1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 10. července 1913.
Praha
4
article
Naranní avečerní listy
předplácí se
V Praze v administraciz
na měsle
na čtvrt leta . . . . s k —
s dvojí donáškou
na měsle.
na čtvrt lota : . . . 7 kel
ve filiAlkách
na měsle
nésto. Polton 2 K B0
na čtvrt ista ! . . . 9 K eo
dvoji zásilkou
aěsl
S K B0 h
na vr ieta : . . H k aboh
Praha
5
article
Vecerní v
Vecerní v
damí.
V drobném prodeji
ranní čislo o sobě . za 8h
vočorní
. . . . za dh
Ve dliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . 10k
večerní
lnseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijima
administrace v Marianské ul.,s
Tam nacházejí se tái
redakce, tiskárna a sxpedlee
„Národních Llstů“
Rukopiay se navracel
národní Llstus
6
article
V Praze, 10. července.
Jistých zpráv z bojiště dosud není, ale zdá
se, že není příčiny nedůvěřovati zprávám, po-
cházejícím ze srbského úřadního pramene.
protože bulharská telegrafní kancelář ještě pře-
devčírem horlivě polemisovala se srbskou te-
legrafní kanceláři, ale včera prohlásila, že až
do rozhodného boje nebude nic sdělovat. To
je nepřímé přiznání, že proti srbským zprávám
nemá nic dobrého, co by sdělila, a potvrzovati
bulharské neúspěchy nechce.
Naše vídeňská c. a k. literární kancelá
se nedává ani vynucenou mlčelivostí bulhar-
ské kanceláře zmásti a informuje veřejnost
stále stejně horlivě ve smyslu přání, které
chová náš zahraniční úřad. Není divu, že toto
přizpůsobování faktů neschopnosti naší diplo-
macie rozčiluje všechny věrné čtenáře zpráv
c. a k. literární kanceláře a že včera „Vos-
sische Ztg.“ překypěla míra trpělivosti, kterou
dosud projevovala s krajní horlivostí a oběta-
vosti svých vídeňských zasílatelů zpráv c. ak
literární kanceláře. Ano, tam jsme dospěli se
zprávami našeho zahraničního úřadu, že se
dnes říká: „Vídeňská zpráva, nespolehlivá
„Zeit“ ke zdreujícímu úsudku „Vossische
Zeitung“ o vídeňském zpravodajství a stálých
nezdarech c. a k. zahraničního úřadu pozna-
menává štiplavě, že tato charakteristika platí
v prvé řadě samé „Vossische Zeitung“. I nej-
prolhanější vídeňské listy ve lhaní byly překo-
nány od „Vossische Zeitung“; který list oti-
skoval v té míře výmysly c. a k. literární kan-
celáře za aféry Prochaskovy a podobných
příležitostech?
zprával“
Praha
Vos
Prochaskův
Vossische Zeitung
7
article
Ostatně druhý poloúřadní informační pra-
men vídeňský „Militárische Rundschau“, vy-
dávaný při ministerstvu vojenství, aby rychleji
zpravoval o válečných událostech, opozdil se
s oznámením vrchního velitelství Radka Dmi-
trijeva jen o tři dni a se zprávou o opětném
dobytí Krivolaku Srby jen o dva dni.
Zaujatost zahraničních a vojenských úřadů
pro vítězství bulharská je sice důkazem do-
brého přátelství, ale — magis amica veritas,
pravda nade vše. „Militärische Rundschau“
pod tlakem událostí přiznává, že v centru nad
Bregalnicí a Vardarem Bulhaři byli zatlačeni
Nynější válečná situace jest přízniva pro
Bulhary jen na severním bojišti, podél starýcl
hranic srbsko-bulharských, kde Bulhaři doby“
města Kňaževce. U Pirota a Zaječan, které
jsou opevněny, se již Bulhaři se Srby potýkají.
Na této čáře mají prý Bulhaři 120.000 mužů
proti 75.000 Srbům. Co se děje se záhadnými
14.000 u Vranje, kteří měli míti úkol jako
10.000 „nesmrtelných“ u Thermopyl zaskočití
z týlu srbskou armádu na Ovčím poli, nev
Srbské zprávy obšírně vykládají o tom,
jak v prvé chvíli nočního bulharského útoku
byli Srbové zatlačeni místy až 30 km, ale
potom se vzchopili, zahnali zase Bulhary za
řeku a v šestitýdenním úporném boji dobyl
Kočan a vrchů, ovládaných tento pohraniční
kraj Rajčaného vrchu a Rujenu i Osogovské
planiny, čím skoro přerušili přímý styk pro-
střední bulharské armády s Küstendílem. Oko-
lo Careva sela, západně od Kočan, kam a
couvli Bulhaří, a na planině Plačkavici šikuj
se Bulhaři jen k novým bojům, měníce patrně
na levém křídle front k jihu, proti Řekům, kteř
prý kvapně se blíží ke svým srbským spojen-
cům a dle některých zpráv jsou s nimi už v
styku.
se nic.
Radek
Srba
Bulhar
Zaječan
Kočan
Plačkavice
Řek
Bregalnica
Kňaževka
Thermopyly
Rajčaný vrch
Kočan
Militárische Rundschau
u Vranje
km
8
article
Situace tato je pro bulharské vojsko
opravdu nebezpečná. Jen rychlé úspěchy
mohou Bulhary zachránit. Jinak budou nu-
cena děla umlknout a promluví opět diplo-
maté. Církulární nota bulharská, poslaná všem
státům, svědčila by o tom, že v Sofiji nedívají
se růžově na své postavení a hledají východ
z nouze.
Bulhar
9
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Bulharsko žádá za ruské zprostředkování.
Z Petrohradu, 10. července. Tvrdí se tu
že bulharský vyslanec Bobčev se dostavilk
ministrovi zahraničních záležitostí se žádosti
aby Rusko zprostředkovalo mír a vyrovnán
sporu Bulharska se Srbskem a Řeckem.
Bulharský král Ferdinand prý nechce již
pokračovati ve válce.
Z Paříže, 10. července. „Figaro“ uveřej-
ňuje telegram z Petrohradu: V důtklivé pro-
sbě, kterou vznesl bulharský zástupce v Pe-
trohradě jménem krále Ferdinanda na cara
Mikuláše, bylo sděleno, že král Ferdi-
nand propustil generála Savova,
poněvadž tento jest vinen překročením srb-
ských hranic a že král Ferdinand jest odho-
dlán nepokračovati ve válce, Srby a
Řeky Bulharům vnucené. Proto dal armá-
dě rozkaz, aby na celé frontě
ustoupila.
Ruská vláda podnikla na toto prohlášení
nové kroky za účelem okamžitého přerušení
nepřátelství a ustavení nového balkánského
svazu. Přistoupením Rumunska má býti bal-
kánský svaz rozšířen na 5 států. Rusko žádá
za tím účelem od Bulharska, aby přiznalo Ru-
munsku žádané ústupky ohledně území mezi
Turtukají a Balčikem a pracuje v Sofiji za tím
cilem, aby král Ferdinand přípustil společné
hranice srbako-řecké v Makedonií.
Bulharsko navrhne klid zbraní.
Z Vídně, 10. července. Večerní „Frem-
denblatt“ uveřejňuje telegram z Petrohra-
du — zpráva pochází však patrně z Víd-
ně —: Ve zdejších informovaných kruzích
se proslýchá, že Bulharsko, poslechnuvší
rady Ruska, chce Srbsku a Řecku na-
vrhnouti klid zbraní.
Ferdinand
Figaro
Mikuláš
Savův
Srba
Řek
Bulhar
Bulharsko
Petrohrad
Rusko
Srbsko
Řecko
Paříž
Rumunsko
Turtukat
Balčik
Makedonie
Vídeň
Petrohr
10
article
Také Francie doporučuje zastavení bojů.
Z Paříže, 10. července. »Matin« oznamuje, z
mínistr zahraničních záležitostí Pichon uloži
Irancouzskému vyslanci v Sofiji, aby bulharské vlá-
dě doporučil co nejvřeleji, aby se za účelem zasta-
vení nepřátelství dohodla se se svými odpůrci. „Ma-
tin“ se domnívá, že vyslanci ostatních velmocí za-
kročili v Sofiji ve stejném smyslu.
O rumunsko-bulharském vyjednávání.
Z Londýna, 10. července. [„N. Fr. Pr. “1) O
rumunsko-bulharském vyjednávání sděluje se
s vynikající strany diplomatické: Vyjednává-
ní začalo tím, že Rakousko-Uhersko,
prozkoumavši napřed půdu v Bukurešti a So-
fiji, nabidlo oběma vládám své do-
bré služby, které spočívaly v podstatě
tom, že Rakousko-Uhersko bylo ochotno
sprostředkovati diplomatické vy-
jednávánímezi Bukureští a Sofijí,
které nemohlo se přímo již konati. Rakousko-
Uhersko se přirozeně s tím nespokojilo,
nýbrž podporováno Německem a Italií, r adi-
lo v Bukurešti a Sofiji stále a stá-
lekesmířlivosti a dohodě.
Vyjednávání zahájeno bylo tím, že Bul-
harsko otázalo se prostřednictvím Rakousko-
Uherska v Bukurešti, jaké jsou podmín-
ky Rumunska, při čemž současně připo-
jilo, aby Rumunsko své požadavky příliš ne-
stupňovalo. Rumunsko odpovědělo
rovněž prostřednictvím Rakou-
sko-Uherska tím, že Bulharsko vyzvalo,
by sdělilo, co Bulharsko chce povoliti a připo-
jilo, že Bulharsko nesmí své ústupky příliš níz-
ko vyměřiti.
Irancouzský
Francie
Paříž
Ma
Londýn
RakouskoUhersko
Bukurešť
Rakousko
Uhersko
Německo
Italia
Rumunsko
Bulharsko
Matin
RakaskýUhersko
11
article
Odpověď Bulharska na tento
dotaz dosud nedošla. Mezitím pokra-
čuje mobilisace rumunské armády a musí se z
to míti, že, jakmile bude skončena, Rumun-
sko, anižbyještě vyčkalo odpovč-
dize Sofije, oznámísvépožadavky
a prohlásí, že Bulharsko musí říci: „ano“ nebo
„ne“ a že při zamítnutí rumunská
armádavtrhne do Bulharska.
Rumunsko proti bulharské hegemonií.
Z Londýna, 10. července. („N. F. P.“) Vy-
práví se zde, že Rumunsko oznámilo velmo-
cem, že by každé rozšíření bulharského úze-
mí na západ od údolí vardarského považovalo
za zřízení bulharské hegemonie a za věc ne-
srovnatelnou s rumunskými zájmy.
Rumun
Bulharsko
Rumunsko
Londýn
12
article
Moratorium v Rumunsku.
Z Bukurešti, 10. července. („Fremdbl.“
Finanční a obchodní kruhy zabývají se otáz-
kou moratoria. Soudí se, že moratoriu sotva
se bude lze vyhnouti, protože četné osoby, do
zbraně povolané, mají směnečné závazky, kte-
ré nemohly by nyní splniti.
Bulharské zprávy o bulharských úspěších.
Ze Sofije, 9. července. (Bul. tel. ag.) Bul-
harské vojsko docililo dnes na celé bitevní
čáře značných úspěchů. Všechny útoky Srb
na frontě Sultan Tepe-Patarica byly odraženy
s obrovskými ztrátami Srbů. Bulhaři podniklí
pak protiútok a zahnalí na útěk Srby, kteří
ustoupili ke Krivé Palance. O Kočany se zou-
fale bojuje. Také tu bylí Srbové odražení se
značnými ztrátami, načež přešla 7. bulharská
divise k ofensivě. Útoky levého řeckého křídla
severně od Dojranu byly rovněž odraženys
velkými ztrátami Řeků. Na východě na pravém
břehu Strumy operují řecké sbory slabě.
Ze Sofije, 10. července. Podle zpráv mi-
nisterstva vojenství, které byly dnes vyhlá-
šeny, jest stav bulharské armády příznivý.
Také generál Ivanov ohlašuje úspěchy proti
řeckému vojsku u Dojranu. Též operace Bul-
harů na severních bojištích vyhlašovány jsou
jako veskrze úspěšné. Poblíže Kočan odrazili
Bulhaři sebské vojsko bodákovým útokem.
Zvláště prý se při tom vyznamenala rilská
divise. Pokusy srbské protiofensivy úplně se-
lhaly. Bulharské vojsko stíhá nepřítele, který
utrpěl těžké porážky u Sultan-tepe u Egr
Palanky. Bulharské ztráty se neudávají. Listy
v Sofiji kromě úřadních publikací neuveřej-
ňují žádných jiných zpráv. Ve vládních zprá-
vách vykládá se situace v ten rozum, že Bl-
harsko, i když jeho zbraně budou míti úspěchy
situaci nepřepne a bude se opírati jen o poža-
davky smlouvy srbsko-bulharské.
Srb
Srba
Bulhar
Kočan
Dojran
Řek
Ivanov
Rumunsko
Bukurešť
Sofijá
Krivoj Palance
Sultan
Sultan Tep
13
article
Poslední výzva bulharská.
Ze Solije, 10. července. Bulharská vláda
povolala nyní do zbraní také záložníky více
než 45 let staré. Tolikéž byli k službě pova-
láni muží, dříve od vojenské povinnosti osvo-
bození.
Srbské a řecké zprávy o bulharských
nezdarech a ústupech.
Z Bělehradu, 9. července. (K. k.) Dle
úřadní zprávy bylo bulharské voj-
sko, vníknuvší do Kňaževče, úpl-
ně rozprášeno. Útok u Vlašiny by
odražen. Jedna bulharská švadrona byla
zajata a ukořistěn oddíl kulometů. Bulhar-
ská armáda generála Kovačev
ustupuje částečně směrem k Dum-
nici, z částí k Peče vu.
Z Bělehradu, 9. července. (K. k.) Po krát-
kém boji dobyli Srbové Radovište
a Řekové Petriče a Strumnice.
Bulharská armáda ustupuje ve
zděšeném útěku směrem k Plasko-
vické planině.
Z Athén, 9. července. (K. k.) „A genc
d'Athénes“ dovídá se ze spolehlivého pra-
mene, že Bulhaři vyklidili Kavalu.
Proslýchá se, že Bulhaří odtáhl
z Dedeaga če.
Z Vídně, 10. července. Zdejší srbské vy-
slanectví obdrželo tuto depeší: Útok, jejž za-
hájili Bulhaři na jihu u Zajčaru, byl úplně od-
ražen, při čemž Bulhaři utrpěli veliké ztráty
Také útoky na Vlasinu byly vítězně odra
ženy.
Z Bělehradu, 9. července. (K. k.) Srbská tisko-
vá kancelář sděluje: Bulhaři pokračují v ústupu,
sledováni v patách naším vojskem, které jim ne-
dopřává oddechu. Dle oficiální zprávy chtěli Bul-
haři na ústupu ze Štipu učiniti pokus, klásti od-
por v Radovišti, opustilí však město, když se bylo
přibližilo naše vojsko, jež pak Radoviště obsadilo,
Radoviště, důležitý strategický bod, bylo dosu
sidlem hlavního stanu štábu čtvrté bulharské ar-
mády. Obyvatelstvo vřele naše vojsko uvítalo.
Bulhar
Kovačev
Srba
Radovsát
Řek
Petrič
Strumnice
Athénes
Bulhařit
Zajčar
Solija
Bělehrad
Kňaževč
Plasko
Atény
Vídeň
Radovišť
Radoviště
14
article
Bulhaři vzali na překotném útěku s sebou jen nej-
nutnější. Pušky i se střelivem, potraviny i dělo-
střelecké náboje naznačují cestu jejich útěku.
Z Bělehradu, 9. července. (K. k.) Srbská tisko.
vá kancelář oznamuje: Dnes odpoledne obsadila
srbská jízda, pronásledujíc rozprášenou čtvrtou
bulharskou armádu, Radoviště. Nepřítel ustupuje
v největším zmatku a nepořádku, aniž kladl nej-
menší odpor. Bulhaři neměli na útěku času pohřbí-
ti své padlé důstojníky a vojáky, jakž dokazuje
také velký počet mrtvol, nalezených ve starých
posicích Bulharů ve Štipu.
Z Bělehradu, 9. července. (K. k.) Srbská lisko-
vá kancelář sděluje: Všechny útoky Bulharů na
srbsko-bulharských hranicích mezi Zaječarem a
Pírotem byly úplně odraženy. Útok na Knjazevaca
jeho posádku byl možným pouze vzhledem k ne-
patrnému srbskému mužstvu ve městě, a když do-
šly posily, podařílo se útočícího nepřítele odraziti
a úplně potříti. Vysláním posil stala se nutná o-
patření, aby se zabránilo opětným takovým pře-
padům. U Vlašiny odrazilo srbské vojsko nepříte-
le. Byl ukořistěn oddíl kulometů a zajato 80 jezd-
ců. Nyní není již jediného bulharského vojáka na
srbské půdě.
Pašič předpovídá krátké už jenom boje.
Z Bělehradu, 10. července. („Zeit“.) Mi-
nisterský předseda Pašič prohlásil v roz-
mluvě, že vojenské poměry jsou pro Srbsko
krajně příznivy. Nyní — pravil — má slovo
vojsko a nikoli politikové. Proto také nyní
jeví se v politice klid. Boje — soudí Pašič —
již v krátké době budou skončeny.
Bulhar
Pašič
Bělehrad
Zaječar
Srbsko
15
article
Umožněné spojení vojska srbského s řeckým.
Z Londýna, 10. července. „Daily Tele-
graph“ uveřejňuje telegram ze Skoplje: Po-
stup bulharské armády úplně uvázl. Bulhaři
v naprostém útěku ustupují na bulharské úze-
mí. Opětným zabráním Štipu srbským vojskem
umožněno spojení srbských vojsk s řeckými.
k čemuž dojde v několika dnech u Krivolce.
Spojenci budou moci potom postupovati spo-
lečně proti Kočaně a Kystendilu, aniž by se
obávali, že pravé jejich křídlo bude obtěžo-
váno armádou generala Kovačeva. Počasí jest
neobyčejně horké a cholery přibývá.
Anglická zpráva o řeckém úspěchu.
Z Londýna, 10. července. Zvláštní kore-
spondent „Daily Telegraphu“ telegrafuje své-
mu listu z řecko-bulharského bojiště: Byl
jsem v Lahaně, kde byil Bulhaři úplně pora-
ženi. Šest bulharských děl, která byla roze-
stavena za bulharskou frontou, padlo do ru-
kou Řeků. Řečtí záložníci dobyli bulharskou
baterii útokem. Místo, kde děla byla rozesta-
vena, jsem osobně navštívil.
Šetření o ukrutnostech.
Z Athén, 9. července. (K. k.) „Agence
d'Athénes“ sděluje: Zítra odjede odtud ko-
míse, pozůstávající z řeckých a otomanských
delegátů, aby na místě samém zahájila še-
tření o ukrutnostech, spáchaných Bulharya
musulmany v Nigritě. O výsledku svého vy-
šetřování sepíše zprávu a zašle ji druhé ko-
misi delegátů, která má sídlo v Athénách.
Turecká vláda vydá papírové peníze.
Z Cařihradu, 9. července. (K. k.) Aby s
odpomohlo peněžní tísni, která jest ještě ci-
telnější následkem zamýšleného prý
zasáhnutí armády, hodlá prý vláda vy-
dati papírové peníze s nuceným kursem.
Bulhar
Kovačev
Řek
Athénes
Londýn
Atény
Cařihrad
Daily Tela
Daily Telegraph
16
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Moravský sněm svolán.
Z Brna, 10. července. Moravský sněm
svolává se císařským patentem, který bude
vyhlášen ve dnech nejbližších, na 16. červen-
ce a zasedati bude toliko dva dni, aby se
ustavil a povolil rozpočtové provisorium.
V zemském výboru markrabství moravského
stane se změna potud, že tři členové budou
vyměnění.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 10. červěnce. (K. k.) „Wiener Ztg.“
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil koncert-
nímu řediteli vídeňského Tonkünstlerorchestru
Oskaru Nedbalovi rytířský kříž řádu
Františka Josefa. — Jeho Veličenstvo císai
udělil členovi českého hudebního kvarteta proí
Janu Vihanovi rytiřský kříž řádu
Františka Josefa. — Jeho Veličenstvo cisař
udělil komornímu vírtuosovi Alfredu Grün-
feldovi ve Vídni v uznání jeho vynikajících umě-
leckých výkonů titul profesora. — Jeho
Veličenstvo císař udělil radovi vrch. z. s. A nt.
Wiener Ztg
Tonkünstlerorchestr
Nedbal
František Josef
Vihan
Grün
Brno
Vídeň
17
article
Křečanovi v Kutné Hoře, který k vlastní
žádosti vstupuje do trvalé výslužby, bez poplatku
titul dyorního rady.
Uherský ministr Beötthy odstoupí.
Z Peští, 10. července. („N. Fr. Pr.“) Z au-
tentické strany se sděluje, že uherský ministr
obchodu šl. Ladislav Beötthy z rodinných
ohledů záhy odstoupí a že jeho nástupcem sta-
ne se člen sněmovny magnátů bar. Jan Har-
kanyi, který jako ředitel Uherské všeobecné
úvěrní banky a správce četných průmyslových
podniků požívá v hospodářském životě uher-
ském zvučného jména.
Proces útočníka Alegry
Z Madridu, 9. července. [K. k.) Potvrzuje se.
že Sanchez Alegre byl odsouzen k smrti. V odůvod-
nění rozsudku se praví, že atentát byl provede
promyšleně a úskočně. Alegre je sice epileptikem,
ale ve chvíli útoku byl naprosto příčetný. Alegre
se zdráhal podepsati rozsudek. Proslýchá se, že se
odvolá ke kasačnímu soudu
Mnoho-li povolila ruská duma na vojenské
účely.
Z Berlína, 10. července. „Vossische Ztg.“ sdě-
luje z Petrohradu: Ministerský předseda Kokov
cov v řeči, kterou pronesl v říšské radě v de-
batě o sestátnění dráhy Moskva—Kyjev— Voroněž
pravil, že „říšská duma před několika málo dny
povolila k vojenským účelům 122 miliony rublů“
a vyslovil naději, že laké říšská rada jednomyslně
částku tuto schválí. Tato slova Kokovcova jsou
prvním autentickým sdělením o výši úvěru, povo-
leného dumou ve dvou důvěrných schůzích na vý-
zbroj armády.
Boje mezi Mongoly a Číňany.
Z Urgy, 9. července. (K. k.) Jihomongolské
vojsko bylo nedaleko Kukuchoto poraženo pře-
silou Číňanů, kteří měli také silnější dělostřelectvo
Ztráty Mongolů jsou poměrně nepatrné.
Křečan
Beötthy
Jan Haro
Sanchez
Mongol
Číňan
Kutná hoře
Pešť
Francie
Madrid
Berlín
Petrohrad
Moskva
Kyjev
Voroněž
Urga
všeobecný úvěrní banka
Vossische Ztg
18
article
Politická hlidka.
Politická hlidka.
Z českých rozprav o krisi v Čechách.
Každý cítí, že se rychle blíží chvile, ve kter
bude rozhodnuto o rozřešení krise v Čechách, ale
nikdo neví, jak. Proto buď se uvažuje o věcech
již známých, nebo se rozvíjejí nové projekty.
Tuto práci vykonal autor člänku, dnes s ná-
zvem „Jediná cesta“ uveřejněného v „Samostat-
nosti“. článek ten je označen písmenami A. Z.,
dle redakční předmluvy „Samostatnosti“ sepsán je
váženou osobou, jíž radikální denník dává míst
úvodní, ač ne se vším souhlasí, co p. A. Z. napsal.
Obsah jeho stati je v podstatě takový: řešen
krise v Čechách je zdánlivě zoufalé, neboť lámati
obstrukci na sněmě nelze, nové zdroje zemskýel
příjmů vláda zemskému výboru odmitá, a novým
úvěry, i kdyby se našly, se krise jen oddálí, ne-
odstraní se však vůbec. Ale kdyby se myslilo, že
není již pomůcky pro řešení krise v Čechách, byl
by to omyli ještě je možno rychle rozpustiti sněm.
provésti co nejdříve nové volby, pak sněm svolati
a kdyby byl nedělným, rozpustiti jej znova, a tute
operaci provésti tolikrát po sobě, kolikrát bude
třeba, aby se konečně nabylo sněmu dělného. Pan
A. Z. míní, že tato taktika měla býti proveden
již dávno a že jí nebylo použito jen pro špatné
svědomí stran, zúčastněných při dorozumívaci
akci.
Pan A. Z. počitá s možnosti, že vláda nebude
chtít užíti taktiky, jim doporučené, a proto na-
vrhuje, by vláda k tomu byla donucena tím, že by
poslanci čeští hromadně složili mandáty, a to hned.
A Z
Čechy
19
article
Pan A. Z. upozorňuje, že tato česká taktika by ne-
měla vlivu na další úřadování zemského výboru
jenž by dle zemského zřízení zasedal až do no-
vých voleb zemského výboru, posléze míní, že by
české voličstvo taktiku rozpuštění sněmu několi-
krát po sobě vydrželo déle než voličstvo německé
Pan A. Z. končí výzvou, aby se o tomto jeho pod-
nětu veřejně rokovalo.
Chápeme se této výzvy. A tu především kon-
statujeme, že české strany, zúčastněné v dorozumí-
vací akci, nikoho nikdy nezrazovaly od rozpuštěn
sněmu, dokonce nikoli ze strachu o mandáty; ovšem
požadavek rozpuštění sněmu vůbec nevyslovily.
a to proto, poněvadž doufaly, že se dorozumivaei
akcí přece jen dospěje k dělnosti sněmu, při čemi
opravdově vedeny byly snahou, dosíci též volebn
opravy, aby nové volby se již nikdy nemusily
konati dle starého volebního řádu.
Pokud pak jde o vlastní projekt pana A. Z.
dlužno říci tolik: kdyby se čeští poslanci měl
vzdávati mandátů, by vynutili rozpuštění sněmu
musili by z této taktiky býti vyloučeni čeští příse-
dící zemského výboru, neboť kdyby se vzdali man-
dátů poslaneckých, přestali by býti členy zem
ského výboru, a nastal by stav, jejž vláda chtěla.
který však jí české strany zamítly: byla by to re-
signace zemského výboru, úvod k oktrojírkám, ne-
boť velkostatkáři by se jistě vzdali svých míst
zemském výboru, kdyby všichni čeští poslanci,
přísedicí zemského výboru, se vzdali mandátů.
A Z
20
article
Ale dejme tomu, že by se mandátů vzdali
všichni čeští poslanci mimo české přísedící zem-
ského výboru. Musil by proto sněm býti rozpu-
štěn? Nikolil Neboť i bez Čechů by sněm byl způ-
sobilý platně se usnášeti o všem, vyjma záležitostí
jež vyžadují kvalifikované většiny. Takový sněm
zasedal a úspěšně pracoval řadu let, když Němei
stáli proti sněmu v abstinenci, a stejně zasedal
když Češi byli v abstinenci.
Ale po resignací všech Čechů mohla by na-
stati ještě situace jiná, kdyby naši odpůrci a vlád
využili takové abstinence Čechů proti sněmu, jakou
navzhuje pan A. Z., a kdyby po resignaci všech
Čechů na mandáty vláda svolala sněm, což by beze
vší pochyby mohla učiniti. Kdyby sněm za takové
situace byl svolán, měli by v něm Němci většinu
neboť ten sněm by se skládal ze 145 poslanců,
nichž by nacionálních Němců bylo 91 proti 54 po-
slancům z části konservativně-německých, z část
českých. Občanských Němců dotiž je na sněmě 69
ústavověrných velkostatkářů 21, virilista 1 (rektor
německé university), dohromady nacionálních Něm-
ců 91 proti konservativním velkostatkářům z části
německé, z části české národnosti, k nimž by se
připojili virilisté (4 bískupové) a jediný Čech
(rektor české university). Němci by si tedyv
tomto případě mohli na sněmě dělat cokoli, nikdo
by jim v tom nebránil, neboť konservativní velko-
statkáří by zajisté neprovozovali obstrukci proti
Němcům.
Musil
Čecho
Němei
Čech
A Z
Němec
Německo
21
article
Kdyby dle podnětu p. A. Z. se všichní Češi
tedy též přísedící zemského výboru, vzdali man-
dátů, a sněm pak byl svolán — což. opakujeme.
bylo by ústavně zcela správně možno — mohli by
si Němci zvoliti 6 přísedících, t. j. všechny mim
kurii velkých statků, čímž by nabyli tříčtvrtinové
většiny v zemském výboru
Kdyby se namitlo, že by i ve sněmě bez Čechů
šel celý velkostatek, tedy konservativní i ústavo-
věrný, společně, tož dlužno upozorniti, že víriliste
(mimo rektory) vůbec nikdy nechodí na sněm,
řada velkostatkářů se vždy omluví na celé zase-
dání, takže by občanští Němcí s rektorem německá
university měli zpravidla sami o sobě většinu proti
celému velkostatku; vždyť občanských Němců s ně-
meckým universitním rektorem je 70, všech velko-
statkářů i s českým rektorem, ale bez virilistů, je
také 70, ježto maršálek je z konservativního velko-
statku, ale nehlasuje.
Z toho vidno, že projekt p. A. Z., dnes v „Sa-
mostatnosti“ uveřejněný, je tak riskantní, že od
poslanců nelze žádati, aby jej provedli.
Čech
Němec
Čecho
22
article
Ovšem, ve skutečnosti jde hlavně o projekt
oktrojírek. Včera bylo pro ně s německé strany
oznámeno nové řešení: oktrojírkou určitých část
zemského zřízení, nezávazně ujednaného zpravo-
dajským komitétem národně politické komise sně-
movní, a zároveň oktrojírkou volební opravy, ob-
sahující všeobecnou třídu voličskou. Těmito ne-
pověřenými posud německými ohláškami zabývá s
dnes úvodník „Práva Lidu“. Uvažuje o nich v pod-
statě takto: kdyby selhaly všecky pokusy o zjed-
nání dělnosti nynějšího sněmu, nebylo by jeho roz-
puštěním a novými volbami prospěno požadavku
národnostního dorozumění, neboť nový sněm by
měl více českých i německých radikálů než ny-
nější, což by dorozumivací akci neusnadnilo. My-
šlence této — soudí „Právo Lidu“ dále — poslouže
jenom nový volební řád, zvláště když ani sanace
zemských financi nespravi poměry v zemi, jež lne
sanovati pouze národně politicky. Kořenem zlav
zemi je rozvrat politický; když se nyní bije do dra.
23
article
Kramáře — píše „Právo Lidu“ — děje se tak
proto, že dr. Kramář spolupůsobil při projektu
správní komise v Čechách, ale nehledí se na to.
že dr. Kramář nezavinil rozvrat českého sněmu
ani nynější finanční a politickou krisi zemskou,
nýbrž vystupuje se proti němu tak, jakoby ne-
bylo došlo k německé obstrukci, nebo jakoby ob-
strukce byla mohla býti zdolána, kdyby na místě
dra. Kramáře byl stál některý politik radikální:v
Čechách se tedy nyní mluví víc o dru. Kramářovi
než o takovém řešení krise, které by vytvořil
základnu pro klidnější vývoj budoucnosti.
Po tomto svém výkladu „Právo Lidu““ znova
upozorňuje na vše, co dru. Kramářoví vytýkalo
dříve a také nyní, načež prohlašuje, co chtějí so-
ciální demokratér chtějí být objektivní na všecky
strany, rozřešení krise očekávají od dohody a proto
chtějí pro ni vytvořiti příznivější ústředí, a to ve-
lební reformou. Při tom však těžce nesou lhostej-
nost německé sociální demokracie vůči volebnt
opravě, ač uznávají nesnáz jejího postavení se zře-
telem na německý nacionalismus
Nové zprávy o oktrojírce volební opravy pak
„Právo Lidu“ posuzuje jako změnu vládního ná-
zoru na otázku volební opravy zemské, a to ve
smyslu jejího dobrého vlivu na další řešení ná-
rodního sporu česko-německého. Tak „Právo Lidu“
vystihuje situaci, a hned se do ní vkládá: opětným
prohlášením, že čeští sociální demokraté se celou
svou silou postaví proti sanaci zemských finane
ať zemským výborem, ať jiným činitelem, kdyby s
měla provésti bez volební opravy.
Po této stati „Práva Lidu“ se zdá, že pověst
oktrojírce volebního řádu působí na sociální de-
mokraty české velmi značně a účinně,
doktor
Kramář
Kramářový
Čechy
24
article
Projev ústavověrného velkostatku
vyvolal ovšem jásot v táboře německém. „Bohe-
mia“ jej uznává jako správný a jako veřejné osvěd-
čení, že se ústavověrní velkostatkáři připojují
německonacionální politice, prohlašujíce, že ji bu-
dou podporovati. Proto „Bohemia“ shledává v pro-
jevu ústavověrného velkostatku vítanou mravno
posilu německé posice, kterou tudíž Němci musejí
s díkem uznati.
Mnohem okázaleji slaví „Prager Tagblatt“ vče-
rejší projev ústavověrného velkostatku. Vzpomíná
podpory, kterou tato strana věnovala německé ob-
strukci, jásá, že ústaváci projevili svou resolue
plnou solidaritu Němcům, a že tudíž budou pod-
porovati jejich požadavky: mimo to „Pr. Tag-
blatt“ soudí, že včerejší osvědčení ústavověrného
velkostatku směřuje též proti nynější vládě, proti
níž se nyní stavějí Němei z Čech i Němci ostatní.
takže hr. Stürgkh stojí dnes téměř osamocen
Kdo zná příští oktrojírky?
„Bohemie“ již dnes ráno si pospíšila s odha-
lením, co bude v Čechách oktrojováno v oboru d-
stavním: prý z referentské osnovy změněného zří-
zení zemského předpisy o národnostním rozdělen
referátů a o národnostních senátech zemského vý-
boru, který bude rozmnožen na 14 přísedících, dále
předpisy o národnostním rozdružení zemského roz-
počtu, předpis o národnostním klíčí pro přijímán
zems, úřadnictva a zřízenectva, vůbec tedy předpi-
sy, obsažené v 8§ 10., 12., 32. a 42. osnovy, kterou u-
jednal referentský komitét národně politické komise.
Mimo to — prý — bude oktrojována volebt
oprava dle vládní předlohy ze dne 20. září 1909.
Němec
Prager
Němei
Stürgkh
Čechy
Bohemia