah Aretie klub km

33 article

opalřování potravin, spočíval na nesprávných před- pokladech. Plán jeho, stejně jednoduchý jako se- niální, záležel totiž v fem, že na vhodných místech měly býti složeny potraviny a blízko severní točny pak měla býti poražena větsína psů. Nechtěl n zpáteční cestě se již obtěžovali žádnými zavazadly a spoléhal jen na uloženě potraviny. Poslední zpráva o Cookovi došla dne 17. března a sice v dopiso, který obstarali Eskymáci. Bylo z něho seznáno, že a k mysu Hubardovu, odkudž byl odeslán, byl lov do- sti výnosný, takže badatel mohli s sebou vzíti mnoho čerstvého masa pižmoňů, medvědů a polárních za- jíců. Nyní, potvrdí-li se hofejší zprávy, se ukázalo že Cook soudil správně. Obec Lerwik, z níž došl první zpráva o návratu badatelově, jest hlavním městem setlandského ostrova Maínlandu. Dr. F. M. Cook, narozený 10. června 1865, je pokládin vynikajícími zástupci geografické vědy z badatele, kterého sluší pojímati vážně. Měl náleží- tou přípravu pro boj s ledem v polárních krajích, poněvadž se jako lékař zúčastnil již Pearyovy vý- pravy r. 1891—1892 a belgické výpravy k jižní točně r. 1897—1899, o níž napsal knihu. Vystoupil také první na Mennt Mc. Kinley v Aljašce. Na svou po- slední výpravu vydal se skoro současně s proslulým polárním badalelem Pearym, jenž byl tentokráte o- hodlán všemí prostředky proniknouti k severn točně.

Cook Eskymák doktor F M Cook Pearyův Peary Lerwik Aljaška Mennt Mce

34 article

Celkem soudí se v kruzích geografů, že Cookův výkon nebude míti pro znalosti o zeměkouli takového významu, jaký fantasie lidu spojuje s pojmem se- verní točny. Velmi správně vyslovil se o tom po- ručík Shackleton, vůdce výpravy k jižní točně, geografické společnosti londýnské, prohlásiv, že ne záleží nikterak na tom, ke kterému bodu se pronikne nýbrž na tom, co se na cestě k tomuto dosaženému hodu obleví. Proto, dospěl-li dr. Cook skutečně k se- verní točně, zbývá dalším polárním výpravám ješt široké pole, aby neznámě tyto končiny veškerými vědeckými prostředky probédaly. Z Berlína, 2. září. Dr. Cook poslal z parníku „Hans Egede“ telegram „New York Heraldu“, v něm zajímavě ličí výpravu, Mezi jiným vypravuje: „Pozo- rováním jsme 14. dubna 1908 zjistili, že nejsme již ani 100 mil od sevarního polu. Temperatura byla 40 stupňů pod nulou. Všechny trhliny v ledových po- lích byly zamrzly a tak ulehčen nám byl další po- stup. Ačkoliv teplota byla ještě velmi nízká, použili jsme poprvé svých hodvábných stanů. Tato změn

Cookův Shackleton doktor Cook Egede Berlín Poza New York Herald