3
masthead
30. června 1909. Císlo 178.
4
article
pozdravili, zahlaHolil „Slavec“, na nádraží korpo-
rativně s praporem shromážděný, řízením sbormistr
Beniška překrásný pozdravný sbor, načež slarosta
města Ivan Hribar, starosta „Slavce“ Ivan Dra-
žil a starosta „Zveze slovenskih pevskih drušstev“
dr. Vladimír Ravnikar vftali Čechy jako věrně
bratry, přátele a učitele.
Na nadšené, Bouřlivými projevy pěvectva i obe
censtva provázené proslovy ty odpověděl vřelou řeč
starosta Ústřední jednoty zpěváckých spolků česko-
slovanských dr. Karel Motejl, načež všechno pě
vectvo zanotovalo rázně „Hei Slovanéí“
Z nádraží zahájen ověnčeným praporem „Hla
holu“ a „Slavce“ v pravdě triumfální průvod uli-
cemi lublaňskými. V předu kráčela „Slovenská fil-
harmonie“ a za vzpružujících zvuků slovanskýeh
pochodů veselo šlo se v před. Ovace, jaké po ulicích
Lublaně uspořádány imposantnímu zástupu českých
pěvců, nelze vylíčiti.
Celá Lublaň, dělnictvo, studentstvo, dámy z nej-
lepších kruhů, mládež, všechno, na prsou slovanské
trikolory, jásalo Čechům vstříc. Z přeplněných oken
máváno praporky, šátky, volána nadšená slova
špalír, pa obou stranách ulic utvořený, za českými
pěvci všude se zavíral a všecko šlo pak v obrovském
průvodu s sebou k Národnímu domu, kde opakovaly
se bouřlivé ovace. Tam nastal rozchod za účelem
ubytování pěvců. Celá Lublaň tone v praporech slo-
vanských, všude plno nadšení a neobyčejného ruchu
ze všech očí září radost, že zavítali do bílé Lublaně
bratří věrní, nescucí povzbuzení a slovanská srdce
svá, I jednotliví Čechové, ubírající se po ubytován
ze svých botelů, vítáni jsou po ulicích naším jadr
ným „Na zdar!
Hribar
Slavec
doktor
Ravnikar
Čecho
Motejl
Hla
Lublaň
Hei Slovanéí
5
article
Večer uspořádána ještě v Národním domě přá-
telská pěvecká beseda, kde účinkovala „Slovensk
tilharmonie“ a jubilující „Slavec“ výkony vesměs
výbornými. Orkestr hrál skladhy vesměs české a slo
vanské. Beseda měla se konati v rozsáhlé zahradě
poněvadž však spustil se silný liják (což i zde n
jihu platí tradice o výletech pražského „Hlaholu“?)
přeložena v sokolskou dvoranu, kde setrváno v přá-
telské, bratrsky animované zábavě. Znovu zapěny
společně hymny „Kde domov můj?“, „Hej Slované!!
a „Lepa naša domovina“ a pozornost, jaká Čechům
ve všem věnována, dává tušiti, jak slavné budou
uny příští. Bílá Lublani — buď vřele po-
zdravenal
Slovan
Čecho
Lublaň
národní dům přá
Hlahol
6
article
Pocla pamálco Prešernově.
V neděli ráno položil „Hlahol“ vinohradský
obrovský věnec se stuhami ku pomníku velkého
básníka slovinského Prešerna. O významu velkého
genia slovenského promluvil u pomníku poslanee
Klofáč, načež „Hlahol“ vinohradský zapěl řízením
Zunovým Smetanovo „Heslo“. Také „Hlahol“ praž-
ský poklonil se památce Prešernově a Vodnikově
zapěním sborů „Svoji k svěmu“ a „Vlasti“, řízením
sbormistra Pískáčka.
Dopoledne přijeli zvláštním vlakem slovinští
pěvci z Přímoří vedením poslance Rybář
a také pěvci chorvatští počtem velmi značným. Všem
těmto pěvcům, již s hudbou vedeni byli do města
připraveno srdečně uvitání. Před dvanáctou hodi-
nou polední seřadil se v ulicích poblíž Národníh
domu
slavnostní průvod,
který vyšel za zvuků fanfár.
Průvod zahájila „Slovenská filharmonie“, pak
náslodovalo pěvectvo české s výborem Ústřední jed-
noty zpěváckých spolků českoslovanských v čele.
pak jednotlivě české spolky, abecedně seřaděné, před
každým spolkem nesena tabulka s nápisem. Po Če-
ších následovala v nepřehledném průvodu družstva
chorvatská, Svaz slovenských pěveckých družstev
přímořská a gorická družstva, pak družstva koru
tanská, štyrská, kraňská, lublaňská a na konec jub
lující „Slavec“; v celku zastoupeno na 100 spolků
z nichž čtvrtina českých. Průvod ubíral se za nád-
herného počasí hlavními ulicemi města. Celá Lublar
dala si tu dostaveníčko, jásavými projevy vítala im-
posantním počtem zavitavší Čechy a ze všech oken
snášel se na hlavy českých pěvců pravý déšť pře-
krásných květi.
Nadšení, jaké hýbalo celou Lublaní, nedá se
vylíčiti Každý z Čechů nesl si plnéo ruce
Klofáč
Zunův
Smetanův
Prešernův
Vodnikův
Čecho
Čechy
Lublaň
Hlahol
slovenský filharmonie
Lublar
7
article
Hudba.
Hudba.
+ + Karel Dvořák Kdo ještě před několika dny
kráčeje Husovou třídou, viděl jej za oknem výkladce
v pilné práci, ponořeného jako obyčejně s celou
duší do nějaké umné řezby, nemohl ani očím uvě-
řiti, když v pondělí odpoledne na zavřených dveřích
ztichlé dllny četl jméno jeho v zlověstném černém
rámečkn. Nikdu netušil, že na statném těle hlodá
zákeřná chioroba. V poslední době vyvinula seu
Karla Dvořáka srdeční vada; první záchvaty
objevily se, když před králkou dobou vracel se
z Italie, kde opět skvostných starých nástrojů
(zvlaště krásná violoncella) nakoupil, ale chorý ni-
komu se nesvěřil, jakoby vážný stav svůj sám před
sebou ulajiti chtěl, a pracoval do úpadu. Smrt za-
stihla jej náhle, když trávil neděli u miované choti
a dcerušky na své víle v Záběblicích u Zbraslavi,o
půl 2. hod. noční v pondělí dne 28. t. m.
Karel B. Dvořák byl houslař umštec, jehol
psmátka zasluhuje, ahy oceněn byl jeho význam.
Narozen v Praze 26. řijna r. 1856 jako prvorozený
syn dovedného houslaře Jana Kř. Dvořáka, věnoval
se záhy lémuž povolání. Vyučiv se u otce, odebral
se v r. 1876—86 na zkušenou do světa. Pracoval
nejdříve u Tom. Zacha a Dav. Bittnera ve Vídne,
1879—82 u Hip. Silvostra v Lyoně, 1882——85u
Gauda a Bernadeta v Paříži, na to ještě v Londýně
a Štrasburku. Bylo to zvlaště v Paříži a v Londýně,
kde vnikl do tajd starých nástrojo a vzdělal se na
Devyrovnatelného jieh znalce a oprávce.
Dvořák
Husův
Kř
Zach
Bittner
Záběblice u Zbraslav
Praha
Vídnout
Lyona
Gauda
Paříž
Londýn
Štrasburk
Toma
Italia
8
article
Tato jeho činnost ceněna byla zvláště virtnosy.
kteří v něm měli spolehlivého rádce. Roku 1888
přejal dílnu svého otce a rozvíjel od té doby úžasnon
činnost několika směry Jsa pro svůj obor důktadně
theoreticky i prakticky vzdělás, byl šťas ný v koup
starých nástrojů, jmenovité vlašských, i v jejich pře-
stavbě a opravě, takže i z ciziny byl v té, příčnně
hledán. Byl však i ve vlastní tvorbě mistrem. Na
sledoval klasické vzory mistrů itarských, zvláště obou
největších, Ant. Stradivária a Gius. Guarneria de
Gesu. Stuvba Dvořákova je přešná, založená na aku-
stickém studiu, práce čistá. Miluja velké formaty.
nízké klenutí, lak sylý, jen olejový, zlatě červený.
Tvary jeho jsou ušlechtilé, hlavice vkusně řezané.
Tón jeho nástrojů je silný, lahodného timbru, vy-
rovnaný. Volilť jen zdravý material, dřiví staré,a
pačlivě je vypracoval. Poněvadž i laku a jeho che-
mickému složení věnoval veliké studium a vystrihal
se všeho škodlivého napomabání, na zevnější jen
efekt a pro krátk u přítomnosti vypočteného, mají
nástroje jeho budoucnost. Stavěl houste, violy a vio-
lancetia, též violy d'amnur (na výstavě národopisné
vystavil jednu menší vinntého tvaru a jednu velkou
violettu dle J. O. Eberle). Na juboejní výstavě roku
1891 budila pozornost dvě skvostná kvarteta i řad
houslí, mezi nimiž i jedny ve slohu Amatiho. Houste
kvarteta měly za vzor slavného »Mesláše«, jejž Dvo-
řák v salonech Alardových v Pařiži přiležitost mel
studovatí.
Na výstavě národopisné uspořádal historický
přehled vývoje strunných nástrojů a sbírku housi
českého půvadu, která byla unikem, pudávajie co
možná úplný obraz českého houslařsiví, od Tomášs
jít Ges
Stuvba Dvořákův
Eberl
Mesláš
9
article
květů a v dalšíck ulicích stále nový a
nový příval krásných květinových po-
zdravů zasypával triumfální cestu po-
slů českého pěvectva. Projevy takové mo-
hutnosti, takové chlouby diktovati může jen láska
a pěvci čeští odpovídali na ně svým vřelým způ-
sobem, líbajíce květy ony a s obnaženými hlavam
na všechny strany nadšeně děkujíce.
Průvod, který skýtal nádherný pohled zvlášte
překrásnými criginálními kroji Chorvatů a Slovincu
přímořských, došel za bouřlivých projevů před měst-
skou radnici, kde na stupních očekávaly pěvectv
dámy v bílých úborech a městská rada s županem
Hribarem v čele. Třicet nádherných praporů se-
stoupilo se na schodišti, všecko pěvectvo shromáždío
se za střelby z hmoždýřů z městského hradu na ná-
městí. Byl to pohled úchvatný.
Starosta Hribar uvítal pěvce vzletnými slovy
jménem města Lublaně a národa slovenského, načež
složili nadšený hold bílé Lublani jménem pěveckých
svazů českého starosta dr. Karcl Motejl, chorvat-
ského starosta Ivan Krešič, slovinského dr Vla-
dimir Ravnikar, za Slovince přímořské posla-
nec dr. Rybář, jemuž odevzdán damami lípový
věnec. Na prapor „Slavce“ připnula paní Hriba-
rová jménem slovenských žen nádhernou stuhu
s bohatým zlatým vyšíváním, načež ostatní dámy
lipovými věnci ozdobily všecky prapory pěvecké.
Chorvat
Hribar
doktor
Karcl Motejl
Krešič
Vl
Slovinec
Hrib
Lublaň
10
article
Jednotlivé projevy provázeny byly hřímavým volá-
ním a potleskem nesčetného obecenstva.
Ke konci zapělo všecko pěvectvo s obnaženým
hlavami „Lepa naša domovina“ a „Hej Slované!“
čímž nadšení dostoupilo vrchole. Prapory seřadily se
v malebnou skupinu a opačnou stranou prošel prů
vod za nového jásotu a nového deště květin ostatní
částí města, načež u Národního domu se rozešel
Odpoledne konal se v ideálně položeném lelním
hotelu Tivoli, obklopeném překrásnými sady, za ve-
likého účastenství slavnostní banket, kde pronesl
řadu významných připitků, bouřlivým nadšením pro-
vázených, předseda Dražil, starosta Hribar, dr. Ži-
rovník (slovanským ženám), dr. Švigeli (za „So-
kola“), dr. Motejl, starosta Krešič, dr. Ravnikar, po
slanec Klofáč, poslanee dr. Rybář. Při banketu účin
kovala „Slovenská filharmnonie“. Na Kongresnem fre
konala se současně veliká lidová slavnost „veselica
za přečetné účasti obecenstva.
Slovan
Dražil
Hribar
doktor
Švigel
Motejl
Krešič
Ravnikar
Klofáč
Tivoli
11
article
Pěvectvo slovanské zapělo z velkého podia spo-
lečně Hajdrikův sbor „Jadransko morje“, jenž vy-
volal bouři potlesku. takže zpívati se musila ještě
„Lepa naša domovina“, „Hej Slované!“ a „Slovene
i Hrvat.“ Jednotlivé pěvecké spolky na různýchi mi-
stech zahlaholily písně národní. Zpěvy družstev če-
ských odměňovány byly nadšenými ovacemi. Pri
„veselici“ střídaly se pestré a zajímavé obrázky. Tu
naslouchal jsi zpěvu prostých chorvatských sedláků
v národních krojích, tam zpívaly Přímořanky, oděné
satem bohatě zlatem vyšívaným, jinde zase prosté
dělnice s jednoduchými šátky na hlavách, s radost-
ným okem sledovaly pokyny stařičkého svého shoro-
vody, věru, tot obrázky, jež překrásně illustrují, jak
všeobecnou je slovanská láska ku písním. Přední
dámy v elegantních úborech v jednotlivých pavilo-
nech prodávaly občerstvení, květiny a pod. Upřím-
nosl, nenucenost dýše z takovéto slavnosti a naši
pěvci cítili se tu záhy jako doma. Ještě v hodinácn
nočních bylo na „veselici“ živo a zpěv slovanský
rozléhal se bujaře ulicemi bílé Lublaně, v těchto
dnech slovanským zpěvem objaté.
V pondělí ráno uchystala městská rada vše-
mu pěvectvu společnou snídani v zahradě hotelu „Ti-
voli“. Pěvcům dostalo se bohatého a upřímného po-
hostění. Proneseny opět významné řeči, svědčícío
nadějích, jaké Slovanstvo klade v novou činnost své-
ho pěvectva. Mluvili podžupan dr. Tavčar, dr. Mo-
tejl, dr. Trilor, poslanec Turk, dr. Gudeba a m. j.
Slovan
doktor
Tavčar
molybden
Trilor
Turk
Gudeba
Lublaň
Jadranský morje
12
article
Zupan Hribar ve skvělé řečí slovinské, české a chor-
vatské velebil činnost pěvectva slovanského a loučil
se jménem bílé Lublaně a národa slovenského s věr-
nými spojenci Slovenců, Čechy a Chorvaty. Star.
Hribarovi uspořádány neutuchající, stále se opakující
ovace. Při snídani zpívaly jednotlivé spolky národn
sbory, Čechové „Kde domov můj?“, „Bývali Čecho-
vé“ a „Slovan jsem.“ Byl to požitek vzácný, slyšeli
s chutí a chněm přednášené originální národní zpě-
Ediingera (nástroj z r 1698) až do Ferd. Homolky
(1890) Ještě na výstavě loňské zastoupen byl krásně
pracovaným kvartetem, napsal mimo to pak i do vý-
stavního kalalogu instruktivní, na odborné detally
bohatou stať o nástrojařství a zvláště jeho vývinu
v zemí českých. Také Umělecké Besedě, v jejímž
hudebním odboru a po nějaký čas i ve správním
výboru byl horlivým funkcionářem, věnoval zname.
nitý jeden soubor kvartelní vlastní práce, jenž zů-
stune tu navždy památkou jeho ideálního uměleckého
snažení. Dvořák při shromažďování starých nástrojů
nebyl jen obchodníkem Shromažďoval speciálně ná-
stroje českého půvudu ž lásky k věct a zanašel se
myšlenkou celou svou sbírku českých houslí, jakož
i nástrojů vyšlých z užívání, jako viol d' amour
(mezi nimí exemplařů skvostně vykladaných), louten,
barytonů, gamb, starých hart, jakož i celé řady
starobylých nástrojů dechových nejroztodivnějších
tvarů, věnovati českému museu. Kromě toho Karel
Dvořák byl sběratelem starožitnosti a měl sům ve
svém domě na Kampě hotové museum porculánu,
skla, rytin, obrazů, uměleckých a národopisných
předmětů všeho druhu. Zabránila-li mu náhla smrt
snad provésti dlouho býčkaný úmysl, mělo by s
pamatovati na zachránění skvostných těehto sbírek
pro českou zemi. Také jeho knihovna, zejména od-
borná houslařská, chová vzácné exempláře.
Zupan Hribar
Slovenec
Chorvat
Hribar
Čecho
Dvořák
Lublaň
Čechy
Homolka
Kampa
d ' amour
13
article
Karel Dvořak, ten lichý pracovník, stále jen
ukovaný a v nennavné horlivosti, přimo vášní po
práci sama se ukovavající jen ke své dílně, kromě
níž a své rodiny neznal jiného potášení, osvěžení
hledaje nanejvýš v koncertní slni, v divadle, v četbě,
dovedi býti též dobrodincem, zvláště mladým uměl-
cům, z nichž mnohý se zaroseným okem bude naň
vzpomínati. Při tom, zcela po příkuzu biblickém,
nevěděla levice, co dáva pravice. Veřejných díků,
pochval a uznání nevyhludával, reklamy se štítil.
Jedinou a nejvydatnější jeho reklamou byla jeho
výborná práce a za ni dostalo se mu též hojně
čestňého uznání, na výstavach doma i v cizině
(1886 v Londýně, v Paříži, Nizze, 1894 v Moskvě
stdl).
Zemřel dobrý člověk, místr svého umění, jehož
díla — jak známo, bouslím přibývá ceny stářím —
zaručí mu v dálné budouenosti jednou jméno českého
Stradivaria. Buďme si vědomi již dnes jeho vý-
znamul
+ Výstupní zkoušky konservatoře hudby v Praze
konají se ve velkém sále Rudoifina ve čtvrtek.
v patek a v sobotu (od 1. až do 3. července) vžuy
v 7 hod. večer. Vchod ze Sanytrové ulice.
+ Za sniženou cenu klavírní výtahy poskytuje
Umělacka beseda tím, že vypisuje subskripci z
sníženou cenu na díla, než jsou vydána. Na klavírn
výtah Kovařovicovy opery »Na starém bělidlee.
upravený samým skladatelem, který vyjde v listo
padu a bude státi 12- 14 K, lze subskribovatio do
15. července zasláním obnosu 8 K (a 50 hal. na
poštovné) na zdresu Hudeboí Malice Uměl, besedy
v Praze II., Jungmannova tř. Po 15. červenci vejde
v platnust krámská cena.
Dvořak
Kovařovicův
Londýn
Paříž
Nizza
Moskva
Praha
sanytrový ulice
Praha II
Jungmannův třída
Hudeboe Malice
14
article
vy slovanské. Tu srdce vskutku pookřívá a chápe
proč píseň slovanská tolik öovede působiti na život
nšrodů slovanských a proč právě v jejím znamení
doufáme dojíti cestou nejpřirozenější ke slovanské
jednotě.
Dopoledne konal se ve velké dvoraně Národníh
domu
slavnostní pěvecký sněm.
Ve stínu praporů sešlo se přečetně pěvectv
slovanské, aby přitomno bylo velkému reálnému o-
spěchu na poli součinnosti slovanského pěvectva.
Do čestného předsednictva zvoleni starostové tr
svazů pěveckých, českého, chorvatského a slovin-
ského, dr. Motejl, Krešič a dr. Ravnikar, škol. rada
Adámek za pražský „Hlahol“, za české hudebnn
skladatele Al. L. Vymetal, za slovinské a chorvat
ské skladatele prof. Förster a Gerbič. Po zahájen
pěveckého sněmu starostou „Slavce“ Dražilen
a vřelém uvítání přítomných pronesl spisovatel Ant
Trstenjak krásnou slavnostní přednášku o čin-
nosti „,Slavce“ a o úkolech slovanské písně, jež od
měněna bouřlivou pochvalou. Po něm podal jednate
Ústřední jednoty zpěváckých spolků českoslovan-
ských Jaroslav Tureček podrobně vypracovany
referát o příštím „Svazu slovanského pěvectva“ a na-
vrhnul resoluci, jež i s referátem přijata byla bez
debaty jednomyslně a s dlouhotrvajícím potleskem
Resoluce, kterou založen
Svaz slovanskéhio pěveclva,
nní
doktor
Motejl
Krešič
Ravnikar
Adámek
Al
L Vymetal
profesor
Förster
Gerbič
Dražilen
Antonín
Tureček
Hlahol
svaz slovanskéhio pěveclva
15
article
„Slovanské pěvectvo, shromážděne
na slavnostním sněmu luhlaňském, vítá po vy-
slechnutí referátu české organisace pěvecké s nad
šením myšlenku založení „Svazu slovan-
ského pěvectva“, v němž spatřuje nový
nadějný článek kulturní organisace Slo-
vanstva a nerozborné pouto mohutné, jednot.
ně, svorné rodiny pěvců slovanských
Předsednictvům pěveckých organisací cho-
vatské, slovinské a české se ukládá, aby, sestou-
pivše se ve stálou pracovní delegacia
navázavše styky s pěvectvem ostatních bra-
trských národů slovanských, dala Sva-
zu slovanského pěvectva pevný a zdrav
základ a aby záhy vypracovala plán vzá-
jemných návštěv pěvců slovan-
ských, jenž vyvrcholil by v nejbližších le
tech prvním velkolepým sletem pě-
vectva slovanského v matičce Pra-
zene
Po přijetí resoluce za radostného vzrušení a vše-
obecného jasotu se starostové spojených tří svaz
Krešič, dr. Motejl a dr. Ravnikar, i jich tajemníc
dr. Javard, dr. Šebenik a Tureček líbají, což působ
hlubokým dojmem na všecky přítomné.
Školní rada Adámek zve k závěru pěvectvo
slovanské k juBilejní slavnosti 50 1e té ho
trvání „Hlaholu“ pražského v roce 1911.
což s nadšením uvítáno a spontanně slíbeno, načen
předseda „Slavce“ Dražil slavnostní sněm volánín
„Na shledanou roku 1911 ve zlaté matičce Prazel“
za hlučného pollesku ukončil. K významu „Svazu
slovanského pěvectva“ a jeho úkolům se ještě vrá
tíme. Zatím vítáme hluboce významnou skutečnos“
jeho založení, v pevném přesvědčení, že úlohu svoj
plniti bude šťastně a že stane se novým, ideálním po
— reč—
jítkem Slovanstva.
doktor
Motejl
Ravnikar
Javard
Šebenik
Tureček
Adámek
Slavec
Dražil
50 1 e
kulturní organizace Stvanstva
Krešič
Hlahol
16
article
Z Lublaně, 29. června. (Zvl. telegr. „Nár. L
stů.) Slavnosti pěvecké v Lublani zakončeny byly
dnes večer skvělým koncertem v obrovské dvoran
nového hotelu „Union“. Program obsahoval dvace
čísel, i české, chorvatské a slovinské spolky i svazy
podaly své nejlepší.
Pěvci vyměnili si za všeobecného nadšení od
znaky.
Při vystoupení všeho pěvectva slovanského spo-
lečně snesl se s galerie nad podiem na hlavy pěvco
nekonečný déšť květin, vyslaný slovanskými damami
„Hlahol“ pražský odovzdal „Slavci“ střl
brný věnec, mistr Lantner za české pěvectvo skvosu-
nou taktovku, „Hlahol“ táborský nádherné albun
Tábora, „Hlahol“ vinohradský květinový dar, Slo
vinci z Přímoří taktovku s drahokamy.
Panuje vrcholné nadšeníl
Zejtra odjíždějí čeští pěvci do Postojny a Terstu
Starostovi Hribarovi uspořádáno v noci zasta
veníčko.
Hribar
Lublaň
Tábor
Postojna
Terst
Hlahol
17
article
Z Poslojny, 29. června, (Zvl. telegr. „Nár. Li-
stů.“) Čeští pěvci opustili dnes ráno za bouřlivýc
projevů, zpěvu a vřelých scén rozlučných Lublan.
odjíždějíce v průvodu Slovinců a Chorvatů do Postol
ny. Tam uvítal pěvce starosta obce a zpěváckého
spolku, místní spolky i občanstvo s hasičskou hud
Bou. Nastoupen pochod ku postojenské jeskyni, kde
obdivovány krásy přírodní. V poledne odjezd do
Terstu.
* uma
Z Terstu, 29. června. (Pův. tolegr. „Nár. Listů“.)
Čeští pěvci, opustivše Postojnu, odjeli rychlíkem do
Terstu. Cestou vlály podle trati i s mnohých koste-
líků barvy české a slovanské. Ve Sv. Petru a ve sta
nici Miramare Slovinci s praporem zpívali „Hej Slo
vané“
V Terstu čekalo na nádraží veliké množství Slo-
vinců s posl. Rybářem v čele. Za nesmírného nadše
ní promluvili: poslanec slovinský dr. Slavík, dr
Motejl. dr. Horvat a dirigent sporobanky Pokorný.
Češi a Chorvaté byli obklopeni obrovským zl
stupem Slovincův a vedeni za zpěvu „Hej Slované!
a stálého potlesku do hotelu „Balkán“
Po obědě konán parnikem „San Giusto“ krásný
výlet po moři k Miramare. Odjezdu i příjezdu parní
ku přítomní Slovinci uspořádali Čechům hlučné
ovace.
Slovinec
Chorvat
Petr
Motejl
doktor
Horvat
Pokorná
Čech
Slovincův
Slovan
Čecho
Poslojna
Terst
Postojna
Miramar
Balkán
zpěvácký spolek
Sana Giusto
18
article
První český sjezd pro péči o slabo-
myslné a školství pomocné.
(Třetí den)
První český sjezd pro péči o slabo-
myslné a školství pomocné.
(Třetí den)
Včera, v úterý dopoledne, zakončen byl památný
sjezd, svého druhu první v Čechách, poslední řadnou
odborných přednášek, Nejprve přednášel ředite
„Ernestina“ MUDr. K. Herfort o tom, jak po
hlížeti na slabomyslné se stanoviska
biologického. Chceme-li porozuměti dítěti sla-
bemyslnému a nejširšího stanoviska přírodověde-
ckého, se stanoviska biologického, musíme si nej-
dříve uvědomiti, že slabomyslnost nestihuje lidlský
organismus jako vělšina duševních chorob ve stav
dospělém, nýbrž ještě v době jeho vývinu a že pří-
činu hledati musíme v zárodku samém, dále v cho-
robách a skodlivinách, které stihly tělo ještě v době
vývoje jeho, zvláště vyvíjející se mozek v době nitro-
děložní, za porodu neb v prvých dětských letech
kdy joště vývoj mozku není ukončen. Jedná se tedy
u této choroby o zasaženi do normálního cliodu vy-
voje, o porchu vývojovou. Proto je díte slahomysln
se slanovlaka biulosiekaho prohlemem vývopuve me-
chaniky neho pathiologicka eutbryologle, cež před
nášející Blíže vyvozuje. — V debatě dovozuje prol.
dr. Scherer veliký vliv přijice na plod a vývoj
slabomyslných a vysvětluje, jak výhodně přirod
značnou úmrtností dětí, z rodičů přijící zatížených
reguluje zdárný rozvoj lidstva. — Sekretář zem. vy-
boru dr. T. Tůma navrhuje, aby v potici, která bu-
de podána zemským výborům ve příčině zřizování
škol pomocných, akcentována byla také potřeba od-
borných výchovných ústavů pro slabomyslné, vzdě-
lání schopné, v chorobinci pro slabomyslné, výchovy
neschopné, a aby poukázáno bylo na povinnost ze-
mě, po případě okresů, ústavy takové zřizovati
vydržovati. Návrh přijat.
Ernestin
K Herfort
doktor
Scherer
T Tůma
Čechy
19
article
Následovala přednáška JUDra. Prokopa To
mana, soudce při zemském trestním soudě: Sla-
bomyslní se stanoviska práva civil.
níh o.
Macešsky zachovalo se platně civilní právo ra-
kouské vůči těm nešťastníkům, k nimž již příroda
sama tak krutě se zachovala. Jakési pěstní právo
vyvinulo se na úkor těchte všude odstrkovaných
individuí, k jichž podpoře a záchraně koná se tento
sjezd.
Občanský zákonník náš nezná po výtce slabo-
myslných. Chceme-li se dovolávati v tomto sméru
zákonných norem civilního práva, musíme utíkati s
k analogickému použiti ustanovení, vytčených v zá-
jmu právní ochrany „zuřivců, šílenců a blbců“ (Ra-
sende, Wahnsinnige u. Blödsinnige).
Stávajícímu platnému právu rakouskému ne-
známy jsou rozdily v příčině způsobilosti k právním
činům osob duševně chorých; zuřiví, šílenci a blbí
tvoři zde jedinou kategorii osob, jež co do způso-
hilosti k právním činům na roveň jest postaven
dětem mladším 7 let. Jemnějších nuancí obč. zákon
nezná. Teprve osnova zákona o odněti svéprávnost
z r. 1907 hledí tomu odpomoci a zavádí vedle k-
rately formu právní ochrany, kde osobám toliko
lebce duševně chorým ponechává se jakási, byť i ob-
mezená způsobilost k právním jednáním.
Sl
20
article
Pod zvláštní ochtanou zákonů nacházejí se ti.
kdož jsou nezpůsobilí záležitosti své náležitě obsta-
rávati pro vady duševní; a také blbí, kteří zbaveni
jsou buď úplně užívání rozumu, aneb alespoň nejsou
s to chápati následky svých činů. (§ 21. obč, zák.
Pod toto široké znění zakona možno zařaditi
slabemyslně.
Přednášející sděluje obsah osnovy zákona o od-
nětí svéprávnosti, dle které má býti zavedeno vedle
úplného odnětí svéprávnosti ještě částečné odnět
svéprávnesti k ochraně osob slabomyslných a p
lehčích poruchách duševních a přičiňuje kritiku.
Potom přednášel univ. prof. MUDr. R. Jedli-
čka o některých vztazích vzrůstu ko-
stí k idiotii. Přednášející vědecky pojednal o
vzrůstu kostí, vývoji formace kostí, omezeném vzrů-
stu a karakteristických známkách rozmanitého vý-
voje koslí. Projednává typy abnormit a vývoje kost
a to zvláště infantilismus, trpaslictví, gigantismus
vzrůst do šířky a pod. Přednáška naprosto vědeck
provázena byla velikou řadou roentgenogramů, p
většině z kostí idiotů z „Ernestina“.
profesor
MUDr
Ernestin
21
article
Následovala přednáška uč. Mil. Šilhy: Dět
málo nadané na Valašsku. Přednášející líč
zdatnest a hodnotu mládeže na Valašsku. Ve škole
neprospívá 60% žactva. Tento úpadek jeví se pal
v hospodářském úpadku kraje a v rychlém stárnutí
lidí a kolalečním moru, vůbec v degeneraci kraje
odrážející se v povaze jednání dospělých, na př.
hazardování majetkem, nedůvěra k cizincům, nechut
k práci a zvláště ve velkém počtu dětí, zřejmě slabo-
myslných a idiotních (přes tisíc) a v hrozné únit-
nosti dětí a v ohromném množství dětí rhachitických
s nervovými poruchami a pod. Řečník žádá, aby
umožněna byla lepší výživa a tím rozvoj dětí sub-
vencováním polévkových ústavů, zamezena přeplně-
nost škol a zřizování pomocných tříd pro velké
množství nedoslýchavých a pro slabomyslné
idioty. — Přijato vyzvati vlivné korporace, by zvlášt-
ní péči věnovaly hospodářskému a duševnímu po-
vznesení Valašska.
Šilha
Valašsko
22
article
Dr. Duch. Panýrek projednal pak svou před-
náškou kausatiku moral insanity ve ško-
le. Vylíčiv zajímavě příkladem typ moral insanit-
ního hocha, sděluje cenné výsledky svých studií
o příčinách moral insanity dětské. Obšírně vykládá
nutnost příslušného systematického studia, navrhuje
zřízení studijní ankoty, jež by připravila, čeho pro
studium a statistiku moral insanity českých dětí je
třeba. — Splnomocněni jsou dr. Panýrek, dr. Haško-
vec a dr. Herfort, aby anketu řečenou ustavili. K ná-
vrhu uč. Chudáčka z Moravy usnesl se sjezd.
požádati Svaz osvětový, aby působil k tomu,
by konány byly v hojné míře lidové přednášky hy-
gierické a psedagogické. Insp. Pešek kritisuje do-
savadní system učby na školách a praví o něm.
že mládež otupuje. Žádá změnu práce školní. Vůč
tomu dr. Panýrek tvrdí, že i nejšpatnější učbu
nemůže zaviniti moral insanitu.
O familiárních odrůdách idiotů před-
nášel doc. dr. J. Janský. Vysvětliv klinický obraz
rodinné idiotie zmiňuje se o amaurotické idiotii ju-
venilní a vytýká rozdíl obou zmíněných forem.
Panýrek
doktor
Haško
Herfort
Chudáček
Pešek
docent
J Janský
Morava
23
article
Péče o slabomyslné v Anglii bylo
thema přednášky V. Rohleny v Praze, který právě
dlí na studijmích cestách v Anglii a věnuje zvlást
zřetel ke školám pomocným. Přednáška, již přečetl
jeho bratr, učitel v Praze, objasňovala podrobně
zajímavě způsob pěče o slabomy slné v Anglii, o ži-
votě ve školách pomocných a o všeobecné tam pod-
poře škol.
Docent dr. F. Procházka přednášel o za-
opatřování slabomyslných v chorob-
nicích. Vysvětlil, že zodpovědnost za zločiny
idiotů a imbecillů padá na společnost lidskou, která
se nepostarala o jich výchovu a nebyla-li výchova
možnou, o jich neškodnost. Pro tyto slabomyslno
nemáme ani žádných vhodných zařízeni, ani ústavo
kde by mohli býti zaopatřeni. Ziemek jich nalézáme
v cborobnicích. V těchto ústavech, sloužících dnes
k zacpatření chudých příslušníků obecních, event.
okresních, tvoří slabomyslní dosti velké procento
Do tčehto ústavů se hodí, však jen tehdy, jsou-li
vhodně tyto ústavy zařízeny, kde je možné dobré
rozdělení tělesně chorých od duševně chorých; nebot
tyto dvě kategorie nemocných si překážeji. Na dále
pak není v chorobnicích našich postaráno o zaměst-
nání slabomyslných. Rozvoji chorobnictví vadí dne
přidělení k chudinství; zámožnějším třídám není
možno slabomyslného vůbec někde zaopatřiti. Jest
naléhavá potřeba zřizování veřejných, všeobecných
všem třídám obyvatelstva přístupných chorobníc
velkých, řádně vypravených s oddělením pro dušev-
ně choré (slabomyslné). — V debatě doporučoval
prof. Foustka, aby úřady školní byly požádány.
by kandidáti učitelství na ústavech a učitelé v kur-
sech poučeni byli o významu abstinentismu.
V Rohlen
doktor
F Procházka
profesor
Foustka
Anglie
Praha
24
article
Poslední v obsáhlé řadě přednášek, ale rovněž
zajimavá byla přednáška uč. Ed. Štorcha, v níž
předvedl některé momenty z praxe na škole pomoe-
né. Zmíniv se o methodě počtů, zdůvodnil, ce vad-
úspěšné práci na pomocné škole. Je to zvláště n-
určité zřízení pom. školství, stalé provisorium školy
a učitelstva, bezradnost, ježto není vůdčího orgánu
nesamostatnost, nedostatek dílen, nevhodnost vnitř-
ního zařízení, nevědomost veřejnosti o významu
školy pomocné, slabá propagace, přijímání rozpusti-
ců mezi děti slabomyslné a nedostatek materiálu
k ručním pracím.
Pořad přednášek byl vyčerpán a schválena re-
soluce, navržená poradou učitelů pomocných škol
jež žádá, aby byly školy pomocné zřizovány nákla-
dem zemským jako samostatné s názvem „pomoc-
né“ a bez internátu, aspoň při poštu 10 dětí slabo-
myslných. V každém okrese buď okresní škola po-
mocná. Každá pomocná škola buď ve vlastní budov
se zahradou. dílnami a sbírkami. Do pomocné školy
mohou býti přijaty děti na žádost rodičů, na základě
posudku sboru po návrhu učitele a lékaře. Maximum
žáků 20. Slabomyslné děti, přestoupí-li na obecnou
školu, peuze jen děti nenadaně. O děti vystouplé
pečuj komise pro ochranu mládeže.
Na konec slanoveno, aby přiští sjezd pro pěči
o slabemyslné konán byl r. 1911 na Moravě.
Rod. dr. Ilerfort dunočí Llahopřání učilel
pomocné školy vídeňiské Arn. Lononce k veli-
kému úspěchu sjezdu, jakožto licholivému zjevu pro
český národ, inspektor Pesek děkuje pořadatelstvu
vvláště prof. dr. Čhdovi, kterýz dékuje všem, kdo
spolupůsohil. Vl. r. Sletunský v zesloupení ml
nisleratva kulu dékuje celému sjezdu a. delegál
Štorch
doktor
Ilerfort
Llahopřání
profesor
Čhd
Morava
25
article
Moravy dehuji za vlldaě prhslí
Moravy dehuji za vlldaě prhslí
Korečně předseda sjezdu prof. dr. Čáda vyslo-
vuje uspokojení nad zdařilým průbéhem sjezdu, kte-
rý obsahově po stránce formální i propagační zdařil
se úplně. Na 450 účastníků z Čech. Mora vy, Slezska
sledovalo do konce přednášky s pozorností. Svorně
spolupůscbení lékařů, právníků i paedagogů poprvé
se tu projevilo a zaručuje úspěch další. Prohlašuje
první sjezd pro ochranu slabomyslných za skončsný.
Tak ukončen památný sjezd, který jistě zůstaví
po sobě prospěšné činy.
Na konec ještě uvádíme jměna těch, kdo jako
členové užšího výboru vykonali všechny přípravné
práce sjezdové. Byli to zvláště. Předseda univ. prol.
PhDr. František Čáda. I. místopředseda řed. MIIDr.
K. Herfort. II. místopředseda cís. rada J. Schrötter.
tajemníci: učitelé František Sedláček a Ed. Štorch,
pokladník JUDr. Dobr. Krejčí, místoředitel zemnské
statistické kanceláře, a dále čienové užšího výboru:
MUDr. L. Haškovec, c. k. univ. profesor, MUDr. A
Hevercch, c. k. univ. profesor, MUDr. V. Hüttel, dět-
ský a měst. školní lékař. A. Hrych, učitel pom. školy
v Praze, C. Merhout, učitel, prof. Jos. Michl, c. k
okr. školní inspektor. F. V. Moravec. učitel měšt.
školy, K. Mrázek. odborný učitel v Ifusovicích na
Moravě, Konr. Sedláček, odh. učitel v Jednově n
Moravě, Ed Štorch, učátel pomocné školy v Praze,a
JUDr. A. Tůma, sekretař zemského výboru.
Výstava školství pomocného a pro slabomysině
otevřena je dnes od 8 hod. ráno do 6 hod. odpol
profesor
doktor
Čáda
Mor
PhDr
K Herfort
J Schrötter
Sedláček
Ed
Štorch
JUDr
Dobr
Krejčí
MUDr
L Haškovec
V Hüttel
A Hrych
Merhout
Jos
Michl
F V Moravec
K Mrázek
A Tůma
Morava
Čechy
Slezsko
Praha
Jednov můj Morava
Ifusovice na Morava
26
article
První živnostensko-průmyslový trh
výstavníi v Praze.
Včerejší sváteční den přilákal opět na krásné
výstaviště naše desetitisíce návštěvníků, kteří, tčšili
se z pěkného počasí, navštívili sokolské závodyi
výstavní trh a zvláště také kupovali, což jest nejdn-
ležitější, neboť náš výrobce skládá do trhu svůj ka-
pitál i mnoho nadějí pro svou budoucnost. V tom
směru nyní, když výstava dokázala svou oprávně-
nost, třeba jest apelovati na obecenstvo české,
zvláště pak na uvědomělý stav obchodnický, aby na-
vykli si užívati trbu tohoto jakožto skutečné příle-
žitosti k nákupům, která se jim podává a to tím
spíše, že i cizina trhu našeho si všímá. Tak na př.
jistý obchodní dům z Pešti zamluvíl si větší dodávku
zboží galanterního a také domácí obecenstvo chap
svon povinnost, neboť i mnozí drobní živnostníci
prodávají zde své výrobky. Zejména jdou na odbyt
věci dřevéné, hračky, galanterní novinky, předměty
umělecké, sošky, šperky ald.
Velké objednávky učinily též firmy s vlasovými
podložkami, red. Hanuš Kuffner na své kovové hu-
sické vojsko, což jest dobrým počátkem.
Pro naše výrobce a obchodnictvo jest významný
len rozdíl mezi trhem pražským a lipským, že tam
k výstavě připuštění jsou trhovci z celého svétu,
kdežto na trhu našem pouze češti mají místa, ačkoli
přivábí konsumenty stejně z různých částí Evropy-
Program dnešního dne.
Kuffner
Praha
Pešť
Evropa
27
article
(Dětský den.) O 3. hodině shromáždění ditek ze
spolku pro pořádání her české mládeže na hřišti le-
tenském, odtud průvod přes most Svalopluka Čecha
ke staroměstské radnici. Dlouhou třídou a Eliščinou
třídou přes most na Bělského tř. do výstaviště. Po
příchodu jsou hry a tance mládeže v pravém křídle
paláce anebo na hřiští za strojovnou.
O 1/27. hod. počátek produkcí s portov ních.
Sermířský klub »Sparta«. Pořad: 1. oddělení:
1. fleuretové assaut, 2. šavlové assaut, 3. damská
škola fleuretová, 4. kordové assaut, 5. šavlové assaut.
10. minut přestávka. II. oddělení: 6i. damská škola
šavlová, 7. assaut fleuret-dýka, 8. šavlové assaut
9. damské assaut fleuretové, 10. fleuretové asssut,
11. šavlové assaut. Den tento zajisté přivábí množ-
ství přátel smavého mládí na výstaviště.
V zábavném koutku bude lidová veselíce,
při níž zejména čiperným hochům naskýtá se příle-
žitost projeviti svou schopnost. Poblíže Kludského
zvěřince vztýčena jest tyč s dárky jako odměna do-
brým lezcům. Ti, kteří mají dobré zuby, prokoušt
se koláčem ke korunce, která připadne nejrychlej-
šímu. Žertovné výjevy tyto zajisté poskytnou dosti
zábavy obecenstvu přiblížejícímu a budou se pak
opakovati každého dne.
Čecho
Eliščin
Sermířský klub
Sparta
28
article
Na pohled nevelká, ale při pečlivějším prohléd-
nutí obsažná a velice zajímavá výstava při každé
nové návštěvé poučí nás, ža jsme nezpozorovali
mnohé velice zajímavé novinky. Dlužno upozorniti
na firmu Josef Mánek v Tatobitech, výroba
tamborovaného zboží, kteráž nám předvádí pěkný vý-
běr sukní, zástěr a těm podobných výrobků oděv-
ních. Bývá častá poptávka obchodníků po těchto
výrobcích, kteréž jsou namnoze zastoupeny výrobou
cizí A. Brejník v Libochovicích nás překvapil
souborem pěkného nádobí hlinikového, lékaři dupo-
ručeného, kteráž jest důležitou novinkou nejen v prů-
myslu, ale i v hygieně a zajisté má znamenitou bu-
doucnost. Václav Mašík, Král. Vinohrady, pyšní
se krásnou prácí obuvnickou, kteráž by obstála na
saždé světově výstavě Jan Strnad v Bakově
nad J. má vystaveno známé bakovské zboží ráko-
sové, dle vlastního vynalezeného způsobu výrobního.
Mánek
A Brejník
Mašík
Král
Strnad
Tatobity
Libochovice
Bakov nad J
29
article
Jest zajímavo, že z rákosu možno míti »vzdušné«
čepice, klobouky, fezy, brašny, slřevíce (i podšité),
vaky cestovní a bůh ví co všechno. Stojí za pozorné
prohlédnutí Zajímavý jest vynález M. Smolíka
v Žižkově, Žerotínova ulice, čís. 36, jimž je ideální
knoflíček »Vz dor«, jenž napomábá prakticky
a přitažení obuvi a má zajisté budoucnost. V samém
středu, vedle krásných uměleckých předmětů pyšní
se pěkně vypravená skříň oděvnické firmy Ant.
Hořovský v Praze-II., Spálená ulice. Dominuje
opravdu pěknými moderními oděvy celému oděvní-
ckému oddělení a staví se na roveň nejdokonalejším
modním siním pařížským. Neméně čestně vyniká
üirma J. Novák v Praze, Vodičkova ulice a to
zvláště bohatou kolekcí prádla vlastní výroby, vyni-
sající solidním a vkusným provedením i dobrou ja-
kostí látek Obdivuhodnou pozornost budí exposice
košikařskéhu zboží bambusového a přepyehového
první české firmy Tomáš Kaňka; doporučuje se
obecenstvu, by si neobtěžovalo prohlédnouti hojně
tásobené sklady v Praze-II., Ferdinandova třída,
čís. 18 a na Král. Vinobradech, Komenského ulice,
čís. 4. Příjemné překvapení odborníků vzbudila expo-
sice Bohumily Procházkovy, mydlářské
ačednice, jež vystavuje pěkné tři kusy mýdla růz-
ného druhu, vlastní výroby.
M Smolík
J Novák
Kaňka
Král
Procházkův
Žižkov
Žerotínův ulice
Praha
Spálená ulice
Vodičkův ulice
Ferdinandov třída
Komenský ulice
Anta
II
30
article
Mezi dalšími vystavovateli značně zastoupeny
jsou firmy truhlářské a nábytek vyrábějící. Jsou to:
Carboch Fr., truhlářství, Žižkov, Karlova tř. 19.
Kulečníky. Kramatka Václ., speciální výroba ná-
bytku pro předsíně a kuchyně, Praha I., Dlouhá tř.
23. »Hotel Bristol«. Zařízení kuchyňská a j. Macoun
Jos., velkozávod a sklad nábytku, Smíchov, Švarcen-
berkova tř. 7. Interiéry, bytová zařízení. Mařík
Kar., truhlářství, Praha II., Vojtěšská ul. 11. Moderní
kuchyně, ložnice, divčí pokoj. Martinek Ant.,
truhlářství. Král Vinohrady, Havlíčkova tř. 59. Ku-
chyně, zařízení uzenářského krámu. Maye r Boh.
závod truhlařský a čalounický, Praha II., Štěpánská
ul. 629 Matuna Fr., truhlář, Praha II., Ječná ul.
Domácí mandly. Příby! V., čalouník, Praha II.,
Vodičkova ul. Interiéry, zařízení bytů. Sadílek
Josef, truhlářství, Smíchov, Plzeňská tř. 966. Inte
riéry, zařízení bytů. Svoboda Stan., truhlářství,
Smíchov, Barrandova ul. 16. Nábylek. Toma nek
V., truhlářství, Karlín. Americké psací sťoly žaluziové,
kancelářský nábytek. Tržnice spol. truhlářu
na Král. Vinohradech, Palackého tř. Pánský pokoj.
Tulka, Roztočil a Šulc, továrna, Praha, P'říkop
12. Železný a mosazný nábytek, zboži Jůžkové, za-
hradní nábytek vlastní výroby. Vichr Antonin, to-
varna na železný nábytek, společnost s ruč. obm.
Praha II., Spálená ul. Zelezný nábytek. Ž aboklrt-
ský Frant., truhlářství, Praha, Klimentská 9. Kule-
čníky, tága atd.
Kramatka Václ
Macoun
Martinek
May
Boh
Příba
Josef
Stan
Toma
Král
Tulka
Roztočil
Šulc
Vichr
František
Kule
Žižkov
Karlov třída
Praha
Smíchov
vojtěšský ulice
Havlíčkův třída
štěpánský ulice
Francie
Vodičkův ulice
Barrandov ulice
Karlín
Carbochy Francie
hotel Bristol
Švartit
Mařík Kara
Praha II
II
Král Vinohrady
P ' říkop
31
article
Kůže a kožešiny vyslavují:
Bureš Ludvík, kožešník, Praha I., Celetná ul.
8, kožešnické práce, čapky a klobouky. Miškovská
Julie, výroba kožených sáčků. Praha II Sáčky na
peníze a tabák, damské kabelky, houby z kůže na
myti oken a vozů, cídítka na péra pouzdra, tobolky
atá. Reřchl Josel, kožešník, Semitv. Kožešinov
náramky, kožešinové jehlice do klobauků, kožešinov
náramky, kabelky, vesměs org. novinky. Společ
brašnátů v Praze, starosta A. Fallada, Král
Vinohrady, Palsckého tř., místostarosta V. Nachiui ga
A Fallada
V Nachiui
Celetná ulice
Praha
Praha I
Reřchl Josel
Bureš Ludvík
Miškovská Julie
Král Vinohrady