1
masthead
9. února 1904. Číslo 40
2
masthead
NÁROYNÍ LISTY.
4
article
padě chtěli stejně krásně jednati, cítíme se tak
povzneseni, mravně obrozeni dějem dramatu.
Rydlova hra je národní drama v plném
slova smyslu, polské látkou i ovzduším, ve všem
tak z vlastní půdy vyrostlé, a vyjma nějakou
cetku modernismu, utkvělou na povrchu —
viz jen maeterlinekovsky podškrtnutou bezejmen-
nost jednajících osob! — zcela svoje motivem
i provedením. Pozadím má pravda neblahý rusko-
polský spor, látku nesympatickou slovanskému
cítění českého diváka. Velebili bychom básníka,
kterému by se podařilo objeviti vysoké hledisko,
s něhož by vyrovnání osudného sporu kynulo
básnicky i lidsky mohutnou suggescí ve slovan-
skou duši. Než v tom směru není na nás, aby-
chom předpisovali. Nacházíme, že by drama
zůstalo stejně silné, kdyby hrdina Roman byí
ověnčen gloriolou idey jiného rodu, než jaká
přivodila jeho utrpení v sibiřském vyhnanství
A to je poklona dramatikovi!
Znamenité je umění jeho scénické stavby.
Dva, tři prosté výjevy a už je divák zasvěcen
do siluace, uveden v povahu i poměr osob, už
hledí s napjetím vstříc mravnímu sporu, který
se chystá. Muž překvapil svoji ženu v objeli
cizince, jemuž ve svém domě poskýtl ochranu.
Spravedlivá nevole se ho zmocňuje. V tom, zna-
mení poplachu! Slídiči jsou na slopě uprehlika
Vlastenecká povinnost káže, stůj eo stůj zachrá-
niti pronásledovaného. A muž ani na okamžik
neváhá! Tiše, bez slova překonává osobní ne-
chuť a nastupuje svou vyšší povinnost. Ba, sám
ocholně se vydává v nebezpečí.
Rydlův
Roman
5
article
To by konečně mohla být laciná divadeln
šlechetnost! Náhlý zvrat chování provedený za
účelem effektu. Však, tu je právě síla rozeného
dramatika! Čin je niterně tak znamenitě připra-
ven, je tak hluboce založen v povaze několika
břitkými črty nastíněné, že neodoláme jeho pře-
svědčivosti. Věříme, muž nemohl jinak jednat
Jeho vítězství nad samým sebou je opravdové,
je to mravně krásný čin a ten unáší. A druhý
hned v zápěti! Mravnost je imperativná, podro-
drobující síla. Od té chvíle, co muž tak ve-
likým a silným se objevil své ženě, která ho
chtěla zradit a jejímu milenci, který se chystal
uzmouti mu, co mu bylo nejdražšího — náhle
nějaká stěna se postavila mezi oba milující. Oba
to citi, nejsou nadále schopni toho, k čemu se
chystali, eiti nutnost obětovati se rovněž,
zapomenouti sebe, ochotně, bez odmluvy, cítí
nemožnost jednati jinak — vítězi nad sebou. Ro-
zejdou se.
6
article
A hlavní věc! Divák eití jako oni, věr
v možnost tak velkého přemožení sebea
spoluprodělává ve vlastní své duši obrodný
ten pochod mravní očisty. Triumi pravého dra-
matismul
Třetím aktem je hra idejně zakončena. Co
dále násladuje, celé čtvrté dějství je pouhý
doslov zevně navěšený. Zběžná odpověď na
konvenění otázku, co bude dále mozi man-
žely? Dozvídáme se to. Budou se spolu příště
věnovati vlastenecké své povinnosti. Dobře. Ale
dovídáme se to z dlouhých rozmluv a neko-
nečných vzdechů, jež zbytečně odvracejí naši po-
zornost od mocného vzpružení, jež naplnilo naši
hruď. Ten čtvrtý akt je ponha Koncesse zevní
povhesli, aby vyplněn byl večer. Kdyby akt
odpadl, byl by kus snad před devátou ukončen.
však odcházeli bychom s plnějším dojmem z di-
vadla. V prvních třech aktech, ve vlastním jádru
dramatu, osvědčuje autor podivuhodnou břitkost
tvorby. Je tak prostý, pravdivý, uchvacující.
V navázaném čtvrtém aktu, kde vlastní pásmo
dramatické už se odvinulo, vlastně už na sklonku
třelího, v nekonečné rozmluvě obou milenců již
odhodlaných, nastupuje jakási mnohomluvnost.
která se příčí povaze celku, tak podivuhodnému
svou koneisností stavby i výrazu.
7
article
Pozoruhodný je způsob, jak básník národ-
ního dramatu zachází s živlem národní jeho
myšlence odpůrným. Osobám hry, podle povah
i situace připadá tu tam pronésti trpké slovo
»Moskalovi«, ne často, nikdy vtíravě a vždy
jen v rámci kresleného obrazu. Nikde neproniká
úmysl, přes okraj látky vznětlivým slovem vyvo-
lávati ohlas v chytlavém hledišti. S nepatrnými
škrty zcela postranních citoslovců dala by se
hra bez okolků provozovat i před ruským obe-
censtvem. S osobním svým citěním drží se aulo
přísně a cudně stále v pozadí. Jde o drama
lidských srdcí. V polské ovzduší hry zasahuje
»Moskalova moc« jen úlohou »krutého osudu«,
— stihajícího děti nešťastné Polsky »pro hřích
oten«.
Kus je psán příjemným veršem. Polský
verš literárně i hereckou tradici tak lahodně
»vyksztaleowany«, zachycen českým slovem
velmi mluvně. V prvních třech aktech, v jádru hry
tak řízně vyloupnutém, plyne rozmluva tak při-
rozeně mezi tichými obyvalely venkovského
dvorce, téměř neobtěžována umělou vazbou slova.
Na sklonku třelího dějství a skoro po celé čivrté
hlásí mechanism verše. Odstavce jsou tu hovor-
nější, opakuje se naříkavý výlev, převládá skan-
dovaný jednozvuk.
Moskal
Moskalův
Polsko
8
article
Naši při slovanské novince se vytasili s nej-
lepší svou mírou. Manžela udržel pan Vávra
v živoucích obrysech mravně silného muže, jenž
beznadějně, ale statečně přesvědčením i skut-
kem odolává chorému romantismu své ženy.
S hrdinkou dramatu přibylo paní Kvapilově nové
číslo k řadě dojemných mučennie, jež svojí
prostotou výrazu získaly umělkyni už tolik
nadšených přátel a ctitelů. Nešťastného Romana,
přestrašeného štvance, rukou pochopů stále ohro-
ženého v týle, mluví pan Vojan po celý večer
hlasem úzkosti sevřeným. V technice pološepla-
ného přednesu podává tu kousek skutečné virtu-
osity. Rozumime málem každé slovo těch výlevů
skoro jen dýchaných. V prvním obraze vpadne
cizinec za noci oknem do neznámého přibytku,
zvídá bolestně podrobnosti o poměrech své ro-
diny, s námahou přemáhá pláč a sten, jediný
vzlyk a křečovité úpění je celý výstup, ale ne-
zanechá dojmu odporně nemužného. Pěkná uká-
zka dressury hereckých prostředků! Však ne-
ustálá šeď v šedi tónu za výjevů dalších umdlivá
znenáhla posluchače. Zvláště ve druhém aktu,
v novém převleku, v situaci příznivěji obrácené
kdy stává se cizinec výbojnějším, by snad mohl
vystřídati nějaký odstín nabyté na chvíli rovno-
váhy! Pan Inneman vede si důstojně jako staře
kněz a domácí přítel. Pan Kavka diskretně za-
stává starého sluhu, poločlena rodiny. Kapitán
páně Steinsberkův v čele kordonu, jenž v dané
chvíli na tichý povel jako železná obruč obklopí
tichý dům, němou uhlazeností výkonu účinně
symbolisuje přemoc obrovitého mechan ismu, prot
němuž všechen odpor je marný.
Vávra
Kvapilův
Vojan
Inneman
Kavka
Steinsberkův
tichý dům
9
article
Hra je krásně vyscenována. Dekorace po-
řád jedna. Jizba venkovského dvorce, průměrný
statkářský komfortt, dvéře a okna v pozadí ote-
vřena. V prvním obraze podvečer, výhled do
tmavé noci, hrkot vozu, štěkot psa, dusná ná-
lada. Ve druhém slunný jas v rozkošném kvě-
tinovém sádku přede dveřmi a okny. Vůně
kraje i doby s kontrastem chmurného děje. Vše
tak procitěno a barvitě odstiněno!
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes opakuje
se poprvé polské drama Lucyana Rydla „Navždy
(2. čtvrtka předpl.) s pí. Kvapilovou, pp. Vojanem,
Vávrou, Innemanem, Kafkou a Steinsbergem. Autor
byl provedením své hry na Národním divadle tak
uspokojen, že vrátí se dnes z Plzně a bude přítomen
také dnešnímu představení. Taktéž si přeje uvésti svou
hru v našem podání i v Polsku. Zejtra odpoledne bude
se hráti za lidové ceny činoherní (sedadlo v přízemí
1 K 20 h, na I. gal. 80 h atd.) Kollárův „Praži sk
žid“, večer v novém nastudování Offenbachova ope-
retta „Orfeus v podsvětí“; nově jsou v ní za-
městnáni sl. Kubátova, pí. Hlájková, pí. Fabiánová,
pí. Ryšavá, sl. Horvatova a pp. Polák, Šír, Focht
Viesner. Operetlu říditi bude kapelník p. Anger, režii
má p. Krössing. Pohostinská hra slavné dánské he-
rečky paní Betty Henningsově jest již pozejtří.
Jizba
Lucyan Rydl
Kvapilův
Vojan
Vávra
Inneman
Kafka
Steinsberg
Kollárův
Praž
Offenbachův
Orfeus
Kubátův
Hlájková
Fabiánová
Ryšavá
Horvatův
Polák
Šír
Focht Viesner
Krössing
Henningsův
Polsko
národní divadlo
národní divadlo taka
10
article
Umělkyně hráti bude roli Hedviky v Ibsenově pro-
slaveném dramatě „Divoká kachna“, jež i v Ná-
rodním divadle působilo o všech dosavadních předsta-
veních hlubokým dojmem a těšilo se při velmi čelné
návštěvě znamenitému úspěchu. Pohostinská hiru
veliké umělkyně vymiká se z obvyklého rámce ho
stování, neboť cílem paní Henningsové jest nejen uká
zati se v celém svém umění, ale přispěti i nešťastným
obyvatelům aalesundským, v jichž prospěch věnuje
celý svůj honorář. Ceny ke čtvrtečnímu představení
budou operní a možno se k němu zaznamenati již dnes
u denní pokladny; k oběma představením zejtřejším
prodávají se vstupenky taktéž již dnes. Na pátek urče-
na je Kovařovicová opera „Psohlavcí“, na sobotu
večer třetí představení Rydlova dramatu „Navždy“
kromě toho bude se v sobolu hráti výjimečně též od
poledne a lo pro děti Humperdinckova opera „Perní
ková chaloupka“, k níž možno též obdržeti vstu-
penky již ode dneška. O včerejším představení veselo
hry „Můstek“ bylo divadlo opět málem vyprodáno
+ Pohostinská hra paní Beity Henningsové, usta
novená na čtvrtek dne 11. t. m., je dnes v popředí zá
jmu veškeré o umění se zajímající veřejnosti. O vý
minečném uměleckém významu paní Henningsové
dnes nejlepší herečky dánské a proslulé představitelky
ženských poslav her především ibsenových, bylov
minulých dnech v českých listech leccos informativ
ního již napsáno, takže jen jako doplůkem k tomu
všemu ještě uvádíme několik dat, souvisejících se ži-
votní dráhou dánské umělkyně. Paní Henningsová
nebyla původně určena pro ten obor divadelního půso-
bení, který jí později vynesl tolik uznání a úspěchů.
a který ji dnes zvedl až mezi samy vrcholné zjevy
dramalického umění vůbec. Její plány rozvíjely se
arci také k jisté divadelní velikosti, ale — v baletu.
Hedvika
Ibsenův
Henningsová
Kovařovicová
Psohlavce
Rydlův
Humperdinckův
11
article
Od 1/28. roku svého věku byla Betty Schnellova, jak
znělo rodné jméno její, přijata do baletní školy krá-
lovského divadla v Kodani. Zde pod přísným vedením
baletního mistra Augusta Bournouvillesa znamenitě
vyspívala, a když v šestnácti létech v roli Astridy
ve „Valdemaru“ poprvé vystoupila na jevišti, pro-
budila hned svojí mimikou, prozrazující nevšední na-
dání i intelligenci, jistou pozornost, a byla jí proroko-
vána slavná budoucnost baletní primadonny. Ale ona
sama, jako již nejedna přední elévka této školy, po-
znala brzy, že nadání její i touha směřuje vlastně
jinam, do činohry. Proto svěřila mladý svůj talent
bývalému herci Hoerdtovi, v jehož důkladné škole
se na uměleckou svoji budoucnost velmi svědomitě
připravovala. A když potom po všestranné a několil
Schnellův
Augusta
Valdemar
Hoerdt
Kodaň
Astrid
12
article
let trvající přípravě vystoumua jako ngnes ve „Škole
žen“, vepve mgo činoherní herečka, bylo toto první
její vystoupení také již prvním jejím triumfem. Vším
exterieurem svým určena byla již pro obor naivek,
a v tomto oboru rolí vytvořila také řadu vynikajících
postav hereckých, jmenovitě na výsost krásnou Jeanne
v „Lady Tartuffe“. Paní Henningsová od svých za-
čátků nedobývala si hlediště aní silou vášně ani roz-
měrnosti cilu, ale působila nanejvýš umělecky právě
onou intelligencí, která jakoby celou bru její obe-
pínala. A tato její hluboká intelligence odvedla ji také
později z výlučně naivního oboru a postupem umě-
lecké své práce stala se paní Hennigsová moderní he-
rečkou v pravém a nejlepším slova toho smyslu. Jme-
novitě těžké hry Ibsenovy nalezly v ní pro ženské
postavy své interpretky z myslitelně nejdokona lejších,
a její stělesnění na př. „Nory“, Hedviky v „Divokě
kachně“ nebo paní Alvingové v „Příšerách“ obdrželo
sankci i samého přísného velkého autora. Lze tedy
s opravdovým nejživějším zájmem těšiti se na hry
paní Betty Henningsové, jež, doufáme, neomezí se
na jedinou jen roli Hedviky, ale aspoň i „Norou“ nás
o umělecké slávě vzácného hosta očitě přesvědčí.
Jeanne
Tartuff
Henningsová
Hennigsová
Ibsenův
Nora
Hedvika
Alvingová
13
article
+ Lidové divadlo „Uranin“ v Praze, VII. Jako
28. hra v předplacení hraje se dnes anglická burleska:
„Bratři opičáci“. Napsal J. Carlisle. Přeložil J. Tišnov
Režisér Pr. Šípek. Hlavní úlohu této groteskní kome-
die, „opici“ Jocko, hraje p. Čermák. Ostatní hlavní
úlohy hrají dámy: Bitrmanova, Balákova, Pražská,
Vejvodova, Kovářova a pp. Čekanský, Šípek, Kovář
Počepický, Haasen. Začátek o 7. hod. več. Po divadle
dostatečný počet vozů elektr. dráhy. Zejtra hraje se
po třetí Buchbinderova fraška se zpěvy: „On a jeho
sestra. V pátek dne 12. t. m. ve prospěch oblíbené
herečky slč. Jiřiny Balákovy hraje se Shakespearova
tragedie: „Romeo a Julie“. V sobotu dne 13. t. m.
jest představení pořádané Spolkem přátel dělnictva
k němuž zvolena Ernstova veselohra „Flachsmann
vychovatel“. Ceny míst za lože a křesla obyčejné, z
sedadla v přízemí a ostatní místa poloviční. Lístky
v předprodejích lze již dnes obdrželi.
+ Z kanceláře smíchovského divalda. Dnés hraje
se jakožto 45. hra v předplacení (úterní) Suppěova
opereta „Fatinica“ se slě. Groszovou v titulní úloze
V ostatních hlavních úlohách vystoupí dámy Hadrbol
cova, Halová, Zdrůbecká a pánové Lier, Kubík ml.
Beneš a Zdrůbecký. Zejtra ve středu vystoupí v zim
ním divadle pí. Mař. Zieglerová a bude hráti k opě-
tovné žádosti markýzu ve vaudevillu „Pasť na muže“
Lístky k tomuto představení lze obdržeti u knihkupce
p.Urbánka v Praze a v trafice proti zimnímu divadlu
na Smíchově.
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech
Dnes hraje se jako lidové představení za polovičn
ceny: „Mistr Jeroným,“ historické drama o 4 jedn
od J. J. Kolára. Zejtra je lidové představení za polo-
viční ceny: „Svatba reservistová.
Šípek
Bitrmanův
Balákův
Vejvodův
Počepický
Haasen
Buchbinderův
Shakespearův
Romeo
Julie
Ernstův
Flachsmann
Suppěův
Fatinica
Groszův
Halová
Zdrůbecký
Lier
Kubík
Beneš
Zieglerová
Král
Jeroným
Kolár
Praha
Carlisle
Tišnov
Kovářov
Smíchov
lidový divadlo
Pištěkův lidový divadlo
14
title
Masopustní věstník.
15
article
Ples českých právníků.
Ples českých právníků.
Distinguovaný a skvělý, jako každoročně
byl i včerejší ples českého právnictva. Z pravidla
kladou jej naši juristé až na samý sklonek Maso-
pustu, kdy končí sladké pře, aby snad právě
plaidoyerem svým promluvili slovo závažné. Je
nepochybno, že úmysl nakloniti si finessami
právnické bystrosti přizně soudců v bělostných
talárech zdařil se jim dokonale. Nebudeme sto-
povati důvěrné jejich rozhovory a vyšperkované
řeči, jež sotva týkaly se pandekt a institucí. Také
neprozradíme, že vykladači zákona, pro sebe
dovedli si ho obejíti tak, že ani rušení držby.
pokud se srdečních záležitostí týče, nebylo včer
u nich přestupkem. Po této malé exkursi možno
zmíniti se o lesku a zábavě včerejšího večera.
Ples českých právníků má své zvučné renomé
nejen v kruzích pražské společnosti, nýbrž i na
venkově, jenž vysílá každoročně legie svých
krasavic na skvělý večer. Těšíť se naši právníei
pověsti výborných tanečníků a zdá se, že vzácná
tato okolnost přenáší se z jedné generace na dru-
hou. Včerejškem přistoupil k těmto starým
úspěchům nový, neméně zářivý.
16
article
Úprava dvorany byla velice vkusná. Vstup
na schodiště uzavřen byl záclonou z bordeau,
plyše se zlatým třepením; schodištěm stoupalo
se alejí exotické zeleně, z niž zářily žárovky-
Po stranách trumenux v bosketu palem byly
sechy Tance a Hudby. Čelo dvorany ozdobeno
krásně komponovaným frontonem v barvách
světle fialové a zlatožluté, krášlené světle zele-
nými a žlutými ornamenty. Uprostřed byl nádher-
ný emblém právnictví. Okna pod galerií byla za-
halena zelenými, ornamentovými závěsy. S ga
lerií splývaly gobelíny v základních barvách de-
korace. Vehod k estrádě, jež byla pod balkonem
orchestru, vrouben byl ballustrádou, ozdobenou
vásami a palmami. Na estrádě v háji palem bylo
poprsí Riegra a Palackého.
V ústředí tom rozkošném za zvuků kapely
p. Kotkovy rozvířila se nejčilejší distinguo-
vaná zábava. Ples zahájen promenádou a dál
postupováno dle programu skvělého tanečního
pořádku, jejž kresbou pěkně vypravil akademický
malíř Bohuněk a provedla firma Leschinge-
rova. V toilettách dam převládala barva bilá.
korace
Riegr
Palacký
Kotkův
Bohuněk
Leschinge
17
article
Na ples dostavili se: nejvyšší zemský mar
šálek kníže Jiří Lobkovic, starosta král.
hl. města Prahy dr. Vl. Srb s náměstky, drem
K. Grošem a J. Sailertem, dále rektor
české university, dvorní rada prof. dr. Čeněk
Strouhal, protektor plosu, děkan právnické
fakulty prof. dr. Leopold Heyrovský, děkan
lékařské fakulty prof. dř. Jhn H.la v a, president
obchodního soudu dvor. rada Šindelář, vice-
president finančního ředitelství Tersch, dvor.
radové- dr. Prušák, Marschan a Kři-
kava, advokáti dr. Eugen Eiselt a Vojtěch
Kasanda, professoři universitní dři.: Čela-
kovský, Storch, Henner, Trakal a
Tilsch, radové vrchního zemského soudu
Košín ryt. z Freydenhofu a Schrou-
bek, rada zemského soudu Dvořák, finanění
rada Slavík, posl. dr. Baxa, m. r. Schröt-
ter, dr. Nesý, dr. Nejedlý, dr. šl. Ette
z Hvozdomilů, dr. Vl. Fáček, doc. dři.
Lobkovic
Srb
K Groš
J Sailert
profesor
doktor
Strouhal
Heyrovský
Tersch
Prušák
Marschan
Kř
Eiselt
Kasanda
Storch
Henner
Trakal
Tilsch
Dvořák
Slavík
Baxa
Schröt
Nesý
Nejedlá
šl
Fáček
docent
dřít
Praha
právnický fakulta
děkan lékařský fakulta
Freydenhofa
18
article
Prušák, Stieber, Funk, Drachov
ský, Krčmář, Miřička, dr. Salaba,
dále dr. Kubát, Štompfe, dr. K. Helle
adj. Boh. Baxa a j. v.
Omluvili se: místodržitel pres. vrch. soudu ryt
Wesselý,rektor techniky proř. dr. Alfréd Slavík, vice
president vrch. zemského soudu dr. Ripka, posl. dr
Lad. Dvořák, prof. dři. ryt. Randa, Zucker, Hanel, dv
r. Novotný, advokát dr. Hrdlička a doc. dr. Vančura.
Protektor plesu: ř. prof. JUDr. L. Heyrov-
ský, t. č děkan právnické fakulty.
Čestní členové: ř. prof. JUDr. A. Bráf,
prof. JUDr. J. Čelakovský, c. k. dvorní rada ř. proí.
JUDr. J. Hanel, ř. prof. JUDr. K. Henner, c. k dvorní
rada ř. prof. JUDr. E. Ott, ř. prof. JUDr. J. Pražák.
c. k. dvorní rada ř. prof. JUDr. rytíř Randa, ř. pro
JUDr. svob. pán Rieger, ř. prof. JUDr. Fr. Storch.
ř. prol. JUDr. J. Stupecký, c. k. dvorní rada ř. prof-
JUDr. A. Zucker, m. ř. prof. JUDr. K. Hermann l.
Otavský, m. ř. professor JUDr. C. Horáček, m. ř. prof-
JUDr. E. Tilsch, m. ř. prol. JUDr. J. Trakal, soukr.
doc. JUDr. Funk, soukr. doc. JUDr. K. Kadlec, soukr
doc. JUDr. J. Prušák, soukr. doc. JUDr. J. Vančura
JUDr. Hrdlička, JUDr. Kassanda, JUDr. Nesý, JUD:
Václ. Škarda, c. k. dvorní rada nejv. soudu JUDr
Drechsler, rada zem. söudu JUDr. Prušák, JUDr. Báxa
JUDr. Kořínek, JUDr. K. Sobička, JUDr. Urban.
Prušák
Stieber
Funk
Drachov
doktor
Salaba
Kubát
Štompfe
K Hell
Baxa
Wesselá
Slavík
Ripka
Dvořák
profesor
dřít
Randa
Zucker
Hanel
Novotná
Hrdlička
docent
Vančura
JUDr
L Heyrov
A Bráf
J Čelakovský
J Hanel
K Henner
E Ott
Rieger
Storch
J Stupecký
A Zucker
K Hermann
C Horáček
E Tilsch
J Trakal
K Kadlec
J Vančura
Kassanda
Nesý
Václ
Kořínek
K Sobička
Urban
Francie
právnický fakulta
doktor lada
JUDr Drechsler
19
article
Užší plesový výbor: Čestný předseda
JUDr. J. E. Salaba, prol. Č. O. A. a konc. adjunkt ob
chodní komory. Předseda: JUDr. V. Důras. Místo-
předseda: JUČ. Karel Schrotz. Pokladník: JUC. Je
Sládek. Předseda zvací komise: JUC. Emanuei Slabý
Jednatelé: JÚst. Jos. Sikyta a JUst. Jar. Závorka. Za-
pisovatelé: JUst. Bohuš Novák a JUst. Bernard Papí
Činní členové: JUst J. Autengruber, Jüst
Fr. Bátěk, JUC. Karel Dufek, JUst. Antonín Dvořák
JUst. Karel Eger, JUst. Miloš Filípek, JUst. Filip For
mánek, JUst. Fr. Hamáček, JUst. Hanosek. JUDr. Lad
Hnát, JUst. Jos. Hofmann. JUst. Robert Hrdlička, JUst
Fr. Chvalkovský, JUst. Leopold Jabůrek, JUst. Bedřich
Kominík, JUst. Rudolí Kuhát, JUst. Vladimír Maixner
JUDr. Otto Pavlík, JUst. Pinkas, JUst. Richard Quis
JUst. Arnošt Roztočil, JUst. Jos. Seifert, JUst. Oldřich
Slavík, JUst. Vojtěch Šindelíř, JUst. Jaroslav Špaček
JUC. Švorčík, JUDr. Urbanec, JUC. Otto Velebil, JUst
Jaroslav Voleník, JUC. Václav Wurm, JUst. Jaroslav
Vychodil.
Dekoraci vypravily firmy Sichernsad a Novotný
koberce dodala firma Gottwaldova.
JUDr
Salaba
V Důras
Schrotz
Sládek
Just
Závorka
Novák
Bernard Papit
František
Bátěk
Dufek
Dvořák Just
Eger
Miloš Filípek
Filip fórum
Hamáček
Hnát
Hofmann
Hrdlička
Chvalkovský
Jabůrek
Bedřich kominík
Maixner
Pavlík
Pinkas
Quis Just
Roztočil
Seifert
Slavík
Šindelíř
Jaroslav špaček
Švorčík
Urbanec
Velebil
Voleník
Wurm
Vychodil
Č . O . A
Rudolit Kuhát
Sichernsad
Gottwaldov
Just J . Autengruber
20
article
Plas „Národní besedy“ ve Vídni. Zvláštní půval
a zvučná pověst plesů „Národní besedy“ ve Vídni
tohoto pevného střediska vídeňských Čechův a ohniska
vlasteneckých snah, prozářeny novými jasnými pa-
prsky magického lesku, tím půvabnějšího, že vytrysk-
ly z duší vlasteneckých vídeňských Češek, jež jako
vnadně kněžky Terpsichory získaly si opět nových
vavřínův. Arranzement plesu lefošního vplul do ne-
obyčejně šťastného přístavu: do pečlivých a podni-
kavých ruček damských; zakotvení to nejen že zna-
mená vlídný úsměv Štěstěny ke zdaru podniku, ale
i pro budoucnost spuštěna jím do srdcí uvědomělých
Čechů vvídeňských kotva důvěry v sebe, ve svoji mo-
hutnost a schopnost representace i při dalších a
vážnějších krocích a to již ne na lesklých parkelách
taneční síně, nýbrž na skutečné mnohdy horké půdč
života vídeňských Čechů. Dokladem družnosti a touby
po vzájemněm a upřímném sblízení možno nazvati
pies Národní besedy vídeňské, konaný dne 4. únor
ve dvoraně Rapplově v X. okresu. Po zahájení plesu
národní hymnou a po předtančení párů, v jichž čel
byly pravé reliefy mládí — slečny Marie Hodova
Čechův
Čecho
Hodův
Plasy
Vídeň
národní beseda
21
article
Žefie Frydrychova se svými čipernými tanečníky —
nastal veselý rej a zápas v obratných skocích, jako
kdysi při hrách olympských. Ceny vílězství byly
ideální: líbezný pohled, něžné ručky stisk, milé slův-
ko pochvaly s průvodem smavě působícího vtipu z
malinových úst, jež mnohý tak rád slyší. Nadšení bylo
všeobecné a až do ukončení zachován charakter plesu
elitního. Hudba p. Bartošovy kapely byla výtečnáa
měla ráz salonní hudby pražské, uchvacujíc poslu-
chače ohlasy z českých oper a písní, že nebylo možno
ve zbuzené náladě tanci odolati. Taneční pořádky
byly velmi vkusné od známě české firmy. V řízení
tance vynikl p. Němeček, oblíbený taneční mistr
Hmotný výtěžek nad míru uspokojil. Plesy Národn
besedy, jejíž předseda p. Hynek Fuchs vstoupil ve
šlépěje nezapomenutelného věhlasného vlastence Kl
Pecha, zakladatele mnohých spolků vídeňských, vy
značují se klidným národním sbratřením, že členové
její cítí se býti velkou patriarchální zádrugou.
Frydrychův
Bartošův
Němeček
Fuchs
Pech
Národn beseda
22
article
38. šibřinky Sokola pražského. O volbě kostýmo
bylo by opravdu zbytečno šířiti se při tak široké
možnosti, jaká je dána thematem letošních šibřinek.
Lze ji přenechati zcela vkusu a zábavní výbor Sokol
pražského ochotně poskytne rady a pokyny k origi-
nálnímu kostymování. Zkušenosti z hlediště budou
zajisté nejlepšími vůdci při volbě úlohy, v jakém se
možno ukázati. Divadelní list »Meziaktí«, vydaný re
dakcí br. Jaroslava Borotínského, zpříjemní účast-
níkům některé chvilky. Úřaduje se nyní v Sokol
pražském každý den od 7—9 hod. večer, kdež vydá
vají se vstupenky damské a panské.
Elitní maškarní ples damského odboru Ústřední
Malice školské v Praze bude pořádán již zejtra
ve středu na Žofině. Dvorany žofinské proměněny
budou v arabské pohádkové město s velikolepými
průvody a rázovitými scenami z východního života.
Plesová kancelář nalézá se v místnostech „Domác-
nosti“ v Lazarské ulici v čp. 1718—II., kde se při-
jímají reklamace až do 10. února a vydávají se vstu
penky a sice dnes v úterý od 10. hod. dop. do 1 hod
odpol. a od 2 do 6 hod. odpol. Večer u pokladny
na Zofíně nebudou již vstupenky vydávány. Lístek
pro pány stojí 10 K, pro dámy 6 K, studentský lístek
2 K, lože 80 K. Kostymy zhotovuje levně a vkusně
p. J. Popelka v Praze, I., Liliová ulice č. 1070.
Sokol
Jaroslav borotínský
Kostyma
J Popelka
Praha
lazarský ulice
liliový
Sokol
ústřední Malice
23
article
Maškarní ples pořádaný pražským damským od-
borem Ústřední Matice školské přivábí již ve středu
10. února do dvoran žofinských svoje účastníky. Po-
hleďte na plakát zvoncí vás v tisíc a jednu noc! Noe
obestírající štíhlé věže minaretů a svítící leskem hvězd
v komnaty serailů, rozprostřevši své porotě nad
Prahou, vkouzlí na Žofin kns snivě žárného Orientu
s perlami snů, s jeho pohádkami lásky. Noc prožitou
v jedné z tisíc a jedné noci zaznamenají zajisté
všichni účastníci ve svoji paměť obrazem čarovného
květu a mnohého bude provázeti pohádka vyšněná
a prožitá celým žitím. Půlnoční průvod, jehož účastníci
se zvou, by ve středu v 5 hodin odpoledne se sešli
v místnostech »Domácnosti« ke zkoušce, předčí vše
co doposud jsme v Praze víděli; bude to pohádka
oživená krásou a něhou, pohádka měnící skutečnos
v sen, v obraz plný poesie a fantasie. A výsledek
že přední baště naší národní, Ústřední Matici školak
bude odevzdán opětně značný příspěvek, potěší kaž-
dého, kdo odevzdá svoji hřivnu a přispěje jí našim
českým dětem.
Noe
Žofina
Praha
24
article
Zábava pro dítky. V každém ohledu znamenitě
se vydařila nedělní zábava dětská, pořádaná tělocvič-
ným spolkém paní a dívek pražských. Přečetné obe-
censtvo vyplnilo hned po 2 hodině tůlocvičnu Sokola
pražského, setrvávajíc v nenucené zábavě do poslední
chvíle, kdy bylo nezbytno rozloučiti se. Dětská zá-
bava těloevičného spolku jest jediná, ku které má pří-
stup širší obecenstvo a není divu, že každoročně její
obliba stoupá při všech těch požitcích, jež se tam po-
skytují dítkám i dospělým. Všecky atrakce těšily se
zasloužené pozornosti, tak že nebylo jistě nikoho, kdo
by se byl nudíl v tom veselém víru animované zá-
bavy. Zpěvy a výstupy dítek, divadelní představení.
komické scény, kouzelnictví atd., vše šlo hladce ve
vzorném provedení. 500 losů tomboly bylo rozebráno
hned po otevření pokladny, 300 dárků vyhráno v kole
Štěstěny a bohalý buffet poskytoval představu »sně-
deného krámu« již po 5 hodině odpoledne. S výsled
kem zábavy jsou zajisté spokojeny nejen dámy tělo-
cvičného spolku, ale i všichni, kdož se zúčastnili zá-
bavy. Mimo jiné byli přítomni dr. Scheiner, dr. Urban
a dr. Novolný.
Elitní vinek ústředního spolku českých kupců jest
dnes v úterý ve dvoranách Národního domu na Král
Vinohradech. Dámy se žádají, aby se vykázaly
u vchodu kuponem pozvánek, které platí pouze pro
dámu, na jejíž jmeno zní. Dvorany otevřeny budou
o půl 8. hodině, přístup hlavním vchodem.
doktor
Scheiner
Urban
Novolný
Sokol pražský
národní dom na Královský Vinohrady
25
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Kuchlmeistrovy podvody
před porotos.
(Dokončení.)
Kuchlmeistrův
26
article
Líčení s obžalovaným účetním závodu Eich-
mannova protáhlo se až do večera.
Výslech Kuchlmeistrův trval téměř půldruhé ho-
diny. Hrdina defraudantského románku oděl se k
včerejšku černým úborem, sčesal rukou kšticí svoji
do týla, propůjčil pobledlé tváři své výrazu tntemo
bolestína — blouznivce a tenkým, jedva slyšitelným
Esem odpovídal na otázky předsedovy. Především
prohlásil, že je ženat a že jeho žena hledí vstříc ra-
dostné události
Předseda: Máte jmění?
Obžal.: Nemám
Předs.: Proč to
Obžal.: Protože mi je vzali.
Předs.: Nikoli. Na vaše jmění uvalen byl kon
kurs. Jste vinen?
Obž al.: Jenom částečně.
Kuchlmeistr vykládal pak, že po otci zdědil v Li-
bouchci usedlost za 6000 K, na té že však vázlo 3400
korun dluhů a že ve finanční tísni, která jej pal
pronásledovala, vypomáhal si zprvu zálohami, o jejich
úhradu pokusil se pak paděláním směnek. Tento mo-
dus nazval Kuchlmeister sám nešťaslnou myšlenkou
Častějším cvikem získal sobě náležité zručnosti a pak
pokusil se o provádění podvodného řemesla, arcit
prý vždy jenom na vlastní pěst. Stracha
obavu před odhalením podvodné manipulace pocítil
prý jen poprvé. V bance pokládal se úplně jistým.
protože ho tam znali jako plnomocníka firmy a nebál
se tím spíše, poněvadž věděl, že banka nebude závo
jeho ani avisoval, aniž pošle mu výtah z účtu. Z peněz
poprvé vylákaných splatil firmě svoje dřívější zálohy
— zbylek spotřeboval pro sebe, zvláště na nákup
losů. „Bylt jsem positivně přesvědčen“ — tvrdil Kuchl-
meister — že jednou vyhraju a chtěl jsem potom
všecko vyrovnati, takže by byl nikdo netušil, co jsem
provedl a nikdo nebyl by měl škody.
Kuchlmeistrův
Kuchlmeister
Strach
Předs
27
article
Kuchlmeister doznal také světácké vystupování
své v různých chantánech a ve „Varičté“, kde míval
vždycky loži.
Předseda: Proč jste opustil své místo u firmy
Eichmannovy?
Obžal.: Abych si mohl vyjet na svatební ceslu
Předs.: Neměl jste spíše strach, že budete do-
paden, zůstanete-li v závodě?
O bžal.: To nikoli. Spoléhal jsem, že získán
hlavní výhru na jeden z 15 mých státních losů z
1860, u nichž vesměs byly taženy již serie.
Předs.: Kolik pak jste mínil vyhráti?
Obžal.: Po obvyklých srázkách 480.000 korun.
Do závodu Eichmannova vrátil se Kuchlmeisten
— jak udal — proto, by dosáhl podílu na čistém
zisku a zámeček veleslavínský chtěl si pěkně zařídi
jako příští svoje sídlo.
Předseda: Jste s lo, byste škodu nahradil?
Obžal.: Ano a myslím, že ji celou nahradím
Předs.: Jak to?
O bžal.: Vždycky ještě mohu udělati hlavn
výhru.
Předs.: Máte ještě ony losy?
Obžal.: Nemám.
Předseda konstatuje, že losy nalézají se
správce konkursní podstaty.
Padělky svoje pokiádá Kuchlmeister nezdařenými
Jsou prý špatně zhotoveny a nepodobny originálům
Výslech průvodních svědků, ač zaujal valnou
část včerejšího líčení, neskýtal celkem mnoho po-
zoruhodného.
Syn zemřelého velkoobchodníka, továrník v Ho-
stinném Rudolí Th. Eichmann, prohlásil, že s ob
žalovaným v obchodě otcově skoro nikdy se nestýkal
a že do poměrů tehdejších nebyl zasvěcen. Po náhledu
jeho není prý firma Eichmannnova zod-
povědnou za Kuchlmeistrovi podvod
a nepřipojuje prý se tudíž k trostnímu Hízení.
Eichmannův
Kuchlmeisten
Eichmann
Předs
Rudolit Th
Eichmannnov zod
28
article
Prokurista téže firmy František John udal, že
obžalovaný zpočátku konal své povinnosti pilně a be-
dlivě, byť i trochu zdlouhavěji, od té doby však, co
dostal do rukou peníze, že vůčihledě ochaboval. Dle
svědka tohoto dluhoval Kuchlmeister závodu jen 2000.
nikoli 10.000 zlatých. V září 1903 stal se John cen-
sorem Ústřední banky německých spořitelen, o čem
věděl také Kuchlmeister. 10. října dal sobě John před-
ložiti směnky firmy Eichmannovy a objevil padělky
Svědek dodává, že podpisy byly napodobeny
velice nemotorně a má za to, že v tomto pří-
padě trpí škodu banky.
Vyšetřování proti Kuchlmeistrovi vedeno bylo
lak důkladně, že na žádost obhájcovu podroben by
duševní stav obžalovaného i lékařskému pozorování
o jehož výsledku podávali včera zprávu soudní lékali
pp. prof. dr. Reinsberg a Slavík. Dle jejich
posudku není Kuchlmeister nijak dědičně zalížen
z veškerého jeho jednání vychází na jevo, že o nějaké
nepříčetnosti, ktorá by vylučovala trestnost jeho činu
ve smyslu tr. zákona, nelze vůbec mluviti. Znalci při-
pustili vzhledem k bezstarostnosti, se kterou sobě
Kuchlmeister počínal, spoléhaje na hlavní výhru, pou-
ze ochablost autokritiky, resp. autosuggesci, tedy
slaboduchost jakousi v obmezeném stupni, která na
jodnání Kuchlmeistrovo mohla míti jistý vliv.
František John
John
Eichmannův
profesor
doktor
Reinsberg
zlatý
29
article
Ředitel Ústřední banky něm. spořitelen, Ludvík
Hafenbrödl, mínil, že veškeru škodu, způsobenou
Kuchlmeistrem, povinna je nahraditi firma
Eichmannova proto, že označila obžalo-
vaného svým důvěrníkem. Náhled tento sdí-
lel také vrchní účetní české „Unionky“ v Praze, Adolf
Brod. „Unionka“ nepřipojila se rovněz
k trestnímu řízení.
Správce konkursní podstaty Kuchlmeistrovy, dr.
N. I. Kohner, uvedl, že pohledávek přihlášeno na
578.000 K. Z aktiv realisováno již 120.000 K a ne-
menší obnos vynese bezpochyby ještě další realisace.
Věřitelé obdrží z konkursu 3312% svých pohledávek
Chybí však ještě 60—70.000 K, které dal Kuchlmeister
patrně osobě, již by nerad prozradil.
Kuchlmeister na dotaz předsedův vymlouvá se
v této věci na — krátkou pamět.
V pozdních hodinách odpoledních průvodní řízení
skončeno a soud, zamítnuv návrh obhájcův na do-
datečné olázky v příčině slabomyslnosti, chvilkového
pomatení a použití nezpůsobilých prostředků, předložil
porotcům jedinou otázku hlavní na zločin pod-
vodu, k níž dána osmi hlasy kladná odpověď. Kuchl-
meistrovi vyměřen potom soudem tříletý žalář, zostře-
ný čivrtletně poslem.
Obhájce jeho ohlásil zmateční stížnost.
Hafenbrödl
Eichmannův
Brod
Kuchlmeistrův
doktor
I Kohner
Praha
Unionka
30
article
Udával nepravou tisicovku. Před krajským sou-
dem česko-budějovickým konalo se dne 6. t. m. pře-
líčení s Fr. Kovářů, soustružníkem perletě ze Str-
milova, ženatým, otcem 4 dětí. Tento muž, jenž od-
seděl si již 2 roky na Borech pro podvod, použil re-
klamního lístku jitlavské firmy ku pokusu, ošiditi ně-
kolik obchodníků. Vydával totiž lístek onen, tištěný
v podobě tisícikorunové bankovky, za skutečnou ti-
sícovku. Pokus podvodu zdařil se mu na jednom
místě, čímž napálený obchodník utrpěl citelnou škodu.
Však podvod vyšel v zapěti na jevo a Kovářů byl
zatčen. Při přelíčení zapíral, že by byl měl úmysl
někoho ošiditi, prý jenom žertoval. Soudní senát
však jeho »žert« vzal do opravdy a Kolářů odsouzen
na 10 měsíců do těžkého žaláře.
Kovář
Bor
Kolář
Francie
31
article
Z Tureckého hospodářství v Kaleřinské záložně.
(Před pražským zemským soudem.) Zkázu Rolnické
záložny v Kateřinkách ve Slezsku má na svědomí
Karel Turecký, účetní této záložny a člen předsta-
venstva. Důvěřiví lidé povolali jej do popředí zá-
ležny a Turecký upevňoval je v důvěře sebevědo-
mým a nádherným vystupováním. Jak bolestné bylo
však zklamání důvěřivých, když najednou se dově-
děli, že záložna je okradena o velký obnos 200,000
korun. A Turecký to byl, který se darebného činu
toho dopustil. Záložnu zničil a mnoho lidí českých do
škody připravil. Duše černá, jak dovedla licoměrně
těžit z dobroty lidí! Jakým způsobem Turecký vedl
hospodářství v Kateřinkách, zřejmo je z případu,
který včera byl projednáván před zemským soudem
pro civilní záležitosti na Ovocném trhu. V roce 1900
půjčil Turecký obnos 10.000 K podnikateli staveb J.
Pittnerovi na Kr. Vinohradech. Ač peníze resp. cenné
papíry Turecký vzal ze záložny, přece o tom výboru
záložny ničeho neřekl, a také půjčku do knih ne-
zapsal. Teprve později, když podvodné manipulace Tu-
reckého byly poznenáhla odhalovány, opatřil si Tu-
recký listinu pro záložnu a touto listinou chtěl ukrýti
škodu v obnosu 10.000 K. Přijel totiž jednoho dne do
Prahy, navštívil dceru Pittnerovu Marii od ní lstivým
předstíráním vylákal písemné prohlášení o tom, že
svoluje, aby obnos 10.000 K byl vložen na její reality.
Karel turecký
J Pittner
Kristus
Pittnerův
Marie
Kateřinka
Slezsko
Praha
32
article
Listinu předložil Turecký výboru záložny v Kateřin-
kách, ten post festum schválil zápůjčku Pittnerovia
do knih bylo to zapsáno. Mezitím, co Turecký byl za-
tčen a odsouzen a na záložnu v Katelinkách prohlášen
konkurs, žádaa založna slč. Pittnerovu, aby 10.000
kor., za něž se zaručila, zaplatila, Když tak neučinila,
zahájen byl spor a týž projednáván před zemským
soudem za předsednictví p. vrch. rady dra. Srba. Za-
lovaná namítala, že listina zaručovací je neplatná,
poněvadž byla na ní lstivě vydákána, dále že Pittner
nic nedluhuje záložně, poněvadž Tureckému vše za-
platil. Rozsudkem byla žaloba Kateřinské záložny
zamítnuta a sice z loho důvodu, že Pittner vůbee
nemohl od záložny zápůjčku dostati, poněvadž nebyl
členem záložny, dále není prokázáno, že výbor usnesl
se zápůjčku Piltnerovi povoliti a konečně soud uznal
z výslechu svědků, že zaručovací listina na žalované
byla vylákána, nemá tudíž žádné platnosti.
Ze soudů cizích.
Úplatný soudce. Z Pešti telegrafují: Před zdej-
ším trestním soudem zahájeno bylo líčení proti soudci
téže instance dru. Kol. Soosovi, na něhož podána
žaloba, že bral při svém úřadování úplatky. Dr. Sons
jak tvrdí žaloba — vyzýval dokonce strany, aby
používaly jeho služeb a prostředkoval mu při tom
bezpočtukrát trestaný již spoluobžalovaný sgent Abra-
ham Schwarz, jenž buď na rozkaz obžalovaného soud-
ce, nebo na vlastní vrub přemlouval strany, by posí-
laly Soosovi peníze, jinak že věc jejich špatně do-
padne. Oba obžalovaní popírají houževnatě jakou-
koli vinu. Líčení potrvá bezpochyby celý týden,
Pittnerův
Srba
Pittner
Sons
Schwarz
Kateřina
Pešť
Soos
kora
33
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Z Národní jednoty pošumavské
Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý
9. února, o 1/27. hod. večerní v místnoslech jednoly
ve Vodičkově ulici čís. 36 v domě Národní kavárny.
Zvláštní pozvánky se nerozesílají.
Z Národní jednoty severočeské.
Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý
9. února přesně o 6. hod. več. v místnostech jed-
noty ve Ferdinandově třídě čís. 33.
Vodičkův ulice
Ferdinandov třída
dům národní kavárna
34
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze.
35
article
Dne 9. února: »Alliance francaise«
má v malém sále Měšťanské besedy v Praze o půl
osmé hodině večer valnou hromadu s literárně bu-
debním dýchánkem. Přednášeti bude p. Jules Pichon,
spisovatel a ředitel Moderní školy jazykové v Praze
»Kterak lze se zdokonalovati ve francouzštině«.
Jules Pichon
Praha
36
article
Před válkou rusko-japonskou.
Před válkou rusko-japonskou.
Jak se zachová Anglie? Jak Spojené Státy?
Anglie má hlavní toho zásluhu, že Japonsko
vyzvalo Rusko do války. Až do poslední chvíle
anglické časopisectvo psalo tak, že Japonci mu-
sili míti ne naději, nýbrž přesvědčení, že jim
Anglie celou svou silou půjde na pomoc. A co
vidíme? Ještě prvá puška nezahoukla a anglické
listy již začínají uvažovati v ten rozum, že
Anglie nejlíp učiní, když Japonsko ponechá
„Daily News“ rozumují tak: Byli bychom
sice rádi tomu, kdyby Rusko bylo Japonskem
oslabeno, ale zdaž by nám to bylo i výhodno?
Nebylo, neboť oslabení Ruska mělo by za ná-
sledek zesílení Německa, a to by Anglii přineslo
nesmírné škody, neboť Německo jest jejím nejne-
bezpečnějším konkurentem. Kromě toho Rusko,
kdyby bylo Japonskem odtlačeno od Tichého
okeánu, zajisté by se vrhlo k Indickému moři,
aby tudy si prorazilo východ na moře. Tím by
Anglie přivolala si na krk srážku s Ruskem, bez
níž krásně mohla býti.
Také severoamerické listy mění ton. Novo-
ycrkský „Sun“ dosud velebil Japonce, nyní ale
odsuzuje Japonsko pro jeho drzosť a neomaleno t
a praví krátce, že takové právo na Man-
džurii, jako Japonsko, mají Spo-
jené Státy také.
Tento názor je správný a dosud jej měli
všichni, kdo přáli svatému pokoji a nesdíleli ho
ti, kdo chtěli Japonsko seštvati s Ruskem. Nyní,
Japonec
Sun
Anglie
spojený stát
Japonsko
Rusko
Německo
Man
spo
Nova