1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne Il. února 1904.
Praha
4
article
Na rnnní a odpol. listy
předpláčí sei
v Praze v administraci
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškeu
na mněsse
na čtvit Iota . . . . 7 K 50 h
ve Blislkách: a K 3o
Ba měsfo .
Pošton:
na měsíe . . . .
:kei
na čtvrt lela
s dvojí zlsilkos
a měsíe
na čivrti lota
Praha
5
title
Onešní číslo pro Prahu je o 10 stranách,
Praha
6
article
Nové sensační zprávy
z bojiště.
Nové sensační zprávy
z bojiště.
Z Tokia, 10. února. Včera sve-
dena byla u Čemulpa bitva,
jež trvala od 11. hodiny dopolední
do 3. hodiny odpolední. Japonei
učinili 2 ruské válečné lodi
k boji neschopnými: má se
za to, že jsou to lodi »Korejec-
a »Varjag«. »Korejee« proražen
ze spodu. Na »Varjagu« vy-
pukl oheň a loď stala se ne-
schopnou k boji. Čásť mužstva, vy-
sazená na břeh, zajata byla
Japonci. Japonské lodi byly jen
lehce poškozeny.
Z Londýna, 10. února. (Reuterova
kancelář.) Dle telegramu z Čifu
staly se k boji neschopnými obr-
něnci »Poltava«, »Cesarevič-
a křižák II. řádu »Bojarin«.
U břehu zakotvené lodi uzavíraji
vjezd nepřátelským lodím do pří-
stavu, ale současně tím překážejí
vlastním dělovým lodicím, obrněn-
cům a křižákům, jež musí do pří-
stavu, aby se zásobily uhlím.
Z Paříže, 10. února. Podrobnosti
o útoku na ruské křižáky »Varjag-
a »Korejee« před Čemulpem jsou
hrozné. Ruské mužstvo samo
zapálilo »Varjag«, aby se
nedostal do rukou Japon-
ců. »Korejec« se potopil,
mužstvo však bylo zajato.
Z Loudýna, 10. února (C.-B.) »Daily
Mail« sděluje z Tjencina: Jedna
japonská gardová divise, která
včera přistála na třech válečných
korábech u Mazampa, obsadila
tento přístav na jihovýchodním
pobřeží Koreje a severovýchodně
od něho ležící město Fuza n.
Korejec
Varjag
Japonec
Čemulp
Tokio
Londýn
Čif
Poltava
Paříž
Loudýn
Korea
Daily Maila
Reuterův kancelář
7
article
Z Vídně, 10. února. Z Varšavy se
sděluje: Pouličními plakáty vyhla-
šuje policejní ředitel z rozkazu
ministra vnitra, že se vykonáv
městě mobilisace na zkoušku, která
se týkati bude také dodávky po-
třebného koňstva, postrojů a po-
vozů k vojenské potřebě.
Z Loudýna, 10. ledna. (C.B.) Ve-
černí listy sdělují telegrafickyz
Tokia, že prý dvě dopravní lodi
ruského loďstva dobrovolnéhos
2000 muži na palubě Japonci byly
zajaty.
Z Říma, 10. února. (C. B.) Telegram
»Agenzie Stefani« z Londýna ze
dneška sděluje, že Japonci zajmuli
ruské lodě, jež do Nagasaki (Ja-
ponsko) ještě před válkou k oprave
byly poslány.
S. Z Petrohradu, 10. února. Ko-
luje zde nezaručená pověst.
že dva obrněnci a dva kři-
žáci japonští byly poto
peny, když se vracely do
Vejhajveje.
Z Petrohradu, 10. února. (C.-B.)
Car přišel odpoledne v admirálské
uniformě do námořnické kadetky
a oslovil chovance takto: Víte, že
předevčírem prohlášena nám válka,
že úskočný nepřítel přepadl v noci
naši pevnost a naše loďstvo beze
Japonec
Agenzie Stefan
Vídeň
Varšava
Loudýn
Tokio
Řím
Londýn
Nagasaki
Petrohrad
9
article
Rozložen
Vysvětlení: Pluky ruské.. u
japonskó.. n
Lodi ruské.... i
japonská. i
anglicke. ž e
10
article
vší vyzývavosti s naší strany. Nyní
potřebuje Rusko svého loďstva i
svého vojska. Přišel jsem vás dnes
navštívit a říci vám, že povyšuji
vás na důstojníky. Povyšuje
vás 34 měsíce před ustanovenou
lhůtou, jsem přesvědčen, že vyna-
snažíte se a doplníte své vědomosti
a budete sloužiti jako vaši pra-
dědově a dědové ku prospěchua
slávě drahé vlasti.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Rusko
11
article
Světový význam války rusko-japonské.
Světový význam války rusko-japonské.
V pondělí započala úskočným útokem ja
ponským na loďstvo ruské před Port-Arthurem
Port
Arthur
12
article
největší válka, jakou kdy evropský stát vedl
v Asii. Carským manifestem, uveřejněným ve
středu, uvádí se tato událost, jíž sice předehá-
zelo přerušení diplomatických styků, aniž by
vláda japonská Rusko byla uvědomila, že za-
hajuje válečné dějství, za důvod carského roz
kazu, aby se odpovědělo zbraněmi na vyzývavé
vystoupení japonské.
Z dálného Východu nyní dochůzeti budou
tedy jen vzrušující zprávy o krvavých událostech
na moři i na souši, jež udržovati budou vešker
vzdělané lidstvo v horečném napjeíi.
Asie
Rusko
dálný východ
13
article
A čn
klk e
eh
k ei
PORT ARTHU
k el
14
article
Cen
Cen
WEI HAS W
bysk
žLvr
16
article
ASAM
ASAM
Mrok
18
article
vojska a loďstva ruského a japonského.
Želozničnitate........
Sváže( Japonska telegrhinie).....
n projektovane
Ruslé pevnosti ..............
Hranvce.... n
Jenerální stáb ruský ........ o
Japonska talegr linie —.
„ japonskeu....
Území Ruskem obsazené
Japonsko
Rusko
19
title
Vojenski přístav ............. i
20
article
Již nyní předstihuje zájem veškeré veřej
nosti obvyklou míru účasti na dějích válečných
v dalekých, málo známých končinách. Na válku
rusko-japonskou pohlíží se jako na dějství, jež
jest s to dáti příštímu rozvoji lidstva nový směr
státi se počátkem nového období.
Dosud pokládalo se prvenství bílého ple-
mene v čele s Evropou za bezpečné, za
neochvějné. Evropské státy při všech svých zá-
mořských výpravách, ať v Asii, ať v Africe stály
proti soupeřům místním, mnohdy velice bojov-
ným, fanaticky do jienu smrti se vrhajícím, ale
postrádajícím jak pokročilě organisace tak do-
konalé, moderní výzbroje. Porážka a pád jejieh
byl proto předem neodvolatelně osudem spečetěn
Výsledek zápasů takových vzbuzoval nanejvýše
zvědavost, jak dlouho obrana odsouzených po-
trvá, že bude zlomena, o tom nebylo pochybnosti.
Zcela jiný ráz bude míti nynější rusko-
japonská válka, válka mezi velříší slovanskou
Evropa
Asie
Afrika
21
article
a nejmocnějším státem žlutého plemene. Japon
sko jest asijská velmoc, organisovaná evropsky,
vojsko i loďstvo jeho jest vycvičeno v moderním
způsobu boje a opatřeno dokonalými zbraněmi.
Válečné jeviště jest Japonsku mnohem bližší, než
hlavní sile Ruska, spočívající v Evropě. Rusko
může jen ze svého ovropského vojenského reser-
voiru posílati potřebné sily na bojiště na vzdále-
nest asi osm tisíc kilometrů po jediné drázesi
bířské. Japonsko se svými s4ce než čtyřiceti mil-
liony obyvatelů jest od Koreje, jež bude asi
hlavním jevištěm zápasů na souši, odděleno moř
Japonsko
Rusko
Evropa
Korea
22
article
VADIVOSTo
dak al
VADIVOSTo
dak al
iir - nilne
diira nenn
ng-PengI A PON S K
pan vnslng
uorsu. Si
26
title
JOKOHAMA
Jokohama
30
article
skou úžinou, jejíž šíře místy čítá pouze šes
hodin ve vzdušné čáře. Korea sama, počítaje o
řeky Jalu, od níž Rusové budou postupovati,
zaujímá prostoru asi o čtvrtinu menší než naše
soustátí, tvoříc poloostrov, jehož délka jest asi
dvojnásob větší než šířka. Mohou tedy Japone
kdekoliv v přístavech korejských s vojskem svým
přistáti. Za takových poměrů každá nehoda Rust
dá se mnohem nesnadněji a namnoze jen po
uplynutí delší doby napraviti, než nehoda Ja-
ponců.
Vedle územi korejského mohou Japonci
kdyby jim před Port-Arthurem válečné štěstí
přálo, ohrožovati důležité pro Rusy železničné
spojení mezi Charbinem a Port-Arthurem, a po-
dobně by mohli od Vladivostoku, dosud za-
mrzlého, ohrožovati druhou železniční odbočku
z Charbina přes Nikolsk, na Vladivostok jdoucí
Bude tedy asi proniknuti k Charbinu hlavním
cílem Japonců, kdyby se jim podařilo jedním
Rus
Japone
Japonec
Port
Arthur
Korea
Jal
Charbin
Vladivostok
31
article
v drobném prodejí:
raani čtlo o sobě . . . za 8h
odpolední
. . . nažh
Ve alislkách na venkově:
vdpolední.
. . . . . . . Sb
ranní čáile. . . . . .
Inserát
plati ze hotově rapřeě
Předplneení a imserty přijimá ndmini-
strace v Narianské ulici č. 3.
Taa nacházejí sa též redakee
tiskárna n ezpráice „Nácodnich Listá .
Eukopisy se novraecjl.
Nácodnich
Narianský ulice
32
article
z obou těchto směrů dodělati se vážnějších
úspěchů.
Jen takto by Japonci dosáhli hlavního
účelu, za nímž se pustili do války s Ruskem —
zatlačení Ruska z Mandžurska a z výhodného
postavení na moři. Úspěchy japonské, pouze na
územi korejské obmezené, nevynesly by jim více,
než co Rusové sami ochotně nabízeli, totiž nad-
vládu nad části Koreje.
Dle toho bude možno také oceňovati vý-
znam událostí válečných; pokud budou se ode-
hrávati na Koreji a v přístavech povede Japon-
sko i vítěznou válku marně; jen kdyby proniklo
vítězně jedním neb druhým směrem na Charbin,
ohrožovalo by nebezpečně postavení Ruska.
Avšak ve válce rusko-japonské není ani tak
zajímavým přímý výsledek dějů válečných mězi
oběma válčíeimi stranami, jako účinky jejich
na síly, dosud na bojišti nevystupující, ač-li sem
nemáme již zařaditi vydání přístavu vejhajvej-
ského Angličany — Japoncům. Nynější válka
rusko-japonská jest vlastně jen pokračováním
války čínsko-japonské z roku 1895. Tehdy uči-
něn byl Japonci první pokus, ovládnouti čínské
území, stanouti na pevnině asijské v končinách,
jejichž držení by bylo zmařilo snahy Ruska,
upevniti se na moři nezamrzajícím. Záměry jn-
ponské souhlasily tehdy jak s plány Anglie, tak
Spojených států severoamerických; Anglie v nich
viděla zmaření postupu svého asijského soupeře,
Amerika pak naději, že Japonsko razí vlastně
jí cestu. Tehdy trojspolkem Ruska, Franeiea
Německa donuceno bylo Japonsko spokojiti se
pouhým uznáním Koreje za samostatný stát —
do té doby Čína činila nárok na vrchní panství
— aniž by na pevnině asijské nějaké postavení
bylo ziskalo.
Japonec
Rus
Angličan
Rusko
Mandžursko
Korea
Charbin
Anglie
spojený stát
Amerika
Japonsko
Německo
Čína
33
article
Od té doby, tedy celých skorem devět let
připravovalo se Japonsko na nynější válku, a o
té doby také i Anglie i Spojené státy americké
průhledněji prozradily své vlastní záměry.
Anglie uzavřela s Japonskem smlouvu spoje-
neckou, Amerika pak válkou španělskou zmoc-
nila se ostrovů, jež ji přiblížily k uplatnění vlivu
ve věcech asijských. Také o zevropštění Japon-
ska mají Spojené státy největších zásluh, ač
ihned při prvním svém vystoupení v Japonsku
r. 1853 daly na jevo své hospodářské soupeření
v oněch končinách se státy evropskými. Dnes
koná proto Japonsko spíše služby předvoje obou
anglo-saských států v zápase o světovládu,a
kdyby se mu podařilo, zlomiti panství Ruska
v Mandžursku, postarají se nynější jeho pří-
znivci, Anglie i Spojené státy americké, aby
hospodářské zájmy jejich sebraly ovoce při-
činění japonského. Již dnes píše na př. „Novoje
Vremja“: Kdyby měly tyto státy vojska, jež do-
sud teprve počínají organisovati, zle by se da-
řilo nám Rusům i Evropě.
Prohlašuje-li tudíž Amerika a Anglie, že
chtěji zůstati „nestrannými“, nutno tomu roz-
uměti s timto obmezením.
Rus
Japonsko
Anglie
spojený stát
Amerika
Rusko
Mandžursko
Evropa
Novoj Vremja
34
article
Amerika ostatně se netají svými nároky na
dědictví po zastaralé Evropě. Dingleyovým cel-
ním tarifem vypuzuje Evropu hospodářsky z
Ameriky, válkou rusko-japonskou upravujesi
cestu k závodění hospodářskému v Asii. Tyto
dny jeden z amerických senátorů veřejné pro-
hlásil, že zahájen zápas Anglosasů s Rusy o pan-
ství Asie.
Touto politikou anglicko-americkou poru-
šuje se dosavadní jednota plemene bílého v zá-
pasech s plemenem žlutým, a válka rusko-
japonská pozbývá rázu souboje mezi těmito
dvěma státy a stává se předehrou změn a udá-
lostí, dosud sotva z daleka tušených.
V nynější válce ruský bohatýr nese sic
břímě zápasu se žlutým plemenem za Evropu
sám a sám, ale tato Evropa, pokud není angli-
ekou, nezbytně pociťuje, že válkou touto do-
hledně se přiblížil okamžik, kdy sázkou stane
se její vlastní hospodářská převaha v Číně a ve
veškeré ostatní Asii.
Válka rusko-japonská je tudíž zároveň prvním
velikým dějstvím, jež má dopomoci mladistvému
obru v severní Americe, aby se uvedl na vítěz-
Dingleyův
Rus
Amerika
Evropa
Asie
Čína
severní Amerika
35
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 10. února.
Jistý americký list přinesl těchto dnů illu
straci, jak vypadati bude Evropa v roce 2004
Není to myšlénka nová, naopak již hodně obno-
šená a Američané mají toho druhu celou již
literaturu, kterou jim tam založil Belamy, však
zajímavo je, že illustrator příštího věku, o němž
se zmiňujeme, byl vlastenec tak mizerný a An-
glosas tak lhostejuý, že když kreslil mapu pří-
štho století na Angličany vůbec zapomněla
Američany tak zredukoval, že to až ku pláči.
Ale také s Němci zatočil nemilosrdně. Ze sval-
natého vysoko vzrostlého Germána stal se prů-
během sta let pidimužík směšný a titěrný. Za
to ale Rus proměnil se v obra. Opanoval celou
Asii a většinu pevniny Evropy, ovšem že nucen
byl podrobiti se jisté metamorfose: stal se Slo-
vanem a jeho stát říši slovanskou.
V půl hodině na to, kdy dostala se mně do
rukou tato illustrace, přinesly noviny zprávu o ru-
ském neúspěchu poblíže Port Arthuru. Je pravda,
že Asiat se zachoval tak, jak se dalo od něho
očekávat, ale v tom právě vězí ruský hřich
ona slovanská bezstarostnost, která věřila v kor-
rektní jednání nepřítelovo a v jeho rytířskost.
Že průběhem třiceti let nedá se udělati z vy-
znavače náboženství Šinto Evropan, že z Ja-
ponce nedá se v době tak směšně krátké od-
straniti co na něj nanesl několikatisíciletý
asijský »mrav«, mohli Rusové přece věděti.
Dvě nejkrásnější válečné lodi značně po-
rouchány a třetí, neméně krásná, potopena. To
prozatím pro začátek dost. Že konec dopadne
pro Rusy výhodně, o tom nelze pochybovati,
věak není nezbytně třeba takovýchto episod, dá
Američan
Belama
Angličan
Němec
Germán
Rus
Arthur
Asiat
Evropan
Praha
Evropa
Asie
36
article
se zvítěziti také bez nich. Takovéto » maličkostie
zdržují velmoc v postupu k říši světové av
historii zůstávají zaznamenány jako nepěkné
příhody i kdyby jinak na celkový effekt ne-
měly vlivu.
Světová říše slovanská! Dovedete siji
představit? Já ne. Musila by to být očista
zvlášť přísná, jíž bychom musili se podrobit.
abychom do té své světové velikosti nepřinesli
plno smeti, bůh ví kde sebraného, jež by se
špatně vyjímalo na novopečené slávě nás slo-
vanských rytířů.
A což Němci? Kde by ti zůstali?
S těmi — a ku podivu, že Sibylly celého
světa se v tom shodují, dopadne to amutně.
Kdo s otevřenými zabijáky zachází, na rány
železnými kalamáři scházl.
Jsou filosofové, kteří se budoucností Němeu
velmi pilně zabývají a již kombinují velmi
duchaplně, jak dlouho to německé posvicení
vlastně trvati bude, však dospivají k úsudkům
velmi různým. Celkem sluší konstatovati, že
nejeden z nich velmi kurážně si zaprorokoval,
tak kurážně, že kdyby to udělal někdo z nás,
— dávno již by jako zrádce stál na národním
pranýři, třeba by sebe více sebou trhal a doka-
zoval, že nie jiného nechtěl říci, než pravdu ..
Viděli jste snad také již Ibsenovu »D-
vokou kachnu« a není vám tedy tajno, že dnes
nie není tak nebezpečno, jako podomkovati
s pravdou.
Těchto dnů byly vráceny stanovy soukro
mého detektivního ústavu »Pravda«. A proč ? Po-
něvadž prý jen zcela zvláštním doktorům smí
být povoleno ji předpisovat a to jen ve pra-
nepatrných douškách. Pěkně prý by vypadal
svět, kdyby dovoleno bylo kočujícím fušerům
prodávat ji na metry.
Ostalně není to ani příjemno. zabývat se
Musil
bůh
Němec
Sibylla
Ibsenův
37
article
tak choulostivým zbožím. Jeden z těch, jimž
dopřála příroda kůži hippopotama, napsal onehdy
do jedné německé revui článek o budoucnost
Němců.
Polekalo ho zejmena velice, že číslice plod
nosti u Němců v poslední době nápadně klesla
Tímto zjevem také starý Řím počal upadati
Všechny mužné ctnosti, jimíž klassičtí národové
ve svých počáteích slynuli, mizely, všude poci
ťován nedostatek iniciativy, všude jevila se nad-
vláda ženská. A přirozený následek toho bylo
klesání čislice porodů a tím také počtu obyva-
telstva.
Císařové římští dost se namáhali, aby novou
energii vzbudili ve shasínajících Římanech, leč
marné bylo v tomto směru všechno úsilí. Ř
mané čím dále tím více si libovali v bezženstv
a jestli se oženili, neučinili to z lásky, nýbrž
pro věno, nebo že uvésti chtěli do domu »vrchní
dozorkyni nad služkami«, ničím jiným jim totiž
žena nebyla ..
Comme chez nous.
A což Němci dnes? Německý autor pozo
ruje mezi svými totéž a proto jest smutná duše
jeho. Přísný pán naproti svému národu, aneb
skutečně se domnívá, že jen němečtí ženichové
se žení k vůli penězům? Ujišťuji jej, že se to
děje u národů jiných zrovna tak. Když my byli
mladí, co nám byl statek a mamon. Hezká
hodná musila býti naše vyvolená, po statku
jsme se nesháněli. Dnes ale každý devatenácti-
letý hošíček má zaznamenána ve svém notesu
děvčata podle toho, co která z nich má, neb
co dostane. Dle toho pak se »nápadníci« cho-
vají naproti kráskám.
A následek této honby za bohatou ne-
věstou: tam, kde ruce mdlobou duševní klesly.
nezpůsobilé k další práci, ihned dostavila se
zbabělost a mysl otrocká
Němec
Říman
Řím
38
article
Dalším symptomem národního úpadku jes
nedostatek ideálů, onen veskrze materialistický
názor světový, jenž vše měří pouze zlatem
jemuž všechno, co nezvyšuje hrubý požitek, je
zbytečností. Hledejte v literatuře z doby císařské
ideálního nadšence. Není ho tam a nenalezli
byste ho, kdybyste třeba cenu na něho vypsali.
Nikde nepokouší se autor nadšeni národa svého
zbudit pro určitý, vznešený, veliký eíl, nikde
naděje, že šťastně to s národem jeho skončí.
A rozhlédněte se dnes vůkol. Jak vypad
to v německém světě? — táže se nevlídník —
a odpovidá, že tak jako v osudné době císařské.
Stálé ubývání porodů od r. 1876, stáles
zmáhající odpor proti manželstvu, naproti tomu
denně zmáhající se touha po radovánkách, jež
nejsou ničím jiným než pustými orgiemi, touha
po přepychu, jenž nezušlechťuje nýbrž změkčuje,
to všechno dokladem je k tomu, že nynější
mladá generace německá je zachvácena touže
nemoci, jako mladý svět římský z periody
cisařské.
Aneb snad to je dokladem mužné síly, že
dnes již emancipace ženy do té míry je pro-
vedena, že neschází nám vlastně už nic jiného,
než zformovati pro případ války sbor amazonek?
Když žena obraci se ve směr, jenž přírodou vy-
kázán byl od počátku mužům, což znamená to
jiného, než že muž stal se zženštilým a žena
že svou potencí nahraditi musí, aby byla za-
chráněna v organisaci společenské rovnováha.
39
article
Všude u nás vládkyní je móda — nařiká
zmíněný již Němec — a má pravdu. Všude
působí toto všemocné stimulum v duševním životě
ženy, a sice nejen pouze na kroj a na mrav,
nýbrž i v literatuře a v umění. Kdo dnes na-
vštěvuje hlavně dívadlo a koncerty ? V hlavníeh
městech, kde zkáza jeví se nejdříve, zjištěno,
že jsou to bezmála ze dvou třetin ženy. Na-
mítlo by se, že ženě je divadlo náhradou za
hospodu. Však, což domácnost, což děti, což
pozornější úprava zevnějšku, jemnější konstituce
atd. nejsou mnohem většími překážkami večer-
ních vycházek, než mužova touha po sklenici
piva? A přece v divadle tolik žen. A proč to?
Poněvadž moderní autoři již vůbec neřeší pro-
blemy o duševním životě mužově. Vše jen samá
analysa srdce ženského.
40
article
Je pravda, že v širokých vrstvách lidu
ubývá s rapidní rychlosti zdraví, síly a cnosti
mužné a že blízký je již okamžik, kdy v tomto
ohledu se »vznešeným« vrstvám vyrovnají. Je
to patrno z té zimničné honby po všech mož-
ných sportech. Zde působí ještě silou setrvač-
nou touha po zdravé mužnosti i tapajíc ve
tmách hledá ukojení v kopání míče, v různých
dostizích a v podobných kratochvilích, které
svou titěrností nemohou se přirovnati rytířským
hrám, a pro svou surovost nemalou státi se
zábavou vyžilých rokokových figurek našich.
Co se mi plete neustále do textu slovo
»naše«, »naši«, o »našich« atd. Vždyť všechno
to, co jsem uvedl, týká se Němcův, vždyť tak
mluví Němec o Němcích. Anebo snad ne ? Zde
viděti jak jsme germanisováni a jak nedovedeme
již ani sami rozeznati sebe od Němců.
Nu a co domnívá se mravokárce, že by
Němcům pomohlo? Snad bychom si tu jejich
medicinu — toť se ví, že ve mnohem menší
dávce — mohli také dáti v apatyce upravit?
»Vychovejte hochy své na samostatné,
pevné charaktery, jejichž největší ozdobou by
bylo nadšení sdružené s neúprosným ovládáním
sama sebe a nezdolnou silou vůle.s
A nabude potom hodnoty opět prostý
mužný čin, a odbyto bude směšné přeceňování
krásného slova?
Němcův
Němec