3
masthead
11. února. 1904.
5
article
nou dráhu v zápase o největší budoucí tržiště
světové — Čínu.
I vítězné Japonsko zničí se hmotně válkou
s Ruskem, a nebude s to odmítnouti potom účty
svých nynějších příznivců. Co zbude ale z Evropy
k vedení zápasu s anglo-saským plemenem v
Asii, a zvláště v Číně, kdyby mimo nadání bylo
Rusko odhozeno od břehů moři Žlutého a Ja-
ponského?
Tato otázka by měla sama o sobě ostatním
evropským státům býti dostatečnou výstrahou,
aby ještě více neoslabily význam svůj záplet-
kami na pevnině evropské, z nichž jest ovšem
pravdě nejpodobnější vzplanutí nových zápasů
na Balkáně. Ministr zahraničných záležitosti
včera sice výslovně ubezpečil v delegacích, že
není se obávati porušení shody rusko-rakouské
na Balkáně. Ale jsou jiné, méně prohledavé
státy, kteréž mohou viděti ve válce rusko-japon-
ské vítanou příležitost, aby rozpoutaly válečnou
furii i na Balkáně; a Turecko samo jako stát
asijský nejméně asi bude dbáti zájmů ostatní
Evropy. Případná srážka Turecka a Bulharska
není vyloučena; přípravy italské ohledně Albanie
jsou rovněž známé. Osvědčí shoda rusko-rakou-
ská, a při tom ani nemluvíme o zvláštním cho-
vání Maďarů — dosti vlivu, aby zamezila neoče-
kávané události na jihovýchodě evropském?
Divu-liž, že lidstvo dosud nebylo roze-
chvěno žádnou válkou tak, jako válkou nynější?
Maďar
Čína
Japonsko
Rusko
Evropa
Asie
Balkán
Turecko
Bulharsko
Albánie
6
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 10. února. (C.-B)
Vojenský výbor uherský rokoval dále
o vojenském rozpočtu.
Del. Okolicsanyi velebil ministrovu upřímnost
přízeň ke snahám maďarského národa, prohlásil však
že nezná pravého smýšlení maďarského lidu o voj
sku. Toto je mu protivné pro brutálnosti, jež uherští
vojáci pro své maďarství vytrpí. Připouští, že ohlá-
šené školské reformy jsou pokrokem, ale proto přec
ještě nestačí. Vývody ministrovy o odznacích a trest-
ním řízení vojenském mohou způsobiti znepokojení
Jednací řeč u vojenských soudů musí býti maďarská
na praporech měly by býti uherské barvy a uberský
znak.
Del. hr. Szechenyi je povděčen upřímným
oprávněným vývodům ministrovým a považuje při-
povězené národní ústupky za dostatečné.
Del. hr. Apponyi shledává pokrok v tom, že mi-
nistr snaží se vytknouti meze, v nichž by se moblo
vyhovět oprávněným maďarským požadavkům. Jiná
věc je, našel-li také přiměřené hranice pro uskuteč-
nění maďarských snah. Polemisuje s ministrem, jenž
nepochopuje, jak se mohlo vyvinouti v době obecné
branné povinnosti v Uhrách nynější hnutí, a praví.
že právě v té době souvislého lidového vojska s obec-
ným lidovým žitím je mnohem důležitější, nebot
veškera budoucnost společné armády závisí na tom,
bude-li možno srovnati základy dosavadní její exi-
stence s neodkladnými požadavky národního žití.
Pomíjí zatím otázku odznaků a trestního řádu
vojenského a uvažuje, pokud hranice vyšetřené mi-
nistrem vojenství vyhovují liberálnímu programu
Jeho prohlášení o přeložení uherských důstojníků
k uherským plukům jest uspokojivější než učinil prv
v rakouské delegaci, avšak řečník nemůže považo-
vati za výmínku, aby uherští důstojníci ustanovovali
se také ve společné armádní správě. Je to nezbytný
požadavek.
Okolicsanyi
Del
Vídeň
Uhry
7
article
Uvažuje zevrubně reformy jazykového vyučo-
vání v jednotlivých druztch středních škol a dospívá
k závěrku, že připovězená opatření o vojenském
vychování, ač vzhledem k nynějšímu stavu jsou po-
krokem, jsou vypočítána spíš na oko než na sku-
tečnost a nesrovnávají se s programem liberáln
strany.
Min. předseda br. Tisza prohlašuje, že zamý-
šlené reformy poskytují maďarské společnosti příle-
žitosť, zaujmouti náležité místo ve vojště a proto
záleží na ni samotné, aby vytčený rámec vyplnila.
Bude-li se hlásiti dostatek uherské mládeže a
budou scelkováni v jednotlivých školách, bude to ve
spojení s okolností, že maďarština bude také vyučo-
vací řečí, základem epochálné novoty, jež nepříčí se
společenství srmády, naopak bude podporovati v kaž-
dém směru její sílu a pohotovost, zároveň však bude
moci splniti oprávněná přání maďarského národa,
směřující k tomu, aby tento národ zaujal náležité
místo ve vojště také v zájmu samotné armády. At
hr. Apponyi, jenž má zajisté nejšlechetnější úmysl.
pováží, že každá snaha, jež odhaduje dosaženého
výsledku tuze skrovně, tak jak on, doličuje, že ma-
darská mládež ve vojště také od nynějška bude pro
svou vlasť ztracena, odvracuje nás od cíle, na němž
jemu i ministrovi tak velice záleží. (Souhlas.)
Del. hr. Apponyi připouští, že se musí maďarská
mládež rozněcovat, ale proto přece kritika nemůže
umlknout, ani nabyti převahy ledabylejší názor o po-
vinnosti zákonodárské kontroly
Ministerský předseda hr. Tisza namitá, že kritika
nesmí zastiňovati faktum, že naskytuje se tu uherské
společnosti velká příležitost k činu.
Del. hr. Keglevich uznává dobrou vůli vojenské
správy a je spokojen s vývody ministra vojenství
troufaje, že uherský ministr bude přísně dbát, aby
reformy provedly se dle maďarských intencí.
Tisza
Apponyi
Del
8
article
Del. Rakovszky ptá se, nemohlo-li by se týdně
o hodinu rozmnožiti vyučování náboženství. Tiszovo
prohlášení o vojenském soudnictví a odznacích vzbu-
zuje v něm velké obavy.
Ministerský předseda hr. Tisza ubezpečuje, že
nechce protahovat otázku vojenského soudnictví.
nýbrž bude se jí obírati klidně a bez přenáhlení.
Tím bylo povšechné rokování odbyto.
Generál-major Krobatin prohlašuje, že nikdy ne-
pomýšlelo se na druhý arsenál pro výrobu děl. Ve
Wöllersdorfu učinilo se pouze opatření, aby se roz-
množila výkonnost adjustování zápalníkův a dělo-
vých střel.
Ministr Pitrelch opakuje, že vřaděním uherských
důstojníků mezi honvedstvo vznikla mezera, avšak
poměr ten se ponenáhlu zlepší. Zmiňuje se o ně-
kterých vyučovacích otázkách a konstatuje, že nával
do válečné školy je neobyčejně velký, že při zkou-
škách přijímacích nedbá se na státní příslušnost, že
by byl rád, kdyby se hlásilo co možná mnoho uher-
ských důstojníků náležitě způsobilých a možná, ž
potom bude uherských příslušníků důstojníků více
než dosud. Do kadetek hlásí se také více chovanců.
tolik, že letos byl I. ročník úplně obsazen.
Rozpočet ministerstva vojenství přijat potom z
podklad zevrubné debaty.
Tisza
Krobatin
9
article
Dále rokovalo se o odpovědích vojenské
správy na loňské delegační resoluce.
Del. hr. Apponyi a Mikloš nechtějí dopustit, aby
uherští důstojníci vřaďovali se budoucně do rakou-
ských sborů.
Ministr Pitreich poukazuje na velké požadavky,
jež se činí na důstojnících a odvolává se na výnos,
že se jim má všemožně ulevovat a poddůstojníci
konati rozličné služby, jež se dosud ukládali důstoj-
nictvu. Postará se, aby se tyto poměry pokud možná
zlepšily. Po léla již uvažuje se, jak rozmnožiti počel
poddůstojníků déle sloužicích a docililo se již
úspěchu, neboť získá se jich každý rok víc o 4 až
5 set. Největší nesnáze dělá jich zaopatření po vy-
stoupení z činné služby. Byl by povděčen, kdyby
Uhrách uskrovnili požadavky, jež kladou se těmto
poddůstojníkům.
Na Apponyovu poznámku, že již po léta
nebyl jmenován — až na jediného — žádný sborový
velitel z honvédských generálů, prohlašuje ministr
že tu není žádná překážka, neboť rozhoduje celková
spůsobilost záložní.
Del. Szerb uvádí případ, že záložní důstojník
mocný němčiny a maďarštiny, byl přidělen k če-
skému pluku a ptá se, děje-li se to častěji.
Ministr Pitreich odpovídá, že záložní důstojníe
přidělují se ze zásady k plukům, kde mohou zužit-
kovati své jazykové známosti. Na jiný dotaz prohla-
šuje, že za plukovní řeč považuje se ta, jíž mluv
20% mužstva.
Příští schůze bude z ejtra.
Del
Apponyi
Mikloš
Pitreich
Szerb
Uhry
10
article
Zpráva zahraničního výboru o rozpočtu
ministerstva zahraničných věcí sepsaná drem. Falkem,
bere se týmž směrem, jako úvodní zpráva referentská.
Je povděčna prohlášení ministrovu o trojspolku, pro-
hloubení a utvrzení shody s Rrskem a slibné východní
politice a konstatuje, že výbor upokojil se ministro-
vým prohlášením o tom, co by se stalo, kdyby ne-
dosáhlo se reformami žádoucího cíle. Výbor schvaluje
dobré slovo o Rumunsku a Řecku za podporu vý
chodní politiky rakouské a ruské, i vývody o Srbsku
a líčí známé stanoviště výborové ku olázce veta při
papežské volbě. Většina výborů soudí, že dle vyrov
nacích zákonů ministr zahraničných věcí zastupuje
celou říši naproti cizině ve všech společných záleži-
tostech, v těch však, jež týkají se jednoho nebo dru-
hého státu, pouze jako zmocněnec rakouské neb uher-
ské vlády. Po zmínce o významu panovnických ná-
vštěv loňských vyslovuje se naděje, že delegace uher-
ská po výborovém návrhu schválí ráz i praktické
provádění zahraničné politiky, osvědčí ministrovi dů-
věru a přijme rozpočet jeho odboru na r. 1904 za
podklad zevrubného rokování.
Falk
Rumunsko
Řecko
Srbsko
11
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 10. února.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 10. února.
Celní otázka v Anglii.
Válečné události na dálném Východě za-
tlačují do té míry do pozadí pozornost ke všem
politickým věcem dočasným, třeba ovšem do-
časně jen, že skorem nepovšimnuta odehrála se
parlamentní kampaň stoupenců svobodné tržby.
dlouho s velkým hlukem ohlašovaná, proti cel-
ním projektům Chamberlainovým. Skončila kuse
však — debata o návrhu Morleyově, dle něhož,
jak známo, měl se parlament anglický vysloviti
na prospěch zachování zásady tržby svobodné,
byla totiž odročena. Jak z ohledu na Balfourovu
chorobu a výmluvnost Chamberlainovu, jenž tušil
dobře v debatě té nebezpečí pro jednotu vládní
strany, tak také z ohledu na zápletky na Vý-
chodě, jež také celý hospodářský život mezi-
národní mohou přetvořiti. Za vládu v debatě
promluvili proti návrhu Morleyovu také státníe
jen druhého řádu. Ministr obchodu Herold Bal-
four, příbuzný premierův, popíral prostě, že po-
litika vlády nynější v zájmu celku směřuje ke
clům ochranářským, jež by on osobně pokládal
za nemoudré. Není odpůrcem politiky, jež osa-
dám chce dáti přednost ve stycích hospodář-
ských před státy cizími, ale nechce prý se dnes
vysloviti o prostředcích, jež Chamberlain k eili
tomu ve prospěch osad navrhoval. Hicks-Beach
prohlásil, že jest proti politice Chamberlainově.
ale pro politiku vlády, pokud se týče práv na
repressalie, jež by usnadnily zjednávání výhod-
ných smluv obchodních.
Chamberlainův
Chamberlain
Hicks
beach
Praha
Anglie
Herold Bala
12
article
Řečník mluvil proti návrhu Morleyověa
prohlásil, že neopustil by nikdy vlády v této
době, kdy každé chvíle můženasťati
krise v zahraničných stycích Anglie.
Potom byla debata o celní otázce, jak řečeno,
na neurčito odročena. Stoupencům svobodné
tržby dostalo se za tento zmar jejich útoku
částečné útěchy alespoň v tom, že manife-
stace, kterou uspořádali ve prospěch zásad svých
v londýnském Gultdhallu, byla skutečně skvělá.
Přitomni byli na schůzi vedle přečetného obe-
censtva ostatního přední zástupci politického
i hospodářského života anglického i četní čle-
nové správy dondýnské. Vévoda z Devonshiru,
jenž nedávno z vlády nynější pro její příchyl-
nost k projektům Chamberlainovým vystoupil,
uvítán byl velkými ovacemi. V řeči své žádal,
aby uklizeno bylo nejasno nynější, jež ochra-
náři v zájmu skrývaných ještě eílův svých
udržeti hledí. Především žádal vládu, aby před
voličstvem přiznala barvu, ale sliboval jí, že
také opposice nemíní ji činiti dočasně překážek,
pokud v nynější velké krisi mezinárodní musila
by hájiti rázně zájmů anglických.
Chamberlainův
Anglie
Devonshire
13
article
O politické situaci
O politické situaci
jednáno včera večer na schůzi „Klubu voličů novo-
městských“, která nadmíru hojně byla voličstvem
navštívena a měla slkvělý a důstojný průběh. Z kruhů
poslaneckých do schůze této zavítali pp. dr. Pantů-
ček, red. Anýž, Březnovský, Krejčík a Ji-
rousek, ze členů sboru obecních starších král. hl
města Prahy kromě náměstka starostova p. dra
Groše jako předsedy klubu pp. Mellan, Kasa-
lický, Schrötter, Maděra, Vaníček, Hro-
děj. Červený, Prášek, Kreutzer, dále prol.
dr. Veselik a m. j.
Srdečnými slovy zahájil rokování předsedající
pan dr. Groš. Pravil: Sešli jsme se, abychom poro-
kovali „O politické situaci“ v době, ve které lze kon-
statovati, že nepřátelé naši vším způsobem se snaží
aby umlčeli hlas českého lidu, volajícího po rovném
právu národním, kdy vláda ukončila činnost sněmu
král. českého a ani nesvolala rady říšské, aby zanikl
i protest českého poselstva, hlásaný s této tribuny
pro nespravedlivý útisk na nás spáchaný; v době, kdy,
právě se rozpoutala na dalekém Východě divá bouře
války, počaté úskočným odpůrcem proti mírumilovné
velkoříši slovanské, při níž ruské naše bratry pro-
vázeti musí sympatie nejen nás Slovanů, ale i všech
spravedlivě smýšlejících. (Výborně! Hlučný souhlas.)
Sešli jsme se za neklidných a nejistých poměr
vnitřních i zahraničných, abychom vyslechli poslance
za Nové město pražské, jako osvědčené mluvčí našeho
voličstva, a aby i voličstvo mělo příležitost sděliti se
svými poslanci, jak nazírá na přítomné poměry,a
jaká má přání ve příčině politického postupu.
Anýž
Březnovská
Krejčík
Groš
Mellan
Kasa
Schrötter
Maděra
Vaníček
Červená
Prášek
Kreutzer
doktor
Veselik
Praha
14
article
Vitám přílomné, již ke schůzi naší se dostavili
a zahajuje schůzi, prosím p. poslance dra. Pantůčka,
aby laskavě ujal se slova.
Hlučným potleskem byv uvítán, ujal se potom
slova posl. dr. Pantůček, jehož řeč, kterou vzhledem
k zajímavosti její podáváme obšírněji, sledována byla
s napjatou pozorností a na přemnoha místech od-
měněna bouřlivými projevy souhlasu a pochvaly.
Posl. dr. Pantůček promluvil takto:
Jest sice zdánlivé politické bezvětří a odpočívaj
na pohled zbraně, jichž se v politickém zápasu po-
užívá, však přece není od místa právě nyní po-
hovořit si o politickém postavení našem, poněvadž
se zdá, že nynější klid jest klidem před bouří, jes
srad dobou příprav pro budoucnost, která vážná roz-
hodnutí snad přinese pro národ náš.
Zejmena pokud jde o národní stranu svobodo
myslnou, která majíc vedení věcí českých v rukou
svých, i břímě zodpovědnosti nese, jest zapotřebí,
aby veřejně vydala svůj počet a čelila tak proti růz-
ným nepříznivým výkladům činnosti své, které bud
úmyslně, nebo z nedostatečné znalosti věci jsou roz-
šiřovány.
Pantůček
doktor
Posl
strana svoboda
15
article
Nechci ovšem domýšleti se toho, že bychi pře-
svědčil všechny ony nepřátely našeho národa, kteří
mají zájem na tom, aby boj náš o naše dobrá práva
vylíčili světu jako politiku vyděračů, kteř
zneužívají každé tísně ubohého státu k tomu, b
vynutili z něho nějakých nesprávných pro sebe pro-
spěchů. Podobně nečiním si naděje, že by se mi
podařilo dojíti souhlasu u všech těch stran a strani-
ček národa našeho, které spekulujíce na dědictví po
straně svobodomyslné, hledí, podrývajíce její půdu.
pád její co nejvíce uspíšiti. Strany tyto musí všechny
kroky vedoucí delegace české již proto odsuzovati.
že kdyby souhlasily, doznaly by, že tu není elhických
podmínek jejich separatismu, kterým česká věc ne-
málo trpí.
Slova má platí spíše jen pro lidi dobré vůle, kteř
chtějí věci pojímati tak, jak ve skutečnosti jsou,
kteří jsou schopni i odhodlání o všem nestranný svů.
si utvořiti úsudek.
Velectění pánové! Velmi často slýcháme od od-
půrců naší strany výtku, že prý aktnálně politice če-
skě nedostává se vůdčí idey, že prý v jednání českého
poselstva jeví se kolísavost a nepevnost.
Čtemo v mnohých českých listech, že prý nevíme,
co chceme, poněvadž prý brzo jen úpravu jazyl ovou,
brzo zase jen universitu moravskou, brzo obé z
účel svého snažení vyhlaš ujeme.
Výtky lyto nutí mne, abych se především — roz-
umí se, že jen zcela krátce — dotkl našeho a ktuál-
ního politického programu a cíle.
16
article
Ovšem nezajdu tak daleko, že bych chtěl po
dávati vám výklad programových zásad stra-
ny naší i konečného cíle politiky její, kterým jest
a jak nemusím snad zvláště dokazovati — i zůstane
uznání a provedení všech historických
práv, možnost sebeurčení zemí koruny
české v rámci říše habsburské zabez-
pečujících.
Úkol svůj obmeziti chci jen na vysvěllení cíle
politiky a ktuálné i na naznačení, v jakém poměru
se oba známě náše postuláty t. j. zřízení druhé české
university a úpřava jazyková v úřadování státních
orgánů k tomuto cíli nalézá.
Neprávem zajisté spatřuje se ve vytčení obou
těchto požadavků našich již i vyslovení cíle a pro-
gramu nnější české politiky. Neprávem proto, že
oba postuláty ty podávají jen jméno k synekdo-
chickému označení směru našich politických snah,
jméno, kterého se proto nejčastěji používá, poněvadž
obě olázky ony jsou nejaktuálnější a nám nejbližší,
však s cílem aktušlné politiky nejsou
totožnými.
Vytčením obou těchto hlavních ovšem postulátů
našich není vyčerpán obsah našeho aktuálného poli-
lického programu, jak již z toho palrno, že nemůže
býti programem vedoucí politické strany jen to, eo
ve svém jádru značí pouze ukojení běžné kul-
turní resp. národní potřeby
Úplně snad se vyjádřím, naznačím-li za aktuálný
náš politický cíl opatření národu naš emu
ve státě onoho postavení politického,
jaké mu vzhledem k jeho historickému
i kulturnímu významu i vzhledem k jeho
početné a poplatné síle přísluší.
17
article
Cíle tohoto domoci se chceme uskutečněním my-
šlěnky naprosté rovnoprávnosti všech
narodností rakouských, která by umožňo-
vala, aby se všichni národové říše této za stej-
ných podmínek mohli zúčastniti soutěže na
společném závodišti národním, kulturním a hospo-
dářském.
Tento program náš, spočívající na myšlence plné
rovnoprávnosti národní, stal se tím, že proti němu
byla postavena idca nádvlády národnosti jedně, že
proti snaze naší dobyti stejného práva všem jazykům
v říši poslaveno bylo hesla nadpráví jazyka něme-
ckého, programem válečným.
V principiálním zápase mezi oběma těmito proli-
chůdnými směry naskylá se častá příležitost k jedno-
tlivým půtkám, jež svádějí strany proti sobě stojící.
Takovouto přřležitost zavdává i otázka úpra-
vy jazykové i zřízení druhého českého vysokého učení.
Boje o tyto dvě otázky jsou tudíž jen jednotli-
vými zjevy onoho zápasu, který se mezi zmíněnými
politickými stranami odehrává, jsou jen osvědčením
onoho sporu zásad, který se zajisté neobmezujea
neobmezí pouze na tyto dvě otázky a sotva také při
nich se definitivně rozhodne.
18
article
Proto je chybou, stotožňovati je s obsahem
cílem naší politiky a nesprávno z toho, že snad
pravděpodobnost bližšího střetnutí se stran v té neb
oné otázce, brzo universitu moravskou, brzo zase
jazykovou úpravu v popředí veřejné diskuse staví, od-
vozovati kolisavost české delegace nebo snad dokonce
opouštění vlastního programu.
Však okolnost, že zápas o to, která z obou uve-
dených myšlenek má určiti směr regimu resp. i sy-
stému státního, se nyní skoro výlučně soustře-
duje v obou uvedených otázkách českých, dává
nezřídka zapomenouti obzvláště stranám politickým.
které přímo na boji se neúčastní, na vlastní význam
bojů těchto i na jejich vliv na utváření se celého sy-
stému vládního, dává zapomenouti, že nejde tu jen
o národní prospěch českého národa, nýbrž o ideu ná-
rodní rovnoprávnosti všech národů rakouských.
19
article
Ignorování nebo nepochopení tohoto základu na-
šich bojů vysvětluje zjev, že také se stran parlament-
ních, s našim národem jfnäk sympatisujících, na př
u Poláků, setkáváme se s nápadnou až vlažnosti
vůči našim snahám, ba dokonce slyšel jsemí od jed-
noho člena polského kola mínění, že prý politika
naše jest politikou justamentu.
Úsudek tento přesvědčil mne o tom, že potřeb
jest častěji vytknouti veřejně podstatu i význam na-
šich politických čínů a tím k proniknutí lepšího po-
znání pracovati.
Přicházeje nyní k vylíčení nynějšího stavu poli-
tiky, musím znovu vzbuditi v paměti vaší událost, ze
které vzaly dnešní rozervané poměry svůj původ, udá-
lost, kterou bylo otevřeno zřídlo všech běd, jimiž říše
doposud trpí.
Míním tím památný onen fakt, kterým po vítěz-
ném rozmachu německé levice, jíž naše jazyková na-
řízení za válečnou kořisť byla dána, bývalá majorita
parlamentní prohlášením předsedy svého, Jaworského
se rozpadla. Zánikem pravice byla nejen stávající
faktická sněmovní většina rozbita, nýbrž i mož-
nost utvoření se nové stejné nebo jiné většiny
pro dobu nejbližší vyloučena, ježto Němci dovedl
sice majoritu rozbíti, nikoli však jinou utvořiti.
Při neexistenci pevné většiny sněmovní stala se
vláda z parlamentu vzatá nemožnou a vzešla pod-
mínka pro vládu úřadnickou.
Ježto parlament neschopný k projevu své vůle
jest tělesem bezvládným, soustředila se přirozeně
skoro veškerá moc, o níž se má ve státě ústavním
vláda děliti s parlamentem, v rukou kabinetu. Ka-
binet úřadní jeví se ručičkou na váze, ukazující na
kterou stranu se směr politiky rakouské přikloní
Jak se kabinet tento zachoval, jest známo.
Polák
Jaworský
Němec
Ka
20
article
Prohlášením, že nedopustí, aby o olázkách ná-
rodních bez dohodnutí se obou národností nastala
jakákoli změna, schválil a petrifikoval onen nespra-
vedlivý stav, jaký byl obstrukcí přivoděn. Tím schválil
a stoložnil se i s heslem obstrukce hlásající nadvládu
německou a nadpráví německého jazyka.
Toto naklonění se vlády na levo, posunulo tě-
žíště politického útvaru státního a tím i posunuty
posice jaké v útvaru tomto zaujímaly dosud jedno-
tlivé politické strany.
Bohužel, získaly při tom jen odpůrci naši my-
šlénky. Německá levice po svém úspěšném tažení proti
bývalé pravici se netoliko udržela ve své celistvosti,
nýbrž sesílila se ještě přitáhnuvši k sobě i ony frakce
umírněných, spravedlivých Němců, které dříve v pra-
vici stály. Naproti těmto sesíleným řadám německým
nepostavily se ani všechny zbytky bývalé pravice.
Naklonění se vlády ke straně německé rozhodlo
o postavení nejsilnějšího parlamentního klubu t.
polského kola, které majíc za vodítko býti tam, kde
je vláda, neodvažuje se, třebas i ve převážné většíně
uznávalo spravedlnost našich snah, otevřeně vedle
nás se činně postaviti.
Jiné strany spatřují zase v boji našem o uni-
versitu i úpravu jazykovou jen otázku ryze českou.
již prý si máme sami vyříditi, ačkoli by již účasten-
ství všech Němců (i alpských a bukovinských) na boji
tomto je mohlo s dostatek o tom poučiti, že tu nejde
jen o otázku Čech a Moravy se dotýkající
Poněvadž i Rusíni, zaujati naprosto svým sporem
s Poláky, který působí, že skoro pro nic jiného ne-
mají smyslu, stojí stranou, zůstali jako zápasníci z
svoji ideu z bývalé pravice jen Čechové, podpo-
rovaní poslanci jihoslovanskými.
Němec
Rusín
Polák
Čecho
Čechy
Morava
21
article
Ježto vedle německých stran stojí i nynější
vláda, musí poslanci čeští děliti své síly na dvé a
netoliko odrážeti útoky, které obzvláště v oboru moc
výkonné na národ český vládou jsou činěny, nýbrž
hájiti posicí svých proti úsilí německých stran, pracu-
jících se vší vehemencí o uplatnění své nadvlády
o zvrácení našeho odporu směřujícího proti jejich spo
jenci t. j. vládě.
Pokud šlo o drobnější potyčky, jež mezi oběma
zápasícími stranami byly v parlamentě dosud svedeny
objevilo se, že vždycky, když v zápas proti nám
nezasáhla také vláda, připadl úspěch na stranu naši.
Stalo se tak na př. v záležitosti moravské techniky.
pražské subvence, opavského i celjského gymnasia aj
Potyčky tyto ukázaly, že myšlenka národní rovno
právnosti není ještě v národech rakouských udušena
nýbrž že k platnosti zajisté přijde, jakmile bude dána
možnost normálného vývoje, však ukázaly také, že
normálný tento vývoj by předpokládal netoliko
odstranění všech překážek, které do-
sud náležitému projevu vůle většiny
národů rakouských brání, nýbrž i na-
prosto nestranně chování se vlády
jež by zdravý rozvoj říše na podklad
stejné ke všem spravedlnosti podporo-
vala nebo alespoň nemařila.
Mnozí ovšem poukazujíce na to, že možnost
uplatnění se většiny parlamentní dána jest i možnos
vlády z této většiny vzaté a ideou této většiny se řidíc
kladou jedinou váhu na podmínku prvou i soudí, ze
východiště z nynějších poměrů hledati i nalézti lze
pouze v odstranění každě možnosti ob
strukce.
Politikové tito vidí jedinou spásu ve změně jed-
nacího řádu, kterou by se na příště každá obstrukce
znemožnila.
22
article
Však cesta tato sotva bude schůdnou a k cíli ve
doucí. Neboť není zajisté možno provésti parlamentně
změnu jedn. ř., když netoliko sociální demokraté
Všeněmci i národní sociálové proti každému pokusu
toho ohlašují bezohledný boj, nýbrž když i delegace
česká sotva by se odhodlala, aby, dokud Němci drž
v rukou svých kořist, jejíž dobytí se zbraním obstruk-
čním přičítá a v době, kdy účinnost těchto zbraní i na
jiných stranách se objevuje, zbraní těchto se dobro-
volně a bezvýminečně vzdala.
Také i navrhované oktroyování nového
jednacího řádu sněmovního sotva bude moci být
uskutečněno, poněvadž oktroy takové znamenalo by
porušení ústavy, předpokládalo by suspensi zákl.
zákonů státních.
Však i kdyby našla se ruka, která by chtěla pro-
věsti tento císařský řez, dotud nelze zabrániti, že
by i tento akt k normálným poměrům vedl, do-
kud tu není vůle a ochoty moci exeku-
tivné tuto nově nabytou života schop-
nost parlamentu nejen netlumiti, ný-
brž i podporovati.
Malá naděje na proveditelnost i účinnost těchto
projektů přivedla jiné k náhledu, že normálné po-
měry dosaženy býti mohou jen dobrovolným
složením zbraní se strany Čechů, kterému by
předcházelo uzavření míru nebo alespoň dočasného
příměří s Němci.
Němec
Čecho
23
article
Politikové tito neustále znovu ventilují otázk
dohody českoněmecké a mluví o nových konferen-
cích dorozumívacích, o zřízení permanentního výbor
vyrovnacího po vzoru moravském a pod.
Nepokládám se za kompetentního, abych o poli-
tickém významu vyrovnávacího výboru moravského
svůj soud pronášel; konstatuji pouze, že pokud je
o království české, jest otázka eventuálního nového
jednání s Němci předmětem jen novinářských
úvah, aniž by byl se klub poslanecký
ji vůbec zabýval nebo vůbec jí se za-
bývatiměl, jakéhokolidůvodunebo pod-
nětu.
Dotýkám-li se jí, činím to jen proto, že tak mnoho
se o předmětě tomto mluvilo a mluví, že by se nezdál
můj výklad úplným, kdybych alespoň svůj o sobn
náhled o otázce této nepronesl.
Pokud historie doby poslední učí, nebyla stran
naše nikdy proti poctivému míru s Němci, poněvad
národ český netouží zajistě po boji jako takovém.
věda dobře, že by obětí na boj zmařených mnohem
hospodárněji byla vynaloženo na hospodářský a kul-
turní rozvoj země naší.
Však přes toto mírumilovné stanovisko sotva
kdo z nás věří v blízkou možnost trvalého míru.
Neboť nesmíme zapomenouti, že nás od Němců ne-
dělí jen neshoda v té které detailní otázce, nýbrž že
mezi námi zeje propast zásadně různého nazírání
na poslání státu a jeho povinnosti.
Němec
24
article
Nemyslím, že by bylo lze vzájemnou dohodou
překlenouti tuto propast a nalézti výslednici mezi ideou
naší, nesoucí se za plnou rovnoprávnost
všech národů rakouských a programem
německým, žádajícím nadvládu německou.
Však i když necháme tento širší programový roz-
por stranou a myslíme jen na jakési příměří mezi
Čechy a Němci, upravující alespoň dočasně modus
vivendi a provázené vzájemným složením zbraní, jes
možnost dohody spojena s mnohými překážkami.
Daleko by mne to vedlo, celý předmět tento pro
brati, však přes to alespoň jednoho momentu se
dolknouti musím.
Velikou totiž spatřuji obtíž v neshodě stran o tom
co obapolnému dohodování se mezi Čechy a Němci má
býti podrobeno.
S německé strany vyhlašují se za předmět jednání
i oba naše aktuální požadavky, t. j. úprava poměrů
jazykových a zřízení druhého vysokého učení.
Stanovisko toto nemůže od nás býti přijato.
Co nás se týče, můžeme pokládati za předmět
jednání a rovnání jen otázky sporně, k nim
platný zákon dosud nepřihlíží — jako na př. ochrana
menšin, národní kurie a pod. — nikdy však nemůžeme
přiznati kterékoli straně politické právo, aby pod ja-
koukoli formou dávala souhlas nebo nesouhlas svůj
k tomu, smějí-li uskutečněna a provádě-
nabýti práva zákonem nám již přiznaná
a smějí-li splněny býti nároky naše,
jasnou normu zákonmou se opírající.
Němec
Čechy
25
article
To zvláště platí o úpravě jazykové, ke které nen
potřebí nového předpisu, nýbrž jen praktického pro-
vedení ustanovení již daných a v slavnostní formě
zákl. zákonů státních publikovaných.
Stojíme na stanovisku, že šetření a provádění zá-
konů můžeme žádati jen na vládě a to na vládě
každé.
O tom netřeba se dohodovati s Němci, k tomu
není zapotřebí nijakých konferencí, poněvadž otázka
že se tak státi má, jest jásně v zákoně rozhod-
nuta a tudíž nesporna.
Kdyby vůbec o něco šlo, byl by to jen způsob
„jak“ má býti tento zákonný princip proveden a n
koli „zda“ má býti zásada ona uskutečněna.
Však i v otázce „jak“, není potřebí souhlasu
Němců, poněvadž i tolo „jak“ dáno jest direktivou
zákonného předpisu, úplnou rovnost zaručují
cího, direktivou, která by dojista bezpečně vedla ka-
ždého úřadníka po cestě práva a zákona, jen kdyby
cesta tato byla zbavena všech oněch závor a překážek
jež v ni postavily různé poukazy představených úřa-
dů správních.
Němec
26
article
Jestliže jsme se přece nevyhýbali nikdy diskuss
o úpravě jazykové, stalo se nikoli, že bychom se
vzdávali tohoto stanoviska, nýbrž abychom je uhájil
a abychom čelili proti snahám, kterými pod štíten
jednání o otázce, jak provésti jest zákl. zákon
státní, mělo vlastně uvažováno býti, zdali a po-
kud se tak státi má.
Totéž vlastně platí i o zřízení druhé české uni
versity, která jest dokázanou i doznanou kulturní
potřebou národa. A poněvadž ukájení kulturních po-
třeb národa, tvořícího součást říše, náleží k po-
vinnostem státu a tudíž i k povinnostem jeho
exekutivní moci, jež této své povinnosti bez ohledu
na souhlas nebo nesouhlas jiných národů tutěž říší
obývajících vyhověti musí, nemůžeme uznati za správ-
ný náhled, odkazující rozřešení otázky této oba-
polně dohodě slran.
V tomto smyslu nutno pojímati prohlášení naše
již častokráte učiněná, že nelze ani úpravu jazy-
kovou ani zřízení university pokládati za předměty.
za něž bychom byli Němcům zavázáni k nějaké
úplatě, ani za předměty na dohodě českoněmecké zá-
vislé.
Němec
27
article
Poněvadž sotva se nadíti lze, že by toto stano-
visko naše při známém smýšlení vlády, která všecky
otázky tyto chce řešiti jen ve srozumění obou ná-
rodností, bylo přijato, jest i malá naděje, že by mohlo
dojíti, dokud tato zásada vládní trvá, ke shodněmu
složení zbraní.
Slovy mými snad doslatečně bylo objasněno sta-
novisko delegace české, že největší překážku rozuzlen
dnešních spletených poměrů spatřuje v oné vášně
prosté vytrvalosti nynější vlády, která na volání po
spravedlnosti i po plnění zákonů odpovídá mlčením.
která na naši žádost, aby stát měl slušný ohled k na-
šim kulturním potřebám, odpovídá poukazem na odpon
Němců, která nechce nebo nemůže uchopiti se onoho
čarovného proutku, jakým jest rovná spravedlnos
ke všem, jímž by bylo lze zažehnati netvora všeli-
kých zmatků život státu ohrožujících.
Proto také obrátilo se ostří veškerého boje če-
ského poselstva proti vládě. — Jak se to stalo a s ja-
kým výsledkem, jest známo. Otevřenou a bezvýjime-
čnou obstrukcí, z níž vyňata byla jen věc nouzová,
zabráněno bylo projednání všelikých předloh, zejmena
i rozpočlového provisoria a donucena vláda k odro-
čení parlamentu a k vydání prozatímného rozpočtu
na základě § 14.
V době prázdně parlamentní, od polovice pro-
since nastalé, se poměr české delegace vůči rak. kab-
netu v nijakém směru nezlepšil.
Němec
28
article
Příznivě uvedl se na jeviště politické nový mi-
nistr války svým výnosem o řeči plukovní a k tomu
připojeným výkladem při jednání delegačním.
Ovšem úsudek konečný dopustí utvořiti si teprve
budoucí zkušenost, zejmena poznání, jak výnos onen
v praxi bude proveden, i jak se vojenská správa i v ji-
ných otázkách, na př. v příčině jazyka jednacího,
v novém vojenském řízení trestním, k jednotlivým
národnostem zachová.
Za to však veliký rozruch a značné roztrpčení
ve veřejnosti české způsobil dopis rakouského před-
sedy ministerstva ve vládních listech uveřejněný, ob-
sahující odpověď na žádost agrárních poslanců za
svolání zemského sněmu k vyřízení žádostí za sub-
vence pro kraje české, poslední katastrofou živelní
stíženě.
Řečník rozEírá na to dopis tento i končí úsudkem.
že dopis ten musil nezbytně býti pojat jako vypovězení
dalšího boje vlády vůči zástupcům českého národa.
Vrátí se proto poslanci čeští do říšské rady.
bude-li svolána za těchto poměrů, s týmž přesvědče-
ním, se kterým ji v prosinci opustili, a zaujmou zase
tytěž posice, jaké dříve měli.
29
article
Poslanci čeští jsou odhodláni pokračovati v bo
jim vnuceném, dokud jejich věc vítězství nedojde.
A naději, že vítězství se na konec k jejich pra-
poru skloniti musí, čerpají z přesvědčení, že věc jejich
jest dobrá a spravedlivá, že na straně své mají právo
i pravdu, jíž uplatnění může sice doby nepřízeň na
krátko zdržeti, nikdy však úplně zmařiti. (Bouřlivý,
dlouhotrvající potlesk a pochvala.)
Když byl předseda vzdal řečníkovi za souhlasu
shromážděných srdečné díky za jeho poutavé vý-
vody, udělil slovo posl. Březnovskému, jenž navzdor
indisposici své po těžké nemoci, která zdraví jeho
vážně byla ohrožovala, osvědčil i ve stručných vývo-
dech svých osobitou svoji vervu i působnost řeční-
ckou. Řečník trefnými slovy charakterisoval pravou
podstatu a pravé cíle vlády Körbrovy, jež po jeho ná-
zoru, kayby byla se zahájila obstrukce hned po zru-
šení jazykových nařízení, dnes by dojista neřídila
osudy této poloviny říše. (Souhlas.) Nám diplomacie
nesvědčí (Hlas: Po dobrém nám ničeho nedají!), nám
svědčí jenom rázná politika, při níž nebyly by možny
Březnovský
Hlas
30
article
rejdy různých stran a straniček, jež dnes — zcela ve
smyslu přání Körhrova — vlastenectví svoje dove-
dou osvědčovati jedině tím, že útočí na národní stranu
svobodomyslnou a provolávají národním poslancům
a redakcím hanbu. (Hlučný souhlas.) Míní-li pánové
tímto způsobem dobývati nám státního práva, necht
srovnají se svým svědomím. (Opětná pochvala a po-
flesk.) Oabyv nedávné útoky staročeského předáka,
obecního staršího dra. Vlčka, na poslance svobodo-
myslně pro domnělou prý jejich netečnost k zájmům
pražským poukazem na millionové subvence, jichž do-
stalo se Praze jedině zásluhou české delegace, dopo-
ručil posl. Březnovský zmíněnému „kritikovi“ pro
příště bedlivější četbu novin. (Výborně!) Vývody své
zakončil řečník appellem na ráznější postup vůči
vládě Körbrově jakož i všem příštím. Než se s nimi
vstoupí vůbec ve vyjednávání musí býti k tomu podán
podklad ne sliby, nýbrž poskytnutím záruky, při níž
černé na bílém. A vůdcové buďtež zodpovědnými uči-
něni, že pražádným slibům příště věřiti se nebude.
Březnovská
Praha
31
article
(Bouřlivá pochvala a potlesk.)
Po čilé debatě, jíž zúčastnili se pp. ob. st. Prá-
šek, Vaníček, Kasalický, Šejd, Maděra,
posl. Krejčík a při níž posl. dr. Pantůček ze-
vrubně a parátně obhájil stanovisko českých poslanců
v různých otázkách, tak zejmena v záležitosti branné
předlohy a university v Brně, schválen byl
jednomyslně a za bouřlivé pochvaly
návrh p. Kasalického, jímž projevena
poslancům nár. strany svobodomyslne
důvěra s vyzváním, by v nezměněném
postupu setrvali vůči vládě, dokud ne-
bude vyhověno základním a důležitým
požadavkům českého pároda.
Tím zdařilá tato schůze o 1/411. hodíně noční
skončena.
Vaníček
Šejd
Maděra
Krejčík
doktor
Pantůček
univerzita v Brno
Pratšek
32
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Zli Mladočeší. Tak jako králiček vším
je vinen, musí všechno zlo, které se v tomto
státě přihodí, být zúčtováno na vrub mlado-
český. Nedávno se porvali němečtí nacionálové
pro známou resoluci Derschattovu, dnes dovídáme
se, že nebyl tím vinen návrh tohoto pana vůdce,
nýbrž, když všechno vezme se kolem a kolem,
že jsme to byli my Mladočeši. Proč prý se
zvedl takový odboj proti návrhu Derschattovu?
Větřilo prý se za ním něco zcela jiného, než
v něm vlastně bylo. Tyrolšti nacionálové jsou
prý rozhořčeni vůbec, že se nic ve Vídni ne-
děje a že vláda Körbrova nemá odvahy vy-
stoupiti co možná nejrozhodněji proti Čechům.
Nechť o tom prý jsou Tyrolšti přesvědčeni, že
Čechové se svou obstrukcí učinili mnohem
lepší obchod než Němci. Interesů prosté
obětování se Němeů za státní ne-
zbytnosti svádí prý vládu hře-
šiti na mírumilovnost Němců ne-
odpustitelným způsobem. Němei
tvoři ve sněmovně menšinu a utvořiti ma-
joritu ze svobodomyslného občanstva všech
národů, není prý té doby nikterak možno.
Každá jiná koalice je ale nemožna, neboť každá
by musila obsahovati jistou část Slovanů, kteří
by se již o to postarali, aby jakýkoli národní
úspěch Němců hned v zárodku byl zmařen.
Pokud Čechové budou na vrchua
pokud nebudou míti vládní kru-
hové tolik energie, prohlášením
němčiny za řeč státní omeziti ná-
rodnostní boje na provinciálni
třenice, potud bude nejlepším pro-
gramem Němeů, bezohledná oppo-
sice tak dlouho provozována, až
to, co udržeti se nedá, rozpadne
se v trosky. — Jasné a určité doznání,
které může si dáti pan Körber za klobouk.
Mladočešit
Čecho
Němec
Körber
Vídeň
Derschattovo
Slovan
33
article
Tak promluvil vůdce strany, o niž opíral chel
vlády všechnu dosavadní svou akci. Buď ná-
rodní zničení Čechů, nebo rozbití
Rakouska. Ano, taková je alternativa v ně-
meckém programu a naproti té chce vláda ma-
nevrovati svou »vášněprostou vytr va-
lostí«.
— O tupě fanatické germanisací českých
dětí na německých školách sděluje se z Moravy
úžasný doklad. Před okresním soudem v Ivan-
čicích konalo se v těchto dnech líčení o žalobě
od učitele německé školy v Dol. Kounicích
Habermanna podané na jistého občana tamního
pro urážku na cti, již obžalovaný spáchal na
učiteli ve třídě před školními dětmi. Učitel
Habermann vedl za svědky sedm svých žáků
ve věku od 11 do 14 let. Líčení vedlo se
německy i vyslýchal tedy soudce i předvedené
děti po německu. Ale ani z jediného ze všech
sedmi žáků nedostal slůvka německého i byl
nucen vyptávati se jich po česku. Při tom vyšlo-
na jevo, že zas učitel Habermann nezná slůvka
českého. Jaká to bezmezná, ale ryze německá
brutálnost, ba bestiálnost, která v drápech svých
drží českou drobotinu, spokojena jsouc tím, že
ji českému lidu zničí, na duchu zmrzačía
potom do světa pustí jako německé kretiny !
Obec Dolní Kounice jest ryze česká a má dvě
školy, utrakvistickou a německou. Obě jsou na-
plněny českými dětmi. Krásná illustrace poměrů
na Moravě, s nimiž se mají »našinci« ve stá-
lém výboru sněmovním — smířit.
Čecho
Kounic Habermann
Habermann
Rakousko
Morava
Dolo
Dolní Kounice
okresní soud v Ivan