ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1782e190-7109-11dc-aebd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 66, place 31, org 5, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
11. února. 1904.
4 masthead
Číslo 42.
5 article
nou dráhu v zápase o největší budoucí tržiště světové — Čínu. I vítězné Japonsko zničí se hmotně válkou s Ruskem, a nebude s to odmítnouti potom účty svých nynějších příznivců. Co zbude ale z Evropy k vedení zápasu s anglo-saským plemenem v Asii, a zvláště v Číně, kdyby mimo nadání bylo Rusko odhozeno od břehů moři Žlutého a Ja- ponského? Tato otázka by měla sama o sobě ostatním evropským státům býti dostatečnou výstrahou, aby ještě více neoslabily význam svůj záplet- kami na pevnině evropské, z nichž jest ovšem pravdě nejpodobnější vzplanutí nových zápasů na Balkáně. Ministr zahraničných záležitosti včera sice výslovně ubezpečil v delegacích, že není se obávati porušení shody rusko-rakouské na Balkáně. Ale jsou jiné, méně prohledavé státy, kteréž mohou viděti ve válce rusko-japon- ské vítanou příležitost, aby rozpoutaly válečnou furii i na Balkáně; a Turecko samo jako stát asijský nejméně asi bude dbáti zájmů ostatní Evropy. Případná srážka Turecka a Bulharska není vyloučena; přípravy italské ohledně Albanie jsou rovněž známé. Osvědčí shoda rusko-rakou- ská, a při tom ani nemluvíme o zvláštním cho- vání Maďarů — dosti vlivu, aby zamezila neoče- kávané události na jihovýchodě evropském? Divu-liž, že lidstvo dosud nebylo roze- chvěno žádnou válkou tak, jako válkou nynější?
Maďar Čína Japonsko Rusko Evropa Asie Balkán Turecko Bulharsko Albánie
6 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 10. února. (C.-B) Vojenský výbor uherský rokoval dále o vojenském rozpočtu. Del. Okolicsanyi velebil ministrovu upřímnost přízeň ke snahám maďarského národa, prohlásil však že nezná pravého smýšlení maďarského lidu o voj sku. Toto je mu protivné pro brutálnosti, jež uherští vojáci pro své maďarství vytrpí. Připouští, že ohlá- šené školské reformy jsou pokrokem, ale proto přec ještě nestačí. Vývody ministrovy o odznacích a trest- ním řízení vojenském mohou způsobiti znepokojení Jednací řeč u vojenských soudů musí býti maďarská na praporech měly by býti uherské barvy a uberský znak. Del. hr. Szechenyi je povděčen upřímným oprávněným vývodům ministrovým a považuje při- povězené národní ústupky za dostatečné. Del. hr. Apponyi shledává pokrok v tom, že mi- nistr snaží se vytknouti meze, v nichž by se moblo vyhovět oprávněným maďarským požadavkům. Jiná věc je, našel-li také přiměřené hranice pro uskuteč- nění maďarských snah. Polemisuje s ministrem, jenž nepochopuje, jak se mohlo vyvinouti v době obecné branné povinnosti v Uhrách nynější hnutí, a praví. že právě v té době souvislého lidového vojska s obec- ným lidovým žitím je mnohem důležitější, nebot veškera budoucnost společné armády závisí na tom, bude-li možno srovnati základy dosavadní její exi- stence s neodkladnými požadavky národního žití. Pomíjí zatím otázku odznaků a trestního řádu vojenského a uvažuje, pokud hranice vyšetřené mi- nistrem vojenství vyhovují liberálnímu programu Jeho prohlášení o přeložení uherských důstojníků k uherským plukům jest uspokojivější než učinil prv v rakouské delegaci, avšak řečník nemůže považo- vati za výmínku, aby uherští důstojníci ustanovovali se také ve společné armádní správě. Je to nezbytný požadavek.
Okolicsanyi Del Vídeň Uhry
7 article
Uvažuje zevrubně reformy jazykového vyučo- vání v jednotlivých druztch středních škol a dospívá k závěrku, že připovězená opatření o vojenském vychování, ač vzhledem k nynějšímu stavu jsou po- krokem, jsou vypočítána spíš na oko než na sku- tečnost a nesrovnávají se s programem liberáln strany. Min. předseda br. Tisza prohlašuje, že zamý- šlené reformy poskytují maďarské společnosti příle- žitosť, zaujmouti náležité místo ve vojště a proto záleží na ni samotné, aby vytčený rámec vyplnila. Bude-li se hlásiti dostatek uherské mládeže a budou scelkováni v jednotlivých školách, bude to ve spojení s okolností, že maďarština bude také vyučo- vací řečí, základem epochálné novoty, jež nepříčí se společenství srmády, naopak bude podporovati v kaž- dém směru její sílu a pohotovost, zároveň však bude moci splniti oprávněná přání maďarského národa, směřující k tomu, aby tento národ zaujal náležité místo ve vojště také v zájmu samotné armády. At hr. Apponyi, jenž má zajisté nejšlechetnější úmysl. pováží, že každá snaha, jež odhaduje dosaženého výsledku tuze skrovně, tak jak on, doličuje, že ma- darská mládež ve vojště také od nynějška bude pro svou vlasť ztracena, odvracuje nás od cíle, na němž jemu i ministrovi tak velice záleží. (Souhlas.) Del. hr. Apponyi připouští, že se musí maďarská mládež rozněcovat, ale proto přece kritika nemůže umlknout, ani nabyti převahy ledabylejší názor o po- vinnosti zákonodárské kontroly Ministerský předseda hr. Tisza namitá, že kritika nesmí zastiňovati faktum, že naskytuje se tu uherské společnosti velká příležitost k činu. Del. hr. Keglevich uznává dobrou vůli vojenské správy a je spokojen s vývody ministra vojenství troufaje, že uherský ministr bude přísně dbát, aby reformy provedly se dle maďarských intencí.
Tisza Apponyi Del
8 article
Del. Rakovszky ptá se, nemohlo-li by se týdně o hodinu rozmnožiti vyučování náboženství. Tiszovo prohlášení o vojenském soudnictví a odznacích vzbu- zuje v něm velké obavy. Ministerský předseda hr. Tisza ubezpečuje, že nechce protahovat otázku vojenského soudnictví. nýbrž bude se jí obírati klidně a bez přenáhlení. Tím bylo povšechné rokování odbyto. Generál-major Krobatin prohlašuje, že nikdy ne- pomýšlelo se na druhý arsenál pro výrobu děl. Ve Wöllersdorfu učinilo se pouze opatření, aby se roz- množila výkonnost adjustování zápalníkův a dělo- vých střel. Ministr Pitrelch opakuje, že vřaděním uherských důstojníků mezi honvedstvo vznikla mezera, avšak poměr ten se ponenáhlu zlepší. Zmiňuje se o ně- kterých vyučovacích otázkách a konstatuje, že nával do válečné školy je neobyčejně velký, že při zkou- škách přijímacích nedbá se na státní příslušnost, že by byl rád, kdyby se hlásilo co možná mnoho uher- ských důstojníků náležitě způsobilých a možná, ž potom bude uherských příslušníků důstojníků více než dosud. Do kadetek hlásí se také více chovanců. tolik, že letos byl I. ročník úplně obsazen. Rozpočet ministerstva vojenství přijat potom z podklad zevrubné debaty.
Tisza Krobatin
9 article
Dále rokovalo se o odpovědích vojenské správy na loňské delegační resoluce. Del. hr. Apponyi a Mikloš nechtějí dopustit, aby uherští důstojníci vřaďovali se budoucně do rakou- ských sborů. Ministr Pitreich poukazuje na velké požadavky, jež se činí na důstojnících a odvolává se na výnos, že se jim má všemožně ulevovat a poddůstojníci konati rozličné služby, jež se dosud ukládali důstoj- nictvu. Postará se, aby se tyto poměry pokud možná zlepšily. Po léla již uvažuje se, jak rozmnožiti počel poddůstojníků déle sloužicích a docililo se již úspěchu, neboť získá se jich každý rok víc o 4 až 5 set. Největší nesnáze dělá jich zaopatření po vy- stoupení z činné služby. Byl by povděčen, kdyby Uhrách uskrovnili požadavky, jež kladou se těmto poddůstojníkům. Na Apponyovu poznámku, že již po léta nebyl jmenován — až na jediného — žádný sborový velitel z honvédských generálů, prohlašuje ministr že tu není žádná překážka, neboť rozhoduje celková spůsobilost záložní. Del. Szerb uvádí případ, že záložní důstojník mocný němčiny a maďarštiny, byl přidělen k če- skému pluku a ptá se, děje-li se to častěji. Ministr Pitreich odpovídá, že záložní důstojníe přidělují se ze zásady k plukům, kde mohou zužit- kovati své jazykové známosti. Na jiný dotaz prohla- šuje, že za plukovní řeč považuje se ta, jíž mluv 20% mužstva. Příští schůze bude z ejtra.
Del Apponyi Mikloš Pitreich Szerb Uhry
10 article
Zpráva zahraničního výboru o rozpočtu ministerstva zahraničných věcí sepsaná drem. Falkem, bere se týmž směrem, jako úvodní zpráva referentská. Je povděčna prohlášení ministrovu o trojspolku, pro- hloubení a utvrzení shody s Rrskem a slibné východní politice a konstatuje, že výbor upokojil se ministro- vým prohlášením o tom, co by se stalo, kdyby ne- dosáhlo se reformami žádoucího cíle. Výbor schvaluje dobré slovo o Rumunsku a Řecku za podporu vý chodní politiky rakouské a ruské, i vývody o Srbsku a líčí známé stanoviště výborové ku olázce veta při papežské volbě. Většina výborů soudí, že dle vyrov nacích zákonů ministr zahraničných věcí zastupuje celou říši naproti cizině ve všech společných záleži- tostech, v těch však, jež týkají se jednoho nebo dru- hého státu, pouze jako zmocněnec rakouské neb uher- ské vlády. Po zmínce o významu panovnických ná- vštěv loňských vyslovuje se naděje, že delegace uher- ská po výborovém návrhu schválí ráz i praktické provádění zahraničné politiky, osvědčí ministrovi dů- věru a přijme rozpočet jeho odboru na r. 1904 za podklad zevrubného rokování.
Falk Rumunsko Řecko Srbsko
11 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 10. února.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 10. února. Celní otázka v Anglii. Válečné události na dálném Východě za- tlačují do té míry do pozadí pozornost ke všem politickým věcem dočasným, třeba ovšem do- časně jen, že skorem nepovšimnuta odehrála se parlamentní kampaň stoupenců svobodné tržby. dlouho s velkým hlukem ohlašovaná, proti cel- ním projektům Chamberlainovým. Skončila kuse však — debata o návrhu Morleyově, dle něhož, jak známo, měl se parlament anglický vysloviti na prospěch zachování zásady tržby svobodné, byla totiž odročena. Jak z ohledu na Balfourovu chorobu a výmluvnost Chamberlainovu, jenž tušil dobře v debatě té nebezpečí pro jednotu vládní strany, tak také z ohledu na zápletky na Vý- chodě, jež také celý hospodářský život mezi- národní mohou přetvořiti. Za vládu v debatě promluvili proti návrhu Morleyovu také státníe jen druhého řádu. Ministr obchodu Herold Bal- four, příbuzný premierův, popíral prostě, že po- litika vlády nynější v zájmu celku směřuje ke clům ochranářským, jež by on osobně pokládal za nemoudré. Není odpůrcem politiky, jež osa- dám chce dáti přednost ve stycích hospodář- ských před státy cizími, ale nechce prý se dnes vysloviti o prostředcích, jež Chamberlain k eili tomu ve prospěch osad navrhoval. Hicks-Beach prohlásil, že jest proti politice Chamberlainově. ale pro politiku vlády, pokud se týče práv na repressalie, jež by usnadnily zjednávání výhod- ných smluv obchodních.
Chamberlainův Chamberlain Hicks beach Praha Anglie Herold Bala
12 article
Řečník mluvil proti návrhu Morleyověa prohlásil, že neopustil by nikdy vlády v této době, kdy každé chvíle můženasťati krise v zahraničných stycích Anglie. Potom byla debata o celní otázce, jak řečeno, na neurčito odročena. Stoupencům svobodné tržby dostalo se za tento zmar jejich útoku částečné útěchy alespoň v tom, že manife- stace, kterou uspořádali ve prospěch zásad svých v londýnském Gultdhallu, byla skutečně skvělá. Přitomni byli na schůzi vedle přečetného obe- censtva ostatního přední zástupci politického i hospodářského života anglického i četní čle- nové správy dondýnské. Vévoda z Devonshiru, jenž nedávno z vlády nynější pro její příchyl- nost k projektům Chamberlainovým vystoupil, uvítán byl velkými ovacemi. V řeči své žádal, aby uklizeno bylo nejasno nynější, jež ochra- náři v zájmu skrývaných ještě eílův svých udržeti hledí. Především žádal vládu, aby před voličstvem přiznala barvu, ale sliboval jí, že také opposice nemíní ji činiti dočasně překážek, pokud v nynější velké krisi mezinárodní musila by hájiti rázně zájmů anglických.
Chamberlainův Anglie Devonshire
13 article O politické situaci
O politické situaci jednáno včera večer na schůzi „Klubu voličů novo- městských“, která nadmíru hojně byla voličstvem navštívena a měla slkvělý a důstojný průběh. Z kruhů poslaneckých do schůze této zavítali pp. dr. Pantů- ček, red. Anýž, Březnovský, Krejčík a Ji- rousek, ze členů sboru obecních starších král. hl města Prahy kromě náměstka starostova p. dra Groše jako předsedy klubu pp. Mellan, Kasa- lický, Schrötter, Maděra, Vaníček, Hro- děj. Červený, Prášek, Kreutzer, dále prol. dr. Veselik a m. j. Srdečnými slovy zahájil rokování předsedající pan dr. Groš. Pravil: Sešli jsme se, abychom poro- kovali „O politické situaci“ v době, ve které lze kon- statovati, že nepřátelé naši vším způsobem se snaží aby umlčeli hlas českého lidu, volajícího po rovném právu národním, kdy vláda ukončila činnost sněmu král. českého a ani nesvolala rady říšské, aby zanikl i protest českého poselstva, hlásaný s této tribuny pro nespravedlivý útisk na nás spáchaný; v době, kdy, právě se rozpoutala na dalekém Východě divá bouře války, počaté úskočným odpůrcem proti mírumilovné velkoříši slovanské, při níž ruské naše bratry pro- vázeti musí sympatie nejen nás Slovanů, ale i všech spravedlivě smýšlejících. (Výborně! Hlučný souhlas.) Sešli jsme se za neklidných a nejistých poměr vnitřních i zahraničných, abychom vyslechli poslance za Nové město pražské, jako osvědčené mluvčí našeho voličstva, a aby i voličstvo mělo příležitost sděliti se svými poslanci, jak nazírá na přítomné poměry,a jaká má přání ve příčině politického postupu.
Anýž Březnovská Krejčík Groš Mellan Kasa Schrötter Maděra Vaníček Červená Prášek Kreutzer doktor Veselik Praha
14 article
Vitám přílomné, již ke schůzi naší se dostavili a zahajuje schůzi, prosím p. poslance dra. Pantůčka, aby laskavě ujal se slova. Hlučným potleskem byv uvítán, ujal se potom slova posl. dr. Pantůček, jehož řeč, kterou vzhledem k zajímavosti její podáváme obšírněji, sledována byla s napjatou pozorností a na přemnoha místech od- měněna bouřlivými projevy souhlasu a pochvaly. Posl. dr. Pantůček promluvil takto: Jest sice zdánlivé politické bezvětří a odpočívaj na pohled zbraně, jichž se v politickém zápasu po- užívá, však přece není od místa právě nyní po- hovořit si o politickém postavení našem, poněvadž se zdá, že nynější klid jest klidem před bouří, jes srad dobou příprav pro budoucnost, která vážná roz- hodnutí snad přinese pro národ náš. Zejmena pokud jde o národní stranu svobodo myslnou, která majíc vedení věcí českých v rukou svých, i břímě zodpovědnosti nese, jest zapotřebí, aby veřejně vydala svůj počet a čelila tak proti růz- ným nepříznivým výkladům činnosti své, které bud úmyslně, nebo z nedostatečné znalosti věci jsou roz- šiřovány.
Pantůček doktor Posl strana svoboda
15 article
Nechci ovšem domýšleti se toho, že bychi pře- svědčil všechny ony nepřátely našeho národa, kteří mají zájem na tom, aby boj náš o naše dobrá práva vylíčili světu jako politiku vyděračů, kteř zneužívají každé tísně ubohého státu k tomu, b vynutili z něho nějakých nesprávných pro sebe pro- spěchů. Podobně nečiním si naděje, že by se mi podařilo dojíti souhlasu u všech těch stran a strani- ček národa našeho, které spekulujíce na dědictví po straně svobodomyslné, hledí, podrývajíce její půdu. pád její co nejvíce uspíšiti. Strany tyto musí všechny kroky vedoucí delegace české již proto odsuzovati. že kdyby souhlasily, doznaly by, že tu není elhických podmínek jejich separatismu, kterým česká věc ne- málo trpí. Slova má platí spíše jen pro lidi dobré vůle, kteř chtějí věci pojímati tak, jak ve skutečnosti jsou, kteří jsou schopni i odhodlání o všem nestranný svů. si utvořiti úsudek. Velectění pánové! Velmi často slýcháme od od- půrců naší strany výtku, že prý aktnálně politice če- skě nedostává se vůdčí idey, že prý v jednání českého poselstva jeví se kolísavost a nepevnost. Čtemo v mnohých českých listech, že prý nevíme, co chceme, poněvadž prý brzo jen úpravu jazyl ovou, brzo zase jen universitu moravskou, brzo obé z účel svého snažení vyhlaš ujeme. Výtky lyto nutí mne, abych se především — roz- umí se, že jen zcela krátce — dotkl našeho a ktuál- ního politického programu a cíle.
16 article
Ovšem nezajdu tak daleko, že bych chtěl po dávati vám výklad programových zásad stra- ny naší i konečného cíle politiky její, kterým jest a jak nemusím snad zvláště dokazovati — i zůstane uznání a provedení všech historických práv, možnost sebeurčení zemí koruny české v rámci říše habsburské zabez- pečujících. Úkol svůj obmeziti chci jen na vysvěllení cíle politiky a ktuálné i na naznačení, v jakém poměru se oba známě náše postuláty t. j. zřízení druhé české university a úpřava jazyková v úřadování státních orgánů k tomuto cíli nalézá. Neprávem zajisté spatřuje se ve vytčení obou těchto požadavků našich již i vyslovení cíle a pro- gramu nnější české politiky. Neprávem proto, že oba postuláty ty podávají jen jméno k synekdo- chickému označení směru našich politických snah, jméno, kterého se proto nejčastěji používá, poněvadž obě olázky ony jsou nejaktuálnější a nám nejbližší, však s cílem aktušlné politiky nejsou totožnými. Vytčením obou těchto hlavních ovšem postulátů našich není vyčerpán obsah našeho aktuálného poli- lického programu, jak již z toho palrno, že nemůže býti programem vedoucí politické strany jen to, eo ve svém jádru značí pouze ukojení běžné kul- turní resp. národní potřeby Úplně snad se vyjádřím, naznačím-li za aktuálný náš politický cíl opatření národu naš emu ve státě onoho postavení politického, jaké mu vzhledem k jeho historickému i kulturnímu významu i vzhledem k jeho početné a poplatné síle přísluší.
17 article
Cíle tohoto domoci se chceme uskutečněním my- šlěnky naprosté rovnoprávnosti všech narodností rakouských, která by umožňo- vala, aby se všichni národové říše této za stej- ných podmínek mohli zúčastniti soutěže na společném závodišti národním, kulturním a hospo- dářském. Tento program náš, spočívající na myšlence plné rovnoprávnosti národní, stal se tím, že proti němu byla postavena idca nádvlády národnosti jedně, že proti snaze naší dobyti stejného práva všem jazykům v říši poslaveno bylo hesla nadpráví jazyka něme- ckého, programem válečným. V principiálním zápase mezi oběma těmito proli- chůdnými směry naskylá se častá příležitost k jedno- tlivým půtkám, jež svádějí strany proti sobě stojící. Takovouto přřležitost zavdává i otázka úpra- vy jazykové i zřízení druhého českého vysokého učení. Boje o tyto dvě otázky jsou tudíž jen jednotli- vými zjevy onoho zápasu, který se mezi zmíněnými politickými stranami odehrává, jsou jen osvědčením onoho sporu zásad, který se zajisté neobmezujea neobmezí pouze na tyto dvě otázky a sotva také při nich se definitivně rozhodne.
18 article
Proto je chybou, stotožňovati je s obsahem cílem naší politiky a nesprávno z toho, že snad pravděpodobnost bližšího střetnutí se stran v té neb oné otázce, brzo universitu moravskou, brzo zase jazykovou úpravu v popředí veřejné diskuse staví, od- vozovati kolisavost české delegace nebo snad dokonce opouštění vlastního programu. Však okolnost, že zápas o to, která z obou uve- dených myšlenek má určiti směr regimu resp. i sy- stému státního, se nyní skoro výlučně soustře- duje v obou uvedených otázkách českých, dává nezřídka zapomenouti obzvláště stranám politickým. které přímo na boji se neúčastní, na vlastní význam bojů těchto i na jejich vliv na utváření se celého sy- stému vládního, dává zapomenouti, že nejde tu jen o národní prospěch českého národa, nýbrž o ideu ná- rodní rovnoprávnosti všech národů rakouských.
19 article
Ignorování nebo nepochopení tohoto základu na- šich bojů vysvětluje zjev, že také se stran parlament- ních, s našim národem jfnäk sympatisujících, na př u Poláků, setkáváme se s nápadnou až vlažnosti vůči našim snahám, ba dokonce slyšel jsemí od jed- noho člena polského kola mínění, že prý politika naše jest politikou justamentu. Úsudek tento přesvědčil mne o tom, že potřeb jest častěji vytknouti veřejně podstatu i význam na- šich politických čínů a tím k proniknutí lepšího po- znání pracovati. Přicházeje nyní k vylíčení nynějšího stavu poli- tiky, musím znovu vzbuditi v paměti vaší událost, ze které vzaly dnešní rozervané poměry svůj původ, udá- lost, kterou bylo otevřeno zřídlo všech běd, jimiž říše doposud trpí. Míním tím památný onen fakt, kterým po vítěz- ném rozmachu německé levice, jíž naše jazyková na- řízení za válečnou kořisť byla dána, bývalá majorita parlamentní prohlášením předsedy svého, Jaworského se rozpadla. Zánikem pravice byla nejen stávající faktická sněmovní většina rozbita, nýbrž i mož- nost utvoření se nové stejné nebo jiné většiny pro dobu nejbližší vyloučena, ježto Němci dovedl sice majoritu rozbíti, nikoli však jinou utvořiti. Při neexistenci pevné většiny sněmovní stala se vláda z parlamentu vzatá nemožnou a vzešla pod- mínka pro vládu úřadnickou. Ježto parlament neschopný k projevu své vůle jest tělesem bezvládným, soustředila se přirozeně skoro veškerá moc, o níž se má ve státě ústavním vláda děliti s parlamentem, v rukou kabinetu. Ka- binet úřadní jeví se ručičkou na váze, ukazující na kterou stranu se směr politiky rakouské přikloní Jak se kabinet tento zachoval, jest známo.
Polák Jaworský Němec Ka
20 article
Prohlášením, že nedopustí, aby o olázkách ná- rodních bez dohodnutí se obou národností nastala jakákoli změna, schválil a petrifikoval onen nespra- vedlivý stav, jaký byl obstrukcí přivoděn. Tím schválil a stoložnil se i s heslem obstrukce hlásající nadvládu německou a nadpráví německého jazyka. Toto naklonění se vlády na levo, posunulo tě- žíště politického útvaru státního a tím i posunuty posice jaké v útvaru tomto zaujímaly dosud jedno- tlivé politické strany. Bohužel, získaly při tom jen odpůrci naši my- šlénky. Německá levice po svém úspěšném tažení proti bývalé pravici se netoliko udržela ve své celistvosti, nýbrž sesílila se ještě přitáhnuvši k sobě i ony frakce umírněných, spravedlivých Němců, které dříve v pra- vici stály. Naproti těmto sesíleným řadám německým nepostavily se ani všechny zbytky bývalé pravice. Naklonění se vlády ke straně německé rozhodlo o postavení nejsilnějšího parlamentního klubu t. polského kola, které majíc za vodítko býti tam, kde je vláda, neodvažuje se, třebas i ve převážné většíně uznávalo spravedlnost našich snah, otevřeně vedle nás se činně postaviti. Jiné strany spatřují zase v boji našem o uni- versitu i úpravu jazykovou jen otázku ryze českou. již prý si máme sami vyříditi, ačkoli by již účasten- ství všech Němců (i alpských a bukovinských) na boji tomto je mohlo s dostatek o tom poučiti, že tu nejde jen o otázku Čech a Moravy se dotýkající Poněvadž i Rusíni, zaujati naprosto svým sporem s Poláky, který působí, že skoro pro nic jiného ne- mají smyslu, stojí stranou, zůstali jako zápasníci z svoji ideu z bývalé pravice jen Čechové, podpo- rovaní poslanci jihoslovanskými.
Němec Rusín Polák Čecho Čechy Morava
21 article
Ježto vedle německých stran stojí i nynější vláda, musí poslanci čeští děliti své síly na dvé a netoliko odrážeti útoky, které obzvláště v oboru moc výkonné na národ český vládou jsou činěny, nýbrž hájiti posicí svých proti úsilí německých stran, pracu- jících se vší vehemencí o uplatnění své nadvlády o zvrácení našeho odporu směřujícího proti jejich spo jenci t. j. vládě. Pokud šlo o drobnější potyčky, jež mezi oběma zápasícími stranami byly v parlamentě dosud svedeny objevilo se, že vždycky, když v zápas proti nám nezasáhla také vláda, připadl úspěch na stranu naši. Stalo se tak na př. v záležitosti moravské techniky. pražské subvence, opavského i celjského gymnasia aj Potyčky tyto ukázaly, že myšlenka národní rovno právnosti není ještě v národech rakouských udušena nýbrž že k platnosti zajisté přijde, jakmile bude dána možnost normálného vývoje, však ukázaly také, že normálný tento vývoj by předpokládal netoliko odstranění všech překážek, které do- sud náležitému projevu vůle většiny národů rakouských brání, nýbrž i na- prosto nestranně chování se vlády jež by zdravý rozvoj říše na podklad stejné ke všem spravedlnosti podporo- vala nebo alespoň nemařila. Mnozí ovšem poukazujíce na to, že možnost uplatnění se většiny parlamentní dána jest i možnos vlády z této většiny vzaté a ideou této většiny se řidíc kladou jedinou váhu na podmínku prvou i soudí, ze východiště z nynějších poměrů hledati i nalézti lze pouze v odstranění každě možnosti ob strukce. Politikové tito vidí jedinou spásu ve změně jed- nacího řádu, kterou by se na příště každá obstrukce znemožnila.
22 article
Však cesta tato sotva bude schůdnou a k cíli ve doucí. Neboť není zajisté možno provésti parlamentně změnu jedn. ř., když netoliko sociální demokraté Všeněmci i národní sociálové proti každému pokusu toho ohlašují bezohledný boj, nýbrž když i delegace česká sotva by se odhodlala, aby, dokud Němci drž v rukou svých kořist, jejíž dobytí se zbraním obstruk- čním přičítá a v době, kdy účinnost těchto zbraní i na jiných stranách se objevuje, zbraní těchto se dobro- volně a bezvýminečně vzdala. Také i navrhované oktroyování nového jednacího řádu sněmovního sotva bude moci být uskutečněno, poněvadž oktroy takové znamenalo by porušení ústavy, předpokládalo by suspensi zákl. zákonů státních. Však i kdyby našla se ruka, která by chtěla pro- věsti tento císařský řez, dotud nelze zabrániti, že by i tento akt k normálným poměrům vedl, do- kud tu není vůle a ochoty moci exeku- tivné tuto nově nabytou života schop- nost parlamentu nejen netlumiti, ný- brž i podporovati. Malá naděje na proveditelnost i účinnost těchto projektů přivedla jiné k náhledu, že normálné po- měry dosaženy býti mohou jen dobrovolným složením zbraní se strany Čechů, kterému by předcházelo uzavření míru nebo alespoň dočasného příměří s Němci.
Němec Čecho
23 article
Politikové tito neustále znovu ventilují otázk dohody českoněmecké a mluví o nových konferen- cích dorozumívacích, o zřízení permanentního výbor vyrovnacího po vzoru moravském a pod. Nepokládám se za kompetentního, abych o poli- tickém významu vyrovnávacího výboru moravského svůj soud pronášel; konstatuji pouze, že pokud je o království české, jest otázka eventuálního nového jednání s Němci předmětem jen novinářských úvah, aniž by byl se klub poslanecký ji vůbec zabýval nebo vůbec jí se za- bývatiměl, jakéhokolidůvodunebo pod- nětu. Dotýkám-li se jí, činím to jen proto, že tak mnoho se o předmětě tomto mluvilo a mluví, že by se nezdál můj výklad úplným, kdybych alespoň svůj o sobn náhled o otázce této nepronesl. Pokud historie doby poslední učí, nebyla stran naše nikdy proti poctivému míru s Němci, poněvad národ český netouží zajistě po boji jako takovém. věda dobře, že by obětí na boj zmařených mnohem hospodárněji byla vynaloženo na hospodářský a kul- turní rozvoj země naší. Však přes toto mírumilovné stanovisko sotva kdo z nás věří v blízkou možnost trvalého míru. Neboť nesmíme zapomenouti, že nás od Němců ne- dělí jen neshoda v té které detailní otázce, nýbrž že mezi námi zeje propast zásadně různého nazírání na poslání státu a jeho povinnosti.
Němec
24 article
Nemyslím, že by bylo lze vzájemnou dohodou překlenouti tuto propast a nalézti výslednici mezi ideou naší, nesoucí se za plnou rovnoprávnost všech národů rakouských a programem německým, žádajícím nadvládu německou. Však i když necháme tento širší programový roz- por stranou a myslíme jen na jakési příměří mezi Čechy a Němci, upravující alespoň dočasně modus vivendi a provázené vzájemným složením zbraní, jes možnost dohody spojena s mnohými překážkami. Daleko by mne to vedlo, celý předmět tento pro brati, však přes to alespoň jednoho momentu se dolknouti musím. Velikou totiž spatřuji obtíž v neshodě stran o tom co obapolnému dohodování se mezi Čechy a Němci má býti podrobeno. S německé strany vyhlašují se za předmět jednání i oba naše aktuální požadavky, t. j. úprava poměrů jazykových a zřízení druhého vysokého učení. Stanovisko toto nemůže od nás býti přijato. Co nás se týče, můžeme pokládati za předmět jednání a rovnání jen otázky sporně, k nim platný zákon dosud nepřihlíží — jako na př. ochrana menšin, národní kurie a pod. — nikdy však nemůžeme přiznati kterékoli straně politické právo, aby pod ja- koukoli formou dávala souhlas nebo nesouhlas svůj k tomu, smějí-li uskutečněna a provádě- nabýti práva zákonem nám již přiznaná a smějí-li splněny býti nároky naše, jasnou normu zákonmou se opírající.
Němec Čechy
25 article
To zvláště platí o úpravě jazykové, ke které nen potřebí nového předpisu, nýbrž jen praktického pro- vedení ustanovení již daných a v slavnostní formě zákl. zákonů státních publikovaných. Stojíme na stanovisku, že šetření a provádění zá- konů můžeme žádati jen na vládě a to na vládě každé. O tom netřeba se dohodovati s Němci, k tomu není zapotřebí nijakých konferencí, poněvadž otázka že se tak státi má, jest jásně v zákoně rozhod- nuta a tudíž nesporna. Kdyby vůbec o něco šlo, byl by to jen způsob „jak“ má býti tento zákonný princip proveden a n koli „zda“ má býti zásada ona uskutečněna. Však i v otázce „jak“, není potřebí souhlasu Němců, poněvadž i tolo „jak“ dáno jest direktivou zákonného předpisu, úplnou rovnost zaručují cího, direktivou, která by dojista bezpečně vedla ka- ždého úřadníka po cestě práva a zákona, jen kdyby cesta tato byla zbavena všech oněch závor a překážek jež v ni postavily různé poukazy představených úřa- dů správních.
Němec
26 article
Jestliže jsme se přece nevyhýbali nikdy diskuss o úpravě jazykové, stalo se nikoli, že bychom se vzdávali tohoto stanoviska, nýbrž abychom je uhájil a abychom čelili proti snahám, kterými pod štíten jednání o otázce, jak provésti jest zákl. zákon státní, mělo vlastně uvažováno býti, zdali a po- kud se tak státi má. Totéž vlastně platí i o zřízení druhé české uni versity, která jest dokázanou i doznanou kulturní potřebou národa. A poněvadž ukájení kulturních po- třeb národa, tvořícího součást říše, náleží k po- vinnostem státu a tudíž i k povinnostem jeho exekutivní moci, jež této své povinnosti bez ohledu na souhlas nebo nesouhlas jiných národů tutěž říší obývajících vyhověti musí, nemůžeme uznati za správ- ný náhled, odkazující rozřešení otázky této oba- polně dohodě slran. V tomto smyslu nutno pojímati prohlášení naše již častokráte učiněná, že nelze ani úpravu jazy- kovou ani zřízení university pokládati za předměty. za něž bychom byli Němcům zavázáni k nějaké úplatě, ani za předměty na dohodě českoněmecké zá- vislé.
Němec
27 article
Poněvadž sotva se nadíti lze, že by toto stano- visko naše při známém smýšlení vlády, která všecky otázky tyto chce řešiti jen ve srozumění obou ná- rodností, bylo přijato, jest i malá naděje, že by mohlo dojíti, dokud tato zásada vládní trvá, ke shodněmu složení zbraní. Slovy mými snad doslatečně bylo objasněno sta- novisko delegace české, že největší překážku rozuzlen dnešních spletených poměrů spatřuje v oné vášně prosté vytrvalosti nynější vlády, která na volání po spravedlnosti i po plnění zákonů odpovídá mlčením. která na naši žádost, aby stát měl slušný ohled k na- šim kulturním potřebám, odpovídá poukazem na odpon Němců, která nechce nebo nemůže uchopiti se onoho čarovného proutku, jakým jest rovná spravedlnos ke všem, jímž by bylo lze zažehnati netvora všeli- kých zmatků život státu ohrožujících. Proto také obrátilo se ostří veškerého boje če- ského poselstva proti vládě. — Jak se to stalo a s ja- kým výsledkem, jest známo. Otevřenou a bezvýjime- čnou obstrukcí, z níž vyňata byla jen věc nouzová, zabráněno bylo projednání všelikých předloh, zejmena i rozpočlového provisoria a donucena vláda k odro- čení parlamentu a k vydání prozatímného rozpočtu na základě § 14. V době prázdně parlamentní, od polovice pro- since nastalé, se poměr české delegace vůči rak. kab- netu v nijakém směru nezlepšil.
Němec
28 article
Příznivě uvedl se na jeviště politické nový mi- nistr války svým výnosem o řeči plukovní a k tomu připojeným výkladem při jednání delegačním. Ovšem úsudek konečný dopustí utvořiti si teprve budoucí zkušenost, zejmena poznání, jak výnos onen v praxi bude proveden, i jak se vojenská správa i v ji- ných otázkách, na př. v příčině jazyka jednacího, v novém vojenském řízení trestním, k jednotlivým národnostem zachová. Za to však veliký rozruch a značné roztrpčení ve veřejnosti české způsobil dopis rakouského před- sedy ministerstva ve vládních listech uveřejněný, ob- sahující odpověď na žádost agrárních poslanců za svolání zemského sněmu k vyřízení žádostí za sub- vence pro kraje české, poslední katastrofou živelní stíženě. Řečník rozEírá na to dopis tento i končí úsudkem. že dopis ten musil nezbytně býti pojat jako vypovězení dalšího boje vlády vůči zástupcům českého národa. Vrátí se proto poslanci čeští do říšské rady. bude-li svolána za těchto poměrů, s týmž přesvědče- ním, se kterým ji v prosinci opustili, a zaujmou zase tytěž posice, jaké dříve měli.
29 article
Poslanci čeští jsou odhodláni pokračovati v bo jim vnuceném, dokud jejich věc vítězství nedojde. A naději, že vítězství se na konec k jejich pra- poru skloniti musí, čerpají z přesvědčení, že věc jejich jest dobrá a spravedlivá, že na straně své mají právo i pravdu, jíž uplatnění může sice doby nepřízeň na krátko zdržeti, nikdy však úplně zmařiti. (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk a pochvala.) Když byl předseda vzdal řečníkovi za souhlasu shromážděných srdečné díky za jeho poutavé vý- vody, udělil slovo posl. Březnovskému, jenž navzdor indisposici své po těžké nemoci, která zdraví jeho vážně byla ohrožovala, osvědčil i ve stručných vývo- dech svých osobitou svoji vervu i působnost řeční- ckou. Řečník trefnými slovy charakterisoval pravou podstatu a pravé cíle vlády Körbrovy, jež po jeho ná- zoru, kayby byla se zahájila obstrukce hned po zru- šení jazykových nařízení, dnes by dojista neřídila osudy této poloviny říše. (Souhlas.) Nám diplomacie nesvědčí (Hlas: Po dobrém nám ničeho nedají!), nám svědčí jenom rázná politika, při níž nebyly by možny
Březnovský Hlas
30 article
rejdy různých stran a straniček, jež dnes — zcela ve smyslu přání Körhrova — vlastenectví svoje dove- dou osvědčovati jedině tím, že útočí na národní stranu svobodomyslnou a provolávají národním poslancům a redakcím hanbu. (Hlučný souhlas.) Míní-li pánové tímto způsobem dobývati nám státního práva, necht srovnají se svým svědomím. (Opětná pochvala a po- flesk.) Oabyv nedávné útoky staročeského předáka, obecního staršího dra. Vlčka, na poslance svobodo- myslně pro domnělou prý jejich netečnost k zájmům pražským poukazem na millionové subvence, jichž do- stalo se Praze jedině zásluhou české delegace, dopo- ručil posl. Březnovský zmíněnému „kritikovi“ pro příště bedlivější četbu novin. (Výborně!) Vývody své zakončil řečník appellem na ráznější postup vůči vládě Körbrově jakož i všem příštím. Než se s nimi vstoupí vůbec ve vyjednávání musí býti k tomu podán podklad ne sliby, nýbrž poskytnutím záruky, při níž černé na bílém. A vůdcové buďtež zodpovědnými uči- něni, že pražádným slibům příště věřiti se nebude.
Březnovská Praha
31 article
(Bouřlivá pochvala a potlesk.) Po čilé debatě, jíž zúčastnili se pp. ob. st. Prá- šek, Vaníček, Kasalický, Šejd, Maděra, posl. Krejčík a při níž posl. dr. Pantůček ze- vrubně a parátně obhájil stanovisko českých poslanců v různých otázkách, tak zejmena v záležitosti branné předlohy a university v Brně, schválen byl jednomyslně a za bouřlivé pochvaly návrh p. Kasalického, jímž projevena poslancům nár. strany svobodomyslne důvěra s vyzváním, by v nezměněném postupu setrvali vůči vládě, dokud ne- bude vyhověno základním a důležitým požadavkům českého pároda. Tím zdařilá tato schůze o 1/411. hodíně noční skončena.
Vaníček Šejd Maděra Krejčík doktor Pantůček univerzita v Brno Pratšek
32 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Zli Mladočeší. Tak jako králiček vším je vinen, musí všechno zlo, které se v tomto státě přihodí, být zúčtováno na vrub mlado- český. Nedávno se porvali němečtí nacionálové pro známou resoluci Derschattovu, dnes dovídáme se, že nebyl tím vinen návrh tohoto pana vůdce, nýbrž, když všechno vezme se kolem a kolem, že jsme to byli my Mladočeši. Proč prý se zvedl takový odboj proti návrhu Derschattovu? Větřilo prý se za ním něco zcela jiného, než v něm vlastně bylo. Tyrolšti nacionálové jsou prý rozhořčeni vůbec, že se nic ve Vídni ne- děje a že vláda Körbrova nemá odvahy vy- stoupiti co možná nejrozhodněji proti Čechům. Nechť o tom prý jsou Tyrolšti přesvědčeni, že Čechové se svou obstrukcí učinili mnohem lepší obchod než Němci. Interesů prosté obětování se Němeů za státní ne- zbytnosti svádí prý vládu hře- šiti na mírumilovnost Němců ne- odpustitelným způsobem. Němei tvoři ve sněmovně menšinu a utvořiti ma- joritu ze svobodomyslného občanstva všech národů, není prý té doby nikterak možno. Každá jiná koalice je ale nemožna, neboť každá by musila obsahovati jistou část Slovanů, kteří by se již o to postarali, aby jakýkoli národní úspěch Němců hned v zárodku byl zmařen. Pokud Čechové budou na vrchua pokud nebudou míti vládní kru- hové tolik energie, prohlášením němčiny za řeč státní omeziti ná- rodnostní boje na provinciálni třenice, potud bude nejlepším pro- gramem Němeů, bezohledná oppo- sice tak dlouho provozována, až to, co udržeti se nedá, rozpadne se v trosky. — Jasné a určité doznání, které může si dáti pan Körber za klobouk.
Mladočešit Čecho Němec Körber Vídeň Derschattovo Slovan
33 article
Tak promluvil vůdce strany, o niž opíral chel vlády všechnu dosavadní svou akci. Buď ná- rodní zničení Čechů, nebo rozbití Rakouska. Ano, taková je alternativa v ně- meckém programu a naproti té chce vláda ma- nevrovati svou »vášněprostou vytr va- lostí«. — O tupě fanatické germanisací českých dětí na německých školách sděluje se z Moravy úžasný doklad. Před okresním soudem v Ivan- čicích konalo se v těchto dnech líčení o žalobě od učitele německé školy v Dol. Kounicích Habermanna podané na jistého občana tamního pro urážku na cti, již obžalovaný spáchal na učiteli ve třídě před školními dětmi. Učitel Habermann vedl za svědky sedm svých žáků ve věku od 11 do 14 let. Líčení vedlo se německy i vyslýchal tedy soudce i předvedené děti po německu. Ale ani z jediného ze všech sedmi žáků nedostal slůvka německého i byl nucen vyptávati se jich po česku. Při tom vyšlo- na jevo, že zas učitel Habermann nezná slůvka českého. Jaká to bezmezná, ale ryze německá brutálnost, ba bestiálnost, která v drápech svých drží českou drobotinu, spokojena jsouc tím, že ji českému lidu zničí, na duchu zmrzačía potom do světa pustí jako německé kretiny ! Obec Dolní Kounice jest ryze česká a má dvě školy, utrakvistickou a německou. Obě jsou na- plněny českými dětmi. Krásná illustrace poměrů na Moravě, s nimiž se mají »našinci« ve stá- lém výboru sněmovním — smířit.
Čecho Kounic Habermann Habermann Rakousko Morava Dolo Dolní Kounice okresní soud v Ivan