2
masthead
V Praze, v úterý dne 9. dubna 190
Praha
4
article
Na rauuí a odpol. H1sty
předpláeí se
v Praze v adminlstraei
na měsí
za čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
na měsíe
na čtrrt leta . . . . 7 R 50
ve sllalkách: 2 K s0o
na měsíc . .
Poštout
na nia . . . . 9 K 60i
s dvojí zisilkoe
na měsío
na čtvrt leta)
H 1
Praha
5
article
Dnošní číslo pro Prahu le o B stranách.
Dnošní číslo pro Prahu le o B stranách.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Z Vídně, 9. dubna. Pro ministry ve
likonoční prázdeň skončila již včerejškem
Oni členové kabinetu — počtem čtyři —
kteří meškali mimo Vídeň na krátké dovo
lené, se již vrátili. V ministerstvech pracuje
se již o předloze ve příčině staveh
vodních a ve příčině lokálních
dráh. Předlohy tyto podají se 18. dubna
poslanecké sněmovně.
Tento týden a počátkem příštího týdne
bude rakouská vláda kromě toho zabavena
poradami s uherskou vládou ve příčině de
finitivního rozpočtu pro delegace
Telegrafické zprávy „N. L.
Ze Spezzie, 8. dubna. (C.-B.) Včera
odpoledne odplulo vojsko středomořské pod
velením vévody Janovského do Toulonu.
Z Paříže, 8. dubna. (C.-B.)Za účastenstv
úřadů, zástupců ruského vyslanectví a za
přítomnosti rodiny Deschanelovy, konal se
dnes pohřeb studentky Zeleninovy.
Z Paříže, 7. dubna. (C.-B.) Zdravotn
stav ministerského předsedy Waldecka
Rousseaua jest nezměněn.
Z Paříže, 7. dubna. (C.-B.) Presiden
Loubet odjel v průvodu ministra zahra-
ničních záležitostí Delcassé a a- mi
nistra války Andréa do Nizzy. Obecen-
stvo uspořádalo presidentovi hlučné ovace
Z Paříže, 7 dubna. (C.-B.) Stav Wal
deck-Rousseauův jest nezměněný.
Z Paříže, 7. dubna. (C.-B.) Předseda
republiky Loubet, provázen ministrem
zahraničných věcí Deleassém a ministrem
vojenství Andréem, odjel dnes do Ni zzy
Obecenstvo uspořádalo předsedovi republiky
živé ovace.
N L
Janovský
Deschanelův
Waldeck Rousseau
Rousseauův
Andrée
Praha
Vídeň
Toulon
Paříž
Nizza
Spezzie
Wal deck
6
article
Z Toulonu, 8. dubna (C.-B.) Italské
lodstvo, mající v čele loď »Lepanto« s vévo-
dou Janovským na palubě, přijelo sem
2. hod. odpolední za střelby děl přístavních
tvrzí a loďstva francouzského. Námořní pre-
fekt viceadm. de Beaumont, odebral se hned
potom se svým štábem na palubu »Lepanta«
a ve svém proslovení k vévodovi projevil
pocity radostné hrdosti nad tím, že jest mu
dopřáno, hosta a lodstvo spřáteleného národa
uvitati a pozdraviti. Vévoda Janovský ve své
odpovědi pravil, že se těší z toho, že mu
bylo svěřeno poslání tak příjemné.
Z Nizzy, 8. dubna. (C.-B.) President
Loubet přibyl sem o 102 hod. dopol.a
byl pozdraven jedním stem ran z děl. Pre-
sident udělil četné řády a odebral se pak
na prefekturu, kdež bylo officiální přivítání.
Ze Ženevy, 8. dubna. (C.-B.) Z roz
kazu vládní rady vyslovil tajemník státní
kanceláře osobně ruskému konsulovi po-
litováví vlády ženevské nad událostmí
pátečními.
Janovský
Beaumont
Loubet
Toulon
Nizza
Pre
Ženeva
7
article
Ze Sofie, 7. dubna (C.-B.) Dnes odpo-
ledne konal se za přítomnosti zástupců kní-
žete Ferdinanda, vlády a sobrání, jakož
i četného obecenstva pohřeb Stojlov a na
státní útraty
Ze Sofle, 8. dubna. (C.-B.) »Ag. tel
bulg « potvrzuje, že byli Sarafov a jeho
soudruzi z afféry Tifovský-Mihaileanu na ná
vrh vyšetřujícího soudce zatčeni.
Z Bukurešti, 8. dubna. (C.-B.) Senát
schválil jednohlasně a dresu jako odpověd
na královské poselství. Ministerský předseda
zmínil se o politických událostech v posled
ních dvou lelech. Dilo počaté vládou libe
rální má prý odpomoci jak mravnímu tak
finančnímu deficitu. (Souhlas.)
Z Petrohradu, 7. dubna. (C.-B.) Ge
nerální adjutant Čertkov byl jmenován
generálním guvernérem varšavským a vojen
ským velitelem okresu varšavského a generál
lieutenant Puzyrewski byl jmenován
generálem pěchoty a příručím vojenského
velitele.
Z Bělehradu, 8. dubna. (C.-B.) N
včerejši hostině, uspořádané na počest zvlášt
ního poselstva anglického, pronesl krá
Alexandr králi Edvardovi přípitek.
v němž mu přál slavné panování. Lor
Wolseley pronesl pak přípitek král
Alexandrovi.
Z Londýna, 7. dubna. (C.-B.) »Reu
terova kancelář« sděluje z Pekina: Schůze
generálů za předsednictví hr. Walderseea
konaná radila se také o opatřeních, jež nutno
učiniti po uzavření míru za účelem odevzdán
správy částí pečilské provincie, cizím vojskem
dosud obsazených, úřadům čínským.
Z Madridu, 7. dubna. (C.-B.) Mini
sterský předseda Sagasta se už úplně
zotavil.
Z Madridu, 7. dubna. (C. -B.) Arci
vévodkyně Alžběta, matka královny vl
dařky, odebere se v úterý do Vídně.
Ferdinand
Čertkov
Puzyrewski
Alexandr král
Edvard přípitek
Wolseley
Alexandrov
Alžběta
Sofie
Bukurešť
Petrohrad
Bělehrad
Londýn
Madrid
Vídeň
Aga
Sofle
8
article
Sjezd slovanských novinářů
v Dubrovníku.
Sjezd slovanských novinářů
v Dubrovníku.
Z Dubrovníka, 8. dubna.
(Zvl. telegr. »Nár. Listů«.)
V neděli o 10. hod. dopol. sešli se účast
níci sjezdu před radnicí, načež podnikli pro-
cházku po městských hradbách. Čarokrásné
pohledy na město a ostrov Morcu učinily na
každého dojem velkolepý. Ještě divuplnější obraz
objevil se nám při odpoledním výletu parníkem
na blízký ostrov Lakromu, pod jehož světle
zeleným loubím z cypřiší, oleandrů a různých
obrovských palem ztrávili jsme nejblaženějs
chvíle. Město postaralo se o zábavu koncertem
městské hudby a štědrým pohostěním. Četné
vlastenecké přípitky, pronesené členy pořadatel
stva dubrovnického a účastníky sjezdu prová
zeny byly nadšeným polleskem a zpěvem ná-
rodních písní. V náladě opravdu bratrské vrátil
jsme se do města. Nastalým večerem účastenslvi
obecenstva dubrovnického bylo značně. Čechové
a ostatní účastníci sjezdu odebrali se pak do
»České besedy«, kdež byli čelně shromážděnými
krajany srdečně uvíláni a pečlivě pohostěni
Pronešené připitky zvýšily srdečné rozpoložení
mysll.
V pondělí o 9. hod. ráno zahájen
sjezd schůzkou v presidiu radnice, kdež sta-
rosta města Cingrija rozdal účastníkům
na památku zlaté jehlice a pamětní medaille
s obrazem dubrovnického básníka Gunduliče
Potom se starostou v čele odebralo se shro-
máždění k slovanské bohoslužbě do chrámu
sv. Blažeje a pak do městského divadla k roko
vání o programu sjezdovém. V ložích zaujal
místo hostě, mezi nimi četné dámy a také místní
konsulové.
Čecho
Gundulič
svatý . Blažej
Dubrovník
Cingrija
Lakrom
Český beseda
Dubrovník
9
article
Dr. Mazzura zahájil sjezd za přílom-
nosti starosty města srdečným uvítáním všech
přitomných a v řeči své poukázav na krásy
Dalmacie, věnoval zvláště vřelou vzpomínku
památce básníka Gunduliče a všem hrvatským
předákům, pro nezávislost své vlasti pracovavším
načež vzdal díky starostovi a celému městu za
přátelské přijetí. (Volání: Sláva Dubrovniku !)
Posléze blahopřál sjezdu a věnoval vzpo-
mínku zemřelým čelnějším žurnalistům, mezi
nimi dru. Hubáčkovi a Turnovskému. Potom
starosta Cingrija uvítal účastníky sjezdu
jako zástupce tisku veřejného v Rakousku, na-
čež v řeči své vzpomenul slavných dob Du-
brovníka, položil důraz na slovanskou
v zájemnost a skončil srdečným: »Dobro
došli!« (Hlučný potlesk.)
Dr. Mazzura navrhl zase jmenem po-
radatelstva, aby poslán byl holdovací telegram
králi a telegrafické pozdravy dru. Riegrovi, dru
Englovi, bývalému ministru Dunajewskému
biskupu Strossmayerovi. (Všeobecný souhlas.)
Na to přistoupeno k volbě presidia. Zvo-
leni: za předsedu Chilinski, za prvního
místopředsedu Vajanski, za druhého G-
brscek (z Gorice). Předsednictvo zaujímá
místo. Chilinski děkuje za volbu, jež jes
pro něho tím cennější, že jest vzdána čest Po-
lákům. Doufá, že třetí sjezd prospěje věci slo
vanské a že nám i na dále bude heslem auto-
nomie a rovnoprávnost všech ná-
rodů. Vyzývá přitomné zástupce slovanského
tisku ke společné práci a k odrážení každého
útoku, zvláště na slabší národy.
Po něm Hurban Vajanský děkuje z
zvolení a praví: My slovanští žurnalisté hle-
dáme pravdu; nehledejme ji jako oni tři bratři,
z nichž jednomu byla horou vysokou, druhému
doktor
Mazzura
Gundulič
Hubáček
Riegr
Engl
Strossmayer
Hurban Vajanský
Dalmacie
Rakousko
Gorica
Vajanski
Sláva Dubrovník
10
article
mořem hlubokým a třetímu nebem širokýma
kteří se proto rozvadili a do krve pobili. Jim
scházela láska a ta právě nás vediž k vítěz
ství. (Souhlas.)
Gabršček vítá sjezd jmenem Slovineů
V slovanské vzájemnosti, praví, jest spása mého
národa. Sekretáři zvoleni Kadner (Praba)
dr. Lewicki (Krakov) a Šarič (Záhřeb)
Přistoupeno k programu. Dr. Ostasew ski
Baranski předkládá zprávu druhého sjezdu
a ohlašuje, že následkem protestu krakovského
sjezdu letos Slovanům účast nezabráněna. Přijat
jednací řád loňského sjezdu. Redaktor Anýž
podává v zastoupení Prokopa Grégr
zprávu o připravách ke zřízení slovanské ko
respondenční kanceláře za loňský
rok vykonaných a navrhuje resoluci: Třetí sjezd
slovanských novinářů dne 8. dubna 1901
Dubrovnice, vyslechnuv zprávu o dosavadních
krocích podniknutých ke zřízení slovanské kor
respondenční kanceláře a uznávaje opětně důle
žitost takového zařízení zpravodajské služby no
vinářské pro všechny slovanské národy bez roz-
dílu, usnáší se: 1. budiž k tomu působeno.
aby novinářské výbory v jednotli-
vých slovanských zemích ustavily
se jako střediska zpravodajs ke
služby; 2. aby se tak státi mohlo co nej
dříve, nechť zvoli dnes třetí sjezd novinářů
Dubrovníce pro každou slovanskou
zemi delegáta, který by se o konstituo
vání novinářských výborů postaral a jakmil
bude provedeno, o tom zprávu ostatním stře
diskům podal.
Dr. Ryba navrhuje ještě doplněk: Po
slanci na radě říšské, zejmena však poslan
povoláním žurnalisté, vyzývají se, aby co nej
rozhodněji opřeli se nespravedlivému a přímo
urážlivému nadržování vládní tiskove
kanceláře zájmům německým a žádají se
aby co nejrozhodněji zasadili se o to, by ústav
ten, z veřejných peněz vydržovaný, také
vzhledem k publicistice slovanské konal svoj
povinnost poctivě a nestranně.
Jim
Kadner
Praba
doktor
Lewický
Šarič
Ostasew
Baranski
Anýž
Prokop Grégr
Dubrovnit
Ryba
Krakov
Záhřeb
Dubrovnice
11
article
Po něm Hovorka navrhuje tento do-
datek: Sjezd schvaluje, aby předsednietvo vy
zvalo ústřední správu c. k. korrespondeční kan
celáře ve Vídni, aby jeho filiálky dodávaly své
zprávy v jazyku každé jednotlivé země, jako
děje se již ve Lvově, kdež dodává filiálk
zprávy polské. Zejmena budiž ihned vyzvána
filiálka pražská, aby dodávala redakeím zprávy
též české. Po debatě, ve které se zúčastníl
Vergun a Stojalowski, resoluce i s do-
datky přijaty-
Dr. Preiss (Praha) žádá, aby hospo
dářské rubriky slovanských listů věnovaly nále
žitý zřetel hospodářským a sociálním polřebám
jednotlivých národů slovanských a takto i n
tomto poli prakticky prováděly slovanskou shodu
a Připravovali řešení velkých olázek sociálních
K dalšímu bodu programu navrhuje refe-
rent Hovorka zřízení spolku slo
vanských žurnalistů říše rakouské
na zásadách, na jakých založen mezinárodní
spolek žurnalistický. Zpracování stanov budiž
svěřeno Hovorkovi, Cejnkovi a Ku
nerovi. Návrh odůvodňuje potřebou společné
representace a společného hájení národních
stavovských zájmů.
Debaty zúčastnili se Pukl, jenž zří v ná
vrhu také počátek potřebné diseipliny mezi slo
vanskými žurnalisty.
Kummer se přidává k návrhu referen
tovu. Návrh Hovorkův na to přijat.
Hovorka
Vergun
Stojalowski
doktor
Preiss
Cejnek
Pukl
Kummer
Hovorkův
Vídeň
Lvov
Praha
12
article
Dalším bodem programu jest resoluce dra
Mar. Zdiechowského o literární a poli
tické vzájemnosti rakouských Slovanů s přáním
aby se v časopisectvu vzájemné poměry Slovan
ských národů posuzovaly se stanoviska rovno
právnosti ve všech oborech života souhlasn
s duchem a tradicemi největších slovanskýel
geniů Mickiewicze a Palackého.
O této resoluci rozpředla se neobyčejně
živá debata v níž zúčastnili se Anýž, V e
gun, Radič, Tresič, Ehrenberg
Štancl, Biankini, Stojalowski aj
Na to resoluce skoro jednohlasně příjata. —
Následovala přednáška dra. Lewické h
»0 poměrech tisku na slovanském
jihu a zvláště na Balkáně.
Referent navrhuje, aby zpravodajská orga-
nisace zjednávala správné informace o literár
ních a politických poměrech balkánských. Při
jato. Dr. Ryba navrhuje resoluci o zamýšlene
opravě tiskového zákona, která s povděkem
vítá zrušení objektivního řízení a volnou kol
portáž, ale protestuje proti obmyšlenému vy
jatí určitých tiskových deliktů, zvláště urážky
veličenstva, z kompetence porotních soudů
proti ohlášenému zostření konfiskační praxe.
Druhý oddil resoluce souhlasí s pronika-
vější ochranou zákonnou pro čest a dobr
jméno jednotlivclů. Resoluce schválena.
Čte se telegram z Lublaně, který vřele
zve slovanské novinářstvo k uspořádání čtvrtého
kongresu v Lublaš, což s nadšením přijato.
Vysloveny díky předsedovi Maz zurov i za
skvělé uspořádání sjezdu. Polom sjezd for-
málně ukončen.
Na vyzvání poslance Biankiního odebral
se účastníci ke hrobu bývalého poslance Katiče
kdež položen věnee.
Mickiewicz
Palacký
Anýž
Radič
Tresič
Ehrenberg Štancl
Biankini
Stojalowski
Lewická
doktor
Ryba
Katič
Mar
Balkán
Lublaň
Maza zurov
13
article
Manifestační sjezd jihočeského živ
nostnictva.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
V Českých Budějovicích konal se včera za pro
tektorátu řemeslnicko živnostenské besedy a česko
budějovického živnostnictva manifest ačn
sjezd jihočeského živnostnictva, n
jehož program dány nejpalčivější otázky stavu tohoto
Sjezd, jenž svolán byl na 10. hodinu dopolední
do dvorany české besedy, byl velice četně navštíven
— přítomno bylo dle presenční listiny 1087 živnos
níků — a sjeli se k němu účastníci z celých jižních
Čech až k Benešovu a Plzni. Také Morava vyslal
na něj své zástupce a sice předsedu ústředního spolku
moravských živnostníků pana Fausta a místopřed-
sedu zemské jednoty živnostenských společenstev na
Moravě, sídlem v Brně, pana Holubičku. Výbor
zemské jednoly pražské zastoupen byl několika členy
Z poslanců dostavili se na sjezd pp. Sehnal, Ro
žánek, Karbus, Holanský a Kratoch v íl
za obchodní a živnostenskou komoru českobudějovi
ckou pan Prochá zka. Pan dr. Zátka omluvi
se rodinnými poměry.
Sjezd měl průběh klidný a vážný. Zahájil jei
předseda Řemeslnické besedy českobudějovické pan
Jos. Novotný srdečným uvítáním přítomných, ze
jmena poslanců.
K návrhu p. Ant. Vojty zvolen p. Jos. No
votný čestným předsedou sjezdu, p. Veverka
člen předsednictva Zemské jednoty živnoslenských
společenstev v Praze předsedou, p. P ařízek I. ap
Hanuška II. místopředsedou sjezdu a pp. Vojta
Vogoltanz a red. Tvrzník zapisovateli.
Faust
Holubička
Sehnal
ro
žánek
Karbus
Prochá
doktor
Zátka
Jos
Vojta
Veverka
Vojta Vogoltanz
Tvrzník
Český Budějovice
Čechy
Benešov
Morava
Brno
Praha
živnostenský beseda
ústřední spolek moravský živnostník
14
article
Předs. p. Veverka v zahajovací řeči vyslo
vuje přesvědčení, že sjezd neskončí tím, že schvál
se jen resoluce a účastníci jeho se pak rozejdou
ale více že se nestane. Jen tehdy, bude-li se postu
povati racionelně a provede-li si živnostnictv
řádnou organisaci, dokáže, že jest s to, aby něco
učinilo a pak bude moci také appellovati na podpor
ostatních stavů. Vítá přítomné, zejmena poslane
a hosty z Moravy.
Místopředseda zemské jednoty živnostenských
společenstev na Moravě, p. Holubička, vyslovuje
sjezdu za všeobecné pochvaly pozdrav živnostníků
moravských.
Tajemník obchodní komory p. dr. Hroma d
vítal přítomné jako náměstek předsedy »Národního
podniku«.
Po sdělení jednacího řádu přikročeno k jedna
címu pořadu.
Pan posl. Kratochvíl pojednal o posta
vení maloživnostnictva oproti ostat
ním třídám společenským, vytkl důležitos
stavu živnostnictva pro národ, pro jehož zájmy stál
vždy v prvých řadách. Proto náleží mu táž práva
jako stavům jiným, jichž však nemá, poněvadž sam
jich nedbalo a dnes domoci se jich může jen syste
matickou řízenou organisací. Dosavadní politický zá
pas zavinil, že řemesla zanedbána a že olázka živ
nostenská stala se spletitou, kterou lze rozluštiti
jen když řemeslnictvo stane se v národě platným
vážným činitelem, kterým může se státi, jen kdyá
každý příslušník stavu tohoto bude v zájmu celku
pracovati. V první řadě třeba využitkovati všeho,
dobrého jest v živnostenském řádu. Práce ve pro
spěch stavu živnostenského musí býti částí programu
národa, neboť hmotným posilněním jeho podporuj
se celá existence národa.
Živnostnictvo na Vídeň se spolehati nemůže
neboť v ní se dostane, jen co se na ni vynutí. Zlep
šení poměrů živnostnictva a řemesinictvu nadíti s
Veverka
Holubička
doktor
Hrom
Kratochvíl
Morava
Vídeň
obchodní komora p
15
article
V drobném prodelin
ranní čr-lo o sobě . . . sa 9h
. . . n2k
odpole jni.
ře slialkách na venkovi-
10h
ranní číslo. . . . . .
cdpolední. . . . . . . 3h
Inserá t
platí se hotově napřed
Přežplscení a Inserty plijimá z dmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam racházejí se též pvredskee,
tiskárna a oxpečien „ Národnich Leistů“
Rukoplsy se novranrji
Inserý
Národnich
Rukoplsa
16
article
lze jen, půjdou-li všichni jejich příslušníci ruku
ruce a postupovati budou od vesnice k vesnici.
Pro jednotnou organisaci řemeslnictva a živnost-
nictva mlnví důvody národní a hospodářské, o nichž
řečník obšírněji promluvil a pojednal, pak o četných
otázkách a požadavcích stavu živnostenskéo, zejmen
o potřebě všeobecného odborného vzdělání, o úvěru
odborné žurnalistice, o zlepšení živnostenského záko-
nodárství atd. jichž možno všech se domoci jedině
jednotnou pevnou organisaci, která zjedná mu spo-
lečnou prací a společným postupem i úctu ve veřej-
ném mínění. Dosavadní společenstva nejsou s to.
aby zjednala nápravu; způsobilejší k tomu jsou
župní výbory Zemské jednoty, poněvadž soustředěn
řemesiníci všech oborů.
Ke konci vyslovil řečník přání, by řemeslníci a
živnostníci okresu česko budějovického se zorganiso
vali, neboť jen pomocí organisace schopni jsou, aby
domohli se svých cílů ve směru hospodářském i tužel
národních, kterých zajisté za pomoci svých kollegů
z ostatních částí Čech snadněji dosáhnou. (Pochvala.)
Pan Schättingen pojednati měl o organi-
saci živnostnictva, která byla však probrána
předešlým řečníkem. Poukázav k výsledkům organi-
sace dělnictva od let šedesátých a sedmdesátých.
uvedl, že řemeslnictvo naše zorganisováno bylo v
středověku lépe, nežli před r. 1883, kdy vydána
živnostenská novela, která však nevyhovuje a potře-
buje oprav.
Schättingen
Čechy
17
article
Živnostnictvo česko- budějovické jest pro každou
organisaci a přeje si, by všechna společenstva utvo-
řila svaz, jenž by vysílal nejlepší muže k celkové
společné práci. Svazy tyto nechť zřídí se vždy pro
obvod obchodních komor. Aby však nevznikl odpon
a rozkol se Zemskou jednotou, upustilo od návrhu
lohoto.
Řečník uvádí, čeho se živnostníctvo chce orga-
nisací domáhati a jmenuje zejmena zlepšení zákono
dárství a průmyslového školství, pro něž třeba však
lepšího předběžného vzdělání.
Pan Tvrzník, redaktor »Jihočeského Živnost
níka«, navrhl ke dvěma prvým předmětům resoluce
Sjezd vyslovuje se v záležitosti živnostenského
školství rozhodně pro zemskou samosprávu.
Školství odborné a živnostenské ať prodehnuto
jest duchem národohospodářským, praktickým a ná
rodním, čímž zvýší se blahobyt státu, jakož i jeho
zahraničný význám. Žádáme dostatečné množství
průmyslových škol pro místní potřebu, zřízení české
vyšší průmyslové školy sídlem v Českých Budějovi-
cích, žádáme ryze odborně řemeslnické školy pro
jednollivé odbory.
Sjezd vyslovuje se pro stálé kočovné učebné
kursy, které by nynějším nedostatkům poněkud od-
pomohly.
Musea ať doplněna jsou živnostensko vzdělávacím
oddělením s náležitými živnostenskými instraktory
Technologická musea ať jsou náležitě státním
subvencemi podporována, by povinnostem svým
mohla vyhověti.
Subvence pro průmyslové školy ať se v poměru
k počtu žactva upravují. Za odborné učitele ať vezme
se náležitý zřetel k praktickým a vyspělým řemesl-
níkům.
Obecné školy buďtež ve složení svém průpravou
pro živnostenské neb zemědělské povolání a zvláště
poslední roky ať upraví se více méně k praktickému
živolu.
Jest žádoucno, aby společenstva uchopila se
přátelských besed a pořádala večírky s přednáškami
1 knihovny a čítárny živnostenské se vřele dopo-
ručují.
Tvrzník
Český Buděj
18
article
Manifestační sjezd jihočeského živnostnictva
shromážděný dne 8. dubna 1901 v Českých Budějo-
vicích, prohlašuje se pro soustavně prováděnou orga-
nisaci společenstevní, poněvadž shledává, že jedině
ve zdravé organisaci lze dospěti kýženého cíle.
Sjezd vyslovuje se pro čistě odborná společenstva
kde je to možno, žádá, by kompetence byla rozmno-
žena a solidaritou pracovalo se pro zdravou reorga-
nisací nynější organisace. Sjezd vyslovuje se pro
osamostatnění a zřízení společenstev živností čisle
řemeslných a koncessovaných a to jak v obvodu
okresu, tak v obvodu obchodních a průmyslových
komor.
Organisace provede se v kaědém okresu obvodu
obchodní a průmyslové komory tím způsobem, že
veškerá společenstva přihlášená vstoupí do jednoho
svazu a budou vysílati své nejlepší zástupce k po
radám do sídla obchodní a živnostenské komory
kteří pak vystoupí jako celek a ulvoří jednotus
sídlem v Praze.
Sjezd vyslovuje se pro trvající Zamskou jednotu
se zárukou, že tato přičiní se, aby byla sku-
Český Budějo
Praha
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Obrázek z uzavřeného území.
Město T. leží na rozhraní území česko-ně
meckého. Před třemi lety bylo ještě německé.
Sice tak: jak již mezi Němci jinak ani není
několik Germánů z radnice terrorisovalo českou
většinu. Byli to samí mali živnostníci a lic
pracující. Úřadníci, otcové rodin, pro svalý po-
koj ničeho si nevšímali a lidé slabších nervů
také se všeho rozčilování vzdalovali, neboť ne-
bylo ani malé ani vzácné!
Páni z radnice překonávali se ve vyhledá
vání urážek a násili na potupu a poškozen
Čechů. Místní německý listek, který honosil se
vším, jenom nikoli pravdou a slušností, co tý-
den někoho z české společnosti napadl zrovn
zuřivě!
Říká se, že nic si nemůže nikdo z prstů
vyssát, ale v T. toto pořekadlo neplatilo.
Tam kdo chtěl, mohl si beztrestně nejhorš
věci o Češích z prstů vyssát, mluvit i psát
Češi omezovali se na sebeobranu. Měli platit
hledět na to, jak obec platila lidem byty jenom
za tím účelem, aby při volbách dostala o je-
jich hlasy více. Zřizovaly se všelikým lidem
živnosti s velkým nákladem a po volbě chlapík
živnost probil! Co na tom! Nyní už ho nepo
třebovali! Češi, vidouce toto počinání, připadl
na originální myšlenku, jak by také svoje hilasy
rozmnožili. Všichni ženatí živnostníci zavedli
svým ženám obchody. Žena natěrače ohlásila
obchod s barvami. Žena krejčího obchod s při-
pravami krejčovskými a žena knihaře zavedla
si půjčovnu knih atd. Němci zuřili. Češi se
smáli, neboť živel jejich stoupal a mohutněl.
Němec
Germán
Čecho
Čech
20
article
Ústřední Maticí školskou zavedená jedno-
třídka musila být uznána za veřejnou, obe
musila vystavět budovu. Záhy byla otevřen
druhá třída a obě byly dětmi natřiskány. Ně-
mecká pátá třída pro nedostalek dětí se zavřela
a ve zbývajících čtyřech nebylo tolik dětí, jako
v jedné třídě české.
Nalézáť se v zastrčených, zapomenutých
zněmčených městech tolik nadšených vlastenců,
že i lidé pessimisté začali a musili by o našem
zdolání pochybovat, kdyby se chtěli přesvědčit
ovšem je také dosti odrodilců, kteří si počinaj
hůře než kati!
Tak i v T.l
Přednosta stanice, ačkoli Čech rodem
jmenem, byl prvním sloupem Germánstva v T.
Jeho podřízení směli chodit jenom do »Deutsche
Hause, jinak byl s to je utýrat. Pro uvarování
všeho nechodili raději nikam. Tu však zavála
do T. náhoda mladého assistenta Veselého. Byl
Pražák a vpravdě veselý hoch. Ten se šefov
nedal a tím dostávali i druzí odvahu, takže
třenice z malicherných, zvláště národnostních
příčin mezi přednostou a jeho podřízeným per-
sonálem od té doby ani nepřestávaly. Nebylo
to sloužení právě příiemné. bůh ví že ne, ale
každý už něco snesl, mohl-li šefa také trocho
pozlobit! Ten se staral, aby mu neutekly svě
řené ovečky do tábora českého a zoufale sle
doval okázalé sbírky na Ústřední Matici škol
skou nebo na ošacení českých détí. Však jieh
přece neuhlídal l
Kteréhos dne zašel si assistent Veselý do
kavárny, první a poslední v T. Tam byl pie
colo sám.
»Prosím kávu,« řekl assistent.
»Wünschen?« klaněl se piceolo.
»Kávu chci,« opakoval assistent, mysle, že
ho mladík neslyšel.
Čo
Veselý
Veselá
Deutsche Hausa
21
article
»Verstehe nicht! Was wünschen ?« krči
rameny mladý Germnán.
Assistent Veselý ale porozuměl. A jak t
bylo veselé! Co v kavárnách v Praze v novi-
nách čítal a za nemožné považoval, zde sám
prožívá
Němec nechce prodat něco, žádá-li se
to českyl
Chvíli se díval na paličatého kluka s ubrou
skem pod paží a pravil:
»Tak vy nerozumíte, co je to káva ?«
Piceolo vrtěl hlavou, čímž vlastně pověděl
že rozumí, ale nechce, a Veselý se smíchem
odešel. Vypravoval to, koho potkal, každému
Byla to vitaná zvěsť pro obveselení všech
Cechů, neboť T. není tak velké, aby se nevě-
dělo, že kavárník byl neutrální a jeho panička
že teprv zde se trochu po německu klábosi
Assistent
Němec
Veselá
Praha
22
article
naučila, když sloužila u kteréhos majora za
kuchařku.
Piceolo byl snad Němec, však mohl ně
koho zavolat, ale právě na něm se vidělo zdárn
vychováníl
Dva mladíci z české rodiny, jakmile t
uslyšeli, ihned spěchali do kavárny a tam hlučné
česky žádali o kávu. Kavárník tam byl a pi
colo kávu přinesl.
»Tak vida,« smáli se jinoši, »už jstese
česky naučil? Ráno jste panu assistentovi ne-
rozuměl!«
Tableau
Po vysvětlení nastala v kuchyni exskuce
a mezitím, co piecolo tvář si hladil, paní ka
várnice, zlostí se chvějíe, oblékala se a spěchala
k audienci na assistenta žalovat. Nevěděla, kte
rého to assistenta piecolo odbyl — znala jed
noho a ten byl ženatý. Patrně ten to byla
doma ženě vše pověděl. Ta zas to řekla malce
téchto mladiků — bydlili v jednom domě —
a paní kavárnice v této kombinaci a v pře-
svědčení, že se jí děje hrozná křivda, dovoli-l
si někdo jejlho zřízence kritisovat za to, že její
obchod poškozuje, spěchala rovnou cestou
k přednostovi. Jiný šéř by jí byl řekl, že mu
do toho nic není a byl by ji poslal domů, ale
tento šéf považoval se za náramného Germána
a nemohl strpět, aby jeho podřízený chtěl po
česku kávu a proto volal assistenta k rapportu.
Němec
Kavárník
Tableau
23
article
Ten klidně přišel. »Pane! Vaše paní boy
kotuje kavárníka ona všude vvpravuje, že ne-
chtěli vám tam dát kávu, když jste o ni žáda
česky!...« spustil přednosla.
Assistent stál jako s nebe spadlý
Představil si svou ženu a nemohil si nijak
v hlavě srovnat, jak ta mírná, skromná paní
přicházi ke cti, vésti boykot proti kavárně
Přemýšlel vteřinu.
»Nu — vy jste jí přece o tom připadě
povídal !« naléhal přednosta.
»Ovšem!«
»Nu tak! K čemu pak to? . . .«
Nyní se ale assistent rozhněval a rozkřikl
se na přednostu.
»Snad mi nechcete předpisovat, co mám
doma se ženou mluvit? Na to bych se podí-
val! Ostatně se to stalo Veselému a ne mně,
a kdyby, v podobných soukromých věcech chci
míti zde pokoj !« a práski dveřmi.
Přednosta viděl, že chybil. Nemohl vinnik
potrestat, ačkoliv paní kavárnice asi třikrát
k němu přiběhla.
Tímto případem prolomila se hráz, která
ještě tak tak úřadníky od styku s občany dělia.
Tito povstali a jako jeden muž přidružili se ke
společnosti své a pan přednosta, který je chtě
pro matku Germanii zachránit, sám je z jeji
náruče vyrval
V T. jest nyní veřejná trojtřídní škola
přes sto děti jezdí stále vlakem do blizkého
města do vyšších škol.
Julie Vlasáková.
Assistent
Veselý
Vlasáková