1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 78. ze dne 19. března 190l.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Únos ženicha. Z Athén se oznamuje: Ja-
kýsi doktor práv, hezký a zámožný mladík, zasnoubil
se proti vůli svého otce, jehož byl jediným synem,
s dívkou, jež nebyla ani bohatá ani krásná a činil
již přípravy ke sňatku. Starý otec, nanejvýš rozezlen,
umínil si, že úmysl synův překazí. Již bylo ve chrámě
všecko připraveno k oddavkám, nevěsta se svědky
stála již u oltáře, ale pop marně dosud čekal na že-
nicha. Co se stalo? Na cestě do chrámu byl povoz
ženichův pojednou obklopen tlupou ozbrojených a za-
kuklených postav. Pokynuli ženichovi němě, ale způ-
sobem, jenž nedopouštěl odmluvy, aby vystoupil a
doprovodili jej pak do osamělého domu, kdež, hrozíce
mu pistolemi a dýkami, vynutili na něm přísahu, že
se vzdá svého úmyslu na sňatek. Na to následovalo
»demaskování« a před bývalým ženichem objevili se
nejdůvěrnější přátelé jeho otce. Prohlásili, že jednali
z návodu jeho otce. Na konec se všichni smířilia
odebrali se do otcovského domu bývalého ženicha,
kdež se synovi, jenž se byl tak podivným způsobem
podrobil vůli otcově, dostalo láskyplného příjetí.
Atény
4
article
= Loupežná vražda v Bukurešti. Sensační
vražda, spáchaná onehdy ráno způsobila neobyčejné
rozčilení mezi obyvatelstvem hlavního města rumun-
ského. Vrah jest 19letý gymnasista Alexandr Candi-
ano, jediný syn všeobecně váženého generála Candi-
ana-Popescu dlouholetého prvního křídelního po-
bočníka krále rumunského, nyní velitele divisev
Dobrudži. Obětí mladistvého vraha jest 48letá, zá-
možná vdova Julie Jarcova, blízká příbuzná generála
Jarca, jež následkem svých choutek, hráti si ještě
pokročilém věku na záletnou dámu a pro svoje četná
dobrodružství s mladíky, jež sebrala na ulicích, úplně
se rozešla se svou rodinou. Večer dne 11. t. m. dala
se paní Jarcova doprovázeti Alexandrem Candianem,
jehož již od dřívějška znala a jeho 16letým přítelem
Štěpánem Vladianem, synem bývalého pokladníka
policejní prefektury bukureštské, do svého domua
Vladiano podle úmluvy s přítelem měl čekat před
vraty. Nějakou chvíli potom probuzena byla
služka paní Jarcovy, jejíž ložnice nalezá se
nad salonem její velitelky, šramotem padajícího tě-
lesa. Obávajíc se, že se paní Jarcové stala nějaká
nehoda, spěchala do salonu, kdež k nemalému své-
mu zděšení nalezla svoji velitelku, oděnou toliko
lehkým nočním rouchem, mrtvou v kaluži krve.
Alexandr Candi
Popesco
Jarcův
Jarca
Candian
Vladian
Bukurešť
Jarcová
5
article
Mladistvý vrah byl bodl nešťastnici, zatím co seděla
u piana, kapesním nožíkem od zadu tak prudce do
levého boku, že želízko při druhé ráně se zlomiloa
smrtelně raněná žena, nehlesnuvši, klesla na pod-
lahu. Na pokřik služky a její volání o pomoc poku-
sil se Candiano uprchnouti oknem zadního pokoje
ve zvýšeném přízemku, byl však přikvapivším sou
sedem zadržen a odevzdán policejním strážníkům,
kteří také zatkli Vladiana, jehož chování bylo velmi
podezřelé. Z výslechu obou mladíků vyšlo na jevo,
že oba mladí zločinci byli odhodláni opatřitisi
peníze pro svoje prostopášnosti zavražděním něko-
lika osamělých dam. Jakožto první oběť vyhlédli si
paní Bilciurescovu, o níž zvěděli, že má doma
sumu 2000 lei. Poněvadž pak paní Bilciurescova
v pondělí večer, kdy měla být zavražděna a olou-
pena, měla návštěvu, procházeli se zatím oba mla-
diství zločinci na Calea Victoriei, kdež se setkali
s Jarcovou, jež se dala od nich doprovázeti domů.
Bilciurescův
Cale Victoriei
Jarcová
6
article
= Podivný záletník. Šprýmovný výjev ode-
hrál se onehdy odpoledne v Paříži na střeše omni-
busu. Tlustý pán, mladá elegantní dáma a starší, hu-
bený pán, na němž bylo vidět, že jest bývalý dů-
stojník, seděli vedle sebe. Starý pán neustále upíral
na dámu zamilované pohledy, ale beze všeho úspěchu.
Pojednou vyskočila dáma a zvolala: »Vy neotesaný
člověče! Dívejte se na mne, jak chcete, ale neští-
pejte mne« a řkouc to, vyťala mu políček. — »Ale,
vždyť jsem vás neštípal,« protestoval starý pán. —
Do hádky, jež z toho povstala, vmísil se též manžel
dámy, takže z toho povstala zcela pořádná rvačka.
Konduktorovi podařilo se jen s velkým namaháním
odtrhnouti od sebe zápasníky a trojlístek chtěl se
odebrati na policii, když pojednou za nimi se ozval
výkřik; »Můj humr! chce mi utéci.« A vskutku,
z koše jakés pečlivé hospodyně vyčnívala obrovská
klepeta mořského raka. Nyní se vše vysvětlilo. Humr
byl jediným vinníkem. Dopustil se neslušného skutku,
z něhož byl viněn starý pán. Scéna byla tak nesko-
nale komická, že ve hlučný smích, jenž vypukl mezi
pasažery, vpadli též všichni tři účastníci tohoto po-
divného dobrodružství.
Konduktor
Paříž
7
article
= Herecký šprým. Anglický herec Bole vy-
pravuje ve svých pamětech o svém kollegovi, komiku
Sothernovi, následující historku: Sothern vešel jed-
noho dne do železnického obchodu a žádal Macau-
layovu »Historii Anglie«. — »Zde jest železnický
obchod, nikoliv knihkupectví,« namítal prodavač. —
»Nu, mně je jedno, ať je vázaná v teletině čiv
juchtě,« odpověděl Sothern, stavě se nahluchlým. —
»To není knihkupectví,« křičel prodavač nanovo. —
»Výborně!« pravil Sothern zcela klidně. »Zabalte ji
pěkně a pošlete mi ji laskavě do mého hotelu. Je
to určeno jako dar.« — »Ale vždyť ji přece ne-
máme,« křičel prodavač, seč měl síly. — »Jenji
pěkně zaobalte, jakoby to byla vaše vlastní matka,«
napomínal komik. — »Ale vždyť nemáme žádné
knihy,« řval prodavač. — »Dobrá, tak tedy si na ni
počkám,« odpověděl Sothern klidně a uvelebil se na
židli. — Prodavač, nevěda si rady, běžel k majiteli
obchodu, oznamuje mu, že tu je nějaký blázen. Ma-
jitel odebral se do krámu a tázal se: »Co si pře-
jete, pane?« — »Rád bych koupil pilník, zcela oby-
čejný, pět palců dlouhý pilník,« odpověděl komik. —
»Zde, pane,« na to obchodník a nebohý prodavač
hleděl na vše to v němém vyjevení, nevěda, ne-
zbláznil-li se sám.
Bol
Sothern
Macao
Anglie
Ma
8
article
= Italská láska. Z Říma se oznamuje: Před
několika nedělmi rozešel se poručík Gouffré se svou
nevěstou a žádal, aby mu vrátila jeho dary. Krásná
Bianka vrátila mu všechno mimo prsten a divadelní
kukátko, od nichž se nechtěla odloučit. Po několika
dnech potkali se náhodou oba bývalí snoubenci na
ulici. Strhla se hádka, při níž Gouffré střelil čtyři-
krát z revolveru na Bianku a její matku, při čemž
zranil Bianku na paži a na tváři. Pak obrátil zbraň
proti sobě, ale zranil se jen lehce. Následkem této
krvavé srážky mezi bývalými snoubenci, když se byli
zotavili ze svých ran, bylo setkání před soudem.
Otec dívčin byl podal na Gouffréa trestní udání pro po-
kus vraždy. Když však nešťastný ženich jevil upřímnou
lítost, sliboval, že Bianku pojme za manželku a že
ji učiní šťastnou, dal se milý tchán obměkčit a sám
žádal soudce, aby propustil nebožáka z obžaloby.
Soudce také se nerozpakoval vyhověti jebo žádosti,
ačkoli státní zástupce žádal příkladné potrestání.
Gouffrý
Bianka
Řím
Bianco
9
article
Bianka a její ženich ovšem ihned započali přípravy
ke sňatku. Lze doufat, že milenci opět smíření v na-
stávající manželské válce odvyknou si aspoú střílet.
= Vysílený vodopád Niagarský. Svého
času vyslovovány v Londýně často obavy, že Temže
následkem značné spotřeby vody úplně vyschnea
nyní vyslovují se podobné obavy v Americe ve pří-
čině vodopádu Niagarského. Obavy ty vzbuzuje ne-
jen využitkování vodní síly peřejí k vyvozování
elektřiny, nýbrž také záměry ke stavbě různých prů-
plavů a jak se zdá, Američané právem se obávají o
svůj největší přírodní zázrak. Utvořil se již výbor
k zachování peřejí Niagarských, jenž onehdy podal
zprávu, v níž na konec vyzývá vládu, aby zakročila
proti dalšímu odnímání vody proslaveným peřejím.
Američan
Bianco
Londýn
Temže
Amerika
10
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 12. března: Teplá Anděla, dcera děl-
níka, 10 měs., 395-VII. Bošínová Magdalena, sou-
kromnice, 77 roků, 148-VII. Kühnel Josef, sluha,
85 roků, 1117.II. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Petřinová Marie, manželka dělníka, 51 rok.
Rysová Marie, manželka obuvníka, 30 roků. Pokorná
Marie, dělnice, 38 roků. Malinka Jan, bývalý škol-
ník, 63 roky. Kalinova Antonie, služka, 45 roků.
Weisenstein Šalomoun, bývalý kupec, 74 roky.
Němcová Josefa, posluhovačka, 48 roků. — V jo-
sefovské nemocnici: Novotná Jana, vdova
po kočím, 70 r. — U milosrdných bratří.
Černý František, nádenník, 43 roky. — U milo
srdných sester: Pacák Bedřich, pekařský po-
mocník, 28 roků. Vyhnal František, obuvnický po-
mocník, 18 roků. Penz František, bývalý krejčí, 87r.
Josef
Rysová
Marie
Malinek
Jan
Kalinův
Weisenstein Šalomoun
Němcová
František
Vyhnal
Praha
Bošínová Magdalena
Petřinová Marie
Antonia
Novotná Jan
Pacák Bedřich
11
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V úterý 19. března.
165. hra v předpl.
1. čtvrtka.
Alessandro Stradella.
Opera o 3 dějstvích. Složil Bedřich Flotow. Text
napsal W. Friedrich. Přeložil V. J. Novotný. Režisér
Adolf Krössing. Dirigent Moric Anger.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec před 1/210. hod.
Odpol. o 3. hod.
Král
Stradella
Flotow
V J Novotná
Krössing
Anger
Praha
národní divadlo
12
article
Ve středu 20. března.
13
article
Přítěž.
Večer v předplacení.
14
title
Dafnis a Chloe. — Terpsichora.
Dafnis
Chloé
Terpsichora
15
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
V úterý 19. března.
39. hra v předplacení.
Novomanželé.
Veselohra o dvou jedn. od B. Björnsona. Přeložila
E. Pešková.
Pak: Horacova přísaha.
Veselohra o 1 jedn. od H. Murgeva.
Denní prodej lístků u knihkupců p. Urbánka a Kapra
a Kotka na Smíchově.
6902
B Björnson
E Pešková
Horacův
H Murgev
Urbánek
Kapr
Kotek
Smíchov
Švandův divadlo
16
article
Odpověděl jsem rozhorleně, že jsem neslyšel žádné
intimní rozmluvy Bulkenfressovy s matkou mého přítele
a že jest Bulkenfress hlupák.
Kereti se zamračil.
— Kde jste se tam vzal v tu dobu, když roz-
mlouval s touto dámou?
— Velice jednoduše, začal jsem.
Ale ukázalo se, že nebylo tak jednoduché věc objas-
niti. Vždyť ve skutečnosti jsem se tam octl proto, že
jsem šel za Ljubov Petrovnou, jen abych stoupal nohou
do jejích šlépějí; je pravda, že jsem neslyšel ničeho,
ale sám sobě jsem říci nemohl, že jsem se vyhýbal tomu,
abych nezaslechl intimní rozmluvu muzikantovu s krásnou
dámou, spíše naopak, usiloval jsem přec o to.
— Neslyšel jsem ničeho, přísahám vám to, opako-
val jsem, vyhýbaje se takovým způsobem odpověděti
přímo na takovou těžkou otázku.
Pozoroval výraz mého obličeje, chtěje patrně uhod-
nouti to, co, jak se domníval, každým způsobem jsem
chtěl před ním skrýti. Přestal mne však mučiti otázkami.
— Vaše slovo mně stači, já se vás už ptáti ne-
budu, řekl důvěřivě. Doufám, pravil dále, že nebudete
žádati nijakého vysvětlení od muzikanta a také nedáte
na sobě znáti, že jste slyšel ode mne něco o celém tom
tlachání.
—Nemluvím s ním nikdy, vysvětloval jsem; to
— Velmi dobře, velmi dobře ... Vím, že má směšné
pojmy. Usmál se a pak se zamyslil. Obávám se velice,
řekl vážně, aby to zvíře nestrčilo svůj nos do nějakého
vosího hnízda, ze kterého se zdrávo nedostane ven...
Ljubov
17
article
jsem dosud byl. Ale ona mne vůbec nezpozorovala. Šla
pomalu, držíc nízko nad hlavou malý slunečníček, od
kterého jí padal stín po tváři až na samou bradu. Její
oči byly sklopeny a v její pomalé chůzi jevila se hlu-
boká, skoro chorobná únava. Díval jsem se zaníceně za
ní a pravil jsem sám k sobě: Vím, proč jsi tak bledaa
zarmoucena, na koho nyní myslíš... Ale on zde není,
tys tomu sama nechtěla ... Nepřivine tě k svým ňadrům,
nebude celovati ty tmavomodré oči a bílá plná ramena,
prosvítající tak čarovně tvým průhledným živůtkem. O jest
ještě jiný, který by za jediný tvůj něžný pohled obětoval
celý mladý svůj život...
Přešla, netušíc, jak šíleně jsem do ní zamilován
v tomto okamžiku. Vzdechl jsem z hluboka a šel za ní,
snaže se, aby moje noha stoupla do sotva znatelných
šlépějí, které úzké její podešve zanechávaly na písčité
cestičce; jest to také velmi příjemné, když moje noha
stoupá v ona místečka, po kterých kráčela malinká její
nožka, pravil jsem si.
Vystupovala již na terasu.
Tam na lavíce, s novinami v ruce, seděl samoten
Bulkenfress a zdálo se, že na ni čeká: šoupaje nohama
a klaně se hluboce spěchal k ní, sotva že ji zahledl.
Jaksi udiveně se zastavila, obracejíc hlavu k muzikantovi.
On zatřepal rychle rukama a promluvil. Vzdálenost mně
nedovolovala slyšeti jediného slova, ale mohl jsem viděti,
jak Bulkenfress, stoje před krásnou ženou, vinul se jako
užovka, jak krčil ramenoma a díval se na ni přes brejle,
které mu padly s očí, pokoušeje se k něčemu ji přinutiti,
a pak jakoby bylo konečně něco, co jsem nemohl roze-
znati, přešlo z jeho ruky do její. Šel jsem rychleji, na-
dešel jsem si a byl jsem skoro u nich. Ale Ljubov Pe-
zapomenutá otáska.
Ljubov
Bulkenfress