3
masthead
4. května 1907. Císlo 122
4
article
ochranného oddělení Čugunkina; 7. těžce ranil
jiného agenta téhož oddělení, a konečně 8. uči-
nil dne 25. m. m. atentát na gen. Bogajevského.
hodiv do jeho ekypáže pumu. „Gerojstvo“ pad-
lého je tím slavnější, že mu bylo teprve 18 let
Čugunkina
5
article
Dvě bílé kníhy anglické.
Dvě bílé kníhy anglické.
Anglická vláda uveřejnila dvě bílé knihy-
v nichž jedna se zabývá Egyptem a drubá
Kongem. První obsahuje depeši lorda Cro-
mera z 8. března 1907, týkající se čelných
návrhů, učiněných generálním shromážděním
egypíským. Lord Cromer prohlašuje, že zave-
dení parlamentárních instutucí do Egypla by
bylo předčasné. Navrhuje dále reorganisování
provincií. Je proti tomu, aby školní záležitost
byly svěřeny kompetenci egyptské rady zákono
dárné. Jazyk arabský nehodí se k vyučování
věd. V některých třídách má se učiti angličiné
a frančtině. Dále píše lord Cromer, že většina
rady je příznivá nynější vládě. Avšak její dalš
úmysly jsou často potřeny terorismem tisku
protiangliekého.
Druhás kniha bílá, věnovaná záležitostem
kongským, obsahuje diplomatickou korespondenci
vyměněnou mezi 10. dubnem 1906 do 21. ledna
1907. Jsou to zejména dopisy vyměněně mez
konsulem v Bosně p. Nightingalem a vyslancem
anglickým v Brusselu. Týkají se ponejvíee
anglického hospodářství a zpráv anglických kon-
sulů v Leopoldvillu a Stanleyvillu.
Kong
Cro
Nightingal
Egypt
Boseň
Brusel
6
article
Francie a Vilém II.
Pod tímto titulem vydal známý publicist
francouzský Victor Bérard knihu, která je
zajímavá již proto, že otázka styků francouzsko-
německých je stále přetřásána v tísku obou
států. Bérard píše ostře proti intrikám německé
pohitiky.
Pisatel líčí, jak z národní politiky fran-
couzské, sledované až do r. 1878, vlivem Bis-
markovým stala se politika kolonisační. Všude
v otázkách světové politiky vidí Bérard ruce ně
meckých diplomatů.
Německo pozorující, že se Francie sbližuje
s Anglit, chtělo vyvolati konflikt. Německý císat
podnikl cestu k Tangeru. Německo podvedl
Anglii v Čině, Rusko donutilo k nešťastné válce
s Japonskem, Turecka zneužilo pro své záměry
v Marokku, všechny napálilo a není tudíž divné.
že je též všemi opuštěno. Druhou čásť svého
spisu věnoval Bérard pouze Německu a politiee
Viléma I.
Zejména prudce útočí na orientální poli-
tiku cfsařovu.
Rakousko Uhersko vidí zcela ve vleku Ví
léma II. Prohlašuje spojenectví Ra kousko-Uhersk
s Německem za nedůstojné pro první říši, v níž
je tím zabráněno rozvoji a pokroku národů.
Uherskou politiku proti bal-
kánským národům prohlašuje au-
tor za politický zločin. Uheršti politi-
kové byli 20 let voděni berlínskými za nos
teprve poslední událostí v Rusku otevřely uher-
ským diplomatům oči. Spisovatel dokazuje sla-
bost trojspolku a potírá německé snahy po svě-
tovém panství. Kniha je psána prudce a je na
mířena proti snahám těch politiků francouzských
kteří si přejí za každou cenu sblížení s Ně
meckem.
Vilém II
Bérard
Francie
Německo
Tanger
Anglie
Rusko
Japonsko
Turecko
Maroko
Rakousko
7
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Dodatky k voličským seznamům volebníel
okresů král. hlav. města Prahy čís. 1. až7
byly z usnesení rady městské litograficky roz-
množeny a budou těm, kdož seznamy voličské
dříve byli platně objednali a odebrali, jednak
v kanceláři katastru voličů na Staroměstském
náměstí č. p. 461—I., jednak v mag. úřadovně
v Praze VII., pokud se týče v Praze VIII., dle
toho, kde prvotní přihláška se stala, za náhradu
nákladů výrobních prodávány.
Občanský klub v Holešovicích -Bubnech
pořádá dnes 4. května o 71% hod. večerní v sále
»Na kovárně« v Holešovicích členskou schůzi.
Do této sehůze dostaví se kandidát klubovní pro
volby do říšské rady pan dr. Václ. Šamánel
z Liberce a posl. p. dr. Jos Herold. Přístup
mají členové klubu a zvaní hosté.
Velectěným voličům venkovské skupiny
volebního okzesu 36. K vybídnutí důvěrnlků
národní strany svobodomyslné z obeí venkov-
ských okresů roudnického a velvarského a če-
ských obcl z Litoměřicka a Lovosicka, přija
doktor
Václ
Šamánel
Jos Herold
Praha
staroměstský náměstí
Holešovice
Bubno
Liberec
Litoměřicko
Lovosicko
8
article
jsem kandidaturu k nastávající volbě poslance
do rady říšské za volební skupinu 36. Abych
pánům voličům se představil a svůj program
jim sdělil, dovoluji si svolati schůzi voličů okresu
roudnického venkovské skupiny 36. voleb okresu
do sálu jednoty »Řip« v Roudnici na neděli 5.
května 1907 o 10. hodině dopol. Žádám o hojné
účastenství. JUDr. Rudolf Pulkrábek.
Z Unhoště. Ve čtvrtek dne 2. května konal
se v Unhošti porada zástupců živnostenskýeh
společenstev, na kteréž usneseno pro venkovský
volební okres 50 (berounský, unhoštský a dobříš-
ský) kandidovati pana Emanuela Humla,
mistra obuvnického v Praze. Pan
Emanuel Huml jest upřímným stoupencem ná-
rodní strany svobodomyslné, výborný znalec po-
měrů živnostenských i dělnických, muž zásad
demokratických, který s plným přesvědčením do-
vede zajisté hájit zájmy nejen všech stavů, nýbrž
i zájmy a prospěchy naše národní a politické
Nejnovější agrárnik Pleva dobývá mandátu
praobyčejným klepařením a hanobením svýeh
protikandidátů, zvláště pak jemu nejvíce nepo-
hodlného MUDra. Malinského, avšak jak
mile jest upozorněn, že také v Rakousku jest
trestní zákon, spravuje se taktikou obstarožníeh
klepen a zalézá. Pleva rád hovoří o své hospo-
dářské praxi. Dáme mu látku, o níž by měl také
svým voličům učiniti obšírnější výklad. V r. 1906
bylo vyplaceno Práškovi, jako předsedovi českého
odboru zemědělské rady diet 7829 K, v tomtéž
roce obdržel Pleva jako Práškův náměstek 4094K
diet, oba tito čestní funkcionáři, kteří sou-
časně neúřadují, dostali za minulý rok 11 923k
diet, průměrně měsíčně téměř 1000 K.! Pleva,
který dovede tak znamenitě klepařit, by měl, jako
čestný náměstek Práškův, konečně voličstvu po-
věděti, za kolik dni dohromady v r. 1906
účtovali diety?
JUDr
Pulkrábek
Huml
Pleva
Mudra
Malinský
Prášek
Práškův
Roudnice
Unhošť
Praha
Rakousko
český odbor zemědělský rada dieta
9
article
Dr. Karel Kramář, kandidát poslanectví
ve volební skupině 39, bude míti voličské schůze
v Jilemnici 5. května v 10 hodin dopoledne, ve
Mřičné ve 2 hodině odpoledne a ve Branné večer
v 8 hodin. Dne 6. května ve 2 hodiny odpole-
dne v Roztokách a v 8 hodin večer v Dolníeh
Štépanicích. Dne 7. května o 3. hodině odpole-
dne v Poniklé a o 8. hodině v Kundraticích.
Z Jičína. (Kandidatura pana poslance Jin-
dřicha Mastálky do říšské rady.) Městské zastu
pitelstvo jičínské hledlc k tomu, že pan Jindřieh
Maštálka, zemský poslanec a městský taje
mník v Sobotce, byl jedním z vynikajících říš
ských poslanců, jenž ve všech směrech úspěšně
působil, zejména v oboru zákonodárství, dle jedno-
myslného usnesení svého ze dne 30. dubna
schvaluje dosavádní zákonodárnou činnost pana
poslance Jindřicha Maštálky, vítá s povděkem,
že opět uchází se o mandát, i doporučuje co
nejvřeleji volbu jeho za poslance do řišské rady
ve skupině měst Jičín atd. F. Knotek, starosta.
Voličská schůze v Kozolupech. Čeští volič
z Kozolup (okres touškovský), z Věnovsi az
Myslínky, sejdou se v neděli 5. května v 9 hodin
Mopotedne v místnostech pana Kríže v Kozolu
pech, kdež promluví menšinový kandidát pan
F. J. Malý, kustos lidové čitárny z Plzně
»O volbách do říšské rady a našich menšínách.«
doktor
Kramář
Jin
Jindřieh Maštálek
Maštálek
F Knotek
Kríž
F J Malá
Jilemnice
Roztoky
Poniklá
Kundratice
Jičín
Sobotka
Kozolupy
Plzeň
10
article
Učitelé-voliči volebního okresu Písek Miro-
vice-Vodňany usnesli se, dle dnešní zprávy
agrárního orgánu, na resoluci, v níž prohlašují,
že budou volit agrárně a tudíž a grár ní h
kandidáta pana poslance Rataje
Znalce smýšlení tohoto výtečníka o stavu učitel-
ském zpráva ohromi! Neniť totiž zavilejšího
nepřitele stavu učitelského nad zems. poslance
Rataje, jenž ve svém stavovském fanatismu šei
tak daleko, že když na snému českém předloha
o úpravě platů učitelských byla takřka odhlaso-
vanou skutečností, rozčilením bez sebe hlásal,
že bude-li přijata ve třetím čtení, musí agrárníci
vysilati deputace k eísaři, aby zamezili nejvyšší
sehválení řečeného zákona. Tento Ratajův vý-
rok byl v plenu sněmovny přímo do tváře opa-
kován! A dnes prohlašují se učitelé-voliči pro
kandidaturu svého největšího škůdce a jak re-
soluce jich dí, jménem »mravního, osvětového
a hmotného povznesení venkova«. Mravnosta
osvěta je ovšem už ta nejhrubší pěst, kterou
do vlastního oka pokrokovi učitelé Píseck
udeřiti mohli, takto se rozhodnuvše. Osvícenost
a zvlášť mravnost Ratajova truchlivou záři byla
osvětlena v známé debatě o aféře Ždárského,
Rataj
Ratajův
Ždárský
Písek
Mira
Vodňany
11
article
když Ratajovi bylo dokázáno, že i v ohledu
čestného karakteru postrádá veškeré kvalifikac
lidového zástupce. Sobě a stavu svému nepo-
sloužili pp. učitelé písecké konference, a lze s
v jich vlastním prospěchu domnívati, že tal
učinili jenom z neznalosti poměrů a skutečného
jádra, vězícího v jich agrárně-učitelském kan-
didátu.
Z Pardubic. (Původní dopis.) Dopisy »Českého
Slova« ze Sezemic a Dašic vzbudily u nás a ve
jmenovaných městech pohoršení a roztrpčení na
všech stranách. Výtečný muž, jakým jest pan prof.
Hrázský, na nějž by byli hrdí i velcí národové.
nazýván nejneschopnějším kandidátem, a redakton
»Kroniky« K. St. Sokol vynášen do nebe, ač jeho
řeči sestávají ponejvíce jenom z vypravování vojen-
ských příběhů a anekdot, rozebírání vojenské otázky
a osobních výpadů proti národní straně svobodomy-
slné a straně sociálně-demokratícké. Všeobecně se
odsuzuje drzá lež »Českého Slova«, jakoby by
dr. Scbuster v Dašicích potupil památku velikých
mužů českého národa Riegra, Palackého a Julia
Grégra (!!); jména těchto mužů vůbec na schůzi
nebyla ani vyslovena, ani naznačena, ani drem.
Rataj
Sobě
profesor
Hrázský
Sokol
Scbuster
Riegr
Palacký
Grégr
Pardubice
Sezemice
Dašice
12
article
Schustrem, aniž kým jiným, a shromáždění čeští vo-
ličové, provázející řeč dra. Schustra bouřlivým sou-
hlasem, by se byli proti jakémukoli tupení valkýc
našich mužů jistě ohradili a kandidáti, na schůzi
přítomní, by byli jistě na schůzi samé tvrzení tako
véto musili odmítnouti. Tvrzení »Českého Slova«je
spolu urážkou dašického voličstva! Neméně su
rovým jest útok, učiněný na uvědomělého živnost
níka z Pardubic pana Bartoně, vrchole však dosa
huje »České Slovo« tím, že hanebně denun
cuje dra. Schustra u správy technologického prů
myslového musea v Praze a dovolává se zakročení
správy musejní proti dru. Schostrovi, jemuž upír
právo volného projevu, které přísluší každému ob-
čanu. V Dašicích byl dr. Schuster zcela soukromě
doufáme, že správa technologického průmysl. musea
nevyhoví přání státoprávně-radikálních a národně
dělnických denunciantů a nezavede proti dru.
Schustr
Bartoň
doktor
Schuster
Pardubice
Praha
Dašice
13
article
Schustrovi žádného vyšetřování, vědouc, kam náleží
každá denunciace; doufáme, že, ač zasedají
ve správě musea, kteréž jest státem subvencováno
i zástupcové c. k. vlády, zachová se správní výbou
musejní k dru. Schustrovi slušněji, než by si poda-
ření »státoprávní« denuncianti z »Čes. Slova« přáli
Celá zpráva »Čes. Slova« vykládá se zde jako akt
msty za to, že dašická schůze skončila s takovým
fiaskem pro radikálního kandidáta, redaktora » Kro-
niky« Sokola. Jest jen potřebí, aby všude byla tak
důrazně doložena národní hazardnost a hospodářská
škodlivost politiky státoprávně-radikalní, jako se stal
za bouřlivého souhlasu celého shromáždění v Da
šicích.
Do Labské Týnice a její osad.
Podepsaní voličové přistupují ku prohlášení
městské rady a 139 voličů královského komor
ního města Labské Týnice, uveřejněnému
v »Národních Listech« dne 29. dubna 1907
zavazují se taktéž volby říšské dhe 14. kvělna
1907 se zúčastniti a za poslance dra. Josef
Fořta, ministra obchodu ve Vídni, voliti.
V Labské Týnici, dne 3. května 1907.
Schustr
Fořt
Týnice
Labská Týnice
Vídeň
Sokol
14
article
Voličové z Labské Týnice: Bažant Jan,
pekař a krupař. Beran Josef, krejčí. Bešťák Joset.
obuvník. Blažek František, kovář. Brabec Vincene.
obuvník. Brož Ant., řezník. Burian Ant., mlynářský
Bydžovský Václav, sedlář. Čermák Frant., pekař
obchodník. Černý Váciav, obuvník. Fuchs Polykarp.
obchodník. Hron Ant., tov. dělník. Hron Jos., dělník
Hovorka Fr., košikář. Jareš Václav, školník, Jirák M.
domkář. Knejzlík Jan, domkář. Kochman Václav
obuvník. Kolačný Ant., polní hlídač. Koláčný Fr.
domkář. Koláčný Jos., domkář. [Košťál Vincenc, ven-
kovský listonoš. KöllnepsKarel, soukromník. Krato-
chvíl Ceněk, stárek. Kratochvil Václav, mlynářský
Krátký Ant., soukromník. Krátký Ant., cukrář. Krátký
Josef, obuvník. Krátký Karel, sedlář. Krblich Josei
dozorce okr. stravovny. Kubát Josef, hosp dělník
Kobát Josef, povozník. Kučera Frant., mlynářský
Kukal Alois, obchodník. Kundrt Václav, holič. Mac
Frant., mlynářský. Martinec, obuvník. Mencl Frant.
obuvník. Mensingr Josef, listonoš. Mensingr Karel
výměnkář. Moravec Josef, dělník. Novák Vaci., kočí
Patlík Jan, domkář. Pácha Fr., cukrář. Pospíši! Ant..
obchodvedoucí. Pospišil Fr., domkář. Pospíšil Josel
domkář. Pospíšil Karel, pekař. Poupě Karel, rybát
Josef
Bešťák Joset
Blažek
František
Brabec
Brož
Burian
Václav
Čermák
Fuchs Polykarp
Hron
Hovorka
Jareš
Jirák M
Václav obuvník
Kolačná
Košťál
Kratochvil
Karel
Kubát
Kobát
Kučera
Kukal
Kundrt
Mac
Martinec
Mencl
obuvník
Karel výměnkář
Novák Vak
Patlík
Jan
Pácha
Pospíša
Pospíšil
pekař
Poupě
Labská Týnice
Hron Jos
Knejzlík Jan
Bažant Jan
Černá Váciav
15
article
Robovský Václav, rolník. Skalník Fr., dělník ve
mlýně. Skalský Fr., strojník. Seidl Karel, pekař
Svoboda Ferd., sedlář (pom.). Svoboda Fr., sedlát
(mistr). Svoboda Josef, sedlář. Svoboda Josef, hosp.
dělník. Sýkora Jarosl., obchodník po trzích. Šlesingen
Vincenc, mlynářský. Šimon Václ., hodinář. Šimonek
Jan, výměnkář. Štěpán Jan, kominík. Šusterka Václ.
řezník. Tichý Karel, rolník. Truxa, rolník. Torovský
Josef, rolník. Vacek Josef, obuvník. Vacek Karei
domkář. Vančura Frant., kolář (pom.), Vančura Joseí
kolář (mistr). Vácha Fr., domkář. Vinař Fr., krejčí
Vohánka Ant., truhlář. Vohánka Josef, truhlář. Vo-
hánka Josef. tesař. Vulterin Ant., hostinský. Zeman
Josef, košíkář.
Voličové z Bělušic: Kozel Jos., domkář-
Lipšanský Václav, rolník. Novák Fr., pokrývač. No
volný Jan, lesní hajný. Pácal Josef, domkář. Seno-
hrábek Václav a Slavík Václav, rolníci, Steiner Vojt.
hostinský. Tichý Frid., kovář. Tlučhoř Jan, domkář
Věřiš Jan, domkář. Věřiš Václav, dělník.
Voličové z Jelena: Adamec Jiří, Červink
Fr., Červinka Ludvík, Červinka Václav, Khýn Václav
Jirák Václav, domkáři, Kurka Jan, krejčí. Slavik Jos.
krejčí. Štole Jos., rolník. Veselý Jan, výměnkář.
Robovská
Skalník
Seidl
Karel
Ferd
Josef
Sýkora Jarosl
Václ
Šimonek
Jan
Štěpán Jan
Šusterka Václ
Truxa
Vacek
Vančura
František
Joseum kolář
Vácha
Vohánka
Vulterin
Zeman
Václav
Novák
Slavík
Steiner
Tlučhoř
Věřiš
Červinka
Khýn
Jirák
Kurek
Štol
Francie
Bělušice
Slavik Jos
Šlesingen Vincenc
Kozel Jos
pekař Svoboda
sedlář
Tichá Frid
Jelen
Adamec Jiří
Pink Francie
16
article
Voličská schůze v Křinci u Nymburka. V nedšl
dne 28. dubna t. r. konána byla schůze volič
v Křinci, na které představil se voličstvu kandidál
pan Joseí Plesinger, starosta z Lobkovi
Schůzi, již přítomno bylo přes 30U voličů, předsedal
pan MUDr. Chmelař. obvodní lékař z Křince.
Pan Plesinger v klidné, déle než hodinu trva-
jící řeči, vyložil svůj program, který byl sympaticky
přijat. Potom přihlásil se ke slovu pan Zedn í
z Bošína, který stěžoval si na stranu klerikální. O
prý zorganisoval 200 lidí pro stranu agrární a pro
toto vše má se díti, aby i pan Plesinger přicházel
na schůze a jemu jeho práci organisační kazil,
vstoupí do strany agrární a tam ať uplatňuje své
názory, tam ať vytýká, co se jemu ve straně nelibí
neb takto stane se, že celá jeho agitační činnos
pro stranu agrární je marnou, neb i on uznává
chyby ve straně agrární, ale jak bude po volbách.
zavazuje se, že bude ve straně agrarní dělati pořá-
dek. Pan Plesinger v replice odpověděl: Stranu
klerikální vyvolali agrárníci sami. Aby jednotlivec
dělal nápravy ve straně agrární, jest nemy slitelno
dokládá toto nouzovou statní subvencí v roce 1904.
pro západní část okresu brandýsského věnovanou.
jak předáci agrárničti k tomu pracovali, aby byla
malou. Po replice této přihlásil se pan redakton
Hájek ke slovu a ostře zkritisoval počínání si
strany agrární. Dokazoval spojenectví s klerikálya
šlechtou, jež na časopis »Venkov« upsala větší ob-
nosy. Velkostatkářské kandidatury z volebního obzor
zmizely jen vznikem strany pokrokových zemědělcu.
Plesinger
MUDr
Zedn
Hájek
Křinec
Nymburk
Bošín
U volič
17
article
Vytýká straně dietářství a že staví se proti každému
pokroku a volnosti školy, proti učitelstvu a doku-
mentuje tvrzení své výroky pana Práška v řeči
nymburské a výrokem posl. Dvořáka o vytřepání
»podvlíkaček« a hned jako příklad uvádí agrárn
denunciaci na učitele matiční školy na Lounsku.
Zmiňuje se též o všeobecném hlasovacím právu, jak
agrární strana stavěla se proti němu, a byla ai
tehda pro ně, když již bylo zabezpečeno, pak do
datně souhlas v programu přilepila. Po řeči té při-
hlásil se redaktor »Venkova« Tejchm an. k
slovu, vysvětluje případ posl. Dvořáka »o podvlí-
kačkách« v ten smysl, že měl-li by některý učite
agitovati proti straně agrární, dovedou s nim zato-
čiti. V přítomných řeč redaktora »Venkova« (Tejch-
mana) vzbudila nelibost — pan Tejchman, obraceje
oči, viděl svou stranu, svého živitele, zmírati nemoeí
mravního úpadku a proto ten jeho nářek ! — Po
chvíli popíral, co řekl, že dovedou s učiteli zatočiti.
Když mu pak pan předsedající jeho výrok i s celým
shromážděním potvrdil — teprv utichl, byl poražen
a straně agrární reputaci nezachránil. Po tomto řeč
níku promluvil ještě pan Sedláče k, vzav učitel
v ochranu, praví, že jejich práce nekončí ve školn
lavici, učitele pokrokového musí býti snahou, aby
i okolí vzdělával, což také se na Nymbursku děje.
Prášek
Dvořák
Tejch
Tejchman
Sedláč
Lounsko
18
article
Strana agrární po léta venkov neznala, učitelstvo
však pracuje ve směru vzdělávacím již několik leta
kloní se vždy k té straně, která jeho snahy podpo
ruje a pokroku přeje. Že to není strana zgrárnl.
dosvědčuje dnešní jí vyslaný řečník, redaktor
Tejchman, který zde užil výrazů tak málo pokroko-
vých, jež jsou s to několikaletou práci vzdělávací na
delší zase dobu zhyzditi. Po řeči pana Sedláčka pan
předsedající schůzi zakončil tím, že zmínil
se o průběhu celé schůze, hituje, že ze strany, jež
staví se za vůdčí stranu celého rolnictva, byla pro-
nesena slova, jež straně k ozdobě sloužiti nebudou.
a připomíná voličům, aby, až k osudí volebnímu
přistoupí, dali hlasy tomu kandidátu, jenž zastupuj
stranu pokroku a slušného jednání.
Zemská jednola řemeslných a živnostenskýc
společenstev v král. českém doporučuje co nejvřeleji
všem pp. voličům 20. městského volebního okresu
sestávajícího z měst Louny. Nové Strašecí, Roudnice
Tejchman
Sedláček
Louny
Nová Strašecí
Roudnice
19
article
Libochovice, Mělník, Slaný, Libušín, Velvary a Kra-
lupy nad Vít., obzvláště ale pp. řemeslníkům
živnostníkům v městech právě jmenovaných kandi-
daturu na poslanectví do rady říšské pana Fran-
tiška Kratochvíla, mistra zámečnického
zemského poslance v Žižkově. Jmenovaný pan kan-
didát, z řad řemeslnictva samého vyšlý, jest vše-
ohecně znám jako dlouholelý, velezasloužilý pracosník
a organisator živnostenský. Jest jedním ze spolu-
zakladatelů ústředí řemeslnictva a živnostnictva
českého, Zemské jednoty řem. a živ. společenstev
v král. českém, v níž po celou řadu let záslužně
všestranně činným jest jako člen ústředního výboru
správního, jako člen komise praesidiální a jako
předseda komise organisační. Ve prospěch kandida-
ury pana Františka Kratochvíla mluví zřejmě
asně dosav adní práce jeho ve sborech zákonodár-
ných a to jak na radě říšské, tak na sněmu králov-
lovství českého, kde vždy a za každých okolností na
zřeteli měl v prvé řadě zájem a prospěch stavu
řemesinického a živnostenského. Zájmy i potřeby
stavu řemeslnického a živnostenského ve sborech
zákonodárných zastupovati a hájiti může nejlépe
zajisté ten, kdo ze života praktického dokonale jes
s nimi obeznámen a to tím splše, když do praci
parlamentních, stavu toho se lýkajících, náležitě již
jest zasvěcen. Vlastnosti tyto právě má živnostenský
kandidát pan František Kratochvíl a proto žádá výše
uvedena Zemská jednota pp. voliče 20. městskéh
okresu volebního vůbec a pp. voliče stavu řemeslní-
ckého a živnostenského volebního okresu toho ob-
zvláště, aby ve prospěch volby zasloužilého
osvědčeného již pracovníka živnostenského pan
Vít
Fran
Kratochvíl
Libochovice
Mělník
Slaný
Libušín
Velvary
Žižkov
20
article
Františka Kratochvíla, mistra zámečnického a zem-
ského poslance v Žižkové vším úsilím pracoval
a při volbě samé na něho blasy své svorně sou
středili.
Schůze voličů v Kopidlně, kterou svolal zemský
poslanec Jind? ch Maštálka v Kopidině, těšila se ne
obyčejné účasti voličstva z Kopidina, Libáně i okoli
Schůzi veřejné, která byla konána v sále městsk
radnice odpoledne ve 2 hodiny, předcházela dopo-
ledne schůze živnostnictva kopidlenského, ve kter
Kratochvíl
Maštálek
Kopidina
Kopidlno
Jindo
Kopidina
Libáň
21
article
pozdraven byl poslanec Maštálka známým harcov-
níkem živnostenským panem Křížem, který také
živnostenské schůzi předsedal. V delší řeči rozvinul
poslanec Maštálka živnostenský program národní
strany svobodomyslné a ukázal zároveň na práci,
kterou vykonala zástupci strany svobodomyslné
v otázkách živnostenských. Na první místo budou-
cích úkolů sociálních v příští periodě parlamentní
činnosti, položil poslanec Maštálka otázku vybudo-
vání pojišťování živnostnictva a dělnictva; na vydo-
bytí tohoto zákona musí se soustřediti pronikavá
činnost poselstva českého. Pojišťování živnostnictva
a dělnictva za vydatného příspěvku státu k rentě
starobní, musí se státi co nejdříve, a musí býti ráz-
ným tempem dohoněno, co minulá doba následkem
zápasů obstrukčních neprovedla. Předsedající pan
Kříž za všeobecného souhlasu shromážděného živ-
nostnictva, po projeveném přání, aby poslanec Ma-
štálka vzal za své požadavky živnostenské, jak
Zemskou jednotou řemeslnictva a živnostnictva byly
postaveny, ukončil předběžnou schůzi a to vřelou
výzvou k živnostnictvu, aby blasy své soustředilo
při volbě na poslanci Maštálkovi.
Schůze voličská, které předsedal starosta města
pan Vyčítal, takto přívrženec strany agrární, byla
očekávána s jistým napjetím, poněvadž národně-
sociální strana vyslala proti poslanci Maštálkovi ta-
jemníka strany p. Šolce, kterému měla býti připra-
vena půda rozhozenými letáky vydanými kandidatem
strany národně sociální, Jaroslavem Němcem. Letáky
tyto jsou vrcholem všcho bombastu: — vladní
stvůry, otrocké služby, tuposť, zbabělosť a tak po-
dobnými názvy se to hemží.
Maštálek
Kříž
Vyčítal
Šolc
Jaroslav Němec
Ma
22
article
Posl. Maštalka obšírným způsobem pojednal
o aktuálních otázkách dne, o valebním zápasu a ze-
jmena zajímavé dotknul se výtky, že poslanci svo-
bodomyslní chtěji býti vládními otroky za každou
cenu. Poslanec Maštálka minil, že jest velikou otáz-
kou, jestliže po něry na řišské radě tak se utváří, aby
poslanci čeští mohli tvořiti část většiny a vstoupiti
do vládní většiny. Poslanci svobodomyslní dopora-
čují českému lidu, aby dal příkaz všem svým budou-
cím zástupcům, aby vstoupili do jednotného klubu
na radě říšské. Kdyby se tak stalo, tedy není po-
chybnosti, že by při plné pětině poslanců českých
oni se stali tmelem, okolo kterého by se soskupily
příští útvary vládní většiny. Zda se však, že tomute
volání nebude rozuměno, a že delegace česká přijde
roztříštěná na radu říšskou. Tím nepopíratelně si-
tuace se podstatně mění a jest otázkou, zdali za ta-
kových poměrů budou poslanci čeští vyhledáváni —
při nejmenším pak, i kdyby čásť jich chtěla podpo-
rovati vládu, posice její bude podstatně seslabena,
nebudou hlasy jejich tak padati na váhu, když bude
se viděti, že velký díl poslanců českých stojí opodál,
hotov jsa první při každé příležitosti vpadali v týl.
Posl
Maštalka
Maštálek
23
article
Otázka rakousko uh rského vyrovnání jest tak jako
před 10 lety pro poslance české otázkou v prví
řadě politickou: tak jak před 10 lety, tak i v při-
tomné době hude musiti dříve ktorémukolivěk kabi-
netu, který by chtěl podporu rakousko uberského
vyrovnáni, býti položena otázka: »Co zamýšlí se
s úpravou jazykovou při úřadech a jak stojí otázka
aniversity české na Moravě?« Kladné rozřešení
těchto dvou kardinálních požadavků je vedle otázky
sestátnění soukromých drah podle vývodů poslance
Maštálky nutný přeopoklad pro klidné spolupůsobenl
poslanců českých na radě říšské.
Častými projevy souhlasu posluchačstva prová-
zené a na konec hlučně aklamované vývody rozčilily
však velice »pravou ruku« kandidála, Němce, pana
Šolce, který nařikal, že prý strana mladočeská jest
neupřímná, jak provozuje obojakou politiku, jak vo-
lební reforma mizerně pro nás dopadla, jak prýje
nutno, aby na radě říšské byla strana, která by
»straně mladočeské pracovala do rukou«, jak prý
pouze národní sociálové mají organisovaný lid z
sebou, atd. — Netrpělivé shromáždění často přeru-
šovalo agitátora národněsociálního, a dokonce i jed-
nou žádalo, aby mu bylo odňato slovo. Jenom blaho-
volnosti pana předsedajícího bylo umožněno p. Sol-
covi, že mohl dokončiti a byla tak dána příležitost
poslanci Maštálkovi, aby ve výborné replice mohl
vyvrátiti všechny ty malicherné a nicotné námitky.
přednesené beze vší souvislosti a bez ladu a skladu.
Maštálek
Němec
Šolc
Sol
Morava
24
article
— Zajímavé bylo z vývodů poslance Maštálky do-
znání, že strana svobodomyslná, ponechavši svého
času organisování dělnictva straně národně- sociální,
dopustila se velké chyby, která se jí velice vymstila,
a že bude nutno uchopiti se znovu této práce i utvo-
řiti samostatnou organisaci svobodomyslného dělni-
ctva. — Národní sociál Šolc, který opět a opěl se
hlásil ke slovu, byl rázně odbyt a důkladně odražen
předsedou »Sokola« kopidienského panem Míškem
i panem Křížem, z nichž první výmluvnými slovy
poukázal na práci poslanců svobodomyslných a po-
slance Mašlálky zviáště v zájmu nejširších vrstev
lidových, zejména při urovnání- stávky železničních
zřízenců — druhý pak na usnesení se živnosten-
ských organisací, že kandidátem těchto kruhů jest
poslanec Maštálka. — Ani brožury, ani svody ná-
rodně-sociální v Kopidlně nenalezly půdy. — Schůze
nedělní byla skvělým projevem sympatií občanstva
kopidlenského pro kandidáta národní strany svobodo-
myslné — poslance Maštálku.
E Červeného Kostelce. V neděli večer 28. t. m
konala se v hotelu „U zlatého klíče“ velmi četně na-
vštívená schůze zdejšího voličstva za předsednictví
náměstka starosty pana Aloisa Kejzlara, v ni
představil se občanstvu našemu kandidát náš pro radu
říšskou, zemský poslanec pan Josef Krejčík. V řeči,
půldruhé hodmy trvající, probral pan řečník veškeré
fáse našich národních záležitostí, naší politiky dost-
vadní, našich veřejných otázek a nastínil pak pokrok
docílený po stránce průmyslové, obchodní a živno-
stenské. Vylíčil postup dosavadní naší delegace jak
na radě říšské tak i na sněmu zemském, poukázal
na četné a veliké oblíže, jež staví se s tolika stran
a zvláště se strany německých politiků a poslanců
majících dosud veliký vliv ve vládních kruzích víden-
ských, v cestu našemu postupu v boji za národní
Maštálek
Šolc
Míšek
Kříž
Kejzlar
Krejčík
Kopidlno
Sokol
národní strana svoboda
E Červený Kostelec
25
article
+ Česká píseň v oizlně. Za hranicemiž více
než u nás oblibení jsou dokonalí interpreti písní
kteří svými výkony vyplní celý koncertní program.
Mezi světovými veličinami, které tímto způsobem
získali veliké slávy i pozemského blahobytu, zaují-
má nyní vynikající místo náš krajan Boža Úmírov
(Nepomucký), jejž v loni také české obecenstvo na
koncertu žurnalistů mělo příležitost si poslechnouti.
Umírov dokonalým svým uměním pěveckým, hu-
dební inteligencí, lahodou hlasu a vroucností před
nezu dobyl si svrchovaného uznání najmě ve Fran-
cii, v Anglii a Americe. Nyní, stanuv na vrchol
umělecké vyspělosti, slaví největší svoje triumfy v
vlasti zpěvu a budby — Italii. V minulých dnech
dodělal se v Římě úspěchu, jakým dosud žádnýz
umělců tam vystoupivších vykázati se nemůže: byl
pozván k účinkování na soiré u královny matky,
kdež — na výslovnou žádost télo — na místo něko-
lika písní, jak bývá zvykem — přednésti musil přes
30 píěc ze svého bohatého repertoiru, vždy znovu
vybízen královnou a provázen nadšenou pochvalou
společnosti, sestávající z nejvznešenějších kruhů do-
márích i cizích. Již tento úspěch převýšil všecky
dřívější koncertní přednesy v královském paláci
úspěch byl však ještě stupňován, když umělec za-
sedl ke klavíru a sám se doprovázeje, přednášel
svým vroucím způsobem národní písně české. Tu
královna Marguerita přisedla zcela blízko ke klavíru.
unesena jich půvabem. Potom dala se Umírovem do-
provoditi k tabulí a se zájmem hovořila s ním
Boža Úmírov
Nepomucký
Marguerita
Fran
Anglie
Amerika
Řím
Český píseň
Italia
26
article
Čechách a českých hudebních poměrech. Po několika
dnech obdržel pak od královny v upomínku nádher-
nou jehlici, na níž z démantů a rubínů sestavena
iniciálka jména královnina, zdobená korunou; zá-
roveň byl pozván, by v příští saisoně opět u krá-
lovny koncertoval. Tento úspěch českého umělce
v hudební Italii jest pro nás tím významnější, že
Umírov nejde toliko za svou osobní slávou, ale jest
propagátorem českých skladeb a sladkými melodiemi
písní národních ukazuje cizině cestu ke svérázu na-
šeho lidu.
Umírov
Čechy
27
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ »Henrislla Maréchalová«. Drama o 3 aktech
Napsali Edmond a Jules de Goncourt. Přeložil Hanut
Jelínek. Rež. Boh. Lachman II. večer třetího cyklu
»Kruhu« v »Uraniie
Bylo by odvážné tvrditi o Henriettě Maréchalové
že ma nějaký zvláštní význam pro rozvoj moderníh
dramatu francouzského. Hra bratří Goncourtů byla
vypískána jako Hugův »Hernani« a jako první opery
Wagnerovy. Její bouřlivá premiéra neznamenala lite-
rární revoluci. Byl to pouze společenský skandál.
»Henrietta Maréchalová« nerazila nové cesty a zcelu
normálně zapadala do své doby, do doby Dumasa
syna, Barriěra a Augiera. Měla pouze jakýsi moder
nější záchvěv a v dialogu se zableskly prskavky
espritu autovů »Charla Demaillya«. Poněvadž autoři
se těšili přízní princezny Matildy a byli pokládáni za
»sales aristocrates« — což asi lichotilo jejich sno-
bismu — vypískala je republikánská mládež, jež po-
užívala každé příležitosti, aby demonstrovala proti
Napoleonu III. Dnes je »Henrietta Maréchalová« již
dosti vyvětralým dramatem staré faktury. Má ducha
plné tirády v prvním aktu, líčíčím rej a fadesu oper-
ního bálu i sentimentální a filosofické monology a
efektní závěrečnou vráždu a la Antony.
Henrisll Maréchalová
Edmond
Jules Goncourt
Hanut Jelínek
Lachman
Maréchal
Goncourt
Hugův
Hernani
Wagnerův
Maréchalová
Barriěra
Augier
Charla Demaillya
Matilda
Napoleon
Antony
28
article
Je to starý, ale dosud neopotřebovaný genre ci-
zoložných dramat. Vystupuje v něm krásná paní,
která má šlechetného, ale bohužel již stárnoucího
manžela a jež po náležitém mravním rozporu, když
si oddeklamovala účinný plaidover před tribunálem
svého svědomí, padne do náruče hezkého a naivního
mladíčka.
Pan Maréchal ovšem nic neví, je šťasten, že má
hezkou ženu a tři miliony (ovšem poctivě a vlastní
silou vydělané) a dcerušku, které by dal rád za že-
nicha hezkého mladíčka, který nešťastnou náhodou
je milencem jeho ženy.
Mladík Pavel de Bréville byl přinešen do vily
Marěchalovy těžce raněný. Měl nedaleko souboj pro
hádku v operním bále. Příčinou bádky bylo elegantní
domino, v němž vězela paní Maréchalová, kterou na-
padlo podívat se na cocotty do Opery. Pavel zota-
vený, uzdravený pozná tajemnou a distinguovanou
dámu z Opery a vzplane k ní velkou a romantickou
vášní. Dochází k paní Maréchalové a netušl
ani, že je milován jeji dcerou, něžným delikátním
stvořením, s čistou duší. Pan Maréchal přepadnev
noci milence ve své vile. Lomcuje dveřmi pokoje,
kde je milenec a cizoložsá žena. Dcera Henrietta
přikvapíc v nočním úboru, ukáže milenci své matky
svou panenskou ložnici: »Tam ! Skryjte se!« Shasne
světlo a s pláčem klesá na kolena. Pan Maréchal
vyrazí dvéře. Má nabitou bambitku a velmi intran-
sigeantní zásady o nevěře manželské. Střelí po schou-
lené, bílé, ženské postavě. Výkřik! Dva výkřiky
Maréchal
Pavel Bréville
Marěchalův
Maréchalová
Pavel zota
Henrietta
29
article
Dcera klesá zasažena a matka přikvapí zoufalá a
lkající. A umírajicí dívka šeptá: »To je můj mile-
nec.« Henrietla zachránila svou matku. — Drama
Goncourtů bylo velmi šťastně inscenováno i inter-
pretováno. Režie pana Lachmana zasluhuje plně
uznání. Zejména obtíže prvního jednání byly dobř
překonány a se skrovnými prostředky malého di-
vadla vykonáno bylo tolik, že »Uranie« může směle
se pustiti do moderního dramatu velkého slohu.A
herci se činili též statečně. V titulní roli ukázala
sl. Štblova opětně, že její talent slibuje mnoho.
V hlase a zjevu mladé herečky je cosi světlého a ll-
bezného, což dodává jejím dívčím postavám poetické
roztomilosti. Ohnivá a cituplná je paní Košner-
vá v roli paní Marechalové. S říznou a jaksi tuhou
elegancí stárnoucího šviháka říkal pan Lachm an
svělácké sentence Petra de Brévilla, uvádějícího do
světa mladšího bratra Pavla, střeštěného a mnobo
deklamujícího milence, jejž brál dosti řízně pan Če-
kanský. V roli pana Maréchala se náležitě uplat
nil pan Počepický. Za zmínku též stojí výkon
p. Haasena, jenž temperamentně sehrál veselého
bonvivanta a cynika, povykujícího v operním plese,
Henrietl
Goncourt
Lachman
Štblův
Košner
Marechal
Lachm
Brévill
Pavel
če
Počepický
Haasen
30
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
=XXII. výslava »Manesa« chystá se v nejbliž
ších dnech. Pavilon pod zahradou Kinských bud
hostiti práce francouzských umělců: malíře Henr
Le Sidauera a sochaře L. Dejeana
= Svátkem uměleckým bude zajisté den 5. květn
1907, kdy bude zahájena výstava výtvarných umělc
moravských v Hodoníně. Na výstavě hodonské vy-
staveny jsou práce 33 výtvarníků moravských; jso
to umělcí: Blažek, Fischer, Frolka, Gardavská, Ha
velka, Jaroněk, Jicha, Kalvoda, Kašpar, Köhler, Kou
delka, Lolek, Mandel, Michna, Mucha, Obrovský, On
drušek, Schlatauer, Pospíšil, Skopalík, Stará, Ška
mrala, Štursa, Švábinský. Úprka F., Úprka J., Vlčková-
Vorlova, Baar, Barvig. Brandhuher-Gödel, Ehrenhaft
Charlemont. Zahájení výstavy seniorem umělců mo-
ravských bude 5. května o 111/2 hod. dopoledne.
Kinská
L Dejean
Svátek
Blažek
Fischer
Frolek
Gardavská
Jaroněk
Jich
Kalvoda
Kašpar
Köhler
Lolek
Mandel
Michna
Mucha
Schlatauer
Pospíšil
Skopalík
Štursa
Švábinský
Úprka
Vorlův
Baar
Barvig
Gödel
Ehrenhaft Charlemont
Hodonín
Brandhuhry
Henr Le Sidauer
Kou delka
31
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Úmrti. Z Vídně, 3. května. (K. k.) Jedna
zdejší korespondence sděluje, že dnes zemřel nej
vyšší hofmistr arcivěvody Karla Štěpána, viceadmirá
hr. Egon Chorinsky v 64. roce věku.
= Loď s 1000 vystěhovalci se pohřešuje. Spo
lečnost »Veloce« v Miláně obdržela zprávu, že její
parník »Citlá Milano«, jenž měl na palubě 1000 vy-
stěhovalců, dle všeho byl stížen neštěstím. Vyplu
z Neapole a od 8. dubna se pohřešuje.
= Sebevražda spisovatelky. V Berlíně zastřelila
se ve svém bytě známá spisovatelka Jürgensova. Byla
dcerou zámožných rodičů, od nichž před nějakou
dobou odešla, poněvadž neschvalovali její zamýšlený
sňatek. Jürgensové bylo 25 l t.
= Zajímavá operace. Z Madridu, 3. května
Chirurgům university v Salamance se podařila zvláštní
operace hermafroditického pětiletého dítěte, u něhož
ženské pohlaví převládalo, nyní však po operaci ná-
leží výhradně ženskému pohlaví. Tento v análech
chirurgie ojedinělý případ bude předmětem zvláštn
zprávy medicinské akademie.
= Korupce v San Fraucisku. Z Londýna, 3.
května. Ze San Francisku se sděluje: Korupční afér
v městské správě nabývá stále většího rozsahu, Státní
zástupce dal zatknouti 48 městských zřízenců. Měst.
pokladník James spáchal sebevraždu; zpronevěřil víc
než deset milionů dolarů.
= Pás oudnosti. Z Pešti, 3. května. Ve Starém
Budíně zadržel strážník dívku, jež byla nápadna
zvláštní chůzí, kromě toho ozývalo se při každém
jejím kroku chřestění. Na policii udala, že její ženich
ji s jejím svolením ovázal řetězy, aby byl jist jej
věrností.
Karel Štěpán
Chorinsky
Jürgensův
Jürgens
James
Vídeň
Milán
Neapol
Berlín
Madrid
Salamanca
San Fraucisko
Londýn
San Francisko
Pešť
Budín
Citlý Milano
32
article
= Železniční nehoda. Z Pešti. 3. května
(K. k.) Ředitelství státních drah oznamuje, že včer
vyšinul se z kolejí mezi stanicemi Port
Orientalis a Domasňa-Korňa na volné trati z n
známé posud příčiny nákladní vlak čís. 770, vypra-
vený z Karanšebeše do Ršavy. Strojník byl zabit.
Několik nákladních vagonů, jakož i trať, byly víc
méně poškozeny. Až do odstranění překážek děje s
doprava přestupováním. Bylo zavedeno přísné vy-
šetřování.
= Valiký požár v Hamburku. Z Hamburku
3. května. (Zvl. telef. zpráva »Nár. L.. «) Zde by
dnes strašný požár ve skladištíc
hansy. Uhořelo 10.000 balíků bavlny
Situace byla velmi hroziva. Skladiště částečn
se sřítilo. Jedenáet parníků pdvolán
bylokhašení. Podařilo se jim požár utlumii
po čtyřech hodinách. Škoda jest nesmírná. 150 n
kladních budov bylo uhroženo.
= Volká voda. Z Kyjeva, 3. května. (Spb
Ag.) Dněpr vystoupil z břehů a zaplavil mnoho
set obydlí v níže položených částech města, z nichl
musili se obyvatelé vystěhovati.
= Výbuch skladiště prachu. Z Honkonu
3. května. (K. k.) V Cantonu vybuchlo včera veče
skladiště prachu. Jak dosud zjištěno, přišlo 21
lidí o život a asi 100 osob bylo raněno.
= Výbuch prachu v dole. Z Frankenhau-
senu (u Kyfíhäuseru), 3. května. K. k.) V souse-
ním draslovém dole »Heldrungen II.« vybuchl včera
v šachtě prach. Plyny zadusilo se 5 lidí.
Domasňa
Dněpr
Kyfíhäusera
Pešť
Ršava
Hamburk
Kyjev
Canton
Frankenhau
Spb Aga
Heldrungen II
33
article
= Samovražda. Z Pešti, 3. května. (K. k.)
Býv. ředitel »Uherského zemědělského spolku« Gejz
Forater nezemřel ochrnutím srdce, nýbrž bodl se
v sebevražedném úmyslu nožem do srdce, a násled-
kem této rány zemřel. Pohnutkou činu byla nezhoji-
telná choroba.
= Zatčený dobrodruh. Z Říma, 3. května
Včera byl zde zatčen světák Cariola ze Santiaga d
Chile, jenž žil společně se slavenou primadonnn
Carmen Melisovou, poněvadž spáchal směnečné pod-
vody.
= Kněz spojencem camorry. Z Říma, 3. května
V Neapoli byl dnes zatčen kněz Ciro Vittozzi pre
podeztení, že napomohl náčelníku camorry Alfanor
k útěku.
= Zemělřesení. Z Malnic (Korulany), 3. kvěl-
na. (K. k.) Dne 1. t. m. bylo zde v 11.03 hod. v nec
pocítěno dosti prudké zemětřesení, jež trvalo 3 vte-
řiny. V bytech spadly se stěn předměty na nich zavě-
šené, anebo se kymácely. Zemětřesení předcházela
za dne prudká bouře s hustými sněhovými vánicen
Teplota klesla až na — 4 stupně Celsia.
= Ledokol „Jermak“. Z Revalu, 3. kvělna
(P. t. a.) Včera odtud vypluvší ledolom „Jermak“ n-
razil východně od ostrova Hoglandu na husté nehybn
spousty ledu a vrátil se proto do Revalu
= Výbuch na petrolejovém parníku. HI. Z Lom
dýna, 3. května. (Pův. telef. zpr. „N. L.“) Z Plv
mouthu ve telegrafuje, že britský parník s nákladem
nafty „Silverlip“ ze Singaporu vybuchl ve stře
du v zálivu biskajském. 5 mužů posádk
přišlo o život, 4 byli těžce raněni. Parník „Westgate
zachránil 48 mužů z hořícího vraku a dopravil je
dnes do Plymouthu.
Melisův
Vittozzi
Jermak
Westgate
Pešť
Řím
Santiago d Chile
Neapol
Malnice
Reval
Plymouth
spolek « Gejz Forater
Celsius