Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

1. záři 1909.

4

Číslo 241.

5 article

O včerejším zahšjení píše právě dnešní „Pester Lloyd“: „Včerojší oficiální zahajovací slavnost, k ník se dostavilo tolik účastníků se všech koutů světa. proběhla v nerušené harmonii, takže nebylo vskutku viděti těch, kteří zde nebyli: zástupci oněch malých snad, jak se tvrdí, i zajímavých národů, kteří spálil žárem svého nacionalismu svazky duševní solidarity jež obejímají vědu celé zeměkoule. Z tohoto velko lepého společenstva se utekli do isolované samoty ale je jich tak málo, že je člověk teprve zjistí, když vzpomene s politováním nepřitomných.“ Připomenouti sluší, že oficiálně zastoupeno jes i Bulharsko, jehož délegát, chéf bakteriologického ústavu Ivanov, na konci své německé řeči pro- volal „Hoch Hůngarial“, oficiálně pro- mluvil i zásťupce Srbska, zdrav. ché ministerstva vnštra Pavel Popovič, ruský zástupce proť. Ote. Většina českých kolegů, zde přítomných, do dnes neobdržela výrozumění, že oficiální účast nas byla odřeknuta. Někteří o noůčasti Čechů dověděl se od cizinců, také Slovanů.

Ivanov Pavel Popovič Čecho Slovan Bulharsko Srbsko Pester Lloyd

6 article

Vědeckou práci sjezdu zahájil včera o 6. hod večerní v zasedacím sále národního musea dr. Holländer z Berlína přednáškou: „Vyobra- zení chorcb z doby praekolumubické“. Byla provozenn četnými obrazy projekčními. Jedná se totiž o výkla obrazů na nádobách, nalezených v Jižní Americe býv. říši Inků z XIII. stol.; obrazy ty mají namnoze znetvořené obličeje, jaké se vyskytují při malomo- cenství (lepra), sylilis neb lupusu. Poněvadž kostí syfilisticky znotvořených z doby praekolumbické ne- známe, zdálo se, že jsou to obrazy lepry. Holländer však ony pathologické změny nepovažuje za vyohra- zení nějaké choroby, nýbrž na základě psychologické analysy v nich vidí symbolické vyznačení myšlenky o proměnlivosti života. Dnes o 9. hod. ranní zabájeny byly práce ve všech sekcích. Jako člen sekce XVIII., hygienaa immunita, mohu zatím stručně relerovati pouzeo pracích sekce této. Práce tato pak nejvíce je zají mava pro širší kruhy obecenstva. Zahajovací proslov přednesl předseda Lieber- mann, pešťský profesor hygieny, německy a pro- mluvil o významu zdravovědy. První referát připad prof. Ludwigova z Vídně: „O přípustne sti umělých barviv k barvení požitin a po- travin.“ Praví, že jest třeba zakázati vůbec každo barvení potravin, ať jsou to barviva přírodní čiu mělá. Konsument má právo za své peníze obdržel zboží nefalšované; at jest použito barviva přiroze- ného nebo umělého, vždy je v tom viděti snahupo jeho oklamání se strany prodavače. Zákony dnešní jako každý zákon vůbec, jsou výsledkem kompro misu, při jich sdělání se béře dosaváde ohled jak na prodávajícího tak na kupujícího, takže výsledek ne- může uspokojiti. S lékařského slanoviska třeba za- kázati barvení potravin vůbec.

doktor Holländer inka profesor Ludwigův Berlín jižní Amerika Vídeň národní muzeum Liebrymann

7 article

Dalším řečníkem byl Celebrini z Terstu jenž promluvil „O potírání zimnice (malarie) v Pří- moři.“ Vláda zde provádí od r. 1903 dosti rozsáhl u protimalarickou akci, jež se nese třemi směry: 1. tře- ba nejprve zničiti původce této choroby (plasmodium malariae) o jeho nositeli — člověku. 2. Musí se če- liti množení se roznášeče této choroby — komárů. 3. Před štípnutím se nutno varovati. Požadavku prvému se vyhovuje léčením nemocných, jimž se prodává z laciný peníz jediný účelný lék, chinin. Rozmnožo- vání komárů se omezuje asanací bažin a před štíp- nutím jest nejlepší ochranou ochranná sít, Po něm vylíčil Zipfel z Dijonu o tamní městské desinfekční službě; novinkou v jeho sděle- ních bylo to, že se tam magistrát postará vždy o příštřeši oné rodiny, jejíž byt se má podrobiti dů- kladné desinfekci Kobler ze Sarajeva vylícil dnešní stav malomocenství (lepra) v Bosně-Hercegovině kde je dnes zjištěn přesně počet nemocných toho dru- hu. Je jich 393, nejvíce v okresech u srbské hra- nico. Přednášející prohlašuje chorobu tuto za nemoe špíny; zlepšení hygienických poměrů má v zápělí i ubývání, resp. nepřibývání nových nemocí. Při roz- šiřování jejím má jakýsi význam i půda, neboť jsou známy případy, že onemocněl chorobou touto člověk jenž nikdy se s jiným malomocným nestýkal.

Celebrini Kobler Terst Dijon Sarajevo BoseňHercegovina

8 article

Laitinen z Helsingforsu, známý prů- kopník abstinentního hnutí, promluvil přchledně dnešním stavu bádání o hygienickém významu alko- holu. Přednáška tato zasluhuje, aby došla obšírněj šího referátu, čehož na tomto místě nelzo učiniti. Od měněna byla náležitým potleskem. Na řadu pak přišel známý odborník školníhc lékařství, cís. rada dr. Semerádz Míladé Bole- slavi, jenž promluvil „O hygieně ško- ly.“ Kladl ve svém obšírném, ale vzdor tomu struš- něm a obsažném referátu hlavní váhu na náležitou čistotu školy. Je-li zvykem každodenně uklízeti byt zvláště ovšem zamésti a setříti prach v každé řádné rodině, tím více je toho třeba ve škole, kde děti jsou nuceny denně ztráviti několik hodin a v rozvířeném prachu musí zpívati, tedy činiti ty nejnamáhavější pohyby dýchací. Jako lékař má hlavní pravidlo „Ne- škodit“, musí i učitel pravidlo to si vzíti za své. Jes to povinností státu, aby, chee-li míti zdalné oby- vatelsivo, se postaral o zdatný dorost atd. Přednášející se může pochlubiti, že slova jeho vyvolala mezi přítomnými kongresisty veliký in- teres, čemuž svědčí celá řada debatérů, na jeho slo- va navázavších. Byli to zejména Katičič, Kohler. Jacoby (Berlín), Weigert, Panczél, Kosztka, Bexbeít kteří phčiňovali poznániky a uváděli své zkušenosti Na žádnou z uvedených přednášek se nenavázala de- bata, jen náš pracovník se může jí pochlubiti. Vídno z toho zejména, jak palčivou jest dnes otázka škol ního lékaře a jak málo se jí věnuje pozornosti. Dr, Kurka,

Laitinen doktor Semerádz Katičič Kohler Jacoby Weigert Panczél Kosztka Bexbeít Kurek Helsingfors Berlín Míladý Bol

9 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. Ze Lvova, 31. srpna. (Jak zvele bi sukrajinskou rasus.) Ve »Vistnyku na- ukovoho tovarystva imení Ševčenka«, měsíčníku, jejž Ukrajinci považují za vážný, nějaký pan Tavryčanin navrhuje, aby se ukrajinská rasu zkřižovala se židy, čímž se obrodí, nabudou rozumu a »daji tak mocné děti, že budou ve Slovanstvě nejprvnějšími pány«. Ukrajinci prý mají sílu tělesnou, alo postrádají sily ducha žilé zas mají silu ducha, ale nemají síly tělesné. Když se obě ty sily spojí, musí z toho vyjíte pokolení dvojnásob silné. Tak soudí p. Tavry- čunin. Ale co bude, nespoji-li se sily, nýbrž slabosti ubou ras? Z Dubrovníka, 27. srpna. (Není žádne velezrády v Chorvatsku.) V »Dubrov- níku« dr. Alexandr Mitroviě píše, že jíž 27. května t. r. pravil mu hrahě Forgách, rakousko-uherský vyslanec v Bělehradě, německy doslovně: »Ve Vidní jsou již dávno přesvědčeni že v Chorvatsku a Slavonii žádná velezvádu spáchána nebyla.« Tím téžší jejich zodpovědnost před člověčenstvem.

Ševčenko Ukrajinec Tavryčanin V Dubrov doktor Alexandr Mitrovi Forgy Lvov Dubrovník Chorvatsko Bělehrad Slavonie

10 article

Z Pešti, 29. srpna. (Vymirání Něme ve Spl8j.) U nás již bylo stručné zazname- náno, že Němci ve Splši vymtrají, ustupujlce Slovákům. Fakt je pro nás velmi zajímavý. proto podáváme o tom obšírnější data podle »Budapesti Hirlapu«: Podle sčítání lidu r. 1869 bylo němeského obyvatelstva splšské stolice 61.361 duší. R. 1900 už jen 41 885. Za tři desítileti ztrahili tu tedy Němci na 20.000 duší, tedy třetinu svého počtu. Maďaři z toho neziskali mičebo, všichní se poslovenštili. Při nejbližším sčitání bude Němců ve Spíši jedva 35 000. Z osmi okresů splšské stolice už jen v jediném, kežmarském, jest německá většina, v ostatních, kromě gelni- ckého, německé obyvatelstvo vedle slovenského je mizící části. Za posledních 30 let poslovenštily se celé dědiny. Není ani jediné německé obce, kde by se počet obyvatel nebyl změnil ve pro- spěch Slováků. Němci hynou v údoli Popradu právě tak, jako v údoli Hnilce a Hornádu, na březích Dunajce právě tak, jako na popradské rovině, v městech jako po dědinách. I v sídle stoličném, Levoči, Slovácí mají už silnou vět- šinu. Z 220 obcí spíšské stolice čistě německé obyvatelstvo jest už jen ve 20. Okresní města již skoro všechna mají slovenskou většinu. Slováci, postupující dolů dolinami Magury, zaplavují ně- mecké osady tak, jako v Sedmihradsku Rumune někdy maďarské obce. S čísulným jich vzrůstem vzrůstá i hospodářský blahobyt. Němei i při svých národních etnostech, při své střízlivosti, prakučnosti a národní houževnatosti neustále tralí půdu pod nohama. V městech je aspoň to potéšlivé, že něco Němců, kleři se věnuj

Němec Slovák Maďar Rumun Pešť Poprad Hnilec Hornád Dunajec Levoča Magura Sedmihradsko Budapest Hirlap Vymirání Nout

11 article

průmyslu, úřadnictví atd., je nuceno prohlásit se za Maďary, ale po venkově, zvláště vzdále- nějším, výbojní Slováci vítězí bez konkurenta. Onehdy jsme ze slovenského orgánu uvedl data o tom, jak slovenští sedláci rozkupují ma- darské velkostatky. Shrneme-li obojí postup Slo váků, vychází, že vlastně my bychom se měli národní houževnatosti učiti od nich.

Maďar Slovák

12 title

Politické zprávy zahraničně.

13 article

V Prazo, 31. srpna.

14 article

Upozornění z Ruska. Byli jsme z Ruska požádáni, abychom naše kruhy, kterých se týče, upozornili na to, že bal- tičtí Němci ze všech sil se přičiňují, aby v Rusku opanovali pole jako učitelé tělocviku ve školácl i ve vojště. Minulou zimu, když za tím účelem svolali v Petrohradě veřejnou schůzi, ještě s podařilo dru Vergunovi je zatlačit. Dr. Vergun tehdy jim do očí řekl, že kulturní práce, o kterpu se derou, náleží v Rusku Čechům. S tím tehdy souhlasilo všechno Rusko, od vlády až dolů. Co zatím Čechové učinili, aby splnili úkol, který jin Rusové vyhradili? Nevím, pravi náš přítel, ale vím, že Něme nesložili ruce v klín. Abychom zůstali jen při gymnastice. Němci vzali si na pomoe Švědy, o nich se přiučili, kde u sebe ještě pozorovali ne- doslatky a zabezpečivše si protekci vysokých osob- ností, k nimž ode dávna mají vyšlapanou cestičku, pořádají pod ní v Petrohradě i Moskvě výstavu gymnastiky i sportu, chtějíce ukázati, že jen oni v tom mohou býti učiteli Rusů. Netřeha podu týkati, že sokové Čechů nejsou němi a žeje všude líčí jako nepřátele Ruska, ne sice přímě ale nepřímé, kdežto sebe vydávají za oporu ru- ského státu a za nejspolehlivější živel pořádku. Češí ovšem maji také své věrně přivržence ale jest jim třeba připamatovati tolik: 1. Chtějí li, aby v Rusku hráli kulturnou úlohu, museji býti pamětlivi, že vyžaduje čest a zájem všeho českého národa, aby ji dostál 2. Aby ji dostáti mohli, je nutno, aby do Ruska přicházeli jen tací Čechové, kteří jsou ve svém oboru dokonali.

Němec Vergun doktor Čecho Rus Nout Rusko Petrohrad Moskva

15 article

3. Nevyhnutelno jest, aby každý Čech, při cházející do Ruska, uměl slušně rusky a mě lásku k Rusku, k ruskému národu a všemu ru- skému, neboť nemánli Čech télo lásky, nemá an nároku, aby ho Rusové cenili výše, než Němce; při tom dlužno podotknouti, že baltičui Něm i rusky uměji výborně a dovedou, kde se jim vidl, i svou německou národnost udržeti pod škraboškou. 4. Co se týče zvlášť učitelů tělocviku v Rusku, baltičtí Němci na ta místa nabízejí muže s vyšším vzděláním, a v tom se jim Če- chové musejí vyrovnat, chtějí-li s nimi soupeřit. Sokolové, kteří absolvovalí vysoké nebo podobné školy a chtěli by v Rusku rok nebo dva na zkušené pobyti, nade vše by se hodili za učitele těloeviku při ruských středních školách a za- jistě by nelitovali času, zde stráveného. Aby měli v Rusku úspěch osobní a aby hromadne rom, je ejretr- oe zapotřebí, aby nebyli jen dobrými gymnasly, nýbrž aby si mohli zjednati také přístup do ruské společnosti, a toho si nezjednají, nema ji-li také lepší všeobecné a společenské vzdě- lání. Ruská společnost má v tom vzhledě vyšší požadavky, jímž třeba vyhověti. Bude-li jim vy- hověno, nebudou se Češi z Ruska domů vra- coti, žehrajíce na ně. 5. V posledních letech Češi, jak se zdá. oddali se myšlence, že jest na nich, aby Rusko ze základu předělali, a tato snaha zacházi do té krajnosti, že lidé, znajíeí jedva azbuku. chtějí měnit i ruskou gramatiku, i pravopis V té příčině může Čechům, přicházejícím do Ruska, dáti pokyn, aby se tu držehi svého po- volání a úkolu, aby učíli tomu, k vůli čemu do Ruska přijeli, ale jinak aby učili se.

Rus Němec Sokol Čech Čecho Čechy Rusko Německo ROM

17 article

Vězenská úlova v Rusku. V nejbližších dnech začne v Rusku pro- pouštěni vězňů před vytrpěním trestu. Jsou tomu dva měsíce, co ear potyrdil zákon o tom

Rusko

18 article

Podle toho zákona má se část trestu odpustio vězňům, o kterých možno míti za to, že se po lepší. Zákon zejmena předpisuje úleva: a) věz- nům, b) osobám, odsouzeným do tak zv. sarestantských rot«, c) kárancům, kteří vytrpěl aspoň tři čivrtiny přísouzeného trestu. Z dobrodiní zákona jsou vyloučeni:1 koňokradi, 2. vězňové, kteři jsou odsouzen k vyhoštění, až si odbudou trest vězení. Po vojenské vzpouře v Řecku. Dle docházejících zpráv z Athén panuje tam nyní klid, ale pro budoucnost situace ne- jistá. Vyšší důstojníci, kteří se hnutí nezúčast- nili, smýšlejí o něm celkem příznivě. Praví, že hnutí sluší sice litovati, ale že bylo nezbytným Ministrem vojenství byl jmenován plukovník Lapathiotis. Nedodrží-li vláda své sliby nebo setká-li se s odporem v parlamentě, stane se situace opět obtížnou. Namnoze se soudí, že krise v Řecku nen posud zažehnána, poněvadž armáda má v rukou moc a využívá jí v duchu dynastii nepříznivém, ačkoli řecké listy protestují proti tvrzení, že by hnutí směřovalo proti dynastři. Převrat, způso- bený tureckou armádou, působil tu asi svým příkladém. Dynastie nesnadno překoná neúspěeh v krétské otázce a postavení její jest ohroženo. nedostane-li se jí podpory velmoci. Překvapen nejsou nikterak vyloučena.

Lapathiotis Řecko Atény

19 article

Jak již sděleno, potvrzuje se zpráva, že korunní prine se vzdá generálního velitelství a odebere prý se s rodinou do ciziny k jedno- měsíčnímu pobytu. Nový ministerský předseda Mavromichalie sdělil dopisovateli „Matinu“: „Můj program je programem spořivosti. Doufám ve spojení s mi- nistrem financí uspořiti na všeobecném rozpočtu deset milionů a tyto peníze věnují se na reorga- nisaci vojska a námořnictva. Důstojníci, jimá jsem tento program vyložil, souhlasili s nim. naproti tomu jsem přijal jejich reformní pro- gram, jenž se shodoval s mým přáním. Tím jsem je přiměl k návratu do kasáren. Sněmovna se- jde se v polovici září. Zamitne-li naše předlohy. hned odstoupíme. Ústřední komitét důstojnický v Athénách zůstane nadále v činnosti, poněvadž nová vláda prohlásíla, že se chce dohodnouti s vůdci dů- stojnického hnutí o reformách a předlohách zá konů, jež mají býti podány. Důstojníci, před nimiž, jak zřejmo, vláda úplně kapitulovala, využívají nyní svého vítéz- ství bezohledně. Sestavují prý seznamy oněch důstojníků, kteří se nechtěli připojiti ke hnutí titc mají býti z trestu přeloženi nebo budou svý- mi soudruhy boykotování. Zvláště má býti po- trestán jistý počet důstojníků v Larisse, kteři se energicky zastali korunního prince, takže hrozí nové zápletky.

Matin Atény Larissa

20 article

Spanělé v Marokku.

Maroko

21 article

Z Madridu se sděluje, že naproti opačným zprávám jde v Marokku posud vše dle přání španělského sananálníhošláhu. Laso přovedl beze ztrát spojení s královským prokam u Znco el Arba a brzy bude tam další vojsko, jež zaujme strategleky ovládající posici, ktará dovolí napadnouti nepřítele dle polřobí v Seluanu nebo v Nadoru, kdežto záda jsou střožena u Cap Agny sborem plukovnika Larrey. Kromně toho ma prý generál Myrina ještě dosti vojske, aby po při padě napadl Nador také od severu, tak že b se nepřítel dostal do křížového ohně. Přes to prý jsou zprávy o brzkém míru, které rozšířeny byly v Melille, předčasny, ač je možno, že v tábuře Rifa panují rozpory o dalším postupu. Dále se sděluje, že marocký s ult án poslal kmenům oběžník, v ně m Kabylům slibuje pomoc, budou-li Spa nělé pokračovati ve válce. V Madridě se nevěří, že tento list jest autenlický. Soudí se, že jde spíše o úskok kabylakých náčalníků, kteří takto chtějí sehnati bojovniky. Tomu nasvědčuje také okolnost, že náčelník Chaldy vyslal posly do vnitrozemí, aby zjednali posily. Možnost, že by se některé moenosti postavilý proti dalšímu po- stupu Španělů přes Nador, pokládá se zu pravdě nepndobno. Španělaká vtádi objednal

Larrea Myrin Kabyl Španěl Madrid Maroko Nador Melilla Spa Cap Agna Chaldy

22 article

veliké množství střeliva a v Creusotu dvanác děl, jež budou hned odeslána do Melilly. Rogbii. Úlrapy, které musí zajatý marocký pre- tendent snášeti, mají také za účel, vynutiti n něm doznání o jeho politických stycích. Jak se sděluje z Fezu, dosáhl maghzen v tomto směru již úspěchu, Roghi, jenž jest ve své kleci vydán slunečnímu úpalu, učinil prý za džbán vody důležitá odhalení o svých dřivějších sty- cích s marockými i evropskými osobnostmi, ale posud neprozradil, kde jest zakopána jeho vá- lečná pokladna. Ke společnému zakročení evrop- ského diplomatického sboru proli tomuto mučení posud nedoslo. Americké loďstvo do východoasijských vod. Ze San Franciska se sděluje, že eskadra, která za velení admirála Sebrea, má navštíviti činské i japonské příslavy a Filipiny, jest při- pravena k odplutí. Eskadra sestává z osmi nej- lrpších bitevních lodí Spojených států a oče- kává se, že tyto lodi učiní v Japonsku nálezitý dojem. V nejbližších dnech prý eskadra již vypluje.

Sebreo Melilla San Francisko Filipíny spojený stát

23 article Denní zprávy.

Denní zprávy. Jedna odpověď, jakou může Praha dáli na perzekuci škol »Komeuského«, aniž by této odveté mohlo býte zabráněno, aniž by vy- voláno bylo násilí, na něž se jenom čeká, aniž by byl zavdán podnět ke všem obvyklým hrů- zám politické exekuce, Němcům pražským k ruce jsouci, taková odpovéď nad jiné významná a pádná jest na snadě. Nechť se Praha, celá če- ská Praha, všechny její vrstvy a činitelé přiční o to, aby při letošním zápisu nebylo do ve- řejných a soukromých skol něme- ckých v Praze zapsáno ani jedíné české dítě! Zápas o české dítě v české Praze s německou školou, námi před čtyřmi lety za- hájený a vedený s takovým úspěchem, že do té doby valem stoupající procento českých děti v německé škole pražské valem klesalo, lze le- tos ukončiti jedním rázem. Vždycky jsme zpříma a bez obalu Praze vyčítali jako její hanbu před českým a slovanským světem tyto jejt české děti v jejich veřejných skolách německých. Kdyby se tam vyskytiy ještě po všem tom, co se letos děje a stalo vídeňským a poštorenským Čechům a jich školám, český jazyk by neměl už slova na dosti důtklivé ozna- čení takové mrzkosti. Nátisk, provozovaný na poznaňských a slovenských bratřieh v Uhrách, pomalu se již vyrovná trýzni, již vytrpěti ulo- ženo dolno-rakouským Čechům. Mata provozo- vaná na nich pro jich český původ, dostupuje pozvolna vrcholu, a že panuje úmysl dokončiti ji bezohledně, vysvítá z událosik. České listy protestující proti kulturním — činům na dolno- rakouské české větvi páchaným, jsou skonflsko- vány, schůze svolané k důstojným manifestům rozháněny, tribuna tisku i slova jest umlčována, povězmo konačna únony, hyzdlci ji už leta tak drahná. Kterak bychom jinak měli práva k plamenným slovům proti úplnému potřeí české školy v Dolních

Němec Čecho Praha Uhry Dolní

24 article

Rakonsích, proti násilné germanisaci, kdybychom sami nadále dovolili provozovati ještě dobr- volnou germanisaci zde v Pra ze Ven s posleduím českým dítětem z ně- mecké školy v Praze! Proti nám ve Vidni se vztyčuje kovová zed sveřepého násilí a snad ztěží utajuje nepřítel, zvyklý vítěziti známými prostředky, žhavé přání, abychom si zde v Praze o ni rozbíjeli hlavy. Odpovězme vítězstvím nad zpronevěřilci mezi nám. Zasneme nad barhar- stvím protičeského boje ve Vídni vedeného — ve století dvacátém stále ještě možnéhio !! —a sami trpíme, aby se ho našinci, pukud toho jména zasluhuji, v Praze mezi námi na v la s tní národnosti, na vlastni krvi dopou- stěli? Je to strašné vědomí v těto chvíli, kraštel českou duši, ale hanebná ta skulečnosť jest pravdou, v německých školách praž- ských je stále ještě bez několik 600 českých dětí, nečítaje před- městských! Ven s nimi do jedneho.

Praha Vídeň

25 article

Marné byly však všechny tyto výkladya rezklady českého gubernia. Čelakovský byl ne- bezpečné individuum a guberniem na druhém míslě navržený Hanka příliš horkokrevný ultra- slav a proto se marně české gubernium dvakráte ohražovalo proti návrhu dvorní studijní komise. aby byl dosavadní supplent českého jazyka po sesazeni Čelakovského Jan Vávra, úřadník v pro- vinciální státní účtárně, jmenován profesorem. Když pak došlo v sezení dv. studijní komise ke hlasováni, zvedl pro Čelakovského jediný baron Türkheím ruku, maje prý neobmezený obdiv pro tohoto velikého učence, jak zpráva komise jeho jednání omlouvá... Konečným výsledkem dlou- hého vyjednávání bylo vypsání nového konkur- su, nařízeného císařem 7. srpna 1837.

Čelakovský Hank Vávra

26 article

Mezi uchazeči o profesuru při novém kon- kursu nachází se také Vinařický a je pozoru- hodno, jak odmítavě se filosofické ředitelstvi o jeho činnosti vyslovilo. Prý by považoval pro- fesuru pouze za tribunu, ze které by molil bou- říti proli všemu nečeskému a neslovanskému a státi se takto politickým vůdcem mládeže .. A tato skvrna zůstala na něm lpěti a vadila mu když se r. 1854 ucházel o kanovnictví . . . Ka- novníkem může býti jen zcela dobrý státní ob- čan, psal tehdy Meosery, místodržitel český, do Vídně. A profesorem takový vzorný muž, jakým byl Nejedlý, referovalo se v stud. dvorní komis r. 1838. Kdež pak profesor a polítický vůdce mládežel Mnoho se změnilo od tě doby... Jäkže t psal ministr vyučování Hartol r. 1905 Vše- němci prof, dru. Em. Strohalovi na universitě v Lipsku, vyjednávaje s ním o povolání do Vídně? „Politické přesvědčení nen naprosto žádnou překážkou po- volání na universitní stolici, ne- boť poměry se v Rakousku vytvá- řily vlastně tak, že jestdokonce žá- doucno, aby rakouští profesori byli zároveň vůdcové lidu, jemuž přináležejí.“ Aspoň tak tvrdí Strohal sám ve slavnostním čísle Deutsehe Juristen-Zeifung. věnovaném universitě lipské. A my v Praze má- me nejlepší příležitost pozorovati, jak slova Hart- lova přecházejí na němockých universitách Argus. z činy a skutky ...

Nejedlá Strohal Hart Argus Ka Vídeň Lipsko Rakousko Praha Deutsehe JuristenZeifung

27 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Národní divadlo. W. Somer se Maughkm: »Mrs. Dot« Vesslohira o třech dějstvích. Přeložil Jiří Pavlik. Režisér Jakub Seifert. Mrs. Worthleyová, zvaná Mrs. Dot (pl. Benoniová), je roztomilá vdova, stejné po- vabná jako resolutní, stejné umíněná jako vroueně citiivá; od fashionable společnosti odráží se tlm, že uplatňuje své upřímné názory právé tak od plie, jako otevřeně propagaje odbyt svému pivu a uráží tím lakt aristokratinkých sluhů, nad pány vznešenějšíeh; bují se jen jednoho: aby příliš nestloustla, Má velkolepé přijmy a miluje pana Geralda Halstana (p. Schlaghammo r), a ježto také jim jest milována, nechápe, proč by tento muž nezrušil své zasnaubení s Nelly Sellengrovou (sl. Sedháčkova)« ve kterém uvázi nějakou neprozřetelnosti. Gerald ovšem chce dostáli své čestné povinnosti, třebas Mra.

W Somer Maughkm Vesslohira Pavlik Seifert Mrs Dot Benoniová Halstan Sellengrová Gerald národní divadlo

28 article

Dot prohlašuje, že je jí milejší chytrý darebu, nežli šlechetný osel. Avšak už už by došlo k zrušení zásnubu se strany matky nevčstiny (pí. Hübnorová), ježto Gerald se octl na mizině — když na neštěsti dojde zpráva o úmrl jakéhosi příbuzného, následkem čehož stává se Gerald mylordem — hlavou rodu a majitelem velikého jměni. Nemilé zasnoubení je tím opět upevněno, avšak Mrs. Dot, milovala-li chudého, osobí si právo i na bohatého — a co si vezme do hlavy, od toho neupustí. Nechce li jednati Gerald — sama zatoči osudem ve. prospěch ubou. Sezve celou společnost na svůj letohrad, nastroji intriku, jež se ji sama nabídne: pro Nelly najde vhodný protějšek, svého synovce Freda (p. Deyl), spolehne odvážně na náhodu a na pomoc přibere osvědčený vliv žárlivosti, v čemž musí ji pomoci obstárlý bručoun James Blenkisop (p. Seifert). Při scénách s tímto v jednání třetím veselá nálada obecenstva — jež byla ve stálém erescendu — dostupuje vreholu. Vše dospěje ke koncům, obecenstvu nejmilejším: dva párky jsou zabezpečeny, sym- palické osoby dosáhly žádoucího zdaru a tchyně in spe je potřena. Všeobecné uznání: to jsme se zase jednou pořádně zasmáli.

Gerald Dot Fred Deyl James Blenkisop Seifert

29 article

Výsledku toho dosaženo je prosttedky celken jednoduchými a nenovými; ale doba nevytvář nových lidi, nových karaterů a tím humoru se nedostává hlavních základů, na nichž by or gi- nálně mohl kombinovati — odlišných figur, své- rázných typů. Proto s povděkem nutno vítati aspoň no- vou, svěží variaci. Z nové anglické literatury veseloherní, mimo výminečné zjevy Wilden Shawa, měli jsme až dosud jen několik ukázek více sladce zálibných nežli živolných, hovících — jak patrno z většiny produktů angiieké litera- tury vůbec — dávnému příznačnému vkusu táto racy, povstalému vlivy sentimentslity a purilan- ství. Nad tyto hry vyniká mrs. Dot životností; místy je příliš drastická (na př. rozřezání pneu- matiky automobilu v III. dějství — příznačné opět pro vkus, vychovaný nehoráznostmi komiky cirkusové a variétní), což však dalo by se zmír- niti provedením; misty opět musí herec ke kresbě postavy hodně přidávati ze svého — a jest aspoň dobře, že autor poskytuje k takové součin- nosti příležitost. Této využili zvláště sl. Sedlá- čkova, jež několika tóny a karakterisujícím gesty povznesla Nelly nad obvyklé niveau veselo- herních naivek, p. Mušek (v čelu sluhů, pro anglické hry tak příznačných, reprodukovaných pány Gerlickým, Vánou a Zintlem) a zejména pi. Hübnerová jako nyvá lady Sellengrová; refe- renti už nemají pomalu dosti odlišných slov ocenění pro odlišné a vždy tak každým slovem výborné plastické výkony této umělkyně. Úlohám o několika slovech dali pp. Stemsberg a Wies- ner případné masky, větším, ale nevalně vděč- ným, věnovali plnou péči pí. Pštrosová, pp. Dey a Schlaghammer — p. Deyl měl snadnější úko »natůrburše« a měl obecenstvo na své straně.

Wilden Shaw Nella Gerlický Váný Zintl Hübnerová Sellengrová Pštrosová Dey Schlaghammer Deyl Wies

30 article

Gerald. Halstane je figura autorem nejměně v pevných rysech držená a p. Schlaghammen pomohl ji eleganci zjevu a přesností slova. V titulní partii využila všech effektů rázněho textu pl. Benoniová, jež — majíc opět jednou soustředivou úlohu, jakých je málo v repertoiru moderním, hovícím spíše hrám ensemblovým — byla ve svém živlu a sklizela upřímný vděk Ji sekundoval v úloze dobráckého mrzout svými osvědčenými prostředky p. Seifert, jenž byl trochu přetížen, maie na starostí rožii i ror měrnou roli. Ve výpravé nejlěpe zamlouval se obecenstvu salonek III. aktu. Největší přednosti hry je obsažný dialog působíci přirozeuými a přece překvapujícím obraty, kvitovanými stálými projevy souhlasu — smíchem. Překladatel p. Pavlik vystihl text jadrným úslovími a přesným dodržením jazykového ka- rakteru jej náležitě uspůsobil výslovnosti i sluchu.

Gerald Benoniová Seifert Pavlik

31 article Hudba.

Hudba. + Klavirní vírluoska sl. Rážena Žákova, známa svými oavěucenými výkony na koncertním podiu a v činnosti paedsg gické, vyučuje opět hře na klavír theorii a všem přislušným předmětdm. Tež zpěvu moderním jazykům. Konversace dle přání česká, ně mecká, francouzská, anglická. Přijímání zákůo 10. září denně od 3—5 hod. odpol. v Pštrossově uli čís. 18, Praha II. Různé zprávy. Emil Christiau Hansenj. Dne 27. srpna zemřel po krátké nemoe věhlasný přednosta karlsberské laboratoře pro pivovarství. Událost tato vzbudila pochopitelné vzrušení xymotechniků celého světa; bylť Hansen z vědeckých pracovníků kvasného průmyslu bez odporu nejzasloužilejším a zejmena v kruziel pivóvarských také nejpopulárnějším Výzkumy Hansenovy hluboce pronikly vědou i praxí průmyslu kvasného, jmenovitě pivovar ského. Hansen zavedl zkoumání kvasných orga nismů v čistých kulturách i počíná jim exsktní vědecká práce v systematice i fysiologii hul kvasných. Na základé čistých kültur zpračoval první vědeckou systematiku saccharomycetů k nimž patří nejdůležitější kvasidla lihová; jeho rozpoznávací knleria dosáhla nejen obecného uznání botaniků, ale mají také veliký dosal praktický pro dotyčná odvětví průmyslová, nebo umožnila rozeznávati mikroby užitečné od škod- livých, i postavila tudíž vědecko-techniekou kon- trolu kvašení na pevný základ. Vrcholným dílem Hansenovým jest zavedení čistých kvasnic do pivovarství; jeho myšlenk nalezla i v ostatních příbuzných průmyslec brzkého následování. Tím zvýšena jistota a bez-

Rážen Žákův Pštrossův Christiau Hansenj Hansen Hansenův Klavirní vírluosko Praha II

32 article

pečnost kvasení pivovarského, trhovarskéhoa pod. měrou netušenou, takže dnes, kdy všechny kvasnice pivovarské pochodí již z čistých kultur, stěží dovedeme zásluhu Hansenovi v té příčině dostatečně ceniti. Tento čin Hansenův jest nej- větší vymoženosti vědy v průmyslu pivovarském za poslední půlstoletí. Byla také autorita Hanse- nova uznávána všeobecně a v letech osmdesá- tých i devadesátých, kdy nauka Hansenova ne byla ještě tak všeobecně rozšířena jako dnes, byla Kodaň Mekkou všech pivovarníků, toužíeích Dr. J. Š po vyšším vzdělánl.

Hansen Hansenův Hans doktor

33 article

„Zeppelin III.- Z Wittenbergu, 31. srpnu. Poškozená část balonu byla včera večer již opravena a zasazena do vzducholodi. S plnéním započalo se dne o 6. hodině ranní. V dalšíeh pracích pokračuj- se s největší rychlostí, takže vzducholoď nastoupí další plavbu nejdéle zejíra v poledne. Z Friedriclishafenu, 31. srpnu. Zde očekává se »Z III.« v noci se středy na čtvrtek. Z Inšpruku, 31. srpna. Cisar František Joseí zaslal hr. Zeppelinovi telegram, v němž vyslovuje politování nad nehodou vzducholodi. Z Priedrichshafenu, 31. srpna. (K. k.) Dle sdělení společnosti pro stavbu vzducholodí, bude- oprava vzducholodí »Z III« skončena během této noci a vzducholoď nejspíše nastoupí svoji plavbu zejíra ráno. = Zeppelinovou vzducholodí k točně. Z Berlína, 31, srpna. Projekt polarní výpravy s Zeppolinovou vzducholodí nabyl nyní určité podoby. Čísař příjal protektorat nad podnikem a prine Jindřich předsedni- ctví prácovního výboru. Jednání dospěje asi do pod- zimu tak daleno, že jednotlivé podrobnustí budou moci býti sděleny veřejnosti. = Zemělřesení v Ilalii. Z Říma, 31. srpna. (K. k.) Ve 2 hod. 40 min. byl zde pocítěn lehký otres země. = Loupcž v tridentské Lidové bancs. Z Ter- stu, 31. srpna. Za bílého dne byla dnes v Tridentu spáchána smělá loupež v tamější Ldové bance. Za polední přestávky vnikli neznámí zlodějové de míst- nosti nevysvětlitelným způsobem a vylouli z po- kladny, která jinak nebyla poškozena. 100.000 K (Dle jiné verse 200.000 K.) Loupež byla odha lena v 1 hod. úřadníkem, který přišel do banky v neod- kladné záležitosti. Po pachatelích není, ani stopy. Policie zatkla z opatrnosti 3 pokladníky, praktikant a sluhu, kteří byli v bance zaměstnáni.

František Joseum Zeppelin Zeppelinův Zeppolinová Jindřich předsedeň Wittenberg Berlín Řím Trident Ldová banka Zeppelin III