1
masthead
Ročník XXXXVI.
2
masthead
V Praze, v sobotu 4. kvétna 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpot. list
předplání n
v Praze v adinlnle e
närrk kc te
s drojí donsn
nk
n ně sia
roštoui
nk lot
droje so
Praha
5
article
Jmenování soudních úřadníků.
Jmenování soudních úřadníků.
Záležitost tato, jež po léta již tvoří
jitřivý bolák v soudnictví království našeho,
provází se i tentokráte na všech stranách
obšírnými výklady. Rozumí se samo sebou,
že i listy německé široce pojednávají o po-
vaze právě publikovaného jmenování soud-
ních tajemníků a okresních soudců a ž
opatřují tento první vládní akt v česko-
německém dramatě tu i tam dost zajímavými
poznámkami
Mohlo by se namítati snad, že přeceňuje
se ve veřejnosti tu i tam význam tohoto
jmenování a že v nervositě, jež zavládla v
věcech národních, dosah určitých událostí se
přepíná, však námitka tohoto druhu nebyla
by správnou. Jakkoli nijak nepodceňujeme
důležitost uveřejněného povýšení pokud jd
o individua, vlastní význam jeho hledati
sluší přece jenom jinde. Jde předevšímo
to, jak se odráží v zrcadle oněch snah, jez
staly se u národních odpůrců našich směro-
datnými a tu budiž hned předem konstato-
váno, že obhájci teritoriálního rozdělení země
dle národnosti a horlivci pro národnostní
sutonomii, jsou s jmenováním celkem velmi
spokojeni.
»Bohemia« na příklad píše doslovně
»Justitia přednesla proslov ke hře smiřovací,a
věru že všecko spíš bylo by se mohlo dramatu
vytknouti, než to, že by bylo neobratně
uvedeno na scénu. Konečně opět a po
dlouhé době slyšíme z kruhů vládních, že
je v Čechách cosi, čemu s říká německy
soudní okres, jakkoli přirozeně německému
přání pokud se týče administrativního roz-
dělení země naproti státoprávním aspiracím
Justitia
Čechy
Bohemia
6
article
Čechů, přístup ke dvoru ještě dovolen ne-
byl. Poněvadž ale určitý počet německých
soudních okresů, seřadí-li se vedle sebe, dle
zákonů aritmetických a konečně i dle pojmů
zeměpisných tvoří německé jazykové území
a poněvadž v tomto území, jak vláda
sama jmenováním doznala, jistou
měrou třeba se strany státu učiniti jiná
opatření, než v okresích ostatních, dospě-
jeme snad dle proslavených
vzorů k německému jazykovému
území de facto.«
Toť přece více než určitý projev spoko
jenosti, ba radosti nad tím, že vláda exi
slenci uzavřeného německého území jazyko
vého uznala a je respektovala. A co dále
píše týž list? »Se zadostučiněním vítáme, že
v otázce, o niž jde, zvítězil zdravý rozum lid
ský nad frásí a že vláda konečně dospěla
ku přesvědčení, že je úkolem jejím zříditi
podklad, na němž dalo by se zbudovati auto
ritativné a důvěrou lidu nesené soudnictví.
Vzdyť tatáž vláda, jež ještě před nedlouhou
dobou kázala, že svatým je status, na něm
že nic měniti se nesmí, dnes doznává, že
určitý počet kompetentů k úřadování v ně-
meckých okresích vůbec nebyl uznán způso-
bilým. — Jednotný status úřad-
níků českých, založený výhradně
na způsobilosti, tím odstraněn
a nahražen způsobem, jímž v do-
zirné době bude provedena
Němci hlásaná zásada, že soud-
cem ve smíšen ém kraji v Čechách
smí se státi jen Němec.«
Upřímně nás překvapila snaha s jisté
strany v táboře našem věc vyložiti tak, jako
bychom mohli býti s rozřešením páně Beck-
Kleinovým spokojeni a jakoby se nám pro-
vedeným jmenováním byla křivda nestala. P-
ukazuje se zejména k oněm 50 českým ta-
jemníkům, již jmenováni extra statum. Však
opakujeme, co jsme řekli již včera, že to
danajský dar, který nehledě ku principial-
nímu významu jmenování, dal by se melio
Čecho
jít facto
Němec
Beck
Kleinův
Čechy
7
article
NARO
NARO
rovati pouze tím, kdyby se vláda odhodlala
všechna ta místa svstemisovati.
Co nejrozhodněji ale dovolili bychom si pro-
testovati proti tvrzení, že právě provedeným
jmenováním nebyla porušena zásada, že Čech
také ve smíšeném kraji smí se státi soud-
cem. Prohlašujeme, že dle jmenování sa-
mého, však ještě více na základě výkladu,
jímž vláda sama jmenování provázela, zásada
tato ne pouze porušena, ale negována byla.
A svědkem klasickým, jenž dnes témě
doslova opakuje, co tvrdili jsme o věci již
včera, je německý úřadník soudní, jenžv
Nara
Čechy
8
article
»Bohemii« takto se pronáší: »V rozhodují-
cích německých kruzích soudcovských za-
vládlo přesvědčení, že vlastní význam právě
publikovaného jmenování soudcovského spo-
čívá v tom, že vláda uznala opráv-
něnost zásady, dle níž na uprá-
zdněná místa při soudech něme-
ckých, výhradně jen němečtí
soudcové dosazeni býti mají
V tom spočívá ůspěch německý-
A ukazujeli se nenstále ke dvěma če-
ským prý soudním úřadníkům, již na svých
místech ve smíšeném kraji zůstali, budiž zde
citován příslušný výrok v této věci opět se
strany soudcův německých. V téže »Bo-
hemii« praví německý soudce: »Zása da.
že pro soudy německé jen Něm
mají býti jmenováni, byla tento-
kráte až na jediný případ, kde
jde o muže národně celkem in-
diferentního, důsledně prove-
dena.« — To dle našeho domnění k cha-
rakteristice provedeného jmenování úplně
stačí a není naprosto zapotřebí, líčiti, co se
bylo stalo, v barvách temnějších.
Status odstraněn, zásada německá, že
Němce zase jen Němec souditi smí, uznána,
a stačí jen, aby vláda dle téhož systému
jmenovala soudní adjunkty, a aby přijímání
auskultantů dělo se na základě národnostním
dle klíče 3—2, aby ideál německý, roztržení
země, aspoň pokud soudnictví se týče, byl
uskutečněn. Zdá se nám, že »Bohemia«s
mýlí, domnívá-li se, že ouvertura k národ-
nostnímu smíru byla zvlášť obratně zosno-
vána.
Němec
Německo
Bohemia
9
article
Z cesty ministra dra. Fořta
Dalmacii.
Z cesty ministra dra. Fořta
Dalmacii.
(Pův. dopis »Nár. Listoe.
Z Trogira, 28. dubna.
Dnešní neděle byla zdejšímu obyvatelstv
svátečním dnem dvojnásobným.
Po bouřlivé plavbě zdráv a v mysli nej-
lepší přibyl ministr obchodu dr. Josef Fořt, pro-
vázen celým štábem úřadníků svého resortu, ja
kož odborných referentů jiných ministerstev n
své studijní cestě královstvím dalmatským d
našeho malého sice rozsahem ale bohatého pa
mátnostmi města.
Již v sousedním Seghettu byl uvítán nej
srdečněji. Na jeho počest bylo stříleno ze hmo-
ždířů. Jejich rány opětovány pozdravnou palbou
na „Pelagose“. Když tato přistála, v Trogiru
(vlašsky Trau), městský hudební sbor hrál císa-
skou hymnu. Páni na lodi a lid, valnými zástup
na rivě shromážděný, obnažili hlavy. Dostavil
se: infulovaný biskup Sentinella, starosta Madi
razza v čele obecního zastupitelstva, úřadnictv
mezi nímž nalézal se místodržitelský rada z
Splitu Madirazzo, ku pozdravení ministra vy-
slaný, předseda obchodní komory splitské Vido-
vič a její tajemník dr. Bulat.
Všichni tito páni odebrali se na loď, uvíta
ministra, který potom se svým průvodem opusti
loď a nejsrdečněji pozdravil obecní zastupitel-
stvo a úřadníky. Hudba hrajíc brala se pak d
města, kam odebral se ministr většinou obyva-
telstva provázen.
doktor
Fořt
Madi
Bulat
Dalmacie
Trogir
Split
obchodní komora splitský Vido
11
article
Dr. Fořt navštívil napřed zajímavou, starou,
Dr. Fořt navštívil napřed zajímavou, starou,
velmi krásně restaurovanou radnici, kdež uveden
byl starostou do zasedací síně. Tam odevzdal
mu purkmistr pamětní spis, obsahující poža-
davky města Trogira. Měl k ministrovi velmi
vřelou řeč, ve které projevil potěšení, že porte
feuille obchodu nalézá se v rukou osvědčeného
syna bratrského národa českého, dokládaje, ze
od tohoto ministra čeká Dalmacie splnění svých
starých a douklivých tužeb. Minsitr děkoval slovy
pohnutými za poety sobě prokázané a dal uji-
štění, že požadavky, které mu byly tlumočeny.
budou jim zevrubně šetřeny a dle možnosti spl-
Ministr a prohlédl potom krásnou, restauro-
vanou loggii a dvůr radnice, zdobený odznaky
trogirských patriciů. Pak odebral se k nádher-
němu dómu ze 13. století, kdež očekával ho
infulovaný opat. Když byl podal ministrovi
aspergile, provodil opat ministra dómem, který
poutal krajní měrou zájem a pozornost jeho.
V sakristii ukázal mu zajímavé relikvie. Prohled-
nuv ještě kapli, přistavenou v 16. století, na-
stoupil dr. Fořt okružní cestu městem, při čemž
prohlédl saliny a fosy v asanačním obvodě.
S povděkem slyšel ministr, že malarie ubylo
hodně již. Při této pochůzce dvorní radové dr
ryt. Fries a Delles a odborný rada dr. Krenn vy-
slechli tužby a stesky obeeního zastupitelstva.
o kterých s tímto porokovali.
Živý zájem vzbudilo, když ministr prohlíže
naprosto nedostatečné, krajně primitivní míst-
nosti tkalcovského průmyslu domáckého a jeho
výrobky. Byl to dojista první ministr, který vkro-
čil do dílny takové. Obecní radní žasli nad timto
pronikavým interesem ministra, který si dal pro
story ty otevříti v neděli. Ještě větší byl podi
průvoděích a dlouho asi nezapomenou šťastný
ten den obě ženy, jejichž pracovny prohlédl.
doktor
Fořt
Fries
Delles
Krenn
Trogiro
12
article
Nežli se ministr vrátil k rivě, prohlédl sří
ceniny zajímavé, staré, benátské tvrzi, která
vzbudila jeho pozornost z dáli, již když loď při-
stála. Když mu bylo sděleno, že jest úmysl.
z pevnosti Camerlengo udělati skladiště tabá-
kové, prohlásil, že se to nemůže státi nížádním
způsobem a že by zakročiti měla komise k za-
chování uměleckých a historických památek.
Když příšel ministr na palubu, hudba n
rivě uspořádala mu dostaveničko, které jej ve-
lice potčšilo. Pochody na motivy chorvatských
písní byly hlavní částí koncertu toho, kterému
ministr a jeho průvodčí vzdali nejhlučnější po-
chvalu. Obyvatelstvo hromadně přítomné a v
sváteční úbor oděté zúčastnilo se potlesku. Sn
bylo jen náhodou, že znzněla také v Čechách
povědomá píseň: „ hola“
Bylo již po 5. hodině, když „Pelagosa“ za
odplula. Bouře stávala se ještě prudčí, nežl
byla dříve. Plavba pod mostem přistavním byt
velmi svízelnou. Rozzuřila se bouře a krátk
cesta do Splitu vykonána na moři, jehož vln
vysoko zmítány. Ale ministr zdolal statečně vše-
chny těžkosti. Také ve Splitě pohostěn, jak
všude v Dalmacii, nejsrdečněji. Za hostiny, kte-
rou vystrojil na „Pelagose“ hodnostům splitským
a trogirským, uspořádala „Narodna Glasb“
koncert, na jehož programě byla také předehra-
ke Smetanově „Libuši“. Ministr, který si získa
v Dalmacii sympatie všeho obyvatelstva, zajisté
veze si odtamtuď dojmy nejlepší.
sn
Smetanův
Libuše
Čechy
Pelagosa
Split
Dalmacie
Narodno Glasb
14
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
v Praze, 3. května. (Soudeo v s ká
otázka ve Štyrsku.) Jest známa taktik
rakouských Němců: kdekoli jsou v menšině, v-
máhají pro sebe úplnou rovnoprávnost, chtě i
se děliti rovným dílem o všechny výhody ;
kde však jsou ve většině, tam činí nároky n
všechna práva, na všechny výhody a o rovno,
právnosti ani necekají. Třeba jen porovnati cho-
vání Němců v Čechách a ve Štyrsku. Slovineu
je ve Štyrsku třetina všeho obyvatelstva, tedy
přibližně tolik, jako Němců v Čechách. Kdežto
však Němci v Čechách, když již nemohou nám
Němec
Praha
Čechy
Štyrsko
15
article
panovati, jako do nedávna, domáhají se aspo
poloviny všech výhod a v otázce soudcovské ne-
dovolují, aby sebe schopnější Čech se stal úřal-
níkem v německém okrese, ve Štyrsku si počí-
nají tak, jako by tam vodle nich nebylo ani je-
diného Slovince, veškera správa je čistě něme-
cká, školství až na školy obecné čistě němnecké
a pokud běží o místa soudcovská, celé Štyrskoje
domenou Němců, do níz sebe lépe kvalifikovaný
Slovinec nemá přístupu. Od těch dob. co nebož-
tík Gleispach postaven v čelo vrchního zemskéh
soudu štyrsko-hradeckého, Slovinec nemůže se
státi vyšším soudním úřadníkem v Korutanech
ani ve Štyrsku, a zapadne-li náhodou některý
Slovinec jako auskultant k celskému neb mari-
borskému soudu, může býti jist, že se ve Štvr-
sku nestane ani adiunktem, nýbrž při nejbližšt
příležitosti bude poslán do Kraňska, jež spadá
také pod vrchní soud štvrsko-hradecký. Celé
jižní Štyrsko jest čistě slovinské; jen ve měste l
jsou tu Němci, vlastně renegati, ale venkov je
veskrze slovinský. Avšak i v této čístě slovinské
části Štvrska všechna soudcovská místa jsou vy
hražena Němcům. V Mariboru zřízen zvláštn
slovinský kurs a německým praktikantůn
udílejí se stipendia, aby se na kursu nauči
slovinsky aspoň tolik, aby se s lidem jak tak
dorozuměli, načež se stávají soudními úřadník
ve slovinských okresích. Slovinec, jak praveno.
nemůže se státi soudcem ani v ryze slovinskýeh
okresích štyrských a musí chtěj nechtěj do slo
vinského Kraňska, chce-li vůbec v úřadě postou-
piti. Pouze dva nejchudší okresy ve Štyrsku
Kozje a Gorni grad, jsou ještě ponechány úřad-
nikům slovinským, poněvadž zádný Němec úřad-
níkem tam býti nechce.
Němec
Čechy
Štyrsko
Korutany
Kraňsko
Maribor
Štyrsko Kozj
16
article
Právě tyto dni bylo třeba obsaditi tři ad-
junktská místa v Kraňsku. Hlásilo se o ně pě
domácích auskultantů, vesměs výborně kvaliíi
kovaných. Místa obdrželi však pouze dva, n
třeti místo poslán dr. Fr. Bicek, jenž byl do-
sud auskultantem u krajského soudu v Celji
přcs to, že schválně jako Slovinec vstoupil do
praxe k celskému soudu, aby mohl zůstati jak
soudce ve Štyrsku. Toho však nemohla dopusti
němeská spravedlnost, která prohlásila Štyrsk
za výhradnou državu Němců. Soudcovské po-
měry ve Štyrsku jsou nejkrásnější ilustrace k
stoskům českých Němců, že se jim činí příkoři
stane-li se Čech úřadníkem v poněmčeném
území.
Z Peštl, 2. května. (Chorvatsko-uhe
ské konference.) Chorvatský klub na sně-
mě uherském přijal v dnešní schůzi na vědom
výsledky porad, jež vláda konala se zástupo
vlády chorvatské a poslanců srbsko- chorvat
ských. Ačkoli na konferencích nebyly uklizen
všechny sporné otázky a v některých olázkáci
Chorvaté obdrželi od vlády jen sliby, jsou vý-
sledky porad v některých bodech přec dost
uspokojivé, takže chorvatští poslanci nejedou
domů s prázdnýma rukama.
Bicek
Němec
Čo
Chorvat
Kraňsko
Francie
Štyrsko
Chorvatsko
17
article
Otázky státoprávní byly z porad již
předem vyloučeny a ponechány na pozdějsí
dobu, až vláda uherská bude hotova s vyrovná-
ním rakousko-uherským. Úspěchu Chorvaté
doellili v otázce jazy kové. Uherská vláda
uznala, že sněm chorvatský má právo stanoviti
úřadní názvy chovatských obcí a tyto čistě chor-
vatské názvy budou umístěny na předním místě
na železničních stanicích, v tištěných seznamech
stanic, jakož i na poštách a telegrafních úřa-
dech. Všechny poštovní a telegrafní tiskopisy
budou nyní maďarsko-chorvatské, železniční
úřadníci musejí ve vnější službě užívati na chor-
vatském územi také jazyka chorvatského, hon-
védské ministerstvo musí s chorvatskými domo-
branci jednati v chorvatském jazyku. Aby byl
postaráno o chorvatský dorost poštovního úřad-
nictva, rozmnoží se počet stipendií pro chorvat-
ské aspiranty z 10 na 30. Vyhověno také přání,
aby místa u lesnických úřadů zadávala se příšte
jen chorvatským příslušníkům, kdežto nyní 90
těchte míst mají příslušníci uherští. Konečné
pěkného úspěchu docílili Chorvaté i v oboru
Chorvat
18
article
v drobném prodeli
rnsí člo o . . . na 2h
odpolednl .
ve slislkáck sa veskerí
nní zldlo.
sapolednlo
Inserát
rlati se hotorě saplel
lacení a isserty pnij
strace v kariensl indpinl-
lárjí ter reksl
tiskirna a tpadice „Národnich čta-,
Eelrby a krrnsn
19
article
průrovér, neboť uherská vláda se zavázal
pod vet cl orvatský průmysl stejně štědre,
jako uherský a lihovarům chorvatským zaručen
náležitý podíl z kontingentu
20
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 3. května.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 3. května.
Školské poměry v Rusku.
Vzbouření seminaristů událo se
v Moskvě. Zák 3. ročn. duchovního semináře,
Višnakov, přišel do školy na mol opilý, začež
obdržel od profesora důtku. Višňakov se cíti
důtkou na cti tak dotčena, že odešel a dal se-
přejeti od elektrické tramwaye. Sebevražda jeho
měla za následek vzbouření celého semináře.
Seminaristé se domnívají, že Višňakov nedo-
pustil se ničeho, zač by si byl zasloužil důtky.
Profesoři stávkují na univer-
sitě v Odesse. Ministr vyučování nařidi
rektorovi, aby nepřijímal diktáty tak zv. „stu-
dontské rady“, ale část profesorů chce se těmto
diktátům podrobovat a v nařízení ministrově
spatřuje nebezpečí pro autonomii university.
Ministr vyslal do Odessy zvláštního úřadníka.
aby události na ní vyšetřil. Výsledek vyšetření
je ten, že na universitě odesské konstatován
úplný nedostatek všeliké kázně jak u studentů,
ak u professorů.
„Diktaturou mládeže“ nazývá ka-
detská „Rěč“ nepřirozené poměry, které za-
vládly na ruských školách všeho druhu. Při-
mlouvá studentům a žákům, aby se umoudřelia
diktatury vzdali. Dříve prý zasahovali do veřel-
ného života dobře, ale nyní špatně. Je pochybno
že „Rěč“ mládež přemluví, aby se diktatury
sama vzdala, když ji drží. Páni profesoři sam
zavinili, že došlo až do „diktatury mládeže“
Anarchie ruského školství používají Něm-
ci na Baltě k rozšíření svého jazy-
ka a k vytlačováni ruského. Předseda mitavsko-
doblenské komise církevních škol, von Repenak
na své úřadní objížďec škol všude se otevřeně
vyslovoval proti ruskému jazyku. Učitele důvěr-
ně povzbuzoval k odporu proti vládním inspek-
torům. Jediný z učitelů mu odporoval, ukazuje
na předpisy školního inspoktora. Za to od Re-
penaka obdržel důtku.
Višňakov
Repenak
Re
Praha
Rusko
Moskva
Odessa
Německo
Balta
21
article
Zprávy z Ruska
Vrahové hr. A. P. Ignatěva byl
souzeni v Tveři vojenským soudem moskevským,
jenž tam k tomu přeličení zajel. Obžalování
byli Sergěj lljinský, Alexandr Cjavlovskýa
Fedor Serebrennikov, mlodíci 18— 20letí, bj-
valí studenti pověstného soukromého Fiedlerova
gymnasia v Moskvč. Vlastním vrahom byl lljin-
ský, druzí dva byli účastníky vraždy. Iljinský o-
souzen na 11 let 8 měs. k trostanecké robote.
Cjavlovský k vyhostění, Serebrennikov sprošten
obžaloby.
Bývalý redaktor a vydavatel „Kraje“, Era-
zim Pilz, otevírá ve Varšavě vel-
kou zpravodajskou agenturu, je-
jímž hlavním účelem je zprostředkování politi-
ckých novostí mezi Polskem a Ruskem.
Před několika dni byl ve Varš av ě ubi
„anarchista-kommunista“ Šaja Zuckermann ali
Movša Spindler. Postavil se na odpor policii, jet
přišla vykonat prohlídku jeho bytu, a v boji s ní
padl. Varšavská „skupina anarehistů-kommuni-
stů“ vydala o něm tištěný nekrolog, ve kterém
vypisuje skutky, kterými se padlý „geroj“ pro-
slavil. Zejména: 1. loni brzy po bělostockém
pogromu zavraždil jednoho z hlavních organisá-
torů pogromu, Něžina; 2. hodil pumu po náčel-
níku detektivného oddélení Chodorovském, „po
tomto sveřepém pronásledovateli revolucioná-
řů“; 3. ranil policejního revírníka. Neboračenka,
když zatýkal anarchistu lechoka Gorodovojčika;
4. zavraždil policejního písaře Popelyšku: 5.
spolu s jiným anarchistou-kommunistou, Silbe-
rem, zavraždil v Grodně vojáka a žandarma;
6. zavraždil v Lipové ulici varšavské agenta
Ignatěv
Cjavlovský
Serebrennikov
Fiedlerův
Šaja Zuckermann
Movša Spindler
Chodorovský
Rusko
Varšava
Polsko
Grodno
lipový ulice
Erazima Pilz
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Inteligent.
Nejvyšší čas, aby tato novodobá záhada
naší české společnosti byla demonstrována jasně
a přesvědčivě, neboť je absolutně nemožno, aby
chom klidně dále chodili vedle její spirituální
jsouenosti a neměli pocit nejistoty a očekáván
Inteligent! — Dle všech známek jest to ja-
kýsi psychický stav, nesnadno určitelný a n-
prosto odlišný ode všech přesných kategorií ob
čanských stavů veřejných, neboť vždyc ky
jmenujeme jej sama o sobě, jakobychom n-
mohli míti zodpovědnost za následky, kdyby-
chem jej zařadili, anebo kdybychom ho vůbee
nejmenovali.
Dáváme mu sice jakési poslání: mohou se
ma př. spojiti s ním živnostníci, rolníci, neb
dělníci, ale zdá se, že je naprosto nemožno, ab
se sloučili s ním průmyslníci, velkostatkáři
kněží, anebo učitelé. Snad chemicky dala by s
objasníti tato neschopnost na jedné a nutnost
ma druhé straně, alespoň se zdá, že procesje
přirodní a ne společenský. Ovšem psychický zů-
slává vždycky, což však zdá se miti význam jen
podružný.
23
article
Inteligent objevil se u nás snad asi před
Hvaceti kty a nabyl brzy významu zvláštní, zá-
hadné odrůdy s jistými, neurčitými vztahy k
společnosti, s jistými neurčitými povinnostmi,
s jistými neurčitými právy a rozhodně s neurči-
tím povoláním a posláním.
Béhem let na místě, aby jeho jsouenost byl
jasnější a jasnější, stávala se záhadnější a zá-
hadnější, takže dnes jest spíše spirituální otáz-
kou než společenskou, a nevím, má-li kdo z ná
dosti odvahy přinutiti ho, aby se ztělesnil. Nen
přece možno, že by inteligení měl podmínky
skistenční jen universitní, anebo vysokého učení
technického a to jen po tu dobu, pokud přím
na něho působí? Jak se na př. liší od pojmu
architekta, advokáta, státních radů atd., kten
maji domy, usedlostí a jsou tedy měšťané a stat
káři zároveň? Jak je sloučen se stavem nej-
méně na školství závislým — se stavem uměleů
atd. i v tom případě, když není to stav přímýeh
proletářů
Nen
24
article
Úžasná záhada! — Nikdo by ani neuvěřil
že je definice tak těžká a mylná. — Máme stra-
nu, která po léta sice byla privilegovaným stre
diskem těchto společenských záhad, ale zdá se
že neměla jiného úmyslu, než propůjčovati jin
jakésí záruky jejich existence, ačkoliv při tom
zvyšovala rozhodně nejistotu veškerých vztahů
jejich k společenskému celku, jemuž se zdálo
že privilegium přístřeší nezaručuje ještě defini
tivní poznání.
A inteligent zůstal spirituálním problémen
přese všechny snahy zařiditi pro něho pohodlný.
zodpovědný a ochranný útulek, kde by nemusii
starati se o nic na světě, neboť měl mluvčí, prů-
vodní list, vysvědčení zdravotní, vysvědčen
schopnosti, práva a zvláště vysvědčení — účelu
Neboť přece i taková spirituální záhada m u s
mit účel, aby měla právo mezi námi žít. Nu.
a ten účel tedy byl jí propůjčen bez její vlastní
námahy a bez vlastních disposic. To bylo víee
než — humanní. — To bylo skutečně kre-
sťanské.
25
article
Avšak inteligent se vymkl. Nevíme dosud.
proč a jak. Byla-li to svévole, nebo disposice,
nebo úmysl, nebo — sebezáchrana. Ale vymkl
se. Dnes putuje si volně žírnými luhy naší vlasti
a nikdo neví, co s ním počít. Stal se ještě prů-
zračnější, ještě svobodnější a ještě neprozkou-
matelnější. Bůh ví, že nám bylo lépe, poku
měl účel strany, který mu zajišťoval všelidsk
poslání. Teď teprve nevime, na čem s ním jsme
Teď nevíme, kde vzniká a kde konči. Jsme úpln
bezradní.
Jedno je správné: ať se snaží živnostník
rolník a dělník, aby se s ním spojil k společn
práci. To je správné, neboť jest to aspoň jakás
možnost kvalifikovati jej. A pak dokáži opravdu
že mají snahu, že jsou obratní a prospěšní
I v zájmu jejich je tedy, aby vykonali to, co je
jim určeno. Ale jde jen o to — kde ho chytnou
Kde zadrží? Kde nad ním zvítězí? Vždyť ten
inteligent nemá nejmenší vůle dáti se rozpoznati
neřku li znásilniti? Vždyť nikdo vlastně n e l
kde vězi, v jakém přestrojení, v jaké skrývačeo
a je-li vůbec schopen, aby doplnil určitý stav
anebo určitou stranu.
bůh vědět
26
article
Nebylo by lépe bývalo říci: Ty, inteligent
spoj se se živnostníkem, rolníkem, anebo děl
níkem? Snad by si dal říci, má-li praktic
smysl a je-li dobrosrdečnýl
Nikdy dosud nevyjednávala společnost st
kovým problémem! Nikdy neměla větších p
tíží. Strany dělnické mají svůj proletariát, kter
má asi — nevím to jistě — podobné poslání
jako inteligence středních stavů — ale co
to platno, proletář má přece jen jakous
vnější strukturu. Lze ho za příznivých okolnost
i na dálku poznati, určiti a použiti. Ale inteli-
gent nemá vnějších dokladů. Nemá. O
vůbec je problémem nitra a ne vnějšku!
Je to věc velice žehavá. Zdá se nám pořád,
že je čímsi s námi sloučena, že závisíme v ši
chni bez výjimky od jejího rozluštání
a že může nastati chvíle, kdy budeme všichni
demaskováni. V čem? A kdy? A jak — nevíme.
— Ještě štěstí pro ty, kdož se zdají býti tak
úplně mimo podezření. Ti vyvolení vůbec a ne-
dotknutelní: jako průmyslníci, velkostatkáři,
kněží a učitelé, a také ti, kdož jsou vysíláni,
aby se s tím přízrakem sloučili: živnostníci, rol-
níci, dělníci! Mají alespoň nějakou záruku, ze-
nezneklidňují společnost — ale ti ostatní, na př
kominíci, agenti, profesoři, kostelníci, inženýři.
obchodníci, lékaři, diurnisté, úřadníci atd. atd.
— o nás ženách nemluvím — my jsme vůbe
mimo poslání a mimo život společenský i pol-
tický — a ti ostatní nešťastníci mohou skutečn
se ocitnouti v podezření, že jen tak beze všeho
bez závazku a bez zodpovědnosti, propajčujís
záhadnému stavu individuí, který slučujeme dne
pod jménem inteligent.
27
article
Dělnictvo má výtečnou disciplinu vůči své
mu útvarovému přízraku: proletariátu. V příhod
nou dobu jej skutečně demonstruje. Radikálně
a bez soucitu: Proletariáte, venl
A ulice se naplní. Nikomu nenapadne zkou
mati drobnohledem, anebo jakoukoliv úřadn
knížkou. Stačí. Proletariát je venku. Vidíme ho
Máme o něm pojem. Nastává kontakt mezi nám
a jím. Někdy se stane, že pocítíme jakousi při
tažlivost, ale to je jistě vinou jen chvilkové —
nálady-
Nebylo by možno, aby naše vůdčí kruhy
demonstrovali jednou inteligenta? Nebylo by t
svrchovaně zajímavé, poučné a osvobozujícíl
Inteligenti ven!
Ať jednou je přece vidíme, ať máme jistotu
jejich sebevědomí, ať citíme jejich sílu, roz-
mach i — poslání. Teď, když volně se pohybují
po žírných nivách naší staré vlasti, nebude jim
alespoň nemožno — bez závady a také bez
oběti — se představit. Tak sebevědomý jistě je,
aby věděl, že mu nemůže uškoditi poznání —
Ven a pak konečně uvidíme, s kým vlastně
má společně pracovat ten neinteligentní živnost
ník, rolník, dělník atd. Neboť nemůžeme abso-
lutně na nich žádati, aby se slučovali s přízraky
Bož. Viková- Kunčtická.
Bož
Viková
Kunčtická
28
article
Hudba.
Hudba.
Soirée u hraběte Lüitzowa.
(Pův. dopis »Nár. Listůe
Všichni Čechové, kteří přicházejí do Lon-
dýna, vědí, s jakou roztomilostí přijímá hraběnka
Lützowová ve svém domě talentované krajany —
politiky, umělce, hudebníky, literáty a publicisty
— přicházející z Čech, aby lépe poznali národ
anglický. Hrabě a hraběnka Lützowovi pořádají
v sezoné hudební soirées, proslulé ve vyšší
společnosti anglické, jež vyznačují se tou zvlášt-
ností a originalitou, že se provozuje skoro vý-
hradně česká hudba a výkonní umělci jsou vždy
Čechové.
Podobně v ponděli dne 29. dubna měl
jsme potěšení slyšeti vynikajícího umělce na
harfu Zelenku Leranda, jenž božsky za-
hrál Kovařovicovu »Fantasii«, Nešverovu »Bal-
ladu« a svou vlastní skladbu »Impromptu «, začež
sklidil bouřlivou a zaslouženou pochvalu. Zna-
menitá houslistka Edith A'vardova, žačka Ševčí-
kova, přednesla s citem krásné a nyní v Anglii
tak obliboné Dvořákovy »Humoresky«, Gönsovo
»Scherzo« a společně se Zelenkou Lerandem
Saint-Sačnsovu »Labuť« a Carrodusovu »Re-
verii«.
Mezi skvělou společností, jež naplnila sa-
lony hraběte a hraběnky Lützowových, nalézalí
se turecký vyslanec Musurus paša a chotí, řecký
ministr Metaxas, srbský ministr Miličevič, lord
Reay, president královské akademie a zástupce
Anglie na haagské konferenci, Theodosia lady
Cottenhamová, lady Marie Pepysová, hraběnka
Cromartie, paní Cokovová, vikomtessa de Rhoe-
den, plukovník Barrington Foote s dcerou, sit
Howard, lady Vincentová, sir Walter Palmer,
Gabriel šl. Veselický a j.
Skvělým tímto večerem byla velmi šťastně
zabájena nová »seasone
J. Coudurier.
Lüitzowa
Čecho
Lützowová
Hrabě
Lützow
Zelenka Lerando
Kovařovicův
Nešverův
A vardův
Dvořákův
Carrodusův
Lützowův
Metaxas
Miličevič
Reay
Theodosius
Cottenhamová
Pepysová
Cromartie
Cokovová
Rhoe
Vincentová
Palmer
Gabriel
J Coudurier
Lon
Čechy
Anglie
Balalada
Re
královský akademie
Barrington Foote
SaintSačnsův