ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 16b1a000-8d72-11dc-be1e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 172, place 74, org 30, work 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
30. června 1909. Císlo 178.
4 article
pozdravili, zahlaHolil „Slavec“, na nádraží korpo- rativně s praporem shromážděný, řízením sbormistr Beniška překrásný pozdravný sbor, načež slarosta města Ivan Hribar, starosta „Slavce“ Ivan Dra- žil a starosta „Zveze slovenskih pevskih drušstev“ dr. Vladimír Ravnikar vftali Čechy jako věrně bratry, přátele a učitele. Na nadšené, Bouřlivými projevy pěvectva i obe censtva provázené proslovy ty odpověděl vřelou řeč starosta Ústřední jednoty zpěváckých spolků česko- slovanských dr. Karel Motejl, načež všechno pě vectvo zanotovalo rázně „Hei Slovanéí“ Z nádraží zahájen ověnčeným praporem „Hla holu“ a „Slavce“ v pravdě triumfální průvod uli- cemi lublaňskými. V předu kráčela „Slovenská fil- harmonie“ a za vzpružujících zvuků slovanskýeh pochodů veselo šlo se v před. Ovace, jaké po ulicích Lublaně uspořádány imposantnímu zástupu českých pěvců, nelze vylíčiti. Celá Lublaň, dělnictvo, studentstvo, dámy z nej- lepších kruhů, mládež, všechno, na prsou slovanské trikolory, jásalo Čechům vstříc. Z přeplněných oken máváno praporky, šátky, volána nadšená slova špalír, pa obou stranách ulic utvořený, za českými pěvci všude se zavíral a všecko šlo pak v obrovském průvodu s sebou k Národnímu domu, kde opakovaly se bouřlivé ovace. Tam nastal rozchod za účelem ubytování pěvců. Celá Lublaň tone v praporech slo- vanských, všude plno nadšení a neobyčejného ruchu ze všech očí září radost, že zavítali do bílé Lublaně bratří věrní, nescucí povzbuzení a slovanská srdce svá, I jednotliví Čechové, ubírající se po ubytován ze svých botelů, vítáni jsou po ulicích naším jadr ným „Na zdar!
Hribar Slavec doktor Ravnikar Čecho Motejl Hla Lublaň Hei Slovanéí
5 article
Večer uspořádána ještě v Národním domě přá- telská pěvecká beseda, kde účinkovala „Slovensk tilharmonie“ a jubilující „Slavec“ výkony vesměs výbornými. Orkestr hrál skladhy vesměs české a slo vanské. Beseda měla se konati v rozsáhlé zahradě poněvadž však spustil se silný liják (což i zde n jihu platí tradice o výletech pražského „Hlaholu“?) přeložena v sokolskou dvoranu, kde setrváno v přá- telské, bratrsky animované zábavě. Znovu zapěny společně hymny „Kde domov můj?“, „Hej Slované!! a „Lepa naša domovina“ a pozornost, jaká Čechům ve všem věnována, dává tušiti, jak slavné budou uny příští. Bílá Lublani — buď vřele po- zdravenal
Slovan Čecho Lublaň národní dům přá Hlahol
6 article
Pocla pamálco Prešernově. V neděli ráno položil „Hlahol“ vinohradský obrovský věnec se stuhami ku pomníku velkého básníka slovinského Prešerna. O významu velkého genia slovenského promluvil u pomníku poslanee Klofáč, načež „Hlahol“ vinohradský zapěl řízením Zunovým Smetanovo „Heslo“. Také „Hlahol“ praž- ský poklonil se památce Prešernově a Vodnikově zapěním sborů „Svoji k svěmu“ a „Vlasti“, řízením sbormistra Pískáčka. Dopoledne přijeli zvláštním vlakem slovinští pěvci z Přímoří vedením poslance Rybář a také pěvci chorvatští počtem velmi značným. Všem těmto pěvcům, již s hudbou vedeni byli do města připraveno srdečně uvitání. Před dvanáctou hodi- nou polední seřadil se v ulicích poblíž Národníh domu slavnostní průvod, který vyšel za zvuků fanfár. Průvod zahájila „Slovenská filharmonie“, pak náslodovalo pěvectvo české s výborem Ústřední jed- noty zpěváckých spolků českoslovanských v čele. pak jednotlivě české spolky, abecedně seřaděné, před každým spolkem nesena tabulka s nápisem. Po Če- ších následovala v nepřehledném průvodu družstva chorvatská, Svaz slovenských pěveckých družstev přímořská a gorická družstva, pak družstva koru tanská, štyrská, kraňská, lublaňská a na konec jub lující „Slavec“; v celku zastoupeno na 100 spolků z nichž čtvrtina českých. Průvod ubíral se za nád- herného počasí hlavními ulicemi města. Celá Lublar dala si tu dostaveníčko, jásavými projevy vítala im- posantním počtem zavitavší Čechy a ze všech oken snášel se na hlavy českých pěvců pravý déšť pře- krásných květi. Nadšení, jaké hýbalo celou Lublaní, nedá se vylíčiti Každý z Čechů nesl si plnéo ruce
Klofáč Zunův Smetanův Prešernův Vodnikův Čecho Čechy Lublaň Hlahol slovenský filharmonie Lublar
7 article Hudba.
Hudba. + + Karel Dvořák Kdo ještě před několika dny kráčeje Husovou třídou, viděl jej za oknem výkladce v pilné práci, ponořeného jako obyčejně s celou duší do nějaké umné řezby, nemohl ani očím uvě- řiti, když v pondělí odpoledne na zavřených dveřích ztichlé dllny četl jméno jeho v zlověstném černém rámečkn. Nikdu netušil, že na statném těle hlodá zákeřná chioroba. V poslední době vyvinula seu Karla Dvořáka srdeční vada; první záchvaty objevily se, když před králkou dobou vracel se z Italie, kde opět skvostných starých nástrojů (zvlaště krásná violoncella) nakoupil, ale chorý ni- komu se nesvěřil, jakoby vážný stav svůj sám před sebou ulajiti chtěl, a pracoval do úpadu. Smrt za- stihla jej náhle, když trávil neděli u miované choti a dcerušky na své víle v Záběblicích u Zbraslavi,o půl 2. hod. noční v pondělí dne 28. t. m. Karel B. Dvořák byl houslař umštec, jehol psmátka zasluhuje, ahy oceněn byl jeho význam. Narozen v Praze 26. řijna r. 1856 jako prvorozený syn dovedného houslaře Jana Kř. Dvořáka, věnoval se záhy lémuž povolání. Vyučiv se u otce, odebral se v r. 1876—86 na zkušenou do světa. Pracoval nejdříve u Tom. Zacha a Dav. Bittnera ve Vídne, 1879—82 u Hip. Silvostra v Lyoně, 1882——85u Gauda a Bernadeta v Paříži, na to ještě v Londýně a Štrasburku. Bylo to zvlaště v Paříži a v Londýně, kde vnikl do tajd starých nástrojo a vzdělal se na Devyrovnatelného jieh znalce a oprávce.
Dvořák Husův Kř Zach Bittner Záběblice u Zbraslav Praha Vídnout Lyona Gauda Paříž Londýn Štrasburk Toma Italia
8 article
Tato jeho činnost ceněna byla zvláště virtnosy. kteří v něm měli spolehlivého rádce. Roku 1888 přejal dílnu svého otce a rozvíjel od té doby úžasnon činnost několika směry Jsa pro svůj obor důktadně theoreticky i prakticky vzdělás, byl šťas ný v koup starých nástrojů, jmenovité vlašských, i v jejich pře- stavbě a opravě, takže i z ciziny byl v té, příčnně hledán. Byl však i ve vlastní tvorbě mistrem. Na sledoval klasické vzory mistrů itarských, zvláště obou největších, Ant. Stradivária a Gius. Guarneria de Gesu. Stuvba Dvořákova je přešná, založená na aku- stickém studiu, práce čistá. Miluja velké formaty. nízké klenutí, lak sylý, jen olejový, zlatě červený. Tvary jeho jsou ušlechtilé, hlavice vkusně řezané. Tón jeho nástrojů je silný, lahodného timbru, vy- rovnaný. Volilť jen zdravý material, dřiví staré,a pačlivě je vypracoval. Poněvadž i laku a jeho che- mickému složení věnoval veliké studium a vystrihal se všeho škodlivého napomabání, na zevnější jen efekt a pro krátk u přítomnosti vypočteného, mají nástroje jeho budoucnost. Stavěl houste, violy a vio- lancetia, též violy d'amnur (na výstavě národopisné vystavil jednu menší vinntého tvaru a jednu velkou violettu dle J. O. Eberle). Na juboejní výstavě roku 1891 budila pozornost dvě skvostná kvarteta i řad houslí, mezi nimiž i jedny ve slohu Amatiho. Houste kvarteta měly za vzor slavného »Mesláše«, jejž Dvo- řák v salonech Alardových v Pařiži přiležitost mel studovatí. Na výstavě národopisné uspořádal historický přehled vývoje strunných nástrojů a sbírku housi českého půvadu, která byla unikem, pudávajie co možná úplný obraz českého houslařsiví, od Tomášs
jít Ges Stuvba Dvořákův Eberl Mesláš
9 article
květů a v dalšíck ulicích stále nový a nový příval krásných květinových po- zdravů zasypával triumfální cestu po- slů českého pěvectva. Projevy takové mo- hutnosti, takové chlouby diktovati může jen láska a pěvci čeští odpovídali na ně svým vřelým způ- sobem, líbajíce květy ony a s obnaženými hlavam na všechny strany nadšeně děkujíce. Průvod, který skýtal nádherný pohled zvlášte překrásnými criginálními kroji Chorvatů a Slovincu přímořských, došel za bouřlivých projevů před měst- skou radnici, kde na stupních očekávaly pěvectv dámy v bílých úborech a městská rada s županem Hribarem v čele. Třicet nádherných praporů se- stoupilo se na schodišti, všecko pěvectvo shromáždío se za střelby z hmoždýřů z městského hradu na ná- městí. Byl to pohled úchvatný. Starosta Hribar uvítal pěvce vzletnými slovy jménem města Lublaně a národa slovenského, načež složili nadšený hold bílé Lublani jménem pěveckých svazů českého starosta dr. Karcl Motejl, chorvat- ského starosta Ivan Krešič, slovinského dr Vla- dimir Ravnikar, za Slovince přímořské posla- nec dr. Rybář, jemuž odevzdán damami lípový věnec. Na prapor „Slavce“ připnula paní Hriba- rová jménem slovenských žen nádhernou stuhu s bohatým zlatým vyšíváním, načež ostatní dámy lipovými věnci ozdobily všecky prapory pěvecké.
Chorvat Hribar doktor Karcl Motejl Krešič Vl Slovinec Hrib Lublaň
10 article
Jednotlivé projevy provázeny byly hřímavým volá- ním a potleskem nesčetného obecenstva. Ke konci zapělo všecko pěvectvo s obnaženým hlavami „Lepa naša domovina“ a „Hej Slované!“ čímž nadšení dostoupilo vrchole. Prapory seřadily se v malebnou skupinu a opačnou stranou prošel prů vod za nového jásotu a nového deště květin ostatní částí města, načež u Národního domu se rozešel Odpoledne konal se v ideálně položeném lelním hotelu Tivoli, obklopeném překrásnými sady, za ve- likého účastenství slavnostní banket, kde pronesl řadu významných připitků, bouřlivým nadšením pro- vázených, předseda Dražil, starosta Hribar, dr. Ži- rovník (slovanským ženám), dr. Švigeli (za „So- kola“), dr. Motejl, starosta Krešič, dr. Ravnikar, po slanec Klofáč, poslanee dr. Rybář. Při banketu účin kovala „Slovenská filharmnonie“. Na Kongresnem fre konala se současně veliká lidová slavnost „veselica za přečetné účasti obecenstva.
Slovan Dražil Hribar doktor Švigel Motejl Krešič Ravnikar Klofáč Tivoli
11 article
Pěvectvo slovanské zapělo z velkého podia spo- lečně Hajdrikův sbor „Jadransko morje“, jenž vy- volal bouři potlesku. takže zpívati se musila ještě „Lepa naša domovina“, „Hej Slované!“ a „Slovene i Hrvat.“ Jednotlivé pěvecké spolky na různýchi mi- stech zahlaholily písně národní. Zpěvy družstev če- ských odměňovány byly nadšenými ovacemi. Pri „veselici“ střídaly se pestré a zajímavé obrázky. Tu naslouchal jsi zpěvu prostých chorvatských sedláků v národních krojích, tam zpívaly Přímořanky, oděné satem bohatě zlatem vyšívaným, jinde zase prosté dělnice s jednoduchými šátky na hlavách, s radost- ným okem sledovaly pokyny stařičkého svého shoro- vody, věru, tot obrázky, jež překrásně illustrují, jak všeobecnou je slovanská láska ku písním. Přední dámy v elegantních úborech v jednotlivých pavilo- nech prodávaly občerstvení, květiny a pod. Upřím- nosl, nenucenost dýše z takovéto slavnosti a naši pěvci cítili se tu záhy jako doma. Ještě v hodinácn nočních bylo na „veselici“ živo a zpěv slovanský rozléhal se bujaře ulicemi bílé Lublaně, v těchto dnech slovanským zpěvem objaté. V pondělí ráno uchystala městská rada vše- mu pěvectvu společnou snídani v zahradě hotelu „Ti- voli“. Pěvcům dostalo se bohatého a upřímného po- hostění. Proneseny opět významné řeči, svědčícío nadějích, jaké Slovanstvo klade v novou činnost své- ho pěvectva. Mluvili podžupan dr. Tavčar, dr. Mo- tejl, dr. Trilor, poslanec Turk, dr. Gudeba a m. j.
Slovan doktor Tavčar molybden Trilor Turk Gudeba Lublaň Jadranský morje
12 article
Zupan Hribar ve skvělé řečí slovinské, české a chor- vatské velebil činnost pěvectva slovanského a loučil se jménem bílé Lublaně a národa slovenského s věr- nými spojenci Slovenců, Čechy a Chorvaty. Star. Hribarovi uspořádány neutuchající, stále se opakující ovace. Při snídani zpívaly jednotlivé spolky národn sbory, Čechové „Kde domov můj?“, „Bývali Čecho- vé“ a „Slovan jsem.“ Byl to požitek vzácný, slyšeli s chutí a chněm přednášené originální národní zpě- Ediingera (nástroj z r 1698) až do Ferd. Homolky (1890) Ještě na výstavě loňské zastoupen byl krásně pracovaným kvartetem, napsal mimo to pak i do vý- stavního kalalogu instruktivní, na odborné detally bohatou stať o nástrojařství a zvláště jeho vývinu v zemí českých. Také Umělecké Besedě, v jejímž hudebním odboru a po nějaký čas i ve správním výboru byl horlivým funkcionářem, věnoval zname. nitý jeden soubor kvartelní vlastní práce, jenž zů- stune tu navždy památkou jeho ideálního uměleckého snažení. Dvořák při shromažďování starých nástrojů nebyl jen obchodníkem Shromažďoval speciálně ná- stroje českého půvudu ž lásky k věct a zanašel se myšlenkou celou svou sbírku českých houslí, jakož i nástrojů vyšlých z užívání, jako viol d' amour (mezi nimí exemplařů skvostně vykladaných), louten, barytonů, gamb, starých hart, jakož i celé řady starobylých nástrojů dechových nejroztodivnějších tvarů, věnovati českému museu. Kromě toho Karel Dvořák byl sběratelem starožitnosti a měl sům ve svém domě na Kampě hotové museum porculánu, skla, rytin, obrazů, uměleckých a národopisných předmětů všeho druhu. Zabránila-li mu náhla smrt snad provésti dlouho býčkaný úmysl, mělo by s pamatovati na zachránění skvostných těehto sbírek pro českou zemi. Také jeho knihovna, zejména od- borná houslařská, chová vzácné exempláře.
Zupan Hribar Slovenec Chorvat Hribar Čecho Dvořák Lublaň Čechy Homolka Kampa d ' amour
13 article
Karel Dvořak, ten lichý pracovník, stále jen ukovaný a v nennavné horlivosti, přimo vášní po práci sama se ukovavající jen ke své dílně, kromě níž a své rodiny neznal jiného potášení, osvěžení hledaje nanejvýš v koncertní slni, v divadle, v četbě, dovedi býti též dobrodincem, zvláště mladým uměl- cům, z nichž mnohý se zaroseným okem bude naň vzpomínati. Při tom, zcela po příkuzu biblickém, nevěděla levice, co dáva pravice. Veřejných díků, pochval a uznání nevyhludával, reklamy se štítil. Jedinou a nejvydatnější jeho reklamou byla jeho výborná práce a za ni dostalo se mu též hojně čestňého uznání, na výstavach doma i v cizině (1886 v Londýně, v Paříži, Nizze, 1894 v Moskvě stdl). Zemřel dobrý člověk, místr svého umění, jehož díla — jak známo, bouslím přibývá ceny stářím — zaručí mu v dálné budouenosti jednou jméno českého Stradivaria. Buďme si vědomi již dnes jeho vý- znamul + Výstupní zkoušky konservatoře hudby v Praze konají se ve velkém sále Rudoifina ve čtvrtek. v patek a v sobotu (od 1. až do 3. července) vžuy v 7 hod. večer. Vchod ze Sanytrové ulice. + Za sniženou cenu klavírní výtahy poskytuje Umělacka beseda tím, že vypisuje subskripci z sníženou cenu na díla, než jsou vydána. Na klavírn výtah Kovařovicovy opery »Na starém bělidlee. upravený samým skladatelem, který vyjde v listo padu a bude státi 12- 14 K, lze subskribovatio do 15. července zasláním obnosu 8 K (a 50 hal. na poštovné) na zdresu Hudeboí Malice Uměl, besedy v Praze II., Jungmannova tř. Po 15. červenci vejde v platnust krámská cena.
Dvořak Kovařovicův Londýn Paříž Nizza Moskva Praha sanytrový ulice Praha II Jungmannův třída Hudeboe Malice
14 article
vy slovanské. Tu srdce vskutku pookřívá a chápe proč píseň slovanská tolik öovede působiti na život nšrodů slovanských a proč právě v jejím znamení doufáme dojíti cestou nejpřirozenější ke slovanské jednotě. Dopoledne konal se ve velké dvoraně Národníh domu slavnostní pěvecký sněm. Ve stínu praporů sešlo se přečetně pěvectv slovanské, aby přitomno bylo velkému reálnému o- spěchu na poli součinnosti slovanského pěvectva. Do čestného předsednictva zvoleni starostové tr svazů pěveckých, českého, chorvatského a slovin- ského, dr. Motejl, Krešič a dr. Ravnikar, škol. rada Adámek za pražský „Hlahol“, za české hudebnn skladatele Al. L. Vymetal, za slovinské a chorvat ské skladatele prof. Förster a Gerbič. Po zahájen pěveckého sněmu starostou „Slavce“ Dražilen a vřelém uvítání přítomných pronesl spisovatel Ant Trstenjak krásnou slavnostní přednášku o čin- nosti „,Slavce“ a o úkolech slovanské písně, jež od měněna bouřlivou pochvalou. Po něm podal jednate Ústřední jednoty zpěváckých spolků českoslovan- ských Jaroslav Tureček podrobně vypracovany referát o příštím „Svazu slovanského pěvectva“ a na- vrhnul resoluci, jež i s referátem přijata byla bez debaty jednomyslně a s dlouhotrvajícím potleskem Resoluce, kterou založen Svaz slovanskéhio pěveclva, nní
doktor Motejl Krešič Ravnikar Adámek Al L Vymetal profesor Förster Gerbič Dražilen Antonín Tureček Hlahol svaz slovanskéhio pěveclva
15 article
„Slovanské pěvectvo, shromážděne na slavnostním sněmu luhlaňském, vítá po vy- slechnutí referátu české organisace pěvecké s nad šením myšlenku založení „Svazu slovan- ského pěvectva“, v němž spatřuje nový nadějný článek kulturní organisace Slo- vanstva a nerozborné pouto mohutné, jednot. ně, svorné rodiny pěvců slovanských Předsednictvům pěveckých organisací cho- vatské, slovinské a české se ukládá, aby, sestou- pivše se ve stálou pracovní delegacia navázavše styky s pěvectvem ostatních bra- trských národů slovanských, dala Sva- zu slovanského pěvectva pevný a zdrav základ a aby záhy vypracovala plán vzá- jemných návštěv pěvců slovan- ských, jenž vyvrcholil by v nejbližších le tech prvním velkolepým sletem pě- vectva slovanského v matičce Pra- zene Po přijetí resoluce za radostného vzrušení a vše- obecného jasotu se starostové spojených tří svaz Krešič, dr. Motejl a dr. Ravnikar, i jich tajemníc dr. Javard, dr. Šebenik a Tureček líbají, což působ hlubokým dojmem na všecky přítomné. Školní rada Adámek zve k závěru pěvectvo slovanské k juBilejní slavnosti 50 1e té ho trvání „Hlaholu“ pražského v roce 1911. což s nadšením uvítáno a spontanně slíbeno, načen předseda „Slavce“ Dražil slavnostní sněm volánín „Na shledanou roku 1911 ve zlaté matičce Prazel“ za hlučného pollesku ukončil. K významu „Svazu slovanského pěvectva“ a jeho úkolům se ještě vrá tíme. Zatím vítáme hluboce významnou skutečnos“ jeho založení, v pevném přesvědčení, že úlohu svoj plniti bude šťastně a že stane se novým, ideálním po — reč— jítkem Slovanstva.
doktor Motejl Ravnikar Javard Šebenik Tureček Adámek Slavec Dražil 50 1 e kulturní organizace Stvanstva Krešič Hlahol
16 article
Z Lublaně, 29. června. (Zvl. telegr. „Nár. L stů.) Slavnosti pěvecké v Lublani zakončeny byly dnes večer skvělým koncertem v obrovské dvoran nového hotelu „Union“. Program obsahoval dvace čísel, i české, chorvatské a slovinské spolky i svazy podaly své nejlepší. Pěvci vyměnili si za všeobecného nadšení od znaky. Při vystoupení všeho pěvectva slovanského spo- lečně snesl se s galerie nad podiem na hlavy pěvco nekonečný déšť květin, vyslaný slovanskými damami „Hlahol“ pražský odovzdal „Slavci“ střl brný věnec, mistr Lantner za české pěvectvo skvosu- nou taktovku, „Hlahol“ táborský nádherné albun Tábora, „Hlahol“ vinohradský květinový dar, Slo vinci z Přímoří taktovku s drahokamy. Panuje vrcholné nadšeníl Zejtra odjíždějí čeští pěvci do Postojny a Terstu Starostovi Hribarovi uspořádáno v noci zasta veníčko.
Hribar Lublaň Tábor Postojna Terst Hlahol
17 article
Z Poslojny, 29. června, (Zvl. telegr. „Nár. Li- stů.“) Čeští pěvci opustili dnes ráno za bouřlivýc projevů, zpěvu a vřelých scén rozlučných Lublan. odjíždějíce v průvodu Slovinců a Chorvatů do Postol ny. Tam uvítal pěvce starosta obce a zpěváckého spolku, místní spolky i občanstvo s hasičskou hud Bou. Nastoupen pochod ku postojenské jeskyni, kde obdivovány krásy přírodní. V poledne odjezd do Terstu. * uma Z Terstu, 29. června. (Pův. tolegr. „Nár. Listů“.) Čeští pěvci, opustivše Postojnu, odjeli rychlíkem do Terstu. Cestou vlály podle trati i s mnohých koste- líků barvy české a slovanské. Ve Sv. Petru a ve sta nici Miramare Slovinci s praporem zpívali „Hej Slo vané“ V Terstu čekalo na nádraží veliké množství Slo- vinců s posl. Rybářem v čele. Za nesmírného nadše ní promluvili: poslanec slovinský dr. Slavík, dr Motejl. dr. Horvat a dirigent sporobanky Pokorný. Češi a Chorvaté byli obklopeni obrovským zl stupem Slovincův a vedeni za zpěvu „Hej Slované! a stálého potlesku do hotelu „Balkán“ Po obědě konán parnikem „San Giusto“ krásný výlet po moři k Miramare. Odjezdu i příjezdu parní ku přítomní Slovinci uspořádali Čechům hlučné ovace.
Slovinec Chorvat Petr Motejl doktor Horvat Pokorná Čech Slovincův Slovan Čecho Poslojna Terst Postojna Miramar Balkán zpěvácký spolek Sana Giusto
18 article První český sjezd pro péči o slabo- myslné a školství pomocné. (Třetí den)
První český sjezd pro péči o slabo- myslné a školství pomocné. (Třetí den) Včera, v úterý dopoledne, zakončen byl památný sjezd, svého druhu první v Čechách, poslední řadnou odborných přednášek, Nejprve přednášel ředite „Ernestina“ MUDr. K. Herfort o tom, jak po hlížeti na slabomyslné se stanoviska biologického. Chceme-li porozuměti dítěti sla- bemyslnému a nejširšího stanoviska přírodověde- ckého, se stanoviska biologického, musíme si nej- dříve uvědomiti, že slabomyslnost nestihuje lidlský organismus jako vělšina duševních chorob ve stav dospělém, nýbrž ještě v době jeho vývinu a že pří- činu hledati musíme v zárodku samém, dále v cho- robách a skodlivinách, které stihly tělo ještě v době vývoje jeho, zvláště vyvíjející se mozek v době nitro- děložní, za porodu neb v prvých dětských letech kdy joště vývoj mozku není ukončen. Jedná se tedy u této choroby o zasaženi do normálního cliodu vy- voje, o porchu vývojovou. Proto je díte slahomysln se slanovlaka biulosiekaho prohlemem vývopuve me- chaniky neho pathiologicka eutbryologle, cež před nášející Blíže vyvozuje. — V debatě dovozuje prol. dr. Scherer veliký vliv přijice na plod a vývoj slabomyslných a vysvětluje, jak výhodně přirod značnou úmrtností dětí, z rodičů přijící zatížených reguluje zdárný rozvoj lidstva. — Sekretář zem. vy- boru dr. T. Tůma navrhuje, aby v potici, která bu- de podána zemským výborům ve příčině zřizování škol pomocných, akcentována byla také potřeba od- borných výchovných ústavů pro slabomyslné, vzdě- lání schopné, v chorobinci pro slabomyslné, výchovy neschopné, a aby poukázáno bylo na povinnost ze- mě, po případě okresů, ústavy takové zřizovati vydržovati. Návrh přijat.
Ernestin K Herfort doktor Scherer T Tůma Čechy
19 article
Následovala přednáška JUDra. Prokopa To mana, soudce při zemském trestním soudě: Sla- bomyslní se stanoviska práva civil. níh o. Macešsky zachovalo se platně civilní právo ra- kouské vůči těm nešťastníkům, k nimž již příroda sama tak krutě se zachovala. Jakési pěstní právo vyvinulo se na úkor těchte všude odstrkovaných individuí, k jichž podpoře a záchraně koná se tento sjezd. Občanský zákonník náš nezná po výtce slabo- myslných. Chceme-li se dovolávati v tomto sméru zákonných norem civilního práva, musíme utíkati s k analogickému použiti ustanovení, vytčených v zá- jmu právní ochrany „zuřivců, šílenců a blbců“ (Ra- sende, Wahnsinnige u. Blödsinnige). Stávajícímu platnému právu rakouskému ne- známy jsou rozdily v příčině způsobilosti k právním činům osob duševně chorých; zuřiví, šílenci a blbí tvoři zde jedinou kategorii osob, jež co do způso- hilosti k právním činům na roveň jest postaven dětem mladším 7 let. Jemnějších nuancí obč. zákon nezná. Teprve osnova zákona o odněti svéprávnost z r. 1907 hledí tomu odpomoci a zavádí vedle k- rately formu právní ochrany, kde osobám toliko lebce duševně chorým ponechává se jakási, byť i ob- mezená způsobilost k právním jednáním.
Sl
20 article
Pod zvláštní ochtanou zákonů nacházejí se ti. kdož jsou nezpůsobilí záležitosti své náležitě obsta- rávati pro vady duševní; a také blbí, kteří zbaveni jsou buď úplně užívání rozumu, aneb alespoň nejsou s to chápati následky svých činů. (§ 21. obč, zák. Pod toto široké znění zakona možno zařaditi slabemyslně. Přednášející sděluje obsah osnovy zákona o od- nětí svéprávnosti, dle které má býti zavedeno vedle úplného odnětí svéprávnosti ještě částečné odnět svéprávnesti k ochraně osob slabomyslných a p lehčích poruchách duševních a přičiňuje kritiku. Potom přednášel univ. prof. MUDr. R. Jedli- čka o některých vztazích vzrůstu ko- stí k idiotii. Přednášející vědecky pojednal o vzrůstu kostí, vývoji formace kostí, omezeném vzrů- stu a karakteristických známkách rozmanitého vý- voje koslí. Projednává typy abnormit a vývoje kost a to zvláště infantilismus, trpaslictví, gigantismus vzrůst do šířky a pod. Přednáška naprosto vědeck provázena byla velikou řadou roentgenogramů, p většině z kostí idiotů z „Ernestina“.
profesor MUDr Ernestin
21 article
Následovala přednáška uč. Mil. Šilhy: Dět málo nadané na Valašsku. Přednášející líč zdatnest a hodnotu mládeže na Valašsku. Ve škole neprospívá 60% žactva. Tento úpadek jeví se pal v hospodářském úpadku kraje a v rychlém stárnutí lidí a kolalečním moru, vůbec v degeneraci kraje odrážející se v povaze jednání dospělých, na př. hazardování majetkem, nedůvěra k cizincům, nechut k práci a zvláště ve velkém počtu dětí, zřejmě slabo- myslných a idiotních (přes tisíc) a v hrozné únit- nosti dětí a v ohromném množství dětí rhachitických s nervovými poruchami a pod. Řečník žádá, aby umožněna byla lepší výživa a tím rozvoj dětí sub- vencováním polévkových ústavů, zamezena přeplně- nost škol a zřizování pomocných tříd pro velké množství nedoslýchavých a pro slabomyslné idioty. — Přijato vyzvati vlivné korporace, by zvlášt- ní péči věnovaly hospodářskému a duševnímu po- vznesení Valašska.
Šilha Valašsko
22 article
Dr. Duch. Panýrek projednal pak svou před- náškou kausatiku moral insanity ve ško- le. Vylíčiv zajímavě příkladem typ moral insanit- ního hocha, sděluje cenné výsledky svých studií o příčinách moral insanity dětské. Obšírně vykládá nutnost příslušného systematického studia, navrhuje zřízení studijní ankoty, jež by připravila, čeho pro studium a statistiku moral insanity českých dětí je třeba. — Splnomocněni jsou dr. Panýrek, dr. Haško- vec a dr. Herfort, aby anketu řečenou ustavili. K ná- vrhu uč. Chudáčka z Moravy usnesl se sjezd. požádati Svaz osvětový, aby působil k tomu, by konány byly v hojné míře lidové přednášky hy- gierické a psedagogické. Insp. Pešek kritisuje do- savadní system učby na školách a praví o něm. že mládež otupuje. Žádá změnu práce školní. Vůč tomu dr. Panýrek tvrdí, že i nejšpatnější učbu nemůže zaviniti moral insanitu. O familiárních odrůdách idiotů před- nášel doc. dr. J. Janský. Vysvětliv klinický obraz rodinné idiotie zmiňuje se o amaurotické idiotii ju- venilní a vytýká rozdíl obou zmíněných forem.
Panýrek doktor Haško Herfort Chudáček Pešek docent J Janský Morava
23 article
Péče o slabomyslné v Anglii bylo thema přednášky V. Rohleny v Praze, který právě dlí na studijmích cestách v Anglii a věnuje zvlást zřetel ke školám pomocným. Přednáška, již přečetl jeho bratr, učitel v Praze, objasňovala podrobně zajímavě způsob pěče o slabomy slné v Anglii, o ži- votě ve školách pomocných a o všeobecné tam pod- poře škol. Docent dr. F. Procházka přednášel o za- opatřování slabomyslných v chorob- nicích. Vysvětlil, že zodpovědnost za zločiny idiotů a imbecillů padá na společnost lidskou, která se nepostarala o jich výchovu a nebyla-li výchova možnou, o jich neškodnost. Pro tyto slabomyslno nemáme ani žádných vhodných zařízeni, ani ústavo kde by mohli býti zaopatřeni. Ziemek jich nalézáme v cborobnicích. V těchto ústavech, sloužících dnes k zacpatření chudých příslušníků obecních, event. okresních, tvoří slabomyslní dosti velké procento Do tčehto ústavů se hodí, však jen tehdy, jsou-li vhodně tyto ústavy zařízeny, kde je možné dobré rozdělení tělesně chorých od duševně chorých; nebot tyto dvě kategorie nemocných si překážeji. Na dále pak není v chorobnicích našich postaráno o zaměst- nání slabomyslných. Rozvoji chorobnictví vadí dne přidělení k chudinství; zámožnějším třídám není možno slabomyslného vůbec někde zaopatřiti. Jest naléhavá potřeba zřizování veřejných, všeobecných všem třídám obyvatelstva přístupných chorobníc velkých, řádně vypravených s oddělením pro dušev- ně choré (slabomyslné). — V debatě doporučoval prof. Foustka, aby úřady školní byly požádány. by kandidáti učitelství na ústavech a učitelé v kur- sech poučeni byli o významu abstinentismu.
V Rohlen doktor F Procházka profesor Foustka Anglie Praha
24 article
Poslední v obsáhlé řadě přednášek, ale rovněž zajimavá byla přednáška uč. Ed. Štorcha, v níž předvedl některé momenty z praxe na škole pomoe- né. Zmíniv se o methodě počtů, zdůvodnil, ce vad- úspěšné práci na pomocné škole. Je to zvláště n- určité zřízení pom. školství, stalé provisorium školy a učitelstva, bezradnost, ježto není vůdčího orgánu nesamostatnost, nedostatek dílen, nevhodnost vnitř- ního zařízení, nevědomost veřejnosti o významu školy pomocné, slabá propagace, přijímání rozpusti- ců mezi děti slabomyslné a nedostatek materiálu k ručním pracím. Pořad přednášek byl vyčerpán a schválena re- soluce, navržená poradou učitelů pomocných škol jež žádá, aby byly školy pomocné zřizovány nákla- dem zemským jako samostatné s názvem „pomoc- né“ a bez internátu, aspoň při poštu 10 dětí slabo- myslných. V každém okrese buď okresní škola po- mocná. Každá pomocná škola buď ve vlastní budov se zahradou. dílnami a sbírkami. Do pomocné školy mohou býti přijaty děti na žádost rodičů, na základě posudku sboru po návrhu učitele a lékaře. Maximum žáků 20. Slabomyslné děti, přestoupí-li na obecnou školu, peuze jen děti nenadaně. O děti vystouplé pečuj komise pro ochranu mládeže. Na konec slanoveno, aby přiští sjezd pro pěči o slabemyslné konán byl r. 1911 na Moravě. Rod. dr. Ilerfort dunočí Llahopřání učilel pomocné školy vídeňiské Arn. Lononce k veli- kému úspěchu sjezdu, jakožto licholivému zjevu pro český národ, inspektor Pesek děkuje pořadatelstvu vvláště prof. dr. Čhdovi, kterýz dékuje všem, kdo spolupůsohil. Vl. r. Sletunský v zesloupení ml nisleratva kulu dékuje celému sjezdu a. delegál
Štorch doktor Ilerfort Llahopřání profesor Čhd Morava
25 article Moravy dehuji za vlldaě prhslí
Moravy dehuji za vlldaě prhslí Korečně předseda sjezdu prof. dr. Čáda vyslo- vuje uspokojení nad zdařilým průbéhem sjezdu, kte- rý obsahově po stránce formální i propagační zdařil se úplně. Na 450 účastníků z Čech. Mora vy, Slezska sledovalo do konce přednášky s pozorností. Svorně spolupůscbení lékařů, právníků i paedagogů poprvé se tu projevilo a zaručuje úspěch další. Prohlašuje první sjezd pro ochranu slabomyslných za skončsný. Tak ukončen památný sjezd, který jistě zůstaví po sobě prospěšné činy. Na konec ještě uvádíme jměna těch, kdo jako členové užšího výboru vykonali všechny přípravné práce sjezdové. Byli to zvláště. Předseda univ. prol. PhDr. František Čáda. I. místopředseda řed. MIIDr. K. Herfort. II. místopředseda cís. rada J. Schrötter. tajemníci: učitelé František Sedláček a Ed. Štorch, pokladník JUDr. Dobr. Krejčí, místoředitel zemnské statistické kanceláře, a dále čienové užšího výboru: MUDr. L. Haškovec, c. k. univ. profesor, MUDr. A Hevercch, c. k. univ. profesor, MUDr. V. Hüttel, dět- ský a měst. školní lékař. A. Hrych, učitel pom. školy v Praze, C. Merhout, učitel, prof. Jos. Michl, c. k okr. školní inspektor. F. V. Moravec. učitel měšt. školy, K. Mrázek. odborný učitel v Ifusovicích na Moravě, Konr. Sedláček, odh. učitel v Jednově n Moravě, Ed Štorch, učátel pomocné školy v Praze,a JUDr. A. Tůma, sekretař zemského výboru. Výstava školství pomocného a pro slabomysině otevřena je dnes od 8 hod. ráno do 6 hod. odpol
profesor doktor Čáda Mor PhDr K Herfort J Schrötter Sedláček Ed Štorch JUDr Dobr Krejčí MUDr L Haškovec V Hüttel A Hrych Merhout Jos Michl F V Moravec K Mrázek A Tůma Morava Čechy Slezsko Praha Jednov můj Morava Ifusovice na Morava
26 article
První živnostensko-průmyslový trh výstavníi v Praze. Včerejší sváteční den přilákal opět na krásné výstaviště naše desetitisíce návštěvníků, kteří, tčšili se z pěkného počasí, navštívili sokolské závodyi výstavní trh a zvláště také kupovali, což jest nejdn- ležitější, neboť náš výrobce skládá do trhu svůj ka- pitál i mnoho nadějí pro svou budoucnost. V tom směru nyní, když výstava dokázala svou oprávně- nost, třeba jest apelovati na obecenstvo české, zvláště pak na uvědomělý stav obchodnický, aby na- vykli si užívati trbu tohoto jakožto skutečné příle- žitosti k nákupům, která se jim podává a to tím spíše, že i cizina trhu našeho si všímá. Tak na př. jistý obchodní dům z Pešti zamluvíl si větší dodávku zboží galanterního a také domácí obecenstvo chap svon povinnost, neboť i mnozí drobní živnostníci prodávají zde své výrobky. Zejména jdou na odbyt věci dřevéné, hračky, galanterní novinky, předměty umělecké, sošky, šperky ald. Velké objednávky učinily též firmy s vlasovými podložkami, red. Hanuš Kuffner na své kovové hu- sické vojsko, což jest dobrým počátkem. Pro naše výrobce a obchodnictvo jest významný len rozdíl mezi trhem pražským a lipským, že tam k výstavě připuštění jsou trhovci z celého svétu, kdežto na trhu našem pouze češti mají místa, ačkoli přivábí konsumenty stejně z různých částí Evropy- Program dnešního dne.
Kuffner Praha Pešť Evropa
27 article
(Dětský den.) O 3. hodině shromáždění ditek ze spolku pro pořádání her české mládeže na hřišti le- tenském, odtud průvod přes most Svalopluka Čecha ke staroměstské radnici. Dlouhou třídou a Eliščinou třídou přes most na Bělského tř. do výstaviště. Po příchodu jsou hry a tance mládeže v pravém křídle paláce anebo na hřiští za strojovnou. O 1/27. hod. počátek produkcí s portov ních. Sermířský klub »Sparta«. Pořad: 1. oddělení: 1. fleuretové assaut, 2. šavlové assaut, 3. damská škola fleuretová, 4. kordové assaut, 5. šavlové assaut. 10. minut přestávka. II. oddělení: 6i. damská škola šavlová, 7. assaut fleuret-dýka, 8. šavlové assaut 9. damské assaut fleuretové, 10. fleuretové asssut, 11. šavlové assaut. Den tento zajisté přivábí množ- ství přátel smavého mládí na výstaviště. V zábavném koutku bude lidová veselíce, při níž zejména čiperným hochům naskýtá se příle- žitost projeviti svou schopnost. Poblíže Kludského zvěřince vztýčena jest tyč s dárky jako odměna do- brým lezcům. Ti, kteří mají dobré zuby, prokoušt se koláčem ke korunce, která připadne nejrychlej- šímu. Žertovné výjevy tyto zajisté poskytnou dosti zábavy obecenstvu přiblížejícímu a budou se pak opakovati každého dne.
Čecho Eliščin Sermířský klub Sparta
28 article
Na pohled nevelká, ale při pečlivějším prohléd- nutí obsažná a velice zajímavá výstava při každé nové návštěvé poučí nás, ža jsme nezpozorovali mnohé velice zajímavé novinky. Dlužno upozorniti na firmu Josef Mánek v Tatobitech, výroba tamborovaného zboží, kteráž nám předvádí pěkný vý- běr sukní, zástěr a těm podobných výrobků oděv- ních. Bývá častá poptávka obchodníků po těchto výrobcích, kteréž jsou namnoze zastoupeny výrobou cizí A. Brejník v Libochovicích nás překvapil souborem pěkného nádobí hlinikového, lékaři dupo- ručeného, kteráž jest důležitou novinkou nejen v prů- myslu, ale i v hygieně a zajisté má znamenitou bu- doucnost. Václav Mašík, Král. Vinohrady, pyšní se krásnou prácí obuvnickou, kteráž by obstála na saždé světově výstavě Jan Strnad v Bakově nad J. má vystaveno známé bakovské zboží ráko- sové, dle vlastního vynalezeného způsobu výrobního.
Mánek A Brejník Mašík Král Strnad Tatobity Libochovice Bakov nad J
29 article
Jest zajímavo, že z rákosu možno míti »vzdušné« čepice, klobouky, fezy, brašny, slřevíce (i podšité), vaky cestovní a bůh ví co všechno. Stojí za pozorné prohlédnutí Zajímavý jest vynález M. Smolíka v Žižkově, Žerotínova ulice, čís. 36, jimž je ideální knoflíček »Vz dor«, jenž napomábá prakticky a přitažení obuvi a má zajisté budoucnost. V samém středu, vedle krásných uměleckých předmětů pyšní se pěkně vypravená skříň oděvnické firmy Ant. Hořovský v Praze-II., Spálená ulice. Dominuje opravdu pěknými moderními oděvy celému oděvní- ckému oddělení a staví se na roveň nejdokonalejším modním siním pařížským. Neméně čestně vyniká üirma J. Novák v Praze, Vodičkova ulice a to zvláště bohatou kolekcí prádla vlastní výroby, vyni- sající solidním a vkusným provedením i dobrou ja- kostí látek Obdivuhodnou pozornost budí exposice košikařskéhu zboží bambusového a přepyehového první české firmy Tomáš Kaňka; doporučuje se obecenstvu, by si neobtěžovalo prohlédnouti hojně tásobené sklady v Praze-II., Ferdinandova třída, čís. 18 a na Král. Vinobradech, Komenského ulice, čís. 4. Příjemné překvapení odborníků vzbudila expo- sice Bohumily Procházkovy, mydlářské ačednice, jež vystavuje pěkné tři kusy mýdla růz- ného druhu, vlastní výroby.
M Smolík J Novák Kaňka Král Procházkův Žižkov Žerotínův ulice Praha Spálená ulice Vodičkův ulice Ferdinandov třída Komenský ulice Anta II
30 article
Mezi dalšími vystavovateli značně zastoupeny jsou firmy truhlářské a nábytek vyrábějící. Jsou to: Carboch Fr., truhlářství, Žižkov, Karlova tř. 19. Kulečníky. Kramatka Václ., speciální výroba ná- bytku pro předsíně a kuchyně, Praha I., Dlouhá tř. 23. »Hotel Bristol«. Zařízení kuchyňská a j. Macoun Jos., velkozávod a sklad nábytku, Smíchov, Švarcen- berkova tř. 7. Interiéry, bytová zařízení. Mařík Kar., truhlářství, Praha II., Vojtěšská ul. 11. Moderní kuchyně, ložnice, divčí pokoj. Martinek Ant., truhlářství. Král Vinohrady, Havlíčkova tř. 59. Ku- chyně, zařízení uzenářského krámu. Maye r Boh. závod truhlařský a čalounický, Praha II., Štěpánská ul. 629 Matuna Fr., truhlář, Praha II., Ječná ul. Domácí mandly. Příby! V., čalouník, Praha II., Vodičkova ul. Interiéry, zařízení bytů. Sadílek Josef, truhlářství, Smíchov, Plzeňská tř. 966. Inte riéry, zařízení bytů. Svoboda Stan., truhlářství, Smíchov, Barrandova ul. 16. Nábylek. Toma nek V., truhlářství, Karlín. Americké psací sťoly žaluziové, kancelářský nábytek. Tržnice spol. truhlářu na Král. Vinohradech, Palackého tř. Pánský pokoj. Tulka, Roztočil a Šulc, továrna, Praha, P'říkop 12. Železný a mosazný nábytek, zboži Jůžkové, za- hradní nábytek vlastní výroby. Vichr Antonin, to- varna na železný nábytek, společnost s ruč. obm. Praha II., Spálená ul. Zelezný nábytek. Ž aboklrt- ský Frant., truhlářství, Praha, Klimentská 9. Kule- čníky, tága atd.
Kramatka Václ Macoun Martinek May Boh Příba Josef Stan Toma Král Tulka Roztočil Šulc Vichr František Kule Žižkov Karlov třída Praha Smíchov vojtěšský ulice Havlíčkův třída štěpánský ulice Francie Vodičkův ulice Barrandov ulice Karlín Carbochy Francie hotel Bristol Švartit Mařík Kara Praha II II Král Vinohrady P ' říkop
31 article
Kůže a kožešiny vyslavují: Bureš Ludvík, kožešník, Praha I., Celetná ul. 8, kožešnické práce, čapky a klobouky. Miškovská Julie, výroba kožených sáčků. Praha II Sáčky na peníze a tabák, damské kabelky, houby z kůže na myti oken a vozů, cídítka na péra pouzdra, tobolky atá. Reřchl Josel, kožešník, Semitv. Kožešinov náramky, kožešinové jehlice do klobauků, kožešinov náramky, kabelky, vesměs org. novinky. Společ brašnátů v Praze, starosta A. Fallada, Král Vinohrady, Palsckého tř., místostarosta V. Nachiui ga
A Fallada V Nachiui Celetná ulice Praha Praha I Reřchl Josel Bureš Ludvík Miškovská Julie Král Vinohrady