1
masthead
9. dubna 1901.
2
masthead
Příloha „Národnich Listů
6
article
Měl jsem čest býti již po třetí předmětem
cislajtanského sčítání lidu, a že velice vděčným
předmětem, dovolím si vysvětliti těmito několika
řádky, jichž četbu doporučuji zejmena všem
přátelům statistiky a s ní spřízněných. doktrin
co nejvřeleji. Nepřeháním nikterak tvrdě, že
vyplňuji jednu z četných nešťastných »citelných
mezer« této vědy, kterým se každý dnes směje,
které však přes to nikterak nepřestávají býti
citelnými; když tvrdím, že by jinak nikdo sobě
ani jasného obrazu o rakouských poměrech ná-
rodnostních učiniti nemohl, poměrech to, které
— inu, vždyť laskavý čtenář vídí, že se moei
mermo namáhám, abych důležitost tohoto svého
článku hodně ad oculos demonstroval, a laskavý
čtenář mi zajisté další odůvodňování odpustí.
7
article
Roku 1880 to bylo ponejprv. Otec můj
byl zavanut osudem jako lesnik do haličských
hor, a já »na naukách« u přátelské rodiny
vhaličské vesnici, navštěvuje neméně haličskou
školu, kdež nám učitel-kostelník ve světlých
okamžicích svého kořalečného doliria vykládal
o svatosti pana faráře, nedotknutelnosti svých
vlastních slepic (jež mu totiž jeho vděční žáci
na potkání kradli), jakož i o prvních prapočát-
cích umění plsařského. Za takovýchto šťastných
okolností stal jsem se tedy žákem polské »szkoly
ludowé«, a v zápětí na to Polákem. Aspoň na
deset let Polákem.
Nastaloť sčítání lidu a pan B., jenž vy-
plňoval za mne jakožto zodpovědný zástupce
otcovského opatrovníka moji rubřiku, vepsal mi
tam polskou obcovací řeč. Budu prý beztak
zde na Poláka vychován, tak ať to tam stojí
dle pravdy. Otec se sice naň durdil namitaje,
že ještě ani polsky neumím, a naprosto není
nemožno, že se z této prachsetsak. . . země co
nejdříve dostane, k čemuž mu milostivý P'ánbůh
napomáhati račiž; avšak co se stalo, již se
stalo. A poněvadž mne otec ve svém archu
vedl jako »dočasně nepřitomného« Čecha, měl
jsem po celé to decennium národnosti dvě, což
je na tak malého hocha přece dosti.
Polák
Čecho
8
article
Ale vše má svůj konec. I těch deset pol-
ských roků konečně minulo, a příští sčítání za-
stalo mne jako c. S. gymnasistu v Linciv
Horních Rakousích. Tenkráte zasáhal jsem již
sám činně svým vlivem ve vyplňování známých
rubrik. Trápen hroznou nejistotou, jsem-li jed-
ním z oněch 3,239.431 Poláků, kteři dle Han-
nakovy »Vaterlandskunde« bydli akurát až
k Sanu, nebo jest-li moje osoba mezi těmi
5,182.915 »Čechy-Moravany Slováky«, kteři jsou
po rakouských národech kulturních, Němcích
a Vlaších, nejpokročilejším živlem, majícím
mnoho dobrých vlastností, jak týž
Hannak nás poučoval, trápen touto nejistotou
uminil jsem si pevně, že se tentokráte nedám.
Ti budou koukat! Nikdo ani netuší, co je zde
v Linci Čechů, a v celých Horních Rakousích
To budou číslice ! Kde jen ti lidé byli před
desíti léty, že o nich statistika neví?
Až přílis záhy měl jsem se dověděti.
kde byli.
Vyplnil jsem hrdě svůj arch a odebral se
na svátky k rodičům do Solní Komory. Při měm
návratu po Novém roce čekela na mne již ob-
sílka na magistrát. Dostavil jsem se tam bez
nejmenšího tušení o věcech příštich. Ale kdo
popíše moje zděšení, když si tu na mne vyjel
sám pan purkmistr, nyní již zemřelý pan Wim-
hölzel, zemský a říšský poslanec a kdož vl, co
ještě, vyzývaje mne u spravedlivém rozhořčení.
bych si ze slavných úřadů nedélal dobrý den,
že se to udá ředitelství gymnasia, že to »ze mne
vyženou« a tak dále. Já, že jako o ničem ne-
vím, aby mi vysvětlil, co se stalo. Teď nastala
dramatická scéna.
Polák
San
Čecho
Moravan
Slovák
Němec
Vlach
purkmistr
Wim
Linciv Horní Rakousy
Linec
9
article
Starosta otevřel dvéře do vedlejší místnosti
a zavolal na úřadníky tam sedící: »P'ánové,
prosím, jen se podívejte, to je ten kluk, jenž
nám chce Linec »vertschechen« ! To je klukov-
ství! Jak můžete, člověče, jen býti tak drzým
a napsat zde »Umgangssprache böhmisch«
Předně necxistuje žádný idióm »böhmisch«, ny
brž »tschechiseh«; za druhé, řekněte nám,
s kým to obcujete zde po česku? Nebo mluvíte
jen sám s sebou? Nebo snad s tou holotou
z tabákové továrny? (Tamější dělnictvo je témět
vesměs české). Ale nač se mám s vámi rozči-
lovat, vždyť vím, že to nenarostlo na vašem
hnoji. (Fráse v Rakousích náramně oblibená.)
Řekněte, kdo vám to radil a nie se vám ne-
stane. Zaručuji se vám.«
Odvětil jsem jízlivě, že mi to radil můj
zdravý rozum, který ví, jaké jsem národnost
lépe snad, než linecký pan purkmistr a byl jsem
na to konto ihned vyhozen, načež jsem na
stoupil neohroženě cestu stížnosti k mistodrži
telství.
Zároveň postěžoval jsem si arci doma, vy
ličiv se jakožto veliký národní mučedník, který
jíž po druhé bez své viny figuruje v statistice
s jazykem, jehož ani pořádně neumí, a čekal
jsem pak dychtivě na úsudek otcův o mé aféře.
Odpověď přišla u vysoké míře překvapující.
»Nic si z toho nedělej, mílý hochu,« píše otee
svým humoristickým způsobem. Jsi se svým
žalem vskutku v dobré společnosti. I my jsme
zde na vlas v téže situaci. Já, matka, bába,
která mimo slajntuch« a »štrozok« ješté ani
jediného slova německého nezná, všichni jsme
od Nového roku kovanými Němci. Jako ohnivi
jazykové sbor apoštolů, tak nás naučil náš pan
slarosta německé obcovací. Ale nejen to.
Němec
Linec
Rakousy
10
article
Všichni zdejší krajané jsou účastni toholo zá-
zraku. Pan lékárnik, jenž každého kolovrátkáře
ptá se dříve na jeho národnost, než mu dá
krejear, je Němcem. Neméně radikální pokladník
solní správy, jenž k všeobecnému pohoršení
v saměm »kurhauzu« mluvívá česky, je Něm-
cem i s nešťastnou rodinou svou. Ideální pan
učitel Gregor, zakladatel a čestný předseda
zdejšího nacionálního »Volksbildungsvereinu«,
který každou neděli drží někde kočovní před-
nášku za pět zlatých r. č., jen za tím účelem
aby takto jako chlapec sv. Auguslina převedi
něměcký kapitál do českých rukou, všechny
pohltila hydra germanisace, jež se neštítila ani
pohltiti našeho obecního žida Federmanna, ač
sobě tolik na svém českém původu zakládal !. ..
Ano, hochu, zle je s námi a nebude lépe, kdy-
bychom si stěžovali třebas k samému svatému
Petru. Podal jsem arci také stížnost, ale nevě-
řím v její úspěch.«
Byl jsem zdrcen. Ponejprv viděl jsemse
poražena zjevným násilím, křivdou a bezprávím.
Nivellisujícím vlivem německého vychování do
posud lhostejný v otázkách národního boje, stal
jsem se odtud vysloveným nepřítelem všeho ně-
meckého. Ve výročních zprávách gymnasia mu-
sili nadále zavésti novou rubriku: »Mateřština
česká, v septimě: jeden. Summa: jeden.«
Ale co mi to bylo platno ? Jen nové ústrky
a posměchy od spolužáků i professorů, a když
vyšly výsledky sčítání v tisku, byl jsem přece
zas mezi těmi 8,461.997 Němci, a statisíce do-
brých Čechů se mnou.
Němec
Gregor
Auguslin
Federmann
Petr
Čecho
Německo
otázka národní boj
11
article
Letos děje se zase tak. V Rakousích není
vsi, v níž by nebylo slušného počtu českých
duší, a to nejen na pomezi naší vlasti, ale
všude. Ani jeden z nich nesmí udati obcovaci
řeč českou, a učiní-li tak, řekne se mu: »Vy
zde musíte německy jednat, německy kupovat,
německy úřadovat a máte tedy obcovací řeč
podle zjevného smyslu zákona ně
meckou. Ovšem v českých obcích něco podob-
ného říci Němcovi, k tomu je naše povaha
příliš — holubičí . .
Přemýšleje o těchto obtížích připadl jsem
ondy na »biblickou« myšlenku. Což aby se
udělal zákon — v nynější plodné době zákono-
dárné právě hračka — zákon, dle něhož před
sčítáním lidu každý musí se odebrati do své
domovské obce (většinou by alespoň touto ce-
stou rakouský občan poznal svou domovskou
obec, kterou pravidelně ještě nikdy neviděl),
tam bez jakéhokoli nátlaku odevzdati svůj sčí-
taeí arch. Nechlubím se nikterak důševním
oteovstvím k tomuto návrhu, přiznávaje loyáln
zde prioritu židovskému králi Herodesovi, ale
troufám, že bychom při tom jen získali. Náklad
s cestou spojený nesl by ovšem stát, jenž by
však tím, že by jen poněkud zjednodušil množ-
ství a formát sčitacích formulářů, zajistě dosla
tečnou náhradu nalezl.
Jest to ovšem hudba budoucnosti, ač jestli
Vyplnil jsem svůj arch pečlivě a svědomitě až
na toho kanára mezi domácími zvířaty, těše se
ponejprv v živobytí naprostě volnosti. A ted.
když jsem již v tuto vděčnou látku tak zabrán.
napíši si také hodně ostrou urgenci na vysoko-
slavné c. k. místodržitelství v Linci, aby mi
přec konečně tu moji stížnost proti purkmistru
Wimhölzloví také — vyřídilo . ..
Inu, ta úřadní rychlost!
Němec
Herodes
Rakousy
12
article
A. Hofmeister.
A Hofmeister
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. dubna. (Ze sváťeční ch
čIsel) Velkonoční čísla vídeňských listů jsou
samá jarní lyrika; také stará »N. Fr. Pressee
naladila si navou píšťaiku a vyšla si s ní za
doby jarního tahu na čihanou. Až do nedávna
vábila do svého tábora Poláky; tentokrát píská
v jiné tonině, aby přivábila nás. Taktický obrat
české delegace nezůstal bez vlivu na orgán vl-
deňskě bursy, jenž čije možnost součinnosti če-
skýchi německých poslanců při investičních
předlohách, jichž provedení bude vyžadovati as
milliardy korun a tu již se dá udělati kšeft,
který stojí za novou pišťalku. »N. Fr. Pr.«
už se nehněvá na českou delegaci, že svou ob-
strukcí 8. června rozbila parlament, nezminuje
se ani o státním právu českém: vše to zastírá
pláštíkem odpuštění, protože česká delegace do-
vofila parlamentu tři neděle pracovati před
velkonocemi. Proč česká delegace ty tři neděle
pardonovala parlament, »N. Fr. Pr. « se neplá
ví, že je to »tajemství« a to právě se jí libl.
že je to »tajemstvív. Ono tajemství mělo prý
dva dobré účinky: předně zachránilo parlameni
a za druhé sbližílo Němce a Čechy — snad
jen o vlásek — ale přece je sblížilo. Tot
sbližení je ovšem pro »N. Fr. Pr.« nojdůleži
tější. Kuje honem železo, dokud je zbavé a
jako jindy klevelila Polákům a velkostaikářům
na nás, tak honem klevetí dnes nám na feu-
dální šlechtu a Poláky. Šlechta užívá prý nás
ode dávna jen za násíroj pro své feudální
choutky a dnes prý je s námi nespokojena, že
jsme se vymanili z jejího područí a odhodlali
se dělati politiku, která jest výhodna nám a ne
tu, která se libí šlechtě. S Poláky prý také
nic není; Jsou na štiru s drem. Körbrem
těšinskou otázku připravili prý si schválně, aby
její pomocí rozbili strany, jako kdysi eeljskou
otázkou. Docela jiní lidé jsou však Němei
Polák
Němec
Čecho
Praha
Francie
14
article
Ti nám přejí všeho dobrého. »Což by bylo
neštěstím pro Rakousko — píše »N. Fr. Pr.s
jmenem Němců — kdyby Labe a Vltava byly
regulovány, v Praze se založil veliký přístava
vystavěla se tam z prostředků panovníkových
galerie pro umělecké výtvory obou národnostl ? .,
My staří těšíme se tomu, že bylo možno vysta-
věti Čechům zlatý most (slovo »zlatý« má se
na žádost pisatele podtrhnout! Pozn. red.), aniž
tím byli Němci jakkoli znepokojeni. Něco tako-
vého se už dávno v Rakousku nepřihodilo.«
Tak hraje »N. Fr. Pr.« na šalmaji míru
svou jarní píseň. Ale i tu se stala nehoda.
Současně otiskuje blíženec »N. Fr. Pr.«, vídeňská
»Volks-Ztg.« situační úvahu poslance Kaisra
v ní čteme následující slova: »Vláda musí pod-
porovati hospodářské zájmy všech zemi, ná
rodní ústupky nesmějí však být
povoleny. Všeliké ústupky Slovanům mohou
býti dnes poskytnuty jen na škodu Němců
musily by tedy Němce opět znepokojiti a po-
bouřiti. Zvláště to platí o v še c
ústupcích v oboru slředního a vy
sokého školství, kteréžto ústupky by také
ohrozily zachování a utvrzení německéh
sprostředkovacího a státního ja-
zyka, jevíciho se pro trvání státu
nezbytně potřebný m«.
Němec
Čecho
Kaiser
Rakousko
Francie
Labe
Vltava
Praha
Slovan
zlatý most
VolkZtg
15
article
Přidejme k tomu ještě výňalek z úvodníku
»N. W. Tagbl.«: »Němci jsou nejvznešenějšío)
kulturní národ této říše a jako tací jsou povo
láni býti nejpokročilejšími, nejosvícenějšími a
nejmodernějšími, a nesmějí zapomínat, že býval
kdysi velebeni jako strážeové ústavy, jako věrná
stráž liberalismu, ochránci školy účicích i vy
učovaných ! . «
O vznešenosti a osvícenosti nynějších ra
kouských Němců svědčí celé kopy nadávek.
jimiž se navzájem poctivají ve sněmovně; o jieh
liberálnosti a přízni ke školám svědčí výše uve-
dený citát ze článku Kaisrova, jenž každou no-
vou slovanskou školu pokládá už za poškozo-
vání národní državy německé. Tento huronský
výkřik německého momsenismu neujde pozor
nosti českého čtenářstva, pro které. » N. Fr. Pr.e
marně naladila svou píšťalku do toniny smíru
N W Tagbl
Němec
Kaisrův
Francie
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 8. dubna.
Lamsdorf v Berlíně a ve Vídni.
V Petrohradu proslýchá se v politických
kruzíeh, jak o tom aspoň došly zprávy listů
berlinských, že hr. Lamsdorf, ruský ministn
zahraničných věcí, hodlá zajeti do Vídně a Ber-
lína, aby tam s Bülowem a Goluchovským po-
rokoval o běžných otázkách mezinárodních.
Lamsdorf
Bülow
Goluchovský
Praha
Berlín
Vídeň
Petrohrad
17
article
Demonstrace švýcarské.
Demonstrace švýcarské.
Některé listy vojenské jsou velmi rozčileny
demonstracemi cizinců a zvláště prý Rusů proti
konsulátu ruskému v Ženevě, při čemž odvetou
za opatření protistudentská v Rusku stržen
rozbit ruský štít. Žádaji, aby Rusku dáno bylo
neprodleně zadostučinění, ale také aby bez
okolků zakročeno bylo vypovídáním proti cizin-
cům, rušíeím prý klid švýcarských měst. Oproti
tomu konstatují jiné, upřímnější listy švýcarské
samy, že původci demonstrace byl
zvláště řečníci vpředcho zí schůzi
a těmi že byli, pokud o nejprudší útoky proti
Rusům šlo, Švýcaři. Také ruský konsul v
Ženevě konstatuje, že vedle Rusů bylo mezi
demonstranty i hojně domácích lidí, poněvadz
potupné výkřiky pronášeny byly namnoze jazy-
kem francouzským.
Rus
Rusek
Švýcar
Ženeva
Rusko
18
article
Válčení s Čínoun
Válčení s Čínoun
V Praze, 8. dubna.
Přinesli jsme již telegram, dle něhož vy
slanci žádají nyní také za potrestání provin-
ciálních úřadníkův, zodpovědných prý za za-
vraždění 270 křesťanův. Dodává se nyní,ze
žádá se jimi za trest smrti pro čtyři úřad-
níky a za degradaci a vyhnanství osmdesáti
úřadníkův jiných. Lichunčsn a prine Čin, vyjed-
návači čínšti, přivolili prý již k požadavkům
těmto.
Popravám, vynuceným »kulfurou« evro
skou, nebude tedy tak brzy konec.
V sobotu konala se v Pekině schůze ge
nerálův za předsednictví hr. Walderseea, na níž
usneseno, aby na trati pekinsko-šanchajkvanské
obsazena byla další místa trvale 6000 muži
2000 mužův aby zůstalo trvale v Pekiné, poče
ostatního vojska v Číně aby ale dle přání státov
dotyčných byl snížen.
Železnice pekinsko-paolinská, netvoříc spo
jení s mořem, nemá býti střežena vojskem. Ge-
nerál Chafee, Američsn, a ruský génerál Vojkk
byli jiného minění. Gen. Chafee minil, že by obsa-
zena měla býti jen dvě místa mezi mořem a
Pekinem, totiž Jancun a Tjencin, a tři stanice
mezi Tjencinem a Šanchajkvanem, k čemuž by
stačilo — mimo vojsko pekinské — 2000 mužů.
V Tonku (při moři), že vojska netřeba. Generá
Vojak prohlásil, že by obsazeny měly zůstati
jen Tjencin a Šanchajkvan, k čemuž by stačilo
1000 mužův. Náhled většiny sdělen byl s vy-
slanci se žádosti, by vykonáli neprodleně svá
opatření, poněvadž generálové jsou prý přesvěd-
čeni, svolí-li Čína k těmto potmlnkám, jakož
ke sboření tvrzí pejtanských, šanchajkvan-
ských, takujských a lonkujských, že bude to dů
kazem, že již podrobila se úplně, načež by
ihned prý mohla býti vykonána opatření k od-
volání přebytečného vojska Číny. Trvati bude
ovšem delší opět dobu, než dá Čina definitivní
odpověd.
Chafee
Praha
Čína
Peking
Tonka
19
article
Zemská jednota soukromých úřad-
níků v král. českém
konala včera v sále Svatováclavské záložny valnou
hromadu, jíž se zúčastnilo přés 50 delegátů, mezi
nimi také několik z Moravy. Přitomní zastupovali
173 hlasy a 2703 členy jednoty. Schůzi řídil místo-
předseda p. Skalička, který delegáty srdlečně
uvítal a zejmena pozdravil hosty z družné Moravy
Z jejich přítomností soudil, že jest důkazem o ro-
sloucím národním vědomí, směřujicím ku prospěchu
všech vrstev společnosti naší. Dále sdělil, že starosta
sgolku p. Schnirch česlného úřadu svého se vzdal.
Působení jeho srdečnými slovy uznal a ocenil.
Do komise verifikační zvoleni byli pp. Bansell
z Prahy—VII., Bayer z Hradce Králové. Jandourek
z Libné, Potůček z Mělníka a Kotyk z Prahy.
Na to předložena byla zpráva jednatelská. Zn
vysvítá, že jednota čítá 40 odborů. Čienů řádných
má jednota 3393, přispívajících 147, zakládajícícb 29
a příznivců 24, úhrnem 3593 členy. Hlavní pozor-
nost věnována olázce povinného pensi jníh
pojišťování soukromých úřadníků. O této věci
pracuje jjednota společně se sourodými sdruženími
ostatních národností této polovice říše. Společnému
úsili se podařilo přiměti vládu k sebrání potřebného
matariátu statistického k vypracování osnovy zákona
jejíž předložení k projednání bylo ohlášeno trůnní
řečí. Jednatelská zpráva vypočílává kroky, kleré
v této záležitosti byly učiněny jednotou. Neděl n
klid jast druhým požadavkem soukromého úřadni-
ctva, který má jednota trvale na starosti a zase
společně se soukromými úřadníky národnosti druhých.
Přitomní
Schnirch
Bayer
Jandourek
Potůček
Kotyk
Zn
Morava
Praha
Hradec Králové
Libná
Mělník
20
article
Slálé zdražování všech potřeb životních měrou ne-
bývalou zhoršuje existenční podmínky těch, kdož
mají z dřívějška pevně stanovený plat. Z té příčiny
pořádata jednota schůzi sourodých sdružení, kteráž
se usnesla na společném appellu na zaměstnavatel-
stvo ve prospěch drahotnich přídavků.
Ve smyslu svého programu postávila se jednola
proti vládním osnovám zákonů, jimiž se
má jednak změniti, jednak doplniti: 1. obchodní zá-
konnik, 2. živaostenský řád a 3. zákon o nedělním
klidue Bezplatné opalřování zaměstnán
prováděno zavedeným způsobem s výsledky potěšitel
nými. Dosud umístěno přes 700 soukromých úřad-
níků. Nezaměstnání členové podporují se také
peněžitě; rovněž členové nemocní, jakož i nemajetn
pozůstali po členech zemřelých; v okamžicích hospo-
dářské lísně poskytují se bezůročné půjčky.
V r. 1900 uděleno na podporách úhrnem
K 5767.11. Za 8let podpůrné činnosti vy-
placeno celkem K 42.118.39. K podporování
vdov a sirotků jest zvlaštní odbor, který měl koncem
r. 1900 úhrnem jmění K 17.061.45.
Na konec obraci se výbor ve zprávě své prol
domněnce, jakoby podpůrné fondy v. první řaděa
jedině dodávaly významu jednotěs nažírání takové
jest rozhodně mylným.
21
article
Jsme si vědoml svého poslavení jako námezdní
pracovníci, eitíme na svém těle, co to jest, stát
v okamžiku silouvání služebních poměrů vůčí koh
trahentu hospodářsky silnějšímu a počítati tak s mi-
lostí a nemilosti téhož. Vidíme-li pak dále, jak i novo-
dobé směry sociálně politické obírají se pouze otáz
kou dělníka rukou, dělníka v užšlm slovu smyslu
vidíme-li, že význam úřadnictva v soukromohospo-
dářském podnikání sice stále víč a více vzrůstá, že
však jeho situace v poměru služebním krok za kro-
kem se zhoršuje buď přímo, nebo pod vlivem nových
poměrů životnlch: jací bychom to byli lidé, zdaž
směli bychom pak vůbec činiti nároků na litul lid
intelligentních, kdybychom se, stejní se stejnými.
nesráželi v řady, neuvažovali o své sítuaci, nepro-
hlašovali své požadavky, nesnažili se uplatniti je
Jako jednotlivci jsme bezmocnými i bez rady: proto
se sdružujeme, proto si v první řadě přejeme, aby-
chom měli řádnou, pronikavě provedenou organi-
saci sonkromého úřadnictva, která by
byla jednolliveům zbraní a šlítem, ohniskem lásky
22
article
přátelské a nadějí do budoucna. V organisaci takové
pracuje jeden každý ku prospěchu sama sebe i z
vysokým cílem lásky k blížnímu.
Účet rozvážný vykazuje sumu aktiv K 65.849 38
passiva činí K 1324.34, zbývá čistého jmění K 64.525.04
Z toho náleží jmění základnímu K 32.997.52, fondu
podpůrnému K 16.485.17, oslatek jest jmění výdajné
Od čtení jednatelské zprávy bylo upuštěno. Bylo
o ní rokováno v důvěrné schůzi v neděli až do 2 hod
v noci, v kteréžto době byla do všech podrohnost
probrána.
Pan Horňák, jednatel spolku, zvláštní uznání
vyslovil o odborech moravských, které vyvíjejí velm
horlivou činnost.
Pan Grošov z Brna vzdal díky za poctu, v tétc
schůzi delegatům z Moravy prokázanou a ujišťuje, že
v práci dosavadní i na dále horlivé setrvají. (Sou-
hlas).
Horňák
Grošov
Brno
Morava
23
article
Zpráva výroční pak schválena. Při zprávě účetn
p. Lorenz z Plzně doporučoval, aby odbory byly
vyzvány k zaplacení dlužných obnosů. Návrh tento
byl schválen
Na to schválena zpráva účetní.
Přijat návrh, aby v časopise spolkovém byly
uveřejňovány obšírnější zprávy o působení odborů
Pan Jaroslav Schnirch, dlouholetý čleu jed-
noty a ústředního výboru, za své vzácné zásluhyo
jednotu byl jednomyslně a za hlučného souhlasu
jmenován čestným členem jednoty. Pětičlenná depa-
tace valné hromady odebrala se k p. Schnirchovi.
aby mu o tom učinila sdělení.
Pan Zrůst z Hradce Králové vzpomenul záslu
všech členů ústředního výboru a vzdal jim díky, ja-
kož i kanceláři, vedené p. Hašourkem. (Souhlas).
Za tento projev uznání poděkoval p. Skaličk
jménem ústředního výboru.
Nasledovaly volby a byli zvoleni k návrhu pana
Grégra aklamací: starostou jednoty p. Jan
Skaliěka, vrchní účetní Prvního českého c. k.
priv. ústavu ku vzůj. pojišťování proti škodám z ohně
a krupobití, za I. naměstka p. Karel Zelenka,
vrehní inženýr fiemy Fr. Křižík, za II. náměstka
pan Václav Landa, prolessor onchodních škol. —
Do ústředního výboru pp.: Josef St.
Bureš, úřadník firoy H. Gottwald, Karel Besser,
účetní firmy Bratří Práštlové a spol., Jan Dočkal
úřadník Prvni české zajišťovací banky. František
Horňák, úřadník Assicurazioni Generali, Edvard
Houdek, tech, správce firmy Bratří Suchý, Artuš
Koudelka, úřednik firmý Jos. Fillén, Josef Müller
účetní nemocenské pokladny strojn., Jan Myslík, řed.
advokátní kanceláře, Václav Osvald, dílovedoucí
firmy Fr. Křižík, Augustin Páv, inž. u firmy Novák
a Jahn, František Pešula, úřadník spolku Reforma
úvěru, Alois Pinz, účetní Pražské akc. strojirny.
Lorenz
Schnirch
Zrůst
Grégr
Skaliěk
Zelenka
Křižík
Landa
Josef Stanislav
Bureš
Gottwald
Besser
Dočkal
Horňák
Houdek
Suchá
Artuš Koudelka
Fillén
Müller
Myslík
Osvald
Augustin Páv
Ing
Novák
Jahn
Pešula
Pinz
Plzeň
Hradec Králové
bratr Práštlová a společenský
Assicurazioň Generali
Francie
24
article
Vojtěch Stoerzer, účetní firmy Löwy a Winterberg
Václav Šaněk, účetní firmy E. Sýkora, Aug. Jan-
kovec, úřadník železáren na Kladně, Alois Slonek
adjunkt cukrovaru ve Vys. Mýtě; za náhradn í ky
pp.: Karel Hlaak, úřadník firmy Rademacher, Pete
Moučka, správce skladu firmy Nebeský a spol.
Karel Jan Nechvíle, pokladník Živnestenské záložny
Karel Pacholík, disponent skladu dřiví Vil. svob.
pána z Königswarterů, Václav Tužil, úřadník firmy
Fr. Křížik, Josef Váguer, účetní firmy A. Pleskol,
Alexander Vanke, dílovedsucí firmy F. Kudlicz.
Stanisl. Tuček, ředítel v Přerově; do do zor číh
výboru pp.: Karel Černý, účetní fiemy J. Ronz
Václav Váša, účelní firmy Záhořík a Martina
Frant. Zrůst, úř. v Hradci Králové.
Nový starosta p. Skalička poděkoval za dů-
věru, jemu volbou prokázanou a slihuje, že svě
domilě a pečlivě úkol svěřený bude zastávati.
Stoerzer
Šaněk
E Sýkora
Aug
Jan
Slonek
Hlaak
Moučka
Karel
Nechvíl
Karel pacholík
Václav
Váguer
Alexander Vanke
F Kudlicz
Tuček
page
Černá
J Ronz
Váša
Martino
Zrůst
Kladno
Königswarter
Přerov
Hradec Králové
Löw a Winterberg
Rademachry
Živnestenský záložna
Francie . Křížik
A . Pleskol
Záhořík
25
article
Schválen byl návrh ústředního výboru na roz-
dělení přebytku jmění výdajného v obnosu 14.710 K
35 h., a sice 3000 K ke jmění základnímu, 5000 K
fondu podpůrnému a 490 K 37 h fondu k podporo
vání vdov a sirotků
Členský příspěvek ponechává se ve výši dosa-
vadní, t. j. 12 K ročně, splatných alespoň ve čtvrt-
letních lhůtách. Členové nově přistupující platí 2 n
zápisného.
Na to projednána byla řada volných návrhů
Ve příčině návrhu odboru plzeňského o povinném
pansijním pojišťování soukromých úřadníků sděleno
že vláda přichystala osnovu, kterou položí nal jednaei
pořad nejbližší schůze poslanecké snémovny. K návrhu
p. Landy usneseno vypracovati pamětní spis k ná-
ležitému informování poslanců.
K návrhu pracovní komise východočeských od-
borů bylo usneseno, aby se ústřední výbor stále
bedlivě staral o zavedení nedělního klidu. O návrhu
téže komise ve příčině komor soukromých úřadník
bude jednáno až po uveřejnění zákona o pensijním
povinném pojišťování.
Landa
26
article
Schválen byl návrh odboru plzeňského, aby ve
dnech 26. a 27. května pořádán byl v Plzni sjezd
soukromého úřadnictva. Správnímu výboru odkazán
byl návrh odboru v Roudnici, aby při Jednotě za-
řízen byl fond k opatřování kauci.
Návrh odboru plzeňského, aby z vybraných pří-
spěvků členských bylo ponecháno 50% ke prazen
režie a podpor, byl odvolán. Druhý návrh téhož od-
boru, aby odborům ponecháno bylo 331/2% místo
dosavadních 20% ke hrazení režie, byl zamítnut.
Tolikéž byl zamítnut jednomyslně návrh téhož od
boru, aby jmění odborů náleželo účastníkům.
Schválen byl návrh pracovní komise východo-
českých odborů a odboru v Kutné Hoře, aby mimo-
řádné organisační výlohy odborů byly hrazeny
z ústřední pokladny. Rovněž byl schválen návrh
ústředního výborů, aby členům, kteří jsou v jednotě
přes 4 roky a podpor posud neměli, udíleny byly
podpory o 10 K vyšší než členům mladším.
Po vyřízení jiných drobností prohlásil předseda
p. Skalička valnou hromadu za ukončenou s vřelým
přáním, aby jednotě v novém období dařilo se co
nejlépe.
Ve valné hromadě zastoupeny byly tyto odbory
Beroun. Blansko, Boleslav Mladá, Brno, Brod Ně-
mecký, Budějovice České, Bydžov Novy, Hora Kutná
Hradec Krátové, Chrudím, Jičin, Jihlava, Karlin.
Kladno, Kyjov. Libeň, Libušin, Mělník, Mýto Vysoké,
Náchod, Pardubice, Písek, Plzeň, Praha I.— VI,
Praha VII., Prostějov, Přerov, Příbram, Roudnice,
Smíchov, Třebič, Ústi n. Orl., Král. Vinohrady, Zižkov
a Hořovice.
Tolikéž
Karlin
Libušin
Král
Plzeň
Roudnice
Kutná hoře
Beroun
Blansko
Brno
Brod
Jičin
Jihlava
Kladno
Kyjov
Libeň
Mělník
Mýto
Náchod
Pardubice
Písek
Praha
Prostějov
Přerov
Příbram
Smíchov
Třebič
Orlický
Hořovice
Budějovice Český , Bydžov Nova
Hora Kutná Hradec
27
article
Bouřlivá veřejná schůze obchodního
pomocnictva ve Volyni.
Bouřlivá veřejná schůze obchodního
pomocnictva ve Volyni.
Na Hod boží velikonoční svolala Českoslo-
vanská obchodnická beseda v Praze
několik veřejných schůzí po českém venkově,a
jedna z těchto schůzí konala se ve Volyni. Účel
všech schůzí byl stejný; šlo totiž o manifestaci pro
uzákonění 11bodinné doby pracovní a o zavedení
úplného klidu nedělního. Tuto záslužnou činnost
Českoslovanské obchodnické besedy těžce však nese
strana sociálně demokratická a proto, jako vždy, tak
i ve Volyni pomýšlela, aby schůzi každým způsobem
zmařila. Proto již na tři neděle napřed byly alarmo-
vány všechny organisace sociálně demokratické na
českém jihozápadě zvláštními dopisy, »aby se schůze
volyňské v plněm počlu zúčastnily a tak mlado-
českému obchodnímu pomocnictvu udělaly důkladnou
čáru přes účet, aby celé veřejnosti ukázaly, že
pánem v českém Pošumaví je strana sociálně
demokratická.
Mluva tato byla příliš srozumitelnou a takés
opravdu ukazalo, že socišlním demokratům nešlo
o nicjiného, než o rozbití schůze. Tentokrůte s
však notně přepočítali. Čsské obchodní pomocnictvo
z Písku, Českých Budějovic, Sušice, Strakonic, Klatoy.
Plzně. Vodňan, Vimperku atd. přijelo do Volyně
v obrovském přimo počtu a mimo to jmenem Česko-
slovanské obchodnické besedy v Praze dostavil se
říšský poslanec pan Václav Karbus a pan
František Souku p
Prostorný sál hötelu sU nádraží« byl násled-
kem tohotakřka již přeplněn, než dostavili se stou-
penci Adlerovi. Ti pak přišti v simposantní m
počtu asi 30 osob, právě když schůze býla zahájena
Vůdcem tohoto hloučku německo-židovských obch.
pomocníků byl jakýsi občan Pergler z Prahy (ne
dávno ještě národní délník) a soudruh Frantál ze
Strakonie.
Za předsedu schůze zvolen byl p. Václav
Karbus z Prahy a za místopředsedu p. V. Ru-
žička z Písku. Jměnem městské rady volyňské
pozdravil četné shromáždění pan Krof.
Karbus
Souka
Adler
Pergler
Frantál
Krof
Volyň
Praha
český Pošumaví
Písek
Český Budějovice
Sušice
Strakonice
Klatoy
Plzeň
Vodňany
Vimperk
28
article
Jako referent ujal se slova p. Soukup z Prahy
a v obširné řeči lícil trudné poměry obchodního po-
mocnictva, postup v domáhání se jednotlivých poža-
davků, jakož i význam organisace. Vývody jeho
zejmena ale ony o poměrech učednických, o morál-
ním pokladu života spolkového a o zmateném počí-
nání si strany sociálně-demokratické, byly provázeny
neustálými projevy souhlasu.
Dalším řečníkem byl p. Rys z Pizně, který po-
ukázal zvláště na nedostatečné ochranné zákonodár-
ství a na zubožené poměry českého obchodního
školství.
Pan Růžička z Písku doplnil vývody obou
dřívějších řečníků poukazem na důležitost toho, aby
řešení veškerých živnostenských otázek přiděleno
bylo kompetenci sněmů zemských. Na konec pak
navrhl resoluci, ve které se žádá, aby 11hodinná
doba pracovní a úplný nedělní klid v nejkratší době
byly uzákoněny. Dále praví se v resoluci, že jest
povinností každého českého obchodního pomocníka,
aby se stal členem Českoslovanské obchodnické b-
sedy.
K resoluci přihlásili se o slovo najednou tři so-
cialní demokraté s patrným úmyslem, aby mluvili až
do konce schůze a tím způsobem další klídné a věcné
rokování zamezili.
Soukup
Rys
Pizno
Růžička
Praha
Písek
strana sociálnodemokratický
29
article
Ke slovu dostal se však pouze jediný, a sicep.
Pergler z Prahy. Vida obrovskou vělšinu proti
sobě mluvil náramně uctivě a o nenáviděnou Č. O.
B. ani slevem nezavadil. Za to však doporučoval
třídní boj, dovolával se Komenského (proč ne Adlera
nebo Marxa?) a tvrdil, že již tento byl socialním
demokratem (smích) a že již on hlásal, že 8 hodin
náleží ku práci, 8 hodin ku spaní a osm hodin
k jídlu (ukrutný smích). V podobných nesmyslech
pokračoval ještě asi půl hodiny; mezí tím byl ovšem
několikráte volán k pořádku, aby mluvil ku programu
schůze. Toho však on neučinil, nýbež počal spílati
všem „politickým stranám v kralovství českém,
zvláště ovšem mladočeské.
Pergler
Komenský
Adler
Praha
30
article
Shromáždění počalo se jitřiti a důrazně žádalo,
aby pan Pergler své »moudrosti« ukončil. Ten však
počínal si do té míry arrogantně, že vyvolal tak
prudkou srážku, že všech 30 socialních demokrata
v pěti minutách dílem ze sálu vytlačeno bylo, dílem
samo uprchlo. Ti však nehodlali bojiště bez vavřínu
opustiti a proto chopili se známých sociálně demo-
kratických zbraní: holí Následkem toho vznikla
ostrá potýčka, při které několik osob bylo zraněno.
Leč v dalších pěli minutách bylo již po »boji«a
páni sociální demokraté v šíleném útěku prchali po
silnici ke Strakonicům. Nyní teprve nabyli přesvěd-
čení, že oni nejsou a nikdy nebudou pány v českém
Pošumaví.
Po této dobrodružné episodě pokračováno bylo
ve schůzi. Poslanec Karbus za bouřlivého po-
tlesku vyvracel veškeré výtky, jež »soudruh« Pergl e
učinil české delegaci a dokázal, že zrazujecli kdo
dělnictvo, že jest tímto zrádcem jedině strana so-
ciálněi demokratická.
V další své řeči, více než hodinu trvající vy-
líčil vše, co české poselstvo na radě říšské pro oo-
chodní pomocnietvo již učinilo a co ještě provésti
hodlá. Trefnými slovy poukázal na nepřízeň rakou-
ské vlády, na těžké poměry parlamentní, kdež ne-
shledává půdu pro řešení jakýchkoliv vážných
otázek.
Další debaty zúčastnili se ještě p. Brabe
za národní dělnictvo, dále pp. Soukup. Risin-
ger, Růžička a Rys, načež byla navržená r-
spluce jednohlasně schválena. Předseda p. Karbus
pak vřelým doslovem tuto zdařilou schůzi ukončila
při té příležitosti vhodnými slovy odsoudil provoka-
térství sociálních demokratů.
Tím byla schůze ukončena a účastníci setrvali
ještě delší dobu v místnosti za zpěvu národních
pisní.
Omluvné přípisy předsednictvu schůze zaslal
posl. Max Hájek z Písku a posl. dr. Karel B ara
z Prahy-
Pergler
Karbus
Pergl
Brabe
Soukup
Růžička
Rys
Hájek
doktor
Strakonice
český Pošumaví
Písek
Praha
31
title
Barvofiskový obraz pro české domácnosll
Barvofiskový
32
article
„Již přichází
„Již přichází
(Česká vesnická kráska očekávající milence) od
mistra Josefa Ženíška, provedl a zasíl
umětecký ústav
Kabátník a spol. v Jičíně.
Na skladě v Praze u p. MIKULÁŠE LEHMANNA
ve Ferdinandově třídě.
Cena bez rámu (formát 37546 cm.) K 6.—. Se
skvostným širokým rámem 57066 cm.) K 16.—
Vhodný dárek svatební a svátečni.
8or5
Šifony a širtin-
ky, grádle a da-
mašky, plátna
domáci i jemné
véby,ubrusy, rnč-
níky, kapesníky
a veškeré zboží
p'átěné a rukodíl-
né, za ceny ne-
zvýšené nabízí
pod zárnkou fir-
ma 7986
Ženíšek
Kabátník
Lehmann
Jičín
Praha
Ferdinandov třída
centimetr
33
article
J ova
J ova
v Praze, Vodičkova ulice, „U Štajgrůte,
v Kolíné, Rubešova ulice
eement., terraeou. a křemneta dlaždie, a be-
Dlaab tenu. asfatiu a titěho trrrne
dřeracementent, trpenkols a cemtenstorýje
Praha
Vodičkův ulice
Kolíný
Rubešův
U Štajgrůte
34
article
Krytiny taskav
Krytiny taskav
solace proti slhkus ( símě.
36
article
J. Novák v Praze,
J. Novák v Praze,
Vodičkova ulice, „U stajgrů“.
Illustrovaný cenník frauko. — Vyznamenán čestným
diplomem za vzornou prác
J Novák
Praha
Vodičkův ulice
37
article
DO AMERK
DO AMERK
(plavba oceanem 5 dnl).
Bližší podává generální zástupce brémské paroplavební
společnosti Severoněmeckého Lloydu a cestovní kan celář
Josef Ledvina v Praze,
Telefon 2159
Hybernská ul. č.8.
Lloyd
Ledvina
Praha
hybernský ulice
39
article
Stavební místa
Stavební místa
výhodně položená, velká, ve Vysočanech,
na libeňských hranicich, blize nádraži,
jsou buď v celku neb v části levně na
prodej-
Lask. nabídky pod zn. „B. A. 19344
přijímá lsertní kancelář Naasenstein
a Voglera v Praze, v Platýze-
19344
Naasenstein
Vysočany
Praha
Platýz
Vogler