1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve středu 9. července 1913.
Praha
4
article
Ma ranní avečerní listy
předplácí se
V Praze v admínistracl:
na měsle. . . . . . 2 K —h
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
a měsle.
na čtort jeta . ! . . 7 K esn
ve fliálkách
na měsle . . . . . 2 K B0h
Poštou.
něe
na čtvrt ísta ! . . . 9 K o0
s dvojí zásilkou
na měsle.
na čtvrt ieta . . . k eo
Ma
Praha
5
article
V Praze, 9. července.
Na balkánském bojišti podle posledních
zpráv nestaly se velké změny. Srbská i bul-
harská vojska po několikadenních bitváchu
Kočan, Rajčaného vrchu, u Krupiště, Zletova,
Štipu a Krivolaka potřebují patrně nutného
oddechu. Ústup Srbů z Kočan, právě oznáme-
ný, vysvětluje se operativními důvody, proto
že o větší bitvě u Kočan včera nebylo slyšet
nelze předpokládat, že by se srbské vojsko
dalo lehce ze své těžko dobyté posice u Ko-
čan vyhnat. Za to u štipu srbské vojsko prý
mělo úspěch.
Záhadných 14.000 Bulharů u Vranje posu
nedostalo se do jasnějšího světla. Neví se
také, co zamýšlejí proti tomuto nepříjemnému
hostu učinit Srbi; od Skoplje se oznamuje,
že tudy prošla divise, která dosud byla na
Kosovu poli u Prištiny v záloze. Bude asi po-
slána ke Vranji.
Bulharský pochod do jižního kouta Srb-
ska vykládá se jako pokus odvésti pozornost
Srbů od toho, co se děje v jižní části jich po-
sic, Bulhaři mají vůbec pilno na území mezi
srbskými a řeckými vojsky zabezpečit si vol-
nost pro sebe. Gen. Ivanov se svými 35.000
nemůže nic dělat proti 80.000 Řeků. Ani jeho
hrdinné útoky, které byly oznámeny s dopro-
vodem královských slz, nedovedly zastaviti
postup řecké přesily. Bulharské prameny s ná-
padnou horlivostí prozrazují, že od Dimotiky
v Thrakii byla vyslána na pomoc generálu
Ivanovu celá divise. Byla by to opravdu ví-
taná posila, protože plán bulharský s celou si-
lou vrhnouti se na Srby a slabými silami jen
zaměstnávat Řeky posud se špatně úplatnil.
Kočan
Krupiště
Štip
Krivolak
Srba
Bulhar
Srb
Kosův
Ivanov
Řek
Praha
Priština
Zletov
Rajčaný vrch
6
article
Řeky od Srbů dělí jen 60kilometrová vzdále-
nost; jestliže se nepodaří gen. Ivanovu upou-
tat Řeky, mohli by za dva dni přímo pomá-
hati Srbům v bojích u Ovčího Pole.
Tam patrně se schyluje k rozhodující
bitvě. Nynější vrchní velitel bulharského voj-
ska, Radko Dmitrijev, prohlásil prý včera
dopisovateli „Reichspostu“, že d o 24 h odin
bude boj rozhodnut. Byla by to závě-
rečná bitva bojů nad Vardarem a Bregalnicí.
které již dnes vyrostly do větších rozměrů a
znamenají krvavější ztráty na obou stranách,
než byly bitvy u Kumanova a Bitolje.
Na obou stranách bojuje se s krajní od-
vahou azuřivostí. Srbská i bulharská vojska
chtějí dokázat, seč jsou. Dnes již i „N. Fr. Pr.
příznává, že srbská statečnost se osvědčila
skvěle. Válku však nerozhodne jen osobní sta-
tečnost, které nelze upírat oběma stranám.
ale vojevůdcovské schopností. Ohromné massy
vojsk postupují proti sobě na ohromném úze-
mí a tu třeba skvělých strategických vlastno
stí, aby tyto massy jako na obrovské šachov-
nici byly postaveny na pravé místo a postu-
povaly pravým směrem.
Strašný bratrovražedný boj, plný krva-
vých vítězství, nestálosti válečného štěstí, ne-
působí na nás, nevolné svědky, dojmem, který
by vzbuzoval nadšení. Není z čeho se rado-
vati. Neradi smiřujeme se s osudem, kterýsi
zahrál s balkánskými spojenci s krvavou iro-
nií, ale nemáme prostředků, abychom boj ten
zastavili. Naše volání, naše výstrahy byly osly-
šány. Proto v duši naší bojuje spolu nechut
napětí, apathie i vzrušení, vzrůstající z přání
aby aspoň trapná nejistota co nejdříve byla
odstraněna. Ať vidíme, jak hluboko my Slo-
vané jsme pokořeni.
Srba
Ivanov
Dmitrijev
boj nad Vardar
Bregalnica
Kumanovo
Francie
7
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Zhoršená situace povšechná
Z Bělehradu, 9. července. Zdejší listy sou-
dí, že mezinárodní situace se zhor-
šila. Dotkne-li se válka mezi spojenci také
dalších činitelů a zasáhne-li také Ru-
munsko do válečné akce, dlužno
očekávati velké komplikace. Ru-
ská mobilisace na zkoušku, která zrovna jako
první také tentokráte jest popírána, jest
prvním bleskem na mezinárodním
dozoru.
Rumunsko odhodláno na válku
s Bulharskem.
Z Londýna, 9. července. „Daily Mail“ oznamuje
z Bukurešti Člen vlády prohlásil, že, bude-li bul-
harská ofensiva provázena také dále úspěchy
stejně velkými, jako dosud, Rumunsko na-
jisto do války zasáhne a potom je
válka bulharsko - rumunská neod-
vratna.
Rumunsko zakázalo vývoz dobytka.
Z Bukurešti, 9. července. (K. k.) Vývoz do-
bytka a zvířecích produktů byl zakázán.
Rusko a chystaná výprava rumunská.
Z Vídně, 9. července. „Südslavische Korr.“
oznamuje ze Sofije: V kruzích, které mají
styky s Petrohradem, se zcela určitě tvrdí, že
vyslanec Nekludov dal jménem petrohradské-
ho kabinetu dru. Danevovi určitou přípověd,
že Rusko nestrpí akce Rumunska, která by
přesahovala určité hranice. Zde věří se pově-
stem o ruské mobílisaci na jihu říše. Zprávy
tyto dostaly se do kuloirů sobraní a způsobíly
tam velkou sensaci. Z Petrohradu došly sem
informace, kterými se pověsti o mimořádných
opatřeních Ruska potvrzují. Těmito momenty
vysvětluje se klid, s kterým se hledí vstříc akci
Rumunska.
Danev
Bělehrad
Rumunsko
Bulharsko
Londýn
Bukurešť
Rusko
Vídeň
Petrohrad
Daily Maila
Südslavische Korr
Nekludov
8
article
Ruské finanční zbrojení.
Z Vídně, 9. července. „Neue F. Presse“
oznamuje: Ruská vláda vypovídá a stahuje
všechny své vklady a pohledávky nejenomv
Berlíně, nýbrž také v Paříži a v Londýně
činí to dohromady několik set milionů rublo
Ruská mobilisace ve Varšavě a v Kyjevě.
Z Krakova, 9. července. Zdejší „Novine)
oznamují z Varšavy: V celé varšavské guber-
nii byla nařízena mimořádná opatřen
za účelem mobilisace. Na dovolené
meškající důstojníci byli k plukům povoláni.
Záložníci ročníku 1907 obdrželi rozkaz, aby
se dostavili ke svým příslušným sborům. Lé-
kařům nevydávají se žádné průvodní listy pro
cizinu. Generální gubernátor Skalon, jenž byl
na dovolené, vrátil se před časem. Jeho ná-
vrat souvisí s chystanou mobilisací. Také
z Kyjeva oznamuje se, že tam byly vy-
dány mobilisační rozkazy.
Neue
Skalon
Vídeň
Berlín
Paříž
Londýn
Varšava
Kyjev
Krakov
9
article
Italský vládní hlas pro udržení míru a proti
válčícím státům balkánským.
Z Říma, 9. července. „Giornale d' Italia“
ukazuje na vážné povinnosti Italie, aby spo-
lečně s Německem působila pro udržení míru
mezi velmocemi. Rakouská trpělivost bude
prodělávati ještě trpkou zkoušku, ale Rakou-
sko získá si zásluhy, nezasáhne-li do kon-
fliktu. Oba spojenci učiní vše možné, aby z no-
vého útvaru balkánského nevznikl neprospěch
zájmům Rakouska. List doufá, že Angliea
Francie udrží Rusko, které v případě, kdyby
Turecko zasáhlo do balkánského sporu, vrhlo
by se na Armenii. Ruský vpád do Armenie
byl by pak signálem k rozdělení asijského Tu-
recka. „Giornala d'Italia“ končí svůj článek
velmi rozhořčenými slovy protí balkánským
státům, které se Evropě za sympatie špatně
odměnily a ukázaly, že by tureckou tyranii
opět potřebovaly.
Pohotovost turecké armády u Čataldže.
Z Cařihradu, 6. července. (K. k. — Došle
opozděně.) Vojenský guvernér cařihradský uveřej-
ňuje komuniké, jímž vyzývají se všichni důstojníci.
lékaři a vojáci čataldžské armády, kteří jsou na
dovolené, aby se okamžitě vrátili ke svým sborům
Bulharsko žádá, aby velmoci na jeho ochranu
v Cařihradu zakročily.
d ' Italia
Řím
Německo
Rakousko
Francie
Rusko
Turecko
Armenia
Evropa
Cařihrad
Bulharsko
Giornale d ' Italia
10
article
Z Paříže, 9. července. „Matin“ oznamuje
ze Sofije: Bulharská vláda dala svými vy-
slanci velmocem oznámiti, že turecká vláda
uvažuje o možnosti a návrhu, aby se ve vá-
lečných dějích na Balkáně činně
zúčastnila. Bulharsko soudí, že velmoci
převzaly záruku za dodržení a provedení bul-
harsko-turecké smlouvy o míru a že tedy má
Bulharsko právo žádati, aby velmoci na jeho
ochranu v Cařihradě zakročily.
Bulharsko vyjednává s Tureckem.
Z Pařiže, 9. července. „Matinu“ telegrafuji
z Cařihradu: Porta konečně dostala odpověd
z Bulharska, ve které se pouze praví, že cose
týká vyklizení pohraniční linie Midia-Enos,
chce Bulharsko vyčkati rozhod-
nutí mezinárodní komise, která
stanoví přesně hraníce. Turecká vlá-
da nechť smluví všecky podrobnosti s delegá-
tem Načevičem. Včerejší ministerská rada.
která trvala 7 hodin, zabývala se bulharskými
záležitostmi.
Z Cařihradu, 8. července. (K. k.) Porta
vyvrací oficiálně zprávu „Taninu“, že přímé
vyjednávání mezí Cařihradem a Sofijí činí po-
slání Načevičovo zbytečným.
Z Londýna, 9. července. „Times““ oznamují
Cařihradu: Bulharská vláda nařídila vyklizení po-
břeží Marmarského moře, jak Turecko za to žáda-
lo, a obdržela za to ujištění, že turecké vojsko ne-
překročí hranice, stanovené v Londýně.
Matin
Port
Paříž
Balkán
Bulharsko
Cařihrad
Turecko
Pařiže
Londýn
Times
MidiumEno
11
article
Zprávy o postupu a operacích armád bulharské
a srbské.
Z Londýna, 9. července. Ze Sofije ozna-
mují: První bulharská armáda na postupu
proti Kňaževci odňala Srbům v prudkém, ale
vítězném boji 10 děl. Třetí bulharská armáda
sbořila 7 mostů mezi Vraní a Leskovcem a to
na železniční trati, vedoucí z Makedonie do
Srbska. Postupuje na Pirot. Srbové sbořilí
navzájem část železniční trati mezi Pirotema
Caribrodem, tedy na samých hranicích
bulharských. Srbové obsadili 84.000 muží
posice u Karadové na sever od štípu, tolikéž
známé místo Sultan-Petepe. Tato posice jest
souběžná s bulharskými hranicemi poblíže
Egri-Palanky. Pátá bulharská armáda táhne
z Küstendžilu k Egrí-Palance, aby donutila
srbskou armádu k boji u Kočan.
Z Londýna, 9. července. „Times“ ozna-
mují ze Sofije: Jest těžko nabýti zevrubných
zpráv o vojenských operacích, poněvadž ne-
vydávají se žádné bulletíny. Prudký boj trvá
v okrese kočarském, kde 4. bulharská armáda.
vedená generálem Kovačevem, byla sesílena
5. armádou. Nejspíše bude celá výprava roz-
hodnuta v tomto krají. Armáda, které velí gen
Petrow, postupuje k Vrani, aby donutila Srby
ustoupiti. Požene útokem z Vraně na Cari-
brod a Pirot.
Kňaževec
Srba
Caribrod
Egri
Palanka
Kočan
Kovačev
Londýn
Vraný
Leskovec
Makedonie
Srbsko
Pirot
Sultan
Times
12
article
Největší chybou v celé výpravě je rozště-
pení armády generála Ivanova. Kdyby se bylo
jednalo podle plánu generála Savova, nebyli
by se Bulhaři dočkali žádného zklamání. Poli-
tické námitky však způsobily, že část armády
byla rozdělena.
Z Bělehradu, 9. července. Bulhaři pod-
nikli včera útok na Pírot. V celé Makedonii
byly včera prudké boje, jejichž výsledky ne-
jsou známy. Ve zprávách z hlavního stanu se
tvrdí, že Bulhaři, kamkoliv přicházejí, dran-
cují a loupeží a že všechny vesnice, kudy
táhli, proměnili v rumiště.
Z Bělehradu, 9. července. Zabráním Kňa-
ževce a Alesince Bulhary ocitla se srbská ar-
máda, která bojuje na jihu linie Vraňa, Kuma-
novo a Skoplje, stejně pak armáda, která jes
Ivanov
Savův
Bulhar
Vraňa
Bělehrad
Makedonie
Kuma
13
article
posunuta na silnici proti Sofiji, mimo všechno
spojení s Bělehradem. Moravské údolí na se-
veru, kudy je příchod k srbskému hlavnímu
městu, je obsazeno vojskem srbským jenom
slabě. V úřadních kruzích se přiznávají, že
Bulhaři získali terén. Ale konečný
úspěch Bulharů v území Ovčího pole považuje
se za pochybný, poněvadž boje následkem vy-
čerpání síl na obou stranách samy sebou
skončí a povedou k dočasnému aspoň klidu.
V Sofijí nemají úřadních zpráv.
M. Z Kolína nad Rýnem, 9. července
(Zvl. telegr. „N. L.“) Dopisovatel „Kölnische
Zeitungu“ ze Sofije oznamuje: Od něko-
lika dni nevydávají se žádne
úřadní zprávy z bojiště. Ježto pak
zahraniční neviny přes týden už nedocházejí.
dovídáme se tu pozdě přes Cařihrad o bul-
harských nezdarech u Doiranu a Kočan, kdež-
to bulharské operace proti Niši dle všeho do-
bře se daří.
Bulharsko nechce vydávati zpráv, než bude
rozhodné vítězství.
Ze Sofije, 8. července. (K. k.) „Mir“ píše
o vojenských operacích: Dle dosavadního jich
průběhu lze očekávati, že válka potrvá déle.
než se z počátku myslilo. Rozhodující úspěchy
možno čekati teprve po několíka dnech. D
té doby nechť má veřejnost strpení a důvěřuje
vítězným bulharským zbraním. Následkem zá
jmu na utajení operací nesmí se o nich do ko-
nečného vítězství bulharských zbraní uveřej-
ňovati žádné podrobnosti. Úplné mlčení jest
dnes nutnějším než za války s Tureckem, kdy
se tolik osvědčilo.
Bulhar
Kočan
Bělehrad
Kolín nad Rýn
Sofijá
Cařihrad
Niš
Bulharsko
Mira
Turecko
Kölnische Zeitung
Sofij
14
article
Srbský válečný manifest.
Z Bělehradu. 8. července. (Z úřadníh
srbského pramene.) Proklamace, dnes večer
uveřejněná, králem a ministry podepsaná, zní:
„Moji milí Srbové IDošlo k tomu, co jsem ni-
jak neočekával. Bulhaři, naší bratři, krví i ná-
boženstvím spřízněni, naši spojenci, nelidským
způsobem rubali raněné, šavlemi rozbili smlou-
vu a zničili přátelství i bratrství. Již po týden
svádějí se v Makedonii, na Ovčím poli a na
bývalých hranicích naší vlasti krvavé boje a
prolévá se krev bratrská. Srdce našich reků
svírá se křečovitě a Srbové, padlí před Drino-
polí, obracejí se v hrobech. Bulhaři zapomněli
bratrské podpory Srbů, zapomněli prolité krve
a hrdinů, padlých na thráckých bojištích. Dali
Srba
IDojít
Bulhar
Bělehrad
Makedonie
Drina
15
article
Slovanstvu a civilisovanému světu opovržení-
hodný příklad nevděčnosti a hrabivosti. Toto
nebratrské jednání Bulharů bolestně mne do-
jalo, dotklo se mých upřímných slovanských
citů. Celá zodpovědnost za toto ukrutenství
proti Slovanstvu a lidstvu padá na ty, kteří je
započali. A proč to vše? Poněvadž nechtějí
spor o dělení rozřešit v bratrství a míru, nýbrž
oloupiti nás o to, co jsme vybojovali, o ko-
lébku našich předků, o zem Nemanjíců, kte-
rou jste skropili svou čerstvou krví, kterou
jste osvobodili a získali opět Srbsku. Hroby
mrtvých hrdinů této slavné války volají vás
a zapřísahají, abyste je pomstili. Hajmež se
tudíž my i naši věrní řečtí spojenci proti to-
muto násilí. Srdnatí hrdinští černohorští soko-
lové bojují po našem boku, aby bránili srbskou
zem. žívotní zájmy vlastí donutíly mne, abych
— fřeba i s těžkým srdcem apeloval na svou
statečnou armádu, aby ve svém sebezapřenía
svém hrdinství ukázala hodnou slavných reků.
vítězů od Kumanova, Prilepu, Bitolje a Drino-
pole. Bože, chraniž mé statečné vojíny! Tato
truchlivá válka byla mně vnucena
Válečný manifest v Bělehradě uspokojil.
Bulhar
Srbsko
Kumanovo
Prilep
Bitolje a Drina
Bělehrad
16
article
Z Bělehradu, 8. července. (K. k.) Vydán
válečné proklamace vyvolalo v obyvatelstvu
živé uspokojení, poněvadž přes politování
hodný její podnět byla jí učiněna přítrž nesne-
sitelné nejistotě a situace se nyní vyjasnila.
třebaže vážným směrem.
Srbské vojsko dobylo Štípu.
Z Bělehradu, 8. července. (K. k.) Srb-
ské vojsko dobylo štipu. Bulhar-
ské vojsko ustoupilo v kvapném
útěku, nechavši na místě válečný materlál
přes Radoviště k Pečovu.
Srbská armáda má zase styk
s armádou řeckou.
Z Bělehradu, 9. července. Včera bylo úřadn
sděleno: Srbské armádě podařilo se ve-
jíti v přímé styky s řecko u. Podrobnosti
důvodů taktických nemohou býti uveřejněny.
Váleční zpravodajové jako kontroloří
zpráv bulharských.
Z Bělehradu, 9. července. Ministerský před-
seda Pašič prohlásil v rozmluvě, že dlouho vláda
byla nucena odpírati cizím zpravodajům válečným
vstup na bojiště, poněvadž bylo přání Srbska, aby
na bojišti byli nestranní pozorovatelé. Způsob však
ve kterém provádí se zpravodajství válečné Bul-
harskem, donutil srbskou vládu dáti nyn
sofijské válečné zprávy kontrolovat
Srb
Bulhar
Pečův
Pašič
Bělehrad
Štípa
Srbsko
17
article
O důležitosti řeckého vítězství u Doiranu
Strumice.
M. Z Kolína nad Rýnem. 9. července.
(Zvl. telegr. „N. L.“) „Kölnische Zeitung“ ob-
držela tento telegram z Athén: Ve vojen-
ských kruzích přikládá se řeckým vítězstvím
u Doiranu a Strumice velká důležitost, ježto
Doiran, dopravní středisko pro
zásobování bulharské armády, do
řeckých rukou se dostal a ježto
stíháním poraženého nepřítele
bulharská armáda, která u Štipu
a Kočan proti Srbsku operuje,
aníl-
nebezpečí se ocitla, že bude do-
cela odříznuta. Vojenské kruhy soudí
dále, že bulharské vojsko mezi Varda-
rem a Bilesským pohořím operující pro ne-
dostatek spíže brzo bude nuceno
Makedonii opustit.
Ústup Řeků od Gevgheli.
Z Londýna, 9. července. Řecký generální
štáb přeložen byl do Dojranu. V neděli na-
padlo několik praporů řadového bulharského
vojska Gevgheli. Řekové, ačkoli byli početně
slabší, bránili se zoufale, ale konečně musil
prchnouti. Při přechodu Řeků přes Strumu
došlo jen k menším bojům s bulharskými hlíd-
kami, které pronikly až do roviny sereské.
Řekové postupují k údolí Strumy.
Ze Soluna, 9. července. (N. F. P.) Z hlav-
ního stanu řeckého se oznamuje, že Bulhaři
vzdali se úmyslu, udržeti Demi Hisar a že s
chystají také opustiti Seres. Soudí se, že se
uchýlí ke Džumaji. Řekové postupují k údol
Kočan
Řek
Bulhar
Hisar
Kolín nad Rýn
Atény
Srbsko
Makedonie
Londýn
Soluna
Džumaja
Kölnische Zeitung
18
article
Strumy.
Strumy.
Zdravotní stav na bojišti.
Z Bělehradu, 8. července. (K. k.) Dle úřadních
zpráv byli zranění, kteří onemocněli ve dvou běle-
hradských nemocnicích cholerou, převezeni do při-
pravených cholerových baráků. Byla učiněna nej-
přísnější opatření na osamocení osob, které byly
s onemocnělými ve styku. Dle udání kruhů lékař-
ských není se třeba báti, že by se nemoc rozšíříla
pe
ve městě.
Ze Zemuna, 9. července. (»N. Fr. Pr.«) Několi
zraněných vojínů onemocnělo v bělehradských ne-
mocnicích cholerou. Byla provedena isolace. Ná-
sledkem velkého počtu zraněných minístr vojen-
ství nařídil, aby se v Banici u Bělehradu zřídi
větší počet polních lazaretů.
Berlínská kritika zpráv vídeňských.
Z Berlína, 9. července. „Vossische Ztg.“
pojednávajíc o nezdaru rakouského prostřed-
kování mezi Rumunskem a Bulharskem, praví
na konci své úvahy: „... Ostatně způso b.
jakým Vídeň cizinu zprávami (o
balkánských událostech) zásobuje, přispí-
vá značně k tomu, že dávěra v Rakou-
sko za hranicemi klesá. Již na po-
kátku války turecké potřásaly všechny soudné
kruhy politické hlavami nad zprávami, jež
plímo z Vídně pocházely aneb z Vídně dále
byly šířeny. Věc dospěla tak daleko, že se dnes
obecně říká: „Vídeňská zpráva? Tedy
nespolehlivá!“ Vídeň spekuluje až
přiliš na lehkověrnost ostatního
svě tal
Ted
Bělehrad
Zemuna
Francie
Banice
Berlín
Rumunsko
Bulharsko
Vídeň
Raka
Vossische Ztg
19
article
Lékaři k srbské armádě.
Z Bělehradu, 8. července. (K. k.) Rakousko
uherský vyslanec 5l. Ugron oznámil srbskému Čer-
veněmu kříži, že dnes přijede 9 uherských lékař
z Pančeva, aby se dali k disposici Červenému kříži
Slovinští lékaři k srbské armádě.
Z Lublaně, 9. července. Srbské minister-
stvo vojenství obrátilo se telegraficky na
zdejší spolek slovanských lékařů se žádostí.
aby vyslal do Srbska lékaře-chi-
rurgy. Čtyři lékaři byli již vypravení. Jsou
to: proslulý chirurg dr. Šlajsner, starosta
slovinského sokolského „Svezu“ dr. Ivan
Oražen, dr. Mirko Čeroníč a dr. Anton
Lovri č.
Turečtí zajatcí domů.
Z Caříhradu, 8. července. (K. k.) Porta zaslal
svému vyslanci ve Vídni nutné prostředky pro
zpětnou dopravu 45 zajatých tureckých důstojníků
a 416 poddůstojníků a vojáků, jež Srbsko se roz-
hodlo propustiti a kteří budou dopraveni do vlast
přes Terst nebo Rěku.
doktor
Šlajsner
Ivan
Čeroníč
Lovri
Port
Bělehrad
Rakousko
Lublaň
Srbsko
Vídeň
Terst
Caříhrad
20
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Volby v Haliči.
Z Krakova, 9. července. („Frdbltt.“) Za
příčinou voleb do zemského sněmu ve velko-
statkářské kurii obvodu krakovského konala
se zde včera velmi četně navštívená schůze
krakovské konservativní strany, ve které se
představili jako kandidáti poslaneckých zem-
ských mandátů a promluvili své programové
řeči ministr financí ryt. Zaleski a bývalý
místodržitel halíčský dr. ryt. Bobrzynski
Jejich vývody byly provázeny bouřlivým sou
Slovinská odpověď na žádost o sbírky pro
oběti zemětřesení v Bulharsku.
Z Lublaně, 9. července. Komité, které se
utvořilo v Sofiji ku podpoře pozůstalých po
obětech zemětřesení v Trnově
obrátilo se na slovanskou besedu v Lublani
s prosbou, aby zahájila dobročinn
sbírky na prospěch poškozených
v Trnovč. Komitét však obdržel z Lublaně
tuto odpověď: „Měli jsme právě úmysl zahájití
sbírky pro pozůstalé po obětech zemětřese-
ní v Trnově a slibovali jsme si od ní velký
úspěch. Leč poměry se podstatně a strašně
změnily a dnes jest téměř jisto, že provolá-
ní k takovéto sbírce nemělo by
žádného úspěchu. Každý národně smý-
šlející Slovinec chvěje se, jakmile si vzpomene
Bulharska a maně mu splyne se rtů slovo
Kain', Litujeme, že nemůžeme vyhověti pro-
sbě o zahájení sbírky.
Zaleski
doktor
Kain
Halič
Krakov
Bulharsko
Lublaň
22
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 9. července. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař udělil zpravodaj
c. k. telegrafní korespondenční kanceláře v Běle
V drobném prodejin
anní čialo o sobě . . za sh
večerni
za 4h
Ve fliálkách na venkově
večerní. . . . . . » 10n
lnseráty
plaší se hotově napřed
Předplacení a inserty přijimi
sdministraco v Marianské ul.,a
Tam nacházojí se též
redakco, tiskárna a skpedlie
„Národnich Llstů-
Rukopisy se nevracsj
Vídeň
Wiener Zeitung
Národnich Llstus
23
article
hradě Dušanu Lončarevičovi rytířský kříž
řádu Františka Josefa. — Ministerský před-
seda jmenoval redaktora druhé třídy dra. Max-
míliana Schiffa redaktorem prvé třídy ve stavu
c. k. telegrafní korespondenční kanceláře. — Mi-
nistr kultu a vyučování jmenoval profe-
sora na státní reálné škole v Litoměřicích, okres-
ního školního inspektora dra. Karla Hossnera,
ředitelem státní reálné školy v Chebu.
Návrat italských královských manželů.
Ze Swinemünde, 9. července. (K. k.) V 1/411.
hod. dopoledne přistála zde italská královská jachta
u bohatě vyzdobeného císařského nábřeží. Králi.
když opouštěl loď, uchystalo obecenstvo hlučné
ovace. Počasí je krásné. Italští královští manželé
odjeli v 1.50 hod. italským dvorním vlakem.
Z francouzské sněmovny.
Z Paříže, 8. července. [K. k)) Od daně na ki-
nematografické flmy, schválené již rozpočtovým
výborem sněmovny, má býti zalím upuštěno, po-
něvadž se finanční správa nemohla včas shodnouti
o způsobu kontroly a vybírání této daně.
Z anglické sněmovny.
ne
Z Londýna, 9. července. (K. k.) Dolní sněmov-
na příjala ve třetím čtení zákon o rozluce
církve od státu ve Walesu. Tím vyřídíla
dolní sněmovna tuto předlohu již podruhé. Horní
sněmovna ji bezpochyby opětně zamítne.
Boje španělů v Maroku.
Z Madridu, 8. července. (K. k.) Úřadní zpráva
praví: Včera napadlo 5000 vzbouřenců prudce Elk-
sar a španělské vojsko v okolí města. Po několika-
hodinném boji, jmenovitě na levém břehu řeky Úed
Lekku, byl nepřítel se značnými ztrátami roze-
hnán; nechal na bojišti více než sto mrtvých
četné zbraně i střelivo. Na španělské straně byl
zabit jeden poddůstojník a sedm vojáků, tři dů-
stojníci a 18 vojáků raněno.
Lončarevič
František Josef
Max
Schiff
Hossner
Král
Lekko
Litoměřice
Cheb
Swinemünde
Paříž
anglický sněmovna
Londýn
Wales
Maroko
Madrid
Úed
24
article
Zemský výbor král. Českého
pro zemskou dávku z piva.
Zemský výbor král. Českého měl dnes
významnou schůzi: usnesl se žádati
znovuzavedení zemské dávky z
piva a to čtyřkorunové.
Průběh tohoto jednání, jistě památného,
byl tento:
Finanční zpravodaj zemského výboru
předložil dnes zemskému výboru návrh, aby
zemský výbor se usnesl, by zemská dávka
ze spotřeby piva a to dávka 4 K z 1 hl. piva
byla vybírána od 1. srpna r. 1913 až do dne.
kdy nabude platnosti nový zákon o těto zem-
ské dávce, nejdéle však do 31. prosincer.
1917 a aby místodržitelství pro král. České
bylo požádáno, by tomuto usnesení vymohlo
nejvyšší schválení.
Tento návrh podává a odůvodňuje dr.
Pinkas notou, v níž se návrh sám opa-
kuje a dále se navrhuje, aby zemská dávka
z piva byla provisorně zavedena nařízením.
jež vydá c. k. místodržitel ve shodě se zem-
ským výborem a c. k. zemským finančním
ředitelstvím v král. Českém.
Požadavek tento odůvodňuje dr. Pinkas
§ 22. odst. 2. zřízení zemského, jímž sněm jest
oprávněn usnášeti se s panovníkovou sankci
o zemských dávkách. Dr. Pinkas dovozuje
dále, že dle § 2. zřízení zemského je zemský
výbor oprávněn učiniti v době, kdy sněm ne-
zasedá, všechna nutná opatření v zemských
záležitostech, k nimž ovšem náležejí i berně
zemské.
Návrh svůj opodstatňuje dr. Pinkas i ki-
storií nynějšího zemského výboru, jenž v po-
dobných případech jednal podobně; v dalším
oddílu svého referátu pak dr. Pinkas proka-
zuje číselně, že jeho návrh na znovuzavedení
zemské dávky pivní jest odůvodněn též fi-
nanční situací země.
Pinkas
doktor
25
article
Tyto svoje počty sestavil dr. Pinkas na
základě finančních potřeb země dne 1. srpna
t. r. a jejich úhrady. Úhrn potřeby zemské n
den 1. srpna t. r. činí 984.464 K, od 9. července
do 1. srpna t. r. 1,460.353 K, úhrn úhrady, n
den 1. srpna stačící, činí 1,519.993 K, takže po
výplatách, toho dne nutných, zbude zemské
pokladně asi 60.000 K, z nichž bude nutno za-
platiti 45.000 K Městské spořítelně Pražské
jako úrok z květnového dluhu 8 mil. K, takže
v zemské pokladně nezbude skoro nic.
Také tímto stavem zemské pokladny odů-
vodňuje dr. Pinkas návrh na znovuzavedení
zemské pivní dávky, ježto vedle zvýšení při-
rážek zemských je pivní dávka téměř jediným
možným způsobem na zajíštění zemského ho-
spodářství.
O tomto návrhu dra. Pinkasa rozvinula se
rozprava, místy velmi napjatá.
Pro návrh dra. Pinkasa vyslovili se příse-
dící Adámek, Němec a žďárský.
Pinkas
doktor
Pinkasa
Adámek
Němec
26
article
Přís. Adámek dovozoval, že situace
vlády vůči usnesení zemského výboru o zem-
ské pivní dávce je nyní jiná než byla dříve.
V době dřívější vláda činila proti zavedení
dávky pivní na základě usnesení zemského
výboru námitky kompetenční, které však nyní
odpadají, poněvadž vláda nyní projevíla ocho-
tu, povoliti pívní dávku ve prospěch správní
komise, jež měla nahraditi zemský výbor.
Když tedy vláda chtěla pivní dávku povoliti
pro náhradníka zemského výboru, nelzesi
pomysliti, že by ji mohla zamítnouti zemskému
výboru samému, legálně sněmem zvolenému
a legálně dosud trvajícímu. Kdyby vláda zem-
skému výboru zamítla dávku, kterou chtěla
uplatniti ve prospěch správní komise, podala
by celému světu důkazy, že jí nejde o sanaci
zemských financí, nýbrž o zhoršení nynější sí-
tuace země a o násílné oktrojírky.
Proto je zemský výbor, vědom své ústav-
ní zodpovědnosti zemskému sněmu — tím
přísedící Adámek skončil — povinen, přijati
návrhy dra. Pinkasa, aby odvrátil finanční
krisi země.
Konservatívní velkostatkáři nečinili proti
návrhu dra. Pínkasa námitek zásadních, ale
Adámek