ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 17729c20-660c-11dc-af9b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 104, place 82, org 3, work 8
1 masthead
Stronn 2.
2 masthead
duhNARODNÍ LISTY.
3 masthead
11. dubna 1901
4 masthead
Číslo 99
5 article
prý vláda svým časem také asi dá popud. Za- jímavo při tom jest však to, že kníže nepo kládá již za vhodné úplné administrativní roz- dělení Čech, poněvadž by takové rozdělení bylc na újmu menšin — nejen české, nýbrž i ně- mecké a Němci přece se nebudou chtíti zříci veškerých svých práv v Praze. Rozhraničení národnostní musilo by se provésti dle mínění kn. Fürstenberga tak, aby jazyková práva vel- kých většin obou národních kmenň v zemi byla úplně zabezpečena a při tom aby se menšinám ukládaly co nejmenší oběti. O úplně uzavřa- ném německém území v Čechách nenítu pro zat! m už ani řeči. V Praze, 10. dubna. (Poláci h ledaj ztracené styky.) Všeobecný útok, podni- kaný nyní v Haliči na polské kolo, na němž se žádá nejostřejši opposice proti Körbrově vládě. přiměl i mlčelivý »Czas« k obrannému, článku, v němž se doznává, že polská delegace ostrou opposici dělati nemůže a všechno vybízení pol- ského kola k opposici jest jen dráždění Čechů, Němců, slády atd. »Dráždění však nemůže býti taktikou — pravi »Czase — nýbrž jen dětin- ským prostředkem, jehož se nemůže chápati Jaková korporace, jako polské kolo. Kolo má potřebu jiné věci: nalézti opět ztracené styky s ostalní sněmovnou, což za klidu a trpělivosti jest velmí lehko. Až ty budou opět nalezeny, pominou samy sebou všeliké do- mnénky, jakoby kdokoli chtěl a tim méně mohl zigporovati« polské kolo.« Uznává tedy i hlavní orgán polského kola, že politika »volné ruky- nevedla k těm cílům, jichž se tvůrcové oné po litiky nadáli.
Němec Fürstenberg Polák Čecho Čechy Praha Halič
6 article
Ze Záhřeba, 8. dubna. (Hr. Ladis l a Pejačevič +.) Zesnulý dne 7. t. m. bývalý bán chorvatský, hrabě Ladislav Pejačevič, ná- ležel k oněm politikům chorvatským, kteří vše možně podporovali co nejužší splynutí Chor- valska s Uhrami a byli tedy odpůrci chor- vatské samosprávy. Hrabě Pejačevič narodil se r. 1824 v Šoproni, vyštudoval práva a slouži několik let v úřadech chorvatských. V polovině let čtyřicátých odešel do soukromi, cestoval delší dohu po Evropě a Americe a vrátil se domů teprve po usmíření vzpoury uherské.
Pejačevič Záhřeb Hradec Uhry Šoproň Evropa Amerika
7 article
V lelech šedesátých vstoupil na dráhu politickou jako člen sněmu chorvatského, kde se nelajil svým maďaronským smýšlením, tak že byl u stáloprávní opposice nenáviděn snad, ješlě více, než pověstný bán bar. Rauch. Když se r. 1880 Mažuranič musil vzdáti úřadu bán- ského, postaven v čelo vlády chorvatské hr. P- jačevič jako oddaný vykonavatel rozkazů, při- cházejících z Pešti. Do doby jeho úřadování (od r. 1880 do 1883) spadá osudné země- třesení v listopadu 1880, jímž starý Záhřeb vzal za své. V té věci získal si hr. Pejačevič značně zásluhy o Záhřeb, neboť mu vymohl nezůročitelnou půjčku jednoho millionu zl. z státních prostředků a uviděl opět znenáhlý rozkvět města. Druhou důležitou udalostí z doby jeho správy jest zrušení bývalé Vo- jenské hranice, jež r. 1881 přidělena z částí k Chorvatsku, z částí k Uhrám. Úmy- slným zaváděním maďarštiny do Chorvatsk způsobil si však předčasně pád. Tím, že dal s úřadhích budov odstraniti dosavadní chor vatské štíty a nahradil je chorvatsko-maďar- skými, způsobil ohromnou bouři v celé zemi která trvala celé měsíce a měla za následek. že hr. Pejačevič musil odstoupiti z úřadu bán- ského, do Záhřeba poslán generál Ramber jako vládní komisař a ústava v celém Chor- vatsku na čas zrušena. Od té doby žil hr. P- jačevič opět v soukromi na svém statku Našici kde i zemřel. Jediný syn jeho hr. Theodor Pejačevič jest velkým županem verečské stolice.
Rauch Mažuranič ský Pejačevič Ramber Pešť Záhřeb Chorvatsko Uhry úřad bánský
8 article
V Praze, 9. dubna. (Pro Slo viniee se nesmějí zřizovati škol y.) Vídeň- ský »Der Süden« sděluje, že tyto dni přišla do terstského místodržitelství deputace slovinské obce Rozarje a podala prosbu za zřízení slo- vinské školy v obci. Deputace přednésla platné důvody, že školy jest v obci nevyhnutelně třeba. Pánové, s nimiž deputace jednala, nutnos školy také uznali. Ale přes to oznámili depu- taci, že asi její kroky budou marny, poně- vadž jest ustanoveno, že se v Istrii nesm za jeden rok založiti více než tři školy. Tento případ jest tím podivuhodnější, že deputace oznámila, že obec má již pohotově 10.000 K na stavbu školní budovy. Ale v Istrii jest tedy ustanovení, že se více než tři školy ročně zříditi nesmějl, nové školy zřídí se pak nejprve pro obce vlaské a Slovinci, i když na- bízejí hotové peníze na stavbu školní budovy. školy přece nedostanou. Je v tom týž prineip, jejž na severu říše provádějí ve slovanskýeh zemích Němci. Jako jim jest nová česká neb polská škola porušením německé kulturní državy tak jest na jihu nová škola slovinská neb chor vatská porušením kulturní državy vlaské. A § 19. základních zákonů státních je dosud platným článkem ústavyl
Němec Praha Vídeň Istria
9 article Politické zprávy zahraničné,
Politické zprávy zahraničné, V Praze, 10. dubna. Generál pobočník P. S. Vannovský Generál Vannovský, nový ruský ministi osvěty, narodil se r. 1822. Odbyv kadelní školu v Moskvě, vstoupil r. 1840 do vojenské služby Zúčastnil se krymské války a byl vyznamenán řádem sv. Vladimíra 4. st. s meči. R. 1857 bylo mu svěřeno ředitelství nově zřízené dů- stojnické školy. R. 1861 byl povýšen na gen. majora a brzy na to stal se ředitelem Pavlovského kadetního sboru, jímž byl do r. 1868. Tehdejší ministerstvo osvěty zakládalo podle vzoru zá- padního klassická gymnasia. Vojenské minister stvo bylo pro realné vzdělání. Gen. Vannovský byl pozván k účasti ve zvláštním komitétě. měvším za účel reorganisaci vojenského školství. Byl jedním z nejhorlivějších členů tohoto komi- tétu a zastavatelem zásady, že vychování mlá- deže má míti směr ryze vlastenecký a že jí má býti vštěpován cit povinnosti. R. 1868 byl povýšen na gen. poručíka jmenován divisionářem. Ve válce rusko-turecké byl nejprvé velitelem 12. armádního sboru, s nímž přepravil se u Zimnice za Dunaj. Na bojišti svěřeno mu náčelnictví štábu ruščuckého voje a zde se stal nejbližším a bezprostředním pomocníkem cara Alexandra III, jenž lehdy jako carevič následník byl velitelem ruščuckého voje. Byl ve všech bitvách ruščuckého voje dobyl si vyznamenání svatojirského kříže 3. st. Koncem války byl velitelem voje severního. R. 1878 jmanován gen. pobočníkem.
Vannovský svatý . Vladimíra Praha Moskva Dunaj
10 article
R. 1881 stal se správcem ministerstv vojenství a r. 1882 skutečným ministrem. V úřadě tom zůstal až do r. 1898. Získal si velkých zásluh o zdokonalení organisace ruské armády, o výcvik mužstva i poddůstojnictva, za ného zvýšeny důstojnické platy i žold mužstva, vystaveny pevnosti na západní hranici a kasárny dělostřelectvo vyzbrojeno rychlopalnými děly, pěchota malokaliberkami, uspíšena mobilisace, zaveden bezdýmný prach. Nebylo odvětví vo- jenské správy, které by za Vannovského nebylo zlepšeno. Také vojenské školství, zdokonaleno Vojenská gymnasia přetvořena v kadetní školy. mediko-chirurgická akademie ve vojensko-lékař skou, zřízena vojenská vzduchoplavba a elektro- technická škola, otevřen kurs východních jazyků pro důstojníky. Slovem, předsevzato množství reform za tím účelem, aby ruská armáda opa- třena byla vojínstvem tělesné silným a vycho- vaným v duchu národním a vlasteneckém. R. 1898 stal se členem státní rady a r. 1899 vznesen naň důležitý úkol, prostudovati přičiny a okolnosti studentských nepokojů, které tehdy vznikly. Jako znalee toho duševného kvašení, které ovládá ruské studentstvo, jako přitel studenistva, jenž už tehdy radil k mírnému zacházen i s vinníky, jako osvědčený ruský národovee jako znalec školství i energieký reformátor by carem Mikulášem II. povolán k řízení důležitého úřadu ministra osvěty.
Mikuláš II
11 article
M. I. Čertkov. Generál jízdy Michail Ivanovič Čerikov. právě jmenovaný generál-gubernátorem varšav- ským, narodil se r. 1829. K vojenské karjéře připravil se ve sboru carských pážat. R. 1805 zúčastnil se obrany baltického pobřeží proli anglo-francouzskému lodstvu. Byl vyznamenán řádem sv. Anny 3. st. a jmenován křídelným pobočníkem. Potom byl komandován do války s horaly kavkazskými, kde se vícekrát skvěle vyznamenal a dobyl si několika řádů. R. 1861 opustil službu vojenskou a vstoupil do služby administrativné jako gubernátor voro- nežský. Na to byl gubernátorem volynským pomocníkem gubernátora vilenského, kovenského grodenského a minského generál-gubernátora. R. 1868 jmenován »vojskovým nakazným atamanem vojska donského« a povýšen na gene- rála-poručíka. Za šest let svého atamanství pro- ved mnohá zlepšení kozáckého vojska, tak i kozáckého hospodářství. Za poslední ruskotturecké války doprováze cara Alexandra II. do Kyšiněva a ha bojiště kde byl členem caršké drůžiny. R. 1877 jme- nován dočasným geherál gubernátorem kýjev- ským, podolským a volynským a spolu velitelem kyjevského vojenského okrahu. R. 1881 stal se členem státní rady, r. 1883 generálem jízdy. Později upadl jaksi v zapomenutí. Prot nynější jeho jmenování budí sensaci. nte eA. K. Puzyrevský.
I Čertkov Čerikov svatý . Anna K Puzyrevský
12 article
Generál pěchoty a náčelník štábu varšav ského vojenského okruhu, Alexandr Kazimirovič Puzyrevský, nyní pomocník nového varšavského generál-gubernátora, narodil se roku 1815. Vo- jenskou službu začal u jízdného dělostřelectva. Za rusko-turecké války byl náčelníkem štábu předvoje Gurkova, s nímž prodělal celou kam- paň. Generál Gurko měl v něm jednoho ze svých nejčinnějších pomocníků. Vyznamenán byl svatojirským křížem 4. st. a povýšen na plu- kovníka. Brzy po válce vyšla jeho cenná dila »Vzpomínky důstojníka generálního štábu na válku v r. 1877—78 v evropském Turecku« »Gurkova voje zimní přechod přes Balkány«a řada vojenských statí v rozličných sbornicích časopisech. Rok 1884 stal se professorem na Nikolajevské akademii generálního štábu, jimž byl šest let. Současně byl ředitelem kaneeláře ministerstva vojenství. Kromě toho přednášel panujícímu caru, tehdy careviči následníku, bi- storii vojenství. V té době uveřejnil své práce »Před desíti lety, válka 1877—78«, »Polsko ruská válka r. 1831«, »Rozvoj stálých pravidelných armád a stav vojenského umění za Ludvíka XIv a Petra- Velikého«, »Dějiny vojenského umění ve středním věku«, »Dějiny vojenského umění za třicetileté války«. Od roku 1890 byl náčelníkem štábu varšavského vojenského okruhu a horlivým spolupracovníkem Gurkovým, Šuvalova a knížete Imeretinského.
Kazimirovič Puzyrevský Gurkův Gurko XIv Petro Šuvalov Imeretinský Turecko Balkán Polsko
13 article
Některé spisy Puzyrevského přeloženy jsou do jazyka francouzského, polského a něme ckého. Tonlonské slavnosti. Vyslání námořnické deputace ruské do Villefranche, aby pozdravila předsedu republiky francouzské Loubeta, způsobilo ve Franeii ra- dostný ohlas. Také ti, kteří tvrdí, že Rusko odvoláním loďstva z Toulonu před příjezdem loďstva italského chtělo dáti na jevo svou ne- libost a své obavy, že by mohlo sbližení franko- vlaské znamenati spíše přiblížení Francie k troj spolku nežli naopak přivábení Ilalie k dvoj spolku, vidí v nynějším kroku Ruska úmysl. osvědčiti národu a státu francouzskému. že proti nim není v Rusku horkosti. Ostatně uvažujíce již i dnes na místě úvodním o politiee Ruska a jejích projevech v poslední době, ne- chceme zde speciálně šířiti se o ní a při- hlédneme jen k některým ještě momentům včerejšího dne slavnostního. Loubet, kdekoliv mluví, klade důraz na republikánskou myšlenku státní a ohlasem k slovům jeho všechen ohnivý lid jihu také pro ni demonstruje. Pozoruhodný projev učinil Loubet též k dělnickém syndikátu v Nízze. Pravilť mimo jiné »Přeju si, aby naše republikánské heslo »svo- boda, rovnost, bratrstvi« četlo se nikoli jen na zdech, nýbrž aby vštípilo se i ve všechna srdce a všechen mrav.« Vzpomenuv, že jako maire podporoval vždy dělnické syndikáty a že jim vykazoval podpory z obecní pokladny, Loubet rozmarné dodal: »Dovolí-li mně osud, opásám se někdy opět šerpou starostenskou.« Dnes ráno odjel Loubet z Nizzy do Viilefranche, kdež vstoupí na loď, aby odplul na návštěvu Toulonu, kdež setká se i s vévodou Janovským a s lod- stvem italským. Z Villefranche doprovázeli jei
Ruska Loubet Janovský Toulon Francie Rusko Nizza Manche
14 article
bude ještě hřmění děl ruských, aby za kratičko na to pozdravila jej děla obrněnců vlaských. Zaznamenati sluší ještě hlasy důležitěj- ších listů o schůzkách ve Villefranch a v Touloně. Tisk římský konstatuje, že lod- stvo italské bylo v Touloně úřady a obyvatel- stvem srdečně přijato, odpírá ale myšlence, že by to bylo zárodkem k příští allianci franko- vlaské. Ministerská »Tribuna« vzpomíná jen. jak srdečně sympatie osvědčili Franeouzí Itali při úmrtí Verdiově, poukazuje i k solidaritě fran- couzských a vlaských, dříve až na nůž zne přátelených dělníků za poslední stávky, v Mar- seille. Karrakteristieké jest, že také valikánský »0 sservatore Romano« těší se z holdu, vzdaného Loubetovi na jihu. Papežská stolice — praví list — sdilela s Francií vždy radost i ža lost, kdežto liberální Italie spekulovala prý na úplnou zkázu Francie. »S tampas uveřejňuje rozmluvu s bývalým ilalským ministerským před- sedou Rudjnem, jenž své doby první po pádu Crispiově dal podnět k sblížení Italie s Francií. Rudini pravil však, že dnes ani již Francouzové sami neočekávají o toulonských slavností konkret- nich výsledků. Obnovu trojspolku pokládá Rudini za samo sebou srozumitelnou.
Franeouzet Itat Rudin Francouz Mar Francie
15 article
»Mattino« líči nadšeně sympatie, Italům v Toulonu osvědčované a praví, že stará my- šlénka latinského příbuzenství kmenového znoyu ožila; všechna nedorozumění stonula prý v rejdě toulonské. Ovšem ale oddává se jen smíru ten, kdo věří v allianci mezi. Italil a Francií. V pravdě ale mezi oběma státy nastává obdob míru, přátelství a dobrých stykův ob chodní c h. »Matlino« vyzývá ale k rychlému sesilen italského lodstva, neboť jen tak může prý přá- telství Italie jeviti se cenným. Poslanee Arbib poslal listu »Capitoles depeši, v níž praví: »Politické kruhy toulonské nelají se svým, sklamáním pro odjezd ru- ského loďstva; doufalyť, že budou moci prověsti franko-rusko-italskou sbratřovací komedii.« Ten prožívá prý zvláštní sen při očích otevřených, kdož věři, že toulonské slavnosti budou počát- kem nějakého spolku franko-italského. »Slavnosti ty jsou,« dokládá Arbíb, »jen důkazem, že válka franko-italská, před níž dlouho byly obavy, nyní stala se skorem nemožností.« Jak vidno, nedochází nadšení Francouzův na straně italské někdy ani dostatečné miry zdvo- řilosti, »Neue Freie Presse« dává si sdělovat v berlinské depeši, že v tamních kruzích roz- hodujících nic o tom nevědí, že chce Za- nardelli navrhnouti změnu smlouvy trojspolkově. naopak prý v rozmluvě s Bülowem podal uji- štění o věrnosti Ilalie k trojspolku. »Voss. Ztg.« píše, že Německo těšl se dnes přý ze sblížení Italie s Francii právě tek, jako se své doby téšílo ze sblíženií se Rakousk sRuskem. Věř, kdo chceš! Mnoho věřicíeh ale aši nebude.
Mattin Italos Arbib Francouzův Bülow Voss Rakousk sRusk Toulon Francie Německo Neue Frei Presse
16 title
Dozvuk k afféře Děroulědově.
Děroulědův
18 article
»La petiloGironde« hveřejňuje tento te- legram páně Déroulédův, kterým protestuje proti článku p. Edvarda Sylvaina, nedávno v témže listě uveřejněnému: »Nikdy a za žádné příležitost nebyl jsem ve spojení s royalisty. Nikdy jsem nebral podilu na žád- ném spiknutí a nikdy jsem sni m nevyjednával. Oni mne mohli překvapiti v mých záměrech a je křížiti; já jsem jieh však jim nesvěřil. Z toho, že byli proti mně, nenásleduje, že jsem já kdy s nimi souhlasil anebo jen s nimi vyjednával. Republika ple- biscitní, pro niž jsem vždy bojoval, bojují bojovati budu, jest pravý opak dědičné mon- archie.
Déroulédův Sylvain Le Monde
19 article
Osmý mezinárodní sjezd proti pijáctví ve Vídni od 9.—14. dubna r. 190l. (Od zvláštního našeho referenta.) Ve Vídni, 9. dubna 1901. Na mezinárodní sjezd proti alkoholismu ve Vídni šli jsme se zvláštními pocity. V hlavním a sídelním městě toho soustátí, které doposud v otázce alkoho- lismu nejméně vykonalo, má se vystoupiti proli pijáctví, v soustátí, kde polepšují se finance říšské zemské z průmyslu lihového, tam má se v těchto dnech brojiti nejen proti pijáctví, nýbrž i proti piii lihovin všeho druhu vůbec. A vše to má se díti pod aegidou vlády, která včera v parlamentě ústředním a v parlamenlech zemských chtěla postaviti na nohy všechny finance v Rakousku daněmi z lihu a lihovin. Očekávání nás nezklamalo. Již první den vidno že vláda chce něco jiného a většina členů kongressu také něco jiného. Z Němec, Švýcarska a zemí skan dinávských dostavili se na sjezd tempereneláři, kteř nechtějí vůbec připustiti alkohol k požívání a vláda rakouská je pro požívání alkohotu, ovšem — aby se neřeklo — v mírných dávkách. Nedivíme se vládě naší. Pochodila by pěkně u našich lihovarníků pivovarníků, kdyby chtěla hráti roli temperencláře. Však jednání své měla si rozvážiti předem, dnes přišli jí cizozemští hostě čísti levity o alkoholismu zejtra, nebude-li opatrnou, přijdou s kázáním o ta- báku, který je v Rakousku výnosným monopolem pozejtří přijdou s rozhovory a námitkami o požívání kávy, čaje atd. Již v dnešním zahajovacím sezení vystoupil proti mírnému pití dr. Meynert z Drážďan, jehož řeč zvlášte u lékařů vyvolala bouři.
Němec doktor Meynert Vídeň Rakousko Švýcarsko Drážďany
20 article
Odpoledne při zahájení vlastní práce sjezdov opět dva přívrženci přírodního léčení dali se do těch kdo jako lékaři mírný požitek alkoholu dovolujía pánové nedali si ubrousek před ústa. Marně snaži se prof. Gruber jako předsedající odkázati řečníky na jiný bod programu a marně se snažil prof. Fore z Chigny uvésti nesprávně, nevědecké vývody při rodních lékařů na pravou míru. U většiny ze shro- mážděných nenalezl víry a četné i časté Oho! bylo mu odvetou. V posluchačstvu a mezi účastníky sjezdu je mnoho dam, které vytrvale tleskají přírodnímu lékařství a jeho zastancům, z lékařských řečníko odměňují potieskem jen řečníky dobře mluvící řečníky — hezké. I jednoho z Čechů, jenž mluvil francouzsky pěkně a plynně, a jehož plavé vlasy a rusý vou imponovaly, dámy zasypaly pochvalou a voláním »bravo !e Přikročme však k stručnému nárysu zahajova- cího aktu a k prvnímu sezení sjezďovému, které jednalo o »lékařských výzkumech na poli alkoho- lismu.« Do vídeňského spolku hudebníků, sálu zlaten oplývajícího, dostavil se dnes, 9. dubna, o 10. ho- dině dopolední rakouský premierministr, pozdravi hosty shromážděné na vyvýšené předsednické estradě načež hned ujal se slova předseda stálé komise pro alkoholistické sjezdy, Francouz, ředitel dr. Legrain
profesor Gruber Fore Čecho Francouz doktor Legrain
21 article
Řečník mluvil německy, vlastně četl svou německy napsanou řeč. Vlnivý přednes zápolil s tvrdostí ně mecké vědecké řeči. Vítal všecky účastníky a děkova jim, že se postavili do boje proti alkoholu. Meziná rodní kongressy proli pijáctví jsou znamenité a dá vají příležitost změřiti vždy v intervalech meži jed- notlivými kongressy, jak ve kterých zemích boj proti nepříteli lidstva pokročil. Jsou již dobyty mnoh země a nových třeba ještě dobýti. Na kongressech po znávají se bojovníci, kteří bojují za jednu myšlenku a mohou potom, posíleni a srozumění i vyzbrojeni zkušenostmi svými i cizími, tím úspěšněji na poli válečném postupovati. Při boji proti alkoholismuje všude potřebí, aby do této záležitosti mluvila i vláda Officiclní válka proti pijáctví je korunována vělším výsledky než-li vystupuje li proti alkoholismu jedno- tlivec nebo některé spolky. Mluvčí předpovídá potí- rání alkoholu v rakouském soustátí velkou bu- doucnost, poněvadž vláda se postavila dnes v po- předí snahy po potlačení pijáctví. Tak dělo se i v vlasti řečníkově, Francii, kde do r. 1895 vláda ne- činně přihlížela k úsilí jednotlivců a jednotlivých korporací. Do té doby věc se nehýbala, nevedla k cíli, ale od tohoto roku vykazuje boj proti alkoho- lismu ve Francii mnohý uražený milník. Podobně děje se dnes i v Rusku a díti se bude i v jiných evropských zemích. Při alkoholismu je potřebí po- znání nemoci, potom abstinence a hlavně láská k tomu, kdo má býti zhojen. Boj musí býti zanesen i do rodin, v nichž matka i otec musí vychovávati své děti v dobrém poučení o pití lihovin. V Ra- kousku půjde věc také ku předu za pomoci vlády a za pomoci rodiny; vždyť dnes má Rakousko osm millionů abstinentů. Číslo toto zdá se však býti přehnaným.
Francie Rusko Rakousko
22 article
Pan dr. Legrain dává voliti předsednictvo osmého mezinárodního sjezdu proti alkoholismu. Čestným předsedou zvolen ministr vyučování dr. Hartel, čestnými místopředsedkyněmi Mis Gray (z Londýna), paní Otilie Hofmannov (z Brém) a paní bar. Langenauová (z Vídně) čestnými místopředsedy celá řada vyníkajících mužt vědou i postavením, z nichž uvádíme sekčního chefa Kusého, hr. Skarzynského (z Petrohradu) dra. Ridgea (z Londýna), Dalholfa (z Kodaně) atd. Předsedou sjezdu zvolen professor hygieny n vídeňské universitě dvorní rada dr. Max Gruble místopředsedou dr. Daum, advokát a předseda anti- alkoholického spolku ve Vídni, generálními sekretář žvolení dr. Wlassack a dr. Fröhlich, vládní rada dr. Svetlin, pokladníkem a sekretářem sekci dr. Blocher (z Basileje), šlábní lékař dr. T öplý (z Vídně), Pöch (z Berjína), bar. Pirquet (z Vídně a dr. Turnwald taktéž z Vídně.
doktor Legrain Hartel Gray Hofmannov Kusý Gruble Daum Wlassack Fröhlich Svetlin Blocher Turnwald Londýn Brémy Vídeň Petrohrad Kodaň Basilej Langenauová Skarzynský Ridgea Dalholfa Pö Pirquet
23 article
Ministr vyučování dr. Hartel děkoval jmenem všech zvolených. Ministr vyučování byl postaven v čelo sjezdu antialkoholického, poněvadž je jeho povinností, starati se o duševní pokrok lidu v Ra- kousku, a pokroku se dosáhne, bude-li lid píti méně lihovin. Vzpomněl také ministr, že již v roce 1878 a 1879 dva lékaři rakouští vystoupili první s my- šlenkou, aby se bojovalo proti nemírnému pilí. Velkých zásluh o tuto záležitost vydobyl si záhy ze- snulý rakouský konsul dr. Proskowetz. Dále zmiňuje se řečník o různých zákonech, směřujících k potlačení alkoholismu v Halici a jiných zemích rakouských. Že řádi ukrutně pijactví mezi lidem, j vidno ze statistíky choromyslných a zločinců, které vykazují ukrutná procenta postížených. V blázincíeh rakouských i mimo ně nalezá se 50% šílených z pi jáctví a u 60% zločinců dokázán také alkoholismus Čísla ta mluví smutnou řečí a nabádají k myšlenkám i volají přímo po zasažení v boj proti pijanství. Osmý mezinárodní sjezd proti alkoholismu budiž po- krokem v boji tom Potom promluvil napřed francouzsky a na kone německy ministerský předseda baron Körber. Umí velice pěkně francouzsky a uvítal pěknými slovy v této řeči všecky účastníky sjezdu, cizí i domácí V německém doslovu řekl, že dříve průměrně lidé později umírali nežli dnes a vedle jiných okolnost mají dnes na stále kratší a kratší průměrný věk lidstva zajísté velký vliv lihoviny. Alkohol nezmizí ze života člověka, ve veselých chvílích bude vždycky plniti číše, ale nutno postaviti se proti alkcholu jako stálému domácímu hostu, poněvadž věda dokázala že je to host zlý a že niči celé generace. Boj proti pijáctví nalezne vždy v rakouské vládě — »upřímné přátely«.
Hartel doktor Proskowetz Körber Ra
24 article
Kralickou formální řečí, kterou se všem účast- nikům sjezdovým zamlonval, uvítal kongrevsisty světíci biskup vídeňský dr. Schneider; po něm mluvil přísedící zemského výboru dolnorakouského poslanec pan Steiner, jenž présentoval se účinnou řeči, ve které pravil, že ve svém referátu u zem- ského výboru poznal účinky alkoholu a proto stav se sám do řad bojovníků proti pijáctví a slibuje, že zemský výbor dolnorakouský v tom ohledu bude podporovali všecky snahy všech dobrých lidí. Za ví- deňské městské zastupitelstvo promluvil p. dr. Neu- maver, vicepurkmistr. Neřekl nic jiného, nežli obvyklé konvencionální fráse hostitele k hostům. Dr. Daum, místopředseda sjezdu promluvil o přípravách sjezdových. Sjezd byl umožněn pod- porou centrální vlády a všech téměř zemských vlád rozuměj zemských výborů cislajtanských; poslední sjex v Paříži r. 1899 nezanechal po sobě žádného jmění Mezi činitely, které způsobily sjezd, jmenuje některé muže. Zvlášté prof. dra. Maxe Grubera. V zemíeh cislajtanských zřízeny byly zvláštní zemské komitéty z nichž nejpracovitějším objevil se zemský komité království českého. Dři. Presl, Matiegka Velemínský sestavili z došlého materiálu velice pozoruhodné práce, které budou kongressu před- loženy. Členů má sjezd dodnes 1100. Delegáty k němu vyslaly Uhry. Dánsko, Francie, Nizozemí. Norsko, Rusko, Švédsko, Švýcary, český zemský výbor ředitele dra. Hraše z Dobřan, zdravotního koncipislu dra. Matiegku, ředitele pracovny do- nucovací Závodského; město Král. Vinohrady dra. Erazíma Vlasáka. Mimo tyto delegáty víděl jsme na kongressu z Čech pana docenta dra.
doktor Schneider Steiner Neu Daum Gruber Presl Matiegka Velemínský Hraše Matiegka Král Vlasák Čo Paříž Uhry Dánsko Francie Nizozemí Norsko Rusko Švédsko Dobřany Švýcary
25 article
Haškovce, dra. Šimsu, dra. Presla a dra. Wolfa. Polom mluvili zástupcové Ruska, Francie, Švédska, Svýcar atd. Ruský zástupce mluvil takřk politickou řeč. Řekl; že studoval v Rakousku gym- nasium a že proto umi dobře německy, kterýmžto jazykem se také kongressu představil, a že není po- litikem. Dr. Belowski chválil »svého« monarchu jehož snem je dlouhý, věčný mír. Rusko s Ra kouskem mělo a má často nedorozumění, která se, díky dovedným rukám politiků a diplomatů na obou stranách vždycky srovnají. Na poli kultury, kam ná- leží i boj proti alkoholismu, jistě a vždycky se sejdou oba státy v míru a lásce, na tom poli sejdou se také vždycky všecky národy mnoho jazyčného Rakouska. Snad po těchlo dobách přijdou i doby pravého všeevropského, neozbrojeného míru, neboť i ve vál- kách a různicích mezinárodních hraje často roli horká krev, která podporována je velice alkoholem Od roku 1895 pečuje i Rusko o pijanství a staví se protí němu. Může se též již pochlubiti pěknými vý sledky. Čím více se stát stará o sociální poměry svého obyvatelstva, tím více mízí politické rozpory Politika budí nesvornost, sociální práce — svornost Velkou řeč slavnostní měl při zahájení sjezdu p. dr. Meinert z Drážďan. Neřekl však nic no- vého. Že přílišné pití alkoholu škodí, ví u vzděla- ných národů už každé malé dítě, a nemusil to slavnostní řečník v různých variacích opakovati.
Šimsa Presl Wolf doktor Belowski Meinert Polom Rusko Francie Švédsko Rakousko Drážďany
26 article
Zároveň mohl si uspořiti velký svůj a nerozmyšlený útok na lékaře. Volal »po čistém prádle« a hlasem hromovým prohlásil všecky lékaře za hlavní odpůrce hnutí protialkoholického. Jen nepatrňoučká část lé- kařů je prý proti alkobolu. Lékař dovoli svým klientům píti večer 5—6 piv a tito si ještě nějaké to pivo povolí sami i stanou se za čas pravými pijany. Hospodské toto povídání nepřipustili dále přítomní lékaři a voláním Abzůg! Konec! přinutil řečníka k nedobrovolné pause a k řádnému jochla zení. Brzo potom své výklady, které vynikály dojista prázdnotou, skončil k všeobecné spokojenosti shro- mážděných. Následující řečník, ředitel blázince a professo v Chigny ve Švýcarsku dr. Forel, sám a bstinent zastal se s celou vervou lékařů, načež počal svě čistě vědecké výklady. Při alkoholismu největší role náležejí návyku a vychování. Alkoholismus činí spousty v celých rodinách, v celých generacích v celých národech. Mluvčí vykládá své theorie o dě- uičnosti a končí řeč, jejížto obsah se nehodí pro širší veřejnost, za všeobecného potlesku. Po jeho řeči a několika málo formalitách konči se zahájení sjezdu, jež trvalo od 10 hod. dopol. do 1 hod. s poledne. O početí práce vlastní v sekcích. které nastalo o 3. hod. odpol. v přednáškovém sál
doktor Forel
27 article
dvorní c. k. společnosti lékařské ve Vídni a kde v úvodní své řeči pokáral předseda sjezdu prof. dr. J. M. Gruber útočná slova slavnostního řečnika z dopoledne, povíme něco příště. Budeme referovati krátce jen o zajímavějších věcech a budeme hlediti vystihnouti náladu celého sjezdu. Z Vídně, 10. dubna. (C.-B.) Na počátku dnešní schůze prohlásil dr. Melnert z Drážďan, že ne- chtěl svými včerejšími slovy nikoho uraziti; prosí všechny za odpuštění. (Všeobecná hlučná pochvala.) Na to přednášel professor Kassowitz o ná- sledcích alkoholismu v dětském věku.
profesor doktor Gruber Melnert Vídeň Drážďany
28 article Živelní pohromy na venkově.
Živelní pohromy na venkově. Teprve nyní docházejí zprávy o škodách dalších, které kruta vichřice a krupobití v úterý mezi 3. at 4. hodinou odpolední na různých stranách nasí vlasti býly způsobily. Průběh celého neblabého zjeva přírodního byl síce krátký, ale tak hrůzný, že lidé nepamatujítak vzrušujících úkazů světelných ve mrač- nech se měnících. Mračna vísela nízko nad zemí a sestavena byla z vrstev bílých, černých, nejníže pak zelených, blesky v mračnech se křížující dovr- šily strašidelnou tajuplnost přírodního zjevu. Prnih, kterým se bouře od Prahy k severovýchodu nesla, jest několik mil široký, rychlost pak, kterým přeléti ničící orkán krajiny českobrodské, kolínské, týnecké, pardubické, královéměstecké, chlumecké a další se- verní svahy, jest neobyčejná; jestiť rozdit časový mezi jednotlivými krajinami několik minut. Města a vesnice v pruhu tomto utrpěly veliké škody roztr- háním střech, převrácením menších budov, chlévů, kůlen. V Kolíně i Českém Brodě střechy plechové sbaleny větrem, doškové i s krytbou rozhäzeny. Na stavbách měst a míst Poděbrad, Králové Městce, Peček, Poříčan, Plaňan rovněž četné vichřicí učiněny škody. Voda ve hlavním řečiští labském, již od 7. dubna z břehů vystoupivší, nabyla hlavně v toku od Kolina k Poděbradům a Nymburka povodňové výše; tučná ornice z pozemků okolních valila se vlnamí labskými a pomrvila labská luka k úrodě travné, kterou však obyčejně v červnu úplně zničí nová záplava. Z Křince u Nymburka se nám píše: Le- tošní april navštívíl náš kraj dne 9. dubna živelní pohromou, jaké sotva kdo i z nejstarších pamatuje.
Prnihlava Praha Kolín Český Brod Poděbrady Městec Pečky Poříčany Plaňany Nymburk Křinec
29 article
Byl to skutečný »kritický den«, jejž Falb na 9. dubna ohlásil. Po třetí hodině odpolední začal se obzor chmuřiti a brzy stoupaly vzhůru zlověstné mraky, z nichž se silně blýskalo. Asi za půl hodiny zveul se prudký vítr, jenž brzy vzrostl v ohromnou vi- chřici, a přihnal těžké mraky, jež vychrlily spously vod. V domech bylo šero jako k večeru, vichr lom- coval okny, dveřmi, hučel v komínech a všech sku- linách; vyhlédl-li jsi okny ven, viděl jsi jedinou špinavě žlutavou plochu, spousty to chrilcí se vody a krup. Blesky mihaly a křížily se nepřetržitě, ale rachot hromu nijak nevyníkal, splývaje úplně s šu- mem lijáku, hukotem krup a burácením vichru. Spousty, způsobené přívalem, jsou veliké. Ohromné stromy leží vyvráceny na zemi, u domů byly po- rouchány střechy, komíny, dvéře, vytlučena okna, ano někde rozvaleny i zdi a pobořeny stropy. V Křinci padl živlům v oběť i lidský život. Starsi dělník vržen byl takovou silou vichřicí na strom, že si roztříštil záhlaví a zůstal okamžitě mrtev. Hospa- dáři, kteří před někólika dny zasili, musejí síli nyní znovu. V našem kraji zuřila bouře nejhůře mezi Nym- burkem až za Křinec. V Jíkvi vnikly v níže položené části vesnice spousty vody do domků a stouply tam během přívalu přes půl metru vysoko. Řeka Mrlina je značně vyslouplá a pole místy ještě dnes úplně zaplavena. Z Pořičan u Čes. Brodu. O půl čtvrlé hod. odpolední strhla se zde strašná bouře, provázená ohromným rachotem hromu s hrůzným krupobitím; takový byl obrovský příval vody se všech poli, že všechno, co jest zaseto, na něco málo bylo zničeno.
Blesk Křinec Mrlina Pořičany Čes . Brod
30 article
Škoda jest náramná a tím citelnější po takovém mi- zerném roku, jaký byl loni! Nejen cesty jsou velmi poškozeny, ale i hnojiva sebrána a na jiná pole na- nesena i se spoustou nánosu! Kdo v širěm poli byl, může mnoho povídat a staři lidé něco podobného zde nepamatují. Zo Žhor u Poříčan se nám píše: Na tento úterek budeme zde i v okolí vždy smutně vzpomínat. Dopolední vedro, tou dobou nezvyklé, nevěštilo nie dobrého; odpoledne vystupovala děsná mračna, která srazivše se začala chrtiti na nás strašné spousty ledu a vody, které zničily během půl hodiny veškeré ozimy, žita, pšenice, řepky a jeteliny a ne- jen to i půdu odplavily, celou řadu tažného dobytka poškodily a i dále lid v polích pracující tak stloukly. že není nikoho bez vážných poranění. Kde krupobti stihlo zajíce nebo koroptve, tam též posledně vy- dechli. — Žasetá jař je tak stlučena a odplavena, že jsme v nejistotě, zdali nebudeme musit seti po- znovu. Po špatném roku bude snad následovat rok ješťě horší. Ze Smiřic píše se nám: V úterý dne 9. dubna po 4. hod. odpolední strhla se nad krajinou zdejeí hrozná vichřice s lijavcem. Nejvíce utrpěl císařský dvůr Zdaraz, v němž bylo mnoho oken roztříštěno, vrata vyvrácena, dvě velké kůlny na obilí úplne byly sbořeny i s pilíři. Třeti kůlna byla značně po- škozena. V cukrovaru sřítil se visutý most a několik menších komínů bylo zvráceno. V okolí mnoho stromů bylo vichřicí vyvráceno.
Smiřice zo Žhor u Poříčany
31 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Alkohol — a nikotin! Osmý mezi- národní sjezd proti alkoholismu, těchto dnů ve Vídni zasedající, zavdává ofíieiálnímu tisku opětně podnět k oné náladě básni vě, onomu druhu »sličného šílenství«, ve kteréž se páší spanilé články, oslavující všechny udá- losti, při nichž slavná vláda aneb její čelnl členové — v tomto případě dr. Körber a dr. Hartel v representační akci přicházejí. Malo- stranský »Abendblatt« v takovém případě nikdy neopomíjí napíti se z domácí »hippokréne« v hymnickém článku na příslušné »zlatem pštrosím puchem lemované pány« sepsaném, zaleskne se obyčejně čtyřverší, kteréž má vyni- kající vlastnost, že — spíš upozorní ono vysoko postavené oko, pro něž jest určeno. Tentokráte zvolil »Prager Abendblatt« šestiverší velmi přítrefně. Pojednávaje v c. k. erárních superla- tivech o řeči ministra vyučování, kterouž sjezd zahájen, básní — »0 sprostotě, do niž hluboko propadá bláhovec vínem spoutaný, neboť víno podobá se dešti, kterýž v blátě sám se blátem stává« atd. Hle na sjezdu proti alkoholismu ve
Körber doktor Hartel Malo Abendblatt Prager Vídeň
32 article
Vídni nejsou shromáždění žádní alkoholikové, kteří by hněvu propadali následkem nemírného piti; předsedající pan ministr vítal je z části jako úplně abstinenty, z části jako přátely střídmosti, kteři z moudré vlastnosti »sofrosyněs zvané, více snesou než povahy slabší. A přece skončila veřejná zahajovací schůze předčasně pro ohromný skandál, při němž právě slovo »gemeinheit« více než jednou padlo. Řeč saského delegáta dra. Meinerta, který posvítil řádně na orgie alkoholismu, slaveně v buršá- ekých spolcích, byla v pravém slova smyslu ukřičena vzdor zajímavým údajům z lekařských kruhů německých, zvláště drážďanských a před- seda řádný i čestný, min. šl. Hartel ujali se kárného slova proti dru. Meinertovi, kterýz po- ukázal na buršácké spolky jako na skutečná zřídla a původy alkoholismu v německé t. zv. intelli- gentní a lepší společnosti, Nejzajímavějším mo- mentem zahájení sjezdu byla ovšem řeč mini- stra vyučování dra. Hartla, zvláště některými svými podrobnostmi. Sdělení, že se v Německu propije čtyřnásobný obnos tamního vojenského rozpočtu jest sice poučné, že však obyvatelstvo Rakouska propije každoročně dvojnásobný vo-
Meinert Hartel Hartl Vídeň Německo Rakousko