Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v pátek 3. září 1909.

Praha

3

Číslo 243.

4 article

Na ranní a večerní listy předplácí set V Praze v administracia na měsie na čtvrt leta . . . . 6 K —h a dvoji donáškou na měsio. na čtvrt ieta : . . . 7 k ali ve filiálkáchí na měslc. . . . . . 2 K n0h Poštou: . . 8 K n na měsie. na čtvrt lota . . . . 9 K 60 dvojl zásílko něsie na čtvrt ieti

Praha

5 article Zbytečné mrhání časem . ..

Zbytečné mrhání časem . .. Je to nejradikálnější slovo o nynějších snahách k odklizení překážek z kolejí sněmu království českého a rady království a zemí Slovu tomu křídla dodal protichůdce opti misty Glabiňského pessimista posl. Stapiňski. řka k intervieweru vídeňského »Zeitu«: »Odřeknutí katolického sjezdu ve Vídni a zavření škol Komenského ve Vídni a Po štorné způsobily takový rozlad — miní posl. Stapiňski — že lze očekávati, že konference u ministerského předsedy od českých stran vůbec obeslány nebudou. Vztahy mezi Němoi a Slovany jsou přespříliš otráveny, než aby mohlo dojíti k dorozumění v tomto okamžiku. Jak se zdá, schyluje se k novým volbám všechno naše dorozumívací jednání jest mrhaním času. Z akce Glabiňského nic ne- kouka . ..« Včera na tomto místě uveden výrok mírotvorce Glabiňského, který se sice obáva, že zavřeni škol Komenského české poslance zle pohorší, nikoli však trvale. Který z obou znalců české duše v českých poslancích bude míti pravdu? Obešlou či neobešlou české strany konference s Bienerthem »o záleži- tostech českého sněmu?« Která logika z obou osvědčí se?

Němoi Glabiňský Bienerth Zeit Vídeň Komenský Slovan

6 article

Odpověď donese společná porada dvou nejpočetnějších českých stran sněmovních, národně svobodomyslné a agrární a ty od- povídati budou jen za sebe, neboť odpověd českých stran radikálních už známe a ta shoduje se s míněním v lidu českém nejroz- šířenejším, neboť jest v povaze rostoucích stran, že uhodnou vůli vrstev, od jejichž vůle budoucnost jich závisí a ta zní v tomto pří- padě — neobeslat! Poslední mladobole- slavská resoluce národně-sociální strany stojí úplně na stanovisku nejjednoduššího úsudku politické přímé linie: bez zemského sněmu žádná říšská rada. Žadné koncese Němcům za dělnost sněmu českého, žadné smírčí po- kusy a za persekuce českého lidu v českých zemích a v Dolních Rakousích nejostřejší oposici a nutno-li, obstrukci!

Němec Dolní Rakousy

7 article

Formule »žádná říšská rada bez českého sněmu« není původním majetkem radikálních stran ceských, je to mince agrárního ražen a z nedávného poučení ministra mimo službu dra. Pacáka víme, že v rozhodném sledování tohoto hesla dospěla česká strana agrární za spolupůsobení slovinského k obstrukei bez souhlasu mimoobstrukčních stran Slo vanské jednoty, ale za mlčelivého jejího při- hlížení. Zname i obsah, poněkud delficky znějící resoluce téže Jednoty, že obstrukce obstruujících stran jest »konsumována«, ale přes to, že podzimní taktiku nelze napře stanoviti. Jest jisto, že dána jest sama sebou, nedojde li ku pracovnímu zasedání sněmu království českého a že česká strana agrární bude nucena vrátiti se k říšské obstrukci, potrvá-li zemská obstrukce německá. Poně vadž pak zemští Němci žádají za upuštěn od své obstrukce, za přiznání klidného sněmu, za pouhé dovolení jeho konstituování známe výpalně, jest jasno, že strana agrární ma své odstoupení od obstrukce na říšské radě sama zaplatiti svolením ke koncesím, bez nichž Němci sněm ku práci nepustí. Nebylo dosud grotesknější situace nad tuto, již způsobilo junctim obstrukce vídeňské s ob- strukcí pražskou, a kdyby český Vašek sedl na tuto Michlovu vějičku, věru nemusil by se starati o posměch . .. Již tato úvaha by stačila, aby jakýkol i sebe nepatrnější ústupek německým poža davkům sněmovním odklizen byl vůdčí stra nou českou, kterouž dnes bez odporu a při rozeně jest strana v národě nejpočetnější tedy českou agrární stranou do říše nemož ností. Kdyby se tak nestalo, prohrál by především český politický bystrozrak, ale ten není samojediný v sázce.

Pacák Němec Vašek Michlův

8 article

Nezapomínejme, že v ní vězí tentokráte také česká čest politická a sice všecka! Vzdáváme se úmyslně všeho pathosua chceme co nejklidněji posuzovati otázku če- ského dilemmatu, vracejícího se vždycky. kdykoliv se zavadí o otázku smíření, vyrov- nání anebo o dorozumění mezi oběma ná rodnostmi v Čechách, byť jen částečného jako v případě přítomného v řešení záležitosti českého sněmu. Neběží jenom o to, zdal agrární taktická poučka, »beze sněmu žádná říšská rada« a ještě stručnější mladočeský axiom »my můžeme čekat«, mají býti zase odhozeny do politicky fraseologického haram pátí, v němž dozněla již tak mnohá druhdy hromem zvoniva a nyní dávno vyšeptalá fráze.

Čechy

9 article

Nejedná se jenom o to, zdali jest se stanoviska ústavního — i na to udeřeno ne- dávno jistým českým listem — přípustno aby svolání sněmu království českého bylo učiněno závislým na svolení určitě nacionálně- politické jeho strany, jeho menšiny, která neparlamentní cestou domáhá se zajištění politických ústupků, vyhražených automatické likvidaci zemským parlamentem, jenom za tou podmínkou do zasedací síně své vpuště- ného. Nejde už také jenom o to, že tyto po- žadavky ve svém uskutečnění rovnají se su spendování národa v jeho vlasti, snížení jeho na jakýsi pouhý element obyvatelský, jehož práva nesáhají už k historickým a k histo ricko-právním hranicím vlasti, jeho znemuž nění, jeho potupnou disk valifikaci na národ- nost druhé třídy. Ale uvažme, jakými prostředky máme býti k tomu přinucení. Rozpomeňme se na vsechny události od t. zv. soudcovské vzpoury chebské, jíž zasvěcena na věky přeslavná éra koaliční a positivní politiky nového re žimu až po násilné zapečetění české školy v Poštorné. Co jsou slibované Plenerovy škorpiony proti tomuto dření řemenů se ži vého těla národního? Kde je na něm místo, které by nekrvácelo, které by ranou ne- puchlo? Která sehrána majetku národních práv nebyla ještě vypáčena a vykradena?

Plenerův Poštorná

10 article

Ve kterém oboru státní správy nebyli jsme ještě znásilněni na náměsíčné cestě z vlivem a mocí? Máme rozevříti proklatou rubriku »via facti« a znovu vyčítati všechny zlráty v oboru justice, poštovnictví, financí, cel, školství, správy železniční a v oboru ve- řejných i soukromých práv celku i jedinců národa, co do zákona spolkového, spolčova- cího, volného průtahu, nabývání majetku. osvědčování národnosti, volného projevu mi- nění, utrpěně během nedlouhé řádky mě- síců?! Mluvilo se a psalo se zajisté o národu českém, jako ve psí uvedeném a to v do- bách, kdy se nikdo nenadál, že za prahem dvacátého století slovo to v pravém středo věkém smyslu bude na nás Češích uskuteč- něno a to do té úžasné míry, jako jsme se toho stali svědky v říšském sídelním městě a v českých obeích Dolních Rakous?! Může býti kompletnější představy o národu psanců. než jaká uskutečněna na naší vídeňské půl mílionové menšině, na ryze českém obyva- telstvu dolnorakouské Poštorné, na našich menšinách v »uzavřeném územi«.

Čech Dolní Rakousy Poštorná

11 article

Může být projeven českému národu větší despekt než státním strpěním tohot řádění proti pouhé existenci českých lidí tam, kde se to Němcům nelibí, tohoto vzá- jemného slovem, tiskem i obrazem se smlou- vání a podněcování, toho vybízení se něme ckých lovců k dostaveníčkům na Čechy, jako k čekané na zvěř? Podivil by se ještě někdo z nás po tom všem, čeho se dopustily před censurou docela nezávadně »Deutsche Volksblatt«, »Alldeutsches Tagblatt«, »Ost deutsche Rundschau« a všechna ostatní pu- blicistika německá, kdyby listy tyto uveřej nily vypsání cen Volkratu pro Čechy anebo pro Dolní Rakousy na české hlavy?! Je možná ještě důraznější vláda Mommsenova návodu na češké lebky než v těchto dobách? V čem se líší náš osud od osudu poznan- ských Poláků a uherských Slováků a jak daleko máme ještě do osudu maloasijskýci Arménů? A za takového stavu věcí, za takového pokoření národa v bezdno potupy a utrpen ozve se mezi námi hlas: Na Bienerthovy konference musíme jíti, abychom neuvrhli na národ český odium nesmířlivosti! Ve mlátit se máme dáti do konferencí, abychom v nich vydali klíč k nejposlednějšímu želez nému zemskému svému majetku v Čechách !

Němec Mommsenův Polák Slovák Armén Bienerthův Čechy Dolní Rakousy Deutsche Volksblatt Alldeutsches Tagblatt Volkra pro Čechy

12 article

Zatím co na c. k. Wurstelprateru ve Vídni před parterem evropských národů hrajeme úlohu morčete pod palicí šílených Malliků a Wolfů, máme v Čechách vystupo vati v roli mocné strany, která dává na sobě vyprošovati podmínky existence Němců, nebot nemohou prý žíti jinak, než s podmínkou živé oběti českých statisíců a na hrobuch národních menšin v Čechách! »Byt i čest národa!« tak zní jed nací pořad nastávající společné porady če- ských poslanců, jimž bude rokovati o vyho- vění pozvánce Bieneríhově, která po četnické výpravě k zapečetění české školy v Poštorné vypadá jako přání »dobrého dne« našin vůdčím politikům. Jak se rozhodnou naš vůdcové a důvěrníci národa: podle Glabin ského optimismu anebo Stapiňského pessi mismu? XVI. mezinárodní lékařský kongre v Pešti. Z Posti, 1. září 1909. (Původní zpráva »Nár. Listůe.) Sjezd nachází se v plné práci, účast kon gresistů v sezeních neochabuje. Mnohý koryfe vědy již ukončil své výklady a s napjetím sle duje další jednání. Včera promluvil Dayen, kli ník pařížský, o rakovině, dnes projednává se v šesté sekci (vnitřní lékařství) otázka athero sclerosy (zkornatění cév); promluví tu Hucharo

Wolf Němec Bieneríhův Vídeň Čechy Poštorná Pešť

13 article

z Pařiže o thematě: „Atheroselerosa vůbec atheroselerosa srdce zvláště“. Müller, předsed sjezdového výkonného výboru a Kéthy, oba z Pešti, se vysloví rovněž o tomto thematu. Do debaty je přihlášen dr. Truneček z Prahy aj S napjetím se očekává zejtřejší společne sezení, na jehož programu jest „Zánět slepého střeva“. Protialkoholická liga neochabuje ve své ag taci zejména proti známému činu uherského mi nisterstva orby, jež doručuje každému kongresi stovi za účelem reklamy dvě lahvičky (láhvem to nelze nazvati) tokajského vína s příslušnou brožurou. Ministorstvo, jak známo, chce doellit toho, by lékaři ordinovali toto víno jako víno léčivé. Dnes rozdává se před kongresní budovou leták předsednictva Mezinárodního svazu absti nujících lékařů, podepsaný sekretářem Holi tscherem a praesidentem sírem Victorem Hors leyem. Velikou činnost rozvinul Svaz abstinujícíel dělníků, jenž takřka vnucoval všem do soiréo v měsíské redutě spěchajícím na ulicích kolen této budovy „Provolání členům XVI. mezinárod ního lékařského kongresu“. Leták tento zni:

Müller Kéthy Truneček Hors Pešť Praha mezinárodní svaz

14 article

Vážení pánové! S úctou i radostí pozdravujeme Vás, vyni kající bojovníky na poli lékařské vědy a veřej ného zdravotnictví. Dokazujete svojí přítom- noslí, že jste ochotni pro zdravovědu lidstva ke každé oběti. Od vašich porad očekáváme nový pokrok lékařské vědy, jenž má vyvolati zlepšen sociální zdravovědy. Vaše věda vybádala a hlásá, že alkoho lismus jest hlavním zdrojem národy ničicích chorob. Vysvětlili jste nám, jak v nejvyšší miře jest alkohol pomocníkem lidstvo decimující tu- berkulosy, a potomstvo do třetího až čtvrtého pokolení ničící příjice (syfilis). Vaše bádání nás napomíná, že ústavy choromyslných a věznice jsou obývány oběťmi alkoholu. Cenné tyto po- znatky vyzývají každého pro dobrc lidstva zauja- tého k bezohlednému boji proti alkoholu. Tohot boje jest i v Uhrách třeba, neboť — právě jako v jiných zemích — si vyžaduje alkoholismus své sběti měrou úžasnou. Nynější uherský mi- nistr vnitra, hrabě Julius Andrássy, pravil mimo jiné toto: „Alkoholismus jest největším zlem lidstva. Jest tedy naší povinností proti tomuto nebezpečí bojovati, povinností vůči lidstvu i vůči národu. Dosavade se však bohužel v uherském státě ničeho proti tomuto nebezpeči nestalo!“

Julius Andrássy Uhry lékařský věda

15 article

Ale zalm co jeden člen vlády volá po bj proti alkoholu, podporuje současně celá vláda i zákonodárství různými směry produkci alk holu i jeho spotřebu, Ale zákonodárství na návrh této vlády ne dávno kořaleční daň zvýšilo, což mělo za ná sledek, že nejchudší vrstvy národa byly přinu ceny ku požívání toho nejlacinějšího, jedovatým látkami denaturovaného lihu. Jen tak se mohlo státi, že za posledn půl roku, a to v březnu v obci Tótaradác zemřel 14 osob, v Mezökereszleši 12 osob otravou alk holem. V květnu padly za oběť otravě této v Šomoě lippe 4, v Jankóbida 2, v Iámoru u Diósgyäru 8 osob. V červnu měla Pešť 8 připadů úmri z kořalky. A v tentýž den, co jsme měl potěšení uvítati své hosty v naše krásném hlavním městě, roze- střela smrt znovu svoje černá kř

Tótaradác Jankóbida Iámor u Diósgyär

16 article

V drobném prodeji ranni čislo o sobö .. . . . . za lh večerni Ve Mliálkách na venkova ranní čialo . . . . . . . 10 večorni . . . . . . . . 5b lnseráty platí se hotově napřed. Předplseení a Inserty admenistrace v Marianské ul., a Tam nacházeií se též rédakcu, tiakárna a papodice „Národních Li stů- Rukopisy sa novracsjl

17 article

dla. V nejbližší blízkosti, v Pilis vörösváru, zahynulo akutní otra- vou alkoholovou 7 osob, mezi ni- miž i kojenec, sotva paťnácti- měsíční. Pochopíte tudíž úžas celého národo uher ského, který byl vyvolán bezměrným pobloudě- ním alkoholického kapitálu, když týž Vás, zá- stupce lékařských věd, chce zneužiti k reklamě pro požívání lihovin. Chtějí tim poukázati na užitek z požitku lihovin, kdyžtě vy nejvíce vy- nikajíci z lékařských autorit se oddáváte ostenta- tivně a slavnostně požitku alkoholu. Žádáme vás tudiž, vážení pánové, abyste odmítli pozvání všech producentů cognaku, šam- paňského, piva i vína. A vyhovite-li přece z zdvořilosti těmto pozváním, prosíme, byste se lihovin zdrželi. Považte, vážení pánové, že vám zadarmo poskytnutý alkohol musí ubohý národ uherský draho zaplatiti svým zdravím a životem Z týchž ohledů vás dále žádáme, abyste odmíuli i při slavnostních přijetích podávané lihoviny. Dáte tím protialkoholové propagandě do ruky mocnou zbraň, a posloužite zároveň i všeobec- němu zdravotnictví. To od vás očekávámel Pešť, srpen 1909.

Pešť stupce lékařský věda

18 article

S pozdravem nejuctivějším Svaz abstinujících dělníků.“ Jistě nikdo neupře vážnosti tomuto význam nému projevu. Zdá se, že projev ten došel aspoň částečného povšimnutí a že nezklamal, nebot včerejší prohlídky akciového pivovaru ve Stein bruchu se zúčastnilo poměrně velice málo kon- gresistů, totiž pouze asi 80, ačkoli tam byly vy- konány přípravy — jak jsem od účastníka do- slechl — aspoň pro 3—400. Ne takový účine se objevil při slavnostním pozdravném a uvíta- cím večírku. Na dnešek večer svolává zdejší sociálně- demokratická strana na 8. hod. večerní do In timního divadla (dům Guttenbergův) veřejnou schůzi, na jejímž programu se nachází themaá „Zdravotní poměry Uher“, Ke schůzi té jsou kongresisté pozváni. Zde zvíme rub magyar- országu, doposavad nám byl ukazován jen lie, a sice líc velice světlý. Neopomeneme o tom re- forovati.

Stein Guttenbergův Uhry demokratický strana Ina timní divadlo

19 article

Selhala-li návštěva pivovaru, skvostně se vydařila za to návštěva městské vodárny. Zde vskutku se může Pešť něčím pochlubiti, a slušt jen lilovati, že naše král. hlavní město Praha nemůže dojíti tak snadného rozřošení vodní otázky, jako se to podařilo Pešti. Zdejší vodárna je totiž umístěna nad Peští (asi 12 km.); voda se čerpá z 82 studní, založených na samém le- vém břehu Dunaje a na přilehlých dvou ostrovech. Studny jsou různé hloubky, kolem 15 m.; jsou ve štěrkovitém útvaru a negativním tlakem z nich se čerpá voda do centrální vodárny, kde mo- hutné Worthingtonovy a Langovy pumpy ji tlačí do města. Studny tyto dodávají denně průměrně 150.000 m2 vody absolutně bezvadné. Nenl třeba žádných filtrů, voda obsahuje v 1mm' pouze asi 100—150 nechoroboplodných zárod- ků. Celé zařízení, jež se může zvětšovati a je- hož maximální dnešní výkonnost jest asi 250.000 m', stálo celkem asi 10,700.000 K. Město odvezlo kongresisty zvláštním parníkem na němž dávali úřadníci městšti přislušné infor- mace. Po malém, přesně ohraničeném občerst-

Worthingtonův Langův Pešť Praha Dunaj km mm

20 title

FEUILLETON.

21 article Literatura.

Literatura. Badání o M. Janu Husovi. Rychle přibližující se pělistyleté výročí upálení Husova jeví se i na poli vědeckém Jest čestnou povinnosti českých učencův, aby do r. 1915 bylo opatřeno úplné vydání českých spisů velikého mistra způsobem dnešnímu stavu vědy vyhovujícím a také žádáme si jasného obrazu životní činnosti jeho. V této příčině stojí v popředl prof dr. Václav Flajšhans, jemuž také děkujeme za nejlepší populární ži- votopis Husův. S obdivuhodnou pili i energi bádá dr. Flajšhans ve všech domácích i zahra- ničních arebivech a knihovnách po Husových rukopisích a po starších spisích, k jeho životu hledicích, a každé chvile předkládá veřejnost nové utěšené výsledky snahy své. Nejnovějí uveřejňuje dr. Flajshans ve Véslníku České Akademie XVII. zajímavou zprávu o Bohemikách praemon-trát-kého kláštera Drkolny (Schläg) v Horních Rakousích, který uchovává ve své knihovně přes sto českých rukopisů ze XIV. XV. stol., mezi nimi deset rukopisů Husových (Gesta Christi, Sermones de Sanctis, Passio Christi a různá kázání Husova ve třech svaz- eích). Sermones de Sanctis psány jsou r. 1409 a representují tudiž nejstarší rukopis Husovy Postilly sváteční.

M Hus Husův doktor Flajšhans Christ Sanctis Horní Rakousy svazee Véslník Český akademie Drkolna Sermone jít Sanctis Passio Christ

22 article

Ve Věstníku České Akademie XVIII. uve- řejněna významná stsť Flajshansova »Husovi učitelé.« Otázka o tom, odkud Hus nabyl svého vědackého vzdělání, jest velmi důležita a zod- povědění její rozřeší i, byl-li a jakou měrou Hus závislý na Wichffovi. Dr. Flajšhans jal se kriticky zkoumati vlastní slova Husova, prone- sená při památce úmrti Karla IV. r. 1.409. kdež uvádí Hus řadu jmen a označuje je slovy »magistri nostri, s. theol. professores.« Flajš- hans srovnává všechny zprávy o mužích Husem jmenovaných, prokazuje, že většinou byli pů- vodu českého, ale učitelem Husovým z nich byl jediný Stanislav ze Znojma, stoupenec Wi- chffův, jehož »synem« byl i zván. Od tohoto Stanisava přejal Hus viclefství; z ostatních mistrů imenovaných mohl býti učitelem Huso- vým jediné ješté Štěpán z Kolina, rovněž vikle- fovec. Byl tudiž Hus oddán Wichffovu směru již od dob svých studií a vědecký jeho vývoj byl zeela samostatný, neboť budoval na zákla dech, které v mysli jeho položili čeští učenci čeští prof-soř.

Flajshansův Hus doktor Flajšhans Husův Karel Iva Stanislav Štěpán Wichffův Znojmo Kolina Český akademie XVIII

23 article

Naše k nih v. * Dr. Václav Flajshans, Česká při- sloví. Sblrka přísloví, průpovědi pořekadel lidu českého v Čech á ch na Moravé a ve Slezsku. Vydávají spo lečně Česká Akademie a Fr. Šimáček. V Praze 1909. Soujem přísloví, průpovědí a pořekadel ná roda kteréhokoli, u nás po příkladu F. L. Čela- kovského zvaný mudroslovim, dovoluje oceňo vati vzdělanost jednotlivých národů mezi sebou a poskytuje vzácný materiál jazykový. Odtu snaha národů vzdělaných poříditi sbírky příslovi. již u nás uplatňoval již básník »Růže stolisté« n základě starším, sbírky Srncovy ze XVI. a Dobrov- ského z XVIII st, rozhojněném citáty ze Slovníku Jungmannova přejatými. Než tento základ dávno již seznán nedostatečným, když přebohaté lite rární a jazykové zdroje na den vyneseny a vše- chen téměř rukopisný poklad český probádán. A tu nikdo není způsobilejším k úloze, vydat sbírku českých přísloví, nad prof. Flajšhansa. jemuž nikdo nemůže upřiti největší přehled ve starších dobách českého písemnictví.

doktor Flajshans Český Šimáček stolistý Srncův Jungmannův profesor Flajšhansa Čechy Slezsko Francie Praha Dobrovský

24 article

Dr. Flajshans vykonal v krátké dobé dílo, z něhož budou vážiti ještě pozdní věky. S úžas nou pili probádal všechny prameny jazy kové od dob nejstarších až po koryfee našich dnův. a snesl nesmírný materiál, který upravil dle určitých hesel, věcně i formálně vytříbil, obsažné vyložil a srovnal s analogickými zjevy jino- národními, zvláště jinoslovanskými. K úhrnnému vydání volil praktickou cestu lexikální, kteráž usnadňuje užívání, spolu i s různostmi tisku. oku lahodíeími. Každý údaj svědomitě opatřen citátem, začasté i cizojazyčným. Co tu vzáe ného poznání lidového! Co jadrné, ryzí pravdy svědělcí o počestnosti předků našich! Vezměme heslo »dědie«, k němuž uvedena dvě příslovít »když dědic pláče, v srdci se směje«, a »statku zle dobytého třeti dědie nepožívá«. Jak se toto druhé přislovi srovnává se známým »železnýme zákonem národních hospodárů, tvrdicich, že jměn

doktor Flajshans

25 article

náhle nabyté nepřetrvá pohromadé třetí pokolen svého původce. Posud vydány sešity dva ve velikém dvou sloupcovém formátě, prvý až po heslo »dáti« druhý až po »Herodesovský«. * Pavel a Viktor Margueritte: No ženy. Přeložila Olga Fastrová. Nákladem Šimáčka v Praze. K 2.40. Povídky bratří Marguerittových dobyly si již dávno záliby našich čtenářů. Jejich tvorby jsou skvě- lými ukázkami moderního francouzského románu se všemi přednostmi duchaplného a uměleckého vkusu beze vší řemeslně šablonovitosti. Všecka bída a všecka nádhera Paříže obráží s s reální životností v nově přeložené knize obou autorů; scény roztomile poctické, napinavé a váš- nivé střídají se a zachvacují čtenáře nejvyšším inter- esem až do konce. Román bude zvláště zajímati čtenářstvo dam ské; jsouť v něm líčeny a ostře prokresleny duše žen, prosycené moderními, namnoze zcela originál- ními názory a to v nových barvách, světlech vůních. Mistrné líčení je prosto všech nepravděpodob- ných exotičností a přece má zase svole psychologické a umělecké hlubiny a je takřka prosyceno jemnou duševní esenci. Naše překladová literatura je opravdu obohacen novou knihou slavné dvojicel Český překlad vyhovuje v každém směru

Pavel Margueritte Fastrová Marguerittový Praha Paříž

26 article

* Paul Hervieu: Zrádné Alpy. Přeložil M lan Novotný. Nakladatel J. R. Vilimek v Praze K 2.50. Dramatícký spisovatel a novelista Paul He vieu, člen francouzské akademie, vyličuje v ně kolika povídkách příhody z vysokých Alp, „malá dra- mata“, jež svou silou čienáře přímo magnetisují. Alpští obři, moře a poušť mají něco tajemn společného. Lákají člověka neodolatelnou magickou mocí ve své končiny a každoročně dávají si platit krvavou daň. Je dostatecně známo, jaká spousta turistů e rok Alpy navštěvuje, je známo, jaké nebezpečí, jak záludy očskávají člověka na skalnatých srázech ledovcích velehor — a přece, jako na vzdory četným katastrofám, stoupá stále počel jich navštěvovatelů . Veliká, nahá příroda alpská láká nováčka a ti více láká toho, kdo se jí jednou pokochal. Ten vrac- se k ní vždy znovu a znovu. Jsou turisté, kteří vyhledávají schválně nebez pečné výstupy po stezkách co možno srázných, kde příšera hrůzy číhá za každým balvanem a zeje z ka ždé průrvy ledovce. Alpský svět má svoje rázovité lidské typy K nim náleží v prvé řadě vůdcové. Tito hrdinov poctiví, nade vše stateční a svým chráněncům j smrti oddaní, tvoři hlavní jádro figur povídek IMer vleuových

Hervieu M Novotná Vilimek Paul He Praha vysoký Alpy zrádný Alpa

27 article

Co horal, to muž, co vůdce, to poctivec a hrdin Drsná příroda, s níž horal od svého dělství učí s zápasiti, vybuduje nejen ocelové svaly a nervy, ale i žulový charakter A takové povahy líčí autor ve svých novellácl jež přímo drásají duši svou pravdivou tragičností. V první povídce, pojmenované „Zrádné Alpy vykreslil spisovatel katastrofu při výstupu na Mont Blanc. Nervy čtenáře napíná až k prasknutí, úchvat né scenorie přírodní, skizzované uměleckou rukou oživují celý, jinak jednoduchý děj a konec je drtiv drama. Ale oslňující ledová nádhera Mont-Blanc láká dále nové oběti Jiná povídka: „Tajemství spodního ledovee charakterisuje život horalů-vůdců. Při jednom vze stupu zahynul turista, slitiv se do ledovcové trhliny Vůdce vrátil se sám. A byl pak obviněn, že zabi a oloupil svého svěřence. Byl souzen. Vina mu sic neprokázána, ale byl zbaven vůdcovství a stal se pouhým nosičem A po šedesáti letech nalezl obviněný, teď de- vadesátiletý stařec, neporušenou mrtvolu svého svě- řence v ledovci, který zvolna se pošinoval až k chý- ži bývalého vůdce Šedesát let strašného lidského utrpení narýsovai tu autor sice jen v konturách, ale ostře a hluboc psychologicky. A tak v každé povídce nalezne čtenář nějak malé drama, které má svoji zvláštní suggestivnos velebou prostředí, v němž se odehrává. Kniha „Zrádné Alpy“ je ze starších splsů Pau la Hervieua, je však od počátku do konce umě- lecky založena a tvoří cenné číslo v řadě přelože- ných děl z francouzské belletrie. Dílko je přeložene velmi pečlivě.

Mont Blanc Pau le Hervieua MontBlanc zrádný Alpa

28 article

* Otto Nordenskjöld: K jižní točně. Díll Překlad redigoval dr. J. Guth. Praha, Otto Již fysikové XVII. st. byli přesvědčeni, že po zákonu světové rovnováhy proti spoustě pevniny na severní polokouli hledati jest pevnínu podobné ve- likosti na polokouli jižní, a poněvadž tehdy známe částky jižní Ameriky, Mriky a Australie velikost svou rovnaly se sotva části severní pevniny, předpo- kládali velikou pevninu kol jižní točny. Za nejnověj- ších dob nabývala vrchu domněnka, z různých zje- vův a analogií čerpaná, že existuje uvnitř antarkti- ckého území veliká souvislá pevnina, jejíž zevní, le- dem krytě pobřeží tvoří ony země, jež jsme dosue poznali,.. území několikrát větší Gronska a tady uvnitř bylo by místa dost pro kraje, na nichž silnější teplo sluneční zároveň s menšími prškami připoušti nejenom možnost tání sněhu, ale také možnost vý- voje vegelace mnohem bohatší, než jaká je nám do- posud známa z těchto puslých končin země. Veškero jižní studené pásmo kromě některých pohřeží Země Wilkesovy a Země Viktoriiny na jihu austrálském bylo dosud územím neprobádaným, proto thoorie výše uvedená podnitila za let právě minulých některé výpravy za objasněním velikého otazníku antavktického, Němce Ericha Drygalského na jih

Nordenskjöld doktor J Guth Otta Wilkesův Viktoriin Němec Drygalský Praha jižní Amerika Austrálie

29 article

Afriky, Angličana R. Scotla na jihu australském a r. 190l výpravu švédské lodi „Antarktik“ na jihu Ameriky, jejíž vědecké vedení ujal synovec slavného objevitele „severovýchodní pasáže“, docení dr Otto Nordenskjold. Po dvou strastných letech, prožitých ve věčném sněhu a ledu, v říši tučňáků, kormora- náv a tulehů, vrátila se výprava šťastně, ale na cizí lodi, a dr. Nordenskjöld a jeho soudruzi J. Gunnar Andensson. C. A. Larzen a K. Skottsberg popílili si, aby podali dychtivému vzdělanému světu účet z vý- zkumné cesty své. Nordenskjöld líčí výpravu po zemi, již s některými soudruhy podnikl ze zimní stanice, Andersson pak a Larsen osudy lodi až do zkázy její skrze ledy. Kdo pohrouží se do velmi zajímavé četby díla tohoto, pěkně na jazyk český vyloženého, a kdo srov- ná je s podníky Nansenovým a Sverdrupovým, tomu zajistě v mysli oživí se vzpomínka dávných nor- mannských Vikingův a jejich dobrodružných objev- ných plaveb z Norska a z Islandu. Změnily se doby i Normanné osvojili si vzdělanost a sice měrou zna- menitou, ale v žilách jejich stále ještě táž proudí krev, která kol r. 1000 po Kr. šířila známost země- pisnou do Gronska a Severní Ameriky. Jen prostřed- ky se zmněnily. Moderní Viking vychází z duševních středů skandinavských v Upsale, Lundě a Christianii. vyzbrojen jsa nejmoderněji vším arsenálem věde: ckým, který spojen jsa s jeho odvahou a chladno- krevností, přemáhá veškery překážky, úpornou př- rodou kladené. A při tom Nansen i Nordenskjöld i nejvážnějších chvílích, kdy osud metá los o život jejich, vzpomínají své daleké vlasti a jsou nadšeni. když opět po dlcuhé době k uchu jejich zalétne la- hodný hlahol mluvy mateřské.

Angličan R Scotl Nordenskjold doktor J Andensson K Skottsberg Andersson Larsen Nansenův Sverdrupův Vikingův Kristus Viking Nansen Afrika Amerika Norsko Island Gronsko severní Amerika Christiania

30 article

Z cizích literatur. * HI. G. Wells: First and last things. Tauchnitz Edition. Vol. 41 29. »První a poslední věci« zove se nejno- vější kniha proslulého spisovatele imaginačních fantastických románů. Svými posledněji vydanými knihami, jako »A nticipalionse (Předtuchy), »T he Future in America« (Budoucnost v Americe). »New Worlds for old« (Nové svěly za staré) atd. stal se Welis jednak prorokem budoucna, dedukuje duchaplně ze stávajícího rozvoje lidstv vývoj příští, jednak ostrovtipným filosofem a mateurem (jak si sám říká), jenž pitvá nemilo- srdně moderní dobu a její předsudky i přednosti. V nové knize H. G. Welisa jeví se teprve jeho úžasná analysující schopnost, která dovede všecko s podivuhodnou snadností rozčleňovati až do atomu. Třeba bychom nesouhlasili všude a ve všem s jeho vývody, dlažno přece hned z počátku říci, že stejně oslňuje svou fikcí fantastickou, vědecky zbarvenou, jako průzračností své vážné filosofie. V předmluvě uvádí, jak jeho nový spis povstal. S několika svými přáteli umluvil se, že každý z nich bude krátce definovat, jak se divá na svět, na život na dobro a zlo atd. Autor poznal však, že to nelze

G Wells H G Weliso Amerika Tauchnitz Edition First and last thing Future in Amerika New World fórum old