ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 17386210-764e-11dc-84e0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 42, person 65, org 9, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVI.
2 masthead
V Praze, v sobotu 4. kvétna 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 122.
4 article
Na ranní a odpot. list předplání n v Praze v adinlnle e närrk kc te s drojí donsn nk n ně sia roštoui nk lot droje so
Praha
5 article Jmenování soudních úřadníků.
Jmenování soudních úřadníků. Záležitost tato, jež po léta již tvoří jitřivý bolák v soudnictví království našeho, provází se i tentokráte na všech stranách obšírnými výklady. Rozumí se samo sebou, že i listy německé široce pojednávají o po- vaze právě publikovaného jmenování soud- ních tajemníků a okresních soudců a ž opatřují tento první vládní akt v česko- německém dramatě tu i tam dost zajímavými poznámkami Mohlo by se namítati snad, že přeceňuje se ve veřejnosti tu i tam význam tohoto jmenování a že v nervositě, jež zavládla v věcech národních, dosah určitých událostí se přepíná, však námitka tohoto druhu nebyla by správnou. Jakkoli nijak nepodceňujeme důležitost uveřejněného povýšení pokud jd o individua, vlastní význam jeho hledati sluší přece jenom jinde. Jde předevšímo to, jak se odráží v zrcadle oněch snah, jez staly se u národních odpůrců našich směro- datnými a tu budiž hned předem konstato- váno, že obhájci teritoriálního rozdělení země dle národnosti a horlivci pro národnostní sutonomii, jsou s jmenováním celkem velmi spokojeni. »Bohemia« na příklad píše doslovně »Justitia přednesla proslov ke hře smiřovací,a věru že všecko spíš bylo by se mohlo dramatu vytknouti, než to, že by bylo neobratně uvedeno na scénu. Konečně opět a po dlouhé době slyšíme z kruhů vládních, že je v Čechách cosi, čemu s říká německy soudní okres, jakkoli přirozeně německému přání pokud se týče administrativního roz- dělení země naproti státoprávním aspiracím
Justitia Čechy Bohemia
6 article
Čechů, přístup ke dvoru ještě dovolen ne- byl. Poněvadž ale určitý počet německých soudních okresů, seřadí-li se vedle sebe, dle zákonů aritmetických a konečně i dle pojmů zeměpisných tvoří německé jazykové území a poněvadž v tomto území, jak vláda sama jmenováním doznala, jistou měrou třeba se strany státu učiniti jiná opatření, než v okresích ostatních, dospě- jeme snad dle proslavených vzorů k německému jazykovému území de facto.« Toť přece více než určitý projev spoko jenosti, ba radosti nad tím, že vláda exi slenci uzavřeného německého území jazyko vého uznala a je respektovala. A co dále píše týž list? »Se zadostučiněním vítáme, že v otázce, o niž jde, zvítězil zdravý rozum lid ský nad frásí a že vláda konečně dospěla ku přesvědčení, že je úkolem jejím zříditi podklad, na němž dalo by se zbudovati auto ritativné a důvěrou lidu nesené soudnictví. Vzdyť tatáž vláda, jež ještě před nedlouhou dobou kázala, že svatým je status, na něm že nic měniti se nesmí, dnes doznává, že určitý počet kompetentů k úřadování v ně- meckých okresích vůbec nebyl uznán způso- bilým. — Jednotný status úřad- níků českých, založený výhradně na způsobilosti, tím odstraněn a nahražen způsobem, jímž v do- zirné době bude provedena Němci hlásaná zásada, že soud- cem ve smíšen ém kraji v Čechách smí se státi jen Němec.« Upřímně nás překvapila snaha s jisté strany v táboře našem věc vyložiti tak, jako bychom mohli býti s rozřešením páně Beck- Kleinovým spokojeni a jakoby se nám pro- vedeným jmenováním byla křivda nestala. P- ukazuje se zejména k oněm 50 českým ta- jemníkům, již jmenováni extra statum. Však opakujeme, co jsme řekli již včera, že to danajský dar, který nehledě ku principial- nímu významu jmenování, dal by se melio
Čecho jít facto Němec Beck Kleinův Čechy
7 article NARO
NARO rovati pouze tím, kdyby se vláda odhodlala všechna ta místa svstemisovati. Co nejrozhodněji ale dovolili bychom si pro- testovati proti tvrzení, že právě provedeným jmenováním nebyla porušena zásada, že Čech také ve smíšeném kraji smí se státi soud- cem. Prohlašujeme, že dle jmenování sa- mého, však ještě více na základě výkladu, jímž vláda sama jmenování provázela, zásada tato ne pouze porušena, ale negována byla. A svědkem klasickým, jenž dnes témě doslova opakuje, co tvrdili jsme o věci již včera, je německý úřadník soudní, jenžv
Nara Čechy
8 article
»Bohemii« takto se pronáší: »V rozhodují- cích německých kruzích soudcovských za- vládlo přesvědčení, že vlastní význam právě publikovaného jmenování soudcovského spo- čívá v tom, že vláda uznala opráv- něnost zásady, dle níž na uprá- zdněná místa při soudech něme- ckých, výhradně jen němečtí soudcové dosazeni býti mají V tom spočívá ůspěch německý- A ukazujeli se nenstále ke dvěma če- ským prý soudním úřadníkům, již na svých místech ve smíšeném kraji zůstali, budiž zde citován příslušný výrok v této věci opět se strany soudcův německých. V téže »Bo- hemii« praví německý soudce: »Zása da. že pro soudy německé jen Něm mají býti jmenováni, byla tento- kráte až na jediný případ, kde jde o muže národně celkem in- diferentního, důsledně prove- dena.« — To dle našeho domnění k cha- rakteristice provedeného jmenování úplně stačí a není naprosto zapotřebí, líčiti, co se bylo stalo, v barvách temnějších. Status odstraněn, zásada německá, že Němce zase jen Němec souditi smí, uznána, a stačí jen, aby vláda dle téhož systému jmenovala soudní adjunkty, a aby přijímání auskultantů dělo se na základě národnostním dle klíče 3—2, aby ideál německý, roztržení země, aspoň pokud soudnictví se týče, byl uskutečněn. Zdá se nám, že »Bohemia«s mýlí, domnívá-li se, že ouvertura k národ- nostnímu smíru byla zvlášť obratně zosno- vána.
Němec Německo Bohemia
9 article Z cesty ministra dra. Fořta Dalmacii.
Z cesty ministra dra. Fořta Dalmacii. (Pův. dopis »Nár. Listoe. Z Trogira, 28. dubna. Dnešní neděle byla zdejšímu obyvatelstv svátečním dnem dvojnásobným. Po bouřlivé plavbě zdráv a v mysli nej- lepší přibyl ministr obchodu dr. Josef Fořt, pro- vázen celým štábem úřadníků svého resortu, ja kož odborných referentů jiných ministerstev n své studijní cestě královstvím dalmatským d našeho malého sice rozsahem ale bohatého pa mátnostmi města. Již v sousedním Seghettu byl uvítán nej srdečněji. Na jeho počest bylo stříleno ze hmo- ždířů. Jejich rány opětovány pozdravnou palbou na „Pelagose“. Když tato přistála, v Trogiru (vlašsky Trau), městský hudební sbor hrál císa- skou hymnu. Páni na lodi a lid, valnými zástup na rivě shromážděný, obnažili hlavy. Dostavil se: infulovaný biskup Sentinella, starosta Madi razza v čele obecního zastupitelstva, úřadnictv mezi nímž nalézal se místodržitelský rada z Splitu Madirazzo, ku pozdravení ministra vy- slaný, předseda obchodní komory splitské Vido- vič a její tajemník dr. Bulat. Všichni tito páni odebrali se na loď, uvíta ministra, který potom se svým průvodem opusti loď a nejsrdečněji pozdravil obecní zastupitel- stvo a úřadníky. Hudba hrajíc brala se pak d města, kam odebral se ministr většinou obyva- telstva provázen.
doktor Fořt Madi Bulat Dalmacie Trogir Split obchodní komora splitský Vido
10 title
NILIS
Nilis
11 article Dr. Fořt navštívil napřed zajímavou, starou,
Dr. Fořt navštívil napřed zajímavou, starou, velmi krásně restaurovanou radnici, kdež uveden byl starostou do zasedací síně. Tam odevzdal mu purkmistr pamětní spis, obsahující poža- davky města Trogira. Měl k ministrovi velmi vřelou řeč, ve které projevil potěšení, že porte feuille obchodu nalézá se v rukou osvědčeného syna bratrského národa českého, dokládaje, ze od tohoto ministra čeká Dalmacie splnění svých starých a douklivých tužeb. Minsitr děkoval slovy pohnutými za poety sobě prokázané a dal uji- štění, že požadavky, které mu byly tlumočeny. budou jim zevrubně šetřeny a dle možnosti spl- Ministr a prohlédl potom krásnou, restauro- vanou loggii a dvůr radnice, zdobený odznaky trogirských patriciů. Pak odebral se k nádher- němu dómu ze 13. století, kdež očekával ho infulovaný opat. Když byl podal ministrovi aspergile, provodil opat ministra dómem, který poutal krajní měrou zájem a pozornost jeho. V sakristii ukázal mu zajímavé relikvie. Prohled- nuv ještě kapli, přistavenou v 16. století, na- stoupil dr. Fořt okružní cestu městem, při čemž prohlédl saliny a fosy v asanačním obvodě. S povděkem slyšel ministr, že malarie ubylo hodně již. Při této pochůzce dvorní radové dr ryt. Fries a Delles a odborný rada dr. Krenn vy- slechli tužby a stesky obeeního zastupitelstva. o kterých s tímto porokovali. Živý zájem vzbudilo, když ministr prohlíže naprosto nedostatečné, krajně primitivní míst- nosti tkalcovského průmyslu domáckého a jeho výrobky. Byl to dojista první ministr, který vkro- čil do dílny takové. Obecní radní žasli nad timto pronikavým interesem ministra, který si dal pro story ty otevříti v neděli. Ještě větší byl podi průvoděích a dlouho asi nezapomenou šťastný ten den obě ženy, jejichž pracovny prohlédl.
doktor Fořt Fries Delles Krenn Trogiro
12 article
Nežli se ministr vrátil k rivě, prohlédl sří ceniny zajímavé, staré, benátské tvrzi, která vzbudila jeho pozornost z dáli, již když loď při- stála. Když mu bylo sděleno, že jest úmysl. z pevnosti Camerlengo udělati skladiště tabá- kové, prohlásil, že se to nemůže státi nížádním způsobem a že by zakročiti měla komise k za- chování uměleckých a historických památek. Když příšel ministr na palubu, hudba n rivě uspořádala mu dostaveničko, které jej ve- lice potčšilo. Pochody na motivy chorvatských písní byly hlavní částí koncertu toho, kterému ministr a jeho průvodčí vzdali nejhlučnější po- chvalu. Obyvatelstvo hromadně přítomné a v sváteční úbor oděté zúčastnilo se potlesku. Sn bylo jen náhodou, že znzněla také v Čechách povědomá píseň: „ hola“ Bylo již po 5. hodině, když „Pelagosa“ za odplula. Bouře stávala se ještě prudčí, nežl byla dříve. Plavba pod mostem přistavním byt velmi svízelnou. Rozzuřila se bouře a krátk cesta do Splitu vykonána na moři, jehož vln vysoko zmítány. Ale ministr zdolal statečně vše- chny těžkosti. Také ve Splitě pohostěn, jak všude v Dalmacii, nejsrdečněji. Za hostiny, kte- rou vystrojil na „Pelagose“ hodnostům splitským a trogirským, uspořádala „Narodna Glasb“ koncert, na jehož programě byla také předehra- ke Smetanově „Libuši“. Ministr, který si získa v Dalmacii sympatie všeho obyvatelstva, zajisté veze si odtamtuď dojmy nejlepší.
sn Smetanův Libuše Čechy Pelagosa Split Dalmacie Narodno Glasb
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. v Praze, 3. května. (Soudeo v s ká otázka ve Štyrsku.) Jest známa taktik rakouských Němců: kdekoli jsou v menšině, v- máhají pro sebe úplnou rovnoprávnost, chtě i se děliti rovným dílem o všechny výhody ; kde však jsou ve většině, tam činí nároky n všechna práva, na všechny výhody a o rovno, právnosti ani necekají. Třeba jen porovnati cho- vání Němců v Čechách a ve Štyrsku. Slovineu je ve Štyrsku třetina všeho obyvatelstva, tedy přibližně tolik, jako Němců v Čechách. Kdežto však Němci v Čechách, když již nemohou nám
Němec Praha Čechy Štyrsko
15 article
panovati, jako do nedávna, domáhají se aspo poloviny všech výhod a v otázce soudcovské ne- dovolují, aby sebe schopnější Čech se stal úřal- níkem v německém okrese, ve Štyrsku si počí- nají tak, jako by tam vodle nich nebylo ani je- diného Slovince, veškera správa je čistě něme- cká, školství až na školy obecné čistě němnecké a pokud běží o místa soudcovská, celé Štyrskoje domenou Němců, do níz sebe lépe kvalifikovaný Slovinec nemá přístupu. Od těch dob. co nebož- tík Gleispach postaven v čelo vrchního zemskéh soudu štyrsko-hradeckého, Slovinec nemůže se státi vyšším soudním úřadníkem v Korutanech ani ve Štyrsku, a zapadne-li náhodou některý Slovinec jako auskultant k celskému neb mari- borskému soudu, může býti jist, že se ve Štvr- sku nestane ani adiunktem, nýbrž při nejbližšt příležitosti bude poslán do Kraňska, jež spadá také pod vrchní soud štvrsko-hradecký. Celé jižní Štyrsko jest čistě slovinské; jen ve měste l jsou tu Němci, vlastně renegati, ale venkov je veskrze slovinský. Avšak i v této čístě slovinské části Štvrska všechna soudcovská místa jsou vy hražena Němcům. V Mariboru zřízen zvláštn slovinský kurs a německým praktikantůn udílejí se stipendia, aby se na kursu nauči slovinsky aspoň tolik, aby se s lidem jak tak dorozuměli, načež se stávají soudními úřadník ve slovinských okresích. Slovinec, jak praveno. nemůže se státi soudcem ani v ryze slovinskýeh okresích štyrských a musí chtěj nechtěj do slo vinského Kraňska, chce-li vůbec v úřadě postou- piti. Pouze dva nejchudší okresy ve Štyrsku Kozje a Gorni grad, jsou ještě ponechány úřad- nikům slovinským, poněvadž zádný Němec úřad- níkem tam býti nechce.
Němec Čechy Štyrsko Korutany Kraňsko Maribor Štyrsko Kozj
16 article
Právě tyto dni bylo třeba obsaditi tři ad- junktská místa v Kraňsku. Hlásilo se o ně pě domácích auskultantů, vesměs výborně kvaliíi kovaných. Místa obdrželi však pouze dva, n třeti místo poslán dr. Fr. Bicek, jenž byl do- sud auskultantem u krajského soudu v Celji přcs to, že schválně jako Slovinec vstoupil do praxe k celskému soudu, aby mohl zůstati jak soudce ve Štyrsku. Toho však nemohla dopusti němeská spravedlnost, která prohlásila Štyrsk za výhradnou državu Němců. Soudcovské po- měry ve Štyrsku jsou nejkrásnější ilustrace k stoskům českých Němců, že se jim činí příkoři stane-li se Čech úřadníkem v poněmčeném území. Z Peštl, 2. května. (Chorvatsko-uhe ské konference.) Chorvatský klub na sně- mě uherském přijal v dnešní schůzi na vědom výsledky porad, jež vláda konala se zástupo vlády chorvatské a poslanců srbsko- chorvat ských. Ačkoli na konferencích nebyly uklizen všechny sporné otázky a v některých olázkáci Chorvaté obdrželi od vlády jen sliby, jsou vý- sledky porad v některých bodech přec dost uspokojivé, takže chorvatští poslanci nejedou domů s prázdnýma rukama.
Bicek Němec Čo Chorvat Kraňsko Francie Štyrsko Chorvatsko
17 article
Otázky státoprávní byly z porad již předem vyloučeny a ponechány na pozdějsí dobu, až vláda uherská bude hotova s vyrovná- ním rakousko-uherským. Úspěchu Chorvaté doellili v otázce jazy kové. Uherská vláda uznala, že sněm chorvatský má právo stanoviti úřadní názvy chovatských obcí a tyto čistě chor- vatské názvy budou umístěny na předním místě na železničních stanicích, v tištěných seznamech stanic, jakož i na poštách a telegrafních úřa- dech. Všechny poštovní a telegrafní tiskopisy budou nyní maďarsko-chorvatské, železniční úřadníci musejí ve vnější službě užívati na chor- vatském územi také jazyka chorvatského, hon- védské ministerstvo musí s chorvatskými domo- branci jednati v chorvatském jazyku. Aby byl postaráno o chorvatský dorost poštovního úřad- nictva, rozmnoží se počet stipendií pro chorvat- ské aspiranty z 10 na 30. Vyhověno také přání, aby místa u lesnických úřadů zadávala se příšte jen chorvatským příslušníkům, kdežto nyní 90 těchte míst mají příslušníci uherští. Konečné pěkného úspěchu docílili Chorvaté i v oboru
Chorvat
18 article
v drobném prodeli rnsí člo o . . . na 2h odpolednl . ve slislkáck sa veskerí nní zldlo. sapolednlo Inserát rlati se hotorě saplel lacení a isserty pnij strace v kariensl indpinl- lárjí ter reksl tiskirna a tpadice „Národnich čta-, Eelrby a krrnsn
19 article
průrovér, neboť uherská vláda se zavázal pod vet cl orvatský průmysl stejně štědre, jako uherský a lihovarům chorvatským zaručen náležitý podíl z kontingentu
20 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3. května.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3. května. Školské poměry v Rusku. Vzbouření seminaristů událo se v Moskvě. Zák 3. ročn. duchovního semináře, Višnakov, přišel do školy na mol opilý, začež obdržel od profesora důtku. Višňakov se cíti důtkou na cti tak dotčena, že odešel a dal se- přejeti od elektrické tramwaye. Sebevražda jeho měla za následek vzbouření celého semináře. Seminaristé se domnívají, že Višňakov nedo- pustil se ničeho, zač by si byl zasloužil důtky. Profesoři stávkují na univer- sitě v Odesse. Ministr vyučování nařidi rektorovi, aby nepřijímal diktáty tak zv. „stu- dontské rady“, ale část profesorů chce se těmto diktátům podrobovat a v nařízení ministrově spatřuje nebezpečí pro autonomii university. Ministr vyslal do Odessy zvláštního úřadníka. aby události na ní vyšetřil. Výsledek vyšetření je ten, že na universitě odesské konstatován úplný nedostatek všeliké kázně jak u studentů, ak u professorů. „Diktaturou mládeže“ nazývá ka- detská „Rěč“ nepřirozené poměry, které za- vládly na ruských školách všeho druhu. Při- mlouvá studentům a žákům, aby se umoudřelia diktatury vzdali. Dříve prý zasahovali do veřel- ného života dobře, ale nyní špatně. Je pochybno že „Rěč“ mládež přemluví, aby se diktatury sama vzdala, když ji drží. Páni profesoři sam zavinili, že došlo až do „diktatury mládeže“ Anarchie ruského školství používají Něm- ci na Baltě k rozšíření svého jazy- ka a k vytlačováni ruského. Předseda mitavsko- doblenské komise církevních škol, von Repenak na své úřadní objížďec škol všude se otevřeně vyslovoval proti ruskému jazyku. Učitele důvěr- ně povzbuzoval k odporu proti vládním inspek- torům. Jediný z učitelů mu odporoval, ukazuje na předpisy školního inspoktora. Za to od Re- penaka obdržel důtku.
Višňakov Repenak Re Praha Rusko Moskva Odessa Německo Balta
21 article
Zprávy z Ruska Vrahové hr. A. P. Ignatěva byl souzeni v Tveři vojenským soudem moskevským, jenž tam k tomu přeličení zajel. Obžalování byli Sergěj lljinský, Alexandr Cjavlovskýa Fedor Serebrennikov, mlodíci 18— 20letí, bj- valí studenti pověstného soukromého Fiedlerova gymnasia v Moskvč. Vlastním vrahom byl lljin- ský, druzí dva byli účastníky vraždy. Iljinský o- souzen na 11 let 8 měs. k trostanecké robote. Cjavlovský k vyhostění, Serebrennikov sprošten obžaloby. Bývalý redaktor a vydavatel „Kraje“, Era- zim Pilz, otevírá ve Varšavě vel- kou zpravodajskou agenturu, je- jímž hlavním účelem je zprostředkování politi- ckých novostí mezi Polskem a Ruskem. Před několika dni byl ve Varš av ě ubi „anarchista-kommunista“ Šaja Zuckermann ali Movša Spindler. Postavil se na odpor policii, jet přišla vykonat prohlídku jeho bytu, a v boji s ní padl. Varšavská „skupina anarehistů-kommuni- stů“ vydala o něm tištěný nekrolog, ve kterém vypisuje skutky, kterými se padlý „geroj“ pro- slavil. Zejména: 1. loni brzy po bělostockém pogromu zavraždil jednoho z hlavních organisá- torů pogromu, Něžina; 2. hodil pumu po náčel- níku detektivného oddélení Chodorovském, „po tomto sveřepém pronásledovateli revolucioná- řů“; 3. ranil policejního revírníka. Neboračenka, když zatýkal anarchistu lechoka Gorodovojčika; 4. zavraždil policejního písaře Popelyšku: 5. spolu s jiným anarchistou-kommunistou, Silbe- rem, zavraždil v Grodně vojáka a žandarma; 6. zavraždil v Lipové ulici varšavské agenta
Ignatěv Cjavlovský Serebrennikov Fiedlerův Šaja Zuckermann Movša Spindler Chodorovský Rusko Varšava Polsko Grodno lipový ulice Erazima Pilz
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Inteligent. Nejvyšší čas, aby tato novodobá záhada naší české společnosti byla demonstrována jasně a přesvědčivě, neboť je absolutně nemožno, aby chom klidně dále chodili vedle její spirituální jsouenosti a neměli pocit nejistoty a očekáván Inteligent! — Dle všech známek jest to ja- kýsi psychický stav, nesnadno určitelný a n- prosto odlišný ode všech přesných kategorií ob čanských stavů veřejných, neboť vždyc ky jmenujeme jej sama o sobě, jakobychom n- mohli míti zodpovědnost za následky, kdyby- chem jej zařadili, anebo kdybychom ho vůbee nejmenovali. Dáváme mu sice jakési poslání: mohou se ma př. spojiti s ním živnostníci, rolníci, neb dělníci, ale zdá se, že je naprosto nemožno, ab se sloučili s ním průmyslníci, velkostatkáři kněží, anebo učitelé. Snad chemicky dala by s objasníti tato neschopnost na jedné a nutnost ma druhé straně, alespoň se zdá, že procesje přirodní a ne společenský. Ovšem psychický zů- slává vždycky, což však zdá se miti význam jen podružný.
23 article
Inteligent objevil se u nás snad asi před Hvaceti kty a nabyl brzy významu zvláštní, zá- hadné odrůdy s jistými, neurčitými vztahy k společnosti, s jistými neurčitými povinnostmi, s jistými neurčitými právy a rozhodně s neurči- tím povoláním a posláním. Béhem let na místě, aby jeho jsouenost byl jasnější a jasnější, stávala se záhadnější a zá- hadnější, takže dnes jest spíše spirituální otáz- kou než společenskou, a nevím, má-li kdo z ná dosti odvahy přinutiti ho, aby se ztělesnil. Nen přece možno, že by inteligení měl podmínky skistenční jen universitní, anebo vysokého učení technického a to jen po tu dobu, pokud přím na něho působí? Jak se na př. liší od pojmu architekta, advokáta, státních radů atd., kten maji domy, usedlostí a jsou tedy měšťané a stat káři zároveň? Jak je sloučen se stavem nej- méně na školství závislým — se stavem uměleů atd. i v tom případě, když není to stav přímýeh proletářů
Nen
24 article
Úžasná záhada! — Nikdo by ani neuvěřil že je definice tak těžká a mylná. — Máme stra- nu, která po léta sice byla privilegovaným stre diskem těchto společenských záhad, ale zdá se že neměla jiného úmyslu, než propůjčovati jin jakésí záruky jejich existence, ačkoliv při tom zvyšovala rozhodně nejistotu veškerých vztahů jejich k společenskému celku, jemuž se zdálo že privilegium přístřeší nezaručuje ještě defini tivní poznání. A inteligent zůstal spirituálním problémen přese všechny snahy zařiditi pro něho pohodlný. zodpovědný a ochranný útulek, kde by nemusii starati se o nic na světě, neboť měl mluvčí, prů- vodní list, vysvědčení zdravotní, vysvědčen schopnosti, práva a zvláště vysvědčení — účelu Neboť přece i taková spirituální záhada m u s mit účel, aby měla právo mezi námi žít. Nu. a ten účel tedy byl jí propůjčen bez její vlastní námahy a bez vlastních disposic. To bylo víee než — humanní. — To bylo skutečně kre- sťanské.
25 article
Avšak inteligent se vymkl. Nevíme dosud. proč a jak. Byla-li to svévole, nebo disposice, nebo úmysl, nebo — sebezáchrana. Ale vymkl se. Dnes putuje si volně žírnými luhy naší vlasti a nikdo neví, co s ním počít. Stal se ještě prů- zračnější, ještě svobodnější a ještě neprozkou- matelnější. Bůh ví, že nám bylo lépe, poku měl účel strany, který mu zajišťoval všelidsk poslání. Teď teprve nevime, na čem s ním jsme Teď nevíme, kde vzniká a kde konči. Jsme úpln bezradní. Jedno je správné: ať se snaží živnostník rolník a dělník, aby se s ním spojil k společn práci. To je správné, neboť jest to aspoň jakás možnost kvalifikovati jej. A pak dokáži opravdu že mají snahu, že jsou obratní a prospěšní I v zájmu jejich je tedy, aby vykonali to, co je jim určeno. Ale jde jen o to — kde ho chytnou Kde zadrží? Kde nad ním zvítězí? Vždyť ten inteligent nemá nejmenší vůle dáti se rozpoznati neřku li znásilniti? Vždyť nikdo vlastně n e l kde vězi, v jakém přestrojení, v jaké skrývačeo a je-li vůbec schopen, aby doplnil určitý stav anebo určitou stranu.
bůh vědět
26 article
Nebylo by lépe bývalo říci: Ty, inteligent spoj se se živnostníkem, rolníkem, anebo děl níkem? Snad by si dal říci, má-li praktic smysl a je-li dobrosrdečnýl Nikdy dosud nevyjednávala společnost st kovým problémem! Nikdy neměla větších p tíží. Strany dělnické mají svůj proletariát, kter má asi — nevím to jistě — podobné poslání jako inteligence středních stavů — ale co to platno, proletář má přece jen jakous vnější strukturu. Lze ho za příznivých okolnost i na dálku poznati, určiti a použiti. Ale inteli- gent nemá vnějších dokladů. Nemá. O vůbec je problémem nitra a ne vnějšku! Je to věc velice žehavá. Zdá se nám pořád, že je čímsi s námi sloučena, že závisíme v ši chni bez výjimky od jejího rozluštání a že může nastati chvíle, kdy budeme všichni demaskováni. V čem? A kdy? A jak — nevíme. — Ještě štěstí pro ty, kdož se zdají býti tak úplně mimo podezření. Ti vyvolení vůbec a ne- dotknutelní: jako průmyslníci, velkostatkáři, kněží a učitelé, a také ti, kdož jsou vysíláni, aby se s tím přízrakem sloučili: živnostníci, rol- níci, dělníci! Mají alespoň nějakou záruku, ze- nezneklidňují společnost — ale ti ostatní, na př kominíci, agenti, profesoři, kostelníci, inženýři. obchodníci, lékaři, diurnisté, úřadníci atd. atd. — o nás ženách nemluvím — my jsme vůbe mimo poslání a mimo život společenský i pol- tický — a ti ostatní nešťastníci mohou skutečn se ocitnouti v podezření, že jen tak beze všeho bez závazku a bez zodpovědnosti, propajčujís záhadnému stavu individuí, který slučujeme dne pod jménem inteligent.
27 article
Dělnictvo má výtečnou disciplinu vůči své mu útvarovému přízraku: proletariátu. V příhod nou dobu jej skutečně demonstruje. Radikálně a bez soucitu: Proletariáte, venl A ulice se naplní. Nikomu nenapadne zkou mati drobnohledem, anebo jakoukoliv úřadn knížkou. Stačí. Proletariát je venku. Vidíme ho Máme o něm pojem. Nastává kontakt mezi nám a jím. Někdy se stane, že pocítíme jakousi při tažlivost, ale to je jistě vinou jen chvilkové — nálady- Nebylo by možno, aby naše vůdčí kruhy demonstrovali jednou inteligenta? Nebylo by t svrchovaně zajímavé, poučné a osvobozujícíl Inteligenti ven! Ať jednou je přece vidíme, ať máme jistotu jejich sebevědomí, ať citíme jejich sílu, roz- mach i — poslání. Teď, když volně se pohybují po žírných nivách naší staré vlasti, nebude jim alespoň nemožno — bez závady a také bez oběti — se představit. Tak sebevědomý jistě je, aby věděl, že mu nemůže uškoditi poznání — Ven a pak konečně uvidíme, s kým vlastně má společně pracovat ten neinteligentní živnost ník, rolník, dělník atd. Neboť nemůžeme abso- lutně na nich žádati, aby se slučovali s přízraky Bož. Viková- Kunčtická.
Bož Viková Kunčtická
28 article Hudba.
Hudba. Soirée u hraběte Lüitzowa. (Pův. dopis »Nár. Listůe Všichni Čechové, kteří přicházejí do Lon- dýna, vědí, s jakou roztomilostí přijímá hraběnka Lützowová ve svém domě talentované krajany — politiky, umělce, hudebníky, literáty a publicisty — přicházející z Čech, aby lépe poznali národ anglický. Hrabě a hraběnka Lützowovi pořádají v sezoné hudební soirées, proslulé ve vyšší společnosti anglické, jež vyznačují se tou zvlášt- ností a originalitou, že se provozuje skoro vý- hradně česká hudba a výkonní umělci jsou vždy Čechové. Podobně v ponděli dne 29. dubna měl jsme potěšení slyšeti vynikajícího umělce na harfu Zelenku Leranda, jenž božsky za- hrál Kovařovicovu »Fantasii«, Nešverovu »Bal- ladu« a svou vlastní skladbu »Impromptu «, začež sklidil bouřlivou a zaslouženou pochvalu. Zna- menitá houslistka Edith A'vardova, žačka Ševčí- kova, přednesla s citem krásné a nyní v Anglii tak obliboné Dvořákovy »Humoresky«, Gönsovo »Scherzo« a společně se Zelenkou Lerandem Saint-Sačnsovu »Labuť« a Carrodusovu »Re- verii«. Mezi skvělou společností, jež naplnila sa- lony hraběte a hraběnky Lützowových, nalézalí se turecký vyslanec Musurus paša a chotí, řecký ministr Metaxas, srbský ministr Miličevič, lord Reay, president královské akademie a zástupce Anglie na haagské konferenci, Theodosia lady Cottenhamová, lady Marie Pepysová, hraběnka Cromartie, paní Cokovová, vikomtessa de Rhoe- den, plukovník Barrington Foote s dcerou, sit Howard, lady Vincentová, sir Walter Palmer, Gabriel šl. Veselický a j. Skvělým tímto večerem byla velmi šťastně zabájena nová »seasone J. Coudurier.
Lüitzowa Čecho Lützowová Hrabě Lützow Zelenka Lerando Kovařovicův Nešverův A vardův Dvořákův Carrodusův Lützowův Metaxas Miličevič Reay Theodosius Cottenhamová Pepysová Cromartie Cokovová Rhoe Vincentová Palmer Gabriel J Coudurier Lon Čechy Anglie Balalada Re královský akademie Barrington Foote SaintSačnsův