ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 16b3c520-71e2-11dc-88c9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 31, person 46, work 3, org 8
1 masthead
Ročnik XXXXIV
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 17. září 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 257.
4 article
Fa ranní a odpel. Histy předplácí sei v Praze v admninisťraci ss něsl n člvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškeu ma něst nitní leta . . . . 7 K 50 ve dlislkáchs za měsío . . . . . . 2 K 30 Poštou: ra miěsín n dirrt leia . . . . 9 K e0 s dvejí zásllkou ta měsí n čivrt leta . . . 11 k eo
Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. S. Z Petrohradu, 16. září v 8 hodin 37 min. večer. (Pův. tel. zvl. dopis. »Nár. Listů.«) Ztráty ruské v bojích u Ljao- janu jsou dle pramenů bezpečných tyto: Usmrceni dva generálové Foi- min a Rutkovský, 256 důstojníkůva 21.752 vojáků. Zanecháno 133 děl na bojišti. Úhrnná cena poškození na opevněních a jiných ztrát činí až 57 millionů. Ztráty japonské musily býti mnohem větší podle válečného pravidla, že útočník ztrácí mnohem více nežli obránce, zvláště když útoky jsou postupné a když se prodlužují. Informace ty skytají cenný zajisté podklad ku po- souzení výsledků strašlivého boje toho. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Rutkovská Petrohrad
7 article
Obrat veřejného mínění Angllčani ve válce rusko-japonské. Obrovské zápolení v bojích u Ljaojanua patrná přestávka v postupu spojených tří armád japonských mohutně působí na veřejné mínění v Anglii a tento účinek co den stoupá následkem zpráv, zasílaných anglickými zpravodaji z bo- jiště. Generálu Kuropatkinovi dostává se tu ne- obyčejného uznání a důvěra v další úspěchy Japonců mizí. Zároveň přiznávají angličtí do- pisovatelé, jíž se nalezají v táboře japonském, že byli v nadějich svých, co do ochoty japon- ské, dopustit bezprostřední sledování dějů vá- lečných, úplně zklamáni. Skoro všichni angličtí a i někteří američti dopisovatelé odjíždějí z tá- bora japonského, stěžujíce si na nedůvěru a upjatost vyšších japonských důstojníků, kteři se jim vyhýbali, nijakých styků s nimi nepěsto- vali, nedali se dopisovatelům přibližiti ani na osm kilometrů k bojišti, neposkytujíce jim ni- jakých informací a nedávajíce jim nijakých po- kynů. Pouze mladé nižší důstojnictvo a mužstvo japonské, praví na př. dopisovatel „Daily Te- legraphu“, bylo nám přístupno. Dopisovatel americký Grant Wallace stěžuje si, že se vážně rozstonal, ale že japonšti lékaři ho hrubě za- nedbávali, což prý jest jenom jedním z pro- středků japonského záměru: vystrnaditi všecky cizince z okolí bojiště.
Kuropatkin Japonec Wallace Anglie Daily T
8 article
Snad jest to příčinou, že počali v Anglii střízlivěji pohližeti na své spojence, ale možná též, že tato okolnost jim vhodně slouží za zá- minku, aby se oddálili od Japonců, již dle anglického výroku, tyto dny námi uvedeného, u Ljaojanu dospěli ke konci svého útočného po- stupu. V témž poměru, v jakém ubývá vřelestiv anglickém časopisectvu k Japoncům, vzrůstá ob- div pro schopnosti generála Kuropatkina. Tak praví vojenský kritik v „Daíly Mailu“ dne 15. t. m., pokládaje boje u Ljaojanu za ukončení prvního období války (obrany Rusů a útočného postupu Japonců): Uzavřením tohoto prvního dějství ve válce mandžurské musí býti doznáno, že uznání zůstává Kuropatkinovi. Jeho ústup od Ljaojanu bude pokládán ze jeden z nejobrat- nějších výkonů v dějinách válečnictví. I náš dopisovatel z Ljaojanu na čtrnáct dní před bit- vou nám oznámil, že Kuropatkin měl v úmyslu vyklidit tuto posici. Odvedl všecku svou ar- mádu, ač nejbystřejší pozorovatelé za to měli. že jest to výkon téměř nemožný. Obětavost a heroism japonských vojínů nebyly s to, v titan- ských bojich u Ljaojanu provésti hlavní záměn japonských vůdců. Generál Kuropatkin dokázal. že jest vůdcem neobyčejně vynikajíeím nad jine generály a zbývá jen vyčkati, zdali se osvědčí též tak v útočné akci jako v obranné.
Japonec Kuropatkin Rus Anglie Ljaojan Daíl Maila
9 article
Ještě nadšeněji mluví o Kuropatkinovi do- pisovatel Ch. E. Hands: Jest ještě příliš záhy praví, promluviti o obtižích, a to přímo nevysti- žitelných, s nimiž ce selkal Kuropatkin v prv- ním, nyní ukončeném období války. Za ne- dlouho se pozná, jak mnoho, vlastně j ak málo, měl vojska, když přibyl do Mandžurska. Celý svět musí uznat, jaká obrovská zodpověd- nost spočívala na tomto mlčelivém muži, a s ja- kým klidem a s jakou energií čelil poměrům a ovládl je. Za nedlouho, až svět sezná blíže tyto okolnosti, dovede teprve náležitě oceniti velikost tohoto generála. K tomu třeba podo- tknouti, že „Daily Mail“ byl dosud bezpodmí nečně přízniv Japoncům. Ještě význačněji promlouvá „Daily Te- legraph“. Porovnává vedení Japonců s výkony vůdců ve velikých evronských válkách a shle- dává, že jejich vůdčí talenty nesnesou srovnáni s válečníky západu. Dosud prý se neukázalo a jest pochybno, rozvine-li se v japonské armádě genius opravdového vyššího talentu strategi- ckého. Japonsko sice osvědčilo, že má vojsko výtečných vlastností a že by jeho množství sta- čilo na záplavu světa, jen kdyby je vedl nějaký druhý Hannibal. Osm měsíců války poskytlo mnoho světla o povaze obou válčících plemen.
E Hands Japonec Japonsko Daily T
10 article
Odhalilo mnoho neznámého o Japoncích, ale připomenulo zároveň, že se o druhé straně mnoho pozapomnělo, Rusové osvědčují tutéž houževnatost jako ve všech válkách svých, hou- ževnatost, jež nezná hranic. Japonci bojují sice moderními zbraněmi, ale ovládáni jsou starým svým duchem. Rusové osvědčují, že mají ve všech odvětvích života talenty, jež náležejí k nej- skvělejším talentům bílého plemene. Japonei měli od počátku války všecky výhody na své straně; naopak měl Kuropatkin všecky okolnosti proti sobě, okolnosti takřka beznadějně. Kdyby Japonci ke své převaze početné měli i vedení vyšší způsobilosti, musila stihnouti ruské vojsko úplná katastrofa. Ani u Ljaojanu nebyly stra- tegické podmínky pro Kuropatkina výhodné, pouze svou osobní obratností v obraně zmařil plán Japonců, a zasadil jim těžké rány, dav šach — mat jejich německé taktice obkličující. Generál Kuropatkin jest za našich dnů nej- schopnější vojevůdce. Japonsko, zkrátka řečeno zdá se míti lid., ale Rusové mají pravého muže na pravém místě. A tak se podobá, že nevídanou bojovnost vojsk mikádových zváži neochvějná pevnost a obdivuhodné schopnosti vojevůdce carova. Z ukázek těchto jest patrno, jak pružné jest veřejné mínění v Anglii a jak rychle dovede vystihnouti vhodný okamžik k obratu. Po bojích u Ljaojanu Angličané pozbývají důvěry v ko- nečné vítězství Japonců, a tento úspěch náleži cele válečným schopnostem Kuropatkinovým. To však nevylučuje, že na obratu veřej- ného mínění anglického mají účastenství i jiní činitelé. A k těmto asi náleží především uvažo- vání o vlivu nynější války nejen na poměry asijské, ale i na situaci v Evropě.
Rus Japonec Ljaojan Angličan Kuropatkinův Japonsko Anglie Evropa
11 article
Ohlas války rusko-japonské pociťuje se u všech národů asijských, a Anglie jest vedle Ruska státem v Asii nejvíce interessovaným. Již dnes nabyla válka tato rozměrů, jež asi ani Angličané jakožto hlavní podněcovatelé Ja- ponců nelušili. Dvojsmyslné chování Číny na bojišti, propukající bouře v jednotlivých čín- ských provinciích jsou předzvěstí nebezpečl. jakéž může přikvačiti na všecky vlády evrop- ské, v Asii vládnoucí, a z těch jest anglická skorem ve všech částech Asie nejvíce vy- sazena.
Angličan Anglie Rusko Asie Čína
12 article
Krom toho postihuje Anglie dobře, jak Ně- mecko používá za nynější války každé příleži- tosti, aby se Rusům zavděčilo a co nejvíce s s nimi opět sblížilo, a uznává, že „zájmy obou těchto největších vojenských říši evropských jdou vedle sebe, že jsou souběžné a ne proti- chůdné.“ Německo však také postihlo, že poli lika anglieká, sbližující se víe a více se státy západoevropskými a středoevropskými, snaží se osamotiti Němce. Sblížení Německa a Rusk nemůže býti tudíž — Angličanům žádoucí věc a aby mu v čas předešli, počínají dávati Rusům na jevo, že jim na spojenci japonském konee konců mnoho nezáleží. Ba „Times“ již přímo vyslovily, že úplné vitězství Japonců by mohlo býti pro Anglii velikým nebezpečím. Již jsme upozornili, kterak „Daily News“ a jejich do- pisovatel z bojiště napomíná Angličany, aby se nedali svou zálibou pro Japonce zaslepiti — vítězné Japonsko by bylo horším sousedem Anglie v Asii než Rusko, a to i v oboru hospo- dářském. Svět octl se na rozhraní nového ob- dobí dějin, a Anglie prý stojí v Asii před důle- žitější otázkou než samo Rusko. Úvahy tylo jsou zajisté neklamnou znám kou, že v Evropě počíná se pociťovati, kterak zájmy států evropských v Asii nedovolují, aby své evropské snahy dohnaly až na ostří meče Na tom, zdali tyto myšlenky vítězně proniknou u rozhodujících vlád evropských, závisí i jejieh vlastní budoucnost.
Rus Němec Angličan Japonec Anglie Německo Rusk Japonsko Asie Rusko Evropa Times
13 article O ochraně národní državy německé
O ochraně národní državy německé Přísedící zemského výboru království č ského, řišský a zemský poslanec dr. Joseí Herold, uveřejňuje v »Kons. Korr.« projev proti pověstnému výroku, kterým dr. Körben ve Lvově před spoluhodujícími stanezyky bez nejmenšího jejich odporu se byl vytasil a jimž ochranu německé državy za vládní program svůj byl proklamoval. Dr. Herold poráží stano visko dra. Körbra nejen po stránce politické nýbrž i po stránce právní vývody tak pádným a osvětluje tak intensivně celou právní chabost ano nicotnost stanoviska správce rakouské ju stice, že pokládáme záhodným čtenáře své se známili s článkem tím v celém jeho rozsahu. Dr. Josef Herold píše: Pro nás Čechy z řečí, které pronesl mini sterský předseda Körber na své haličské cestě nejvýznamnějším momentem jest, že poprvé z úst vládnoucího ministra prohlášena byla za program vládní ochrana národní državy německé. Tím politická fráse posud ve strannických zápasech pronášená, nabývá konkretní formy tím určitějši čím více správa našeho státu za vlády minister ského předsedy Körbra obsahem této fráse se řídli Je zajisté nepopíratelno, že v soustátí obý vaném více národy, stát jest povinen každému národu poskytnouti ochranu veškerých jeho insti- tucí, sloužících životu národnímu před násilím a před lstivým porušováním práv. Na tuto právní
doktor Joseum Herold Körben Herold Josef Herold Čecho Körber Lvov
14 article
ochranu majetku každého národa ve státě, který v základních zákonech rovnoprávnost národní de- klaroval, musí ovšem stejně bráti podil všichni národové v říši. A tu právě charakterisuje vnitřní politiku ministerského předsedy Körbra okol- nost, že národu, který nepopíratelně v říše jest nejčetnějším, který ve veškeré správě státní po- žívá největších výhod, který, pokud se týče ná- rodního zařízení, zejmena kulturních instituci, je vším opatřen, jehož jazyka v celé říši jest ve státní správě užíváno a sice ve všech oborech. zabezpečuje ochranu jeho národní državy, ale o ochraně národní državy národů ostatních a ze- jmena národů, kterým stát ještě tak mnoho dlu- huje, ničeho nemluví. Tím již stává se program ministerského předsedy Körbra přiznáním, že ve státní správě národ německý požívati má zvlášt ních privillegii a ochrany, která je mimo půso- bení platných zákonů. Avšak nehledě ani k tomuto stavu věci, jes program ochrany německé národní državy pro- gramem, klerý neznamená nic jiného, než za- stavení veškerého pokroku národů neněmeckýeh a petrifikování (utrvalení) veškerých křivd na nich páchaných.
národní jítklarovat Körbro okol
15 article
Heslo o národní državě bylo vynalezeno, aby pomocí pojmu civilního práva hegemonisti- cká politíka německá nabyla jisté formy zdánli vého právního stavu. Zapomíná se, že již právo civilni rozeznává mezi držbou faktickou a držbou právní. Faktická držba jest v civilním právu chráněna jen potud, pokud silnější právo dru- hého nebylo prokázáno. Ochrana prosté faktické držby jest tudíž jenom ochranou provisorní, směřující k udržení veřejného pořádku. Tato ochrana nemůže býti trvalou a musí faktické držení ustoupiti v tom okamžiku, když právo druhého nepopíratelně jest dokázáno. Mimo t faktické držení zakládá se na skutečné moci, vykonávaně nad předmětem drženým. Toto fak- tické držení pomíjí v tom okamž ku, když moe držitelská skutečně přestala. Již dle této ana- logie soukromého práva v otázkách národních a politických může se jednati jen o trvalou ochranu právní držby, nikoliv však o ochranu zdánlivě, nikoliv skutečné držby faktické, která právě může býti jenom potud chráněna, pokud silnější právo nebylo prokázáno.
16 article
A tu jest patrno, že v politických zápasech o nějakou ochranu právní držby národa něme- ckého ani nejde. To, co lid německý již má, k čemu podle státních základních zákonů jest oprávněn, čeho vyžadovat může plně ve své nezkrácené národní existenci, to nejenom že lidu německému zabezpečeno jest všemi zákony, to uznávají všichni národové neněmečtí a nikdo s toho nedotýká! Národové neněmečtí dožadují se jenom toho, aby jim byly poskytnuty zrovna taka stejnoměrně podmínky národního živola, jako jich mají Němci. Tím dostali jsme se k jádru celého sporu. Němci svoji národní državu nespatřují v tom, co mají a k čemu mají také právní nárok, nýbrž ve výhodnosti této své državy, to jest: oni po- čítají k své národní državě také to, že nikdo jiný nesmí požívati těch práv, jakých Němei skutečně požívají. Že to není lichá fráse, jest patrno z toho, že zřízení nějaké školy vysok pro národ český neb jiný národ, školy takové, kterou Němci již mají, pokládají za porušení své národní državy vzdor tomu, že zrušení neb odstranění vysoké školy německé se nežádá. Počitají tudíž Němci k své národní državě také V drobačm prodejit ranní čí lo o poba . . . za sh odpoladlní . . . za 2 k Ve fiialkách na venkovaa ransí č1-le. . . . věpolední . . . . . . . . 3h Inserá t plaki sn hotově napře Předplacení a inserty přijímá sdmini- strane v Marianské ulicin č. 3. Tam nacházejí ze teš rrdake tiskárna a ezpedice „ Národnich Listů- Eukopisy se novracají.
Němec Inserý
17 article
držení práva zastaviti a zabraňovati každý ná- rodní rozvoj ostatních národů neněmeckých, považují tudíž ke své državé také stav národní, v němž se ostatní národové dnes proti právua spravedlnosti nalezají. Co všecko na příklad dnes nenáleží k ná- rodní državě Němeů? Jedná li se o obsazení místa některého vyššího úřadníka buď v mini- sterstvech anebo v zemské správě, pokládají to Němci za národní državu, a kdyby i dnes po- volán byl do ministerstva nějaký Čech, již jest to zkrácením národní državy německé. My vi- díme, že zřízení slovanských parallelek ve Slezsku pokládá se za porušení národní državy německé zrovna tak, jako italské kursy v I- špruku, jako česká universita v Brně. A přece všechny tyto požadavky národů neněmeckých nedotýkají se ani v nejmenším i sťéry pouhé faktické držebnosti německé, a mohly by po- kládány býti jenom tehdáž za porušení národní državy německé, když by k této národní državé náležela také služebnost zákazu každého rozvoje národů slovanských. A dle všeho zdá se, že má tento právní stav býti konstruován. Vždyť ministerský před- seda dr. Körber sám pravil, že k jednostranným národním koncesím nikdy nepřistoupí, to zna- mená, že národní državu německou spatřuje také v tom, že mají Němci právo nepřivoliti k tomu, aby některému národu neněmeckému dostalo se téhož práva a té ochrany, jako se dostává jim. Při takovémto pojímání národní državy ně- mecké jest pak pochopitelno, že se strany ně- mecké vyvozují se z toho ještě další důsledky.
Němec Čo Körber Slezsko český univerzita v Brno
18 article
Je li některá obec, na příklad česká, je-li věl- šina obyvatelstva i poplatnictva česká a pakliže posud proti skutečným i přirozeným pomě- rům správa obecní nalezá se v rukou něme- ckých, vyžadují Němci pro tuto nepřirozenou a nepravdivou a neodůvodněnou nadvládu náležité ochrany a státní správa jim ji beze všeho poskytuje. A přece pro takovouto državu již ani pojem faktické držby nestačl. Jsou četná mísla na Moravě, v Čechách na př. Budějovice, kde skutečná faktická moc již ani není na straně Němeů potud, pokud přirozená většina obyvatelstva nechce se dáti ovládati ne- patrnou menšinou, a přece nad touto většinou vykonává tato nepatrná menšina nadvládu, kterážto nadvláda však již není pokojným držením faklickým, nýbrž jen násilím a klamem, který ani v civilním právu nějaké ochrany ani provisorní dojíti nemůže. Když někdo Istí. klamem neb násilím uchvátí nějakou moc, může z této moci býti vyllačen, nepožívá ani pro- zatímní ochrany své držby, poněvadž držba tato není pravou ani pokojnou. Ochrana však národní držby německé, která z ůst ministerského před- sedy byla proklamována za státní raisonu, vede ještě k dalším důsledkům. Politickým programem Němeů jest, v krajinách převážně německých aby jedině a výlučně platila němčina a aby do- sazováni tam byli úřadníci pouze němečtí. Splněním tohoto programu má býti právě utvořen faktický stav, dle něhož žádný český úřadník do německých krajů přijíti nesmí a dle něhož v důsledeích svých žádný úřadník v tak zvaném německém území nebude znáti jazyk český. Neznalost jazyka českého se strany úřadnictva způsobiti má také nemožnost úřadování českého s českými lidmi. Jakmile tato nemožnost na- stane, stane se to opělně faktickým stavem, pro který Némci dožadovati se budou právní ochrany.
Němec Ist Morava Čechy Budějovice
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z naší novodobé minulosti. Dle svých upomínek a zápísků vypravuje dr. Servác Heller.
doktor Heller
20 article
V době absolutismu.
21 article
XIX (Ztehdejšího hudebního života. — Vla šimský parkjindy a nyní.) Již ve III. článku připomenul jsem stručně, že byla doba absolutismu u nás zlatou dobou dilettantské hudby a ochotnických hudebních produkcí všeho druhu. Thema toto tehda jenom tak letmo dotčené zasluhuje, aby poněkud blíže bylo rozvedeno, což se zde arci státi může je- nom v rámci mých vlastních upomínek a na je- diném příkladu mého rodiště. Ale přiklad tenje typický a co u nás se dělo, bývalo s většími nebo menšími obměnami také jinde. Náleželoť ke zvláštnostem a neposledním příjemnostem doby, o níž se v těchto kapitolách mluvi, pěstování hudby a co tehda u nás k hudbě se poutalo. Jaká to byla tehda éra hudební! A jaký je rozdil mezi melodickou dobou tehdejší a pro- asickým, lze říci hluchým nynějškem ! Kam po- děla se všechna ta krásná muzika, kam poděl se ti pilní, nadšení pěstitelé umělé hudby po našem venkově? Zmizeli s dvěma věcmi, kte- rých asi nikdo již neželí: se starou školou s tichem absolutní vlády v Rakousku. Se sta- rými »kantory« vymřela přirozená organisace hudebnictva po českých krajích a vysehl také sám zdroj hudebního umění na našem venkově škola, obdrževši novou organisaci a valně roz- šířenou, široce rozvětvenou učební osnovu, ab sorbuje všechny síly učitelstva a pojímajíc do své vlastní působnosti jenom homoeopatickou dávku hudebního živlu, přestala vychovávati nové gene- race hudebníků. Od kantorů vyučení diletant vymřeli, s nimi zároveň vyhynul také vyšší druh muzikantů cechovních a figurální hudba na če- ském venkově dozněla ..
Rakousko
22 article
Kde jest naše bývalá hudba chrámová, kde jsou někdejší akademie hudební? Tempi pas- sati!... Pádem absolutismu padla na dobro stará škola, ale staří kantoři tomu převratu ne- klnuli: oni ustupujíce zvolna novému útvaru novým mužům, soustředili poslední síly své na hudbu, svolali horlivě všechny muzikanty, seřa- dili je ve spolky hudební nebo pěvecké a vítali všude novou dobu, dobu to — jak se domní- vali — občanské svobody, nadšeným zpěvema hřímavou hudbou. »Carmina iam moriens canit sibi exsequialia eygnus — pohřební hymnu pěje si sama umírajíci labuť«. Ano, jako labuť v řím- ské báji, pělo si naše staré, hudbě oddané uči- telstvo píseň pohřební, vilajíe »in psalmis el canticis« — nadšenými žalmy a chvalozpěvy zá- břesk nové doby, kteráž je přece z učebny kathedry namnoze dosti bezohledně zatlačovala. Proťo byla ještě první léta sedmého decennia mi- nulého století, až do rakousko pruské »války bratrů proti bratrům« plna hudby a zpěvu zněla jako fanfára nadšeného vzdoru proti úpor- ným nám, byť i konstitučním již vládním systé- mům. Pak začali vymírati »cantores« — zpěváci a hudby po venkově rychle ubývalo. Dokud bylo dosti starých kantorů, hráli a pěli jsme politiku dělajíce; naše demonstrace bývaly pro- vázeny umělým zpěvem a pěknou hudbou. Ted už skoro ani vůbec nezpíváme. Teď se jenom laje, zlořečí a — nadává.
občanský svoboda Carmina iam
23 article
Moje rodiště mělo v lelech padesátých as 2200—2300 obyvatelů, nie více — ale hudby mělo jako nějské město krajské. Hudba byla tehda koničkem všech, kdo uši měli k slyšení. Kdo jen poněkud slušné hudební nadání v sobě cítil, naučil se v mládí zpívat a na některý ná- stroj hráti. Však nebyla v pěstování hudby tou dobou ještě žádná monotonie; tehda učili se mladiství dilettanti návodem kantorů nástrojům, na kteréž si nyní kromě hudebníků z povolání nikdo ani nevzpomene. Komu pak napadá nyní. aby se z pouhé libůstky anebo k vůli žádoueí- mu někdy doplnění dobrovolně seřaděného or- kestru učil na příklad pískat na hoboj, clarone čili corno de basseto (jehož se zejmena při Mozartových skladbách s krásným účinkem užívá), nebo na fagot, či troubit na tahací po- zoun, nebo hráti zručně po případě i koncerlně na kontrabass, basset, violoncello a violu d'amour se šesti střevovými a šesti podloženými kovový- mi strunami, na violu di gamba atd. ? A kdo, kromě varhaníků z povolání, umí ještě hrát na varhany s pedály, spojovat si působivě rejelříky
basseto Mozartův
24 article
a čísti sběhle generalbass s číslovanými akordy ? Nyní trápí všechno jenom své sousedy hrou na forlepiano. Za času kanforův bývalo jinak, aspoň nás. Můj otec býval vždy pečliv, aby mu žádný nástroj neosiřel a přemlouval hochy, kteří bud při zpěvu nápadný sluch jevili aneb k houslím nebo klavíru se hlásili, aby se kromě zvoleného nástroje učili ještě na jiný instrument hráti, a dělal s nimi zkoušky, klerý nástroj by kterému z nich nejlépe se hodil. Však rozumí se samo sebou, že je musil těm nástrojům sám také učit, aspoň než prvopočáteční techniku přemohl a pak jeho návodem sami dále cvičit se mohli to pak bylo vynikající vlastností starých kantorů z dobré hudební školy, že rozuměli všem ná- strojům a že také na všech dovedli vyučovat. Takový učitel dovedl arci vychovati celé gene- race hudebníků-dileltantů, a uměl také se svými vyučenci, zejmena když byli ve věku cviku náležitě pokročili, dobře operovat. Ostatně byli v měšťanstvu a v úřadnicívu také hudeb nici odjinud vyučení, a k velkým kostelním nebo světským produkcím zvali se také lepší hudebníci přespolní, hlavně ovšem sousední učitelové.
25 article
Moje rodiště mělo v letech čtyřicátých a padesálých hojnost dobrých hudebníků, z nichž ale nikdo nebyl jenom muzikantem; každý pro- vozoval nějakou jinou živnost nebo zastával ně- jaký úřad a pěstoval hudbu buď výhradně je- nom jako sport, anebo jakožto sport a pro vedlejší výdělek zároveň. Kádrem a kostrou této hudebnické ohce byli ovšem občané, sdru- žení v kapellu čili hudební sbor, který se za dobré slovo a slušný honorář najímati dával městě i přes pole k plesům, svatbám a jiným slavnostním příležitostem, kterýž ale také z pouhé ochoty o vělších sváteích aneb n zvláštní oteovo pozvání do kostela se dostavoval a zde s dilettunty mimo všechnu organisaci figurální mše, Te Dea a slavnostní nešpory prováděl. Členy tohoto sboru povolával můj olec, jakožto regens chori také k pohrbům a velkým requiím, ale platil jim ovšem za tyto výkony okolnostem přiměřený honorář. Jinaks tím hudebnickým sborem neměl žádného řízení, Peněžní odměny dostávalo se hudebníkům ve sboru také za koncertní produkce (zvláště sextetta)v hostineích a za spolupůsobení při akademifch, při nichž se vstupné vybíralo, kdežto se z sváteční a slavnostní mše ani za zkoušky k nim nikdy nic neplatilo. Zámožnější diletanti nepři- jímali ovšem vůbec nikdy žádných odměn, a je- nom touto jejich obětavou ochotou a do vyzna- čené míry také úslužnosti členův hudebního sboru byly možnými učiněny velké světské církevní produkce, kterých tou dobou rodné město mé bývalo účastno. Produkce ty byly by na mnoze docela čestně obstály i před přísnou kritikou velko- městskou a bývaly pro Vlašim i okolní honorae vždy vítanou, opravdu vzácnou pochoutkou.
Vlašim T Dea
26 article
Však stávala také příprava k nim pěknou práci Při studování velkých skladeb světských i cír kevních sledoval otec můj tutéž melhodu: nej méně na týden napřed poslal každému hudeb- níku a diletantovi, na jehož spolupůsobení po- mýšlel, příslušný part do domu s žádosti, aby si jej pozorně prošel a, pokud by nějaké obtíže nalezal, pilně nacvičil. Žádalo se tedy, aby ka- ždý spoluúčinkující hned do první zkoušky při- šel s úplnou znalostí svého partu. Bylo li po- třebí pozvati ke spoluúčinkování také sily mladší nebo méně vycvičené, dělaly se s nimi zvlástní přípravné zkoušky, ba otec žádal často, aby t- kovéto slabší síly celý part svůj z paměti hrát nebo zpívat se naučily a takto hned při první zkoušce již na souhru a výrazný přednes zvláště už dbáti mohly. Tehda bývalo ve škole každého čtvrtku celý den prázdno, a tohoto obligatního feriál- ního dne používal otec se zálibou ke zkouškám. Zkoušky tyto konaly se u nás ve škole, ve druhé třídě v prvním patře; housle, kontra- bassy, cella a tahací pozouny byly před lavi- cemi, zpěvy pak a ostatní dechové nástroje v la- vicích, či vlastně nahoře na lavicích, aby se hlasy a tóny ve škamnách nedusily a aby dirigent přes hlavy houslistů zpěváky i vládce dechovými nástroji viděl a od nich viděn byl. Musilo-li se několik těžších aneb jedna velká nesnadná skladba nastudovat, začala zkouška o 9. hodině ranní, pak byla v poledne přerušena, načež se od 3. hodiny dále zkoušelo, dokud potřeba žá- dala. Potom konala se před samou produke ještě jedna, hlavní zkouška. A jaké se to pro- váděly skladby? Ouvertury k operám, sonaty. serenády, barcarolly a různé skladby symfonické. Však mivali jsme také hudbu komorní, ale tatc
27 article
kvartettová nebo kvintettová hudba zůstávala vyhražena pro pochoutku labužníků; velké obe- censtvo slýchalo ji málo kdy. Můj otec, jakožto náčelník hudební obce vlašimské, měl čestnou povinnost, uspořádati svým hlavním spolupracovníkům slavnostní ve- čírek v předvečer nebo v den svaté Cecilie, pa- tronky hudby a všech muzikantů. Toho večera bývala u nás veselá schůze vlašimských hudců. Nejprve byla hojná a co možná dobrá večeřea pak následovala — naprosto nenucená a veskrz jenom improvisovaná zábava. Tu vídal či slý- chal jsem muzikantský humor a muzikantskou vynalezavost prováděti pravé divy. Druh před- stihoval druha a jeden byl zábavnější než druhý. O posvícení bývali u nás jenom učitelové, Cecilii však jenom místní hudebníci a někteří zvláště pozvaní přátelé hudby. Proto byl ráz cecilských našich zábav o posvícenské schůze docela rozdílný, ač byly tyto jako ony stejně — abych tak řekl — poetické. Byla to ovšem poesie velmi veselá, namnoze aristofaneská, ale proto přece poesie.
svatá Cecilie Cecilie
28 article
Jako byl František Vinař hrdinou posvícenských našich obědů, tak byl hlavním řečníkem a ne- vyčerpatelným pramenem zábavy o cecilianských večerech tkadlec Jan Podhradský, dobrý hudeb- ník, muž bystrého rozumu a poctivec od kosti. Snad dosud vypravují se ve Vlašimi různé vtipné nápady tohoto samorostlého humoristy, který vždy a v každé okolnosti říznou odpověd či průpověď pohotovu měl a krom toho, když v dobré společnosti se nalezal, svrchovaně ko- mické řeči improvisovati uměl. Podhradského humoristické řeči byly, jak se říká, »k válení« a dosud se pamatuji, jak se o našich »Ceciliích« všechno za břicho popadalo, když Podhradský mluvil. Když se bylo všechno náležitě pobavilo, začalo se tančit a tu ovšem nadcházela doba, abych se odebral na lůžko. Při těchto cecil- ských zábavách našich bývali v letech padesá- tých přítomni vždy oba tehdejší kaplanové vla- šimšli, Vincenc Macháček, který asi před rokem zemřel jakožto děkan a vikář ve Zdislavicích a Josef Kolrus, později zpovědník u sv. Víta v Praze a veselili se s našimi muzikanty vždy velmi přátelsky Nejzajímavějšími osobnostmi z tábora vla- šimských hudebníků byli: Josef Mrázek, dřive kupec, ale za mé paměti již soukromník, muž
Vinař Podhradský Cecilie Macháček Kolrus svatý . Vít Mrázek Vlašim Zdislavice Praha