Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

27. února 1907

4

Císlo 58

5 article

ženy budou jako bezpředmětné a že nový školní rok 1907—8 započne za stejných vyhlídek a potíží jako oba dva právě minulé a že pražští sirotci zase budou nuceni, postaveni jsouce mimo zákon, zá- stupci svými přístup do školy sobe znovu vymáhati a že opakovati se bude zákonu odporující postup do něhož si stěžováno, táží se podepsaní: 1. Jsou poměry tyto Vaší Excelenci známya jest V. Exc. ochotna postarati se o to, aby stížnosti v léto záležitosti k zemské školní radě a k mini- sterstvu kullu a vyučování podané s největším urych lením byly vyřízeny? 2. Hodlá V. Exc., jako předseda zemské školní rady pro král. české, postarati se o to, aby pražské děti bezpodmínečně zapsany byly do české veřejné školy v Prachaticích ?a 3. jest ochotna donutiti podřízené úřady školn k tomu, aby v mezích zákona konaly svoji po- vinnost?

Prachatice

6 article

Nejvyšší maršálok zemský odpověděl na dotaz posl. Krejčíka a soudr. o použití zemské subvence nouzové pro maloživnostnictvo. Pravil, že zemský sněm v 10. a 11. své schůzi v r. 1905 usnesl se. aby z podpor pro obyvatelstvo, živelními pohromam stižené, dostalo se živnostnictvu částky 500.000 K Zemský výbor dorozuměl se v této záležitosti s od- bornými živnostenskými korporacemi, které doporu- čily, aby obnos povolený nebyl rozdělen, nýbrž aby ho použito bylo k založení zvláštního bonifikačního fondu pro pojišťování živnostnictva při zemském po jišťovacím fondu cisaře Františka Josefa I. Zemský výbor vyžádal si dobrozdání od znalců pojišťovaci techníky a na základě jeho ve schůzi dne 30. ledna t. r. usnesl se, aby obnos 500.000 K byl ponechán účelu bonifikačního fondu. — V témže smyslu od- pověděl nejv maršálek zemský na podobnou inter- pelaci posl. Kaspera (Všeněmce) K dotazu Boh. Nováka a soudr. o předložent osnovy o zřízení zemské pojišťovny, odpověděl nej vyšší maršálek zemský, že předlohy zemského vy boru, týkající se zemského pojišťování proti ško dám, způsobeným ohněm, krupobitím a na do bytku, budou podány v nejbližších dnech.

Krejčík Kasper Boh Novák František Josef I

7 article

Tím jsou zodpověděny totožné dolazy poslaneů Niklfelda, Vojly a Rataje. Na dotaz posl. Sandtnera o poskylnutí sub vence zemské na zakoupení památného pozemku okresu kraslickém, odpověděl nejvyšší maršálek zem- ský, že okresní výbor kraslický, který koupil řečený pozemek, nežádal o subvenci; proto ji laké nedostal Zemský výbor nečinil z téže příčiny žádných výbrad pro koupí tu. Bez prvního čtení byly přikázány komisím ná vrhy, jichž navrhovatelé o to žádali Osobní. Pro dnešní schůzi se omluvili posl. Ferd. princ Lobkovic, hr. Schönborn, dr. Schreiner ministr dr. Pacák a dr. Pergelt. Hraběti Frant. Thu- novi byla udělena desítidenní dovolenů, posl. Staň kovi čtyřnedělní dovolená, posl. dru. Pergeltovi po voleno vystoupiti z komise petiční, posl. hr. Lažan skému z komise zemědělské, kn. Fürstenbergovi z ko- mise pro změnu volebního řádu.

Vojl Rataj Sandtner Lobkovic Schönborn doktor Schreiner Pacák Pergelt František Fürstenberg Lažany

8 article

Jednací pořad.

9 article

Polom přešlo se k jednacímu pořadu. Prvním předmětem jest druhé čtení ná- vrhu komise živnostenské o petici zá- stupců dělnictva z Karlových Varů z zřízení živnostenského soudu v Karl Varech, kteráž petice nebyla v r. 1903 vyřízena. Zpravodaj posl. dr. Herrmann (ústavov. velkost. pravil, že anketa v r. 1898 vyslovila se, že živno- stenského soudu je v Karlových Varech potřebí Obec karlovarská slíbila hraditi příslušnou čásť na- kladů, jež ze zřízení soudu toho by vzešly. I dopo- ručil tento návrh komise živnostenské: Zemskému výboru se ukláda, by se s c. k. vlá dou dorozuměl, aby tato vyšetřila a zjistila rozsab agendy c k. okresních soudů v Karlových Varech Bečově, Jáchymově a Blatně, spadající v obor kom- petence soudů živnostenských, a aby dle výsledku těchto šetření vyžádala si dle zákona z 2. . listop. 1896 čís. 218 řiš. zák. dobré zdaní sněmu o otázce zřízení živnostenského soudu se sídlem v Karlových Varech. Návrh byl bez debaty přijat. Druhým článkem jednaciho pořadu bylo drub čtení zprávy komise pro záležitost zemědělství o zprávě výboru zemskéb o podporování družstev. provozující c podniky, sloužící ke zvelebení země- dělství, s výkazem zemských příspěvků, povolených ktomuto účelu do konee roku 1904. Zpravodaj posl. Hyrš podal referát, dle něhož podepřeno bylo do 31. prosince 1904 celkem 87 rol- nických družstevních podniků různého směru, které se dle jednotlivých krajin a jich potřeb i poloh vy- tvořují.

doktor Herrmann Hyrš Polom Karlová Vary Karl Vary Bečov Jáchymov

10 article

Návrhy komise znějí: 1. Zpráva zemského vý boru o rozdělení zemských podpor družstevním pod- nikům bere se s uspokojením na vědomí. 2. Zem- skému výboru se ukládá, aby i na dále dle zása obou odborů zemědělské rady nejblahovolněji druž stevní snahy zemědělské vždy podporoval. V rozpravě ujal se slova poslanec Václ. Němse vicepresident obch. a živnost. komory pražské, aby k návrhu zaujal stanovisko s hlediska živnostnictva. Učinil toto prohlášení: Souhlasíme s návrhy komise zemědělské, panem zpravodajem posl. Hyršem přednesenými a budeme pro návrhy ty hlasovati, uznávajíce důle ži- tost zachování, povznesení a posílen lidu rolniekého, jádra národa našeho Předpokládáme však, že bude zemský výbor udileti podpory zemské jen takovým sdružením zeměděl- ským, jejichž úkolem je vzájemné podporování inten- sivního hospodaření, udržování společných strojů hospodářských, dále zakládání společných skladist obilních, mlékáren, sušaren na čekanku, chovua prodeje dobytka, zpeněžování plodin, zeleniny atd- Rozhodně se však musíme vysloviti proti tomu, aby udělovány byly ve- řejné podpory státní a zemské tako- vým podnikům, jež ohrožují extstenei pro národ a společnost stejné důleži- tého stavu živnostenského. Nemůžem s lim souhlasiti, aby bylo podporováno tvoření družstev k zakládání mlýnů, pekáren, jatečnictví a řeznictví, pod- nikůto čisltě živnostnických. My poslanci živnostenští stojíme v otázce této na stanovisku ob. chodních a živnostenských komor, jež v pamětním spisa k zem. výboru uja v se našeho těžce zkouše- ného mlynářství a dokázaly nezvratně ne- správnost v udllení subvencí z pro- středků veřejných k zakládání společ- ných mlýnů zemědělských, jež js o i sto těžce poškoditřmlynářství naše aniž by však očekávaný prospěch z emě- dělcům přinesly.

Václ

11 article

Posl. Blahovec (pro) praví, že je hrozno pohlí- želi na zubožený stav našeho rolnictva, které přece ma vylvořovali nejsilnější zdroj hmotného blahobytu správně praví se, že schudý sedlák« znamená »chudý kníže«. Rolnictvo dnes úpi pod tíhou hospo- daření psendoliberálního a velkého kapitálu, i těžko jest zjednati mu pomoci. Naše rolnictvo musí se vpravili v polřeby mo derní jak stavovské tak i technické. Pomoci našemu lidu znamená pro nás úkol nejsvětější. Hmotný bla- hobyt tvoří sílu národa: musíme se tedy starati při tom o hospodářské posílení všech vrstev středních našeho lidu na poli hospodařském. Tu veliký vý znam připadá družstevnictví a spolčování. Svépomoe se podaří, hude-li zakládána ná základě zachování našeho národního tělesa vzděláním, organisací, spo- řivostí a autokritikou. Blahobyt jest přece otcem vzdělanosti a také otcem pravé svobody. Řečník přimlouval se pak, aby při Raiffeisenkách zřízena byla jednatelství Hyputeční banky a zem ského pojišťovacího fondu císaře Franliška Josefa I. čímž poslouženo bylo by zozvoji našich záložen. Dále upozornil na družstva zemědělská pro využitko vání elektřiny jako síly bybné, která podporována zemí i státem, mnoho vykonati mohou ve službách rolnického lidu proti velkokapitalismu a pseudolibe- ralismu. Nesmí nás odstrašiti okamžilý neúspěch. zavinéný namnoze jen naší nevyspělostí. Jsou-i družstva taková spojena s obchodní prozíravostía poctivostí, jisté vykáží se prospěchem. Řečník při- mlouval se pak za zřízení zvláštních kursů družstev- nických po způsobu německém, zvláště badenském.

Posl Blahovec pravý svoboda Hyputeční banka Franliška Josef I

12 article

Zemský výbor měl by dáti vyšetřiti vodní sílu če ských toků, aby jí zdárně využilkováno bylo k úče lům zemědělským i průmyslovým. (Výborně!) Posl. Krützner podal k návrhu komise dodatek. jímž vláda se vyzývá, aby státní subvence pro druž- stva byly co nejdříve vypláceny. Návrh tento nebyl dostatečně podporován. Posl. Ronz jménem českého mlynářstva ujistil že je první snahou českých mlynátů, jíti ruku ruce se zemědělstvem a že není vinou mlynářstva. nutily-li jinak poměry. Přes to však vždy byla dá vána při odbírání surovin pro mlýny přednost vý- robkům domácím. (Výborně!) Zpravodaj posl. Hyrš v doslovu vyslovil se pro společný postup zemědělců se živnostníky a víta dobrou vůli, kterou osvědčil svým projevem posl Němec. Jako zástupce rolnictva ujistil řečník, že zemědělstvo nikdy nebude se stavěti proti sna hám živnostnictva, žádá však pro sebe stejnou podporus strany živnoslnictva. Bude-li živnostnictvo míti více pochopení pro zájmy rojníků, nebudou se opětovat stížnosti takové, jako na př. stížnost proti českému mlynářstvu. Konečně doporučil návrhy komise k schválení.

Posl Krützner Hyrš Němec

13 article

Potom se hlasovalo; návrhy komise byly přijaty. Dalším oddílem jednacího pořadu bylo d ruhe čtení zprávy komise pro záležitosti ze- mědělství o petici Družstva pro zvele- beni ovocnictví, zelinářství, bylinár ství a včelařství v Pardubicích o zaklá- dání sadů, stromořadí a ochrany ovoe ného stromoví vůbe Zpravodaj posl. Hyrž doporučil ku přijetí tyto návrhy komise: 1. Zemskému výboru se ukládá, aby všem okresním výborům uvedl znovu na pamět zněn zemského zákona ze dne 30. dubna 1870, zvláště šs 4. a 5., a vyzval tyto samosprávné sbory, aby šelřily všestranně ustanovení náznačeného zákona na pro- spěch ovocnictv.. 2. Zemskému výboru se ukládá. aby uvažoval o doplněni zákona v tom směru, aby zavedením pokut a trestů vůbec ovocné stromoví pře možným poškozováním bylo chráněno a podal zprávu s příslušnými návrhy.

Pardubice

14 article

Po krátké poznámce posl. Wästa, který o tétc záležitosti ohlásil samostatný návrh, aby na účely ty bylo ročně do rozpočtu dáváno 50.000 K, byly návrhy komise přijaty. Dalším oddílem jednacího pořadu bylo druhé čtení návrhu živnotstenské komise úrazověm pojišťování maloživnostní Zpravodaj posl. hrabě Chotek vytkl nespravedlno sti zákona o úrazovém pojišťování, který nařizuje. že musí býti pojištění také dělníci, kteří nejsou vy- staveni přímo úrazu, což jest nemalým břemenem pro maloživnostnictvo, poněvadž ukládá pojištění n celý rok, ač jest dělník častokráte zaměstnán pouze malou chvíli. Posl. Kratochvíl uznal, že zákon o úrazovém po- jišťování jest dobrodiním jak pro dělnictvo, tak pro zaměstnovatele, ale jeho výhody jsou zatíženy ne- snesitelným břemenem platebním, jež uvaluje a zaměstnavatele. Řečník žádal proto zemský výbor aby vstoupil v jednání s rozhodujícími činiteli a po- staral se o o, by nedostatkům zákona tohoto byle konečně jednou ve prospěch maloživnostnictva od- pomoženo. Zpravodaj posl. hrabě Cholek přidal se k vý- vodům posl. Kratochvíla. Potom byl přijat návrh komise, který zní: Sla ný sněme račiž zemskému výboru uložiti, aby dosak závad výše zmíněných, zemskou akcí ku povznes en malých živností stěžujících, provedením náležitého ře- tření zjistil, a sněmu království českého návrhy své na zjednání nápravy předložil. Nejvyšší maršálek zemský přerušil pak ro kování.

Wästa Chotek Posl Kratochvíl Cholek

15 article

Návrhy a dotazy. Poslanci dr. Eppinger, dr. Škarda, kníže Rohan. hrabě Buqucy, Kuhr, Peschka, dr. Steidl, dr. Reiniger. dr. Baza, Pacher, dr. Brchm, Dostál a soudr. podali tento návrh v otázce zavedení, povinnosti volebni při volbě členů sněmovny poslanecké: § 4. al. 3. řádu o volbách do říšské rady, změ- něného zákonem ze dne 26. ledna 1907 č. 17 z.z. zní: Zemské zákonodárství může usleneviti, taly k volbě oprávněné osoby uvnitř dotyčných zemí Iyiy povinny při volbě členů poslanetké sněmovny vy- konávati aktivní právo volební. V temto případě vy- hraženo je vydání podrobnějších předpisů o voiebni povinnosti, zvlášlě vydání prováděcích předpisůa trestních ustanovení s případným zavedením řizenl mandalového, zákonodárství zemskému. Vzhledem k tomu a se zřetelem na tu okolnest. že nejbližší všeobecné nové volby do poslanecké sně- movny rady říšské vypsány jseu na den 14., pekud se týče 23. května 1907, činí podepsaní (dle §š 37. al. 3., 39. al. 7., 41. a 49. al. la jednacího řádu pří- pustný) návrh: Slavný sněme, račiž uložiti komisi pro změnu volebního řádu do sněmu zemského zemského zřízení, aby ve lhůtě 14 dnů podala slav- nému sněmu návrh, měl-li by týž použiti náležesícího mu práva na zavedení povinnosti volební prc volbu členů poslanecké sněmovny rady říšské — a v pří- padě kladném, aby předložila návrh zákona v příčině provedení toho ve smyslu svrchu citovaného ustanc- vení říšského zákona. Tento návrh přikázán budiž bez první h čtení komisi ustanovené pro změnu volebního řádu do sněmu zemského a zřízení zemského.

doktor Eppinger Škarda Rohan Buqucy Kuhr Peschek Steidl Reiniger Baza Pacher Brchm Dostál Iyia poslanecký sněmovna

16 article

Posl, dr. Hackel, Lipka a soudr. podali návrh. jímž zemský výbor se žádá, aby co nejdříve před- ložil sněmu osnovu zákona o změně hudebného, aby všeobecné hudebné oylo zrušeno, zvláštní pak polud. pokud se vybírá od hostinských. Posl. Blahovec navrhl, aby úřadně zakázáno bylo kouření mládeži pod 16 let. — Týž poslanec podaí návrh o využitkování vodní síly v království českém k výrobě síly elektrické k účelům zemědělským a průmyslovým. Posl. dr. Herák podal návrh, týkající se zřízen státního gymnasia v Pardubicích. Posl. Besemüller a soudr. podali návrh nna po- volení subvence 40.000 K na stavbu okresního chudo- bince v Maffersdorfu. Posl. Schreiter a soudr. podali návrh, dle něhož má býti učitelům soukromých škol evangelických právem veřejnosti dovoleno přistupovati k pensijnímu fondu učitelskému. Posl. dr. Srb podal návrh na vydání zákona o po- skytování řádných příspěvků zemských na národní školství v obcích, které v době od 1. ledna r. 1901 byly, anebo budou sloučeny s král, hlav. městem Prahou, a o zjednání úlevy městským samostatným okresům školním, pokud břemen školských se týká. Posl. Krützner a soudr. podali návrh o rychlém vyplácení státních subvencí družsívům. Posl. Wüst a soudr. podali návrh na zvýšení zem- ské subvence na podporu ovocnictví Posl. dr. Trost a soudr. podali k místodržiteli do taz o nesprávně praxi při revisi ústavní pro úrazové pojišťování Nejvyšší maršálek zemský vyzval kurie, by po sezení sněmu provedly potřebné doplňovací volby do komisí. Posl. dr. Šamának podal k mistodržíteli tentc dotaz.

Posl doktor Hackel Lipka Blahovec Herák Srb Krützner Wüst Trost Šamának Pardubice Praha

17 article

Váciav Kolář v Liberci, ve Františkovské ul. čís 10, byl nálezem magistrátu libereckého ze dne 26. března 1906 č. Ga 43.871 (6) odsouzen k pokutě 5 k po případě do vězení na 12 hodin, poněvadž prý v neděli dne 4. brezna 1906 v 11 hodin 20 minut v svém krámku prodával, čímž měl se dopustit pře- stupku místodržitelského nařízení ze dnie 19. řijna 1905 čís. 252.550. Z tohoto nálezu podal Kolář v předepsané lhůte prostředniclvím libereckého magistrátu české odvolán k c. k. místodržitelství, avšak magistrát tuto stížnost když byl na ni prvé 23. dubna 1906 připsal, že jest nesrozumitelná a má býti do němčiny přeložena, po- dateli vrátil. Na toto hrubé porušování rovnoprávnosti jazy kové, zaručeně článkem 19. st. z. z. ze dne 21. pre- since 1867, stěžoval si Václ. Kolář u c. k. místodrži- telství. To však, místo aby magistrátu nařídjilo, e je povinen česká podání přijímati, dopustilo se samo té nesprávnosti, že Václ. Koláře dopisem ze dne 24 května 1906 čís. 110.708, přímo jemu zaslaným, vy- zvalo, aby stižnost, magistrátem vrácenou, c. k. míste. držitelství do Prahy zaslal. Toho Václ. Kolář ovšem neučinil, poněvadž v svrchu uvedeném nálezu magistrátu se mu přímo ra- řizovalo, že odvolání, učiní-li je, má býti podáno pro střednictvím magistrálu a tedy vyzvání místodržitel ské bylo obchá zením úradu první stolice a mimo te ukládalo straně vydání na poštovném, které ona hra diti povinna není Potom c. k. místodržitelství rozhodnutím ze dne 3. července 1906 čís. 145.618, které Václ. Kolářov zase přímo zaslalo, potvrdilo trestní nález magistrátu ze dne 26. března 1906, č. Ga 43.871 (6)/I., aniž by rekurs do rukou bylo dostalo.

Kolář Václ Liberec Praha

18 article

Veškeré toto jednání magistrátu libereckého i c.k místodržitelství jest zřejmým porušením platných zá- konů a předpisů, jest dále poškozováním, ba týrá ním českého člověka, jemuž bere se všecka víra ve spra- vedlnost a poctivost úřadu. Z toho případu jest též viděti snahu i nejšpatnějšími prostředky. Čechy v Li- berci donutiti, aby, zřeknouce se zákonem jim zaru- čeného práva, v jednání s magistrátem užívali jazyka německého. Z nesprávného rozhodnuti místodržitelského po- dal Václav Kolář stížnost k c. k. ministerstvu vnitra ve Vídni, která dosud vyřízena není. Když přisouze- nou pokutu neplatil, dal magistrát Václ. Kolářoví za- baviti některé cenné předměty. Ač Kolář podal k c. k místodržitelství dvěma doporučenými dopisy námitku a protest proti zabavení oněch předmětů i exekuci dal magistrát provésti dražbu, ve které ony věci velm nízko pod cenou byly prodány, čímž Václ. Kolář utrpě škody nejméně 50 K. Úváží-li se, že je to člověk úplne chudý, otec četné, stálými nemocemi pronásledo- vané rodiny, jest to pro něj ztráta velmi citelná. a a Vzhledem k tomu všemu táží se podepsaní: Jest V. E. ochotna postarati se: 1. aby místodržitelská rez- hodnutí ze dne 24. května 1906 čís. 110.798 a ze dne 3. července 1906 č. 145,618 jako nezákonná byla zru- šena? 2. aby Václ. Kolářoví úřady způsobená škeda byla nahražena? 3. aby v záležitosti té nové řízen bylo zavedeno? 4. aby magistrát v Liberci, kterýje v přenesené působnosti úřadem zeměpanským, dle čl 19. stát. zákl. zákona ze dne 21. prosince 1867 česká podání nejen přijímal, ale též vyřizoval?

Kolář Václ Čechy Vídeň Liberec

19 article

Příští schůze koná se v pátek 1. března o 11. hod. dopoledne. Na jednacím pořadu jest: 1. Druhé čtení zprávy komise živnostenské o zprávě výboru zemského o návrhu poslanců Josefa Krejčíka, Václava Němce soudr., týkajícího se zadávání řemeslných prací při veřejných stavbách jedině oprávněným živnostnikům a nikoli podnikatelům (zprav. posl. Březnovský); 2. druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědálstv o zprávě výboru zemského o návrhu poslance Josefa Heinzla a soudruhů v záležitosti změny, poxud se týče doplnění říšského zákona o potření plicní ná- kazy (zprav. posl. Hyrš); 3. druhé čtení zprávy komise pro zátežitysti zemědělství c návrhu poslance Frant

Krejčík Václav Němec Březnovská Heinzl Hyrš František

20 article

Blahovce a soudruhů na vyšetření poměrů výměnkář- ských ku poměru počtu obyvatelstva rolnického a u- sedlostí selských, jakož i k výši katastrálního výnosu a čistého výnosu (zprav. posl. dr. Viškovský): 4. drubé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecni o návrhu posl. Adolfa H. Posselta a soudruhů a po- skytování subvencí lékařům, kteří hodlají se věnovati veřejně zdravotní službě ve smyslu zemského zdravot- ního zákona ze dne 23. února 1888, č. 9 z. 2, v kraji- nách s nedostatečnými poměry existenčními (zprav. posl. Posseli); 5. druhé čtení zprávy komtse skolské o petici Zemského ústředního spolku jednot učilel- ských v království českém na změnu §§ 26., 30., 50. a 73. zem. zákona ze dne 27. ledna 1903 č. 16 z. ž (zprav. posl. Houra); 6. druhé čtení zprávy komise školské o peticích státně zkoušených pěstounek za upravení právních poměrů pěstounek (zprav. posl Vollgruber); 7. druhé čtení zprávy komise pro záleži- tosti zemědělství o zprávě zemského výnoru o pro- vedení říšského zákona ze dne 1. dubna 1889, č. 52 ř. z., o posloupnosti dědické při statcích střední veli- kosti (zprav. posl. dr. Viškovský). Schůze skončena ve 2 hod. odpol

doktor Viškovský Adolf Posselt Houra Blahovec

21 article Sněmovní komise.

Sněmovní komise. Školská komise konala včera o 1/210. hod. do- polední schůzi za předsednictví posl. prof. dra. Čela kovského a za přítomnosti pozvaných záslupeů, zem- ského výboru, posl. dra. Buriana a vlády, dvorního rady Eisnera. Nejprve přikázány petice: za zrušení školného a za opatření, aby stavby měšť. škol pro- váděny byly nákladem země: posl. Kotrbelcovi za změny zákona o dozoru ke školám, aby učitele mělí vě ši než dosud zastoupení v místních a okres- ních školních radách, subkomitétu (Legler. dr Čelakovský, Hrubý z Gelení); petice obce pražské ve příčině nové úpravy presentačního práva posl Spindlerovi; petice za zřízení druhé české uni- versity na Moravě a petice obce pražské za náhrada nákladů na školy politické komisi (Špindter. Posselt, Zedtw tz); petice posl. Blahovce, aby absol- ventům hospodářských škol povolena byla dvouleta presenční služba vojenská, posl. Štolcovi. Na to referoval posl. Legler o svém návrhu v příčině obsazování mist učitelských na školách dívčích. Připomenul, že nikdo ne- chce vypuzovati učitelky ze služby školní. Jde pouze o změnu dosavadního způsobu obsazování míst na divčích školách, zvláště proti proudu, který se objevil u vyšších úřadů školních: obsazujíť v poslední době vůdčí místa šmahem ženskými silami. Průběbem mi- nulých 10 let stoupl počet učilelek o 70%, učitelů jen o 17%. Učitelé jsou energičtější jsou otci rodin a také hospodářské poměry přikazují, aby jim byla zabezpečena místa na divéích školách. Proto na- vrhuje: Sněm usnáší se na této změně § 2. zemsk. zákona ze dne 19. prosince 1875 čís 86 z. z.

profesor doktor Burian Eisner Kotrbelec Legler Čelakovský Hrubá Posselt Zedtw tz Štolc Morava Blahovec Gelení

22 article

§ 2. Vypsšní konkursu na každé uprázdněně místo kromě označení kategorie a služebního místa má udati roční plat s místem tím spojený i doklady. které dlužno předložiti a poukázuti uchazeče, aby žádosti podali u pěíslušné okresní školní rady Učitelská místa na dívčích školácl jsou přístupna učitelským osobám obého pohlaví; proto mají býti konkursy na obsazování takových míst vypisovány vždy pro uči- telské osoby obého pohlaví. Mista řídících buďte pravideln obsazena mužskými silami. Do vypsání konkursu buďte zahrnuta i uprázd něná místa učitelek ručních pracl. Posl. Anýž připomíná, že dosavadní způso obsazování učitelských míst na obecných i měšťan- ských školách vyžaduje nalehavé opravy, která by odklidila boje, jež sváděny bývají téměř při každém konkursu, která by zbytečnými učinila rekursy, jimiž téměř každá preseniace je provázena. Avšak návrh posl. Leglera tomu nevyhovuje, naopak je to návrh nevčasný, nepřipravený. nepromyšlený a nepokrokový. Odporuje zřejmým ustanovením zákona, najmě rámcového zá- kona tišského. Dokud § 15., 19., 48. a jiné paragrafy toholo zákona nepozbudou platnosti, nelze vyříditi návrh Leglerův legislativou zemskou. Řečník vyvraei postupně důvody referentovy a žádá komisi, aby návrh neschválila. Je vůbec nemyslitelno, aby ně- komu, kdo vykázati se může plnou, zákonem stano- venou kvalifikací, pojednou zabräněn byl postup tak aby měl jen všechny povinnosti, avšak obmezená práva. To příčí se názorům každého spravedlivého pokrokového člověka. Posl. Wüst předčitá projev, obsahující protes proti feminisování škol. Posl. Houra ze zkušenosti více než 30leté vy ličuje zdárné působení ženských sil učitelských na školách obecných i měsťanských.

Posl Anýž Wüst Houra

23 article

Posl. Posselt, ač podepsal návrh Leglerův souhlasí v podstatě s názory posl. Anýže, ale po- kládá Leglerův návrh za popud, který usnesením sněmovním dán bude ke změně říšského zákona školského. Dv. r. Eisner není sice vládou zmocněn, aby v této věci učinil určité prohlášení, ale shledáv v návrhu Leglerovu obcházení říšskéb zákona. Cituje jeho příslušné odstavce i rozhod- nuti správního soudu, pokud se týče vypisování míst na divčích školách obecných i měšťanských. Proti návrhu Leglerovu vyslovili se pak ješte posl. dr. Burlan, dr. Sedlák, pro návrh mluvili posl. Vollgruber a Müller. Ke konci posl. Legler dokazoval, že zákon říšský porušován jest dosavadní praksí školních úřadů, kter vylučují mužské síly z dlvčích škol. Kdyby nebylo obav, že budeme množstvím učitelek zaplaveni, neby bych ten návrh podal. Přikročeno k hlasování. Návrh, aby elaborá posl. Leglera vzat byl za podklad podrobného roko- vání, zamítla komise sedmi proti pěti hlasům Komise pro úpravu poměrů okres- ních úřadníků konala schůzi zá předsedntelví posl. Maděry a dokončila jednání zákona, jímžs

Posl Posselt Leglerův Anýž Eisner doktor Burlan Sedlák Vollgruber Müller Legler Maděra

24 article

upravují služební poměry úřadníků př okres. výborech v král. českém. Zpravodaj posl. Maštálka podal přehled ce- lého jednání v minulém zasedání a učinil návrh, aby sněmovní komise přijala zásadu, aby při okres. vý- borech byli ustanoveni úřadníci s úplnou právnickou kvalifikací, a aby v tom směru nebylo činěno žád- ných výminek. Jelikož však v lůně komise vyskytly se vážné námitky proti přijetí § 41., dle kterého zá kon o okresních úřadnících také se má vztahovat n úřadníky již ustanovené, prohlašuje referent, že jes ochoten učiniti kompromisní návrh v tom případě když by tento S zůstal v platnosti a to v tom smyslu že v některých okresích by mohli býti uslanoven úřadníci, kteří by neměli úplné kvalifikace právnické musila by však přece býti současně vzata také z měna § 19. v příčině úřadníků administrativních a mani pulačních a musily by těmto dvěma kategoriím samo- správnéha úřadnictva býti přiznány vyšší kvoty zá kladního služného, nežli jak komisí byly odhlas ovány.

Maštálek

25 article

Zpravodaj upozorňuje také, že je nutno, aby zá kon byl rozšířen na okresní cestmistry, kteří úplně byli pominutí a že se musí vzíti také zřetel na tech nické úřadnictvo okresní, poněvadž je v královstv českém čím dále tím více okresů, v nichž sily tech nické jsou ustanoveny. Přimlouvá se vřele za přijet tohoto kompromisního návrhu, jelikož je nutno, aby se jednání, které již po dlouhá léta se tahlo, konečn skončilo, a aby sněmovna mohla definilivně přístou pili k úpravě jedné kategorie úřadnictva samo- správného. Cela řada vážných korporací samosprávných do- žaduje se bouřlivě provedení tohoto zakona, který jest etapou, za nímž musí následovati zákon o úpravé poměrů úřadníkův obecních, jehož uzákonění jeví s býti v čase co nejkratším nalehavou nutností. P rozkladu zpravodaje rozvinula se debata, jíž zúčast nili se téměř všichni přítomní členové komise, ze- jména poslanci Zuleger. Kalina, Šulc, dr Funke, baron Brand, Hohlfeld, hrabě No- stitz-Rienek, Kotlář. Znova rozvinuta byla otázka oprávněnosti zásady, aby při okresních zastu- pitelstvech byli ustanovení úřadníci s kvalifikae právnickou. Se strany posl. Zulegra a Funka opětně se poukazovalo na to, že se nemá okresům zksa- covat právo ustanovovati úřadníky, byť by nebyli právníky a poukazováno, že Čechové jsou elementem nadprodukujícím úřadnictvo a že je tudiž obava, že by německé okresy byly zaplaveny českým úřad- nictvem.

Zuleger Kalina Šulc Funke Brand Hohlfeld Funk Čecho

26 article

Se strany české zejmena posl. Kali na, Kot lá a zpravodaj posl. Maštálka účinné vyvrátili tyto důvody, načež přijat jednomyslně kompromisní ná- vrh posl. Maštál ky § 3. Úřadníkem pro obor konceptní služby budiž ustanoven, kdo podal průkaz, že vykonal studi právnická a státovědecká, že podrobil se s prospě- chem třem státním zkouškam na některé tuzemské universitě anebo že dosáhl hodnosti doktora práv na universitě takové. V okresích, v nichž úhrnný průměr daní při mých, předepsaný ve 3 letech ustanovení úřadníka předcházejících, činí méně než 100.000 K, jež dl posledního úřadního sčítání lidu mají méně než 15 tisíc obyvatelů, může úřadníkem pro obor služby konceptní býti stanoven, kdo podal průkaz, že s pro spěchem vykonal zkoušku maturitní na vyšším gym- nasiu, vyšší reálce, nebo na středním školam na roveň postavených učilištích, obchodní či hospodářské škole. Úřadníkem pro obor služby účetní nebo mani- pulační může býti ustanoven, kdo podal průkaz, že s prespěchem absolvoval některé veřejné vyšší uči- liště obchodní, nebo kdo absolvoval s prospěchem vyšší gymnasium nebo reálku Úradníkem pro obor služby manipulační může býti ustanoven, kdo podal průkaz, že je způsobilým úkon této služby úspěšně vykonávati. Pro úřad tento stačí věk dokonaných 20 let, byť i úřadník nebyí svéprávný Úřadníkem pro obor služby silniční, jakožto okresní cestmistr, může býti ustanoven kdo poda průkaz, že s prospěchem odbyl nižší školu průmy- slovou. Pro jiné odborné úřadníky, jako úřadníky lesní, hospodářské, archivální, kde předepsána zvláštní způsobilost, budiž, ustanoví-li se takoví úřadníci, se- třeno těchto předpisu.

Kali Kot Maštálek

27 article

§ 19. 2. Služné skutečně ustanoveného úřadník konceptního [S 3 1. odst] nesmí býti menší nei 2400 K ročně; služné úřadníka konceptního, od kte- rého dle § 3. odst. 2. nebyl požadován průkaz, že výkonal studia právnická a státovědecká a že podro- bil se s prospěchem všem theoretickým a doktorským zkouškám, nesmí býti menší než 2000 K ročně služné skutečně ustanoveného úřadníka účelního nel posladničního, nebudiž menší než 1800 K ročně služné skutečně ustanoveného úřadníka pro obor služby manipulační nebo silniční [okresní cestmistr) nebudiž menší než 1440 K ročně. O služebních přijmech úřadnictva technického. od nichž byl žádán průkaz, že vykonali studia na vysoké škole technické a podrobili se předepsaným zkouškám státním, platí ustanovení o služebních příjmech úřadní ů konceptních, od nichž byl žádán průkaz, že vykonali studia právnická [§ 3. 1. odst.) Jsou-li u okresního výboru ustanoveni jiní úřad níci odborní, platí o jejich příjmech služebních usta novení platná o služebních příjmech úřadnictva pro obor manipulační § 41. Pro úřadníky, ustanovené dle § 57. zákona zemského, ze dne 25. července 1864 sbírky zákono a nařízení číslo 27., platí ustanovení § 8., 12.—40 a 42. tohoto zákona, pokud by posavanní smlouvy služební s tím kterým oktesem ujednané neobsaho valy pro ně vělších výhod. Zpravodaj navrhuje polom, aby ještě jako po slední odstavec § 19. bylo vsunuto toto usnesení Každému definitivně ustanovenému úřadníku přísluš přibytečně, které v místech, jež mají nad 10 tisíc obyvatelů, činí 30%, u ostatních 2 9% služného Návrh tento se zamitá všemi přilomnými proti h a- sům referenta a posl. Kaliny.

Kalina vysoký škola technický S 3 1

28 article

Zpravodaj posl. Maštálka vzdává potom jmé nem úřadnictva samosprávného dik předsedovi ko- mise a všem členům za blahovolné posuzování po měrův úřadnictva samosprávného. Přes veliko obtíže, které poskytovalo jednání, a přes vážné ná mitky, které byly se strany členů komise před- neseny, podařilo se přijati předlohu, která bude slou- žiti k upevnění stavu úřadnictva samosprávného za kterou úřadnictvo toto bude zajisté sněmu král čes. vděčno. Autonomie zastupitelského sboru našeho nalezne velikou podporu v předloze této a není po- chybnosti, že uzákoněním jejím a následkem zlepšení průměrné kvality stavu úřadnického, jenž již dne stoji na výši dobý, bude samospráva česká povýšena na nejvyšší úroveň, jaké kdy dosíci může. Komise pro záležitosli okresní a obooní zvolil ve své dnešní schůzi jednohlasně předsedou na místi dvor. rady dra. Pantůčka posl. dra. Schauera Na místě dosavadních zapisovatelů posl. Markert a dra. Milnera zvolení zapisovateli posl. Trautz a dr. rytíř Weltrubský. Na to příděleny jedno tlivým členům referáty.

Maštálek Pantůček Schauer Markert Milner doktor Weltrubský

29 article

Rozpočlová komise konala schůzi dnes za před sednictvím hr. Baquoya. Přítomno 19 členů, omlu veni 4. Ježto generální debata odložena byla až n konec schůzí rozpočtové komise, přikročeno ihne k speciálnímu vyřízení rozpočtu. Posl. dr. Mettal referuje o kapitole »uměnía podpory různým umněleckým spofkům«. Schválen preliminované subvence Jednotě ku povznesení hudb v král. českém a různým hudebním školám na ven- kově. K dotazu posl. dra. Pippícha, kdy bud obsazena profesura po mistru dru. Dvořákovi, pr niž je více kompelentů velmi způsobilých, sdělil r- ferent, že jsou jednání v plném proudu. Po návrh referenta, schválena dále položka 10.075 K pro mo- derní galerii král. českého, při čemž se strany dra Pippicha a dra. Bachmanna projeveno čin- nosti ústavu plné uznání.

Posl doktor Mettal Dvořák Pippich Bachmann derní galerie král

30 article

Schválena položka 50.000 K na opravu chrámu sv. Víta. Poslanec dr. Kaftan přimiouvá se za to. aby o postupu prováděných prací podávány byly sněmu zprávy. Při položce opravy hradu Karlova Týna urguje poslanec dr. Kaftan, aby zařízení vodovodu tamže co nejdříve započato a s všemožným urychle- ním bylo provedeno Poslánec Reiniger vyslovuje se proti tomu aby k zachování historických stavebních památek byl schválena zemským výborem zvýšená položka 20.000 a navrhuje snížení jeji na loňský obnos 10.000 K. Poslanec Peters žádá, aby zemský výbor před- kláda! výkazy o tom, jak této subvence bylo použito. Poslanec dr. Pippich poukazuje k tomu, že se dle vysvětlivek zemského výboru jedná o to, položku tuto přivésti na její původní výši 20.000 K Schválen návrh poslance dra. Fiedlera, aby jednání o této položce bylo odročeno, až bude vy- slechnut referent zemského výboru. Poslanec dr. Pippich referuje o položce »Ma- seum království českého« a podává obširnou zprávu o personaliích ústavu a jeho úspěšné, mnohostranné činnosti, o stavu a návštěvě sbírek, o stavu jmění a jednotlivých zvláštních fondů a nadaci, nedustatku místnosti pro sbírky a knihovnu. Posl. dr. Bachmann vzdává plné uznání činnosti musea, vytýká však, že jednání správy jsou výhradně česká, nápisy předmětů sbírkových že ne- jsou dostatečně srozumitelně v obou jazycích zem- ských napsány, dozorci že jsou většinou jazyka německého nezaalí a žádá vzhledem k tomu, že velkolepý tento ústav sloužiti má oběma národům, za nápravu.

svatý . Vít doktor Kaftan Poslánec Reiniger Peters Pippich Fiedler Posl Bachmann Karlov Týn Ma

31 article

Ref. dr. Pippich poukázal k tomu, že výtk tyto nebyly tiumočeny nikdy výboru správnímu prokázal, že se v ústavu tomto rovnoprávnosi úzkostlivě šetří. Z 12 dozorců je pět jazyka něme ckého úplně mocno, což potřebám navštěvovatelů musea dojista úplně dostačí. Na to byla prelimino- vaná položka 149.500 K schválens. Posl. dr. P ippich referuje dále obšírně o po- ložce »České akademie věd, slovesnosti a umění«,o jejím finačním stavu a stavu jednotlivých fondů, publikacích ústavu a nákladech s nimi spojených o obsažné činnosti jednotiivých tříd akademie,o zřízení odboru národohospodářského a navrhuje schválení praeliminované položky 56.000 koran. Schválena též resoluce posl. dra. Kaftana, aby při akademii zřízena byla sekce, jež by zejmén publikacím technickým věnovala svou pozornost Naproti tomu zamitnut byl hlasy německých velkostatkář kých ústavověrných členů komise návrh zemského výboru na mimořadnou subvenci 50.00 K Akademii pro vydávání nákladnějších publikadl archaeologické komise. Čeští členové komise ohlásil minoritní votum. Konečně schváleny po referátu dra. Pippicha účetní závěrky Akademie z rok 1905. Příští schůze koná se dnes ve středu o 11. hod dopolední. Komise školská má schůzi dnes u 10. hod. do- poledne. Komise pro práce veřejné má schůzi dnes o 10 hod. dopoledne. Komise pro záležitosti zemědělské má schůz v pátek 1. března o 10. hod. dopoledne.

Ref doktor Pippich Posl Kaftan Český akademie věda

32 article

Klub sněmovních poslanců národní slrany svobodomyslné měl včera schůzi za předsedni- ctví posl. dra. Václava Škardy. Předseda podal nejprve zprávu o druhé poradě předsedů klub a předložil klubu podnět tam učiněný, aby před- sedové všech klubů podali sněmu návrh, aby sněmovní komisi pro oprovu volebního řádu zřízení zemského bylo uloženo, aby uvážila otáz- ku volební povinnosti při říšských volbách a učinila o ni projev miněni. Po rozhovoru o tomto podnětu bylo dle návrhu parlamentní komise usneseno, aby klubovní odbor pro záležitosi správní předložil klubu meritorní návrh, jaké stanovisko by klub v otázce volební povinnosti při říšských volbách měl zaujmouti. Po stránce formální byl předseda dr. Václav Škarda zmoe- něn, podepsati zmíněný návrh sněmu. — Potom projednán byl jednací pořad sněmovního sezení. Pak sdělil předseda došlé přípisy, předložené ná- vrhy a dotazy i přání doputací. Klub rozhodl se zejména podporovati akci Zema jednoty živnostenských společen- stev na splnění jejich požadavků, zvláště zvýšení subvence pro ni, pokud nebude zřízena Živnostenská rada. Stejně usneseno po žádosti posl. P. Krejčího podporovati obdobné požadavky zemské jednoty obchodních gremií. Rovněž usnesl se klub podporovati požadavky učitelstva, tlumočené deputací Ústředního spolku jednot učitelských, spolku učitelek industriál- ních a na ho podyňských školách. Záležitost zří- zení české theologické fakulty evangelické při- kázána byla poslanci prof. dru. Fiedlerovi jako zpravodajovi. Kromě toho schváleno podání předložených návrhů a dotazů, a učiněno opa- tření pro jednání sněmovní. — Příšti schůze klubu konati se bude v pátek 1. března o 10. hodině dopolední v budově sněmovní. Bude-li třeba, bude se ve schůzi pokračovati po sezení sněmu.

Škarda doktor profesor Fiedler

33 title

Politické zprávy zahraničné.

34 article V Praze, 26. února.

V Praze, 26. února. Německý kapitál do Marokka. Berlinský dopisovatel »Tempsu« ozna- muje, že se ustavil v Marokku německý syndikáo pro podniky finanční a průmyslové. Největs peněžní domy německé jsou zastoupeny v tomto komitétu jako Bleichroeder a Mendelssohn, Deutsche Bank, Berliner Handelsgesellschaft, Diseonto-Bank a j. Syndikát vyšle do Marokka výpravy, jež budou studovati hospodářské po- měry země a vyhledávati, kde by se co dalo podniknouti s německým kapitálem. Toto zdru- žení bude finančně podporovati všechny německé obchodní a průmyslové podniky, aby mohlr čeliti konkurenci francouzské.

Mendelssohn Praha Maroko Deutsche Bank Berliner Handelsgesellschaft DiseontoBank

35 article

Francouzští učitelové a »bursa práce«. Zajímavý spor vznikl mezi francouzskými učitely a prefektem departementu seinského. Učilelé departementu seinského chtěli utroh syndikát a umístíti jej v »burse práce« po pří kladu organisovaných dělníků revolučních. Pre- fekt de Selves rozhodně se vzepřel záměru uči- telů, prohlásiv, že nemají nic společného s děl- níky, a že nemohou býti zařazení do žádné ka- tegorie povolání, mající přistup do »bursy práce« Ministr Clémenceau se postavil též na sla- novisko prefektovo a vyslovil se proti přání uči- telů. Francouzské listy, kromě socialistiekých, schvalují jednání vlády. Učitelové nepracuji hmotně, jsou duševními pracovníky, jejichž služné je jim zaručeno státem. Nejsou vystavěni nebezpečí snížení mzdy a nucené slávky jako dělníci a při nejlepší vůli nelze nalézti nějakou analogii mezi poměry učitelovými a dělníkovými. Stát od nich žádá náhradou za výhody jim po- skytované poslušnost rozkazů představených. Syndikát učitelů znamenal by odpor proli státu i národu. Všechny podobné organisace, sou- středěné v »burse práce«, mají za účel jen stávky. A stávka veřejných, státem placených funkcionářů, jako jsou učitelové, byla by vzpou- rou proti všeobecnému hlasovacímu právu, jehož zvolení určují služné a službu dotyčných fnnl- eionárů.

Selves Clémenceau Pre