3
masthead
18. února: 1904.
5
article
Ze Lvova, 11. února. (Ryt. Jaworskia
stará většina pravice.) „Gaz. Narod.“
otiskujíc známý rozhovor ryt. Jaworského s do-
pisovatelem petrohradského „Kraje“ o rozbití bý-
valé většiny pravice, dodává: „Musím ibned po
znamenati, že dopisovatel „Kraje“ patrně ne-
podal dosti přesně výklad předsedy Jaworského.
neboť tím, co podal, vůbec se nevysvětluje otázka
rozbití pravice.“
My soudíme, že zpravodaj výklady Jawor
ského podal přesně; o rozbití pravice ničeho sdě
liti nemohl, poněvadž p. Jaworski otázce té opa-
trně se vyhnul.
Ze Záhřeba, 10. února. (Zemský sně m.
Chorvatský zemský sněm vyřizuje klidně rozpo-
čet na letošní rok. Za správy bána hr. Pejačeviče
poskytuje se i opposičním poslancům svoboda
slova, aby mohli přednésti své stesky a násled
kem toho není bouřlivých schůzí, jakých sně
movna bývala jevištěm za Khuena-Hédervára.
Má se za to, že rozpočet bude projednán v so-
botu, načež sněmovna bude odročena do června
aby kralevinské deputace mohly dokončiti jed
nání o finančním vyrovnání uhersko - chorvat
ském.
Ryt
Jaworský
Jawor
Pejačevič
Lvov
Gaza
Záhřeb
6
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 12. února.
Dreyfus.
»Lanterne« pařižská zaznamenává pověst.
že přelíčení v Dreyfusově věci před kasačním
soudem bude se konati možná již ve středu.
Papež o historickém bádání.
Papež přijal včera ředitele příštího ústavu
historického Kehra i jeho prvního tajemník
v delším slyšení. Při tom rozhovořil se o histo-
rickém bádání. Kladl důraz na to, že historické
bádání musí se obmeziti na dokumenty a na
přesnou znalost. On jest odpůrcem historických
kombinací a chce vyloučiti z dějin vše, co jest
klamné a nejisté. Na jeho podnět byla také
jmena některých papežův, jichž existence dě
jinná není jista, z nového vydání díla » Hier
archia eatoliea« škrtnuta, neboť pravdě dlužno
vždy vzdáti čest.
Všeobecné povstání proti Němcům v Africe.
Známa firma Woermannova obdržela zprávy
že také již v Kamerunu udály se výbuchy po-
vstání proti Němcům a že hnutí mezi černochy
proti nim rozšíří se nepochybně i na osadu vý-
chodoasijskou. Z osady v jihozápadní Africe
sděluje se, že čásť Hererů táboří u Vetersbergu
a druhá čásť že zahradila se u Goabisu, kryjíe
timto postavením svým odhánění dobytka do
Bečuanska. Major Estorf vypraví se se setninou
Höringovou a 2 děly do Omarunu a do Ucu,
aby lepší jízdní setnina Frankeova se uvolnila,
aby mohla vytrhnouti do Vetersbergu. Se zbyt
kem mužstva vytrhne major Glasenop přes Vind
huk proti Goabisu. Poručík Vinkler jesť ve
Vindhuku. Guvernér osady Lentvein přibude do
Svakopmundu, hlavního přístavu osady té, dnes
12. t. m. Mužstvo lodi »Jestřáb« zůstane ješte
na pevnině, aby obnovilo železnici.
Dreyfus
Lanterne
Dreyfusův
Hier
Němec
Woermannův
Herero
Vetersberg
Goabisa
Glasenop
Vind
Vinkler
Lentvein
Praha
Afrika
Kamerun
Bečuansko
Svakopmund
7
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 12. února. (C.-B.)
Vojenský výbor uberský rokoval dále
zevrubně o vojenském rozpočtu.
Při položce »Zvýšený požadavek na druho
dělostřeleckou kadetku« přijat referentský
návrh, aby, bude-li třeba nového ústavu, zřídil se
v Uhrách.
V dalším průběhu debaty prohlásil minístr Pi-
reich, že vojenská správa přičiní se všemožně o na
ležitou a časovou organisaci umisťování vyslou-
žilých poddůstojníků v civilních nebo stát-
ních službách. Spolehá při tom na největší podporu
obojí vlády i samosprávných úřadů. Vláda by ráda
zlepšila hmotné poměry dílovedoucích růz-
ných oborů, kdyby na to její prostředky stačily.
Při položce »Systemisování místa vojenského
zmocněnce v Sofii« del. Bolgar zmínil se o vyzvání
aby důstojnictvo vstupovalo do makedonskéh
četnictva, načež ministr Pitreich podal důvěr-
nou zprávu.
Při položce »Zvýšený požadavek na zaopatřen
naturální« delegát Mikloš předložil zprávu zá-
sobenského komitétu, v níž konstatuje se
že koupě z první ruky (u producentů) se slavně
osvědčila. Potraviny kupují se dle sboru a řečníl
sděluje znamenité výsledky, jichž docílilo se v ob
vodech různých armádních sborů.
Při položce »Oděv« delegát Mikloš podal ze
vrubná data o dodávkách vlny, koží a tkanin. Př
dodávkách tkanin v roku 1904 vojenská správa jed
nala v plné shodě s vládou uherskou.
Po vyřízení ostatních částí řádného rozpočtu
rokovalo se o rozpočtu mimořádné m.
Na Apponyův dotaz ministr Pitreich sdělil okol-
nosti, jež zbraňovaly doposud účastenství uherského
průmyslu při dodávkách pro vojenské železnice,
slíbil dbáti, aby budoucně měl se náležitý zřetel na
uherský průmysl.
Pitreich
Mikloš
Vídeň
Uhry
Sofie
Bolgar
8
article
Když rokovalo se o 15mi1l. úvěru na nová
polní děla, prohlásil ministr Pitreich na různé do-
tazy, že při dodávkách pro horská děla a houfnice
dostane jich uherský průmysl v kvotovém poměru.
Po důvěrných sděleních g.-m. Krobatin
konstatoval předseda, že vojenská správa jedná
zcela dle intencí uherské delegace. Navrhl, by se
přijal do zprávy odstavec, že výbor přesvědčil se
z podaných zpráv, že při objednávkách bral se ná-
ležitý ohled na uherský průmysl.
Za rokování o dělové otázce ministr Pit
reich a g.-m. Krobatin vyslovili se zevrubně
reformách vůbec, o technických podrobnostech a vý-
lohách a jejich sdělení prohlášena za z cela
důvěrná.
Del. hr. Apponyi nechce vyhýbati se schválení
toho, čeho třeba k intensivnímu vývoji vojska a proto
souhlasí s rozmnožením dělostřelectva, ale s jakousi
zásadní výhradou. Musí věřit odborníkům, že třeba
opravy v materiálu a činí tak tím ochotněji, protože
nasí odborníci jsou světoznámí. Zmíniv se o hon-
vedském dělostřelectvu, přeje si, by čásť dělostře-
leckého materiálu pořizovala se v Uhrách.
Ministr Pitreich a g.m. Krobatin podal
zevrubně objasnění o 2. arsenále, načež debata byla
uzavřena.
Předseda tázal se, schvaluje-li výbor náklada
prohlásil, že snad žádný člen výboru by nevzal na
sebe zodpovědnosť, aby společná armáda neměla
moderní výzbroj a nebyla válečně dělnou.
Náklad byl potom povolen.
Výbor sejde se v úterý za autentisováním pro
tokolu.
V ponděli odpoledne projedná sdružený
4členný výbor okupační úvěr a potom bude
plná schůze delegace, v níž se bude rokovat
rozpočtu ministerstva zahraničných
věc
Del
Pitreich
Uhry
9
article
Městská zdravotní komise
Městská zdravotní komise
konala schůzi dne 10. února t. r. Předsedal starosta
pan dr. Srb. Po schválení protokolu schůze minulé
sdělil fysikus dr. Záhoř stav výkazu dopravních
prostředků pro nemocné, způsob provedení opatření
proti tuberkulose, příčiny neobeslání kongresu hy-
gieny školní v Norimberce, postup otázky zřízení
školních lékařů v Praze. Při tomto předmětu bylo
usneseno vyřízení této pro vývoj veřejného zdravot-
nictví nadmíru důležité otázky opětně urgovati. Dále
sděleny osudy projednávání otázky o vlečkácl.
Po delši debatě přijímá se návrh: 1. aby by
doplněn řád policejní zákazem zviřo-
vání prachu na veřejných ulicícha
2. v sadech budiž nošení vleček zaká-
záno. Pak byl přednesen pohyb infekčních nemoci
za leden: tyfu bylo 24 (12 na hořejším Novém
městě), spalniček 147, zádušného kašle 38, spála
(24) a diflerie (17) jeví mírný pohyb, tuberkulosy
bylo hlášeno 43 případů.
Na to přednášel fysikus zprávy o činnost
komise zdravotní a městského fysi
kátu r. 1903. Zprávy tyto, o nichž svého času
bylo referováno, přijaty na vědomost.
doktor
Srb
Záhoř
Norimberk
Praha
10
article
Pak byly projednávány návrhy, týkající se ob-
sazení jednoho místa měst. okresního lékaře a dvou
míst zvěrolékařů.
Na to přednášel fysikus dr. Záhoř o opatře
ních zdravotních, týkajících se o bch o d
vetešnických, s půjčováním obleku
a biblioték veřejných. O důležitosti navrže-
ných opatření netřeba se šířiti, poněvadž z konkret-
ních případů bylo přenesení nešlovic, spály, difterie
i spalniček z listů poštovních dokázáno. 1. Navrhují
se tato opatření: šatstvo, pokrývky, žíněnky a koberce
podrobí se desinfekci horkou parou z ohledu na
tlouštku předmětů na půl a dvě hodiny. Tento způsob
nelze prováděti na Karlově, poněvadž je zde pouze
topič, jenž effekty přijímá a vydává; k náležitému
provádění desinfekce je nutno zařízení desinfekční ve
širším rorměru na místě příhodném, kde by přijímal
a vydával effekty úřadník administrační, při stanici
třeba umístiti deposituár pro dopravní prostředky.
doktor
Záhoř
Karlov
11
article
rozumí se samo sebou, že desinfekce pro obchodníky
by se vykonávala za určitou taxu. 2. Obleky půjčené
neb maškarní obleky podrobí se desinfekci horkou
parou, bylo-li při vrácení jich zjištěno, že v rodině
panovala nakažlivá nemoc. 3. Knihy veřejných bi-
blioték se desinfikují formalínovým roztokem v pro-
stoře uzavřené (na 100 m“ 3 litry Sprocentního for-
molu). Knihovna král. hlavního města Prahy desin-
fikuje dle tohoto postupu knihy vypůjčené formalinem
ve zvtáštní prostoře, na předním listu legilimace je
vytištěno: »V zájmu ochrany zdraví žádá se každý
čtenář, aby každé nakažlivé onemocnění v rodině
správě knihovny ohlásil, by vypůjčené knihy účelně
desinfikovány byly.« 4. Hlásí-li se obchod s hadry
a kostmi, provádí se pak desinfekce dle návrhu znalce
zdravotního dle usnesení komise. — Při bibliotekách
navrhoval pan dr. Podlipný doplnění řádu knihovního.
což bylo přijato.
Po schválení návrhů fysikových byla s chůze
skončena.
doktor
Podlipná
Praha
Sprocentní fórum
12
article
O využitkování vodní síly na
středním Labi.
Za účastenství, jaké vždy provází přednášky
Spolku architektů a inženýrů, konala se
včera interessantní přednáška prof. inženýra Karl
Rosy o využitkování v. dní síly na středním Labi
Jaký zájem se o přednášku jevil, patrno z účastenství
hostů z venkova. Dostaviliť se z Králové Hradce
zemský poslanec a starosta dr. Ulrich, předsed
středolabského komitétu, zemský poslanec a starosta
města Pardubic dr. Formánek, statkář a jednale
středolabského komitétu pan Václav Váňa, místo
předseda středolabského komitétu pan Vikt. Vávra
člen výboru pan Vílém Jirmář. slarosta měsla Če
lakovic, pan Jindřich Čurda a Václav Pilař, ma
jitel velkomlýna ve Valech n. L.
Po sděleních presidialních ujal se slova před-
nášející prof. Rosa a promluvil asi takto: Při příšt
kanalisaci středního Labe má hladina býti upra ena
stupňovitě. Touto úpravou jest tok pro využití vody
co nejlépe regulován, tak že získati se dá 21.000 H
mezi Králové Hradcem a Mělníkem. Středolabský
komitét, jenž vyšetřoval možnost konsumu, žádal
o stanovení požadavků, jež by se týkaly kanalisačních
staveb. Otázky ty objasňuje pan přednášející takto
Získání vodní síly bude kanalisaci samotné na pro-
spěch a to jednak pro plavbu, jednak pro obsluhu
plavidel.
profesor
Rosa
doktor
Ulrich
Formánek
Váňa
Viktoria
Vávra
Vílý
Jirmář
Čurda
Pilař
Pardubice
Hradec
Mělník
spolek architekt a inženýr
13
article
Poukazuje ještě na moment vyvlastnění podniků.
jež budou se musiti dnes ještě užívané vodní síly
zříci. Za v atou sílu vodní bude se jim musit po-
skytovati energie elektrické. Co se týče ceny energie
elektrické, to záleží na stavbě kanalisační a celko-
vém nákladu Je nepopíratelno, že ele trotechnik
učinila v tom směru velký pokrok a že energie
elektrická stala se proti době dřívější velice levnou.
Umožněno zřizování větších a četnějších stanic
pohon velikými strojovými agregáty. Effekt většíeh
strojů je přirozeně větší, obsluha levnější. Uvádí pří-
klady adoptace vodní síly v Ženevě, v Lyoně,
v Buenos-Aires a jinde. Přistupuje k otázce spádu.
V návrhu, jenž podán, předpokládá se 19—20 turbi-
nových stanic, jež by pracovaly na jeden hřídela
jeden generátor. Následkem toho mohou býti zřízeny
s agregáty velikými a investovaný kapi ál tím se
značně zmenší. Dále přistupuje otázka reservní vody
na Labi. To se stane reservoiry, s nimiž se setká-
váme všude, kde se využitkuje veliké množství vody
při malém spádu. Při centrálním řešení dá se otázka
ta řešiti dvěma reservami velikými a to v Lysé a
Přelouči. Obsluha těchto stanic není drahou,
neboť je celoroční. Uvádí data, týkající se některých
německých řek splavných, kde učiněny již zkušenosti,
vedoucí k využitkování síly vodní s úspěchy finaně-
ními a vůbec značným effektem, uvádí poměry v in-
vestovaném kapitálu v různých zemích na jednu
koňskou sílu. Vychází na jevo, že na středním Laui
by byl náklad snad ze všech zemí rakouských nej-
levnějším.
Ženeva
Lyona
BuenosAires
Lysá
Přelouč
14
article
Co se ceny proudu týče, záleží tato především
na konsumu energie. Dle výpočtů připadla by cena
jedné koňské síly na Středním Labi ročně na 95 k
Při náležité ekonomii sil dalo by se ještě více na
ceně ušetřiti. Pan přednášející ukazuje potom n
zdar elektrárny v Čachrově. Ta dodává proud pro
284 žárovky a na montované motory 25 koňských
sil. Hospodářské úspěchy, jaké se z toho jeví, jsou
nesmírné. Přednášku svoji končí přáním, aby všichni
činitelové povolaní se věci té chopili a kanalisačního
projektu současně se stavbou využitkovali ke zužit
kování vodní síly. (Výborně! Potlesk.)
Ke slovu přihlásíl se cís. rada Křižík, jen
poukázal k záslužné práci středolabského komitétu.
jenž pečuje o úplné zužitkování vodní síly.
Oněch 21.000 HP representuje obnos 71,000.000
korun, což dojista stojí za povšimnutí.
Ve směru tom podal již loůského roku cís. rada
Křižík memorandum. Ke konci schůze předsed
středolabského komitétu posl. dr. Ulrich vzdal
Spolku architektů a inženýrů díky za jeho pěči
o otázku tak aktuální a významuplnou.
Křižík
doktor
Ulrich
Čachrov
HP
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Realistický názor o annexi Čech Pru
skem. Nadmíru pozoruhodnou, v pravdě sensační
konfesi realisty uveřejňují včerejší Pel
elovy „Rozbledy“. Hned na začátku rozsáhlého
článku K. Rohana v „Rozhledech“, pod názvem
„Moderní stoupenci Husovi“, slibily „Rozhledy“
že otisknou věcné polemiky, jež dojdou. Došla
než jediná pod záhlavím „Být či nebýt..?
Její autor přiznává sice p. Rohanovi výslovně, že
jeho „důvody a vývody jsou vesměs správny, že
jeho logika jest dokonalý řetěz z nejlepší ocele,
že jeho traktát jest dílo podivuhodné píle, práce
kompilační síly kombinační, „že má zkrátk
ve všem pravdu.“ Ale s domnělým peklem an-
nexe se mu vysmívá, pro něj hrůzy připojení
Čech neexistují i praví: „Dovolte, abych si na
to vaše peklo posvítil. Představme si tedy, že se
otevřelo: annexe jest faktum. Nuž, zhřešme tedy;
Představme si, že peklo je tady.“ Následuje fri
volně ironické ličení dosavadního českého ráje.
o němž odstavec končí s emfatickým zvoláním
K Rohan
Hus
Rohan
Čechy
16
article
Nechejme toho a řekněme si poctivě: Čeh
se máme tedy obávati? Ztratili bychom
něco? A čeho bychom získali? táže se i odpe-
vídá na otázku tuto: 1. Hmotně. Zjednodušení
všech stávajících poměrů (!) a tedy úspora času
a peněz. Poznání agilnějšího a praktického života
našich sousedů vedoucí k zlepšení našich po-
měrů (111). 2. Morálně: Příslušnost k velikému.
agilnímu a intelligeninímu národu a účasť n
jeho obsažném životö. Politika z kruhů „beat
possidentes“, která ve svůj prospěch dovedla ve
středověku ovládati silu davu heslem „nábožen-
ství“ a v novověku pak heslem „národ-
nost“, ztratila by opět jedno půs-
bivé agens. Bylo by zase o jednu
přičinu měně, která bráni davu po-
znati, že na světě všichni jsou
bratři a že nejsou zrozeni jední ke dřině a
druzí k lenošení. „A co národnost?“ Vymřeli
Řekově. Vymřeli Římané. Vymřeli Polabané.
Řekův
Říman
Polaban
17
article
Proč by nemohli Čechové? A za tu cenu, aby
mohli žiti lidě?! Nestálo by to za to?. ... Potud
realistický Hamlet se svým „Být či nebý t“,
s kostlivou lebkou českého národa vymřelého
proto, aby mohli žít lidé ... Pan Rohan napsal
k této upřímně realistické konfesi obšírnoua
trpělivě důkladnou odpověď. Myslíme však, že
stačí ponechati slovo výhradně tomuto mluvčímu
„pro českou duši a pro český rozum“, který tak
prostým nezahaleným slovem filosofii sebevraždy
celému českému národu doporučil. Těch několik
řádek z upřímného a poctivého srdce realisti-
ckého vytrysklých, dokazuje více než celá naše
tak zv. „evangelická polemika“ i kolosální studie
Rohanova s ní. Česká veřejnost pak vidí, jaký
to plaz odporný vytáhli jsme v červenci loňského
roku na světlo denní odhodlanýma rukama
a na čí hnusnou hlavu jsme to šláplil
Zdaž pochopí nyní čeští evangelíci oprávněnost
a truchlivou pravdu naší výstrahy před reali-
stickcu prací pro krále pruského
uveřejněnou hned v prvním našem článku ze dne
12. července m. r. Dnes rozsvícen k ní bengálský
cheň.
Čecho
Rohan
Rohanov
18
article
— Pád Hoenigův. Ve středové schůzi ob
chodní komory olomoucké zproštěn byl, jak
jsme se zmínili, Hoenig činné služby jako se-
kretář komorní a dán do výslužby. Odešel
protože musil odejíti, neboť byl kompromitován
tak, že jej nemohla německá klika olomoucká
ani vláde udržeti. Jest to značné vítězství mravní
jehož dobyla česká strana a jež si vybojovala
dlouhou, úsilovnou činností. Prozíravý organi
sátor moravský, p. dr. Ondřej Přikryl, vůdce če
ského výboru volebního v Prostějově, pronikl
v úskoky Hoenigovy, kterými byly vždycky až do
r. 1896 mařeny české naděje na vítězství ve tře-
tích sborech komorních. Bylo to tím, že Hoeni
si udělal německých hlasů, kolik jich potřeboval
a kde jich potřeboval. A to mohl činiti, neboe
sám listiny voličské sestavoval, sám proti nim
psal reklamace a sám pak vše vyřizoval. Po-
dobně činil také při posledních volbách r. 1902
a byl ve všem chráněn zeměpanským komisařem
který se neodvážil proti jeho machinacím vystou
piti a nedopustil ani, aby český člen komise mohl
činnost Hoenigovu kontrolovati. Bdělostí českého
vedení, jež užilo všech prostředků: stíž ností.
interpellaci na radě říšské, osobních intervene
v klubu českém i u vlády, leckterý úskok Hoeni-
gův byl skřižován, nieméně sestavil Hoenig li-
stiny tak, že i komise německá musila vyhověti
4128 reklamacím; připomínáme, že tolik rekla-
mací nebylo vůbec podáno u všech ostatních ob-
chodních komor cislajtánských. Nicméně vy-
mohl mu místodržitelský rada Gastheimb, jsa
v úplném područí Hoenigově, za to ještě zvláštní
uznáni vlády, jehož se nedostalo českým sekre
tářům u komor, kde volby byly aranžovány
správně a prošly hladce. Druhou ránu zasadil
doktor
Přikryl
Prostějov
Gastheimb
19
article
Hoenigovi objev, jak strannicky počinal si v ko
misi pro výdělkovou daň v Olomouci. Ale i to
dovedla vedlejší vláda německá zatušovati, ba
v posledních dnech dal ministr financí Hoenigov
za všechny odporné machinace ještě skvělé za
dostučinění, jmenovav jej opětně členem téte
komise. Úžasný to zjev, ukazující na moráln
stránku nynější vlády. Ale vytrvalos
českých komorních radů olomouckých přece jer
podrazila Hoenigovi nohy, kteři dokázali na po
věstném jeho rozpočtu komorním na r. 1904
jaké vede hospodářství s penězi českého lidu
A tu vidíme opět, jak vláda vídeňskí
jestv ůplném otroctví Němců mo
ravských. Ministr Call i jeho odborný
chef uznali, že operát Hoenigův nelze považovat
za rozpočet, i když se kladou v něj nejmenší po
žadavky. Nieméně ministr Call schválil oner
pověstný rozpočet, jak bylo ve středové sehůz
komory sděleno. Nyní jest vláda a speciáln
ministr Call spoluodpovědna před ee
lým světem za tyto hrozné poměry
a prohlašuje tím, že dlává sankci všemu
co Němci proti nám podniknou.
Hoenig
Němec
Call
Olomouc
Hoenigův
20
article
Ovšem tvůrce rozpočtu musil jíti, ale jde do
tepla; za necelých 20 let služby dávají mu
Němci plné výslužné a mimo to mu zjed
nali další příjmy půl třetího tisíce zlatýchu
Spolku průmyslníků ve Vídni, tak že za své
kousky za trest bude nucen ročně kvitovat
6000 zl. příjmu. Připomínáme však, že
Spolek rakouských průmyslníků nyní má tak
naše české průmyslníky za členy, a že povinnosi
jejich bude, aby co nejrázněji protestovali prot
tomu, by klub, sdružení nepolitické, do služeb
svých bral osobu, která pro své strannictví na-
cionální musíla jíti do výslužby. S Hoenigem od
chází zlý duch komory, ale jen jeden. Můžeme
říci se Shakespearem: „Hoenig zajisté jest
hodný muž a všichni sním též hodní muži
jsou!“ Ve středové schůzi dokázali Primavesi
jeho družina, že v násilnickém postupu proti
Čechům neustoupí ani o píď. Češti členové však
posíleni úspěchem v otázce hoenigovské, zajisté
neustanou v dalším úporném boji proti brutální
majoritě a spojené s ni vládě Körbrově.
Němec
Shakespeare
Čecho
Vídeň
21
article
— „O dojmech rusko - japonské války n
pražské německé židovstvo.“ Na zvláštní žádost
pana Rudolfa Nothdurfta, majitele domu
a velkoobchodníka s uhlím v Karlíně, milerádi
konstatujeme, že se jeho osoby zpráva tato ani
v nejmenším netýká, vzdor tomu, že se v n
jméno Nothdurft vyskytuje. Konstatujeme i rádi
že není židem, nýbrž křesťanem z prastaré evan
gelické rodiny, i příznáváme s veškerou ochotou
že jest v kupeckých i sportovních kruzíeh zná
mým a váženým mužem, který se o život poli-
tický v žádném směru nestará. Ani z daleka ne-
bylo v našem úmyslu proti němu v tomto aneb
jakémkoli jiném směru útočiti — už pro to, že
jsme až do této chvíle neměli ani nejmenšího
tušení o tom, že v Praze neb kdekoli v širokém
okolí žije skutečně muž tohoto jména, jehož
užito, ať tak díme, jenom metaforicky naprot
skvostným vtipům „Prager Tagblattu“. Věříme
upřímně, že pan Rudolf Nothdurft nechce míti
s kulfurou tohoto kasiňáckého listu nic společ
— Ke konci prvého semestru na školác
středních. Dnes v sobotu dne 13. t. m. ukončen
první běh na gymnasiích, reálkách a vůbec n
školách, středním ústavům na roveň postave
ných. V období právě minulém byli nuceni od-
borníci a přátelé mládeže uvésti v rozhovor
zvláštní úkaz u žactva škol středních, přečaste
totiž sebevraždy studujícíchstředo-
školských. Náhledy, různými paedagogy pro-
nášené, vystihují snad z části příčinu nynějšího
zvláštního psychologického stavu naší mládeže
sle zdá se nám, že na pravou příčinu dosud se
neukázalo. Jest pravda, že působí tlak s hora
na učitelstvo středních škol tou měrou, že napí
nají duševní síly žactva, tak že bez přestání jes
nuceno býti v kontinuitě ve všech diseiplinách
na ústavě přednášených, kdežto dříve přece po
necháno žactvu volnosti v tom neb onom před
Nothdurft
Prager
Karlín
Praha
22
article
mětě aspoň na několik dní; jest pravda, že ner
vosa učitelstva přenáší se účinky svými na
žactvo; tu však možno tvrditi, že učitelé dob
minulých byli těmitéž lidmi, se zřetelem k růz-
ným povahám a temperamentům jako nyni; jsou
pravdivy i ostatní náhledy, ve schůzi paedagog
a lékařů přednesené, jen jediného momentu ne-
bylo vzpomenuto. Nedostává se na našich střed-
ních školách onoho tepla ideálních vznětů, jež
nesly se za dob bývalých, mysli mládeže ke vše-
mu krásnému, k vlasti, domovině; poctrádáme
onoho směru, který nebyl snad nikým řízen,
který však byl ve školách a který vycítil každý
vnimavý. Od těch dob, kdy dostalo se nové učení
na naše vysoké školy, jímž setřen byl pel lásky
vlastenecké, kdy vzešlo nové pokolení stoupenců
kosmopolitiekých směrů, mizí onen duch vzne-
šený z našich škol. Pozoruji to nejlépe odcho-
vanci doby starší. Mládež, vedená neustále ku
přísné vědě, nemá tak jasného ducha, nevesel
se tak vřele, jako kdysi; chmurná nálada jest
patrna u větší části. Od té doby, kdy smeten
několika lidmi pel poesie s ducha naší mládeže
kdy mládež ta později stala se také opět vycho
vatelem dorostu, pozorujeme obrat tento.
— Osobní. Přednostou oddělení tiskového, spol
kového a divadelního při zdejším policejním ředi-
lelství byl ustanoven komisař p. Demartini. — Zubní
lékař pan dr. Koutník meškati bude od 13. d
28. února mimo Prahu.
— Rodinné zprávy. Pan JUDr. Ludvik Hant
paní Hela Hanfova, roz. Pleissigova, dcera ř-
ditele účtárny král. hlav. města Prahy, slavili sňatek
svůj dne 10. února v chrámu sv. Vojtěcha v Praze
Slečna Olga Hamplova z Vídně a pan Rudol
Stárek, inspektor »První rakouské všeobecné prot
úrazům pojišťující společnosti« v Hradci Králové.
slavi sňatek dne 15. února ve Vídni, XVI.
Demartini
doktor
Koutník
JUDr
Ludvik Hant
Hanfův
svatý . Vojtěch
Hamplův
Rudol
Praha
Vídeň
Hradec Králové
23
article
— Úmrtí. Dne 11. února zemřela v Praze po
krátké nemoci v 71. roce věku svého paní Anna
Pavlíková, majitelka domu, tchyně pana Karla
Vostrovského, restauratéra v Praze. Pohřeb koná se
dnes v sobotu o 3. hod. odpol. z chrámu sv. Kli-
menta v Bubnech na hřbitov holešovický.
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátek dne
12. února.) Klub za Starou Prahu podal protest proli
bourání domu čp. 268—III. vedle průlomu „u Klíčů.
na Malě straně. Sděleno k tomu, že dům ten jest v
stavu velmi špatném, takořka denně se horšícím, takže
z důvodů bezpečnostních musil býti vyklizen. Zdivo
je veskrze tak chatrné, že nelze na rekonstrukci domu
ani pomýšleti. Nicméně byl dům provisorně zabezpe-
čen a otázka bourání i dalšího postupu odkázána
technické komisi, jež nyní výhradně má se zabývat
záležitostmi malostranskými, aby v této věci v krátk
lhůtě podala snadno proveditelně návrhy. — V hospo-
dářské komisi sdělil náměstek p. Seifert, že letos bude
opět zřízena plovárna pod klášterem Křížovníků, ježte
sběrač kanalisační, až dosud zde ústící, bude zazděn
Pavlíková
Vostrovský
svatý . Kt
Seifert
Praha
Bubno
24
article
— Pan dr. Pinkas poukázal k tomu, že prováděný
právě hlavní sběrač smíchovský má být prozatímn
vyústěn u jechenthalovských domů na počátku Čer-
tovky, což by pro nejbližší malostranský právě v těch-
to místech bylo velmi závadným. Předsedající námě-
stek p. dr. Groš sdělil, že byla již dozorčí rada nac
kanalisací žádána o zamezení této závady. — Pa
dr. Scharf navrhl ziepšení osvětlení mezi Janským
náměstím a Rudolfinem. Dále navrhl, aby policejní
ředitelství bylo požádáno, aby transport zatčených
osob z komisařství na Janském náměstí do bezpeč-
nostního oddělení dál se vždy v časných hodinách
ranních. — M. r. pan Čupr přimlouval se za úprav
cesty z „Fleišerky“ na Prosek v Libni a za její po-
sypání ostrým popelem. — Na mostech pražských
bylo přijato mostného v týdnu od 31. ledna do 6.
února: na lávkách železničního mostu mezi Vyše-
hradem a Smíchovem 131 K 98 h, na mostě Palackého
doktor
Pinkas
Groš
Scharf
Čupr
Palacký
Janský náměstí
Prosek
Libeň
Vyš
Smíchov
Rudolfinum
25
article
4445 K 30 h, na můstku žofínském 314 K 4 h, n
novém mostě kamenném 4738 K 24 h, na mostě Fran-
tiška Josefa 3649 K 12 h, na pilotovém mostě přes
Štvanici 2638 K 38 h a na mostě líbeňském 408 K
40 h. — V lázních obnášel hrubý příjem: na Žofině
v parních a vanových 992 K 60 h, ve slatinových
97 K, v uhličnatých 3 K, v holešovických 141 K 72h
— Z Vídně, 12. února. (C.-B. Obec Starý Tarnov
vypověděla své doby kováře Třebitu pro pohoršlivý
život, protože odsouzen byl pro rušení náboženství
na 3 neděle do vězení. Ministr vnitra rozhodnutí to
zrušil. Obec podala proti tomu stížnost ke správnímu
soudu a ten ji dnes za předsednictví hr. Schönborna
— Styky francouzsko-české. Ve včerejší schůz
městské rady pražské sdělil starosta p. dr Srb, že
právě obdržel 200 výtisků pamětního spisu, vyda-
ného municipální radou pařížskou o přijetí delegace
francouzské v Praze při všesokolském sletu v červnu
1901. Kniha tato byla v radě městské předmětem sym-
patické pozornosti. Dle původního určení budou jedno-
tlivé výtisky v nejbližší době rozeslány
— Z děkanství české fakuliy právnteké. Žädosti
za připuštění k historickoprávní státní zkoušce v na-
stávajícím terminu dubnovém podati dlužno do 15
března t. r. děkanalu.
— Zástupcové buršáckých spolků byli pozván
k policejnímu řediteli pražskému, klerý jim domlou-
val, aby se vyvarovali výstředností při nedělním
bumlu, jinak že by buml z důvodů bezpečnostníc
byl zakázán. Buršáci velmi resolutně hájili svoj
volnost a nevázanost — a to patrně pomohlo. Bum
zakázán není.
Fran
Josef 3649
Schönborn
Srb
Vídeň
Stará Tarnov
Praha
26
article
— Slaroměstský občanský klub předevčírem ko
nal v „Kopmance“ velmi četně navštívenou schůzi
jíž z počátku předsedal jednatel p. Náhlovský a pozděj-
předseda klubu p. dr. Podlipný. Vřele byli uvítáni posl
pp. Němec a Kratochvíl. Živnostenský instruktor p. dr
Polák byl požádán, aby přednášel o společnosteck
živnostenských a instruktorech. Rečník nastínil ny-
nější stav živnostnictva, domáhajícího se zlepšen
svých pomérů. Zákonem ze dne 15. března 1883 byla
uvedena v život oprava živnostenského řádu, který
hlásaje svobodu živností, byl sice na počátku nadšeně
přijal, ale později se ukázalo, že živnostnictvu vlastně
více uškodil než prospěl. A přece doba i pokrok vy-
žadují uvolnění mezí. Svoboda živnosti žádá nále-
žitého vyškolení. Ke všeobecnému zlepšení nelze pů-
sobit najednou direktně, nýbrž veškeří činitelé musí
současně určitými směry pracovati. Náš český lid
je již pokročilý a snese každou pravdu. Že poroz-
uměno bylo ruchu v živnostnictvu, toho důkazem
jsou akce podniknuté zemí, obchodní komorou a ob-
chod. gremií. Byla to česká intelligence, která pohlí-
žejíc s vyššího stanoviska o zlepšení v kořenech se
starala. Olázka živnostenská není otázkou čistě sta-
vovskou, nýbrž také národní. Řečník praví dále, že
zájem autonomní vyžaduje, aby široké vrstvy lidu
byly pro stáří pojištěny. V celé střední Evropě nebylo
takové pochopení pro pojišťování starobní, jako u nás.
Rešení otázky sociální nemůže se díti almužnou, ale
zřízením pojištovacím, což vlastně znamená pensi.
Náhlovský
doktor
Podlipná
Němec
Kratochvíl
Evropa
Slaroměstský občanský klub
29
article
Jen tomu ve stáří daří se lépe; kdo o sebe postaral s
sám. Také pojištění učňů nalezlo u nás pochopení
a přes 1000 učňů je v českých obcích pojištěno. Po-
jišťování miadých lidí je nejlehčí, protože je nejlev-
nějši. Dále zmiňuje se řečník o výstavkách učenni-
ckých prací a konstatuje, že v království českém v té
příčině byto docíleno nejlepších úspěchů. Za to otázka
úvěru živnostenského není dosud na pravé basi. Uvádí
prostředky, které by prospěly významu živnostenských
společenstev. Názory jeho provázeny hlučným sou-
hlasem. Ředitel p. Procházka na to promluvil o eskon-
tování účtů, posl. p. Kratochvíl naznačil působnost
zástupců na sněmu i radě říšské a dovozoval, že vláda
vyhoví jen tomu, koho se bojí. Další rozpravy zúčast-
nili se pp. Svoboda, Čežík a Bejlek a schůze skončena
za povznešené nálady.
— Mikuláš Aleš — Schnirchovu folídu. Zemská
jednota soukromých úřadníků v království českém
pořádá 2. března t. r. na Žofině II. representač ni
večer ve prospěch Schnirchova fondu. Program
tohoto večera překvapí zajisté každého účinkováním
Mistra Mikuláše Alše, který s nevšední ocho-
tou uvolil se ukázati své vzácné umění i širší veřej-
nosti. Jest zajisté mnoho přátel a ctitelů mistrových
kteří přijdou se pokochati výtvory lidového uměn.
našeho Alše Vstupenky pro tento večer prozatín
v kanceláři Zemské jednoty soukromých úřadníků
v král. českém v Praze, Spátená ul. 24.
Procházka
Kratochvíl
Čežík
Bejlek
Mikuláš Aleš
Schnirchův
Aleš
Praha
Spátený ulice
Žofina II
30
article
— O slovanském jihu, zvláště o Chorvatsku s
stanoviska kulturního a národuhospodářského před-
nášel včera na hojně navštíveném večírku, pořáda-
ném ve dvoraně hotelu »u anglického dvora« snaži-
vým a čilým naším »Slovanským klubeme,
známý publicista chorvatský a horlivý pěstitel slo-
vanské vzájemnosti, p. Štěpán Radič. Sympatie,
nimiž snaby mladého žurnalisty a obratného, by-
strého řečníka sleduje česká veřejnost, došly opět-
ného výrazu ve vřelých slovech, jimiž vítal předse-
dající p. dr. Scheiner jak pana Radiče, tak
jeho věrnou a obětavou choť, která včerejší zdařilý
dychánek byla poctila svojí návštěvou a srdečné
»Živili« shromážděných ozvalo se, když dr. Scheinen
přál hojného zdaru snahám jak nadšeného pracov-
níka na poli slovanské vzájemnosti, tak jeho šle-
chetné spolutrpitelce a pomocnici. Pan Stěpán Radi
naznačil především účel své přednášky. Jde o to,
by události, o nichž více méně jednáno bylo v no-
vinách, osvělleny byly ne-li statistickými daty, jež
nejsou vždy spolehlivá, nýbrž takými fakty, jež daji
se kontrolovati denní zkušeností a pravidelnou novi-
nářskou čelbou. Vzhledem k možným zápletkám na
Radič
Scheiner
doktor
Scheinen
Stěpán
Radi
Chorvatsko
31
article
Balkáně dlužno vyložiti, jakou kulturní a hospo-
dářskou sílu má v té chvíli Chorvatsko. Pře-
devším jisto je, že jak v intelligenci, tak v lidu
chorvatském nastal hotový myšlenkový převrat
V intelligenci na prvém místě o ceně t. zv. illy-
rismu, o podstatě chorvatsko-uherského vyrovnání
o poměru k Srbům. Ilyrismus (chorvatské národn
obrození) nepodceňuje se již jako výsledek »rakou-
ských piklův«, aniž představuje jako definitivní ná-
rodní vzkříšení. Vyrovnání s Uhrami posuzuje se
především se stanoviska národohospodářského
finančního, takže na místě zradcování vytýká se
Maďarům úžasná přímo nevědomosť, ve které tito
dokonce myslí, že chorvatské autonomii prospěje,
jsouli daně jako věc málo příjemná ponechávány
Maďarům, že totiž autonomní vláda nalezne proto
vždycky obliby u lidu. A vzhledem k Srbům místo
dřívějších politických kompromisů a dosavadního
diplomatisování vychází se se stanoviska demokrati-
ckého, vytčenými totiž společnými požadavky ústav-
ními, národobospodářskými a kulturními. Srbové
Srba
Maďar
Balkán
Chorvatsko
Uhry
32
article
Chorvaté jako národ jeden nemohou ve vnitřní poli-
lice miti dvojího programu a z této otázky vyvinala
se politika práce, která stále sbližuje i vzdálené.
natož příbuzné živly. V kruzích lidových vyvolalo
převrat jednak hojné vystěhovalectví, jednak četba,
jednak nejnovější hnutí táborové. Uváží-li se,
že v jižní Americe sídlí již neméně než 50, dle ně-
kterých dokonce přes 100 tisíc Chorvatů, v severní
dokonce na čtvrt millionu, že ve Spojených státech
chorvatští příslušníci jsou výtečně organisovánía
v jižní Americe že žijí Chorvaté namnoze zámožní.
jako na př známý Michanovič a posoudí-li se vý-
znam okolnosti, že se značná čásť vystěhovalců do-
konce i vrací vždy po dvou létech, aby pak opět sla
za výdělkem, je na snadě, jak mohutně působí
dojmy z anglosaské společnosti na společnost chor-
vatskou. Pokud jde o četbu lidovou, zdokonalila se po
jisté stránce v posledních pěti letech tak, že dnes
mají Chorvaté dobře organisovaný a dobře redigo
vaný lidový tisk, z jehož representantů vyniká
zejmena čtrnáctidenník »Dom«., kromě toho v po-
sledních dvou létech vyšla celá řada brožurek obsahu
převahou národohospodářského a kulturního. Re
feráty o schůzích tištěny byly v tisících exem-
plářích a rozdávány ihned lidu. Dosud konáno
přes 100 schůzí, jichž z pravidla účastní se na 3000
lidí. Vzhledem k tomu, že každý účastník dojmy
čerpané na lidové manifestaci, sděluje svému okoli.
lze směle tvrditi, že není v Chorvatsku snaď člověka
jenž nebyl by důkladně informován o podstalě kl
turních a národohospodářských snah chorvatských
Chorvat
jižní Amerika
spojený stát
Dom
Chorvatsko
33
article
Z hospodářského stanoviska je to tím důležitější
poněvadž celá řada zvláštních okolnosti v Chor
vatsku přiostřena tou měrou, že všeobecně měla s
jakákoliv akce na tomto poli za nemožnou. Roz-
dělení zádruh, protilidová administrace a vládně-
hospodářský liberalismus, peštská obchodní a tarifní
politika, marnotratnost intelligence a nesmírné ele-
mentární nehody uvedly lid na pokraj záhuby.
34
article
A přece povstala chorvatská zemědělská banka s ji-
stým zabarvením klerikálním, ale dnes již úplně
národní, a založilo se na 200 raiffeisenovek, utvořil
se spolek pro zaopatřování řemeslnických a obchod-
ních učňů s filiálkami po celém Chorvatsku, zalo-
žena dokonce velká paroplavební společnost v Du-
brovníku a v Senji a vznikly plány, aby Chorvaté
společně s ostatními Jihoslovany ovládli Adrialické
moře slovanskou kulturou a domácí prací. A tak
na místo planých kombinací territoriálních pře
vládalo pevné přesvědčení, že chorvatský
problém není jen politický, nýbrž především kulturně-
hospodářský, takže rozřeší se jednak v naprosté
sbodě se Slovinci a Srby, jednak v trvalém úsilí, b
byly co nejdříve na slovanský jih přeneseny a zužit
kovány kulturní a hospodářské zkušenosti a vymo-
ženosti Čechův, které nyní již každý uznává ne-li
politickými vůdci, tož zajisté kulturními předáky
hospodářskými učiteli jižního Slovanstva. Proto je
jistou naděje, že v době poměrně krátké jižní Slo-
vanstvo bude míti jedno literární obecenstvo, ne-li
jeden literární jazyk, a že v jistě formě kulfunní
federace stane se, no-li nejsilnějším, tedy nejspoleh-
livějším českým spojencem. Bouřlivá pochvala a po-
tlesk byl přednášejícímu zaslouženou odměnou za
jeho poutavé a přesvědčivé vývody. Ze přítomných
hostí uvádíme: prof. Nicze z Krakova, prof. dra
Chodounského, posl. dra. Pinkasa a Baxu
ředitele Růžičku, Procházku a Tužila, red
Holečka, Hovorku a Kufinera, st. r. Po-
livku, cís. r. Neffa, dr. Černého, Langkra-
mera a Nesýho s chotí, deputace studujících
srbských, chorvatských a polských, paní H oři co
vou-Laudovou a m.j.
Chorvat
Jihoslovan
Adrialický
Slovinec
Srba
Čechův
Nicz
profesor
Pinkasa
Baxa
Růžička
Procházka
Holeček
Hovorka
Kufiner
Neff
doktor
Černý
Langker
Laudův
Chorvatsko
Senj
Krakov
zemědělský banka
kulturní předák hospodářský učitel jižní slovanstvo
raiffeisenovka