2
masthead
duhNARODNÍ LISTY.
3
masthead
11. dubna 1901
5
article
prý vláda svým časem také asi dá popud. Za-
jímavo při tom jest však to, že kníže nepo
kládá již za vhodné úplné administrativní roz-
dělení Čech, poněvadž by takové rozdělení bylc
na újmu menšin — nejen české, nýbrž i ně-
mecké a Němci přece se nebudou chtíti zříci
veškerých svých práv v Praze. Rozhraničení
národnostní musilo by se provésti dle mínění
kn. Fürstenberga tak, aby jazyková práva vel-
kých většin obou národních kmenň v zemi byla
úplně zabezpečena a při tom aby se menšinám
ukládaly co nejmenší oběti. O úplně uzavřa-
ném německém území v Čechách nenítu
pro zat! m už ani řeči.
V Praze, 10. dubna. (Poláci h ledaj
ztracené styky.) Všeobecný útok, podni-
kaný nyní v Haliči na polské kolo, na němž se
žádá nejostřejši opposice proti Körbrově vládě.
přiměl i mlčelivý »Czas« k obrannému, článku,
v němž se doznává, že polská delegace ostrou
opposici dělati nemůže a všechno vybízení pol-
ského kola k opposici jest jen dráždění Čechů,
Němců, slády atd. »Dráždění však nemůže býti
taktikou — pravi »Czase — nýbrž jen dětin-
ským prostředkem, jehož se nemůže chápati
Jaková korporace, jako polské kolo. Kolo má
potřebu jiné věci: nalézti opět ztracené
styky s ostalní sněmovnou, což za
klidu a trpělivosti jest velmí lehko. Až ty budou
opět nalezeny, pominou samy sebou všeliké do-
mnénky, jakoby kdokoli chtěl a tim méně mohl
zigporovati« polské kolo.« Uznává tedy i hlavní
orgán polského kola, že politika »volné ruky-
nevedla k těm cílům, jichž se tvůrcové oné po
litiky nadáli.
Němec
Fürstenberg
Polák
Čecho
Čechy
Praha
Halič
6
article
Ze Záhřeba, 8. dubna. (Hr. Ladis l a
Pejačevič +.) Zesnulý dne 7. t. m. bývalý
bán chorvatský, hrabě Ladislav Pejačevič, ná-
ležel k oněm politikům chorvatským, kteří vše
možně podporovali co nejužší splynutí Chor-
valska s Uhrami a byli tedy odpůrci chor-
vatské samosprávy. Hrabě Pejačevič narodil se
r. 1824 v Šoproni, vyštudoval práva a slouži
několik let v úřadech chorvatských. V polovině
let čtyřicátých odešel do soukromi, cestoval
delší dohu po Evropě a Americe a vrátil se
domů teprve po usmíření vzpoury uherské.
Pejačevič
Záhřeb
Hradec
Uhry
Šoproň
Evropa
Amerika
7
article
V lelech šedesátých vstoupil na dráhu politickou
jako člen sněmu chorvatského, kde se nelajil
svým maďaronským smýšlením, tak že byl
u stáloprávní opposice nenáviděn snad, ješlě
více, než pověstný bán bar. Rauch. Když se
r. 1880 Mažuranič musil vzdáti úřadu bán-
ského, postaven v čelo vlády chorvatské hr. P-
jačevič jako oddaný vykonavatel rozkazů, při-
cházejících z Pešti. Do doby jeho úřadování
(od r. 1880 do 1883) spadá osudné země-
třesení v listopadu 1880, jímž starý Záhřeb
vzal za své. V té věci získal si hr. Pejačevič
značně zásluhy o Záhřeb, neboť mu vymohl
nezůročitelnou půjčku jednoho millionu zl. z
státních prostředků a uviděl opět znenáhlý
rozkvět města. Druhou důležitou udalostí z doby
jeho správy jest zrušení bývalé Vo-
jenské hranice, jež r. 1881 přidělena
z částí k Chorvatsku, z částí k Uhrám. Úmy-
slným zaváděním maďarštiny do Chorvatsk
způsobil si však předčasně pád. Tím, že dal
s úřadhích budov odstraniti dosavadní chor
vatské štíty a nahradil je chorvatsko-maďar-
skými, způsobil ohromnou bouři v celé zemi
která trvala celé měsíce a měla za následek.
že hr. Pejačevič musil odstoupiti z úřadu bán-
ského, do Záhřeba poslán generál Ramber
jako vládní komisař a ústava v celém Chor-
vatsku na čas zrušena. Od té doby žil hr. P-
jačevič opět v soukromi na svém statku Našici
kde i zemřel. Jediný syn jeho hr. Theodor
Pejačevič jest velkým županem verečské
stolice.
Rauch
Mažuranič
ský
Pejačevič
Ramber
Pešť
Záhřeb
Chorvatsko
Uhry
úřad bánský
8
article
V Praze, 9. dubna. (Pro Slo viniee
se nesmějí zřizovati škol y.) Vídeň-
ský »Der Süden« sděluje, že tyto dni přišla do
terstského místodržitelství deputace slovinské
obce Rozarje a podala prosbu za zřízení slo-
vinské školy v obci. Deputace přednésla platné
důvody, že školy jest v obci nevyhnutelně třeba.
Pánové, s nimiž deputace jednala, nutnos
školy také uznali. Ale přes to oznámili depu-
taci, že asi její kroky budou marny, poně-
vadž jest ustanoveno, že se v Istrii nesm
za jeden rok založiti více než tři školy.
Tento případ jest tím podivuhodnější, že
deputace oznámila, že obec má již pohotově
10.000 K na stavbu školní budovy. Ale v Istrii
jest tedy ustanovení, že se více než tři školy
ročně zříditi nesmějl, nové školy zřídí se pak
nejprve pro obce vlaské a Slovinci, i když na-
bízejí hotové peníze na stavbu školní budovy.
školy přece nedostanou. Je v tom týž prineip,
jejž na severu říše provádějí ve slovanskýeh
zemích Němci. Jako jim jest nová česká neb
polská škola porušením německé kulturní državy
tak jest na jihu nová škola slovinská neb chor
vatská porušením kulturní državy vlaské. A § 19.
základních zákonů státních je dosud platným
článkem ústavyl
Němec
Praha
Vídeň
Istria
9
article
Politické zprávy zahraničné,
Politické zprávy zahraničné,
V Praze, 10. dubna.
Generál pobočník P. S. Vannovský
Generál Vannovský, nový ruský ministi
osvěty, narodil se r. 1822. Odbyv kadelní školu
v Moskvě, vstoupil r. 1840 do vojenské služby
Zúčastnil se krymské války a byl vyznamenán
řádem sv. Vladimíra 4. st. s meči. R. 1857
bylo mu svěřeno ředitelství nově zřízené dů-
stojnické školy. R. 1861 byl povýšen na gen.
majora a brzy na to stal se ředitelem Pavlovského
kadetního sboru, jímž byl do r. 1868. Tehdejší
ministerstvo osvěty zakládalo podle vzoru zá-
padního klassická gymnasia. Vojenské minister
stvo bylo pro realné vzdělání. Gen. Vannovský
byl pozván k účasti ve zvláštním komitétě.
měvším za účel reorganisaci vojenského školství.
Byl jedním z nejhorlivějších členů tohoto komi-
tétu a zastavatelem zásady, že vychování mlá-
deže má míti směr ryze vlastenecký a že jí má
býti vštěpován cit povinnosti.
R. 1868 byl povýšen na gen. poručíka
jmenován divisionářem. Ve válce rusko-turecké
byl nejprvé velitelem 12. armádního sboru,
s nímž přepravil se u Zimnice za Dunaj. Na
bojišti svěřeno mu náčelnictví štábu ruščuckého
voje a zde se stal nejbližším a bezprostředním
pomocníkem cara Alexandra III, jenž lehdy
jako carevič následník byl velitelem ruščuckého
voje. Byl ve všech bitvách ruščuckého voje
dobyl si vyznamenání svatojirského kříže 3. st.
Koncem války byl velitelem voje severního.
R. 1878 jmanován gen. pobočníkem.
Vannovský
svatý . Vladimíra
Praha
Moskva
Dunaj
10
article
R. 1881 stal se správcem ministerstv
vojenství a r. 1882 skutečným ministrem.
V úřadě tom zůstal až do r. 1898. Získal si
velkých zásluh o zdokonalení organisace ruské
armády, o výcvik mužstva i poddůstojnictva, za
ného zvýšeny důstojnické platy i žold mužstva,
vystaveny pevnosti na západní hranici a kasárny
dělostřelectvo vyzbrojeno rychlopalnými děly,
pěchota malokaliberkami, uspíšena mobilisace,
zaveden bezdýmný prach. Nebylo odvětví vo-
jenské správy, které by za Vannovského nebylo
zlepšeno. Také vojenské školství, zdokonaleno
Vojenská gymnasia přetvořena v kadetní školy.
mediko-chirurgická akademie ve vojensko-lékař
skou, zřízena vojenská vzduchoplavba a elektro-
technická škola, otevřen kurs východních jazyků
pro důstojníky. Slovem, předsevzato množství
reform za tím účelem, aby ruská armáda opa-
třena byla vojínstvem tělesné silným a vycho-
vaným v duchu národním a vlasteneckém.
R. 1898 stal se členem státní rady a
r. 1899 vznesen naň důležitý úkol,
prostudovati přičiny a okolnosti
studentských nepokojů, které
tehdy vznikly.
Jako znalee toho duševného kvašení, které
ovládá ruské studentstvo, jako přitel studenistva,
jenž už tehdy radil k mírnému zacházen
i s vinníky, jako osvědčený ruský národovee
jako znalec školství i energieký reformátor by
carem Mikulášem II. povolán k řízení důležitého
úřadu ministra osvěty.
Mikuláš II
11
article
M. I. Čertkov.
Generál jízdy Michail Ivanovič Čerikov.
právě jmenovaný generál-gubernátorem varšav-
ským, narodil se r. 1829. K vojenské karjéře
připravil se ve sboru carských pážat. R. 1805
zúčastnil se obrany baltického pobřeží proli
anglo-francouzskému lodstvu. Byl vyznamenán
řádem sv. Anny 3. st. a jmenován křídelným
pobočníkem. Potom byl komandován do války
s horaly kavkazskými, kde se vícekrát skvěle
vyznamenal a dobyl si několika řádů.
R. 1861 opustil službu vojenskou a vstoupil
do služby administrativné jako gubernátor voro-
nežský. Na to byl gubernátorem volynským
pomocníkem gubernátora vilenského, kovenského
grodenského a minského generál-gubernátora.
R. 1868 jmenován »vojskovým nakazným
atamanem vojska donského« a povýšen na gene-
rála-poručíka. Za šest let svého atamanství pro-
ved mnohá zlepšení kozáckého vojska, tak
i kozáckého hospodářství.
Za poslední ruskotturecké války doprováze
cara Alexandra II. do Kyšiněva a ha bojiště
kde byl členem caršké drůžiny. R. 1877 jme-
nován dočasným geherál gubernátorem kýjev-
ským, podolským a volynským a spolu velitelem
kyjevského vojenského okrahu. R. 1881 stal se
členem státní rady, r. 1883 generálem jízdy.
Později upadl jaksi v zapomenutí. Prot
nynější jeho jmenování budí sensaci.
nte
eA. K. Puzyrevský.
I Čertkov
Čerikov
svatý . Anna
K Puzyrevský
12
article
Generál pěchoty a náčelník štábu varšav
ského vojenského okruhu, Alexandr Kazimirovič
Puzyrevský, nyní pomocník nového varšavského
generál-gubernátora, narodil se roku 1815. Vo-
jenskou službu začal u jízdného dělostřelectva.
Za rusko-turecké války byl náčelníkem štábu
předvoje Gurkova, s nímž prodělal celou kam-
paň. Generál Gurko měl v něm jednoho ze
svých nejčinnějších pomocníků. Vyznamenán byl
svatojirským křížem 4. st. a povýšen na plu-
kovníka. Brzy po válce vyšla jeho cenná dila
»Vzpomínky důstojníka generálního štábu na
válku v r. 1877—78 v evropském Turecku«
»Gurkova voje zimní přechod přes Balkány«a
řada vojenských statí v rozličných sbornicích
časopisech. Rok 1884 stal se professorem na
Nikolajevské akademii generálního štábu, jimž
byl šest let. Současně byl ředitelem kaneeláře
ministerstva vojenství. Kromě toho přednášel
panujícímu caru, tehdy careviči následníku, bi-
storii vojenství. V té době uveřejnil své práce
»Před desíti lety, válka 1877—78«, »Polsko
ruská válka r. 1831«, »Rozvoj stálých pravidelných
armád a stav vojenského umění za Ludvíka XIv
a Petra- Velikého«, »Dějiny vojenského umění
ve středním věku«, »Dějiny vojenského umění za
třicetileté války«. Od roku 1890 byl náčelníkem
štábu varšavského vojenského okruhu a horlivým
spolupracovníkem Gurkovým, Šuvalova a knížete
Imeretinského.
Kazimirovič Puzyrevský
Gurkův
Gurko
XIv
Petro
Šuvalov
Imeretinský
Turecko
Balkán
Polsko
13
article
Některé spisy Puzyrevského přeloženy jsou
do jazyka francouzského, polského a něme
ckého.
Tonlonské slavnosti.
Vyslání námořnické deputace ruské do
Villefranche, aby pozdravila předsedu republiky
francouzské Loubeta, způsobilo ve Franeii ra-
dostný ohlas. Také ti, kteří tvrdí, že Rusko
odvoláním loďstva z Toulonu před příjezdem
loďstva italského chtělo dáti na jevo svou ne-
libost a své obavy, že by mohlo sbližení franko-
vlaské znamenati spíše přiblížení Francie k troj
spolku nežli naopak přivábení Ilalie k dvoj
spolku, vidí v nynějším kroku Ruska úmysl.
osvědčiti národu a státu francouzskému.
že proti nim není v Rusku horkosti. Ostatně
uvažujíce již i dnes na místě úvodním o politiee
Ruska a jejích projevech v poslední době, ne-
chceme zde speciálně šířiti se o ní a při-
hlédneme jen k některým ještě momentům
včerejšího dne slavnostního. Loubet, kdekoliv
mluví, klade důraz na republikánskou myšlenku
státní a ohlasem k slovům jeho všechen ohnivý
lid jihu také pro ni demonstruje. Pozoruhodný
projev učinil Loubet též k dělnickém
syndikátu v Nízze. Pravilť mimo jiné
»Přeju si, aby naše republikánské heslo »svo-
boda, rovnost, bratrstvi« četlo se nikoli jen na
zdech, nýbrž aby vštípilo se i ve všechna srdce
a všechen mrav.« Vzpomenuv, že jako maire
podporoval vždy dělnické syndikáty a že jim
vykazoval podpory z obecní pokladny, Loubet
rozmarné dodal: »Dovolí-li mně osud, opásám
se někdy opět šerpou starostenskou.« Dnes ráno
odjel Loubet z Nizzy do Viilefranche, kdež
vstoupí na loď, aby odplul na návštěvu Toulonu,
kdež setká se i s vévodou Janovským a s lod-
stvem italským. Z Villefranche doprovázeli jei
Ruska
Loubet
Janovský
Toulon
Francie
Rusko
Nizza
Manche
14
article
bude ještě hřmění děl ruských, aby za kratičko
na to pozdravila jej děla obrněnců vlaských.
Zaznamenati sluší ještě hlasy důležitěj-
ších listů o schůzkách ve Villefranch
a v Touloně. Tisk římský konstatuje, že lod-
stvo italské bylo v Touloně úřady a obyvatel-
stvem srdečně přijato, odpírá ale myšlence, že
by to bylo zárodkem k příští allianci franko-
vlaské.
Ministerská »Tribuna« vzpomíná jen.
jak srdečně sympatie osvědčili Franeouzí Itali
při úmrtí Verdiově, poukazuje i k solidaritě fran-
couzských a vlaských, dříve až na nůž zne
přátelených dělníků za poslední stávky, v Mar-
seille. Karrakteristieké jest, že také valikánský
»0 sservatore Romano« těší se z holdu,
vzdaného Loubetovi na jihu. Papežská stolice —
praví list — sdilela s Francií vždy radost i ža
lost, kdežto liberální Italie spekulovala prý na
úplnou zkázu Francie. »S tampas uveřejňuje
rozmluvu s bývalým ilalským ministerským před-
sedou Rudjnem, jenž své doby první po pádu
Crispiově dal podnět k sblížení Italie s Francií.
Rudini pravil však, že dnes ani již
Francouzové sami neočekávají o
toulonských slavností konkret-
nich výsledků. Obnovu trojspolku pokládá
Rudini za samo sebou srozumitelnou.
Franeouzet Itat
Rudin
Francouz
Mar
Francie
15
article
»Mattino« líči nadšeně sympatie, Italům
v Toulonu osvědčované a praví, že stará my-
šlénka latinského příbuzenství kmenového znoyu
ožila; všechna nedorozumění stonula prý v rejdě
toulonské. Ovšem ale oddává se jen smíru ten,
kdo věří v allianci mezi. Italil a Francií.
V pravdě ale mezi oběma státy nastává obdob
míru, přátelství a dobrých stykův ob
chodní c h.
»Matlino« vyzývá ale k rychlému sesilen
italského lodstva, neboť jen tak může prý přá-
telství Italie jeviti se cenným.
Poslanee Arbib poslal listu »Capitoles
depeši, v níž praví: »Politické kruhy toulonské
nelají se svým, sklamáním pro odjezd ru-
ského loďstva; doufalyť, že budou moci prověsti
franko-rusko-italskou sbratřovací komedii.« Ten
prožívá prý zvláštní sen při očích otevřených,
kdož věři, že toulonské slavnosti budou počát-
kem nějakého spolku franko-italského.
»Slavnosti ty jsou,« dokládá Arbíb, »jen
důkazem, že válka franko-italská, před níž dlouho
byly obavy, nyní stala se skorem nemožností.«
Jak vidno, nedochází nadšení Francouzův na
straně italské někdy ani dostatečné miry zdvo-
řilosti,
»Neue Freie Presse« dává si sdělovat
v berlinské depeši, že v tamních kruzích roz-
hodujících nic o tom nevědí, že chce Za-
nardelli navrhnouti změnu smlouvy trojspolkově.
naopak prý v rozmluvě s Bülowem podal uji-
štění o věrnosti Ilalie k trojspolku.
»Voss. Ztg.« píše, že Německo těšl se
dnes přý ze sblížení Italie s Francii právě tek,
jako se své doby téšílo ze sblíženií se Rakousk
sRuskem. Věř, kdo chceš! Mnoho věřicíeh
ale aši nebude.
Mattin
Italos
Arbib
Francouzův
Bülow
Voss
Rakousk sRusk
Toulon
Francie
Německo
Neue Frei Presse
16
title
Dozvuk k afféře Děroulědově.
Děroulědův
18
article
»La petiloGironde« hveřejňuje tento te-
legram páně Déroulédův, kterým protestuje proti
článku p. Edvarda Sylvaina, nedávno v témže
listě uveřejněnému:
»Nikdy a za žádné příležitost
nebyl jsem ve spojení s royalisty.
Nikdy jsem nebral podilu na žád-
ném spiknutí a nikdy jsem sni m
nevyjednával. Oni mne mohli překvapiti
v mých záměrech a je křížiti; já jsem jieh
však jim nesvěřil. Z toho, že byli proti mně,
nenásleduje, že jsem já kdy s nimi souhlasil
anebo jen s nimi vyjednával. Republika ple-
biscitní, pro niž jsem vždy bojoval, bojují
bojovati budu, jest pravý opak dědičné mon-
archie.
Déroulédův
Sylvain
Le Monde
19
article
Osmý mezinárodní sjezd proti
pijáctví ve Vídni od 9.—14. dubna
r. 190l.
(Od zvláštního našeho referenta.)
Ve Vídni, 9. dubna 1901.
Na mezinárodní sjezd proti alkoholismu ve Vídni
šli jsme se zvláštními pocity. V hlavním a sídelním
městě toho soustátí, které doposud v otázce alkoho-
lismu nejméně vykonalo, má se vystoupiti proli
pijáctví, v soustátí, kde polepšují se finance říšské
zemské z průmyslu lihového, tam má se v těchto
dnech brojiti nejen proti pijáctví, nýbrž i proti piii
lihovin všeho druhu vůbec. A vše to má se díti pod
aegidou vlády, která včera v parlamentě ústředním
a v parlamenlech zemských chtěla postaviti na nohy
všechny finance v Rakousku daněmi z lihu a lihovin.
Očekávání nás nezklamalo. Již první den vidno
že vláda chce něco jiného a většina členů kongressu
také něco jiného. Z Němec, Švýcarska a zemí skan
dinávských dostavili se na sjezd tempereneláři, kteř
nechtějí vůbec připustiti alkohol k požívání a vláda
rakouská je pro požívání alkohotu, ovšem — aby se
neřeklo — v mírných dávkách. Nedivíme se vládě
naší. Pochodila by pěkně u našich lihovarníků
pivovarníků, kdyby chtěla hráti roli temperencláře.
Však jednání své měla si rozvážiti předem, dnes
přišli jí cizozemští hostě čísti levity o alkoholismu
zejtra, nebude-li opatrnou, přijdou s kázáním o ta-
báku, který je v Rakousku výnosným monopolem
pozejtří přijdou s rozhovory a námitkami o požívání
kávy, čaje atd.
Již v dnešním zahajovacím sezení vystoupil proti
mírnému pití dr. Meynert z Drážďan, jehož řeč zvlášte
u lékařů vyvolala bouři.
Němec
doktor
Meynert
Vídeň
Rakousko
Švýcarsko
Drážďany
20
article
Odpoledne při zahájení vlastní práce sjezdov
opět dva přívrženci přírodního léčení dali se do těch
kdo jako lékaři mírný požitek alkoholu dovolujía
pánové nedali si ubrousek před ústa. Marně snaži
se prof. Gruber jako předsedající odkázati řečníky
na jiný bod programu a marně se snažil prof. Fore
z Chigny uvésti nesprávně, nevědecké vývody při
rodních lékařů na pravou míru. U většiny ze shro-
mážděných nenalezl víry a četné i časté Oho! bylo
mu odvetou. V posluchačstvu a mezi účastníky sjezdu
je mnoho dam, které vytrvale tleskají přírodnímu
lékařství a jeho zastancům, z lékařských řečníko
odměňují potieskem jen řečníky dobře mluvící
řečníky — hezké.
I jednoho z Čechů, jenž mluvil francouzsky
pěkně a plynně, a jehož plavé vlasy a rusý vou
imponovaly, dámy zasypaly pochvalou a voláním
»bravo !e
Přikročme však k stručnému nárysu zahajova-
cího aktu a k prvnímu sezení sjezďovému, které
jednalo o »lékařských výzkumech na poli alkoho-
lismu.«
Do vídeňského spolku hudebníků, sálu zlaten
oplývajícího, dostavil se dnes, 9. dubna, o 10. ho-
dině dopolední rakouský premierministr, pozdravi
hosty shromážděné na vyvýšené předsednické estradě
načež hned ujal se slova předseda stálé komise pro
alkoholistické sjezdy, Francouz, ředitel dr. Legrain
profesor
Gruber
Fore
Čecho
Francouz
doktor
Legrain
21
article
Řečník mluvil německy, vlastně četl svou německy
napsanou řeč. Vlnivý přednes zápolil s tvrdostí ně
mecké vědecké řeči. Vítal všecky účastníky a děkova
jim, že se postavili do boje proti alkoholu. Meziná
rodní kongressy proli pijáctví jsou znamenité a dá
vají příležitost změřiti vždy v intervalech meži jed-
notlivými kongressy, jak ve kterých zemích boj proti
nepříteli lidstva pokročil. Jsou již dobyty mnoh
země a nových třeba ještě dobýti. Na kongressech po
znávají se bojovníci, kteří bojují za jednu myšlenku
a mohou potom, posíleni a srozumění i vyzbrojeni
zkušenostmi svými i cizími, tím úspěšněji na poli
válečném postupovati. Při boji proti alkoholismuje
všude potřebí, aby do této záležitosti mluvila i vláda
Officiclní válka proti pijáctví je korunována vělším
výsledky než-li vystupuje li proti alkoholismu jedno-
tlivec nebo některé spolky. Mluvčí předpovídá potí-
rání alkoholu v rakouském soustátí velkou bu-
doucnost, poněvadž vláda se postavila dnes v po-
předí snahy po potlačení pijáctví. Tak dělo se i v
vlasti řečníkově, Francii, kde do r. 1895 vláda ne-
činně přihlížela k úsilí jednotlivců a jednotlivých
korporací. Do té doby věc se nehýbala, nevedla
k cíli, ale od tohoto roku vykazuje boj proti alkoho-
lismu ve Francii mnohý uražený milník. Podobně
děje se dnes i v Rusku a díti se bude i v jiných
evropských zemích. Při alkoholismu je potřebí po-
znání nemoci, potom abstinence a hlavně láská
k tomu, kdo má býti zhojen. Boj musí býti zanesen
i do rodin, v nichž matka i otec musí vychovávati
své děti v dobrém poučení o pití lihovin. V Ra-
kousku půjde věc také ku předu za pomoci vlády a
za pomoci rodiny; vždyť dnes má Rakousko osm
millionů abstinentů. Číslo toto zdá se však býti
přehnaným.
Francie
Rusko
Rakousko
22
article
Pan dr. Legrain dává voliti předsednictvo osmého
mezinárodního sjezdu proti alkoholismu.
Čestným předsedou zvolen ministr vyučování
dr. Hartel, čestnými místopředsedkyněmi Mis
Gray (z Londýna), paní Otilie Hofmannov
(z Brém) a paní bar. Langenauová (z Vídně)
čestnými místopředsedy celá řada vyníkajících mužt
vědou i postavením, z nichž uvádíme sekčního chefa
Kusého, hr. Skarzynského (z Petrohradu)
dra. Ridgea (z Londýna), Dalholfa (z Kodaně)
atd. Předsedou sjezdu zvolen professor hygieny n
vídeňské universitě dvorní rada dr. Max Gruble
místopředsedou dr. Daum, advokát a předseda anti-
alkoholického spolku ve Vídni, generálními sekretář
žvolení dr. Wlassack a dr. Fröhlich, vládní
rada dr. Svetlin, pokladníkem a sekretářem sekci
dr. Blocher (z Basileje), šlábní lékař dr. T öplý
(z Vídně), Pöch (z Berjína), bar. Pirquet (z Vídně
a dr. Turnwald taktéž z Vídně.
doktor
Legrain
Hartel
Gray
Hofmannov
Kusý
Gruble
Daum
Wlassack
Fröhlich
Svetlin
Blocher
Turnwald
Londýn
Brémy
Vídeň
Petrohrad
Kodaň
Basilej
Langenauová
Skarzynský
Ridgea
Dalholfa
Pö
Pirquet
23
article
Ministr vyučování dr. Hartel děkoval jmenem
všech zvolených. Ministr vyučování byl postaven
v čelo sjezdu antialkoholického, poněvadž je jeho
povinností, starati se o duševní pokrok lidu v Ra-
kousku, a pokroku se dosáhne, bude-li lid píti méně
lihovin. Vzpomněl také ministr, že již v roce 1878
a 1879 dva lékaři rakouští vystoupili první s my-
šlenkou, aby se bojovalo proti nemírnému pilí.
Velkých zásluh o tuto záležitost vydobyl si záhy ze-
snulý rakouský konsul dr. Proskowetz. Dále
zmiňuje se řečník o různých zákonech, směřujících
k potlačení alkoholismu v Halici a jiných zemích
rakouských. Že řádi ukrutně pijactví mezi lidem, j
vidno ze statistíky choromyslných a zločinců, které
vykazují ukrutná procenta postížených. V blázincíeh
rakouských i mimo ně nalezá se 50% šílených z pi
jáctví a u 60% zločinců dokázán také alkoholismus
Čísla ta mluví smutnou řečí a nabádají k myšlenkám
i volají přímo po zasažení v boj proti pijanství.
Osmý mezinárodní sjezd proti alkoholismu budiž po-
krokem v boji tom
Potom promluvil napřed francouzsky a na kone
německy ministerský předseda baron Körber. Umí
velice pěkně francouzsky a uvítal pěknými slovy
v této řeči všecky účastníky sjezdu, cizí i domácí
V německém doslovu řekl, že dříve průměrně lidé
později umírali nežli dnes a vedle jiných okolnost
mají dnes na stále kratší a kratší průměrný věk
lidstva zajísté velký vliv lihoviny. Alkohol nezmizí
ze života člověka, ve veselých chvílích bude vždycky
plniti číše, ale nutno postaviti se proti alkcholu jako
stálému domácímu hostu, poněvadž věda dokázala
že je to host zlý a že niči celé generace. Boj proti
pijáctví nalezne vždy v rakouské vládě — »upřímné
přátely«.
Hartel
doktor
Proskowetz
Körber
Ra
24
article
Kralickou formální řečí, kterou se všem účast-
nikům sjezdovým zamlonval, uvítal kongrevsisty
světíci biskup vídeňský dr. Schneider; po něm
mluvil přísedící zemského výboru dolnorakouského
poslanec pan Steiner, jenž présentoval se účinnou
řeči, ve které pravil, že ve svém referátu u zem-
ského výboru poznal účinky alkoholu a proto stav
se sám do řad bojovníků proti pijáctví a slibuje, že
zemský výbor dolnorakouský v tom ohledu bude
podporovali všecky snahy všech dobrých lidí. Za ví-
deňské městské zastupitelstvo promluvil p. dr. Neu-
maver, vicepurkmistr. Neřekl nic jiného, nežli
obvyklé konvencionální fráse hostitele k hostům.
Dr. Daum, místopředseda sjezdu promluvil
o přípravách sjezdových. Sjezd byl umožněn pod-
porou centrální vlády a všech téměř zemských vlád
rozuměj zemských výborů cislajtanských; poslední sjex
v Paříži r. 1899 nezanechal po sobě žádného jmění
Mezi činitely, které způsobily sjezd, jmenuje některé
muže. Zvlášté prof. dra. Maxe Grubera. V zemíeh
cislajtanských zřízeny byly zvláštní zemské komitéty
z nichž nejpracovitějším objevil se zemský komité
království českého. Dři. Presl, Matiegka
Velemínský sestavili z došlého materiálu velice
pozoruhodné práce, které budou kongressu před-
loženy. Členů má sjezd dodnes 1100. Delegáty
k němu vyslaly Uhry. Dánsko, Francie, Nizozemí.
Norsko, Rusko, Švédsko, Švýcary, český zemský
výbor ředitele dra. Hraše z Dobřan, zdravotního
koncipislu dra. Matiegku, ředitele pracovny do-
nucovací Závodského; město Král. Vinohrady
dra. Erazíma Vlasáka. Mimo tyto delegáty víděl
jsme na kongressu z Čech pana docenta dra.
doktor
Schneider
Steiner
Neu
Daum
Gruber
Presl
Matiegka Velemínský
Hraše
Matiegka
Král
Vlasák
Čo
Paříž
Uhry
Dánsko
Francie
Nizozemí
Norsko
Rusko
Švédsko
Dobřany
Švýcary
25
article
Haškovce, dra. Šimsu, dra. Presla a dra.
Wolfa.
Polom mluvili zástupcové Ruska, Francie,
Švédska, Svýcar atd. Ruský zástupce mluvil takřk
politickou řeč. Řekl; že studoval v Rakousku gym-
nasium a že proto umi dobře německy, kterýmžto
jazykem se také kongressu představil, a že není po-
litikem. Dr. Belowski chválil »svého« monarchu
jehož snem je dlouhý, věčný mír. Rusko s Ra
kouskem mělo a má často nedorozumění, která se,
díky dovedným rukám politiků a diplomatů na obou
stranách vždycky srovnají. Na poli kultury, kam ná-
leží i boj proti alkoholismu, jistě a vždycky se
sejdou oba státy v míru a lásce, na tom poli
sejdou se také vždycky všecky národy mnoho
jazyčného Rakouska.
Snad po těchlo dobách přijdou i doby pravého
všeevropského, neozbrojeného míru, neboť i ve vál-
kách a různicích mezinárodních hraje často roli
horká krev, která podporována je velice alkoholem
Od roku 1895 pečuje i Rusko o pijanství a staví se
protí němu. Může se též již pochlubiti pěknými vý
sledky. Čím více se stát stará o sociální poměry
svého obyvatelstva, tím více mízí politické rozpory
Politika budí nesvornost, sociální práce — svornost
Velkou řeč slavnostní měl při zahájení sjezdu
p. dr. Meinert z Drážďan. Neřekl však nic no-
vého. Že přílišné pití alkoholu škodí, ví u vzděla-
ných národů už každé malé dítě, a nemusil to
slavnostní řečník v různých variacích opakovati.
Šimsa
Presl
Wolf
doktor
Belowski
Meinert
Polom
Rusko
Francie
Švédsko
Rakousko
Drážďany
26
article
Zároveň mohl si uspořiti velký svůj a nerozmyšlený
útok na lékaře. Volal »po čistém prádle« a hlasem
hromovým prohlásil všecky lékaře za hlavní odpůrce
hnutí protialkoholického. Jen nepatrňoučká část lé-
kařů je prý proti alkobolu. Lékař dovoli svým
klientům píti večer 5—6 piv a tito si ještě nějaké
to pivo povolí sami i stanou se za čas pravými
pijany. Hospodské toto povídání nepřipustili dále
přítomní lékaři a voláním Abzůg! Konec! přinutil
řečníka k nedobrovolné pause a k řádnému jochla
zení. Brzo potom své výklady, které vynikály dojista
prázdnotou, skončil k všeobecné spokojenosti shro-
mážděných.
Následující řečník, ředitel blázince a professo
v Chigny ve Švýcarsku dr. Forel, sám a bstinent
zastal se s celou vervou lékařů, načež počal svě
čistě vědecké výklady. Při alkoholismu největší role
náležejí návyku a vychování. Alkoholismus činí
spousty v celých rodinách, v celých generacích
v celých národech. Mluvčí vykládá své theorie o dě-
uičnosti a končí řeč, jejížto obsah se nehodí pro
širší veřejnost, za všeobecného potlesku.
Po jeho řeči a několika málo formalitách konči
se zahájení sjezdu, jež trvalo od 10 hod. dopol. do
1 hod. s poledne. O početí práce vlastní v sekcích.
které nastalo o 3. hod. odpol. v přednáškovém sál
doktor
Forel
27
article
dvorní c. k. společnosti lékařské ve Vídni a kde
v úvodní své řeči pokáral předseda sjezdu prof. dr.
J. M. Gruber útočná slova slavnostního řečnika
z dopoledne, povíme něco příště. Budeme referovati
krátce jen o zajímavějších věcech a budeme hlediti
vystihnouti náladu celého sjezdu.
Z Vídně, 10. dubna. (C.-B.) Na počátku dnešní
schůze prohlásil dr. Melnert z Drážďan, že ne-
chtěl svými včerejšími slovy nikoho uraziti; prosí
všechny za odpuštění. (Všeobecná hlučná pochvala.)
Na to přednášel professor Kassowitz o ná-
sledcích alkoholismu v dětském věku.
profesor
doktor
Gruber
Melnert
Vídeň
Drážďany
28
article
Živelní pohromy na venkově.
Živelní pohromy na venkově.
Teprve nyní docházejí zprávy o škodách dalších,
které kruta vichřice a krupobití v úterý mezi 3. at
4. hodinou odpolední na různých stranách nasí
vlasti býly způsobily. Průběh celého neblabého zjeva
přírodního byl síce krátký, ale tak hrůzný, že lidé
nepamatujítak vzrušujících úkazů světelných ve mrač-
nech se měnících. Mračna vísela nízko nad zemí
a sestavena byla z vrstev bílých, černých, nejníže
pak zelených, blesky v mračnech se křížující dovr-
šily strašidelnou tajuplnost přírodního zjevu. Prnih,
kterým se bouře od Prahy k severovýchodu nesla,
jest několik mil široký, rychlost pak, kterým přeléti
ničící orkán krajiny českobrodské, kolínské, týnecké,
pardubické, královéměstecké, chlumecké a další se-
verní svahy, jest neobyčejná; jestiť rozdit časový
mezi jednotlivými krajinami několik minut. Města a
vesnice v pruhu tomto utrpěly veliké škody roztr-
háním střech, převrácením menších budov, chlévů,
kůlen. V Kolíně i Českém Brodě střechy plechové
sbaleny větrem, doškové i s krytbou rozhäzeny. Na
stavbách měst a míst Poděbrad, Králové Městce,
Peček, Poříčan, Plaňan rovněž četné vichřicí učiněny
škody. Voda ve hlavním řečiští labském, již od 7. dubna
z břehů vystoupivší, nabyla hlavně v toku od Kolina
k Poděbradům a Nymburka povodňové výše; tučná
ornice z pozemků okolních valila se vlnamí labskými
a pomrvila labská luka k úrodě travné, kterou však
obyčejně v červnu úplně zničí nová záplava.
Z Křince u Nymburka se nám píše: Le-
tošní april navštívíl náš kraj dne 9. dubna živelní
pohromou, jaké sotva kdo i z nejstarších pamatuje.
Prnihlava
Praha
Kolín
Český Brod
Poděbrady
Městec
Pečky
Poříčany
Plaňany
Nymburk
Křinec
29
article
Byl to skutečný »kritický den«, jejž Falb na 9. dubna
ohlásil. Po třetí hodině odpolední začal se obzor
chmuřiti a brzy stoupaly vzhůru zlověstné mraky,
z nichž se silně blýskalo. Asi za půl hodiny zveul
se prudký vítr, jenž brzy vzrostl v ohromnou vi-
chřici, a přihnal těžké mraky, jež vychrlily spously
vod. V domech bylo šero jako k večeru, vichr lom-
coval okny, dveřmi, hučel v komínech a všech sku-
linách; vyhlédl-li jsi okny ven, viděl jsi jedinou
špinavě žlutavou plochu, spousty to chrilcí se vody
a krup. Blesky mihaly a křížily se nepřetržitě, ale
rachot hromu nijak nevyníkal, splývaje úplně s šu-
mem lijáku, hukotem krup a burácením vichru.
Spousty, způsobené přívalem, jsou veliké. Ohromné
stromy leží vyvráceny na zemi, u domů byly po-
rouchány střechy, komíny, dvéře, vytlučena okna,
ano někde rozvaleny i zdi a pobořeny stropy.
V Křinci padl živlům v oběť i lidský život. Starsi
dělník vržen byl takovou silou vichřicí na strom, že
si roztříštil záhlaví a zůstal okamžitě mrtev. Hospa-
dáři, kteří před někólika dny zasili, musejí síli
nyní znovu.
V našem kraji zuřila bouře nejhůře mezi Nym-
burkem až za Křinec. V Jíkvi vnikly v níže položené
části vesnice spousty vody do domků a stouply tam
během přívalu přes půl metru vysoko. Řeka Mrlina
je značně vyslouplá a pole místy ještě dnes úplně
zaplavena.
Z Pořičan u Čes. Brodu. O půl čtvrlé hod.
odpolední strhla se zde strašná bouře, provázená
ohromným rachotem hromu s hrůzným krupobitím;
takový byl obrovský příval vody se všech poli, že
všechno, co jest zaseto, na něco málo bylo zničeno.
Blesk
Křinec
Mrlina
Pořičany
Čes . Brod
30
article
Škoda jest náramná a tím citelnější po takovém mi-
zerném roku, jaký byl loni! Nejen cesty jsou velmi
poškozeny, ale i hnojiva sebrána a na jiná pole na-
nesena i se spoustou nánosu! Kdo v širěm poli byl,
může mnoho povídat a staři lidé něco podobného
zde nepamatují.
Zo Žhor u Poříčan se nám píše: Na tento
úterek budeme zde i v okolí vždy smutně vzpomínat.
Dopolední vedro, tou dobou nezvyklé, nevěštilo nie
dobrého; odpoledne vystupovala děsná mračna,
která srazivše se začala chrtiti na nás strašné
spousty ledu a vody, které zničily během půl hodiny
veškeré ozimy, žita, pšenice, řepky a jeteliny a ne-
jen to i půdu odplavily, celou řadu tažného dobytka
poškodily a i dále lid v polích pracující tak stloukly.
že není nikoho bez vážných poranění. Kde krupobti
stihlo zajíce nebo koroptve, tam též posledně vy-
dechli. — Žasetá jař je tak stlučena a odplavena,
že jsme v nejistotě, zdali nebudeme musit seti po-
znovu. Po špatném roku bude snad následovat rok
ješťě horší.
Ze Smiřic píše se nám: V úterý dne 9. dubna
po 4. hod. odpolední strhla se nad krajinou zdejeí
hrozná vichřice s lijavcem. Nejvíce utrpěl císařský
dvůr Zdaraz, v němž bylo mnoho oken roztříštěno,
vrata vyvrácena, dvě velké kůlny na obilí úplne
byly sbořeny i s pilíři. Třeti kůlna byla značně po-
škozena. V cukrovaru sřítil se visutý most a několik
menších komínů bylo zvráceno. V okolí mnoho
stromů bylo vichřicí vyvráceno.
Smiřice
zo Žhor u Poříčany
31
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Alkohol — a nikotin! Osmý mezi-
národní sjezd proti alkoholismu, těchto dnů ve
Vídni zasedající, zavdává ofíieiálnímu tisku
opětně podnět k oné náladě básni vě,
onomu druhu »sličného šílenství«, ve kteréž se
páší spanilé články, oslavující všechny udá-
losti, při nichž slavná vláda aneb její čelnl
členové — v tomto případě dr. Körber a dr.
Hartel v representační akci přicházejí. Malo-
stranský »Abendblatt« v takovém případě nikdy
neopomíjí napíti se z domácí »hippokréne«
v hymnickém článku na příslušné »zlatem
pštrosím puchem lemované pány« sepsaném,
zaleskne se obyčejně čtyřverší, kteréž má vyni-
kající vlastnost, že — spíš upozorní ono vysoko
postavené oko, pro něž jest určeno. Tentokráte
zvolil »Prager Abendblatt« šestiverší velmi
přítrefně. Pojednávaje v c. k. erárních superla-
tivech o řeči ministra vyučování, kterouž sjezd
zahájen, básní — »0 sprostotě, do niž hluboko
propadá bláhovec vínem spoutaný, neboť víno
podobá se dešti, kterýž v blátě sám se blátem
stává« atd. Hle na sjezdu proti alkoholismu ve
Körber
doktor
Hartel
Malo
Abendblatt
Prager
Vídeň
32
article
Vídni nejsou shromáždění žádní alkoholikové,
kteří by hněvu propadali následkem nemírného
piti; předsedající pan ministr vítal je z části
jako úplně abstinenty, z části jako přátely
střídmosti, kteři z moudré vlastnosti »sofrosyněs
zvané, více snesou než povahy slabší. A přece
skončila veřejná zahajovací schůze předčasně
pro ohromný skandál, při němž právě slovo
»gemeinheit« více než jednou padlo. Řeč
saského delegáta dra. Meinerta, který posvítil
řádně na orgie alkoholismu, slaveně v buršá-
ekých spolcích, byla v pravém slova smyslu
ukřičena vzdor zajímavým údajům z lekařských
kruhů německých, zvláště drážďanských a před-
seda řádný i čestný, min. šl. Hartel ujali se
kárného slova proti dru. Meinertovi, kterýz po-
ukázal na buršácké spolky jako na skutečná
zřídla a původy alkoholismu v německé t. zv. intelli-
gentní a lepší společnosti, Nejzajímavějším mo-
mentem zahájení sjezdu byla ovšem řeč mini-
stra vyučování dra. Hartla, zvláště některými
svými podrobnostmi. Sdělení, že se v Německu
propije čtyřnásobný obnos tamního vojenského
rozpočtu jest sice poučné, že však obyvatelstvo
Rakouska propije každoročně dvojnásobný vo-
Meinert
Hartel
Hartl
Vídeň
Německo
Rakousko