3
masthead
V Praze, ve středu 30. června 1909.
Praha
6
article
Na ranní avečerní listy
předplácl se
V Praze v administracii
na měslo, . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvoji donáškou;
na měsic. . . . ..
na čtvrt lota . . . . 7 K 62h
ve fliálkách
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsle.
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
na měsle
Ba tvrt iota : . . 1 k soh
Praha
7
article
Ke kancléřské krisi v Německu
Ke kancléřské krisi v Německu
V obou středoevropských spojeneckých
státech vzplanul prudký vnitřní zápas zá
jmový, v němž rozestupuje se obyvatelstvo
ve dva mohutné hospodářské tábory, ze
kterýchž jeden se postavil do služeb cílů
agrárních, druhý pak průmyslových a ob-
chodních. Oba tábory se dají rozlišiti i dle
měřítka zájmů kapitálu nemovitého a kapi-
tálu movitého. Hlubší příčinu tohoto vzrů-
stajícího soupeřství obou velikých skupin
zájmových lze hledati v celní politice středo
evropské, jejíž vyslovený směr ochrany do
mácího zemědělství vysokými celními saz
bami na zemědělské produkty cizí uvalené
dotkl se citelně nejen odbytových poměrůa
výroby průmyslové, ale zasáhl zvláště ci-
telně nejširší vrstvy obyvatelstva nebýva-
lým a stále stoupajícím zdražováním nejne-
zbytnějších potřeb denního života.
K této základní příčině rozporu vnese
ného do všeho obyvatelstva přistoupily dalš
okolnosti, souvislé s množícími se náklady
na zbrojení a se zahraniční politikou vůbec.
V říši německé tyto potřeby vysloveny jsou
»reformou« říšských daní, kterouž se má
dostati říšské pokladně německé větších
příjmů ročně okrouhle asi o pět set milionů
marek, v Rakousku pak finančním progra
mem ministra Biliňského, jenž spočívá
zvláště na zvýšení daní spotřebních, kteréž
svou povahou přirozeně nejtížeji dolehnou
na široké vrstvy tak zvaných lidí drobných.
Biliňský
Německo
Rakousko
8
article
Berní reforma v říši německé vedla
k rozkladu posavadní většiny říšského sněmu
a odpadnutím německých konservativců od
této většiny a přiblížením se jich ke katoli-
ckému centru vznikla nejprve ve výboru pro
finanční reformu a na to ovšem i v říšském
sněmu německém samém nová většina, kte-
ráž nedržela a nedrží se finančního pro-
gramu radou spotkových států schváleného
a kaneléřem Bülowem a státním tajemníkem
pokladu Sydowem sněmovně podaného, ale
jala se shledávati potřebných 500 milionů
marek způsobem od vládních finančních na
vrhů namnoze zcela odchylným. Řidíc se
zvláště stanoviskem zájmů velkostatkářských.
zastupovaných konservativci, snažila se pře-
valiti břímě nových říšských daní, pokud
jen možná, z kapitálu nemovitého na kapitál
movitý.
V Rakousku pak se oba hlavní proudy
zájmové provalily zvláště hrozivě vůči zamý
šlenému zmocňovacímu návrhu, kterýmž se
má vládě dostati zmocnění, aby uzavřela
scházející dosud obchodní smlouvy se státy
balkánskými. Kdežto však průmyslové a ob-
chodní kruhy zde se nemohou skoncování
těchto smluv takořka dočkati, očekávajíce
od nich výhodné polepšení odbytových tržišt.
lekají se jich kruhy zemědělské v domnění.
že by se dostalo státům balkánským značněj-
ších výhod pro odbyt zemědělských produktů
v soustátí rakousko-uherském. Ve stanovisku
tomto shodují se agrární kruhy zdejší s agrár-
níky uherskými.
V Německu i zde zápas přenesl se již
do obyvatelstva a oba tábory snaží se získati
Bülow
Sydow
Rakousko
Německo
9
article
pro sebe zdání vlastní převahy. Nedávno
shromáždilo se v Berlíně na 6000 zástupců
průmyslu a obchodu, podobně stalo se mi-
nulého téhodne ve Vídni, a dnes již snad
veškeré průmyslové a obchodní komory do-
stavily se na bojiště. V Německu se na schů-
zích těchto zejména uvádí, že říše německá
a národ německý jsou převahou průmyslové.
že německé zemědělství již dávno přestalo
býti předním sloupem v říši, že však přes
to domáhá se při každé příležitosti pro sebe
zvláštních výhod od státu na újmu skutečné
většiny obyvatelstva. Rozumí se samo sebou.
že vlastním předmětem rozprav na shro-
mážděních těch v Německu jest právě vzpo
menuta reforma říšských financí německých,
tak jako u nás zákon zmocňovací.
Na schůzi berlínské utvořena byla proti
organisaci německého zemědělství zvláštní
organisace obchodní a průmyslová, jež po
proslulém středověkém svazu obchodních
měst německých nazvána byla »Svaz Hanzy«
Organisací touto má se, jak přirozeno, zvý-
šiti vliv měst na chod říšských záležitost
v Německu.
V Rakousko Uhersku sice zprůmyslnění
státu dosud nepokročilo tak jako v Německu,
převaha průmyslu se tu vyskytuje jen v zemích
západních, kdežto na př. Halič a země jižní
rozhodují o převaze zemědělské. Přes to,
jak ukázalo hlasování o návrhu sociálních
demokratů na dočasné zrušení cel obilních
pro přílišnou drahotu chlebovin, jakož i reso-
luce ve příčině zrušení cla na železo a vý-
robků z něho jest stanovisko obou proudů
i na radě říšské dosti přiostřeno, a možno
proto nadíti se zajímavých momentů při na-
stávajícím jednání rady říšské o tak zvaném
zmocňovacím zákoně, čehož předzvěsti-již se
ozývají i na schůzích a v projevech mimo
parlament na všech stranách činěných.
Berlín
Vídeň
Německo
Rakousko
Halič
svaz obchodní město
10
article
V Německu zatím zápas obou proudů
zasáhl a podrazil postavení říšského kaneléře
knížete Bülowa, způsobiv mu na říšském
sněmu porážku, kdežtě většina zamítla d a
z dědictví, ve vládní reformě říšských
daní navrženou. Kníže Bülow odebral se
ihned po této své porážce do Kielu k císaři
Vilémovi, podav demisi, jež přes dočasné
setrvání v úřadu kancléřském se pokládá za
konečnou a neodvolatelnou. Ve příčině této
přínáší vládní »Nord Allg. Zig« patrně
přímo z okolí Bülowova následující prohlá-
šení: »Některé časopisy se pokoušely oslabili
sobotní sdělení o nastávajícím odstoupení říš-
ského kancléře kníž. Bülowa. Proto připomí-
náme ještě na objasněnou: Kancléř požádal
císaře za bezodkladné propuštění. Pa-
novník se sice nemohl odhodlati, aby oka-
mžitě splnil toto přání a poukázav vřele na
jeho dvanáctileté služby, prokázané koruně
a státu, naléhavě ho požádal, aby svůj
úřad ještě do té doby vedl, než se provede
berní reforma, jejíž vyřízení jest národní ne-
zbytností. Panovník se při tom řídil pře-
svědčením, že kn. Bülowu nejspíše se
podaří provésti dílo toto, a odvrátiti návrhy
škodlivé státnímu celku a tudíž nepři-
jatelné pro vlády spolkové. Kaneléř ne-
chtěl se vyhnouti přání panovníkově, ale
Bülow
Vilém
Allg
Bülowův
Německo
Kiel
11
article
jest co do vývoje politických po-
měrů, jež se uplatnily hlasováním o dani
z dědictví, neodvolatelně rozhodnut
opustiti úřad kancléřský, jakmile bude berní
reforma říšským sněmem vyřízena.«
Dle toho by odstoupení kancléře Bülowa
záviselo pouze na této poněkud neurčité
lhůtě, jež může nadejíti však i po nejbližší
schůzi říšského sněmu.
Dáť se sotva předpokládati, že by se
ještě v poslední chvíli dal docíliti nějaký
kompromis mezi útočící novou většinou sně
movní a říšskou vládou co do berní reformy
ač některé orgány většiny předstírají, že
stranám většiny záleží na souhlasu s vládou
říšskou a tedy i s říšským kancléřem.
Události jak v berní komisi tak ve
sněmovně svědčí právě o opaku, a otázka
může zníti pouze, spokojí-li se spolkové
vlády s dílem reformním tak, jak je nová
většina přetvořila a odhlasuje, či zdali se
odhodlají dáti nynější říšským sněm. roz-
pustiti. Oba připady prý měl kancléř Bülow
na mysli, zažádav za okamžité své propu-
štění, protože jsa sám konservalivec, volebn
zápas proti konservativcům říditi nechce.
jinak ale jest přesvědčen, že zájmy státního
celku nelze srovnati s berním stanoviskem.
zaujatým konservativci.
Toť právě onen svývoj politických po
měrů«, jenž způsobil neodvolatelné
rozhodnutí kancléřovo.
Dle všeho nezbývá kníž. Bülowu než
upraviti si pokud možná bezvadný odchod
s jeviště veřejnosti německé, s jejíž většinou
na říšském sněmu se neodvolatelně rozešel.
Zápolící o převahu zájmové proudy
obou velikých táborů v Německu ovšem s
nezastaví, ani kdyby finanční reforma říšská
mimo nadání skončila nějakým, spolkovými
vládami přijatelným kompromisem. Zvýšené
berní břímě protivy v obyvatelstvu říše ně
mecké panující spíše ještě přiostří a zpříkří
Bülow
Německo
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 29. června. (Dr. Šuster ši
o krisi ve slovanské jednotě.) „Slo-
venec“ otiskuje na čelném místě prohlášení dra-
Šu steršiče o nynější krisi ve slovanské jed-
notě. Zni. Všechny zprávy o jakési krisi ve
slovanské jednotě jsou liché. Není mi znám ni-
jaký moment, který by mohl odůvodniti závěr
o krisi. Různící se mínění o taktickém poslupu
vyskytují se ve všech klubech, tím vice v tak
velikém parlamentním svazku, jakým je slovan
ská jednota, která není parlamentní organisac
jedné strany, nýbrž je svazkem rozličných klu-
bů a stran za účelem parlamentní kooperace.
Jako ve všech větších parlamentních svazech
činí se i ve slovanské jednotě rozdil mezi sku-
pinou akční a skupinou reservní. Akční skupin
zahájila nyní akci, ovšem zatím jen na svů
vlastní vrub. Parlamentní komise slovan-
ské jednoty bude ve středu nebo ve čtvrtek po-
kračovati v poradě, započaté minulý pátek a za-
končí ji tak, jak odpovídá národním zájmům
zastoupeným v jednotě.
Šuster
Šu
Praha
13
article
Běží o pilné návrhy, podané klerikálným
Slovinci a českými agrárníky proti vládním
zmocňovacím předlohám. Dr. Šusteršič prohlá-
sil už v „N. F. P.“, že pilné návrhy se odvolají
jestliže se slovanská jednota na tom usnese. Tím
sám doznává, že pilné návrhy, podané bez do-
rozumění s ostatními stranami, ve slovanské
jednotě zastoupenými, jsou ukvapené. Tuto
ukvapenost ostře dru. Šusteršiči vytýká liberálný
„Sloven. Narod“. Ukazuje na to, že slovinšt
klerikálové, zvláště dr. Šusteršič a dr.
Krek, spustili s mysli, že oposice slovenské
jednoty cílí na Bienerthovu vládu vůbec a na
ministry Stürgkha, Hochenburgra (a Schreinera)
zvlášť, a vzali si na mušku z celé vlády vlastně
jen ryt. Biliňského, který se všemi svými křeh-
kostmi a vadami je Slovanům přece bližší, než
Stürgkh a Hochenburger. Obstrukcí proti zmoc-
ňovacímu zákonu klerikálové chtějí zmařiti ob-
chodní úmluvy se Srbskem, Černou Horou,
Bulharskem a Rumunskem, ač běží při tom
o chléb milionů našich dělníků, záměstnanýeh
v průmyslu a také o zájmy těch slovanských
národů, kteří (jako Slovinci) produkují méně
obilí a dobytka, než spotřebují.
Zamýšlená obstrukce slovinských klerikál
a českých agrárníků je tedy nesympatická ne-
jen mezi sociálními demokraty, nejen u nás
v Čechách, nýbrž i mezi liberálními Slovinci.
doktor
Šusteršič
Krek
Bienerthův
Stürgkh
Hochenburgr
Schreiner
Biliňský
Slovan
Hochenburger
Srbsko
Černá Hora
Bulharsko
Rumunsko
Čechy
14
article
Politické zprávy zahraničné
V Praze, 28. června.
Politické zprávy zahraničné
V Praze, 28. června.
Členové hosudarstvenné dumy a zovětu
návštěvou v Anglii.
Pobyt ruských hostí v Londýně je řadou
slavností. Ruští sněmovníci pilně užívají dané
příležitosti, aby Angličany poučili o ruských
poměrech a rozptýlili jejich staré předsudky
proti Rusku i ruským institucím. Angličan
ochotně poučení přijímají, jak vidno z dojmu,
který na ně učinila řeč Rusa Lercha při snídaní
v londýnské obchodní komoře. Pan Lerche po-
učil Angličany o lom, čím je Rusko povinno
svým carům a čím je povinno zejména panuji-
címu imperátoru Mikuláši II., jenž z vlastní
vůle, přesvědčení a počinu národu dal ústavu,
konstitučnou i věrskou svobodu, občanskou
rovnoprávnost, statky to, kterých jiní národové
museli dobývati potoky krve. Anglický tisk po-
ctivě přisvědčuje, že je tomu tak a praví, že
nyní budou veliké většině Angličanův otevřeny
oči. Na snídaní obchodní komory byli i so
cialistě, kteříž závodili s ostatními stranami
v projevech sympatií Rusům.
Na rautě u ruského velevyslance byl v pra
vém slova smyslu přítomen »všechen Londýn«
vyslanci, ministři, lordové, poslanci, generálové
admirálově, aristokracie, učenci, spisovatelé
novináři, umělci. Chomjakov byl stále obklopen.
Dlouhá jeho rozmluva se zahraničným ministrem
obrátila na sebe všeobecnou pozornost. Angli-
čané nazývají Chomjskova hluboce upřímným
činorodým státníkem. Nemálo se jim také lib
pak prostota obcování a srdečnost, tak i prak-
tičnost hraběte Bobrinského, s nímž rozmlouvali
mnozl angličtí politikové. Podobně se vyslovují
i o druhých ruských poslancích. Angličané ři-
kají, že ruští hosté ve svých řečech dávají na
jevo velkou obeznámenost s duchem i funkcemi
anglických institucí i s národním charakterem
Angličanů.
Angličan
Rus
Lerch
Mikuláš II
Angličanův
Chomjakov
Bobrinský
Praha
Anglie
Londýn
Rusko
Angl
15
article
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . za Sh
večerní . . . . . . . za 4 h
Ve fllálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10k
večerní . . . . . . . . 6k
lnseráty
platí se hotově napřed-
Předplsceni a inserty přijím
administrace v Marianské ul., B.
Tam nacházejí se tal
redakce, tiskárna a expedie
„Národních Listů
Rukopisy se novracejl
16
article
Někteří z Rusů vyjeli si do Glocestru, po-
bliž Londýna, kde se konala velkolepá národní
slavnost. Rusové, mezi nimiž byl hr. Bobrinský.
se zúčastnili slavnostního průvodu. Starost
glocesterský a londýnský lordmayor Rusy uvítali,
načež hr. Bobrinský odpověděl řečí, kterou
Angličané přijali s velikýma nadšením. Zde se
vidělo, jak i massy anglického lidu jsou Rusům
nakloněny. Rusové se vrátili do Londýna s po-
vznešenou mysli.
Rus
Bobrinský
Angličan
Londýn
17
article
Zájezd českého pěvectva do
Lublaně.
Zájezd českého pěvectva do
Lublaně.
V Lublani, 27. června 1909.
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«)
Pěvectvo české, jež za výborně nálady a nadše-
ní opustilo v sobotu po 2. hod. ranní matičku Prahu.
aby do daleké vlasti bratří slovinských zaneslo č-
skou píseň, desáhlo po dlouhé jízdě Horními n
kousy, Štyrskem a Korutany, kde připojili se za nad
šených pozdravů pěvci korutanští, hranic kraňských.
Sotva objevil se vlak Čechů v Krajině, zaburácely
s návrši četné výstřely z hmoždýřů, jež hřměly po
horách mnohonásobnou ozvěnou českým pěvcům
na pozdrav.
Po únavné jízdě. při níž jev krásy alpských kra
jin a toužebné očekávání obrazu bílé Lublaně dodá-
valo ještě pěvcům svěžesti, jakoby najednou nová
síla vlila se v krev a nadšení vzchopilo rázem i t
nejznavenější. Odvetou zaznělo naše jadrné „N
zdar!“ šátky a praporky zatřepetaly se z oken rych-
líku a slavný vjezd na slovenské luhy zahájen. Ně-
kolik posledních hodin jízdy neodloučili jsme se víc
od oken a krásnými dojmy, namnoze tak prostými.
ale upřímnými projevy lásky k národu českému po-
hnuti byli jsme všichni bez rozdilu až k slzám
radosti.
Čecho
Zájezd
Lublaň
Praha
Štyrsko
Korutany
18
article
V každé téměř stanici Kraňska uvítání, rázo-
vité, ze srdce jdoucí, strhující hlubokým dojmem
U Celovce a Svetne Vsi zarachotily první výstřely
a pak jedním řetězem nadšení následovalo uvítá
v Radolici, Otoče, Podnart-Kroppu, Medvodě, Vik
manje a m. j. Všude podél trati a v městečkách pra-
pory v barvách českých a slovanských. Prostý b
pracující na poli, se sbíhal a vesele mával klebouky
a polním náčiním. Zde očekávalo české pěvce sloven-
ské družstvo pěvecké, zpívajíc „Lepa naša domo-
vina“ a „Kde domov můj?“, tu dohrovolní hasičia
Sokolíci s hudbou, tu družičky zvláštním oslovením
vítaly pěvecké vůdce a věnovaly jim krásné kytice
se stuhami, tam divky v národních krojích zdobily
pěvce květy lipovými a růžemi, jinde školní dítky
s učiteli v čele neskonale dojemným způsobem pěly
„Hej Slované!“, tu zas starosta obce jménem občan-
stva volal „slávu“ bratrskému národu českému, tu
dámy z oken nádražních budov házely květiny
všude vzrušení a dojmy, jež hluboko zakotvují v na-
šich srdeích. A což když v 7 hod. večer zjevila s
našim zrakům bílá Lublaň, cíl pouti našíí Tu všecko
se vzchopilo k vrcholnému, bouřlivému projevu a
v malé chvili stanul vlak náš v srdci Kraňska, bíle
slovinské L ubl a ni.
Příjezd do Lublaně.
Nádraží i cesty přeplněny byly obecenstvem,
jásajícím Čechům vatříc. Když Čechové opustili vlak
a přátelé z loňské výpravy slovinské do Prahy znám
bratrskými polibky a všichni stisknutím ruky s
Medvod
Vik
Sokolík
Slovan
Čecho
Kraňsko
Celovec
Radolice
Lublaň
Praha
PodnartKropp
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z dějin dynamických létadel.
Dávná snaha lidská opanovati létacím
stroji — balony a dynamiekými létadly — aero-
plány, helikopterami, orthopterami — říši vzduš
nou, blíží se nyní po četných zdařilých poku-
sech, ale ještě četnějších obětech a katastrofách
k uskutečnění. Nejnovější plavby, jež se svým
řiditelným balonem provedl hrabě Zeppelin,a
nedávné triumfální vzlety a projíždky ve vzdu-
chu, jež aeroplány vykonali Farman a bratř
Wrightové, dávají nezvratně tušiti, že otázka
vzducholodí bude v nedaleké době pro lidstvo
příznivě rozřešena.
Řešení její dálo se dvojí cestou, dle dvou
různých principů. Jednak dle zkušenosti, že
hmota specificky lehčí plave na hmotě specificky
těžší, jednak dle poznatku, že každá akce způ-
sobuje reakci, na př. pohyb v před působí z
vhodných podmínek pohyb vzhůru. Na prvním
principu založena konstrukce balonů, na dru-
hém sestrojování dynamických létadel všech
druhů.
Zeppelin
Farman
Wright
aero
20
article
Vzorem k těmto prvním dynamickým lé-
tadlům byla podoba těla pláků a brouků. O
těchto původních, často absurdních forem do-
spěli badatolé po nesčetných pokusech k nyněj-
ším jednoduchým tvarům moderních aeroplánů.
složených povětšině z ploch rovných neb mírně
zahnutých. Úspěchy jejich jsou nové — leč my-
šlenka dávná.
Již ve 13. stoleti tvrdil Roger Bacon, že
jest možno sestrojiti létací stroje. Ve spise
„Epistola de secretis operibus“ napsal totiž
„Jest možno vystavěti lodi, veliké lodi, jež bez
vesel se pohybují a řízeny jsouce jediným mu-
žem, plují větší rychlostí, než lodi, jež pohán
vesly celá řada námořníků. Konečně jest možnu
vystavěti létací stroje, tak zařízené, že člověk
sedě v jejich středu a pohybuje jakousi pákou.
může uváděti v pohyb jejich křídla, která by
rozrážela vzduch podobně jako křídla ptačí.“
Zdaž netanuly mu při tom na mysli strojové
lodi a strojová mechanická létadla?
Ze 14. století není zpráv o létadlech. Te-
prve z polovice 15. století dochovala se nezaru-
čená pověst, že slavný mathematik a alchymista
z Královce Jan Müller, známý obyčejně pod
jménem Regiomontanus, sestrojil ze železa ja-
kousi „mouchu a orla“, kteří prý létali.
Bacon
Epistola
Müller
Regiomontanus
Královec
21
article
Ještě ke konci téhož a na počátku 16. sto
letí s velkým zápalem, leč také s celou nestálost
své povahy, věnoval se otázce mechanických é-
tadel slavný malíř a sochař Leonardo da Vinci.
S neobyčejnou horlivostí sledoval let ptáků.
v nichž viděl vzor dynamického létadla a pátral
po příčinách, jež ptákům let umožňují. Dospěl
ku povnému a na tehdejší dobu sensačnímu pře-
svědčení, že vzduch jest nezbytnou podmín-
kou ptačího letu. O tom pak, jak si let ptáků
ve vzduchu vysvětloval, svědčí nejlépe fragment
jeho rukopisu, dochovaný v Nár. knihovně pa-
řížské, v němž pravi: „Pták, ačkoli jest těžší
než vzduch, udržuje se a letí v něm tím, že tulo
kapalinu (vzduch) činí hustější tam, kudy letí.
než tam, kudy neletí.“ Leč Leonardo nespokoji
se pouhým theorisováním o létání, on zhotovi
též plán létadla, který jest uchován v museu ve
Valenci. Zda zhotovil i model létadla, není do-
sud zjištěno.
Jisto jest jen tolik, že otázku letu chtěl roz
řešiti pomocí létadel, opatřených dvěma křídly
jež by byla věrným napodobením křídel ptačích.
Vinci
Dospěl
Pták
Leonardo
22
article
Leč, když poznal obtíže, ba nemožnost tohoto
napodobení, navrhoval užiti křídel jednodušších
zhotovených dle vzoru křídel netopýrů. Poně
vadž pak, jakožto malíř, ihned poznal, že svaly
lidských rukou nestačí ku pohánění křídel lé-
tadla, snažil se zhotoviti plán takového lé-
tadla, při němž by pohyb křídel obstarávalo
svalstvo nohou. A tento eíl sledují také jeho
skizzy.
S Leonardem na dlouhou dobu myšlenka
létání upadla v zapomenutí, až teprve na po-
čátku 19. století znovu se probudila a vyvrcho
lila v pokusech, jež ve videňském Pratru pro-
váděl s létadlem hodinář a mechanik Jakub
Degen. Pokusy tyto byly z počátku velice zda-
řilé a upoutaly na sebe pozornost až ve Francii
a Anglii. Jeho létadlo skládalo se ze dvou křído
podoby osykového listu o šířce 2.5 m. a měřilo
v rozpjetí 6.7 m. Křídla měla kostru podobnou,
jako deštník a jednotlivé jejich paprsky byly
utuženy, aby ani nahoru, ani dolů nepovolily
Na nich napjat byl pevný papír, tak upravený.
že při zvedání křídel nastalo zároveň působen
klapek, jež zvedání ono usnadňovalo. Vážilc
9 kg. a mělo nosnou plochu asi 12 m2. Degenovi
podařilo se udržeti se s tímto přístrojem po ně-
kolik okamžiků ve vzduchu. Zavěsil totiž své
létadlo na lano, jež běželo přes kladky a na
druhém konci jeho připevnil protiváhu, jež slou-
žila k vyvážení létadla a částečně též osoby
Leonard
Degen
Křídlo
Francie
Anglie
kg
23
article
vzduchoplavcovy. Jestliže vzduchoplavec vsedl
do létadla a nekonal pohybů křídly, klesal ihned
dolů. Uvedl-li ale křídla do pohybu, udržel se
chvíli ve vzduchu.
Těmito pokusy byla poprvé ukázána mož-
nost vznášeti se ve vzduchu, o jejímž realiso-
vání dlouho se oprávněně pochybovalo. Aby se
zbavil protiváhy, potřebné k vyvážení létadla
a jeho těla, připadl Degen na myšlenku zavěsiti
svůj aparát na malý balon, jehož nosnost by
právě stačila na udržení stroje a vzduchoplavce
nad zemí, ale nezpůsobovala by stoupání všeho
vzhůru.
Degen
24
article
Tím ovšem vymanil se Degen z působen
tíže zemské a mohl se za úplného bezvětří kol-
mo vznésti a sklopením křídel zase se spustiti.
Loč za sebe slabšího vánku stal se pouhou
hříčkou jeho. Mohl mávat křidly sebe úsilovněji
letěl vždy tam, kam nechtěl, jako obyčejný ba-
lon bez létadla. Jest to ostatně docela pochopi-
telné. Postranní tlak větru na balon — ač byl
balon malý — byl přece tak značný, že ho ne-
bylo lze zdolati.
Tím nešťastným spojením balonu s létadlem
Degen svůj vynález vlastně zabil a četné jeho
přednosti učinil ilusorními. Další své pokus
konal Degen v Paříži; leč následkem několik
nezdarů, jež ho tam ráz na ráz postihly, byl
prohlášen za podvodníka a šarlatána a s hanbou
musil Paříž opustiti.
Po nezdarech Degenových vzduchoplavecká
horečka na nějakou dobu — asi na půl stoleti
— ochabla. Činí se jen u dra. Nimführa zmínka,
že r. 1848 Duchenay sestrojil veliké létadlo
o rozpjetí 10 m., jehož křídla byla pokryta pe-
řím, ale o konstrukci a pokusech s ním kona-
ných neuvádí ničeho.
Teprve po r. 1866 začíná znova se uplat
ňovat snaha opanovati létadly vzduch a létadel
a pokusů s nimi od té doby přibývá jako huh
po dešti. Vedení při tom převzali Francouzi.
Hned v roce 1866 byl to Bourcart, jenž sestro-
jil čtyřkřídlové létadlo a konal s ním pokusy
Při zvednutí křídel otočila se tato tak, že protí-
nala vzduch pouze svými hranami, kdežto př
mávnutí jimi opírala se o vzduch celou nosnou
plochou. Poněvadž ale tato nosná plocha byla
poměrně malá, byl efekt létadla jen nepatrný.
Podobně pokusy, jež v r. 1868 v Londýně
prováděl Palmer, neměly žádného úspěchu.
Německo-francouzská válka v roce 1870
byla mocnou pobídkou ke zdokonalování létadel.
Pomýšlelo se tu na ohromný význam, jaký by
Degen
Degenův
Francouz
Palmer
Paříž
Londýn
25
article
dokonalá létadla mohla míti ve vojenských služ-
bách a za necelá dvě léta postaveno bylo pě
nových druhů létadel, často velice důmyslně
origiálně řešených. Leč žádné nesplnilo nadějí.
Zmínky zasluhuje z nich létadlo Aderovo, jež
mělo 7.8 m. v rozpjetí a vážilo 24 kg. a s nímž
tento v r. 1872 konal pokusy. Zřízeno bylo
tak, že pohyb křídel měl býti způsoben pohynem
rukou i nohou a nad to měl býti sesílen zvlášt-
ními pružnými pasy a péry. Když pak za silného
větru — na laně bylo uvázáno, aby neuletělo —
bylo uvedeno . činnost, vůbec se nevzneslo. Uká-
zalo se tu dobře, že síla lidských svalů nestačí,
aby udržela ve vzduchu v letu váhu těla.
Leč tím nebyl ještě učiněn konec létadlům
s ručním pohonem. Příčina neůspěchů hledána
v nevhodné konstrukci křidel a tak r. 1879 vy-
tasil se Breary s novým návrhem na jejich tvar.
Chtěl je totiž nahraditi pouhou rovnou plochou
a docíliti letu vlnitými pohyby, jež by tato plo-
cha konala. Myšlenku svou také uskutečnil. Kus
pružné látky v podobě trojůhelníku přišil podél
jedné strany na tyč a uprostřed tyče upevnil
k ní kolmo druhou tyč, jež měla směr osy sou-
měrnosti onoho trojůhelníku. Tím obdržel dvč
křídlovité plochy s pevným okrajem předním a
volnými, pružnými okraji postranními. Jestliže
se dvěma takto upravenými křídly spolu spoje-
nými mávalo stejně jako při letu ptačím, po-
čala se pružná látka vlnitě pohybovati a to
jednak ve směru střední tyče, jednak — a to
méně — k tomuto směru kolmo. Tim byl tento
model nešen ve vzduchu, ale též hnán do předu.
Aderův
Breara
kg
26
article
Breary zdokonalil tento model ještě zvláštním
zařízením, zvaným „pectoral cord“, jež létán
jeho ještě usnadnilo, leč tím přece ještě nedo-
vedlo se létadlo s plavcem vznésti.
Quartermain v r. 1890 experimentoval s ve-
likým létadlem čtyřkřidlým. Křídla měla podobu
křídel roháčů; byla 0.6 m. široká a 6 m. dlouhá,
a pohybovalo se jimi zase jen rukama a no-
hama. Každé šlápnutí nohou způsobilo dvoj-
násobný pohyb křídla. Praktických výsledků
rovněž se nedodělalo,
Po všech těchto nezdarech a neúspěších
dynamických létadel bylo patrno, že příčina
těchto neúspěchů není zaviněna nesprávností
principu vzduchoplavby, nýbrž jen nedostatkem
hybné síly, jíž se ke hnaní křídel užívalo.
A tak už u nejbližšího nástupce v pokusech
vzduchoplaveckých shledáváme se s lepším
zdrojem hybné síly — motorem. — Byl to
Stentzel, jenž svoje létadlo, podobné velikémnu
ptáku o rozpjetí 6.4 m. s křídly mírně zahnu-
tými poháněl motorem na stlačený kysličník
uhličitý o výkonnosti 3 HIP. — Motor vážil jen
17.5 kg., celé létadlo pak 33 kg.
Již při výkonnosti 1.5 HP udrželo se le-
tadlo ve vzduchu. Křídla konala při tom 14
mávnutí v 1 sekundě. Tato mávání byla tak mo-
hutná, že i člověk o váze 75 kg. mohl se na
létadle chvíli ve vzduchu udržeti. V letu ve vol-
né přírodě nebyl tento model zkoušen, nýbrž
létal jen podél horizontálně napjatého lana. Při
velké amplitudě totiž, kterou křídla konala, n-
stalo kolébání a kymácení celého létadla, takže
se rušila rovnováha i směr plavby.
Křídlo
kg
27
article
Zkušenosti pokusy Stenizelovými získané
jsou pro další rozvoj neroplánů nesmírně důle-
žité. Ukázalu se tu totiž, že lehký motor o ve-
liké výkonnosti dovede netoliko hnáti létadlo do
předu, nýbrž i — působením odporu vzduchu
na nakloněné plochy — vznésti je do výše.
Pokračovatelé v těchto pokusech, Francou-
zové Blériot a Vui, užívali v prvních letech to-
hoto století ještě motorů na kysličník uhličitý,
ovšem výkonnosti větší, až 25 HP, ale už nej-
bližší nástupcové jejich Brasilián Santos-Du-
mont, Angličan ve Francii usazený Henri Far-
man, Francouz Delagrange, a Američané bratří
Wrightové užili ku pohánění svých aeroplánů
motorů benzinových, jež zejména rozvojem prů-
myslu automobilního stále se zdokonalovaly.
o výkonnosti až 50 HP. — Systém křídel při
moderních aeroplánech byl docela opuštěn a na-
hražen jednak nakloněnými plochami, jednak
poháněcími vrtulemi. Směr letu aeroplánů u
čen zadním kormidlem a vhodným umístěním
jednotlivých součástí aeroplanů a příčnými rov-
nými neb eliptickými plochami docíleno už do-
statečně jejich stability
Leč nevýhodou jejich všech jest, že přes
značnou svoji stabilitu vyžadují velmi zručného
a rychlého řízení. Každý sebe menší chybný
pohyb kormidla mstí se ihned porušením rovno-
váhy aeroplánu a jest potom velice nesnadno.
ne-li nemožno, rovnováhu opět zjednati. Má-li
státi se aeroplán prostředkem dopravním, musí
býti jeho rovnováha zaručena vždy a všude, to
jest, musí býti absolutní.
A i v tomto směru docíleno bylo značných
úspěchů. Ovšem úplné rozřešení bude vyžado-
vati ještě mnoho práce, mnoho obětí, ale jistě
bude korunováno zdarem.
o s
s o o
Blériot
Vui
Angličan
farman
Francouz
Delagrange
Američan
Wright
Francie
HP