ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 17404180-660c-11dc-82d4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 39 celkem · entity: person 132, place 95, org 16, work 3
1 masthead
9. dubna 1901.
2 masthead
Příloha „Národnich Listů
3 masthead
k čislu 9a.
4 masthead
Srrana 5.
5 title
Po sčítání lidu.
6 article
Měl jsem čest býti již po třetí předmětem cislajtanského sčítání lidu, a že velice vděčným předmětem, dovolím si vysvětliti těmito několika řádky, jichž četbu doporučuji zejmena všem přátelům statistiky a s ní spřízněných. doktrin co nejvřeleji. Nepřeháním nikterak tvrdě, že vyplňuji jednu z četných nešťastných »citelných mezer« této vědy, kterým se každý dnes směje, které však přes to nikterak nepřestávají býti citelnými; když tvrdím, že by jinak nikdo sobě ani jasného obrazu o rakouských poměrech ná- rodnostních učiniti nemohl, poměrech to, které — inu, vždyť laskavý čtenář vídí, že se moei mermo namáhám, abych důležitost tohoto svého článku hodně ad oculos demonstroval, a laskavý čtenář mi zajisté další odůvodňování odpustí.
7 article
Roku 1880 to bylo ponejprv. Otec můj byl zavanut osudem jako lesnik do haličských hor, a já »na naukách« u přátelské rodiny vhaličské vesnici, navštěvuje neméně haličskou školu, kdež nám učitel-kostelník ve světlých okamžicích svého kořalečného doliria vykládal o svatosti pana faráře, nedotknutelnosti svých vlastních slepic (jež mu totiž jeho vděční žáci na potkání kradli), jakož i o prvních prapočát- cích umění plsařského. Za takovýchto šťastných okolností stal jsem se tedy žákem polské »szkoly ludowé«, a v zápětí na to Polákem. Aspoň na deset let Polákem. Nastaloť sčítání lidu a pan B., jenž vy- plňoval za mne jakožto zodpovědný zástupce otcovského opatrovníka moji rubřiku, vepsal mi tam polskou obcovací řeč. Budu prý beztak zde na Poláka vychován, tak ať to tam stojí dle pravdy. Otec se sice naň durdil namitaje, že ještě ani polsky neumím, a naprosto není nemožno, že se z této prachsetsak. . . země co nejdříve dostane, k čemuž mu milostivý P'ánbůh napomáhati račiž; avšak co se stalo, již se stalo. A poněvadž mne otec ve svém archu vedl jako »dočasně nepřitomného« Čecha, měl jsem po celé to decennium národnosti dvě, což je na tak malého hocha přece dosti.
Polák Čecho
8 article
Ale vše má svůj konec. I těch deset pol- ských roků konečně minulo, a příští sčítání za- stalo mne jako c. S. gymnasistu v Linciv Horních Rakousích. Tenkráte zasáhal jsem již sám činně svým vlivem ve vyplňování známých rubrik. Trápen hroznou nejistotou, jsem-li jed- ním z oněch 3,239.431 Poláků, kteři dle Han- nakovy »Vaterlandskunde« bydli akurát až k Sanu, nebo jest-li moje osoba mezi těmi 5,182.915 »Čechy-Moravany Slováky«, kteři jsou po rakouských národech kulturních, Němcích a Vlaších, nejpokročilejším živlem, majícím mnoho dobrých vlastností, jak týž Hannak nás poučoval, trápen touto nejistotou uminil jsem si pevně, že se tentokráte nedám. Ti budou koukat! Nikdo ani netuší, co je zde v Linci Čechů, a v celých Horních Rakousích To budou číslice ! Kde jen ti lidé byli před desíti léty, že o nich statistika neví? Až přílis záhy měl jsem se dověděti. kde byli. Vyplnil jsem hrdě svůj arch a odebral se na svátky k rodičům do Solní Komory. Při měm návratu po Novém roce čekela na mne již ob- sílka na magistrát. Dostavil jsem se tam bez nejmenšího tušení o věcech příštich. Ale kdo popíše moje zděšení, když si tu na mne vyjel sám pan purkmistr, nyní již zemřelý pan Wim- hölzel, zemský a říšský poslanec a kdož vl, co ještě, vyzývaje mne u spravedlivém rozhořčení. bych si ze slavných úřadů nedélal dobrý den, že se to udá ředitelství gymnasia, že to »ze mne vyženou« a tak dále. Já, že jako o ničem ne- vím, aby mi vysvětlil, co se stalo. Teď nastala dramatická scéna.
Polák San Čecho Moravan Slovák Němec Vlach purkmistr Wim Linciv Horní Rakousy Linec
9 article
Starosta otevřel dvéře do vedlejší místnosti a zavolal na úřadníky tam sedící: »P'ánové, prosím, jen se podívejte, to je ten kluk, jenž nám chce Linec »vertschechen« ! To je klukov- ství! Jak můžete, člověče, jen býti tak drzým a napsat zde »Umgangssprache böhmisch« Předně necxistuje žádný idióm »böhmisch«, ny brž »tschechiseh«; za druhé, řekněte nám, s kým to obcujete zde po česku? Nebo mluvíte jen sám s sebou? Nebo snad s tou holotou z tabákové továrny? (Tamější dělnictvo je témět vesměs české). Ale nač se mám s vámi rozči- lovat, vždyť vím, že to nenarostlo na vašem hnoji. (Fráse v Rakousích náramně oblibená.) Řekněte, kdo vám to radil a nie se vám ne- stane. Zaručuji se vám.« Odvětil jsem jízlivě, že mi to radil můj zdravý rozum, který ví, jaké jsem národnost lépe snad, než linecký pan purkmistr a byl jsem na to konto ihned vyhozen, načež jsem na stoupil neohroženě cestu stížnosti k mistodrži telství. Zároveň postěžoval jsem si arci doma, vy ličiv se jakožto veliký národní mučedník, který jíž po druhé bez své viny figuruje v statistice s jazykem, jehož ani pořádně neumí, a čekal jsem pak dychtivě na úsudek otcův o mé aféře. Odpověď přišla u vysoké míře překvapující. »Nic si z toho nedělej, mílý hochu,« píše otee svým humoristickým způsobem. Jsi se svým žalem vskutku v dobré společnosti. I my jsme zde na vlas v téže situaci. Já, matka, bába, která mimo slajntuch« a »štrozok« ješté ani jediného slova německého nezná, všichni jsme od Nového roku kovanými Němci. Jako ohnivi jazykové sbor apoštolů, tak nás naučil náš pan slarosta německé obcovací. Ale nejen to.
Němec Linec Rakousy
10 article
Všichni zdejší krajané jsou účastni toholo zá- zraku. Pan lékárnik, jenž každého kolovrátkáře ptá se dříve na jeho národnost, než mu dá krejear, je Němcem. Neméně radikální pokladník solní správy, jenž k všeobecnému pohoršení v saměm »kurhauzu« mluvívá česky, je Něm- cem i s nešťastnou rodinou svou. Ideální pan učitel Gregor, zakladatel a čestný předseda zdejšího nacionálního »Volksbildungsvereinu«, který každou neděli drží někde kočovní před- nášku za pět zlatých r. č., jen za tím účelem aby takto jako chlapec sv. Auguslina převedi něměcký kapitál do českých rukou, všechny pohltila hydra germanisace, jež se neštítila ani pohltiti našeho obecního žida Federmanna, ač sobě tolik na svém českém původu zakládal !. .. Ano, hochu, zle je s námi a nebude lépe, kdy- bychom si stěžovali třebas k samému svatému Petru. Podal jsem arci také stížnost, ale nevě- řím v její úspěch.« Byl jsem zdrcen. Ponejprv viděl jsemse poražena zjevným násilím, křivdou a bezprávím. Nivellisujícím vlivem německého vychování do posud lhostejný v otázkách národního boje, stal jsem se odtud vysloveným nepřítelem všeho ně- meckého. Ve výročních zprávách gymnasia mu- sili nadále zavésti novou rubriku: »Mateřština česká, v septimě: jeden. Summa: jeden.« Ale co mi to bylo platno ? Jen nové ústrky a posměchy od spolužáků i professorů, a když vyšly výsledky sčítání v tisku, byl jsem přece zas mezi těmi 8,461.997 Němci, a statisíce do- brých Čechů se mnou.
Němec Gregor Auguslin Federmann Petr Čecho Německo otázka národní boj
11 article
Letos děje se zase tak. V Rakousích není vsi, v níž by nebylo slušného počtu českých duší, a to nejen na pomezi naší vlasti, ale všude. Ani jeden z nich nesmí udati obcovaci řeč českou, a učiní-li tak, řekne se mu: »Vy zde musíte německy jednat, německy kupovat, německy úřadovat a máte tedy obcovací řeč podle zjevného smyslu zákona ně meckou. Ovšem v českých obcích něco podob- ného říci Němcovi, k tomu je naše povaha příliš — holubičí . . Přemýšleje o těchto obtížích připadl jsem ondy na »biblickou« myšlenku. Což aby se udělal zákon — v nynější plodné době zákono- dárné právě hračka — zákon, dle něhož před sčítáním lidu každý musí se odebrati do své domovské obce (většinou by alespoň touto ce- stou rakouský občan poznal svou domovskou obec, kterou pravidelně ještě nikdy neviděl), tam bez jakéhokoli nátlaku odevzdati svůj sčí- taeí arch. Nechlubím se nikterak důševním oteovstvím k tomuto návrhu, přiznávaje loyáln zde prioritu židovskému králi Herodesovi, ale troufám, že bychom při tom jen získali. Náklad s cestou spojený nesl by ovšem stát, jenž by však tím, že by jen poněkud zjednodušil množ- ství a formát sčitacích formulářů, zajistě dosla tečnou náhradu nalezl. Jest to ovšem hudba budoucnosti, ač jestli Vyplnil jsem svůj arch pečlivě a svědomitě až na toho kanára mezi domácími zvířaty, těše se ponejprv v živobytí naprostě volnosti. A ted. když jsem již v tuto vděčnou látku tak zabrán. napíši si také hodně ostrou urgenci na vysoko- slavné c. k. místodržitelství v Linci, aby mi přec konečně tu moji stížnost proti purkmistru Wimhölzloví také — vyřídilo . .. Inu, ta úřadní rychlost!
Němec Herodes Rakousy
12 article
A. Hofmeister.
A Hofmeister
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. dubna. (Ze sváťeční ch čIsel) Velkonoční čísla vídeňských listů jsou samá jarní lyrika; také stará »N. Fr. Pressee naladila si navou píšťaiku a vyšla si s ní za doby jarního tahu na čihanou. Až do nedávna vábila do svého tábora Poláky; tentokrát píská v jiné tonině, aby přivábila nás. Taktický obrat české delegace nezůstal bez vlivu na orgán vl- deňskě bursy, jenž čije možnost součinnosti če- skýchi německých poslanců při investičních předlohách, jichž provedení bude vyžadovati as milliardy korun a tu již se dá udělati kšeft, který stojí za novou pišťalku. »N. Fr. Pr.« už se nehněvá na českou delegaci, že svou ob- strukcí 8. června rozbila parlament, nezminuje se ani o státním právu českém: vše to zastírá pláštíkem odpuštění, protože česká delegace do- vofila parlamentu tři neděle pracovati před velkonocemi. Proč česká delegace ty tři neděle pardonovala parlament, »N. Fr. Pr. « se neplá ví, že je to »tajemství« a to právě se jí libl. že je to »tajemstvív. Ono tajemství mělo prý dva dobré účinky: předně zachránilo parlameni a za druhé sbližílo Němce a Čechy — snad jen o vlásek — ale přece je sblížilo. Tot sbližení je ovšem pro »N. Fr. Pr.« nojdůleži tější. Kuje honem železo, dokud je zbavé a jako jindy klevelila Polákům a velkostaikářům na nás, tak honem klevetí dnes nám na feu- dální šlechtu a Poláky. Šlechta užívá prý nás ode dávna jen za násíroj pro své feudální choutky a dnes prý je s námi nespokojena, že jsme se vymanili z jejího područí a odhodlali se dělati politiku, která jest výhodna nám a ne tu, která se libí šlechtě. S Poláky prý také nic není; Jsou na štiru s drem. Körbrem těšinskou otázku připravili prý si schválně, aby její pomocí rozbili strany, jako kdysi eeljskou otázkou. Docela jiní lidé jsou však Němei
Polák Němec Čecho Praha Francie
14 article
Ti nám přejí všeho dobrého. »Což by bylo neštěstím pro Rakousko — píše »N. Fr. Pr.s jmenem Němců — kdyby Labe a Vltava byly regulovány, v Praze se založil veliký přístava vystavěla se tam z prostředků panovníkových galerie pro umělecké výtvory obou národnostl ? ., My staří těšíme se tomu, že bylo možno vysta- věti Čechům zlatý most (slovo »zlatý« má se na žádost pisatele podtrhnout! Pozn. red.), aniž tím byli Němci jakkoli znepokojeni. Něco tako- vého se už dávno v Rakousku nepřihodilo.« Tak hraje »N. Fr. Pr.« na šalmaji míru svou jarní píseň. Ale i tu se stala nehoda. Současně otiskuje blíženec »N. Fr. Pr.«, vídeňská »Volks-Ztg.« situační úvahu poslance Kaisra v ní čteme následující slova: »Vláda musí pod- porovati hospodářské zájmy všech zemi, ná rodní ústupky nesmějí však být povoleny. Všeliké ústupky Slovanům mohou býti dnes poskytnuty jen na škodu Němců musily by tedy Němce opět znepokojiti a po- bouřiti. Zvláště to platí o v še c ústupcích v oboru slředního a vy sokého školství, kteréžto ústupky by také ohrozily zachování a utvrzení německéh sprostředkovacího a státního ja- zyka, jevíciho se pro trvání státu nezbytně potřebný m«.
Němec Čecho Kaiser Rakousko Francie Labe Vltava Praha Slovan zlatý most VolkZtg
15 article
Přidejme k tomu ještě výňalek z úvodníku »N. W. Tagbl.«: »Němci jsou nejvznešenějšío) kulturní národ této říše a jako tací jsou povo láni býti nejpokročilejšími, nejosvícenějšími a nejmodernějšími, a nesmějí zapomínat, že býval kdysi velebeni jako strážeové ústavy, jako věrná stráž liberalismu, ochránci školy účicích i vy učovaných ! . « O vznešenosti a osvícenosti nynějších ra kouských Němců svědčí celé kopy nadávek. jimiž se navzájem poctivají ve sněmovně; o jieh liberálnosti a přízni ke školám svědčí výše uve- dený citát ze článku Kaisrova, jenž každou no- vou slovanskou školu pokládá už za poškozo- vání národní državy německé. Tento huronský výkřik německého momsenismu neujde pozor nosti českého čtenářstva, pro které. » N. Fr. Pr.e marně naladila svou píšťalku do toniny smíru
N W Tagbl Němec Kaisrův Francie
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. dubna. Lamsdorf v Berlíně a ve Vídni. V Petrohradu proslýchá se v politických kruzíeh, jak o tom aspoň došly zprávy listů berlinských, že hr. Lamsdorf, ruský ministn zahraničných věcí, hodlá zajeti do Vídně a Ber- lína, aby tam s Bülowem a Goluchovským po- rokoval o běžných otázkách mezinárodních.
Lamsdorf Bülow Goluchovský Praha Berlín Vídeň Petrohrad
17 article Demonstrace švýcarské.
Demonstrace švýcarské. Některé listy vojenské jsou velmi rozčileny demonstracemi cizinců a zvláště prý Rusů proti konsulátu ruskému v Ženevě, při čemž odvetou za opatření protistudentská v Rusku stržen rozbit ruský štít. Žádaji, aby Rusku dáno bylo neprodleně zadostučinění, ale také aby bez okolků zakročeno bylo vypovídáním proti cizin- cům, rušíeím prý klid švýcarských měst. Oproti tomu konstatují jiné, upřímnější listy švýcarské samy, že původci demonstrace byl zvláště řečníci vpředcho zí schůzi a těmi že byli, pokud o nejprudší útoky proti Rusům šlo, Švýcaři. Také ruský konsul v Ženevě konstatuje, že vedle Rusů bylo mezi demonstranty i hojně domácích lidí, poněvadz potupné výkřiky pronášeny byly namnoze jazy- kem francouzským.
Rus Rusek Švýcar Ženeva Rusko
18 article Válčení s Čínoun
Válčení s Čínoun V Praze, 8. dubna. Přinesli jsme již telegram, dle něhož vy slanci žádají nyní také za potrestání provin- ciálních úřadníkův, zodpovědných prý za za- vraždění 270 křesťanův. Dodává se nyní,ze žádá se jimi za trest smrti pro čtyři úřad- níky a za degradaci a vyhnanství osmdesáti úřadníkův jiných. Lichunčsn a prine Čin, vyjed- návači čínšti, přivolili prý již k požadavkům těmto. Popravám, vynuceným »kulfurou« evro skou, nebude tedy tak brzy konec. V sobotu konala se v Pekině schůze ge nerálův za předsednictví hr. Walderseea, na níž usneseno, aby na trati pekinsko-šanchajkvanské obsazena byla další místa trvale 6000 muži 2000 mužův aby zůstalo trvale v Pekiné, poče ostatního vojska v Číně aby ale dle přání státov dotyčných byl snížen. Železnice pekinsko-paolinská, netvoříc spo jení s mořem, nemá býti střežena vojskem. Ge- nerál Chafee, Američsn, a ruský génerál Vojkk byli jiného minění. Gen. Chafee minil, že by obsa- zena měla býti jen dvě místa mezi mořem a Pekinem, totiž Jancun a Tjencin, a tři stanice mezi Tjencinem a Šanchajkvanem, k čemuž by stačilo — mimo vojsko pekinské — 2000 mužů. V Tonku (při moři), že vojska netřeba. Generá Vojak prohlásil, že by obsazeny měly zůstati jen Tjencin a Šanchajkvan, k čemuž by stačilo 1000 mužův. Náhled většiny sdělen byl s vy- slanci se žádosti, by vykonáli neprodleně svá opatření, poněvadž generálové jsou prý přesvěd- čeni, svolí-li Čína k těmto potmlnkám, jakož ke sboření tvrzí pejtanských, šanchajkvan- ských, takujských a lonkujských, že bude to dů kazem, že již podrobila se úplně, načež by ihned prý mohla býti vykonána opatření k od- volání přebytečného vojska Číny. Trvati bude ovšem delší opět dobu, než dá Čina definitivní odpověd.
Chafee Praha Čína Peking Tonka
19 article
Zemská jednota soukromých úřad- níků v král. českém konala včera v sále Svatováclavské záložny valnou hromadu, jíž se zúčastnilo přés 50 delegátů, mezi nimi také několik z Moravy. Přitomní zastupovali 173 hlasy a 2703 členy jednoty. Schůzi řídil místo- předseda p. Skalička, který delegáty srdlečně uvítal a zejmena pozdravil hosty z družné Moravy Z jejich přítomností soudil, že jest důkazem o ro- sloucím národním vědomí, směřujicím ku prospěchu všech vrstev společnosti naší. Dále sdělil, že starosta sgolku p. Schnirch česlného úřadu svého se vzdal. Působení jeho srdečnými slovy uznal a ocenil. Do komise verifikační zvoleni byli pp. Bansell z Prahy—VII., Bayer z Hradce Králové. Jandourek z Libné, Potůček z Mělníka a Kotyk z Prahy. Na to předložena byla zpráva jednatelská. Zn vysvítá, že jednota čítá 40 odborů. Čienů řádných má jednota 3393, přispívajících 147, zakládajícícb 29 a příznivců 24, úhrnem 3593 členy. Hlavní pozor- nost věnována olázce povinného pensi jníh pojišťování soukromých úřadníků. O této věci pracuje jjednota společně se sourodými sdruženími ostatních národností této polovice říše. Společnému úsili se podařilo přiměti vládu k sebrání potřebného matariátu statistického k vypracování osnovy zákona jejíž předložení k projednání bylo ohlášeno trůnní řečí. Jednatelská zpráva vypočílává kroky, kleré v této záležitosti byly učiněny jednotou. Neděl n klid jast druhým požadavkem soukromého úřadni- ctva, který má jednota trvale na starosti a zase společně se soukromými úřadníky národnosti druhých.
Přitomní Schnirch Bayer Jandourek Potůček Kotyk Zn Morava Praha Hradec Králové Libná Mělník
20 article
Slálé zdražování všech potřeb životních měrou ne- bývalou zhoršuje existenční podmínky těch, kdož mají z dřívějška pevně stanovený plat. Z té příčiny pořádata jednota schůzi sourodých sdružení, kteráž se usnesla na společném appellu na zaměstnavatel- stvo ve prospěch drahotnich přídavků. Ve smyslu svého programu postávila se jednola proti vládním osnovám zákonů, jimiž se má jednak změniti, jednak doplniti: 1. obchodní zá- konnik, 2. živaostenský řád a 3. zákon o nedělním klidue Bezplatné opalřování zaměstnán prováděno zavedeným způsobem s výsledky potěšitel nými. Dosud umístěno přes 700 soukromých úřad- níků. Nezaměstnání členové podporují se také peněžitě; rovněž členové nemocní, jakož i nemajetn pozůstali po členech zemřelých; v okamžicích hospo- dářské lísně poskytují se bezůročné půjčky. V r. 1900 uděleno na podporách úhrnem K 5767.11. Za 8let podpůrné činnosti vy- placeno celkem K 42.118.39. K podporování vdov a sirotků jest zvlaštní odbor, který měl koncem r. 1900 úhrnem jmění K 17.061.45. Na konec obraci se výbor ve zprávě své prol domněnce, jakoby podpůrné fondy v. první řaděa jedině dodávaly významu jednotěs nažírání takové jest rozhodně mylným.
21 article
Jsme si vědoml svého poslavení jako námezdní pracovníci, eitíme na svém těle, co to jest, stát v okamžiku silouvání služebních poměrů vůčí koh trahentu hospodářsky silnějšímu a počítati tak s mi- lostí a nemilosti téhož. Vidíme-li pak dále, jak i novo- dobé směry sociálně politické obírají se pouze otáz kou dělníka rukou, dělníka v užšlm slovu smyslu vidíme-li, že význam úřadnictva v soukromohospo- dářském podnikání sice stále víč a více vzrůstá, že však jeho situace v poměru služebním krok za kro- kem se zhoršuje buď přímo, nebo pod vlivem nových poměrů životnlch: jací bychom to byli lidé, zdaž směli bychom pak vůbec činiti nároků na litul lid intelligentních, kdybychom se, stejní se stejnými. nesráželi v řady, neuvažovali o své sítuaci, nepro- hlašovali své požadavky, nesnažili se uplatniti je Jako jednotlivci jsme bezmocnými i bez rady: proto se sdružujeme, proto si v první řadě přejeme, aby- chom měli řádnou, pronikavě provedenou organi- saci sonkromého úřadnictva, která by byla jednolliveům zbraní a šlítem, ohniskem lásky
22 article
přátelské a nadějí do budoucna. V organisaci takové pracuje jeden každý ku prospěchu sama sebe i z vysokým cílem lásky k blížnímu. Účet rozvážný vykazuje sumu aktiv K 65.849 38 passiva činí K 1324.34, zbývá čistého jmění K 64.525.04 Z toho náleží jmění základnímu K 32.997.52, fondu podpůrnému K 16.485.17, oslatek jest jmění výdajné Od čtení jednatelské zprávy bylo upuštěno. Bylo o ní rokováno v důvěrné schůzi v neděli až do 2 hod v noci, v kteréžto době byla do všech podrohnost probrána. Pan Horňák, jednatel spolku, zvláštní uznání vyslovil o odborech moravských, které vyvíjejí velm horlivou činnost. Pan Grošov z Brna vzdal díky za poctu, v tétc schůzi delegatům z Moravy prokázanou a ujišťuje, že v práci dosavadní i na dále horlivé setrvají. (Sou- hlas).
Horňák Grošov Brno Morava
23 article
Zpráva výroční pak schválena. Při zprávě účetn p. Lorenz z Plzně doporučoval, aby odbory byly vyzvány k zaplacení dlužných obnosů. Návrh tento byl schválen Na to schválena zpráva účetní. Přijat návrh, aby v časopise spolkovém byly uveřejňovány obšírnější zprávy o působení odborů Pan Jaroslav Schnirch, dlouholetý čleu jed- noty a ústředního výboru, za své vzácné zásluhyo jednotu byl jednomyslně a za hlučného souhlasu jmenován čestným členem jednoty. Pětičlenná depa- tace valné hromady odebrala se k p. Schnirchovi. aby mu o tom učinila sdělení. Pan Zrůst z Hradce Králové vzpomenul záslu všech členů ústředního výboru a vzdal jim díky, ja- kož i kanceláři, vedené p. Hašourkem. (Souhlas). Za tento projev uznání poděkoval p. Skaličk jménem ústředního výboru. Nasledovaly volby a byli zvoleni k návrhu pana Grégra aklamací: starostou jednoty p. Jan Skaliěka, vrchní účetní Prvního českého c. k. priv. ústavu ku vzůj. pojišťování proti škodám z ohně a krupobití, za I. naměstka p. Karel Zelenka, vrehní inženýr fiemy Fr. Křižík, za II. náměstka pan Václav Landa, prolessor onchodních škol. — Do ústředního výboru pp.: Josef St. Bureš, úřadník firoy H. Gottwald, Karel Besser, účetní firmy Bratří Práštlové a spol., Jan Dočkal úřadník Prvni české zajišťovací banky. František Horňák, úřadník Assicurazioni Generali, Edvard Houdek, tech, správce firmy Bratří Suchý, Artuš Koudelka, úřednik firmý Jos. Fillén, Josef Müller účetní nemocenské pokladny strojn., Jan Myslík, řed. advokátní kanceláře, Václav Osvald, dílovedoucí firmy Fr. Křižík, Augustin Páv, inž. u firmy Novák a Jahn, František Pešula, úřadník spolku Reforma úvěru, Alois Pinz, účetní Pražské akc. strojirny.
Lorenz Schnirch Zrůst Grégr Skaliěk Zelenka Křižík Landa Josef Stanislav Bureš Gottwald Besser Dočkal Horňák Houdek Suchá Artuš Koudelka Fillén Müller Myslík Osvald Augustin Páv Ing Novák Jahn Pešula Pinz Plzeň Hradec Králové bratr Práštlová a společenský Assicurazioň Generali Francie
24 article
Vojtěch Stoerzer, účetní firmy Löwy a Winterberg Václav Šaněk, účetní firmy E. Sýkora, Aug. Jan- kovec, úřadník železáren na Kladně, Alois Slonek adjunkt cukrovaru ve Vys. Mýtě; za náhradn í ky pp.: Karel Hlaak, úřadník firmy Rademacher, Pete Moučka, správce skladu firmy Nebeský a spol. Karel Jan Nechvíle, pokladník Živnestenské záložny Karel Pacholík, disponent skladu dřiví Vil. svob. pána z Königswarterů, Václav Tužil, úřadník firmy Fr. Křížik, Josef Váguer, účetní firmy A. Pleskol, Alexander Vanke, dílovedsucí firmy F. Kudlicz. Stanisl. Tuček, ředítel v Přerově; do do zor číh výboru pp.: Karel Černý, účetní fiemy J. Ronz Václav Váša, účelní firmy Záhořík a Martina Frant. Zrůst, úř. v Hradci Králové. Nový starosta p. Skalička poděkoval za dů- věru, jemu volbou prokázanou a slihuje, že svě domilě a pečlivě úkol svěřený bude zastávati.
Stoerzer Šaněk E Sýkora Aug Jan Slonek Hlaak Moučka Karel Nechvíl Karel pacholík Václav Váguer Alexander Vanke F Kudlicz Tuček page Černá J Ronz Váša Martino Zrůst Kladno Königswarter Přerov Hradec Králové Löw a Winterberg Rademachry Živnestenský záložna Francie . Křížik A . Pleskol Záhořík
25 article
Schválen byl návrh ústředního výboru na roz- dělení přebytku jmění výdajného v obnosu 14.710 K 35 h., a sice 3000 K ke jmění základnímu, 5000 K fondu podpůrnému a 490 K 37 h fondu k podporo vání vdov a sirotků Členský příspěvek ponechává se ve výši dosa- vadní, t. j. 12 K ročně, splatných alespoň ve čtvrt- letních lhůtách. Členové nově přistupující platí 2 n zápisného. Na to projednána byla řada volných návrhů Ve příčině návrhu odboru plzeňského o povinném pansijním pojišťování soukromých úřadníků sděleno že vláda přichystala osnovu, kterou položí nal jednaei pořad nejbližší schůze poslanecké snémovny. K návrhu p. Landy usneseno vypracovati pamětní spis k ná- ležitému informování poslanců. K návrhu pracovní komise východočeských od- borů bylo usneseno, aby se ústřední výbor stále bedlivě staral o zavedení nedělního klidu. O návrhu téže komise ve příčině komor soukromých úřadník bude jednáno až po uveřejnění zákona o pensijním povinném pojišťování.
Landa
26 article
Schválen byl návrh odboru plzeňského, aby ve dnech 26. a 27. května pořádán byl v Plzni sjezd soukromého úřadnictva. Správnímu výboru odkazán byl návrh odboru v Roudnici, aby při Jednotě za- řízen byl fond k opatřování kauci. Návrh odboru plzeňského, aby z vybraných pří- spěvků členských bylo ponecháno 50% ke prazen režie a podpor, byl odvolán. Druhý návrh téhož od- boru, aby odborům ponecháno bylo 331/2% místo dosavadních 20% ke hrazení režie, byl zamítnut. Tolikéž byl zamítnut jednomyslně návrh téhož od boru, aby jmění odborů náleželo účastníkům. Schválen byl návrh pracovní komise východo- českých odborů a odboru v Kutné Hoře, aby mimo- řádné organisační výlohy odborů byly hrazeny z ústřední pokladny. Rovněž byl schválen návrh ústředního výborů, aby členům, kteří jsou v jednotě přes 4 roky a podpor posud neměli, udíleny byly podpory o 10 K vyšší než členům mladším. Po vyřízení jiných drobností prohlásil předseda p. Skalička valnou hromadu za ukončenou s vřelým přáním, aby jednotě v novém období dařilo se co nejlépe. Ve valné hromadě zastoupeny byly tyto odbory Beroun. Blansko, Boleslav Mladá, Brno, Brod Ně- mecký, Budějovice České, Bydžov Novy, Hora Kutná Hradec Krátové, Chrudím, Jičin, Jihlava, Karlin. Kladno, Kyjov. Libeň, Libušin, Mělník, Mýto Vysoké, Náchod, Pardubice, Písek, Plzeň, Praha I.— VI, Praha VII., Prostějov, Přerov, Příbram, Roudnice, Smíchov, Třebič, Ústi n. Orl., Král. Vinohrady, Zižkov a Hořovice.
Tolikéž Karlin Libušin Král Plzeň Roudnice Kutná hoře Beroun Blansko Brno Brod Jičin Jihlava Kladno Kyjov Libeň Mělník Mýto Náchod Pardubice Písek Praha Prostějov Přerov Příbram Smíchov Třebič Orlický Hořovice Budějovice Český , Bydžov Nova Hora Kutná Hradec
27 article Bouřlivá veřejná schůze obchodního pomocnictva ve Volyni.
Bouřlivá veřejná schůze obchodního pomocnictva ve Volyni. Na Hod boží velikonoční svolala Českoslo- vanská obchodnická beseda v Praze několik veřejných schůzí po českém venkově,a jedna z těchto schůzí konala se ve Volyni. Účel všech schůzí byl stejný; šlo totiž o manifestaci pro uzákonění 11bodinné doby pracovní a o zavedení úplného klidu nedělního. Tuto záslužnou činnost Českoslovanské obchodnické besedy těžce však nese strana sociálně demokratická a proto, jako vždy, tak i ve Volyni pomýšlela, aby schůzi každým způsobem zmařila. Proto již na tři neděle napřed byly alarmo- vány všechny organisace sociálně demokratické na českém jihozápadě zvláštními dopisy, »aby se schůze volyňské v plněm počlu zúčastnily a tak mlado- českému obchodnímu pomocnictvu udělaly důkladnou čáru přes účet, aby celé veřejnosti ukázaly, že pánem v českém Pošumaví je strana sociálně demokratická. Mluva tato byla příliš srozumitelnou a takés opravdu ukazalo, že socišlním demokratům nešlo o nicjiného, než o rozbití schůze. Tentokrůte s však notně přepočítali. Čsské obchodní pomocnictvo z Písku, Českých Budějovic, Sušice, Strakonic, Klatoy. Plzně. Vodňan, Vimperku atd. přijelo do Volyně v obrovském přimo počtu a mimo to jmenem Česko- slovanské obchodnické besedy v Praze dostavil se říšský poslanec pan Václav Karbus a pan František Souku p Prostorný sál hötelu sU nádraží« byl násled- kem tohotakřka již přeplněn, než dostavili se stou- penci Adlerovi. Ti pak přišti v simposantní m počtu asi 30 osob, právě když schůze býla zahájena Vůdcem tohoto hloučku německo-židovských obch. pomocníků byl jakýsi občan Pergler z Prahy (ne dávno ještě národní délník) a soudruh Frantál ze Strakonie. Za předsedu schůze zvolen byl p. Václav Karbus z Prahy a za místopředsedu p. V. Ru- žička z Písku. Jměnem městské rady volyňské pozdravil četné shromáždění pan Krof.
Karbus Souka Adler Pergler Frantál Krof Volyň Praha český Pošumaví Písek Český Budějovice Sušice Strakonice Klatoy Plzeň Vodňany Vimperk
28 article
Jako referent ujal se slova p. Soukup z Prahy a v obširné řeči lícil trudné poměry obchodního po- mocnictva, postup v domáhání se jednotlivých poža- davků, jakož i význam organisace. Vývody jeho zejmena ale ony o poměrech učednických, o morál- ním pokladu života spolkového a o zmateném počí- nání si strany sociálně-demokratické, byly provázeny neustálými projevy souhlasu. Dalším řečníkem byl p. Rys z Pizně, který po- ukázal zvláště na nedostatečné ochranné zákonodár- ství a na zubožené poměry českého obchodního školství. Pan Růžička z Písku doplnil vývody obou dřívějších řečníků poukazem na důležitost toho, aby řešení veškerých živnostenských otázek přiděleno bylo kompetenci sněmů zemských. Na konec pak navrhl resoluci, ve které se žádá, aby 11hodinná doba pracovní a úplný nedělní klid v nejkratší době byly uzákoněny. Dále praví se v resoluci, že jest povinností každého českého obchodního pomocníka, aby se stal členem Českoslovanské obchodnické b- sedy. K resoluci přihlásili se o slovo najednou tři so- cialní demokraté s patrným úmyslem, aby mluvili až do konce schůze a tím způsobem další klídné a věcné rokování zamezili.
Soukup Rys Pizno Růžička Praha Písek strana sociálnodemokratický
29 article
Ke slovu dostal se však pouze jediný, a sicep. Pergler z Prahy. Vida obrovskou vělšinu proti sobě mluvil náramně uctivě a o nenáviděnou Č. O. B. ani slevem nezavadil. Za to však doporučoval třídní boj, dovolával se Komenského (proč ne Adlera nebo Marxa?) a tvrdil, že již tento byl socialním demokratem (smích) a že již on hlásal, že 8 hodin náleží ku práci, 8 hodin ku spaní a osm hodin k jídlu (ukrutný smích). V podobných nesmyslech pokračoval ještě asi půl hodiny; mezí tím byl ovšem několikráte volán k pořádku, aby mluvil ku programu schůze. Toho však on neučinil, nýbež počal spílati všem „politickým stranám v kralovství českém, zvláště ovšem mladočeské.
Pergler Komenský Adler Praha
30 article
Shromáždění počalo se jitřiti a důrazně žádalo, aby pan Pergler své »moudrosti« ukončil. Ten však počínal si do té míry arrogantně, že vyvolal tak prudkou srážku, že všech 30 socialních demokrata v pěti minutách dílem ze sálu vytlačeno bylo, dílem samo uprchlo. Ti však nehodlali bojiště bez vavřínu opustiti a proto chopili se známých sociálně demo- kratických zbraní: holí Následkem toho vznikla ostrá potýčka, při které několik osob bylo zraněno. Leč v dalších pěli minutách bylo již po »boji«a páni sociální demokraté v šíleném útěku prchali po silnici ke Strakonicům. Nyní teprve nabyli přesvěd- čení, že oni nejsou a nikdy nebudou pány v českém Pošumaví. Po této dobrodružné episodě pokračováno bylo ve schůzi. Poslanec Karbus za bouřlivého po- tlesku vyvracel veškeré výtky, jež »soudruh« Pergl e učinil české delegaci a dokázal, že zrazujecli kdo dělnictvo, že jest tímto zrádcem jedině strana so- ciálněi demokratická. V další své řeči, více než hodinu trvající vy- líčil vše, co české poselstvo na radě říšské pro oo- chodní pomocnietvo již učinilo a co ještě provésti hodlá. Trefnými slovy poukázal na nepřízeň rakou- ské vlády, na těžké poměry parlamentní, kdež ne- shledává půdu pro řešení jakýchkoliv vážných otázek. Další debaty zúčastnili se ještě p. Brabe za národní dělnictvo, dále pp. Soukup. Risin- ger, Růžička a Rys, načež byla navržená r- spluce jednohlasně schválena. Předseda p. Karbus pak vřelým doslovem tuto zdařilou schůzi ukončila při té příležitosti vhodnými slovy odsoudil provoka- térství sociálních demokratů. Tím byla schůze ukončena a účastníci setrvali ještě delší dobu v místnosti za zpěvu národních pisní. Omluvné přípisy předsednictvu schůze zaslal posl. Max Hájek z Písku a posl. dr. Karel B ara z Prahy-
Pergler Karbus Pergl Brabe Soukup Růžička Rys Hájek doktor Strakonice český Pošumaví Písek Praha
31 title
Barvofiskový obraz pro české domácnosll
Barvofiskový
32 article „Již přichází
„Již přichází (Česká vesnická kráska očekávající milence) od mistra Josefa Ženíška, provedl a zasíl umětecký ústav Kabátník a spol. v Jičíně. Na skladě v Praze u p. MIKULÁŠE LEHMANNA ve Ferdinandově třídě. Cena bez rámu (formát 37546 cm.) K 6.—. Se skvostným širokým rámem 57066 cm.) K 16.— Vhodný dárek svatební a svátečni. 8or5 Šifony a širtin- ky, grádle a da- mašky, plátna domáci i jemné véby,ubrusy, rnč- níky, kapesníky a veškeré zboží p'átěné a rukodíl- né, za ceny ne- zvýšené nabízí pod zárnkou fir- ma 7986
Ženíšek Kabátník Lehmann Jičín Praha Ferdinandov třída centimetr
33 article J ova
J ova v Praze, Vodičkova ulice, „U Štajgrůte, v Kolíné, Rubešova ulice eement., terraeou. a křemneta dlaždie, a be- Dlaab tenu. asfatiu a titěho trrrne dřeracementent, trpenkols a cemtenstorýje
Praha Vodičkův ulice Kolíný Rubešův U Štajgrůte
34 article Krytiny taskav
Krytiny taskav solace proti slhkus ( símě.
36 article J. Novák v Praze,
J. Novák v Praze, Vodičkova ulice, „U stajgrů“. Illustrovaný cenník frauko. — Vyznamenán čestným diplomem za vzornou prác
J Novák Praha Vodičkův ulice
37 article DO AMERK
DO AMERK (plavba oceanem 5 dnl). Bližší podává generální zástupce brémské paroplavební společnosti Severoněmeckého Lloydu a cestovní kan celář Josef Ledvina v Praze, Telefon 2159 Hybernská ul. č.8.
Lloyd Ledvina Praha hybernský ulice
38 title
7899
39 article Stavební místa
Stavební místa výhodně položená, velká, ve Vysočanech, na libeňských hranicich, blize nádraži, jsou buď v celku neb v části levně na prodej- Lask. nabídky pod zn. „B. A. 19344 přijímá lsertní kancelář Naasenstein a Voglera v Praze, v Platýze-
19344 Naasenstein Vysočany Praha Platýz Vogler