ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 16cbb9f0-71e2-11dc-aff7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 39 celkem · entity: person 188, place 59, work 13, org 10
1 masthead
17 září 1904
2 masthead
Příloha „Národních Listu
3 masthead
k čislu 258.
4 masthead
Strana9.
5 article
Česká kulturní slavnost v Příboře. Jako před několika dny z Litovle, tak do- cházi nas dnes z Přibora potěšitelná zprávao národní práci. Dne 18. t. m. shromáždi se bodrý lid moravský z celého okolí příborského i dál- ných krajů k otevření nové budovy české zem- ské reálky v Přiboře. Již v předvečer bude město osvětleno a zvláště okolí nové reálky, skvostn to budovy, vkusně vyzdobeno v barvách zem- ských a národních, aby jednotnost samostatné koruny svato-václavské dokumenfována byla. Pan poslanec dr. Ed. Parma z Frenštátu pro- mluví slavnostní řeč. Příbor čítá dnes 6000 obyvatelů, soudní okres pak 21.000 duší, jest střediskem východ- ního území Moravy, jež, od soudních okresů Bystřice pod Hostýnem a Hranic počínaje, čítá 219.000 českých a 66.000 německých a židov- ských obyvatelů. O těchto 66.000 Němců po- staráno jest několika německými reálkami, pro 219.000 Čechů nebylo dosud žádné če- ské reálky, aby „država“ německá nebyla zten- čena — a přece jest v rozkošné krajině polo- žený Příbor ze všech ve východní části Mo- ravy se nacházejících měst pro učiliště reálné nejpříhodnější, jsa takřka ve středu tohoto území a maje výhodné spojení železniční se všemi městy okolními. Avšak Příbor jest če- ský — a tu ovšem věc byla těžkou! Tu ne- pomohl zdravý vzduch a příznivé podnebi. krásný kraj, blizkost hor a lesů, ba ani výtečný vodovod. Nárok musil se teprve prokázati pracně. A přece byl jasným pro každého, kdo viděti ehtěl.
doktor Ed Němec Čecho Příbor Litovel Parma Frenštát Morava Bystřice pod Hostýn Hranice duše položený Příbor
6 article
Již r. 1694 založil olomoucký biskup Karei Hrabě Liechtenstein v Příboře šestitřídní piarist- ské gymnasium, kteréž trvalo do r. 1829, kdy pro nedostatek prostředků dolačních bylo zru- šeno. Již r. 1858 bylo však znovu zřízeno a r. 1870 v nižší reálné gymnasium změněno. Když r. 1871 řád piaristský ústav ten pre ne- dostatek sil učebných zrušil, převzalo město Při. bor ústav obětavě do správy obecní i bylo pak zemským sněmem moravským dne 10. října 1871 usneseno, že se má ústav proměnitiv zemské vyšší reálné gymnasium s vyučovací řečí českou. Nutnost ústavu tohoto českého byla tedy již tenkráte uznávána, usnesení sněmovnt ale zůstalo pouze na papíře a ústav starý ve správě obecní. V r. 1874 převzat byl na základě cís. rozhodnuti ze dne 8. září 1874 do státní správy, ale přeměněn v německý, čímž ovšem i pochován předem, neboť pro nedosta- tečnou návštěvu byl německý ústav ten mini- sterstvem kultu a vyučování dne 30. dubna 1886 uzavřen. Dnes není již pochyby o tom, že by ke zrušení tomu nebylo došlo, kdyby byl ministerstvo ustoupilo od svého justamentu: německé vyučovací řeči pro českě stu- denty. Příbor má od té doby svůj školní fond o 128.000 K a neustal o zřízení české reálky usilovati. Jak houževnatě se to dálo, patrno z následujícího přehledu: Po zrušení právě uve- deného německého ústavu usneslo se městské zastupitelstvo, že otevře komunálnt
Liechtenstein Příbor
7 article
symnasium, ovšem české. Oznámilo úmysl ten v čas všem kompetentním instancím záko- sitou formou, poskytlo všemožnou garancii, ustanovilo na základě řádně vypsaných kon- Fursů ředitele a professory, provedlo zápis žactva, v hojném počtu se přihlásivšího a hned po „Veni Sanete“ dostalo se mu telegrafického rozkazu ministerského autokrata Gautsche, aby české gymnasium, zákonitě zřízeně, ihned bylo zavřeno, ředitel, professoři a žáci ihned propuštěni, event, že stane se tak za assistence četnické státem! Takových nezákonitostí a bez- ohledností dopouštěla se rakouská vláda Gaut- sehova, jen proto, aby „Besitzstand“ Němcův Příboře neutrpěl. Tím rádostněji může národ náš dnes pohlí- žeti na novou českou zemskou reálku příbor- skou, která, honosíc se zdatným sborem pro- fessorským, pod osvědčeným vedením s ostat- ními školami, zejmena pak s českým ústavem učitelským, odchová vlasti naší zajisté zdárn syny a neohrožené bojovníky za nezadatelná práva samostatné koruny svato-václavské. Městu Příboru a jeho městské radě, která vědoma jsouc si svých národních povinností, se zadostučiněním pohližeti může dnes na zdar svorné činnosti, přejeme z té duše, aby naděje chované plnou měrou se uplatnily ke cti města, jeho obyvatelstva i jeho representace. Národ český zúčastní se zajisté hojně kul turní slavnosti příborské.
Gautsch Příbor Vit Sanout Němcův Příbor
8 article Z literatury.
Z literatury. Literární svazečky. 2 — Stoupající tendence popularisační ve vědě i v umění, znatelná v cizině právě tak a snad i silněji a úspěšněji než u nás, je pří- znakem doby, která chce těžiti ze zásob ducha, a která pravidelně se vraeí po dobách velkého a těžkého tvoření. Tentokráte zjevila se snad předčasně trochu, jistě rychlejším tempem, než jakým se střídaly minulé periody lidského ducha — a také horečněji a úsilněji zpracovává, upra- vuje vše, co jen trochu snese tu obecně při- stupnou, všeobecnou a tím hrubší formu, jež je nutna, aby popularisovaný poznatek, uměle- cký produkt se uchytil a našel porozumění v ši- rokých vrstvách.
9 article
Ale popularisace nejde jen tímto sestupným směrem, jenž z uměleckých a vědeckých děl robí umělecké a vědecké výrobky a ještě niž. příručky, otisky, a ještě níž — brak pseudo- umělecký a pseudovědecký, kořisť překupníků a padělaný surrogát pro publikum. Popularisace vzbuzuje naopak značné pokusy, užít té příle- žitosti, že v širších vrstvách probouzí se smysl pro vědu a umění a tím i vskutku uměleckéa vědecké dílo nabývá naděje na rychlý odbyt ve velkých massách, k odvážným, ale slibným pu- blikacím laciným, ale nákladným, jež jen se zřetelem na velký odbyt riskují uměleckou úpravu, spolupracovnictví vybraných sil. Jimi má informace o otázkách umění a vědy vnikati do širších vrstev v dokonalé formě. Nutné podmínky existenční takových publi- kací, láce, vlibná úprava, časová zajímavá the- mata, diktují dosti přísně i výběr i směr i styl těchto knížek, a úkol redaktorů věru nen snadný. Německým literátům náleží zásluha, že vzbudili — se systematičnosti a důkladnost právě německou— řady takových uměleckých, praktických svazečků, jimiž intelligent, dnes již tak často jednostranně vychovávaný, nabývá la- cino a snadno dobré informace a správný pojem o velkých dílech a celých uměleckých periodáel
10 article
literatury, výtvarnictví, hudby, divadla, básni- ctví. Všech těch pět serií, ať je vydavatelem Muther, Brandes, neb jiné známé literární jméno, přinášejí životopisy slavných umělců. studie o význačných útvarech neb periodáeh uměleckých a to vše v úpravě, která sama sebou budí zálibu v umělecké úpravě, s illustracemi kresbami, které lépe než všechny výtky pouč čtenáře, jaký brak reprodukční často mu bývá vnucován. Literární sbírka, pod prostým titulem „Li teratura“ je, tuším, nejmladší z těchto serií. majíc předchůdkyni, věnovanou jen básnictvi. Těch několik svazečků, jež dosud vyšly, uka- zují k velké pestrosti obsahu Monografie e Gor- kém, obsahující množství vskutku interessant- ních fotografických reprodukcí básníkovýeh podobizen, jeho skutečných modelů, scénick úpravy jeho dramat. Mauthnerova studie o Ari- stotelovi „nehistorický essay“, umělecký i lite- rární a zas serie Hofmannsthalových „hovorů o literárních předmětech“, po ní biografie Novali- sova, časová v době nového romantismu, studie o literatuře „galantní periody“, rozbíhá se hodně celý ten program, ale najde asi tím spíš hojně čtenářů v nejrůznějších vrstvách.
Muther Brandes Mauthnerův Ari Hofmannsthalův Novat e Gor
11 article
Nejde mi tak o to, upozorňovati naše čte- náře na tyto svazečky, jež konají pro umění literaturu dobré služby, jako spíš naše nakla- datele na vděčné pole působnosti, jež je u nás dosud ladem. Dojde jistě časem k imitaci, ale bývá škoda, že taková imitace přichází pozdě. je vskutku jen pouhou kopií a ocitá se z pra- vidla v rukou nejnepovolanějších. A právě tu nemá dojíti ku pouhému imitování, kdřistění z cizí myšlenky. Není nesprávno, užíti nové knižné formy, nové zevní úpravy, nového druhu literárního essaye, zvlášť když je ho i doma po- třebí, ale třeba tu sám tvořiti dle domácích po- třeb a v dané formě vytvořiti nové dílo. Měli bychom vskutku potřebí svazečků takových, vy- plněných naši, slovanskou literaturou a řadou dobrých monografii z literatury svělové — není pochyby, že by i finančně publikace taková našim nakladatelům svědčila, jako tak mnohé nynější podniky, při nichž hmotný úspěch je získáván za cenu uměleckého i jiného úpadku firmy.
12 article
České spisy-
13 article
* Přehled dějin literatury české s důležitými ukázkami. Pro obchodní akademie a ústavy příbuzně upravil Fr. Mejsnar, professor obchodní akademi v Hradci Králové. V Hradci Králové, 1904. (Doba stará.) Stran 55, 8. * Stručné dějiny literatury české. Jako pomocnou knihu školám středním a ústavům učitelským sepsali dr. Jaroslav Vlček a dr. Emil Smetánka Díl první: Doba stará. (Schválená ministerstvem vy- učování, vydaná školním knihoskladem.) V Praze 1905 (!). Str. 56 (z nich 1—4 titulní, 55—56 obsah za 40 hal. Knížka Mejsnarova je vedle přehledu zá- roveň staročeskou čitánkou; chce býti pouze zatímní příručkou a s toho stanoviska jí celkem podstatného nic vytýkati nelze. Účelu, jaký si obrala, vyhovuje úplně; autor píše bez pretensí a kniha jeho jest kus dobré práce. Docela jinak musíme ovšem hleděti na knihu školního knihoskladu, již patrně ministerstve vyučování určuje všem českým školám středním. Vy- braní dva universitní učitelé českého jazyka i litera- tury, oba ze školy Gebauerovy, autority ve svén oboru, vybraná látka i určená forma — a ve Hřech patrně svazcích dostaneme úřadně upravené poučení o české literatuře. Jest to patrně další krok na dráze nastoupené vydáním úřadních pravidel českého pravo- pisu a tvarosloví, v knížce té bude uloženo minimálné kvantum znalostí literárních v předepsané formě kniha bude míti dalekosáhlý vliv na celé generace. jež na našich středních školách budou vyrůstati. Bude poučovati o všem a vázati i učitele — nejenom auto- ritou úřadní, nýbrž i váhou jmen svých autorů. Ne- bude tedy od místa podrobnější o ni úvaha.
Mejsnar Vlček doktor Smetánka Mejsnarův Gebauerův Francie Hradec Králové Praha
14 article
Nesmíme tu ovšem hleděti k určitým věcem. o nichž bychom jindy pomlčeti nemohli — a o nichž úvaha náleži jinam. O duchu knihy, výběru památek. uspořádám látky, úpravě slohové atd. nemůžeme tu souditi proto, poněvadž to všechno neurčovali autoři nýbrž „potřeby a požadavky školní““. Můžeme při- hlížeti prostě k jedné věci: zdali to, co kniha po- dává, je vskutku správné, vyjadřuje-li opravdu stručně a přesně dnešní stav našich znalostí o staré české literatuře. Vlastně toto měřítko je při našich autorech již příliš mírně: učitelé universitní zajistě mají nejenom znáti, co jiní vyzkoumali, nýbrž vlast- ním zkoumáním obor vědy šířiti dále. Spokojme se však zatím málem V poslední době dvojí bádání podstatně změnilo starší názory o určitých památkách. Jsou to důležité vývody Pekařovy o nejstarších našich legendácha výborná studie Nejedlého o písni staročeské. Naše kniha by zajisté aspoň podstatné výsledky obojích těchto prací měla uvésti. Zalím však z práce Pekařovy nezná nic více, nežli že „Strachkvas (— jméno, které Pekař právě prohlásil za výmysl Kosmův —), klášter- ním jménem Kristian“ sepsal „na sklonku X. stol.“ „Pašiji sv. Ludmily a sv. Václava“ — a ostatn všechny legendy — od Václavské až do Prokopské — probírá tak, jako by vůbec knihy Pekařovy nebylo. Z prace Nejedlého nezná načisto nic. Je žalostné podívání, možno-li dnes ještě jaksi vědecky autori- tativně předkládati bájku o rorátních pobožnostech za Arnošta (str. 36) nebo vykládati, že „Záviše“ byl „student jinak neznámý“ (str. 37) atd. Napsali o prv- ním českém hudebníku, professoru universitním, skla- dateli cirkevním, jenž měl podstatný vliv na zpěv husitský!
Nejedlý Strachkvas Pekař Kosmův Kristian svatý . Ludmila svatý . Václav Arnošt Záviš Pekařov
15 article
Nezná-li kniha prací nových, o nichž se dnes všude slyší a čte, není arci s podívením už, že ne- zná ani starších. Základní nálezy Havlíkovy o Legen- dách, Alexandreidě, rukopise Hradeckém... jsou na- prosto ignorovány. Není možno zde všechno vytýkati leč na př. dle obsahu Legendy Apoštolské (str. 15 až 16): jeden zlomek vypravuje „podivínské nápady Ne ronovy a končí se začátkem legendy o sv. Jakubu“ druhý pak prý se končí legendou o svatém Petru. Zatím však první zlomek neobsahuje „podivin ských nápadů Neronových“, nýbrž obsahuje dokončení legendy o sv. Petru ve zlomku druhém — patří tedy až za něj. Obsah tu podán tak docela spleten a nesprávně. Totéž platí o středověké latinské literatuře domácí i naší. Vysvítá tu neznalost jak prací samých tak i prací o nich. Totéž o literatuře církevně- slovanské. Postačí snad upozorniti jen na některé omyly ukázkou. Není správné (str. 10) říci o Alexandreidě, že se v dochovaných částech drží věrně Gualthera, když hned následující úvod je čerpán z — Brůna ze Schönbecku; že by se Asie honosila nejslavnější řekou, zakládá se na známém omylu opisovačském: nesprávně píší autoři Lybie (str. 11) m. Libye, Ma- cedoňané (str. 12—13) m. Macedonové (tvar je tak pěkné jako Češané nebo Uhřané). Že „legenda o P.
Havlíkův Legen svatý . Jakub svatý Petr Neronův svatý . Petr Macedonová Asie Libye Macedoňaný
16 article
Marii není „legenda, ale „život (str. 16) je dnes známo již obecně; taktéž obecně je již známo, ž žádná z legend Kateřinských (str. 17) nebyla složena před pol. XIV. stol. — a rovněž jinam třeba za řaditi legendu o rytířích (str. 18). Při Dalimilovi (str. 24) zapomenuto na úvod. Že by český překla žaltáře sahal do doby před stoletím XIII. (str. 25). jest bajka; že by Maxencius byl vládl v Řecku (str. 32), zakládá se na chybném čtení; psáti, že píseř o Štemberkovi pochází z konce XIV. stol., jest ar- chaismus (36): že pan Smil nepadl r. 1403, nýbrž 1402, je také již obecně známo (str. 37); také dávno již se ví, že se Milíč nejmenoval Jan (str. 51); vý- klad o Stítném a jeho spisích (51—53) jest docela pechyben: pravdu mají autoři, že do r. 1390 je če- ských listin soukromých přes dvacet (54), je jieh toliž málem třicel: ale nesprávně končí svou knihu, že by nejstarší listina královská byla z r. 1995, ježto pochází ze dne 25. srpna 1394 (tak jako chybně knihu začali: že by se bylo „v dochovaném podání lidloven
Marie Dalimil Maxencius Štemberk Smil Milíč Jan Řecko
17 article
udrželo jen nepatrně málo“ z doby předkřesťanské neudrželo se totiž nic) Pokud se týče formy jazykové, nesprávná jsou slova „součástka (str. 5), „čaroděj“ (21), „odstraniti“ (39), „tvořiti“ (42), „velký (51) atd.; germanismen zapáchají vazby „odsoudil k smrti“ (str. 14), „bráni pokoj“ (38) atd.; staročeskému pravopisu nerozuměl autoři píšíce „Mohuc“ „Cíha“ (str. 14) m. Mohuč Číha atd. Bezbarvosti ovšem vytýkati nesmíme. Správné jsou v knize dvě věci: podání obsahu starších památek a upozornění na cenu kulturně- historickou. Ale tu se mi zdá, že jest dobrého příliš Jest věc chvalitebná, že obšírné památky (Alexandreis. Kateřina atd.) zastoupeny obsahem (ač i ten bývá mnohdy zbytečně z míry obšírný; ale nelze takového uvádění obsahu chváliti u památek, jež každý žák čísti musí, kde tedy kniha žáku práci nesprávně uleh- čuje: mnohý na př. nyní spokojí se obsahem Pod- koního a sám ho čísti nebude; lépe by bylo, kdyby Podkoního četl a obsah si kniha nechala. Taktéž upo zorňovati na cenu kulturně-historickou působí naivně Pravda je, že Štílný zmiňuje se také o změnách v hod- notě peněz atd. (str. 53), že Alan mluví o andělich a dáblech (str. 40) atd.: ale půjde nějaký numismatik učiti se ke Štítnému, když máme zachovány mince samy a nesčetné listiny k tomu? — půjde nějaký fi- losof k Alanu, když máme obšírné latinské kosmologie zachovány?... Vytýkati za zvláštní cenu kulturně- historickou drobné a nejasné narážky literární má smysl jen tam, kde nemáme památek jiných: správně tak se vytýká tato cena u básní Homerových, správně tak učinil Pekař při vydání Kristianovy legendy atd.
Cíha Kateřina Štílný Alan Štítný Homerův Pekař Kristianův Mohuč Alexandreida
18 article
Ale žáku ve škole, tuším, po materiálu kulturně- historickém je tuze málo; a mohl by býti dokonce v omyl uveden, že o středověkém názoru kosmologi- ckém hledáme poučení u Alana nebo že studujeme české mincovnictví ze Štítného. Dobrý učitel — a dobrá kniha — má zajisté žáka hlavně upozorňovali na to, o čem Goethe pověděl „mir gab ein Gott, zu sagen was ich leide“ — a všecko ostatní, poku nepřispívá k poznání osobnosti autorovy, je zbytečný ballast. Uvážíme-li v celku, co kniha podává a co o ní čekáme, nemůžeme než říci, že je dnes docela zastaralA. Stojí na stanovisku let devadesátých, pokud se jednotlivých výtěžků týče. Co do názoru celkového, je ještě z doby předbřeznové. Že byl v Čechách v době X.—XV. věku národ český v neustálém bojí se sousedním německým a že na oba mocným dojmem působila latina středověká, toho se žák z knihy nedoví. Nedoví se také, že Če- chové nepsali jen to, co kniha podává, a že ne- psali jen česky; co chtěli, čemu se bránili, z čeho se veselili, nad čím nařikali, čemu se učili, čím po- hrdali... to všechno by sice v knížce mělo býti. ale není. Je toho jen htovati. Jaké budou as dily V. Flajšhans. ostatní?
Alan Goethe Gott V Flajšhans Čechy
19 article
* Božena Němcová, Národní báchorky pověeti oliskl V. Tille, sv. II.—IV. Naše klenoty. význačná díla českého písemnictví, sv. 4.—6. Nakl. Máj. Velmi pěkně upravené kritické vydání, pořízené bedlivým zkoumáním původního vydání po opravě tiskových chyb, velmi četných. K dílu přídány jako „Paběrky“ báchorky roztroušené v jiných dílech autor- činých, dále „Varianty“, Referáty o prvých vydáních báchorek a pověstí a „Božena Němcová o svých po- hádkách“. Na konec podán pečlivě seštavený přehled jednotlivých vydání od r. 18.45 až do r. 1869. * A. P. Čechov, Košťánka. — Událost. Dvě po- vídky. Přeložila Žofie Pohorecká -Šebestova. Dětské besedy „Máje“. Pořádá Ant. Klášterský. Nakl. „Máj“. Slavný autor „Strýčka Váně“ osvědčuje se jako znamenitý vypravovatel pro děti. Ví, kterak na dětskou mysl působit a dovede v tom směru docí- liti plného účinku. První povídka jest historie psa. kus zvířecí psychologie, kterak pes, vychovaný v nou- zi, soudí a uvažuje, dostav se k truhláři opilci, jenž cvičí zvířata pro cirkus. Ale na konec přece, „vystu- dovav“ uteče a vrátí se do bývalé bídy. Druhá povídk jest ještě prostší: pes sežrál kofata a „autor“ ličí. kterak se tato „událost“ obráží v dělských myslích. * Jiří Meredith, Zkouška Richazda Fovezela.
Němcová V Till Čechov Košťánka Pohorecká Šebestův Antonín Váně Meredith Richazda Fovezel svatý . II
20 article
Historie otce a syna. Přeložil dr. Bořivoj Pruslk. Autorisované výdání. Anglická knihovna, sv. IX. Po- řádá Jos. Bartoš. Nakl. J. Otto. Román autora. jehož díla — podivno dost u spisovatele takového vý- znamu — dosud nebyla přeložena do žádné evropské řečí. Ovšem jest to autör aristokrat, nepachtící se po popularitě, ale filosofická hloubká jeho řadí jej mezi nejpřednější romanopisce britské. Přílomný jeho ro- mán zabývá se všemi olázkami mravního vychování. Svrchovaně poetická milostná idylka hrdinova s Lucy zakončena tragedií hrdiny, jenž uveden v záhubu vy- chovávacím systemem svého něžného olce. Je to nej- dokonalejší dílo tohoto autora naprosto svérázného. * Victor Cherbuliez, Hrabě Kosťa. Přeložil Eliška Řehákova. Knihovna „Zlaté Prahy“, red. Jar. Kvapil. Ročník XII. Nakl. J. Otto. Román starého slohu, polopsychologický, poloromanícký, Hi- storie poevropštělého ruského aristokrata, žijícího v cizině, kolem něhož se kupí další, pěkně líčené figurky a osnuje se pásmo děje, jež dovede čtenáře upoutat; vše protkáno tu a tam dosti zábavnými filo- sofickými úvahami. Zajímavá jest episodka seznámení se mladého, chorobně dráždivého Štěpána s tajemní- kem hraběte, Gilbertem; podivná postava otce Alexia a milostný románek, zakončující celou historii, jsou vypravovány pěkně a jak náleží napínavě.
doktor Pruslk svatý . IX Bartoš Otta Luc Cherbuliez Kosťa Řehákův Kvapil Štěpán Gilbert Alexius Praha
21 article
* J. J. Stankovský, Vlastencové z Boudy. Historický obraz. Druhé vydání „Libuše“, roč. XXXIV. Nakl. F. Šimáček. Autor studoval dosti důkladně dobu našeho probuzení na základě pramenů a sám ještě pamatoval poměry, jaké u nás panovaly v létech padesátých, jichž skličující ovzduší dosti živě připo- mínalo poměry v době probuzení. Vypravuje živě. s náležitou dávkou romantiky, líčení doby jest poutavé a názorně, děj napinavý, protkaný zajímavými epi- sodkami ze života prvních buditelů a z doby vlády Josefa II., jež autor čerpal ze svých pramenů. * Helena Kellerova, Povídka mého živola Autorisovaný překlad Jos. Humpal-Zemanově Se 4 vyobrazeními a 2 ukázkami písma. „Malice Lidu“ ročník XXXVIII., sv. 4. Nakl. F. Šimáček. Tklivá historie dívky slepé a hluchoněmé, jež železnou pit dovedla se sama vzdělávati, takže mohla vstoupiti na nejslavnější universitu americkou, Harwardovu, a nejen ji absolvovat, ale získat i vyznamenání v klas- sických studiích. Naučila se nejen řečtině, latině, ale i frančině a němčině. Vypravování její, v němž líčí svůj duševní vývoj a pokroky, jichž dosáhla, jest svrchovaně napínavé a zajímavé po stránce psycho- logické.
Stankovský Bouda Libuše F Šimáček Josef II Kellerův Humpal Zemanův Jos
22 article Z českých listů.
Z českých listů. * V Osvětě čteníhodná, časová stať „Z výlelu na Rus“ O. F. Renatusa, plná bystrého pozorovánía význačných pozorování zvláště ze života vojenského. Proč Rusko tak úzkostlivě střeží svoji hranici? Má své životní důvody. I národně-hospodářské jsou dů- ležily: — Obyvatelstvo Rusi skýtalo by dosti dělných sil.... Kdyby Rus proudu přistěhovaleckému (k zalidnění naprosto ne třeba) otevřela dokořán hra- nice, přestala by za krátko býti ruskou. V několika pokoleních stala by se svým způsobem přeměna oby- vatelstva aspoň v některých krajinách, tak jako se slala v severní Americe, jenom s tím rozdílem, že pro souvislost zeměpisnou a pokrok... neporuštili by se přistěhovalci, nýbrž vtiskli by zabraným krajinám svůj ráz a podmanili by sobě hospodářsky i kulturně slabší plémě slovanské. A co hlavního, mocný živel židovský rozlil by se rychle po celé širé prostoře ruské.. Soutěž širokých vrstev lidu s tím živlemje nemožná. Tím lze vysvětliti mnohé opatření i zvlášt- nosti ruské a lze i vyvoditi, že ovládati tak ohrom- nou oblast lze jen způsobem samovládným... Opa- tření ta jsou arci trnem v oku těm, pro něž jsou zatím ještě hrozny kyselé. Proto vlastně „evropský západ“ chová k Rusům tak přátelské smýšlení Veřejně působí toto Rusům nepříznivé hnutí hlavně mimoruské časopisectvo. V čí rukou jest, dobře víme.
Rus Rusko severní Amerika O . F evropský západ
23 article
Ostatně s ruským despolismem není to z daleka tak hrozné, jak se rozkřikuje. V mnohém směru má jed- notlivec na Rusi více svobody, než na západě. * V »Přehledu« je olištěna tabulka znázorňující po- měr professorů na české a německé fakultě filosofické v Praze od rozdělení pražské university. Vyplývá z ní, že po celých dvaadvacet let česká fakulta měla průměrně o pět řádných professorských sil méně, než fakulta německá, ač má mnohem více než dvakrát tolik posluchačů — a je jediná. * »Rozhledy« revidují spor o společný spisovný jazyk česko slovenský referátem o úvaze Meakulpin- zkého, která je polemikou proti Školtétvho článku o slovenčině. Totéž číslo podává čásť Mauthnerových »Příspěvků ke kritice řeči«. * »Osvěta« má článek P. Sazimy »Pro české menšiny« věnovaný »bedlivé pozornosti všech našicl kruhů«, v němž referuje o knize Hubkově, českým menšinám věnované a podává data o postavení na ších menšin.
Rus Mauthnerův P Sazima Praha
24 article
* »Květy« přinášejí aktovku Boženy Vikové- Kuně lické »Holčička«, která bude hrána na Národním divadle, velmi zajímavou studii dívčí duše. * V »Ženském Obzoru« K. Nevšímalová dokončila článek »Výdělková práce žen v ohledě hoszodářském a mravním,« velmi zajímavý výroky velkých učeneo o právu ženy na vědění a vzdělání. * Časopis »Českých lékařů« dokončuje studiiv Návrala »O samovraždě,« označenou sice jako práce sociálně lěkařská, ale v mnohém ohledu zajímavou i pro psychologa a literáta. Zvláště cenná je bojnost přesných případů a pak pokyny, jak lze nepřímo sebe vraždě čeliti. * V »Slovanském přehledu« referuje S. Niederle o »Uherských Rus'nech ve světle maďarské statistiky« Uvádí poslední literaturu věnovanou důležité otázce o hranici mezi Rusíny a Slováky v Ubrách a o tom, zda-li a jak Ruslnů přibývá neb ubývá. Konstatuje řadu odporů v statistikách úřadních a dochází k vý- sledku, že nutno studovati poměr obou národnost napřed na místě samém, než o jich poměru a životě možno říci určitý soud. Čtenář.
Vik K Nevšímalová S Niederle Rusín Slovák maďarský statistik Rusln
25 article
Ze slovanských listů. * Biesiada literacka brojí proti zvyku jezditi do cizích krajů jen proto, že to mědou a po- ukazuje k letním pobytům polským. Z nejkrásnějších je Ojców (gub. Kielecká. 21/4 míle od Krakova) zvaný polským Švýcarskem. Pro české obecenstvo vzlahují se slova: „Cudze chwalicie, swego nie znacie sami nie wiecie, co posiadzacie“ . * Biesiada literacka píše o divadelní cen- suře v různých státech. V Belgii není dhivadelní cen sury. Kusy v Paříži zakázané bývají hrány v Brusselu V Anglii je trest za hru sehranou bez svolení censury asi 1000 kor. V Dánsku původní hry podléhají mini- sterstvu spravedlnosti, cizí ministerstvu vyučování V Italii censorem je prefekt města. V Americe nen censury, ale každý občan má právo žádati, aby bylo zakázáno představení hry, která uráží mravnost a ná- boženství. Slowjanin.
Krakov Švýcarsko Belgie Paříž Brusel Anglie Dánsko Amerika
26 article
Z oizich revul.
27 article
* Německý tisk oslavuje stoletou památku narozenín tří spisovatelů německých: Mörika, Jul Otta a Herlossohna. Möricke, cleversulzbašský farář prožívající klidně svou idyllu venkovského života plného jasu a radosti, vylákán na několik let do ruchu městského (povolán za professora v Štuttgartě) vrae se s rozkoší zpět na Neckar do Nürtingen, aby v zá- koutí prožil zbytek živola. Člen „švábské školy“ bás- nické, romantik, zachycující ráz národní písně, auton populárního románu „Malíř Nolte“. — Jul. Otto, spi- sovatel hudební a skladatel. Sas rodem, ředitel hudby chrámové v Drážďanech. — Herloš později Herlossehn, z české rodiny, poněmčilý autor romantických novel a rytířských románů, k nimž česká historie skýtala mu bohaté prameny. Prožil tvrdý život literáta, plný strádání, zemřel v bídě v nemocnici lipské, opuštěn přáteli a rozerván duševně. „Garnisonní literatura“ v poslední době tak hoj ná, rozmnožena znovu knihou poručíka Hemman „Cárries Briefe an ihren Freund“. Poručík -spisovate je ženat s bohatou Američankou. Připadl na myšlenku. vydati listy mladě Američanky, choli pruského dů- stojníka, o malé garnisoně. O reklamu knihy o zlo řádech v pruské armádě postaraly se samy vojenské úřady, zatkly autora.
Ott Herlossohn Nolte Jula Otta Sas Herloš Herlossehn brief Freund Američanka Neckar Drážďany poručík Hemman
28 article
*V Cassel s Magazine článek o domácím životě ruského cara. Jeho civilní taxa obnáší ročně přes 12 millionů zlatýcn, soukromé přijmy skor čtyřikráte tolik. Car má přes sto paláců a zámků, přes 30.000 sluhů a přes 5000 koní. Vstává o 6. hod., snída po anglicku: ham and egzs, chléb s máslem a čaj Ined po snídani kouří těžká havana, kouří celý den někdy i v lůžku. V 7 hod. oddává se pracem státním. přes 500 nejdůležitějších listin projde týdně jeho ru- kama. Ke dvanácté je v rodině lunch, opět angiicky upravený, po něm věnuje car několik hodin sobě své rodině, až do oběda, jenž sestává ze šesti jídel Po obědě hraje cur vint“. občas hraje s carevnou kla- vír na čtyři ruce. O deváté večer — není-li co v di- vadle, nebo jiná slavnost — jde car spat. * V Pal! Mall popis návštěvy u Julesa Vernea v Amiensu. Populárni autor je bělovlasý 80letý sta- řeček. Nemluví než svou mateřštinou; má písařskou křeč a stále slábnoucí zrak. Z jiných spisovatelů ob- divoval se Verne vždy nejvíce Sternovi a Dickensovi ti zůstali až podnes jeho miláčky *Pierre Giffard ve článku „La fin d'un genre otištěném v La Revue, stěžuje si, že vůlčíci moci v poslední době nepřejí si válečné dopisovatele na bojšti. Počátek konce válečných reporterů učiněn v válce burské, ve válce rusko-japonské budle prý váleč nému zpravodajství odzvoněno.
Mall Verne Stern Dickens Pierre Giffard Amiens ham and egzs Le finanční d ' uno
29 article
* Japonská revue Itsuguyo no Nihon r feruje o japonisaci Koreje. Dosud je v Koreji usedlých Japonců přes padesát tisíc! Střeďiskem agitace japoni sační učiněno město Fusan, kde agitaci v čele stoj millionář Hasama Fusa taro. * Pěknou soubornou studii « Ahasveru v litera- tuře německé uveřejnil R. Fůrst v „Das litten Echo“. Jsou tu v úvahu vzaty Hamerlingův „Ahas- ver in Rom“, Carmen Sylvy, A. Wildbrandta, W. Ma- děry, Brachvogla a m. j Švédská literární veřejnost je velice mile do- tčena zprávou, že pe dlouhé pause opět zvolen básník do středu švédských Akademiků osobou lyrického bás- níka Karlfelda * Globus upozorňuje na smutný zjev: vymí- rání Laponců. Dle úřadních zpráv o stavu obyvatel- stva v laponských krajích mezi r. 1864—1895 počel úmrtí každým rokem přerůstá počet narození. Za ně- kolik desetiletí Laponci úplně vymizí. * Studii o úmrtnosti tuberkulosou v zemích ev- ropských podává F. Prinzing v „Zeitschrií für Hygiene“. Nízká je tuberkulosa v sev. Ně- mecku. Anglii, Hollandsku, Dánsku a v Itatii. Nej- silnější v Hesensku, Bavorsku, Rakousích, Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Mr. Penn.
Ahasver R Fůrst Hamerlingův Ahas Rom Carmen Sylva A Wildbrandt W ma Brachvogl Laponec Čech Korea Fusan Anglie Dánsko Hesensko Bavorsko Rakousy Morava Slezsko Itsuguyo no Zeitschria für Hygien
31 article
* Pálý ročník Zvonu, týdenníku belletristického a literárního, orgánu samostatné družiny spisovatel- ské, representované redakční radou: Al. Jirát sek. K. V. Rais, M. A. Šimáček, Jos. Tho- maver, Jar. Vrchlický, nastupuje svoji pou po české obci členářské. Z bohatého obsahuje zjevno, že »Zvon« má zajištěny nejlepší naše síly spisovatelské a že o vniterním zdokonalení svém stále pracuje. První číslo zahájeno básněmi Ja ro- slava Vrehlického, načež následuje poutavá Hevdukova vzpomínka na Jana Nerudu »Skočme hochu!« Skvostnou je báseň »Je jeden květ«, z péra J. V. Sládka. Z prosy přináší čislo začátky lří zvlášť zajímavých prací a lo: Růž. Jesenské: Legenda ze smulne země«, jejíž hrdinkou je Zdeňka Havlíčkova.
Jirát K V Rais Šimáček Vrchlický Hevdukův Neruda Sládek Jesenský Havlíčkův Jos smulne země
32 article
Pod pseudonymy skryta je tu řada postav pamětní- kům let šedesátých dobře známých. Pěvec rozmar- ných balad K. Leger překvapil počátkem větší románové práce: Nevěsta, jejíž ovzduší je ve středočeské vsi polabské a M. A. Šimáček románovou skladbou »Chci žít« (Přihody, vzpomínky a zá pisky Berty Julišové); rubriky literární, divadelní a týdenní ve »Zvonu« požívají nejlepší pověsti a po- dávají v 1. čísle hojnost zajímavých referátů a zpráv »Zvon« těše se rostouci přízní obecenstva, zvětší letošním ročníkem objem svůj o 21 tiskových archů bez zvýšení předplatného a sazbu rubrik týdenních upravil tak, že je oku příjemnější a snazší ke čtení. Z příspěvků chystaných pro čísla příští signalisuje »Zvon« práce Aloise Jiráska K. V. Raise, J. Thomayera, Z. Wintera, L. Quise, dra. Jar. Vlčka, K. Červinky, K. M. Čapka, Jos. Merhauta, E. Trévala a j. (Předplatne je pouze 2 K 50 hal. čtvrtletně, poštou 2 K 90 bal. 1. ukázkové číslo dodá ochotně každé knihkupeclví.) * Belletristický týdenník »Máj« zahájil třetí svů ročník. Obsah prvního čísla obrátí jistě k sobě všechnu pozornost čtenářstva českého. Na prvním místě přináší román Rudolfa Jar. Kronbauera »Snoubenci Umělecké lóže«, v němž způsobem pou- tavým ličen jest rušný živet v odlehlém zákout malostranském, které v dějinách našich literárních má význam svými pravidelnými návštěvníky, mez něž náležela přední dnes jména našeho uměleckého
K Leger Šimáček Juliš Jirásek K V Rais J Thomayer Winter L Quis K Červinka K M Čapek Merhaut E Tréval Předplatne Rudolf Jar Kronbauer Jos
33 article
světa. »Mahabharalta« u sv. Tomáše, vyzdobená štělcem Marolda, Olivy. Kaminského, Jansy, Štapfera, Maška, Raška a jiných vábila k sobě vždy i hosty stojící mimo svět literární a umělecký. Kronbauen napsal nejen románově, ale i umělecko kulturně cennou její kroniku. V další próse vykazuje první číslo »Máje« Felixe Tevera novellu » Mezi břehy«. Rozmarnou humoreskou »Kupte si dům« břítkým pérem Václav Štech doplňuje sloupce belletrie, kterými první číslo »Máje« šťastně se uvádí. Část básnická zastoupena jest básní velmistra české poesie, Jaroslava Vrchlického. Číslo vyka- zuje ještě článek »Královské město Plzeň« od K. Jonáše a ve fenilletonu první stať mnohoslibného cyklu »Z literárního zákulisí«, který provází portrély Svatopluka Čecha, Jaroslava Vrchlického, dra. Josefa Štelby a dra Karla Pippicha, pak vyobrazení skupiny z návštěvy spolku »Máje« ve Slaném. V číslech dal- ších bude vintimních portrétech těchto pokračováno. Vedle několika pěkných obrázků k článku o Plzni přináší první číslo »Máje« dále vyobrazení čítárny u Náprstků; text ukončuje četně zajímavých drob- nosti a aktualit. Z uspořádání prvého čísla je patrn snaha, udrželi »Máji« zaslouženou oblibu, které s doposud ve vrstvách nejširších těšil. Předplalné (K 2.90 čtvrtlelně i s pošťovným) umožňuje »Maji« přistup i do kruhů měně zámožných.
Tomáš Marold Oliva Kaminskij Jansa Štapfer Mašek Raška Kronbauen Tever Štech Vrchlický Čecho Štelby Pippich Náprstek královský město Plzeň Maja Předplalný
34 article
* A Pravoslav Veselý: Hovory na vsi. Nákladem drožstva »Zář« V Praze 1904. Řada obrázků ze ži- vota pracovníků země, vyznívající v tón ag tační brožurky, za účslem vznícení proletářského vědomí mezi massami zemědělského lidu. * Oblíže ruské výslovnosti pro Čechy. Se- stavil J. Izvěkov. V Praze 1904. Nák ladem vlastním. * Samé tihó. Hanácké črty a obrázky. Provedl Jan Spáčil (Žeranovský). (164 str.) Nákladem . Prombergra, knihkupce v Olomouci * IIzenu. Sebrané novely, povídky a obrázky srbského belelristy Vladoje S. Jugoviče. Vydáni sešitové v Novém Sade 1901. * Divadelní knihovna „Máje“. Pořádá JUDr. Jos. Štolba, sv. 9.—13. Robert Saudek, „Drama dětské duše“: 1. Dětské svědomí. 2. Židovští kluci. 3 Jeník, aktovky. Frant. Ad. Šubert, „Zně“. drama o 3 dějstvích. Jaroslav Maria, „Johanna Ra- dimská“, drama o 4 dějstvích. Fr. Ad. Subert „Jan Výrava“, drama o 5 dějstvích, třetí vydání. A nt. Schulz, „Federfechtýř“, hra o 3 dějstvích. Nakl „M áj * Karel Mašek, Dceruška Eostinského. Hírad- čanská povídka o jednom dějství. Nakl. „Máj * Zeměvisný stlas. Pomocí rady odborníků vy- dává Česká společnost zeměvědná, red. prof. dr. Jindř. Metelka. Seš.5. Hvězdné nebe severní. — Soustava sluneční. Zpracoval prof. Adolf Mach. — Rakousko- Uhersko. Mapa gcologická. Nakreslil a zpracoval Vl. J. Procházka.
Veselá J Izvěkov Spáčil Prombergr S Jugovič JUDr Jos Štolba Saudek Jeník František Šubert Jaroslav Marius Johann Ra Ada Jan Výrava Schulz Federfechtýř Mašek Eostinský profesor doktor Jindřichův Metelka Mach J Procházka Praha Čechy Olomouc RakouskoUhersko Drama dětský duše
35 title
Národní hospodář.
36 article Železářské Iuse. V klidný vývoj peněžního trhu
Železářské Iuse. V klidný vývoj peněžního trhu této poloviny řšské vnesla oznámená fuse Pražské želozář. společnosti a České báňské společnosti značné oživení. Nelze popříti, že chvíle oznámení byla dost vhodně volena. Z Berlína přeneslo se k nám výhled- nější posuzování stavu průmyslu železářského, jak již udává Berlín směr Vídni. Domácí trh podnětů k žee- lezářské hausse valně neměl, pouze zprávy o zvýše- ném odbytu kartelovaných železáren a o zvýšení cen nosičů, působily vzestupně. Nálada ale k hausse byla a jí právě dala oznámená fuse teprve plného rez- machu. Železářský kartel —, a zvláště jeho vůdčí sku- pina česká, která mu dává směr — jest svou po- vahou formací čistě spekulační. Jeho tmelem byla právě dohoda České báňské s Pražskou železářskou a cenová úmluva obou s Vítkovickými železárnami.
Berlín Vídeň Český báňský
37 article
Tehdy, r. 1886 a 1887, nabyly v českém průmyslu železářském vrchu ony proudy, které mu diktují do dnes, proudy, které v uměle způsobených náladách (známé „topení se v penězích“ z r. 1899 není ještě zapomenuto, ani pozadí jeho!) dovedly především za- ložiti své pevné postavení, aby připravovaly půdu soustřeďování, jehož podaly Severo americké spojené státy tak úspěšné příklady. Ovšem: rakouský průmysl želozářský za cíly americkými jíti nemohl, protože podstoupení vývozních zápasů soutěžních bylo by valně oslabilo ziskové výpočly skupiny. Proto také soustředila se politika skupiny české na trh domácí, a když dosaženo vydatně ochrany celní, došlo k orga- nisacím, které tak bezohledně dovedly využíti svého monopolu. V rámci této politiky dochází nyní soustřeďování, k velikým zlepšováním technickým. která mají trvale založiti převahu tak zv. české sku- piny v rakouském průmyslu železářském, jež dána teprve nejnovějším vývojem průmyslu tohoto. Ale tato politika určité, obmezené skupiny má svou sla- binu. Když šlo o obsazení místa ředitele Škodových závodů, které se smrtí svého zakladatele ztratily své úspěchy, byla hodně jasna. Ve Škodových závodech je tak zv. česká skupina železářská silně angažována a jen vhodně volená osoba mohla raziti dráhu obratu.
Severa český průmysl železářský vrch
38 article
Po dlouhych úvahách byla skupina nucena záhnouti do vlastních řad, aby za nového ředitele Škodových závodů neměla náhrady jině než — fusi, aby dva různé podniky neměly ředitele jednoho, jak bylo z provisoria. Tak vůbec se zdá, že osobní momenty hrají ve fusi velikou roli a právě osobní momenty mohou i vésti k neúspěchům. Dnes zalím česká sku- pina zasahuje silně i do alpské společnosti a bursovní vzestupy papírů její jsou zevnějším výra zem toho- Bezprostředně pe ohlášení fuse českých společnost uveřejněn i výkaz odbytu kartelu železářského. Přináší jisté zlepšení. I hrubé plechy vykazují odbytový vze- stup v minulém měsíci. Za te odbyt kolejnic citelně klesl, jak patrno z následujícího sestavení. Prodáno bylo () v měsíci srpnu 1904 1903 + 51.241 prut. železa . . 237.193 185.959 . . 100 380 89 118 + 11.262 hrubých plechů . 25.580 22.466 + 3.114 32.931 46.474 — 13 543 kolejnic . .. nosičů Celkový odbyt od 1 ledna činí co oo tyčovéboa fagonového železa 1,64b.786 (+- 175.141), co do no- sičů 790.512 (. 81 118), co do hrubých plechů 175 292 (— 28 813) a co do kolejnic 424. 996 (— 71.019) -
28 813
39 article
Z pražského trhu obilního. Následkem letošních zcela abnormálních poměrů se stav burs obilních změnil nikoliv nepodstatně. Po vzestupu cen na burse novoyorské následovalo z pravidla zvýšení kursů termínových na bursách kontinentálních.v posledních dnech doznaly kursy s merické neobyčejně vysokého stoupnutí o 10 ci, ale stoupnutí to zůstalo na bursách evropských úplně nepovšimnuto a smý- šlení na nich bylo většinou klidné. Od středy klesají též v Americe kursy, poměry povětrnostní jsou u nás podstatně příznivější, v Pešti nemohly kursy pšeničné dodržeti, ale veškeré tyto okolnosii nezdola y pevné smýšlení bursy naší. Pšenice šla hladce na odbyt, zvláště je hledána pšenice žlutá. Úřadní záznam vykazuje stoupnutí o 10—15 haléřů a znamenala z Prahy K 10.90—11.40. Nabídka žita není dosla- tečná. Poptávka po něm stoupá a není nesnadno docíliti ceny o 10 h vyšší. Z Prahy platí se K 7.75 až 7.95. Příznivé odbytové poměry ječmene zůstaly nezměněny. Záznam K 8.30—9.60 z Prahy je ne- změněn. Po levnějších druzích je čilá poptávka V obchodě s ovsem nezměnilo se nic, také ceny zůstaly nezměněny z Prahy K 7.05—7.25. Řepka byla jen slabě nabízena. Z Čes. Brodu byla prodána za K 13.—, z Prahy znamená K 12.70—12..90. Ná- sledkem naléhavé nabídky ruského máku klesly ceny
Řepka Amerika Pešť Praha Čes . Brod