ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 17700410-660c-11dc-b103-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 50, person 91, org 8, work 1
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne Il. dubna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 99.
4 article
Na ranní n odpol. listy před,lšeí se v Praze v admiaistraeí něsl n čtert ita. . 5 K — s dvojí donáškou na měsl 7k90n na čtrrt lsts na měsíc . . ... . 2 K 90 h Peštou: ti:: ko sarojí zisilkou na rěsí n r leta. . . . 1 K s0k
Pešta Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prabu Je o 10 stranách.
6 article Rusko na dráze samostatné politiky své zahraničné.
Rusko na dráze samostatné politiky své zahraničné. Ani dvacet čtyři hodiny Rusko nedopřálo Prusům radosti, že nebude kmotrem nově vznikajícího přátelství mezi Francií a Italií Svým náhlým, předčasným jásotem, že loďstvo ruské odpluje z Toulonu dříve, než italské tam připluje, že tedy Rusko nebude ani účastníkem ani svědkem nově se tvořící shody frankoiťalské, časopisectvo stojící ve službách pruských nejzřetelněji prozradilo nejtajnější přání svá. Jestliže už korouhvička zahraničné politiky italské se točí od severu na západ, od Německa k Francii, jen když se to nestane působením Ruska! Jen at Rusko není prostředníkem nového přátelství frankoitalského! Toť by bylo dvojí veliké zlo najednou. Po dlouhou, dlouhou dobu Prusko mělo se za jediného vlastníka za- hraničných sympatií ruských, za neobmeze ného ředitele zahraničné politiky ruské. V tomto domnění bylo utvrzeno oním posud nevysvětleným a nevysvětlitelným dobrá- ckým chováním, s jakýmž Rusko přijalo pruskou zradu při sjednání smlouvy svato- štěpánské a úmluv berlínských po poslední válce turecké. Sneslo-li Rusko tuto perfidi pruskou, tož bez reptání a bez odporu snese už všechno na světě. Tak rozumovali v Ber líně po r. 1877 a dle toho i jednali. Slovem. o nezrušitelnou věrnost ruskou neměli ani nejmenší obavy. Také nabyli několika nových důkazův, že opravdu mohou na ní štípal dříví a ona že nepovolí a nezmění se. Staré tradice Bismarkovské trvaly na Rusi beze změny dále a nedopouštěly v Petrohradě vzniku ani nejmenšímu pomyšlení, že Rusko někdy by mohlo se úplně odpoutati od vlivu a nátisku pruského. Tak hluboko, bohužel, byla v úřadn politice ruské zakořeněna nauka Bismarkova. že Rusku nezbývá v Evropě nic jiného, než zachovávati nejvěrnější přátelství s Pruskem.
Bismarkovský Bismarkův Rusko Francie Toulon Německo Prusko Petrohrad Evropa
7 article
Nejen v ústředních kancelářích vlády ruské, ale i v celém ústrojí politické a vojenské správy ruské tento záhubný a nepřirozený názor o postavení a účelu státu ruského v Evropě, bohužel, namnoze trvá posud a v Berlíně napořád se spolehají a utěšují, že mají ve státní správě ruské, v politice její zahraničné i domácí, spojence a pomahače velmi oddané a mocné. Rusko přijímalo všechno poučení o sobě i o Evropě od Prusůvl Zvláště po žalostných zkušenostech, kteréž ve válce krymské učinilo s — Rakou- skem, za všechnu ochotnou, přátelskou po- moc, poskytnutou mu r. 1849, Rusko slep věřilo svým učitelům a — poručníkům pru- ským. Jen znenáhla, velmi, velmi pomalu dála se na Rusi v té věci náprava. Jak už svrchu praveno, ani úmluvy berlínské, ve kterých hlavně přičiněním pruským Rusko ošizeno, oloupeno bylo o všechno ovoce svého hrdinského vítězství nad Tureckem, nedovedly státníky petrohradské vyléčitiz věrnosti a poslušnosti k Prusku. Proto bylo pro všechen svět největším překvapením, když přes všechen odpor, přes všechny pletichy a hrozby se strany pruské. Rusko konečně vstoupilo ve spolek s Francií. Vykonání tohoto zásadního obratu od Prusk vyžadovalo na straně ruské odvahy větší. než posud veřejně se ví, a když ten odvážný krok se stal, zůstala na-Rusi a zůstává tam pořád ve vládě samé snaha, vyličovati spolek s Francií tak, že staré přátelství k Prusku tím nikterak neutrpělo, že sympatie k Francii nemají ani nejmenší příchuti protipruské. V této věci zachována ovšem formule středoevropského trojspolku, který také o sobě rozhlásil a posud rozhlašuje, že nečelí proti žádnému jinému státu evropskému a že má za jediný účel: zachovati všeobecný mín evropský. Totéž ujišťování opakovalo se i se strany francouzské i ruské. Nicméně v Ber
Rus Prusek Evropa Berlín Rusko Turecko Prusko Francie
8 article
líně srozuměli i vycítili velmi správně, že přiklonivši se zjevně k Francii, Rusko od- klonilo se od Pruska a že v politice zahra- ničné nastoupilo dráhu svou, úplně samo statnou. Není záslukou Pruska, že tato nová dráha zahraničné politiky ruské nevedla k válce. Toliko skutečná, zcela vážná opravdová, nikoliv jen deklamovaná, líčen a pokrytecká mírumilo vnost ruska zabránila výbuchu veliké války evropské. Kdo by takové války rád byl býval původcem, patrno z odporu pruského proti snahám konference, konanévHaagu na podne tic samého cara. Od této doby dlužno počítati ještě větší napjetí mezi Ruskem a Pruskem, než jaké vzniklo sjednáním shody franko-ruské. Prusko má zcela správné vědomí, že je- diné, ale veliké nebezpečí jeho záhubnému, plodné síly všech národův evropských po- hleujícímu militarismu hrozí se strany ru- ské. Prusko má zcela správný pocit, že hlavní směr zahraniční politiky ruské v Evropě od konference, konaně v Haagu, namířen jest protiněmu. Prusko jest přesvědčeno že o roztržení trojspolku středoevropského, jemuž ono samo veli, usiluje Rusko.
Prusek Ruska Francie Rusko Prusko Evropa Haag
9 article
Věci vyvíjejí se velice pomalu a opa- trně, aby tím spíše se zdařily. Ale vyvíjejí se a Prusko stopuje vývoj jejich s největším rozčilením. Náhlý obrat, jenž stal se v nich přistáním loďstva ruského, které odplulo z Toulonu, ve Villefranche, způsobil v Ber- líně poplach a zděšení. Už se radovali, že Rusko v obnovování shody franko-italské nemá ruky, že schválně dalo rozkaz svým lodem, aby z Toulonu odpluly dříve, než lodi italské tam přibudou; a hle! z naří zení samého cara loďstvo ruské při- stalo na břehu francouzském v moři Střed- ním a admirál Birilev s důstojníky svým vystoupil na pevnínu a pospíšil do Nizzy aby jménem carovým tam pozdra- vil presidenta republiky francouzské ještě o den dříve, než tento přijme v Toulonu holdovací projev loďstva italského, jemuž vel zástupce královské rodiny italské, vévoda z Janova.
Birilev carův Prusko Toulon Manche Rusko Nizza Janov
10 article
Telegramy, kteréž včerejší náš odpoled ník přinesl z Villefranche a z Nizzy o se tkání se presidenta Loubeta s ruským admi- rálem Birilevem, podávají důkaz, že Rusko při zjednávání nových úmluv přátelských mezi Francií a Halií jest přítomno a to pří tomno velmi činně, zajisté účinněji, než pá nům v Berlíně jest milo a příjemno. Možno se připraviti na brzkou ozvěnu slavností toulonských a nizzských v nejbliže příští řeči Viléma II, který tuto pilulku ru skou mlčky nespolkne. Poslanci národní a konservativni velkostatek. sčorr ro Z Vídně, 10. dubna. ipaodní doni« »Nár. Listů«. Po nějaký čas již možno sledovati zjevné soustavné a soustředěné úsilí na straně něme- cké, čelící k tomu, konstruovali jakýsi pronikavý rozpor mezi národními poslanci českými a klu bem konservativního velkostatku a takovým způsobem oslabit a poškodit postavení obou tím zároveň společnou věc českou. Lze dokonce konstatovati počátek akceté s určitostí takřka matematickou. Datuje se o oně chýlle, kdy nepodařila se výprava levice. delegaci českou na řišské radě osamotit a nastoliti pod jakoukoliv etiketou nadvládu a per- sekuční éru německou. Role byly rozděleny mezi oba orgány pražského kasina »Neue Freie Presse« a »Budapeštský Lloyd«. Ve všech žur- nálech jmenovaných opakuje se báchorka, že lidoví poslanci češti teprve nyn i vyprostil se z úplného a dávného prý područí vůči kon servativní šlechtě a tím leprve stali se hodnými a způsobilými dostati cejeh svobodomyslnosti o patentní komise všeho pravého liberalismu ci slajtánského, od tak zv. strany německo-pokro kové.
Loubet Vilém II Lloyd Nizza Rusko Francie Berlín Vídeň Neue Frei Presse Villefranche
11 article
Ve skutečnosti a v pravdě mají se vě zcela jinak již těměř 10 let. Nieméně vyblae snaha Němců švým pozadím a svými cily všechny zastance politického a národního pro spěchu lidu českého, bez rozdílu stran a frakel k největší bdělosti. Kdo má oči k vídění, nemůže nepozorova odpor, ve kterém se intrika právě vytčená oeitla. Tento jeví se nejokatěji ve velkonočním čísle »Neue Freie Presse«. V úvodní stati štv se zcela nepokrytě proti konservativní šlechtě podrývá se její posíce dolů i nahoru a její po- litický program stavi se v barvách nejdrastičtěj ších proti demokratismu a liberalismu vlastnímu. Ale hned na druhém místě v rozmluvě s kni žetem Egonem Fürstenbergem plazí se domokrat a liberál německý lokajsky před německým mladým kavalírem, který teprve nedávno vkro- čil na politické bojiště a v devotní pokoře v ponižujícím obdivu jeho indivíduality se po vznáší k extasí vůči tělesné kráse tohoto Ben- jamina německo-ústavácké strany. Jak vidno, je »Neue Freie Presse« ně mecký »feudál« milým a vítaným, všechny krásy světa v něm vidí a je proň' samé nadšení. kterému nevadí nikterak faktum, že tento držitel ohromných latifundíí, tento velkozema je dědičným pairem, majitelem řádu zlatéh rouna, ani příslušenství k několika panským komorám mimorakouským, ani jeho hrdé hlášen se ke katolicismu. Ale český »feudáře, jo, panečku, to je něco zcela jiného! Toť nejče nější ohava, zpálečník, junker atd.
Němec Fürstenberg Neue Frei Presse
12 article
Nechceme se tím nikterak dotýkati knižete Fürstenberga. Naopak myslíme, že jeho projev vůbec a zvláště objektivní a slušná mluva o nej- vyšším maršálku knížeti Lobkovicovi hodí se ke vlastnímu výrobku »Neue Freie Prevse«, smutně paradujíímu v čele svátečního čísla jako pěst na oko. Je však dovoleno a potřebno kon slatovati, že mezi »feudalismem« Lobkovicovým a Fürstenbergovým je rozdil věru v podstat roveň nulle. A přece onen má »Neue Freie Presse« v lásce, tento v nenávisti, onen velebi tento ečerňuje. Kdo jednou postihl a postřehl vniterní tento rozpor při našich úhlavních nepřátelích, nemá daleko ke přesvědčení, že Němci rádi by si za- chovali svoje feudály, ale od české věci by fou- dály stůj co stůj odvrátili, odtrhli a kdyby se to nepodařilo, aby alespoň české feudály na všech stranách zhanili a politicky diskreditovali. To pak je vlastním cílem a tajným účelem novinářské té kampaně: české poselstvo lidové podrážditi proti slechté historické a podkopat léto půdu dole a českou šlechtu podezřívat a napadnout jak kde a takto ji učiniti nemožnou na horu Proto namlouvá se velké veřejnosti, že češt poslanci lidoví byli až do posledních neděl v pod- ručí domácí šlechty, což není pravdou teď a co nebylo pravdou již dávno. Proslě proto ne, že obě strany měly celou řadu cílů společných, po stupujíce k nim vedle sebe, nikoli nad sebou a také nikoli pod sebou. Proto namlouvá se za druhé a dále, že v nové situaci parlamentní byla šlechta česká obelstěna neb odstrčena, nemajíc ani tušen o tom, že vláda jedná s klubem českých po- slanců národních.
Fürstenberg Lobkovic Neue Frei Lobkovicův Fürstenbergův Němec Neue Frei Presse
13 article
Pokud jsme informováni my — a troufáme si říci, že byli a jsme spolehlivě zpraveni o všem, co se děje a dělo mezi klubem konservativního velkostatku a klubem českým — věděli důvěrníei konservativní šlechity z království českého, že s jednání to koná, hned a v náležitý čas a byle mezí zástupci obou klubů úvazováno a rokováno. zdali jest účelno a žádoueno, by zástupcové konservativního velkostatku se účastnili tohoto jednání přímo a bezprostředně. on Že věc, o klerou běželo, způsobiti totiž do časné a zatímní zastaveni obstrukce, naproti urči- tým objektům do určitého terminu a za určitých podmínek, je sympatickou konservativnímu velko statku, o tom nebylo v klubě poslanců českých pochyby ani nejmenší, protože zástupeové a mluvčí historické šlechty se vyslovili vždy a stále proti obstrukční taktice vůbec, naposledy
14 article
kníže Jiří Lobkovie ve své známě veliké řeči promluvené v adresní debatě sněmovny panské Proto namlouvá se za třetí, že šlechta česk má na provázku též odštěpence české, jak sku pinu agrárni, tak národní sociály, že jim uděluje direktivu a že je nabádá ke skandálům v parla- mentě a k nájezdům na stranu svobodomyslnou. Dle našich věďomosti byly styky šlechty s agrární frakcí předmětem nepokrytých a při mých rozprav a výkladů mezi šlechtou a lido vými poslanci českými. Z rozhovorů těch vyšlo na jevo, že by konservativní velkostatek v agrár ním hnutí spatřoval rád jákýsi kongeniální proud pokud by agrární skupina opravdu byla repre- sentaci agrárního směru zájmového, ochiotným ubáti politiky konservativní, kdežto v kruzíeh poslanců lidových důvodně se soudí, že agrární směr jako přívěsek velkostatku sotva dojde val- ného účastenství a úspěchu. Dokud však agrární separatisté nic jiného nedělají, leč ob- strukční radikální rámus pod komandem Klofá- čovým, dostává se konservativní velkostafek se svými názory o tak zv. českých agrárnících snadno do světla velmi počhybného. Čeští poslanci lidoví a poslane konservativního velkostatku ne- jsou právě stranou jednou a z te příčiny bylo, jest a bude vždy růzností dost. Avšak ve všech důležitostech,o které jde ve vídeňském parla- mentě, v odporu proti centralismu a vše, co jest v jeho sledu, v od- poru proti nacionálním křivdám a v péči o hospodářský prospěc a hmotnou posilu zemi českýc jdou obě strany za jedno a mou- drá politika na jedné i na druhé straně bude vyhledávat i sho- ných cilův i vhodného pospoli tého postupu a zůstaví různost toru domácímu. Proto nepřikládáme veliké věhy takovým občasným trenicím a kyselostem, někdy snad povahy jen osobní.
Jiří Lobkovie
15 article
Odpůrci věci české ovšem jednají dle hesla: Divide et impera. Jim jsou vetkostat- káři na straně německé vítaným, cenným ceněným vojem pomocným, který byl za něme- cké obstrukce centrem a rozhodujíeím činitelem souručenské armády a německé revolty nejen intelektuálním původcem, ale také vykonavate lem; ale pracují-li poslanci konservativníh velkostatku ve shodě s lidovými poslanci če skými, tu jsou tito hned v porobě a nevolní ctvi »feudálů« a navzájem vytýká se jako zločin konservativnímu velkostatku spojenství s »ob strukční revolucí českou.« Litovat a želeli se musí, že konservativní velkostatek z království není daleko tak nacio- nálním, jako tak zv. »liberální« velkostatek ústavověrný, vlastně německý, ale konečně my nejdeme za národním výbojem a pružínou na šeho zápasu není panovačnost. My domáháme se rovného práva a přijímáme nikoli bez uzna- losti a vděku, co pro ně konservativní šlechta činí, v čem se pro ně zasazuje, třeba často- kráte počínala si při tom až tuze neutrálně. skoro bychom řekli: nadstrannicky. Jsme však toho svědky, klerak oné pod pory, již požívá nespravedlivá věc ně mecká, u šlechly německo-centralistické, nepřeje se spravedlivé věci české od šlechty do- mácí a kterak při tom, s druhé strany, tat šlechta zbavena má býti reliefu, který má bez odporu z toho, že ve věcech tak velikých je ve shodě s lidovými poslanci českými. Z důvodů, které jsme zeela věcně a pra- gmaticky vyložili, sledujeme všechny rojdy v tá- boře prolivném a — rozumíme jim. Nejsou tak zahaleny a zastřeny, jak se osnovatelům zdá. Naopak, pod rouškou a krytbou, veškera tendence je tím průsvitnější, čím horečnější je touha, ji zatajíti.
Jim
16 article Zemský výbor král. českého o úpravě učitelských platů.
Zemský výbor král. českého o úpravě učitelských platů. Ve včerejší schůzi zemského výboru (jížs zúčastnili: předseda nejvyšší maršálek kn. Jir
18 article
Lobkovic, přísedící pp. dr. Grégr, dr. Herold. Němec, dr. Škarda, prof. dr. Pražák, hr. Vojt Schönborn, dr. Werunský a dr. Kiemann) sdělil referent pro záležitosti školské, přísedící p. prok. dr. Pražák, že subkomitét při poradě o zá- konu o upravení platů učitelských se usnes dříve předložiti zemskému výboru k rozhodnui některé zásadní otázky, které mezi členy sub- komitétu byly sporné. Dotýčné otázky týkají se jednak toho, zd má býti předložen sněmu jen zákon, který by obsahoval ustanovení, jež mohou ihned vstoupiii v život, anebo má-li být sněmu předložen zákon úplný, který by obsahoval celou reformu platův učitelských bez ohledu na to, kdy první usla- novení jeho mají nabýt platnosti. Dále dlužno rozhodnouti otázký, zda tento úplný zákon má míti povahu zákona, jehož platnosť teprve zvlášt- ním zákonem by v život byla uvedona, nebo má-li zákon ten býti zákonem postupným, který by ihned vstoupil v život a jéhož jednotlivá ustanovení ve příčině požitků postupně, ale pre- dem již určitým termínem označená, měla by býti prováděna. Mimo to povstal v subkomitétu rozpor ve příčině otázky, mají-li býti místa pod- učitelů na obecných školách vůbec zrušena, nebo majíli býti dvě kategorie učitelů první druhé třídy. Konečně o otázcé, zda tak zvané aktivitní přídavky mají být vypláceny z pro- středkův obecních anebo ze školního fondu do- tyčných okresů školských.
Lobkovic doktor Grégr Herold Němec profesor Pražák Schönborn Werunský Kiemann
19 article
O těchto otázkách v zemském výboru roz- předla se rozprava, která trvala od 10. hodiny dopolední do 1. hod. odpolední. Debaty zúčast- nili se všichni přísedící. Výsledkem rozpravy bylo, že přijaty návrhy, schvalene většinou subkomitétu (pp. dra. He- rolda a dra. Werunského) a sice: 1. Každým způsobem již pro tento rok cestou zákonnou má býti zabezpečen zrušení čtvrté a pátě třídy uči- telských platů na obecných ško- lách a čitvrté třidy na skolách měsťanských. (Návrh tento přijat jedno- hlasně.) 2. V příštim zasedání sněmu má býti před- ložena úplná osnova úpravy platu učitelských a stce celková, v níž by obsažena byla i zlepséní v budoucnosti platná. 3. Tato osnova zákona má býti vyhotoven ve formě zákona postupniho, tak že by zákon ten vstoupil ihned v platnost s tím, že jednotlivá jeho nstanovení ve skutek by uvedena byla předem již určeným terminem. 4 MIsta podučitelská mají býti zrušena 5. Tak zvané aktivní přídavky mají býti hraženy ze školních fondův okresních, to jest z prostredků zemských. Zároveň bylo uložeho subkomitétu, aby na základě těchto zásad v nejkratší době předložil zemskému výboru hotovou osnovu zákon
Werunski He
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 10. dubna. (Náladu pro sblížení německo-české) dělá také pondělní orgán ústavověrného velkostatku, němž ukládá své myšlenky hr. Stürgkh. »Jestliže — prý — německé strany za minulých též- kých dnů se nelekly trpkostí nejkrajnější oppo- sice, nutno nyní naopak doufati, že od levého až do pravého křídla projeví s důstalek reálně politického smyslu, aby neprožertovaly přízni- vou situaci, nezapominajíce, že lepší je vždy nepřítelem dobrého. Doufáme, že smíme věřiti, že když se pravé i levé křidlo drží jedné spo- lečné taktiky, také střed si rozváži, aby spo- lečný postup nemařil ukvapeným vykročením s K vysvětlení těchto, jako vždy málo jas- ných slov orgánu Stürgkhova poslouží výňatek z rozhovoru, jejž měl redaktor »N. Fr. Pr.s s vynikajícím členem českého ústavověrného velkostatku kn. Maxem Egonem Fürstenbergem. Kníže je spokojen se smiřovací politikou Kör- brovou a uznává, že dosavadní dělnost parla- menlu je následek počátečného sblížení Němců s Čechy. Po otázkách hospodářských dojde prý také na vyřízení otázek národních, k čemuž
Stürgkh Stürgkhův Max Egon Fürstenberg Kníže Němec Praha Francie Čechy
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. er U stolu v eukierně. Z literární a umělecké kolonie v Zakopaném. Podává František Vondráček. V rozkošný koutek pod sráznými stěnam Giewontu zapadají na léto vedle společnosti kra- kovské a varšavské i četní zástupci polské vědy a umění, i celá plejada těch, kteří teprve hodlají slézati srázné a neschůdné stráně Parnassu Čarovná moc, která vězí v těch nebetyčných štitech tatranských, v těch údolích křivolakých, v zadumaných, v temných hvozdech a pěnivých bystřinách, v tichu, vanoucím od horských jezer Všichni, kdož touží nalokati se z čistého zdroje přirody, naplniti se dojmy panenskosti její, při cházejí sem v naději, odnésti si odtud nějaký skvost, jejž v zářivém rouše slova nebo uměle- ckého výtvoru pak objeví celému světu, Měl jsem štěstí, že do Zakopaného jsem přišel ve společnosti jednoho z předních členů literární obce polské. Mladý, ohnivý, jemně cftice básník dr. Lucyan Rydel byl mi laskavým vůdcem. Vcházíme pod verandu útulně »eu- kierni«. Společnost nečetná. Sotva jsme vstoupili, ozvalo se hlučné přívítání: »A Rydel ! Rydel ! A koho si vedeš? »Hosta, z Čech !« A začalo představování. Jaká společnost Jaká jména! Pan Sienkiewicz, pan Chmielowrski. pan Sygelinski . .. Člověk by zpyšněl. Stojím proti Slenkiewiczovi. Hledí na mne svýma hně- dýma, klidnýma očima. Mám na chvíli pocit. že mi proniká do duše. Však pohlíží tak přá- telsky, že jsem brzo zbaven oné stísněnosti která vás opanuje, jste-li poprvé postaveni čelen v čelo muži, který svým jménem proslul.
Vondráček doktor Lucyan Rydel Rydel Sienkiewicz Chmielowrski Sygelinski Zakopané Čechy Slenkiewicz
22 article
Ceremonií bylo po skrovnu. Zamračený literární kritik pan Piotr Chmie lowški cásá svoji rozčechranou bradu a skly ostrého svého skřipce mne měří. »Pan na pewno pierwszy raz v Zakopanem? »Chodí vás k nám z Čech po skrovnu ! Měl jsem již namířeno, vrátiti výčitku, sle muž vedle Chmielowského sedící, pravý obr. širokoplecí, vysoký s patriarchální, ryšavou bra- dou, odpověděl za mne: »Tak asi jako nás do Čech !« Pan A. Sigeliúski, umělecký recensent var šavských listů, poněkud vždy ostrý ve výraze, dobrý polemik, také dobrý belletrista. Však brzo dán rozmluvě jiný směr. Sienkiewicz vy- ptává se na pana A. Černého, jenž minulého roku dlel v Zakopaném. Hovor přechází na pole politické, na poměr náš k Polákům, na sympatie naše k Rusku a takové nezbytné řeči. Z řečí vysvitá, že většina Poláků myslicích vidí ve spojenství s námi nejdůlezitější moment ve- spolné slovanské existence. Žel, že názory mužů z »eukierni Warszawskej« a podobných neplatí také pro pana Jaworského a spol. Snad by se potom spíše uskutečnila myšlenka pana Piotra Chmielowského, již mi na památku ve- psal, ovšem ji ukončiv otazníkem: »Braterstwo Czecha i Lecha — bajka t niewatpliwa w przeszlošci — dla czego nie miala by sie prawda pokazaé w przyszlosci ?e Na druhý den určena dopolední zastávk v »cukierni u Plonky.« Přitel Rydel vi, kam našince zavésti. P'ře
Piotr Chmie Chmielowski A Sigeliúski Sienkiewicz A Černý Hovor Polák Jaworský Czech Lech Přitel Rydel Zakopan Čechy Zakopané Rusko
23 article
samou kavárnou potkáme vysokého pána, s pele rinou přes ramena, s obličejem téměř trojúhel- ným, muže černých, jiskrných zraků, s jakýms šibalským úsměvem na rtu. Zdá se mi zná mým. Viděl jsem jej již někde v Krakové tuším na kopei Košeiuszkově. Z daleka podává mi pravici. Pan Leon Wyezólkowski, professor krakovské akademie, oblibený aquarellista i pastellista. Je jako rlu Všude ho plno. Hovoři jako bychom se již léta znali, mluví nenuceně, ohání se domorodým »psia krew !«, ale tak dobrácky, že z toho nejde ani ošklivost, ani hrůza. V kavárně je nabito. Protlačili jsme se ke stolu známých Jsou to Sigetiúski i Chmilowski. Mlimo jiné pán elegantního zevnějšku, tváře jemné, vrou bené plavým vousem, pan Ferdinand Hösick, autor duchaplných studlí a Stowackém a Cho pinovi. Elegance jeho dikce dobře shodujes s aristokratickým zevnějškém. U nás v Če- chách znám jest svými literárními přehledy polského písemnictví ve »Slovanském Přehledu« Přes stůl představí se mi rázovitý, černovlasý černovousý pan Th. Azentowicz, mistr štětee tvůrce krásných typů ženských. Do jeho div čich hlaviček se zamiluješ. Jedna z takových kreseb uvízla i na památkovém vějíři, určenén pro moji ženušku. Brzy kol stolu proudí ne- nucená zábava. Náhle vyskoči Wyezólkowsk a oknem verandy volá na ulici: »Stasiu Stasiu !«
Wyezólkowski Hösick Th krakovský akademie cho pin Stasio Stasio
24 article
Venku muž prostředního, silného vzrůstu s bohatým, hnědým vlasem, v průvodě štihlé tmavovlasé dámy. Stanislaw Przybyszewskí se svou paní Dagny ! Hlava polské Moderny. N paní Dagny patrno, že není dcerou Polsky. Otči nou její Norsko Usedli k nám. Básník symbolista mlu slabým, sotva slyšitelným hlasem, jenž málo odpovídá robusínímu jeho zevnějšku. Paní Dagny přijímá poklony hejna drabantů, jímiž Przyby szewski stále je obklopen. Také prý poetov věrni stopám svěho vůdce. U druhého stolu stařeček milého vzezření. hřmotného hlasu, s mladíkem vážné tváře plšícím něco na papír. Starý heraldik a archeo log. hluchý p. Piekosinski a jeho žák p. A Chmiel. Rydel mne seznamuje. Piekosiňski, dověděv se, že jsem Čech, ihne se vyptává po Chodech. »Musim přece jednou tam mezi fu odtrže nou část polského lidu! Zbylo prý tam ješt tolik rázovitého, co ukazuje na polský původ!- praví. Nemám však velké naděje, že starý pán slib splní. Těžko se asi odhodlá na cestu. U okna zastavil se na okamžik notně již prošedivělý, ale dosud švihácky vystrojený re- daktor varšavského »Wedrowce«, romanopisee p. Th. Jeske-Choiňski. Zdá se, jakoby mu va- vříny Sienkiewiczovy nedaly dobře spáti, jak svědči rozsáhlý román »Korona i tyara« Po chvili ještě doplnil naši společnost mlady básník Jerzy Žulawski. Polom seznámil jsem se s ředitelem kra- kovské konservatoře, veselým panem Felieyanem Szopskim, autorem nádherné předehry k Rydlově »Zaczarowanému kolu«. V rodině jeho zaži jsem mnohou přijemnou chvili. To byla po čas pobytu naše denní spo lečnost u stolu. Přibyl ještě rodák zakopiaúský
Stanislaw Przybyszewskí Dagna Chmiel Rydel Piekosiňski Chod Jeske Choiňski Sienkiewiczův Jerzy Žulawski Felieyan Szopskim Rydlův Zaczarowaný Přibyl Polsko Norsko Čechy
25 article
vždy veselý Andrzej Stopka, výtečný znale lidu, z něhož vyšel. Jest nyní kustodem domu Matejkova v Krakově. V Zakopaném chodí p »góralsku«, s krátkou dýmkou, zapekačko v ústech. Druhý rodák zakopianský, umělec, sochař, zajímavý Wojciech Drzega přibyl mezi nás skoro již na konci mého pobytu pod Tatrami. O tomto umělci měl jsem přiležitost již jednou na tomto místě sířeji se rozhovořiti. Básník Maciej Szukiewiez, dobrý znatel češtiny a pře- kladatel poesie Březinovy je tu doma. Má proi kostelu, — prosím, beze žertu — galanterni obchod. Trochu podivné spojení poesie, ale máme i u nás podobný případ. Bohumi! A dámek, autor »Salomeny«, má ve Hlinsku sklad tabůku. Do společností naši nescházel nám než pěvec Tater, nedaleko odtud v Ludžmierzu zrozený, Kazimierz Przerwa-Tetmajer. Konečné jsme se ř jeho dočekali. Přilétl od modrých břehů Ženev- ského jezera, odkud zapěl čarokrásný zpěv svůj »Qui amant«. Vpadl mezi nás jednoho rána pln žertův a vtipů. Ne snadno dohádali byste se v tom veselém muži autora zasmušilých veršů. V koncertní síni hötelu tatranského uslyšei jsem polského Paganiního pana Barcewieze, vý- tečného barytonistu varšavské opery p. Górského i »zázračné dítě«, arci trochu již přerostlé, Raula Koezalského. Nevím, neopomenul-li jsem někoho z řady. Ba, málem! Vždyť tu mají své stálé sídlo St. Wítkiewicz, malíř a tvůrce »za- kopiaúskiho stylu«, a Eljasz Radzikowski, oba muži o rozvoj Zakopaného po dru. Chalubiní skůn nejzasloužilejší. Jak viděť »Sjednocená Polsku«. — duchová — toť Zakopané.
Stopka Matejkův Drzego Szukiewiez Březinův Bohumi Salomena Przerwa Tetmajer Barcewiez Górski Koezalský Wítkiewicz Eljasz Radzikowski Krakov Zakopané Tatry Hlinsko Ženeva Polsko Tatra