ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 172f78a0-660c-11dc-98e1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 46, person 101, work 5, org 9
1 masthead
Ročník XXXxl.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 9. dubna 190
Praha
3 masthead
Číslo 97.
4 article
Na rauuí a odpol. H1sty předpláeí se v Praze v adminlstraei na měsí za čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na měsíe na čtrrt leta . . . . 7 R 50 ve sllalkách: 2 K s0o na měsíc . . Poštout na nia . . . . 9 K 60i s dvojí zisilkoe na měsío na čtvrt leta)
H 1 Praha
5 article Dnošní číslo pro Prahu le o B stranách.
Dnošní číslo pro Prahu le o B stranách. Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Z Vídně, 9. dubna. Pro ministry ve likonoční prázdeň skončila již včerejškem Oni členové kabinetu — počtem čtyři — kteří meškali mimo Vídeň na krátké dovo lené, se již vrátili. V ministerstvech pracuje se již o předloze ve příčině staveh vodních a ve příčině lokálních dráh. Předlohy tyto podají se 18. dubna poslanecké sněmovně. Tento týden a počátkem příštího týdne bude rakouská vláda kromě toho zabavena poradami s uherskou vládou ve příčině de finitivního rozpočtu pro delegace Telegrafické zprávy „N. L. Ze Spezzie, 8. dubna. (C.-B.) Včera odpoledne odplulo vojsko středomořské pod velením vévody Janovského do Toulonu. Z Paříže, 8. dubna. (C.-B.)Za účastenstv úřadů, zástupců ruského vyslanectví a za přítomnosti rodiny Deschanelovy, konal se dnes pohřeb studentky Zeleninovy. Z Paříže, 7. dubna. (C.-B.) Zdravotn stav ministerského předsedy Waldecka Rousseaua jest nezměněn. Z Paříže, 7. dubna. (C.-B.) Presiden Loubet odjel v průvodu ministra zahra- ničních záležitostí Delcassé a a- mi nistra války Andréa do Nizzy. Obecen- stvo uspořádalo presidentovi hlučné ovace Z Paříže, 7 dubna. (C.-B.) Stav Wal deck-Rousseauův jest nezměněný. Z Paříže, 7. dubna. (C.-B.) Předseda republiky Loubet, provázen ministrem zahraničných věcí Deleassém a ministrem vojenství Andréem, odjel dnes do Ni zzy Obecenstvo uspořádalo předsedovi republiky živé ovace.
N L Janovský Deschanelův Waldeck Rousseau Rousseauův Andrée Praha Vídeň Toulon Paříž Nizza Spezzie Wal deck
6 article
Z Toulonu, 8. dubna (C.-B.) Italské lodstvo, mající v čele loď »Lepanto« s vévo- dou Janovským na palubě, přijelo sem 2. hod. odpolední za střelby děl přístavních tvrzí a loďstva francouzského. Námořní pre- fekt viceadm. de Beaumont, odebral se hned potom se svým štábem na palubu »Lepanta« a ve svém proslovení k vévodovi projevil pocity radostné hrdosti nad tím, že jest mu dopřáno, hosta a lodstvo spřáteleného národa uvitati a pozdraviti. Vévoda Janovský ve své odpovědi pravil, že se těší z toho, že mu bylo svěřeno poslání tak příjemné. Z Nizzy, 8. dubna. (C.-B.) President Loubet přibyl sem o 102 hod. dopol.a byl pozdraven jedním stem ran z děl. Pre- sident udělil četné řády a odebral se pak na prefekturu, kdež bylo officiální přivítání. Ze Ženevy, 8. dubna. (C.-B.) Z roz kazu vládní rady vyslovil tajemník státní kanceláře osobně ruskému konsulovi po- litováví vlády ženevské nad událostmí pátečními.
Janovský Beaumont Loubet Toulon Nizza Pre Ženeva
7 article
Ze Sofie, 7. dubna (C.-B.) Dnes odpo- ledne konal se za přítomnosti zástupců kní- žete Ferdinanda, vlády a sobrání, jakož i četného obecenstva pohřeb Stojlov a na státní útraty Ze Sofle, 8. dubna. (C.-B.) »Ag. tel bulg « potvrzuje, že byli Sarafov a jeho soudruzi z afféry Tifovský-Mihaileanu na ná vrh vyšetřujícího soudce zatčeni. Z Bukurešti, 8. dubna. (C.-B.) Senát schválil jednohlasně a dresu jako odpověd na královské poselství. Ministerský předseda zmínil se o politických událostech v posled ních dvou lelech. Dilo počaté vládou libe rální má prý odpomoci jak mravnímu tak finančnímu deficitu. (Souhlas.) Z Petrohradu, 7. dubna. (C.-B.) Ge nerální adjutant Čertkov byl jmenován generálním guvernérem varšavským a vojen ským velitelem okresu varšavského a generál lieutenant Puzyrewski byl jmenován generálem pěchoty a příručím vojenského velitele. Z Bělehradu, 8. dubna. (C.-B.) N včerejši hostině, uspořádané na počest zvlášt ního poselstva anglického, pronesl krá Alexandr králi Edvardovi přípitek. v němž mu přál slavné panování. Lor Wolseley pronesl pak přípitek král Alexandrovi. Z Londýna, 7. dubna. (C.-B.) »Reu terova kancelář« sděluje z Pekina: Schůze generálů za předsednictví hr. Walderseea konaná radila se také o opatřeních, jež nutno učiniti po uzavření míru za účelem odevzdán správy částí pečilské provincie, cizím vojskem dosud obsazených, úřadům čínským. Z Madridu, 7. dubna. (C.-B.) Mini sterský předseda Sagasta se už úplně zotavil. Z Madridu, 7. dubna. (C. -B.) Arci vévodkyně Alžběta, matka královny vl dařky, odebere se v úterý do Vídně.
Ferdinand Čertkov Puzyrewski Alexandr král Edvard přípitek Wolseley Alexandrov Alžběta Sofie Bukurešť Petrohrad Bělehrad Londýn Madrid Vídeň Aga Sofle
8 article Sjezd slovanských novinářů v Dubrovníku.
Sjezd slovanských novinářů v Dubrovníku. Z Dubrovníka, 8. dubna. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) V neděli o 10. hod. dopol. sešli se účast níci sjezdu před radnicí, načež podnikli pro- cházku po městských hradbách. Čarokrásné pohledy na město a ostrov Morcu učinily na každého dojem velkolepý. Ještě divuplnější obraz objevil se nám při odpoledním výletu parníkem na blízký ostrov Lakromu, pod jehož světle zeleným loubím z cypřiší, oleandrů a různých obrovských palem ztrávili jsme nejblaženějs chvíle. Město postaralo se o zábavu koncertem městské hudby a štědrým pohostěním. Četné vlastenecké přípitky, pronesené členy pořadatel stva dubrovnického a účastníky sjezdu prová zeny byly nadšeným polleskem a zpěvem ná- rodních písní. V náladě opravdu bratrské vrátil jsme se do města. Nastalým večerem účastenslvi obecenstva dubrovnického bylo značně. Čechové a ostatní účastníci sjezdu odebrali se pak do »České besedy«, kdež byli čelně shromážděnými krajany srdečně uvíláni a pečlivě pohostěni Pronešené připitky zvýšily srdečné rozpoložení mysll. V pondělí o 9. hod. ráno zahájen sjezd schůzkou v presidiu radnice, kdež sta- rosta města Cingrija rozdal účastníkům na památku zlaté jehlice a pamětní medaille s obrazem dubrovnického básníka Gunduliče Potom se starostou v čele odebralo se shro- máždění k slovanské bohoslužbě do chrámu sv. Blažeje a pak do městského divadla k roko vání o programu sjezdovém. V ložích zaujal místo hostě, mezi nimi četné dámy a také místní konsulové.
Čecho Gundulič svatý . Blažej Dubrovník Cingrija Lakrom Český beseda Dubrovník
9 article
Dr. Mazzura zahájil sjezd za přílom- nosti starosty města srdečným uvítáním všech přitomných a v řeči své poukázav na krásy Dalmacie, věnoval zvláště vřelou vzpomínku památce básníka Gunduliče a všem hrvatským předákům, pro nezávislost své vlasti pracovavším načež vzdal díky starostovi a celému městu za přátelské přijetí. (Volání: Sláva Dubrovniku !) Posléze blahopřál sjezdu a věnoval vzpo- mínku zemřelým čelnějším žurnalistům, mezi nimi dru. Hubáčkovi a Turnovskému. Potom starosta Cingrija uvítal účastníky sjezdu jako zástupce tisku veřejného v Rakousku, na- čež v řeči své vzpomenul slavných dob Du- brovníka, položil důraz na slovanskou v zájemnost a skončil srdečným: »Dobro došli!« (Hlučný potlesk.) Dr. Mazzura navrhl zase jmenem po- radatelstva, aby poslán byl holdovací telegram králi a telegrafické pozdravy dru. Riegrovi, dru Englovi, bývalému ministru Dunajewskému biskupu Strossmayerovi. (Všeobecný souhlas.) Na to přistoupeno k volbě presidia. Zvo- leni: za předsedu Chilinski, za prvního místopředsedu Vajanski, za druhého G- brscek (z Gorice). Předsednictvo zaujímá místo. Chilinski děkuje za volbu, jež jes pro něho tím cennější, že jest vzdána čest Po- lákům. Doufá, že třetí sjezd prospěje věci slo vanské a že nám i na dále bude heslem auto- nomie a rovnoprávnost všech ná- rodů. Vyzývá přitomné zástupce slovanského tisku ke společné práci a k odrážení každého útoku, zvláště na slabší národy. Po něm Hurban Vajanský děkuje z zvolení a praví: My slovanští žurnalisté hle- dáme pravdu; nehledejme ji jako oni tři bratři, z nichž jednomu byla horou vysokou, druhému
doktor Mazzura Gundulič Hubáček Riegr Engl Strossmayer Hurban Vajanský Dalmacie Rakousko Gorica Vajanski Sláva Dubrovník
10 article
mořem hlubokým a třetímu nebem širokýma kteří se proto rozvadili a do krve pobili. Jim scházela láska a ta právě nás vediž k vítěz ství. (Souhlas.) Gabršček vítá sjezd jmenem Slovineů V slovanské vzájemnosti, praví, jest spása mého národa. Sekretáři zvoleni Kadner (Praba) dr. Lewicki (Krakov) a Šarič (Záhřeb) Přistoupeno k programu. Dr. Ostasew ski Baranski předkládá zprávu druhého sjezdu a ohlašuje, že následkem protestu krakovského sjezdu letos Slovanům účast nezabráněna. Přijat jednací řád loňského sjezdu. Redaktor Anýž podává v zastoupení Prokopa Grégr zprávu o připravách ke zřízení slovanské ko respondenční kanceláře za loňský rok vykonaných a navrhuje resoluci: Třetí sjezd slovanských novinářů dne 8. dubna 1901 Dubrovnice, vyslechnuv zprávu o dosavadních krocích podniknutých ke zřízení slovanské kor respondenční kanceláře a uznávaje opětně důle žitost takového zařízení zpravodajské služby no vinářské pro všechny slovanské národy bez roz- dílu, usnáší se: 1. budiž k tomu působeno. aby novinářské výbory v jednotli- vých slovanských zemích ustavily se jako střediska zpravodajs ke služby; 2. aby se tak státi mohlo co nej dříve, nechť zvoli dnes třetí sjezd novinářů Dubrovníce pro každou slovanskou zemi delegáta, který by se o konstituo vání novinářských výborů postaral a jakmil bude provedeno, o tom zprávu ostatním stře diskům podal. Dr. Ryba navrhuje ještě doplněk: Po slanci na radě říšské, zejmena však poslan povoláním žurnalisté, vyzývají se, aby co nej rozhodněji opřeli se nespravedlivému a přímo urážlivému nadržování vládní tiskove kanceláře zájmům německým a žádají se aby co nejrozhodněji zasadili se o to, by ústav ten, z veřejných peněz vydržovaný, také vzhledem k publicistice slovanské konal svoj povinnost poctivě a nestranně.
Jim Kadner Praba doktor Lewický Šarič Ostasew Baranski Anýž Prokop Grégr Dubrovnit Ryba Krakov Záhřeb Dubrovnice
11 article
Po něm Hovorka navrhuje tento do- datek: Sjezd schvaluje, aby předsednietvo vy zvalo ústřední správu c. k. korrespondeční kan celáře ve Vídni, aby jeho filiálky dodávaly své zprávy v jazyku každé jednotlivé země, jako děje se již ve Lvově, kdež dodává filiálk zprávy polské. Zejmena budiž ihned vyzvána filiálka pražská, aby dodávala redakeím zprávy též české. Po debatě, ve které se zúčastníl Vergun a Stojalowski, resoluce i s do- datky přijaty- Dr. Preiss (Praha) žádá, aby hospo dářské rubriky slovanských listů věnovaly nále žitý zřetel hospodářským a sociálním polřebám jednotlivých národů slovanských a takto i n tomto poli prakticky prováděly slovanskou shodu a Připravovali řešení velkých olázek sociálních K dalšímu bodu programu navrhuje refe- rent Hovorka zřízení spolku slo vanských žurnalistů říše rakouské na zásadách, na jakých založen mezinárodní spolek žurnalistický. Zpracování stanov budiž svěřeno Hovorkovi, Cejnkovi a Ku nerovi. Návrh odůvodňuje potřebou společné representace a společného hájení národních stavovských zájmů. Debaty zúčastnili se Pukl, jenž zří v ná vrhu také počátek potřebné diseipliny mezi slo vanskými žurnalisty. Kummer se přidává k návrhu referen tovu. Návrh Hovorkův na to přijat.
Hovorka Vergun Stojalowski doktor Preiss Cejnek Pukl Kummer Hovorkův Vídeň Lvov Praha
12 article
Dalším bodem programu jest resoluce dra Mar. Zdiechowského o literární a poli tické vzájemnosti rakouských Slovanů s přáním aby se v časopisectvu vzájemné poměry Slovan ských národů posuzovaly se stanoviska rovno právnosti ve všech oborech života souhlasn s duchem a tradicemi největších slovanskýel geniů Mickiewicze a Palackého. O této resoluci rozpředla se neobyčejně živá debata v níž zúčastnili se Anýž, V e gun, Radič, Tresič, Ehrenberg Štancl, Biankini, Stojalowski aj Na to resoluce skoro jednohlasně příjata. — Následovala přednáška dra. Lewické h »0 poměrech tisku na slovanském jihu a zvláště na Balkáně. Referent navrhuje, aby zpravodajská orga- nisace zjednávala správné informace o literár ních a politických poměrech balkánských. Při jato. Dr. Ryba navrhuje resoluci o zamýšlene opravě tiskového zákona, která s povděkem vítá zrušení objektivního řízení a volnou kol portáž, ale protestuje proti obmyšlenému vy jatí určitých tiskových deliktů, zvláště urážky veličenstva, z kompetence porotních soudů proti ohlášenému zostření konfiskační praxe. Druhý oddil resoluce souhlasí s pronika- vější ochranou zákonnou pro čest a dobr jméno jednotlivclů. Resoluce schválena. Čte se telegram z Lublaně, který vřele zve slovanské novinářstvo k uspořádání čtvrtého kongresu v Lublaš, což s nadšením přijato. Vysloveny díky předsedovi Maz zurov i za skvělé uspořádání sjezdu. Polom sjezd for- málně ukončen. Na vyzvání poslance Biankiního odebral se účastníci ke hrobu bývalého poslance Katiče kdež položen věnee.
Mickiewicz Palacký Anýž Radič Tresič Ehrenberg Štancl Biankini Stojalowski Lewická doktor Ryba Katič Mar Balkán Lublaň Maza zurov
13 article
Manifestační sjezd jihočeského živ nostnictva. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) V Českých Budějovicích konal se včera za pro tektorátu řemeslnicko živnostenské besedy a česko budějovického živnostnictva manifest ačn sjezd jihočeského živnostnictva, n jehož program dány nejpalčivější otázky stavu tohoto Sjezd, jenž svolán byl na 10. hodinu dopolední do dvorany české besedy, byl velice četně navštíven — přítomno bylo dle presenční listiny 1087 živnos níků — a sjeli se k němu účastníci z celých jižních Čech až k Benešovu a Plzni. Také Morava vyslal na něj své zástupce a sice předsedu ústředního spolku moravských živnostníků pana Fausta a místopřed- sedu zemské jednoty živnostenských společenstev na Moravě, sídlem v Brně, pana Holubičku. Výbor zemské jednoly pražské zastoupen byl několika členy Z poslanců dostavili se na sjezd pp. Sehnal, Ro žánek, Karbus, Holanský a Kratoch v íl za obchodní a živnostenskou komoru českobudějovi ckou pan Prochá zka. Pan dr. Zátka omluvi se rodinnými poměry. Sjezd měl průběh klidný a vážný. Zahájil jei předseda Řemeslnické besedy českobudějovické pan Jos. Novotný srdečným uvítáním přítomných, ze jmena poslanců. K návrhu p. Ant. Vojty zvolen p. Jos. No votný čestným předsedou sjezdu, p. Veverka člen předsednictva Zemské jednoty živnoslenských společenstev v Praze předsedou, p. P ařízek I. ap Hanuška II. místopředsedou sjezdu a pp. Vojta Vogoltanz a red. Tvrzník zapisovateli.
Faust Holubička Sehnal ro žánek Karbus Prochá doktor Zátka Jos Vojta Veverka Vojta Vogoltanz Tvrzník Český Budějovice Čechy Benešov Morava Brno Praha živnostenský beseda ústřední spolek moravský živnostník
14 article
Předs. p. Veverka v zahajovací řeči vyslo vuje přesvědčení, že sjezd neskončí tím, že schvál se jen resoluce a účastníci jeho se pak rozejdou ale více že se nestane. Jen tehdy, bude-li se postu povati racionelně a provede-li si živnostnictv řádnou organisaci, dokáže, že jest s to, aby něco učinilo a pak bude moci také appellovati na podpor ostatních stavů. Vítá přítomné, zejmena poslane a hosty z Moravy. Místopředseda zemské jednoty živnostenských společenstev na Moravě, p. Holubička, vyslovuje sjezdu za všeobecné pochvaly pozdrav živnostníků moravských. Tajemník obchodní komory p. dr. Hroma d vítal přítomné jako náměstek předsedy »Národního podniku«. Po sdělení jednacího řádu přikročeno k jedna címu pořadu. Pan posl. Kratochvíl pojednal o posta vení maloživnostnictva oproti ostat ním třídám společenským, vytkl důležitos stavu živnostnictva pro národ, pro jehož zájmy stál vždy v prvých řadách. Proto náleží mu táž práva jako stavům jiným, jichž však nemá, poněvadž sam jich nedbalo a dnes domoci se jich může jen syste matickou řízenou organisací. Dosavadní politický zá pas zavinil, že řemesla zanedbána a že olázka živ nostenská stala se spletitou, kterou lze rozluštiti jen když řemeslnictvo stane se v národě platným vážným činitelem, kterým může se státi, jen kdyá každý příslušník stavu tohoto bude v zájmu celku pracovati. V první řadě třeba využitkovati všeho, dobrého jest v živnostenském řádu. Práce ve pro spěch stavu živnostenského musí býti částí programu národa, neboť hmotným posilněním jeho podporuj se celá existence národa. Živnostnictvo na Vídeň se spolehati nemůže neboť v ní se dostane, jen co se na ni vynutí. Zlep šení poměrů živnostnictva a řemesinictvu nadíti s
Veverka Holubička doktor Hrom Kratochvíl Morava Vídeň obchodní komora p
15 article
V drobném prodelin ranní čr-lo o sobě . . . sa 9h . . . n2k odpole jni. ře slialkách na venkovi- 10h ranní číslo. . . . . . cdpolední. . . . . . . 3h Inserá t platí se hotově napřed Přežplscení a Inserty plijimá z dmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam racházejí se též pvredskee, tiskárna a oxpečien „ Národnich Leistů“ Rukoplsy se novranrji
Inserý Národnich Rukoplsa
16 article
lze jen, půjdou-li všichni jejich příslušníci ruku ruce a postupovati budou od vesnice k vesnici. Pro jednotnou organisaci řemeslnictva a živnost- nictva mlnví důvody národní a hospodářské, o nichž řečník obšírněji promluvil a pojednal, pak o četných otázkách a požadavcích stavu živnostenskéo, zejmen o potřebě všeobecného odborného vzdělání, o úvěru odborné žurnalistice, o zlepšení živnostenského záko- nodárství atd. jichž možno všech se domoci jedině jednotnou pevnou organisaci, která zjedná mu spo- lečnou prací a společným postupem i úctu ve veřej- ném mínění. Dosavadní společenstva nejsou s to. aby zjednala nápravu; způsobilejší k tomu jsou župní výbory Zemské jednoty, poněvadž soustředěn řemesiníci všech oborů. Ke konci vyslovil řečník přání, by řemeslníci a živnostníci okresu česko budějovického se zorganiso vali, neboť jen pomocí organisace schopni jsou, aby domohli se svých cílů ve směru hospodářském i tužel národních, kterých zajisté za pomoci svých kollegů z ostatních částí Čech snadněji dosáhnou. (Pochvala.) Pan Schättingen pojednati měl o organi- saci živnostnictva, která byla však probrána předešlým řečníkem. Poukázav k výsledkům organi- sace dělnictva od let šedesátých a sedmdesátých. uvedl, že řemeslnictvo naše zorganisováno bylo v středověku lépe, nežli před r. 1883, kdy vydána živnostenská novela, která však nevyhovuje a potře- buje oprav.
Schättingen Čechy
17 article
Živnostnictvo česko- budějovické jest pro každou organisaci a přeje si, by všechna společenstva utvo- řila svaz, jenž by vysílal nejlepší muže k celkové společné práci. Svazy tyto nechť zřídí se vždy pro obvod obchodních komor. Aby však nevznikl odpon a rozkol se Zemskou jednotou, upustilo od návrhu lohoto. Řečník uvádí, čeho se živnostníctvo chce orga- nisací domáhati a jmenuje zejmena zlepšení zákono dárství a průmyslového školství, pro něž třeba však lepšího předběžného vzdělání. Pan Tvrzník, redaktor »Jihočeského Živnost níka«, navrhl ke dvěma prvým předmětům resoluce Sjezd vyslovuje se v záležitosti živnostenského školství rozhodně pro zemskou samosprávu. Školství odborné a živnostenské ať prodehnuto jest duchem národohospodářským, praktickým a ná rodním, čímž zvýší se blahobyt státu, jakož i jeho zahraničný význám. Žádáme dostatečné množství průmyslových škol pro místní potřebu, zřízení české vyšší průmyslové školy sídlem v Českých Budějovi- cích, žádáme ryze odborně řemeslnické školy pro jednollivé odbory. Sjezd vyslovuje se pro stálé kočovné učebné kursy, které by nynějším nedostatkům poněkud od- pomohly. Musea ať doplněna jsou živnostensko vzdělávacím oddělením s náležitými živnostenskými instraktory Technologická musea ať jsou náležitě státním subvencemi podporována, by povinnostem svým mohla vyhověti. Subvence pro průmyslové školy ať se v poměru k počtu žactva upravují. Za odborné učitele ať vezme se náležitý zřetel k praktickým a vyspělým řemesl- níkům. Obecné školy buďtež ve složení svém průpravou pro živnostenské neb zemědělské povolání a zvláště poslední roky ať upraví se více méně k praktickému živolu. Jest žádoucno, aby společenstva uchopila se přátelských besed a pořádala večírky s přednáškami 1 knihovny a čítárny živnostenské se vřele dopo- ručují.
Tvrzník Český Buděj
18 article
Manifestační sjezd jihočeského živnostnictva shromážděný dne 8. dubna 1901 v Českých Budějo- vicích, prohlašuje se pro soustavně prováděnou orga- nisaci společenstevní, poněvadž shledává, že jedině ve zdravé organisaci lze dospěti kýženého cíle. Sjezd vyslovuje se pro čistě odborná společenstva kde je to možno, žádá, by kompetence byla rozmno- žena a solidaritou pracovalo se pro zdravou reorga- nisací nynější organisace. Sjezd vyslovuje se pro osamostatnění a zřízení společenstev živností čisle řemeslných a koncessovaných a to jak v obvodu okresu, tak v obvodu obchodních a průmyslových komor. Organisace provede se v kaědém okresu obvodu obchodní a průmyslové komory tím způsobem, že veškerá společenstva přihlášená vstoupí do jednoho svazu a budou vysílati své nejlepší zástupce k po radám do sídla obchodní a živnostenské komory kteří pak vystoupí jako celek a ulvoří jednotus sídlem v Praze. Sjezd vyslovuje se pro trvající Zamskou jednotu se zárukou, že tato přičiní se, aby byla sku-
Český Budějo Praha
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Obrázek z uzavřeného území. Město T. leží na rozhraní území česko-ně meckého. Před třemi lety bylo ještě německé. Sice tak: jak již mezi Němci jinak ani není několik Germánů z radnice terrorisovalo českou většinu. Byli to samí mali živnostníci a lic pracující. Úřadníci, otcové rodin, pro svalý po- koj ničeho si nevšímali a lidé slabších nervů také se všeho rozčilování vzdalovali, neboť ne- bylo ani malé ani vzácné! Páni z radnice překonávali se ve vyhledá vání urážek a násili na potupu a poškozen Čechů. Místní německý listek, který honosil se vším, jenom nikoli pravdou a slušností, co tý- den někoho z české společnosti napadl zrovn zuřivě! Říká se, že nic si nemůže nikdo z prstů vyssát, ale v T. toto pořekadlo neplatilo. Tam kdo chtěl, mohl si beztrestně nejhorš věci o Češích z prstů vyssát, mluvit i psát Češi omezovali se na sebeobranu. Měli platit hledět na to, jak obec platila lidem byty jenom za tím účelem, aby při volbách dostala o je- jich hlasy více. Zřizovaly se všelikým lidem živnosti s velkým nákladem a po volbě chlapík živnost probil! Co na tom! Nyní už ho nepo třebovali! Češi, vidouce toto počinání, připadl na originální myšlenku, jak by také svoje hilasy rozmnožili. Všichni ženatí živnostníci zavedli svým ženám obchody. Žena natěrače ohlásila obchod s barvami. Žena krejčího obchod s při- pravami krejčovskými a žena knihaře zavedla si půjčovnu knih atd. Němci zuřili. Češi se smáli, neboť živel jejich stoupal a mohutněl.
Němec Germán Čecho Čech
20 article
Ústřední Maticí školskou zavedená jedno- třídka musila být uznána za veřejnou, obe musila vystavět budovu. Záhy byla otevřen druhá třída a obě byly dětmi natřiskány. Ně- mecká pátá třída pro nedostalek dětí se zavřela a ve zbývajících čtyřech nebylo tolik dětí, jako v jedné třídě české. Nalézáť se v zastrčených, zapomenutých zněmčených městech tolik nadšených vlastenců, že i lidé pessimisté začali a musili by o našem zdolání pochybovat, kdyby se chtěli přesvědčit ovšem je také dosti odrodilců, kteří si počinaj hůře než kati! Tak i v T.l Přednosta stanice, ačkoli Čech rodem jmenem, byl prvním sloupem Germánstva v T. Jeho podřízení směli chodit jenom do »Deutsche Hause, jinak byl s to je utýrat. Pro uvarování všeho nechodili raději nikam. Tu však zavála do T. náhoda mladého assistenta Veselého. Byl Pražák a vpravdě veselý hoch. Ten se šefov nedal a tím dostávali i druzí odvahu, takže třenice z malicherných, zvláště národnostních příčin mezi přednostou a jeho podřízeným per- sonálem od té doby ani nepřestávaly. Nebylo to sloužení právě příiemné. bůh ví že ne, ale každý už něco snesl, mohl-li šefa také trocho pozlobit! Ten se staral, aby mu neutekly svě řené ovečky do tábora českého a zoufale sle doval okázalé sbírky na Ústřední Matici škol skou nebo na ošacení českých détí. Však jieh přece neuhlídal l Kteréhos dne zašel si assistent Veselý do kavárny, první a poslední v T. Tam byl pie colo sám. »Prosím kávu,« řekl assistent. »Wünschen?« klaněl se piceolo. »Kávu chci,« opakoval assistent, mysle, že ho mladík neslyšel.
Čo Veselý Veselá Deutsche Hausa
21 article
»Verstehe nicht! Was wünschen ?« krči rameny mladý Germnán. Assistent Veselý ale porozuměl. A jak t bylo veselé! Co v kavárnách v Praze v novi- nách čítal a za nemožné považoval, zde sám prožívá Němec nechce prodat něco, žádá-li se to českyl Chvíli se díval na paličatého kluka s ubrou skem pod paží a pravil: »Tak vy nerozumíte, co je to káva ?« Piceolo vrtěl hlavou, čímž vlastně pověděl že rozumí, ale nechce, a Veselý se smíchem odešel. Vypravoval to, koho potkal, každému Byla to vitaná zvěsť pro obveselení všech Cechů, neboť T. není tak velké, aby se nevě- dělo, že kavárník byl neutrální a jeho panička že teprv zde se trochu po německu klábosi
Assistent Němec Veselá Praha
22 article
naučila, když sloužila u kteréhos majora za kuchařku. Piceolo byl snad Němec, však mohl ně koho zavolat, ale právě na něm se vidělo zdárn vychováníl Dva mladíci z české rodiny, jakmile t uslyšeli, ihned spěchali do kavárny a tam hlučné česky žádali o kávu. Kavárník tam byl a pi colo kávu přinesl. »Tak vida,« smáli se jinoši, »už jstese česky naučil? Ráno jste panu assistentovi ne- rozuměl!« Tableau Po vysvětlení nastala v kuchyni exskuce a mezitím, co piecolo tvář si hladil, paní ka várnice, zlostí se chvějíe, oblékala se a spěchala k audienci na assistenta žalovat. Nevěděla, kte rého to assistenta piecolo odbyl — znala jed noho a ten byl ženatý. Patrně ten to byla doma ženě vše pověděl. Ta zas to řekla malce téchto mladiků — bydlili v jednom domě — a paní kavárnice v této kombinaci a v pře- svědčení, že se jí děje hrozná křivda, dovoli-l si někdo jejlho zřízence kritisovat za to, že její obchod poškozuje, spěchala rovnou cestou k přednostovi. Jiný šéř by jí byl řekl, že mu do toho nic není a byl by ji poslal domů, ale tento šéf považoval se za náramného Germána a nemohl strpět, aby jeho podřízený chtěl po česku kávu a proto volal assistenta k rapportu.
Němec Kavárník Tableau
23 article
Ten klidně přišel. »Pane! Vaše paní boy kotuje kavárníka ona všude vvpravuje, že ne- chtěli vám tam dát kávu, když jste o ni žáda česky!...« spustil přednosla. Assistent stál jako s nebe spadlý Představil si svou ženu a nemohil si nijak v hlavě srovnat, jak ta mírná, skromná paní přicházi ke cti, vésti boykot proti kavárně Přemýšlel vteřinu. »Nu — vy jste jí přece o tom připadě povídal !« naléhal přednosta. »Ovšem!« »Nu tak! K čemu pak to? . . .« Nyní se ale assistent rozhněval a rozkřikl se na přednostu. »Snad mi nechcete předpisovat, co mám doma se ženou mluvit? Na to bych se podí- val! Ostatně se to stalo Veselému a ne mně, a kdyby, v podobných soukromých věcech chci míti zde pokoj !« a práski dveřmi. Přednosta viděl, že chybil. Nemohl vinnik potrestat, ačkoliv paní kavárnice asi třikrát k němu přiběhla. Tímto případem prolomila se hráz, která ještě tak tak úřadníky od styku s občany dělia. Tito povstali a jako jeden muž přidružili se ke společnosti své a pan přednosta, který je chtě pro matku Germanii zachránit, sám je z jeji náruče vyrval V T. jest nyní veřejná trojtřídní škola přes sto děti jezdí stále vlakem do blizkého města do vyšších škol. Julie Vlasáková.
Assistent Veselý Vlasáková