ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 17b73800-7109-11dc-b447-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 125, place 60, work 4, org 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
18. února: 1904.
4 masthead
Číslo 44.
5 article
Ze Lvova, 11. února. (Ryt. Jaworskia stará většina pravice.) „Gaz. Narod.“ otiskujíc známý rozhovor ryt. Jaworského s do- pisovatelem petrohradského „Kraje“ o rozbití bý- valé většiny pravice, dodává: „Musím ibned po znamenati, že dopisovatel „Kraje“ patrně ne- podal dosti přesně výklad předsedy Jaworského. neboť tím, co podal, vůbec se nevysvětluje otázka rozbití pravice.“ My soudíme, že zpravodaj výklady Jawor ského podal přesně; o rozbití pravice ničeho sdě liti nemohl, poněvadž p. Jaworski otázce té opa- trně se vyhnul. Ze Záhřeba, 10. února. (Zemský sně m. Chorvatský zemský sněm vyřizuje klidně rozpo- čet na letošní rok. Za správy bána hr. Pejačeviče poskytuje se i opposičním poslancům svoboda slova, aby mohli přednésti své stesky a násled kem toho není bouřlivých schůzí, jakých sně movna bývala jevištěm za Khuena-Hédervára. Má se za to, že rozpočet bude projednán v so- botu, načež sněmovna bude odročena do června aby kralevinské deputace mohly dokončiti jed nání o finančním vyrovnání uhersko - chorvat ském.
Ryt Jaworský Jawor Pejačevič Lvov Gaza Záhřeb
6 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 12. února. Dreyfus. »Lanterne« pařižská zaznamenává pověst. že přelíčení v Dreyfusově věci před kasačním soudem bude se konati možná již ve středu. Papež o historickém bádání. Papež přijal včera ředitele příštího ústavu historického Kehra i jeho prvního tajemník v delším slyšení. Při tom rozhovořil se o histo- rickém bádání. Kladl důraz na to, že historické bádání musí se obmeziti na dokumenty a na přesnou znalost. On jest odpůrcem historických kombinací a chce vyloučiti z dějin vše, co jest klamné a nejisté. Na jeho podnět byla také jmena některých papežův, jichž existence dě jinná není jista, z nového vydání díla » Hier archia eatoliea« škrtnuta, neboť pravdě dlužno vždy vzdáti čest. Všeobecné povstání proti Němcům v Africe. Známa firma Woermannova obdržela zprávy že také již v Kamerunu udály se výbuchy po- vstání proti Němcům a že hnutí mezi černochy proti nim rozšíří se nepochybně i na osadu vý- chodoasijskou. Z osady v jihozápadní Africe sděluje se, že čásť Hererů táboří u Vetersbergu a druhá čásť že zahradila se u Goabisu, kryjíe timto postavením svým odhánění dobytka do Bečuanska. Major Estorf vypraví se se setninou Höringovou a 2 děly do Omarunu a do Ucu, aby lepší jízdní setnina Frankeova se uvolnila, aby mohla vytrhnouti do Vetersbergu. Se zbyt kem mužstva vytrhne major Glasenop přes Vind huk proti Goabisu. Poručík Vinkler jesť ve Vindhuku. Guvernér osady Lentvein přibude do Svakopmundu, hlavního přístavu osady té, dnes 12. t. m. Mužstvo lodi »Jestřáb« zůstane ješte na pevnině, aby obnovilo železnici.
Dreyfus Lanterne Dreyfusův Hier Němec Woermannův Herero Vetersberg Goabisa Glasenop Vind Vinkler Lentvein Praha Afrika Kamerun Bečuansko Svakopmund
7 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 12. února. (C.-B.) Vojenský výbor uberský rokoval dále zevrubně o vojenském rozpočtu. Při položce »Zvýšený požadavek na druho dělostřeleckou kadetku« přijat referentský návrh, aby, bude-li třeba nového ústavu, zřídil se v Uhrách. V dalším průběhu debaty prohlásil minístr Pi- reich, že vojenská správa přičiní se všemožně o na ležitou a časovou organisaci umisťování vyslou- žilých poddůstojníků v civilních nebo stát- ních službách. Spolehá při tom na největší podporu obojí vlády i samosprávných úřadů. Vláda by ráda zlepšila hmotné poměry dílovedoucích růz- ných oborů, kdyby na to její prostředky stačily. Při položce »Systemisování místa vojenského zmocněnce v Sofii« del. Bolgar zmínil se o vyzvání aby důstojnictvo vstupovalo do makedonskéh četnictva, načež ministr Pitreich podal důvěr- nou zprávu. Při položce »Zvýšený požadavek na zaopatřen naturální« delegát Mikloš předložil zprávu zá- sobenského komitétu, v níž konstatuje se že koupě z první ruky (u producentů) se slavně osvědčila. Potraviny kupují se dle sboru a řečníl sděluje znamenité výsledky, jichž docílilo se v ob vodech různých armádních sborů. Při položce »Oděv« delegát Mikloš podal ze vrubná data o dodávkách vlny, koží a tkanin. Př dodávkách tkanin v roku 1904 vojenská správa jed nala v plné shodě s vládou uherskou. Po vyřízení ostatních částí řádného rozpočtu rokovalo se o rozpočtu mimořádné m. Na Apponyův dotaz ministr Pitreich sdělil okol- nosti, jež zbraňovaly doposud účastenství uherského průmyslu při dodávkách pro vojenské železnice, slíbil dbáti, aby budoucně měl se náležitý zřetel na uherský průmysl.
Pitreich Mikloš Vídeň Uhry Sofie Bolgar
8 article
Když rokovalo se o 15mi1l. úvěru na nová polní děla, prohlásil ministr Pitreich na různé do- tazy, že při dodávkách pro horská děla a houfnice dostane jich uherský průmysl v kvotovém poměru. Po důvěrných sděleních g.-m. Krobatin konstatoval předseda, že vojenská správa jedná zcela dle intencí uherské delegace. Navrhl, by se přijal do zprávy odstavec, že výbor přesvědčil se z podaných zpráv, že při objednávkách bral se ná- ležitý ohled na uherský průmysl. Za rokování o dělové otázce ministr Pit reich a g.-m. Krobatin vyslovili se zevrubně reformách vůbec, o technických podrobnostech a vý- lohách a jejich sdělení prohlášena za z cela důvěrná. Del. hr. Apponyi nechce vyhýbati se schválení toho, čeho třeba k intensivnímu vývoji vojska a proto souhlasí s rozmnožením dělostřelectva, ale s jakousi zásadní výhradou. Musí věřit odborníkům, že třeba opravy v materiálu a činí tak tím ochotněji, protože nasí odborníci jsou světoznámí. Zmíniv se o hon- vedském dělostřelectvu, přeje si, by čásť dělostře- leckého materiálu pořizovala se v Uhrách. Ministr Pitreich a g.m. Krobatin podal zevrubně objasnění o 2. arsenále, načež debata byla uzavřena. Předseda tázal se, schvaluje-li výbor náklada prohlásil, že snad žádný člen výboru by nevzal na sebe zodpovědnosť, aby společná armáda neměla moderní výzbroj a nebyla válečně dělnou. Náklad byl potom povolen. Výbor sejde se v úterý za autentisováním pro tokolu. V ponděli odpoledne projedná sdružený 4členný výbor okupační úvěr a potom bude plná schůze delegace, v níž se bude rokovat rozpočtu ministerstva zahraničných věc
Del Pitreich Uhry
9 article Městská zdravotní komise
Městská zdravotní komise konala schůzi dne 10. února t. r. Předsedal starosta pan dr. Srb. Po schválení protokolu schůze minulé sdělil fysikus dr. Záhoř stav výkazu dopravních prostředků pro nemocné, způsob provedení opatření proti tuberkulose, příčiny neobeslání kongresu hy- gieny školní v Norimberce, postup otázky zřízení školních lékařů v Praze. Při tomto předmětu bylo usneseno vyřízení této pro vývoj veřejného zdravot- nictví nadmíru důležité otázky opětně urgovati. Dále sděleny osudy projednávání otázky o vlečkácl. Po delši debatě přijímá se návrh: 1. aby by doplněn řád policejní zákazem zviřo- vání prachu na veřejných ulicícha 2. v sadech budiž nošení vleček zaká- záno. Pak byl přednesen pohyb infekčních nemoci za leden: tyfu bylo 24 (12 na hořejším Novém městě), spalniček 147, zádušného kašle 38, spála (24) a diflerie (17) jeví mírný pohyb, tuberkulosy bylo hlášeno 43 případů. Na to přednášel fysikus zprávy o činnost komise zdravotní a městského fysi kátu r. 1903. Zprávy tyto, o nichž svého času bylo referováno, přijaty na vědomost.
doktor Srb Záhoř Norimberk Praha
10 article
Pak byly projednávány návrhy, týkající se ob- sazení jednoho místa měst. okresního lékaře a dvou míst zvěrolékařů. Na to přednášel fysikus dr. Záhoř o opatře ních zdravotních, týkajících se o bch o d vetešnických, s půjčováním obleku a biblioték veřejných. O důležitosti navrže- ných opatření netřeba se šířiti, poněvadž z konkret- ních případů bylo přenesení nešlovic, spály, difterie i spalniček z listů poštovních dokázáno. 1. Navrhují se tato opatření: šatstvo, pokrývky, žíněnky a koberce podrobí se desinfekci horkou parou z ohledu na tlouštku předmětů na půl a dvě hodiny. Tento způsob nelze prováděti na Karlově, poněvadž je zde pouze topič, jenž effekty přijímá a vydává; k náležitému provádění desinfekce je nutno zařízení desinfekční ve širším rorměru na místě příhodném, kde by přijímal a vydával effekty úřadník administrační, při stanici třeba umístiti deposituár pro dopravní prostředky.
doktor Záhoř Karlov
11 article
rozumí se samo sebou, že desinfekce pro obchodníky by se vykonávala za určitou taxu. 2. Obleky půjčené neb maškarní obleky podrobí se desinfekci horkou parou, bylo-li při vrácení jich zjištěno, že v rodině panovala nakažlivá nemoc. 3. Knihy veřejných bi- blioték se desinfikují formalínovým roztokem v pro- stoře uzavřené (na 100 m“ 3 litry Sprocentního for- molu). Knihovna král. hlavního města Prahy desin- fikuje dle tohoto postupu knihy vypůjčené formalinem ve zvtáštní prostoře, na předním listu legilimace je vytištěno: »V zájmu ochrany zdraví žádá se každý čtenář, aby každé nakažlivé onemocnění v rodině správě knihovny ohlásil, by vypůjčené knihy účelně desinfikovány byly.« 4. Hlásí-li se obchod s hadry a kostmi, provádí se pak desinfekce dle návrhu znalce zdravotního dle usnesení komise. — Při bibliotekách navrhoval pan dr. Podlipný doplnění řádu knihovního. což bylo přijato. Po schválení návrhů fysikových byla s chůze skončena.
doktor Podlipná Praha Sprocentní fórum
12 article
O využitkování vodní síly na středním Labi. Za účastenství, jaké vždy provází přednášky Spolku architektů a inženýrů, konala se včera interessantní přednáška prof. inženýra Karl Rosy o využitkování v. dní síly na středním Labi Jaký zájem se o přednášku jevil, patrno z účastenství hostů z venkova. Dostaviliť se z Králové Hradce zemský poslanec a starosta dr. Ulrich, předsed středolabského komitétu, zemský poslanec a starosta města Pardubic dr. Formánek, statkář a jednale středolabského komitétu pan Václav Váňa, místo předseda středolabského komitétu pan Vikt. Vávra člen výboru pan Vílém Jirmář. slarosta měsla Če lakovic, pan Jindřich Čurda a Václav Pilař, ma jitel velkomlýna ve Valech n. L. Po sděleních presidialních ujal se slova před- nášející prof. Rosa a promluvil asi takto: Při příšt kanalisaci středního Labe má hladina býti upra ena stupňovitě. Touto úpravou jest tok pro využití vody co nejlépe regulován, tak že získati se dá 21.000 H mezi Králové Hradcem a Mělníkem. Středolabský komitét, jenž vyšetřoval možnost konsumu, žádal o stanovení požadavků, jež by se týkaly kanalisačních staveb. Otázky ty objasňuje pan přednášející takto Získání vodní síly bude kanalisaci samotné na pro- spěch a to jednak pro plavbu, jednak pro obsluhu plavidel.
profesor Rosa doktor Ulrich Formánek Váňa Viktoria Vávra Vílý Jirmář Čurda Pilař Pardubice Hradec Mělník spolek architekt a inženýr
13 article
Poukazuje ještě na moment vyvlastnění podniků. jež budou se musiti dnes ještě užívané vodní síly zříci. Za v atou sílu vodní bude se jim musit po- skytovati energie elektrické. Co se týče ceny energie elektrické, to záleží na stavbě kanalisační a celko- vém nákladu Je nepopíratelno, že ele trotechnik učinila v tom směru velký pokrok a že energie elektrická stala se proti době dřívější velice levnou. Umožněno zřizování větších a četnějších stanic pohon velikými strojovými agregáty. Effekt většíeh strojů je přirozeně větší, obsluha levnější. Uvádí pří- klady adoptace vodní síly v Ženevě, v Lyoně, v Buenos-Aires a jinde. Přistupuje k otázce spádu. V návrhu, jenž podán, předpokládá se 19—20 turbi- nových stanic, jež by pracovaly na jeden hřídela jeden generátor. Následkem toho mohou býti zřízeny s agregáty velikými a investovaný kapi ál tím se značně zmenší. Dále přistupuje otázka reservní vody na Labi. To se stane reservoiry, s nimiž se setká- váme všude, kde se využitkuje veliké množství vody při malém spádu. Při centrálním řešení dá se otázka ta řešiti dvěma reservami velikými a to v Lysé a Přelouči. Obsluha těchto stanic není drahou, neboť je celoroční. Uvádí data, týkající se některých německých řek splavných, kde učiněny již zkušenosti, vedoucí k využitkování síly vodní s úspěchy finaně- ními a vůbec značným effektem, uvádí poměry v in- vestovaném kapitálu v různých zemích na jednu koňskou sílu. Vychází na jevo, že na středním Laui by byl náklad snad ze všech zemí rakouských nej- levnějším.
Ženeva Lyona BuenosAires Lysá Přelouč
14 article
Co se ceny proudu týče, záleží tato především na konsumu energie. Dle výpočtů připadla by cena jedné koňské síly na Středním Labi ročně na 95 k Při náležité ekonomii sil dalo by se ještě více na ceně ušetřiti. Pan přednášející ukazuje potom n zdar elektrárny v Čachrově. Ta dodává proud pro 284 žárovky a na montované motory 25 koňských sil. Hospodářské úspěchy, jaké se z toho jeví, jsou nesmírné. Přednášku svoji končí přáním, aby všichni činitelové povolaní se věci té chopili a kanalisačního projektu současně se stavbou využitkovali ke zužit kování vodní síly. (Výborně! Potlesk.) Ke slovu přihlásíl se cís. rada Křižík, jen poukázal k záslužné práci středolabského komitétu. jenž pečuje o úplné zužitkování vodní síly. Oněch 21.000 HP representuje obnos 71,000.000 korun, což dojista stojí za povšimnutí. Ve směru tom podal již loůského roku cís. rada Křižík memorandum. Ke konci schůze předsed středolabského komitétu posl. dr. Ulrich vzdal Spolku architektů a inženýrů díky za jeho pěči o otázku tak aktuální a významuplnou.
Křižík doktor Ulrich Čachrov HP
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Realistický názor o annexi Čech Pru skem. Nadmíru pozoruhodnou, v pravdě sensační konfesi realisty uveřejňují včerejší Pel elovy „Rozbledy“. Hned na začátku rozsáhlého článku K. Rohana v „Rozhledech“, pod názvem „Moderní stoupenci Husovi“, slibily „Rozhledy“ že otisknou věcné polemiky, jež dojdou. Došla než jediná pod záhlavím „Být či nebýt..? Její autor přiznává sice p. Rohanovi výslovně, že jeho „důvody a vývody jsou vesměs správny, že jeho logika jest dokonalý řetěz z nejlepší ocele, že jeho traktát jest dílo podivuhodné píle, práce kompilační síly kombinační, „že má zkrátk ve všem pravdu.“ Ale s domnělým peklem an- nexe se mu vysmívá, pro něj hrůzy připojení Čech neexistují i praví: „Dovolte, abych si na to vaše peklo posvítil. Představme si tedy, že se otevřelo: annexe jest faktum. Nuž, zhřešme tedy; Představme si, že peklo je tady.“ Následuje fri volně ironické ličení dosavadního českého ráje. o němž odstavec končí s emfatickým zvoláním
K Rohan Hus Rohan Čechy
16 article
Nechejme toho a řekněme si poctivě: Čeh se máme tedy obávati? Ztratili bychom něco? A čeho bychom získali? táže se i odpe- vídá na otázku tuto: 1. Hmotně. Zjednodušení všech stávajících poměrů (!) a tedy úspora času a peněz. Poznání agilnějšího a praktického života našich sousedů vedoucí k zlepšení našich po- měrů (111). 2. Morálně: Příslušnost k velikému. agilnímu a intelligeninímu národu a účasť n jeho obsažném životö. Politika z kruhů „beat possidentes“, která ve svůj prospěch dovedla ve středověku ovládati silu davu heslem „nábožen- ství“ a v novověku pak heslem „národ- nost“, ztratila by opět jedno půs- bivé agens. Bylo by zase o jednu přičinu měně, která bráni davu po- znati, že na světě všichni jsou bratři a že nejsou zrozeni jední ke dřině a druzí k lenošení. „A co národnost?“ Vymřeli Řekově. Vymřeli Římané. Vymřeli Polabané.
Řekův Říman Polaban
17 article
Proč by nemohli Čechové? A za tu cenu, aby mohli žiti lidě?! Nestálo by to za to?. ... Potud realistický Hamlet se svým „Být či nebý t“, s kostlivou lebkou českého národa vymřelého proto, aby mohli žít lidé ... Pan Rohan napsal k této upřímně realistické konfesi obšírnoua trpělivě důkladnou odpověď. Myslíme však, že stačí ponechati slovo výhradně tomuto mluvčímu „pro českou duši a pro český rozum“, který tak prostým nezahaleným slovem filosofii sebevraždy celému českému národu doporučil. Těch několik řádek z upřímného a poctivého srdce realisti- ckého vytrysklých, dokazuje více než celá naše tak zv. „evangelická polemika“ i kolosální studie Rohanova s ní. Česká veřejnost pak vidí, jaký to plaz odporný vytáhli jsme v červenci loňského roku na světlo denní odhodlanýma rukama a na čí hnusnou hlavu jsme to šláplil Zdaž pochopí nyní čeští evangelíci oprávněnost a truchlivou pravdu naší výstrahy před reali- stickcu prací pro krále pruského uveřejněnou hned v prvním našem článku ze dne 12. července m. r. Dnes rozsvícen k ní bengálský cheň.
Čecho Rohan Rohanov
18 article
— Pád Hoenigův. Ve středové schůzi ob chodní komory olomoucké zproštěn byl, jak jsme se zmínili, Hoenig činné služby jako se- kretář komorní a dán do výslužby. Odešel protože musil odejíti, neboť byl kompromitován tak, že jej nemohla německá klika olomoucká ani vláde udržeti. Jest to značné vítězství mravní jehož dobyla česká strana a jež si vybojovala dlouhou, úsilovnou činností. Prozíravý organi sátor moravský, p. dr. Ondřej Přikryl, vůdce če ského výboru volebního v Prostějově, pronikl v úskoky Hoenigovy, kterými byly vždycky až do r. 1896 mařeny české naděje na vítězství ve tře- tích sborech komorních. Bylo to tím, že Hoeni si udělal německých hlasů, kolik jich potřeboval a kde jich potřeboval. A to mohl činiti, neboe sám listiny voličské sestavoval, sám proti nim psal reklamace a sám pak vše vyřizoval. Po- dobně činil také při posledních volbách r. 1902 a byl ve všem chráněn zeměpanským komisařem který se neodvážil proti jeho machinacím vystou piti a nedopustil ani, aby český člen komise mohl činnost Hoenigovu kontrolovati. Bdělostí českého vedení, jež užilo všech prostředků: stíž ností. interpellaci na radě říšské, osobních intervene v klubu českém i u vlády, leckterý úskok Hoeni- gův byl skřižován, nieméně sestavil Hoenig li- stiny tak, že i komise německá musila vyhověti 4128 reklamacím; připomínáme, že tolik rekla- mací nebylo vůbec podáno u všech ostatních ob- chodních komor cislajtánských. Nicméně vy- mohl mu místodržitelský rada Gastheimb, jsa v úplném područí Hoenigově, za to ještě zvláštní uznáni vlády, jehož se nedostalo českým sekre tářům u komor, kde volby byly aranžovány správně a prošly hladce. Druhou ránu zasadil
doktor Přikryl Prostějov Gastheimb
19 article
Hoenigovi objev, jak strannicky počinal si v ko misi pro výdělkovou daň v Olomouci. Ale i to dovedla vedlejší vláda německá zatušovati, ba v posledních dnech dal ministr financí Hoenigov za všechny odporné machinace ještě skvělé za dostučinění, jmenovav jej opětně členem téte komise. Úžasný to zjev, ukazující na moráln stránku nynější vlády. Ale vytrvalos českých komorních radů olomouckých přece jer podrazila Hoenigovi nohy, kteři dokázali na po věstném jeho rozpočtu komorním na r. 1904 jaké vede hospodářství s penězi českého lidu A tu vidíme opět, jak vláda vídeňskí jestv ůplném otroctví Němců mo ravských. Ministr Call i jeho odborný chef uznali, že operát Hoenigův nelze považovat za rozpočet, i když se kladou v něj nejmenší po žadavky. Nieméně ministr Call schválil oner pověstný rozpočet, jak bylo ve středové sehůz komory sděleno. Nyní jest vláda a speciáln ministr Call spoluodpovědna před ee lým světem za tyto hrozné poměry a prohlašuje tím, že dlává sankci všemu co Němci proti nám podniknou.
Hoenig Němec Call Olomouc Hoenigův
20 article
Ovšem tvůrce rozpočtu musil jíti, ale jde do tepla; za necelých 20 let služby dávají mu Němci plné výslužné a mimo to mu zjed nali další příjmy půl třetího tisíce zlatýchu Spolku průmyslníků ve Vídni, tak že za své kousky za trest bude nucen ročně kvitovat 6000 zl. příjmu. Připomínáme však, že Spolek rakouských průmyslníků nyní má tak naše české průmyslníky za členy, a že povinnosi jejich bude, aby co nejrázněji protestovali prot tomu, by klub, sdružení nepolitické, do služeb svých bral osobu, která pro své strannictví na- cionální musíla jíti do výslužby. S Hoenigem od chází zlý duch komory, ale jen jeden. Můžeme říci se Shakespearem: „Hoenig zajisté jest hodný muž a všichni sním též hodní muži jsou!“ Ve středové schůzi dokázali Primavesi jeho družina, že v násilnickém postupu proti Čechům neustoupí ani o píď. Češti členové však posíleni úspěchem v otázce hoenigovské, zajisté neustanou v dalším úporném boji proti brutální majoritě a spojené s ni vládě Körbrově.
Němec Shakespeare Čecho Vídeň
21 article
— „O dojmech rusko - japonské války n pražské německé židovstvo.“ Na zvláštní žádost pana Rudolfa Nothdurfta, majitele domu a velkoobchodníka s uhlím v Karlíně, milerádi konstatujeme, že se jeho osoby zpráva tato ani v nejmenším netýká, vzdor tomu, že se v n jméno Nothdurft vyskytuje. Konstatujeme i rádi že není židem, nýbrž křesťanem z prastaré evan gelické rodiny, i příznáváme s veškerou ochotou že jest v kupeckých i sportovních kruzíeh zná mým a váženým mužem, který se o život poli- tický v žádném směru nestará. Ani z daleka ne- bylo v našem úmyslu proti němu v tomto aneb jakémkoli jiném směru útočiti — už pro to, že jsme až do této chvíle neměli ani nejmenšího tušení o tom, že v Praze neb kdekoli v širokém okolí žije skutečně muž tohoto jména, jehož užito, ať tak díme, jenom metaforicky naprot skvostným vtipům „Prager Tagblattu“. Věříme upřímně, že pan Rudolf Nothdurft nechce míti s kulfurou tohoto kasiňáckého listu nic společ — Ke konci prvého semestru na školác středních. Dnes v sobotu dne 13. t. m. ukončen první běh na gymnasiích, reálkách a vůbec n školách, středním ústavům na roveň postave ných. V období právě minulém byli nuceni od- borníci a přátelé mládeže uvésti v rozhovor zvláštní úkaz u žactva škol středních, přečaste totiž sebevraždy studujícíchstředo- školských. Náhledy, různými paedagogy pro- nášené, vystihují snad z části příčinu nynějšího zvláštního psychologického stavu naší mládeže sle zdá se nám, že na pravou příčinu dosud se neukázalo. Jest pravda, že působí tlak s hora na učitelstvo středních škol tou měrou, že napí nají duševní síly žactva, tak že bez přestání jes nuceno býti v kontinuitě ve všech diseiplinách na ústavě přednášených, kdežto dříve přece po necháno žactvu volnosti v tom neb onom před
Nothdurft Prager Karlín Praha
22 article
mětě aspoň na několik dní; jest pravda, že ner vosa učitelstva přenáší se účinky svými na žactvo; tu však možno tvrditi, že učitelé dob minulých byli těmitéž lidmi, se zřetelem k růz- ným povahám a temperamentům jako nyni; jsou pravdivy i ostatní náhledy, ve schůzi paedagog a lékařů přednesené, jen jediného momentu ne- bylo vzpomenuto. Nedostává se na našich střed- ních školách onoho tepla ideálních vznětů, jež nesly se za dob bývalých, mysli mládeže ke vše- mu krásnému, k vlasti, domovině; poctrádáme onoho směru, který nebyl snad nikým řízen, který však byl ve školách a který vycítil každý vnimavý. Od těch dob, kdy dostalo se nové učení na naše vysoké školy, jímž setřen byl pel lásky vlastenecké, kdy vzešlo nové pokolení stoupenců kosmopolitiekých směrů, mizí onen duch vzne- šený z našich škol. Pozoruji to nejlépe odcho- vanci doby starší. Mládež, vedená neustále ku přísné vědě, nemá tak jasného ducha, nevesel se tak vřele, jako kdysi; chmurná nálada jest patrna u větší části. Od té doby, kdy smeten několika lidmi pel poesie s ducha naší mládeže kdy mládež ta později stala se také opět vycho vatelem dorostu, pozorujeme obrat tento. — Osobní. Přednostou oddělení tiskového, spol kového a divadelního při zdejším policejním ředi- lelství byl ustanoven komisař p. Demartini. — Zubní lékař pan dr. Koutník meškati bude od 13. d 28. února mimo Prahu. — Rodinné zprávy. Pan JUDr. Ludvik Hant paní Hela Hanfova, roz. Pleissigova, dcera ř- ditele účtárny král. hlav. města Prahy, slavili sňatek svůj dne 10. února v chrámu sv. Vojtěcha v Praze Slečna Olga Hamplova z Vídně a pan Rudol Stárek, inspektor »První rakouské všeobecné prot úrazům pojišťující společnosti« v Hradci Králové. slavi sňatek dne 15. února ve Vídni, XVI.
Demartini doktor Koutník JUDr Ludvik Hant Hanfův svatý . Vojtěch Hamplův Rudol Praha Vídeň Hradec Králové
23 article
— Úmrtí. Dne 11. února zemřela v Praze po krátké nemoci v 71. roce věku svého paní Anna Pavlíková, majitelka domu, tchyně pana Karla Vostrovského, restauratéra v Praze. Pohřeb koná se dnes v sobotu o 3. hod. odpol. z chrámu sv. Kli- menta v Bubnech na hřbitov holešovický. — Z městské rady pražské. (Schůze v pátek dne 12. února.) Klub za Starou Prahu podal protest proli bourání domu čp. 268—III. vedle průlomu „u Klíčů. na Malě straně. Sděleno k tomu, že dům ten jest v stavu velmi špatném, takořka denně se horšícím, takže z důvodů bezpečnostních musil býti vyklizen. Zdivo je veskrze tak chatrné, že nelze na rekonstrukci domu ani pomýšleti. Nicméně byl dům provisorně zabezpe- čen a otázka bourání i dalšího postupu odkázána technické komisi, jež nyní výhradně má se zabývat záležitostmi malostranskými, aby v této věci v krátk lhůtě podala snadno proveditelně návrhy. — V hospo- dářské komisi sdělil náměstek p. Seifert, že letos bude opět zřízena plovárna pod klášterem Křížovníků, ježte sběrač kanalisační, až dosud zde ústící, bude zazděn
Pavlíková Vostrovský svatý . Kt Seifert Praha Bubno
24 article
— Pan dr. Pinkas poukázal k tomu, že prováděný právě hlavní sběrač smíchovský má být prozatímn vyústěn u jechenthalovských domů na počátku Čer- tovky, což by pro nejbližší malostranský právě v těch- to místech bylo velmi závadným. Předsedající námě- stek p. dr. Groš sdělil, že byla již dozorčí rada nac kanalisací žádána o zamezení této závady. — Pa dr. Scharf navrhl ziepšení osvětlení mezi Janským náměstím a Rudolfinem. Dále navrhl, aby policejní ředitelství bylo požádáno, aby transport zatčených osob z komisařství na Janském náměstí do bezpeč- nostního oddělení dál se vždy v časných hodinách ranních. — M. r. pan Čupr přimlouval se za úprav cesty z „Fleišerky“ na Prosek v Libni a za její po- sypání ostrým popelem. — Na mostech pražských bylo přijato mostného v týdnu od 31. ledna do 6. února: na lávkách železničního mostu mezi Vyše- hradem a Smíchovem 131 K 98 h, na mostě Palackého
doktor Pinkas Groš Scharf Čupr Palacký Janský náměstí Prosek Libeň Vyš Smíchov Rudolfinum
25 article
4445 K 30 h, na můstku žofínském 314 K 4 h, n novém mostě kamenném 4738 K 24 h, na mostě Fran- tiška Josefa 3649 K 12 h, na pilotovém mostě přes Štvanici 2638 K 38 h a na mostě líbeňském 408 K 40 h. — V lázních obnášel hrubý příjem: na Žofině v parních a vanových 992 K 60 h, ve slatinových 97 K, v uhličnatých 3 K, v holešovických 141 K 72h — Z Vídně, 12. února. (C.-B. Obec Starý Tarnov vypověděla své doby kováře Třebitu pro pohoršlivý život, protože odsouzen byl pro rušení náboženství na 3 neděle do vězení. Ministr vnitra rozhodnutí to zrušil. Obec podala proti tomu stížnost ke správnímu soudu a ten ji dnes za předsednictví hr. Schönborna — Styky francouzsko-české. Ve včerejší schůz městské rady pražské sdělil starosta p. dr Srb, že právě obdržel 200 výtisků pamětního spisu, vyda- ného municipální radou pařížskou o přijetí delegace francouzské v Praze při všesokolském sletu v červnu 1901. Kniha tato byla v radě městské předmětem sym- patické pozornosti. Dle původního určení budou jedno- tlivé výtisky v nejbližší době rozeslány — Z děkanství české fakuliy právnteké. Žädosti za připuštění k historickoprávní státní zkoušce v na- stávajícím terminu dubnovém podati dlužno do 15 března t. r. děkanalu. — Zástupcové buršáckých spolků byli pozván k policejnímu řediteli pražskému, klerý jim domlou- val, aby se vyvarovali výstředností při nedělním bumlu, jinak že by buml z důvodů bezpečnostníc byl zakázán. Buršáci velmi resolutně hájili svoj volnost a nevázanost — a to patrně pomohlo. Bum zakázán není.
Fran Josef 3649 Schönborn Srb Vídeň Stará Tarnov Praha
26 article
— Slaroměstský občanský klub předevčírem ko nal v „Kopmance“ velmi četně navštívenou schůzi jíž z počátku předsedal jednatel p. Náhlovský a pozděj- předseda klubu p. dr. Podlipný. Vřele byli uvítáni posl pp. Němec a Kratochvíl. Živnostenský instruktor p. dr Polák byl požádán, aby přednášel o společnosteck živnostenských a instruktorech. Rečník nastínil ny- nější stav živnostnictva, domáhajícího se zlepšen svých pomérů. Zákonem ze dne 15. března 1883 byla uvedena v život oprava živnostenského řádu, který hlásaje svobodu živností, byl sice na počátku nadšeně přijal, ale později se ukázalo, že živnostnictvu vlastně více uškodil než prospěl. A přece doba i pokrok vy- žadují uvolnění mezí. Svoboda živnosti žádá nále- žitého vyškolení. Ke všeobecnému zlepšení nelze pů- sobit najednou direktně, nýbrž veškeří činitelé musí současně určitými směry pracovati. Náš český lid je již pokročilý a snese každou pravdu. Že poroz- uměno bylo ruchu v živnostnictvu, toho důkazem jsou akce podniknuté zemí, obchodní komorou a ob- chod. gremií. Byla to česká intelligence, která pohlí- žejíc s vyššího stanoviska o zlepšení v kořenech se starala. Olázka živnostenská není otázkou čistě sta- vovskou, nýbrž také národní. Řečník praví dále, že zájem autonomní vyžaduje, aby široké vrstvy lidu byly pro stáří pojištěny. V celé střední Evropě nebylo takové pochopení pro pojišťování starobní, jako u nás. Rešení otázky sociální nemůže se díti almužnou, ale zřízením pojištovacím, což vlastně znamená pensi.
Náhlovský doktor Podlipná Němec Kratochvíl Evropa Slaroměstský občanský klub
29 article
Jen tomu ve stáří daří se lépe; kdo o sebe postaral s sám. Také pojištění učňů nalezlo u nás pochopení a přes 1000 učňů je v českých obcích pojištěno. Po- jišťování miadých lidí je nejlehčí, protože je nejlev- nějši. Dále zmiňuje se řečník o výstavkách učenni- ckých prací a konstatuje, že v království českém v té příčině byto docíleno nejlepších úspěchů. Za to otázka úvěru živnostenského není dosud na pravé basi. Uvádí prostředky, které by prospěly významu živnostenských společenstev. Názory jeho provázeny hlučným sou- hlasem. Ředitel p. Procházka na to promluvil o eskon- tování účtů, posl. p. Kratochvíl naznačil působnost zástupců na sněmu i radě říšské a dovozoval, že vláda vyhoví jen tomu, koho se bojí. Další rozpravy zúčast- nili se pp. Svoboda, Čežík a Bejlek a schůze skončena za povznešené nálady. — Mikuláš Aleš — Schnirchovu folídu. Zemská jednota soukromých úřadníků v království českém pořádá 2. března t. r. na Žofině II. representač ni večer ve prospěch Schnirchova fondu. Program tohoto večera překvapí zajisté každého účinkováním Mistra Mikuláše Alše, který s nevšední ocho- tou uvolil se ukázati své vzácné umění i širší veřej- nosti. Jest zajisté mnoho přátel a ctitelů mistrových kteří přijdou se pokochati výtvory lidového uměn. našeho Alše Vstupenky pro tento večer prozatín v kanceláři Zemské jednoty soukromých úřadníků v král. českém v Praze, Spátená ul. 24.
Procházka Kratochvíl Čežík Bejlek Mikuláš Aleš Schnirchův Aleš Praha Spátený ulice Žofina II
30 article
— O slovanském jihu, zvláště o Chorvatsku s stanoviska kulturního a národuhospodářského před- nášel včera na hojně navštíveném večírku, pořáda- ném ve dvoraně hotelu »u anglického dvora« snaži- vým a čilým naším »Slovanským klubeme, známý publicista chorvatský a horlivý pěstitel slo- vanské vzájemnosti, p. Štěpán Radič. Sympatie, nimiž snaby mladého žurnalisty a obratného, by- strého řečníka sleduje česká veřejnost, došly opět- ného výrazu ve vřelých slovech, jimiž vítal předse- dající p. dr. Scheiner jak pana Radiče, tak jeho věrnou a obětavou choť, která včerejší zdařilý dychánek byla poctila svojí návštěvou a srdečné »Živili« shromážděných ozvalo se, když dr. Scheinen přál hojného zdaru snahám jak nadšeného pracov- níka na poli slovanské vzájemnosti, tak jeho šle- chetné spolutrpitelce a pomocnici. Pan Stěpán Radi naznačil především účel své přednášky. Jde o to, by události, o nichž více méně jednáno bylo v no- vinách, osvělleny byly ne-li statistickými daty, jež nejsou vždy spolehlivá, nýbrž takými fakty, jež daji se kontrolovati denní zkušeností a pravidelnou novi- nářskou čelbou. Vzhledem k možným zápletkám na
Radič Scheiner doktor Scheinen Stěpán Radi Chorvatsko
31 article
Balkáně dlužno vyložiti, jakou kulturní a hospo- dářskou sílu má v té chvíli Chorvatsko. Pře- devším jisto je, že jak v intelligenci, tak v lidu chorvatském nastal hotový myšlenkový převrat V intelligenci na prvém místě o ceně t. zv. illy- rismu, o podstatě chorvatsko-uherského vyrovnání o poměru k Srbům. Ilyrismus (chorvatské národn obrození) nepodceňuje se již jako výsledek »rakou- ských piklův«, aniž představuje jako definitivní ná- rodní vzkříšení. Vyrovnání s Uhrami posuzuje se především se stanoviska národohospodářského finančního, takže na místě zradcování vytýká se Maďarům úžasná přímo nevědomosť, ve které tito dokonce myslí, že chorvatské autonomii prospěje, jsouli daně jako věc málo příjemná ponechávány Maďarům, že totiž autonomní vláda nalezne proto vždycky obliby u lidu. A vzhledem k Srbům místo dřívějších politických kompromisů a dosavadního diplomatisování vychází se se stanoviska demokrati- ckého, vytčenými totiž společnými požadavky ústav- ními, národobospodářskými a kulturními. Srbové
Srba Maďar Balkán Chorvatsko Uhry
32 article
Chorvaté jako národ jeden nemohou ve vnitřní poli- lice miti dvojího programu a z této otázky vyvinala se politika práce, která stále sbližuje i vzdálené. natož příbuzné živly. V kruzích lidových vyvolalo převrat jednak hojné vystěhovalectví, jednak četba, jednak nejnovější hnutí táborové. Uváží-li se, že v jižní Americe sídlí již neméně než 50, dle ně- kterých dokonce přes 100 tisíc Chorvatů, v severní dokonce na čtvrt millionu, že ve Spojených státech chorvatští příslušníci jsou výtečně organisovánía v jižní Americe že žijí Chorvaté namnoze zámožní. jako na př známý Michanovič a posoudí-li se vý- znam okolnosti, že se značná čásť vystěhovalců do- konce i vrací vždy po dvou létech, aby pak opět sla za výdělkem, je na snadě, jak mohutně působí dojmy z anglosaské společnosti na společnost chor- vatskou. Pokud jde o četbu lidovou, zdokonalila se po jisté stránce v posledních pěti letech tak, že dnes mají Chorvaté dobře organisovaný a dobře redigo vaný lidový tisk, z jehož representantů vyniká zejmena čtrnáctidenník »Dom«., kromě toho v po- sledních dvou létech vyšla celá řada brožurek obsahu převahou národohospodářského a kulturního. Re feráty o schůzích tištěny byly v tisících exem- plářích a rozdávány ihned lidu. Dosud konáno přes 100 schůzí, jichž z pravidla účastní se na 3000 lidí. Vzhledem k tomu, že každý účastník dojmy čerpané na lidové manifestaci, sděluje svému okoli. lze směle tvrditi, že není v Chorvatsku snaď člověka jenž nebyl by důkladně informován o podstalě kl turních a národohospodářských snah chorvatských
Chorvat jižní Amerika spojený stát Dom Chorvatsko
33 article
Z hospodářského stanoviska je to tím důležitější poněvadž celá řada zvláštních okolnosti v Chor vatsku přiostřena tou měrou, že všeobecně měla s jakákoliv akce na tomto poli za nemožnou. Roz- dělení zádruh, protilidová administrace a vládně- hospodářský liberalismus, peštská obchodní a tarifní politika, marnotratnost intelligence a nesmírné ele- mentární nehody uvedly lid na pokraj záhuby.
34 article
A přece povstala chorvatská zemědělská banka s ji- stým zabarvením klerikálním, ale dnes již úplně národní, a založilo se na 200 raiffeisenovek, utvořil se spolek pro zaopatřování řemeslnických a obchod- ních učňů s filiálkami po celém Chorvatsku, zalo- žena dokonce velká paroplavební společnost v Du- brovníku a v Senji a vznikly plány, aby Chorvaté společně s ostatními Jihoslovany ovládli Adrialické moře slovanskou kulturou a domácí prací. A tak na místo planých kombinací territoriálních pře vládalo pevné přesvědčení, že chorvatský problém není jen politický, nýbrž především kulturně- hospodářský, takže rozřeší se jednak v naprosté sbodě se Slovinci a Srby, jednak v trvalém úsilí, b byly co nejdříve na slovanský jih přeneseny a zužit kovány kulturní a hospodářské zkušenosti a vymo- ženosti Čechův, které nyní již každý uznává ne-li politickými vůdci, tož zajisté kulturními předáky hospodářskými učiteli jižního Slovanstva. Proto je jistou naděje, že v době poměrně krátké jižní Slo- vanstvo bude míti jedno literární obecenstvo, ne-li jeden literární jazyk, a že v jistě formě kulfunní federace stane se, no-li nejsilnějším, tedy nejspoleh- livějším českým spojencem. Bouřlivá pochvala a po- tlesk byl přednášejícímu zaslouženou odměnou za jeho poutavé a přesvědčivé vývody. Ze přítomných hostí uvádíme: prof. Nicze z Krakova, prof. dra Chodounského, posl. dra. Pinkasa a Baxu ředitele Růžičku, Procházku a Tužila, red Holečka, Hovorku a Kufinera, st. r. Po- livku, cís. r. Neffa, dr. Černého, Langkra- mera a Nesýho s chotí, deputace studujících srbských, chorvatských a polských, paní H oři co vou-Laudovou a m.j.
Chorvat Jihoslovan Adrialický Slovinec Srba Čechův Nicz profesor Pinkasa Baxa Růžička Procházka Holeček Hovorka Kufiner Neff doktor Černý Langker Laudův Chorvatsko Senj Krakov zemědělský banka kulturní předák hospodářský učitel jižní slovanstvo raiffeisenovka