ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 17804980-7109-11dc-bb75-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 40 celkem · entity: place 62, person 40, org 5, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne Il. února 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 42.
4 article
Na rnnní a odpol. listy předpláčí sei v Praze v administraci na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškeu na mněsse na čtvit Iota . . . . 7 K 50 h ve Blislkách: a K 3o Ba měsfo . Pošton: na měsíe . . . . :kei na čtvrt lela s dvojí zlsilkos a měsíe na čivrti lota
Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu je o 10 stranách,
Praha
6 article Nové sensační zprávy z bojiště.
Nové sensační zprávy z bojiště. Z Tokia, 10. února. Včera sve- dena byla u Čemulpa bitva, jež trvala od 11. hodiny dopolední do 3. hodiny odpolední. Japonei učinili 2 ruské válečné lodi k boji neschopnými: má se za to, že jsou to lodi »Korejec- a »Varjag«. »Korejee« proražen ze spodu. Na »Varjagu« vy- pukl oheň a loď stala se ne- schopnou k boji. Čásť mužstva, vy- sazená na břeh, zajata byla Japonci. Japonské lodi byly jen lehce poškozeny. Z Londýna, 10. února. (Reuterova kancelář.) Dle telegramu z Čifu staly se k boji neschopnými obr- něnci »Poltava«, »Cesarevič- a křižák II. řádu »Bojarin«. U břehu zakotvené lodi uzavíraji vjezd nepřátelským lodím do pří- stavu, ale současně tím překážejí vlastním dělovým lodicím, obrněn- cům a křižákům, jež musí do pří- stavu, aby se zásobily uhlím. Z Paříže, 10. února. Podrobnosti o útoku na ruské křižáky »Varjag- a »Korejee« před Čemulpem jsou hrozné. Ruské mužstvo samo zapálilo »Varjag«, aby se nedostal do rukou Japon- ců. »Korejec« se potopil, mužstvo však bylo zajato. Z Loudýna, 10. února (C.-B.) »Daily Mail« sděluje z Tjencina: Jedna japonská gardová divise, která včera přistála na třech válečných korábech u Mazampa, obsadila tento přístav na jihovýchodním pobřeží Koreje a severovýchodně od něho ležící město Fuza n.
Korejec Varjag Japonec Čemulp Tokio Londýn Čif Poltava Paříž Loudýn Korea Daily Maila Reuterův kancelář
7 article
Z Vídně, 10. února. Z Varšavy se sděluje: Pouličními plakáty vyhla- šuje policejní ředitel z rozkazu ministra vnitra, že se vykonáv městě mobilisace na zkoušku, která se týkati bude také dodávky po- třebného koňstva, postrojů a po- vozů k vojenské potřebě. Z Loudýna, 10. ledna. (C.B.) Ve- černí listy sdělují telegrafickyz Tokia, že prý dvě dopravní lodi ruského loďstva dobrovolnéhos 2000 muži na palubě Japonci byly zajaty. Z Říma, 10. února. (C. B.) Telegram »Agenzie Stefani« z Londýna ze dneška sděluje, že Japonci zajmuli ruské lodě, jež do Nagasaki (Ja- ponsko) ještě před válkou k oprave byly poslány. S. Z Petrohradu, 10. února. Ko- luje zde nezaručená pověst. že dva obrněnci a dva kři- žáci japonští byly poto peny, když se vracely do Vejhajveje. Z Petrohradu, 10. února. (C.-B.) Car přišel odpoledne v admirálské uniformě do námořnické kadetky a oslovil chovance takto: Víte, že předevčírem prohlášena nám válka, že úskočný nepřítel přepadl v noci naši pevnost a naše loďstvo beze
Japonec Agenzie Stefan Vídeň Varšava Loudýn Tokio Řím Londýn Nagasaki Petrohrad
9 article
Rozložen Vysvětlení: Pluky ruské.. u japonskó.. n Lodi ruské.... i japonská. i anglicke. ž e
10 article
vší vyzývavosti s naší strany. Nyní potřebuje Rusko svého loďstva i svého vojska. Přišel jsem vás dnes navštívit a říci vám, že povyšuji vás na důstojníky. Povyšuje vás 34 měsíce před ustanovenou lhůtou, jsem přesvědčen, že vyna- snažíte se a doplníte své vědomosti a budete sloužiti jako vaši pra- dědově a dědové ku prospěchua slávě drahé vlasti. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Rusko
11 article Světový význam války rusko-japonské.
Světový význam války rusko-japonské. V pondělí započala úskočným útokem ja ponským na loďstvo ruské před Port-Arthurem
Port Arthur
12 article
největší válka, jakou kdy evropský stát vedl v Asii. Carským manifestem, uveřejněným ve středu, uvádí se tato událost, jíž sice předehá- zelo přerušení diplomatických styků, aniž by vláda japonská Rusko byla uvědomila, že za- hajuje válečné dějství, za důvod carského roz kazu, aby se odpovědělo zbraněmi na vyzývavé vystoupení japonské. Z dálného Východu nyní dochůzeti budou tedy jen vzrušující zprávy o krvavých událostech na moři i na souši, jež udržovati budou vešker vzdělané lidstvo v horečném napjeíi.
Asie Rusko dálný východ
13 article
A čn klk e eh k ei PORT ARTHU k el
14 article Cen
Cen WEI HAS W bysk žLvr
15 title
MORE can
Mor
16 article ASAM
ASAM Mrok
17 title
OUElPríi
18 article
vojska a loďstva ruského a japonského. Želozničnitate........ Sváže( Japonska telegrhinie)..... n projektovane Ruslé pevnosti .............. Hranvce.... n Jenerální stáb ruský ........ o Japonska talegr linie —. „ japonskeu.... Území Ruskem obsazené
Japonsko Rusko
19 title
Vojenski přístav ............. i
20 article
Již nyní předstihuje zájem veškeré veřej nosti obvyklou míru účasti na dějích válečných v dalekých, málo známých končinách. Na válku rusko-japonskou pohlíží se jako na dějství, jež jest s to dáti příštímu rozvoji lidstva nový směr státi se počátkem nového období. Dosud pokládalo se prvenství bílého ple- mene v čele s Evropou za bezpečné, za neochvějné. Evropské státy při všech svých zá- mořských výpravách, ať v Asii, ať v Africe stály proti soupeřům místním, mnohdy velice bojov- ným, fanaticky do jienu smrti se vrhajícím, ale postrádajícím jak pokročilě organisace tak do- konalé, moderní výzbroje. Porážka a pád jejieh byl proto předem neodvolatelně osudem spečetěn Výsledek zápasů takových vzbuzoval nanejvýše zvědavost, jak dlouho obrana odsouzených po- trvá, že bude zlomena, o tom nebylo pochybnosti. Zcela jiný ráz bude míti nynější rusko- japonská válka, válka mezi velříší slovanskou
Evropa Asie Afrika
21 article
a nejmocnějším státem žlutého plemene. Japon sko jest asijská velmoc, organisovaná evropsky, vojsko i loďstvo jeho jest vycvičeno v moderním způsobu boje a opatřeno dokonalými zbraněmi. Válečné jeviště jest Japonsku mnohem bližší, než hlavní sile Ruska, spočívající v Evropě. Rusko může jen ze svého ovropského vojenského reser- voiru posílati potřebné sily na bojiště na vzdále- nest asi osm tisíc kilometrů po jediné drázesi bířské. Japonsko se svými s4ce než čtyřiceti mil- liony obyvatelů jest od Koreje, jež bude asi hlavním jevištěm zápasů na souši, odděleno moř
Japonsko Rusko Evropa Korea
22 article VADIVOSTo dak al
VADIVOSTo dak al iir - nilne diira nenn ng-PengI A PON S K pan vnslng uorsu. Si
23 title
RAKO DA
Rako
24 title
SOEULam- ral
25 title
TOnio
Tonio
26 title
JOKOHAMA
Jokohama
27 title
EUSAN
28 title
VELK
29 title
ME NACASAK
ME
30 article
skou úžinou, jejíž šíře místy čítá pouze šes hodin ve vzdušné čáře. Korea sama, počítaje o řeky Jalu, od níž Rusové budou postupovati, zaujímá prostoru asi o čtvrtinu menší než naše soustátí, tvoříc poloostrov, jehož délka jest asi dvojnásob větší než šířka. Mohou tedy Japone kdekoliv v přístavech korejských s vojskem svým přistáti. Za takových poměrů každá nehoda Rust dá se mnohem nesnadněji a namnoze jen po uplynutí delší doby napraviti, než nehoda Ja- ponců. Vedle územi korejského mohou Japonci kdyby jim před Port-Arthurem válečné štěstí přálo, ohrožovati důležité pro Rusy železničné spojení mezi Charbinem a Port-Arthurem, a po- dobně by mohli od Vladivostoku, dosud za- mrzlého, ohrožovati druhou železniční odbočku z Charbina přes Nikolsk, na Vladivostok jdoucí Bude tedy asi proniknuti k Charbinu hlavním cílem Japonců, kdyby se jim podařilo jedním
Rus Japone Japonec Port Arthur Korea Jal Charbin Vladivostok
31 article
v drobném prodejí: raani čtlo o sobě . . . za 8h odpolední . . . nažh Ve alislkách na venkově: vdpolední. . . . . . . . Sb ranní čáile. . . . . . Inserát plati ze hotově rapřeě Předplneení a imserty přijimá ndmini- strace v Narianské ulici č. 3. Taa nacházejí sa též redakee tiskárna n ezpráice „Nácodnich Listá . Eukopisy se novraecjl.
Nácodnich Narianský ulice
32 article
z obou těchto směrů dodělati se vážnějších úspěchů. Jen takto by Japonci dosáhli hlavního účelu, za nímž se pustili do války s Ruskem — zatlačení Ruska z Mandžurska a z výhodného postavení na moři. Úspěchy japonské, pouze na územi korejské obmezené, nevynesly by jim více, než co Rusové sami ochotně nabízeli, totiž nad- vládu nad části Koreje. Dle toho bude možno také oceňovati vý- znam událostí válečných; pokud budou se ode- hrávati na Koreji a v přístavech povede Japon- sko i vítěznou válku marně; jen kdyby proniklo vítězně jedním neb druhým směrem na Charbin, ohrožovalo by nebezpečně postavení Ruska. Avšak ve válce rusko-japonské není ani tak zajímavým přímý výsledek dějů válečných mězi oběma válčíeimi stranami, jako účinky jejich na síly, dosud na bojišti nevystupující, ač-li sem nemáme již zařaditi vydání přístavu vejhajvej- ského Angličany — Japoncům. Nynější válka rusko-japonská jest vlastně jen pokračováním války čínsko-japonské z roku 1895. Tehdy uči- něn byl Japonci první pokus, ovládnouti čínské území, stanouti na pevnině asijské v končinách, jejichž držení by bylo zmařilo snahy Ruska, upevniti se na moři nezamrzajícím. Záměry jn- ponské souhlasily tehdy jak s plány Anglie, tak Spojených států severoamerických; Anglie v nich viděla zmaření postupu svého asijského soupeře, Amerika pak naději, že Japonsko razí vlastně jí cestu. Tehdy trojspolkem Ruska, Franeiea Německa donuceno bylo Japonsko spokojiti se pouhým uznáním Koreje za samostatný stát — do té doby Čína činila nárok na vrchní panství — aniž by na pevnině asijské nějaké postavení bylo ziskalo.
Japonec Rus Angličan Rusko Mandžursko Korea Charbin Anglie spojený stát Amerika Japonsko Německo Čína
33 article
Od té doby, tedy celých skorem devět let připravovalo se Japonsko na nynější válku, a o té doby také i Anglie i Spojené státy americké průhledněji prozradily své vlastní záměry. Anglie uzavřela s Japonskem smlouvu spoje- neckou, Amerika pak válkou španělskou zmoc- nila se ostrovů, jež ji přiblížily k uplatnění vlivu ve věcech asijských. Také o zevropštění Japon- ska mají Spojené státy největších zásluh, ač ihned při prvním svém vystoupení v Japonsku r. 1853 daly na jevo své hospodářské soupeření v oněch končinách se státy evropskými. Dnes koná proto Japonsko spíše služby předvoje obou anglo-saských států v zápase o světovládu,a kdyby se mu podařilo, zlomiti panství Ruska v Mandžursku, postarají se nynější jeho pří- znivci, Anglie i Spojené státy americké, aby hospodářské zájmy jejich sebraly ovoce při- činění japonského. Již dnes píše na př. „Novoje Vremja“: Kdyby měly tyto státy vojska, jež do- sud teprve počínají organisovati, zle by se da- řilo nám Rusům i Evropě. Prohlašuje-li tudíž Amerika a Anglie, že chtěji zůstati „nestrannými“, nutno tomu roz- uměti s timto obmezením.
Rus Japonsko Anglie spojený stát Amerika Rusko Mandžursko Evropa Novoj Vremja
34 article
Amerika ostatně se netají svými nároky na dědictví po zastaralé Evropě. Dingleyovým cel- ním tarifem vypuzuje Evropu hospodářsky z Ameriky, válkou rusko-japonskou upravujesi cestu k závodění hospodářskému v Asii. Tyto dny jeden z amerických senátorů veřejné pro- hlásil, že zahájen zápas Anglosasů s Rusy o pan- ství Asie. Touto politikou anglicko-americkou poru- šuje se dosavadní jednota plemene bílého v zá- pasech s plemenem žlutým, a válka rusko- japonská pozbývá rázu souboje mezi těmito dvěma státy a stává se předehrou změn a udá- lostí, dosud sotva z daleka tušených. V nynější válce ruský bohatýr nese sic břímě zápasu se žlutým plemenem za Evropu sám a sám, ale tato Evropa, pokud není angli- ekou, nezbytně pociťuje, že válkou touto do- hledně se přiblížil okamžik, kdy sázkou stane se její vlastní hospodářská převaha v Číně a ve veškeré ostatní Asii. Válka rusko-japonská je tudíž zároveň prvním velikým dějstvím, jež má dopomoci mladistvému obru v severní Americe, aby se uvedl na vítěz-
Dingleyův Rus Amerika Evropa Asie Čína severní Amerika
35 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 10. února. Jistý americký list přinesl těchto dnů illu straci, jak vypadati bude Evropa v roce 2004 Není to myšlénka nová, naopak již hodně obno- šená a Američané mají toho druhu celou již literaturu, kterou jim tam založil Belamy, však zajímavo je, že illustrator příštího věku, o němž se zmiňujeme, byl vlastenec tak mizerný a An- glosas tak lhostejuý, že když kreslil mapu pří- štho století na Angličany vůbec zapomněla Američany tak zredukoval, že to až ku pláči. Ale také s Němci zatočil nemilosrdně. Ze sval- natého vysoko vzrostlého Germána stal se prů- během sta let pidimužík směšný a titěrný. Za to ale Rus proměnil se v obra. Opanoval celou Asii a většinu pevniny Evropy, ovšem že nucen byl podrobiti se jisté metamorfose: stal se Slo- vanem a jeho stát říši slovanskou. V půl hodině na to, kdy dostala se mně do rukou tato illustrace, přinesly noviny zprávu o ru- ském neúspěchu poblíže Port Arthuru. Je pravda, že Asiat se zachoval tak, jak se dalo od něho očekávat, ale v tom právě vězí ruský hřich ona slovanská bezstarostnost, která věřila v kor- rektní jednání nepřítelovo a v jeho rytířskost. Že průběhem třiceti let nedá se udělati z vy- znavače náboženství Šinto Evropan, že z Ja- ponce nedá se v době tak směšně krátké od- straniti co na něj nanesl několikatisíciletý asijský »mrav«, mohli Rusové přece věděti. Dvě nejkrásnější válečné lodi značně po- rouchány a třetí, neméně krásná, potopena. To prozatím pro začátek dost. Že konec dopadne pro Rusy výhodně, o tom nelze pochybovati, věak není nezbytně třeba takovýchto episod, dá
Američan Belama Angličan Němec Germán Rus Arthur Asiat Evropan Praha Evropa Asie
36 article
se zvítěziti také bez nich. Takovéto » maličkostie zdržují velmoc v postupu k říši světové av historii zůstávají zaznamenány jako nepěkné příhody i kdyby jinak na celkový effekt ne- měly vlivu. Světová říše slovanská! Dovedete siji představit? Já ne. Musila by to být očista zvlášť přísná, jíž bychom musili se podrobit. abychom do té své světové velikosti nepřinesli plno smeti, bůh ví kde sebraného, jež by se špatně vyjímalo na novopečené slávě nás slo- vanských rytířů. A což Němci? Kde by ti zůstali? S těmi — a ku podivu, že Sibylly celého světa se v tom shodují, dopadne to amutně. Kdo s otevřenými zabijáky zachází, na rány železnými kalamáři scházl. Jsou filosofové, kteří se budoucností Němeu velmi pilně zabývají a již kombinují velmi duchaplně, jak dlouho to německé posvicení vlastně trvati bude, však dospivají k úsudkům velmi různým. Celkem sluší konstatovati, že nejeden z nich velmi kurážně si zaprorokoval, tak kurážně, že kdyby to udělal někdo z nás, — dávno již by jako zrádce stál na národním pranýři, třeba by sebe více sebou trhal a doka- zoval, že nie jiného nechtěl říci, než pravdu .. Viděli jste snad také již Ibsenovu »D- vokou kachnu« a není vám tedy tajno, že dnes nie není tak nebezpečno, jako podomkovati s pravdou. Těchto dnů byly vráceny stanovy soukro mého detektivního ústavu »Pravda«. A proč ? Po- něvadž prý jen zcela zvláštním doktorům smí být povoleno ji předpisovat a to jen ve pra- nepatrných douškách. Pěkně prý by vypadal svět, kdyby dovoleno bylo kočujícím fušerům prodávat ji na metry. Ostalně není to ani příjemno. zabývat se
Musil bůh Němec Sibylla Ibsenův
37 article
tak choulostivým zbožím. Jeden z těch, jimž dopřála příroda kůži hippopotama, napsal onehdy do jedné německé revui článek o budoucnost Němců. Polekalo ho zejmena velice, že číslice plod nosti u Němců v poslední době nápadně klesla Tímto zjevem také starý Řím počal upadati Všechny mužné ctnosti, jimíž klassičtí národové ve svých počáteích slynuli, mizely, všude poci ťován nedostatek iniciativy, všude jevila se nad- vláda ženská. A přirozený následek toho bylo klesání čislice porodů a tím také počtu obyva- telstva. Císařové římští dost se namáhali, aby novou energii vzbudili ve shasínajících Římanech, leč marné bylo v tomto směru všechno úsilí. Ř mané čím dále tím více si libovali v bezženstv a jestli se oženili, neučinili to z lásky, nýbrž pro věno, nebo že uvésti chtěli do domu »vrchní dozorkyni nad služkami«, ničím jiným jim totiž žena nebyla .. Comme chez nous. A což Němci dnes? Německý autor pozo ruje mezi svými totéž a proto jest smutná duše jeho. Přísný pán naproti svému národu, aneb skutečně se domnívá, že jen němečtí ženichové se žení k vůli penězům? Ujišťuji jej, že se to děje u národů jiných zrovna tak. Když my byli mladí, co nám byl statek a mamon. Hezká hodná musila býti naše vyvolená, po statku jsme se nesháněli. Dnes ale každý devatenácti- letý hošíček má zaznamenána ve svém notesu děvčata podle toho, co která z nich má, neb co dostane. Dle toho pak se »nápadníci« cho- vají naproti kráskám. A následek této honby za bohatou ne- věstou: tam, kde ruce mdlobou duševní klesly. nezpůsobilé k další práci, ihned dostavila se zbabělost a mysl otrocká
Němec Říman Řím
38 article
Dalším symptomem národního úpadku jes nedostatek ideálů, onen veskrze materialistický názor světový, jenž vše měří pouze zlatem jemuž všechno, co nezvyšuje hrubý požitek, je zbytečností. Hledejte v literatuře z doby císařské ideálního nadšence. Není ho tam a nenalezli byste ho, kdybyste třeba cenu na něho vypsali. Nikde nepokouší se autor nadšeni národa svého zbudit pro určitý, vznešený, veliký eíl, nikde naděje, že šťastně to s národem jeho skončí. A rozhlédněte se dnes vůkol. Jak vypad to v německém světě? — táže se nevlídník — a odpovidá, že tak jako v osudné době císařské. Stálé ubývání porodů od r. 1876, stáles zmáhající odpor proti manželstvu, naproti tomu denně zmáhající se touha po radovánkách, jež nejsou ničím jiným než pustými orgiemi, touha po přepychu, jenž nezušlechťuje nýbrž změkčuje, to všechno dokladem je k tomu, že nynější mladá generace německá je zachvácena touže nemoci, jako mladý svět římský z periody cisařské. Aneb snad to je dokladem mužné síly, že dnes již emancipace ženy do té míry je pro- vedena, že neschází nám vlastně už nic jiného, než zformovati pro případ války sbor amazonek? Když žena obraci se ve směr, jenž přírodou vy- kázán byl od počátku mužům, což znamená to jiného, než že muž stal se zženštilým a žena že svou potencí nahraditi musí, aby byla za- chráněna v organisaci společenské rovnováha.
39 article
Všude u nás vládkyní je móda — nařiká zmíněný již Němec — a má pravdu. Všude působí toto všemocné stimulum v duševním životě ženy, a sice nejen pouze na kroj a na mrav, nýbrž i v literatuře a v umění. Kdo dnes na- vštěvuje hlavně dívadlo a koncerty ? V hlavníeh městech, kde zkáza jeví se nejdříve, zjištěno, že jsou to bezmála ze dvou třetin ženy. Na- mítlo by se, že ženě je divadlo náhradou za hospodu. Však, což domácnost, což děti, což pozornější úprava zevnějšku, jemnější konstituce atd. nejsou mnohem většími překážkami večer- ních vycházek, než mužova touha po sklenici piva? A přece v divadle tolik žen. A proč to? Poněvadž moderní autoři již vůbec neřeší pro- blemy o duševním životě mužově. Vše jen samá analysa srdce ženského.
40 article
Je pravda, že v širokých vrstvách lidu ubývá s rapidní rychlosti zdraví, síly a cnosti mužné a že blízký je již okamžik, kdy v tomto ohledu se »vznešeným« vrstvám vyrovnají. Je to patrno z té zimničné honby po všech mož- ných sportech. Zde působí ještě silou setrvač- nou touha po zdravé mužnosti i tapajíc ve tmách hledá ukojení v kopání míče, v různých dostizích a v podobných kratochvilích, které svou titěrností nemohou se přirovnati rytířským hrám, a pro svou surovost nemalou státi se zábavou vyžilých rokokových figurek našich. Co se mi plete neustále do textu slovo »naše«, »naši«, o »našich« atd. Vždyť všechno to, co jsem uvedl, týká se Němcův, vždyť tak mluví Němec o Němcích. Anebo snad ne ? Zde viděti jak jsme germanisováni a jak nedovedeme již ani sami rozeznati sebe od Němců. Nu a co domnívá se mravokárce, že by Němcům pomohlo? Snad bychom si tu jejich medicinu — toť se ví, že ve mnohem menší dávce — mohli také dáti v apatyce upravit? »Vychovejte hochy své na samostatné, pevné charaktery, jejichž největší ozdobou by bylo nadšení sdružené s neúprosným ovládáním sama sebe a nezdolnou silou vůle.s A nabude potom hodnoty opět prostý mužný čin, a odbyto bude směšné přeceňování krásného slova?
Němcův Němec