ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 16afa430-8d72-11dc-b0d9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 42, person 66, org 1, work 6
1 masthead
Ročník XXXXIX
2 masthead
ousv ojl
3 masthead
V Praze, ve středu 30. června 1909.
Praha
4 masthead
tu datrl v
5 masthead
Číslo 178.
6 article
Na ranní avečerní listy předplácl se V Praze v administracii na měslo, . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvoji donáškou; na měsic. . . . .. na čtvrt lota . . . . 7 K 62h ve fliálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou na měsle Ba tvrt iota : . . 1 k soh
Praha
7 article Ke kancléřské krisi v Německu
Ke kancléřské krisi v Německu V obou středoevropských spojeneckých státech vzplanul prudký vnitřní zápas zá jmový, v němž rozestupuje se obyvatelstvo ve dva mohutné hospodářské tábory, ze kterýchž jeden se postavil do služeb cílů agrárních, druhý pak průmyslových a ob- chodních. Oba tábory se dají rozlišiti i dle měřítka zájmů kapitálu nemovitého a kapi- tálu movitého. Hlubší příčinu tohoto vzrů- stajícího soupeřství obou velikých skupin zájmových lze hledati v celní politice středo evropské, jejíž vyslovený směr ochrany do mácího zemědělství vysokými celními saz bami na zemědělské produkty cizí uvalené dotkl se citelně nejen odbytových poměrůa výroby průmyslové, ale zasáhl zvláště ci- telně nejširší vrstvy obyvatelstva nebýva- lým a stále stoupajícím zdražováním nejne- zbytnějších potřeb denního života. K této základní příčině rozporu vnese ného do všeho obyvatelstva přistoupily dalš okolnosti, souvislé s množícími se náklady na zbrojení a se zahraniční politikou vůbec. V říši německé tyto potřeby vysloveny jsou »reformou« říšských daní, kterouž se má dostati říšské pokladně německé větších příjmů ročně okrouhle asi o pět set milionů marek, v Rakousku pak finančním progra mem ministra Biliňského, jenž spočívá zvláště na zvýšení daní spotřebních, kteréž svou povahou přirozeně nejtížeji dolehnou na široké vrstvy tak zvaných lidí drobných.
Biliňský Německo Rakousko
8 article
Berní reforma v říši německé vedla k rozkladu posavadní většiny říšského sněmu a odpadnutím německých konservativců od této většiny a přiblížením se jich ke katoli- ckému centru vznikla nejprve ve výboru pro finanční reformu a na to ovšem i v říšském sněmu německém samém nová většina, kte- ráž nedržela a nedrží se finančního pro- gramu radou spotkových států schváleného a kaneléřem Bülowem a státním tajemníkem pokladu Sydowem sněmovně podaného, ale jala se shledávati potřebných 500 milionů marek způsobem od vládních finančních na vrhů namnoze zcela odchylným. Řidíc se zvláště stanoviskem zájmů velkostatkářských. zastupovaných konservativci, snažila se pře- valiti břímě nových říšských daní, pokud jen možná, z kapitálu nemovitého na kapitál movitý. V Rakousku pak se oba hlavní proudy zájmové provalily zvláště hrozivě vůči zamý šlenému zmocňovacímu návrhu, kterýmž se má vládě dostati zmocnění, aby uzavřela scházející dosud obchodní smlouvy se státy balkánskými. Kdežto však průmyslové a ob- chodní kruhy zde se nemohou skoncování těchto smluv takořka dočkati, očekávajíce od nich výhodné polepšení odbytových tržišt. lekají se jich kruhy zemědělské v domnění. že by se dostalo státům balkánským značněj- ších výhod pro odbyt zemědělských produktů v soustátí rakousko-uherském. Ve stanovisku tomto shodují se agrární kruhy zdejší s agrár- níky uherskými. V Německu i zde zápas přenesl se již do obyvatelstva a oba tábory snaží se získati
Bülow Sydow Rakousko Německo
9 article
pro sebe zdání vlastní převahy. Nedávno shromáždilo se v Berlíně na 6000 zástupců průmyslu a obchodu, podobně stalo se mi- nulého téhodne ve Vídni, a dnes již snad veškeré průmyslové a obchodní komory do- stavily se na bojiště. V Německu se na schů- zích těchto zejména uvádí, že říše německá a národ německý jsou převahou průmyslové. že německé zemědělství již dávno přestalo býti předním sloupem v říši, že však přes to domáhá se při každé příležitosti pro sebe zvláštních výhod od státu na újmu skutečné většiny obyvatelstva. Rozumí se samo sebou. že vlastním předmětem rozprav na shro- mážděních těch v Německu jest právě vzpo menuta reforma říšských financí německých, tak jako u nás zákon zmocňovací. Na schůzi berlínské utvořena byla proti organisaci německého zemědělství zvláštní organisace obchodní a průmyslová, jež po proslulém středověkém svazu obchodních měst německých nazvána byla »Svaz Hanzy« Organisací touto má se, jak přirozeno, zvý- šiti vliv měst na chod říšských záležitost v Německu. V Rakousko Uhersku sice zprůmyslnění státu dosud nepokročilo tak jako v Německu, převaha průmyslu se tu vyskytuje jen v zemích západních, kdežto na př. Halič a země jižní rozhodují o převaze zemědělské. Přes to, jak ukázalo hlasování o návrhu sociálních demokratů na dočasné zrušení cel obilních pro přílišnou drahotu chlebovin, jakož i reso- luce ve příčině zrušení cla na železo a vý- robků z něho jest stanovisko obou proudů i na radě říšské dosti přiostřeno, a možno proto nadíti se zajímavých momentů při na- stávajícím jednání rady říšské o tak zvaném zmocňovacím zákoně, čehož předzvěsti-již se ozývají i na schůzích a v projevech mimo parlament na všech stranách činěných.
Berlín Vídeň Německo Rakousko Halič svaz obchodní město
10 article
V Německu zatím zápas obou proudů zasáhl a podrazil postavení říšského kaneléře knížete Bülowa, způsobiv mu na říšském sněmu porážku, kdežtě většina zamítla d a z dědictví, ve vládní reformě říšských daní navrženou. Kníže Bülow odebral se ihned po této své porážce do Kielu k císaři Vilémovi, podav demisi, jež přes dočasné setrvání v úřadu kancléřském se pokládá za konečnou a neodvolatelnou. Ve příčině této přínáší vládní »Nord Allg. Zig« patrně přímo z okolí Bülowova následující prohlá- šení: »Některé časopisy se pokoušely oslabili sobotní sdělení o nastávajícím odstoupení říš- ského kancléře kníž. Bülowa. Proto připomí- náme ještě na objasněnou: Kancléř požádal císaře za bezodkladné propuštění. Pa- novník se sice nemohl odhodlati, aby oka- mžitě splnil toto přání a poukázav vřele na jeho dvanáctileté služby, prokázané koruně a státu, naléhavě ho požádal, aby svůj úřad ještě do té doby vedl, než se provede berní reforma, jejíž vyřízení jest národní ne- zbytností. Panovník se při tom řídil pře- svědčením, že kn. Bülowu nejspíše se podaří provésti dílo toto, a odvrátiti návrhy škodlivé státnímu celku a tudíž nepři- jatelné pro vlády spolkové. Kaneléř ne- chtěl se vyhnouti přání panovníkově, ale
Bülow Vilém Allg Bülowův Německo Kiel
11 article
jest co do vývoje politických po- měrů, jež se uplatnily hlasováním o dani z dědictví, neodvolatelně rozhodnut opustiti úřad kancléřský, jakmile bude berní reforma říšským sněmem vyřízena.« Dle toho by odstoupení kancléře Bülowa záviselo pouze na této poněkud neurčité lhůtě, jež může nadejíti však i po nejbližší schůzi říšského sněmu. Dáť se sotva předpokládati, že by se ještě v poslední chvíli dal docíliti nějaký kompromis mezi útočící novou většinou sně movní a říšskou vládou co do berní reformy ač některé orgány většiny předstírají, že stranám většiny záleží na souhlasu s vládou říšskou a tedy i s říšským kancléřem. Události jak v berní komisi tak ve sněmovně svědčí právě o opaku, a otázka může zníti pouze, spokojí-li se spolkové vlády s dílem reformním tak, jak je nová většina přetvořila a odhlasuje, či zdali se odhodlají dáti nynější říšským sněm. roz- pustiti. Oba připady prý měl kancléř Bülow na mysli, zažádav za okamžité své propu- štění, protože jsa sám konservalivec, volebn zápas proti konservativcům říditi nechce. jinak ale jest přesvědčen, že zájmy státního celku nelze srovnati s berním stanoviskem. zaujatým konservativci. Toť právě onen svývoj politických po měrů«, jenž způsobil neodvolatelné rozhodnutí kancléřovo. Dle všeho nezbývá kníž. Bülowu než upraviti si pokud možná bezvadný odchod s jeviště veřejnosti německé, s jejíž většinou na říšském sněmu se neodvolatelně rozešel. Zápolící o převahu zájmové proudy obou velikých táborů v Německu ovšem s nezastaví, ani kdyby finanční reforma říšská mimo nadání skončila nějakým, spolkovými vládami přijatelným kompromisem. Zvýšené berní břímě protivy v obyvatelstvu říše ně mecké panující spíše ještě přiostří a zpříkří
Bülow Německo
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 29. června. (Dr. Šuster ši o krisi ve slovanské jednotě.) „Slo- venec“ otiskuje na čelném místě prohlášení dra- Šu steršiče o nynější krisi ve slovanské jed- notě. Zni. Všechny zprávy o jakési krisi ve slovanské jednotě jsou liché. Není mi znám ni- jaký moment, který by mohl odůvodniti závěr o krisi. Různící se mínění o taktickém poslupu vyskytují se ve všech klubech, tím vice v tak velikém parlamentním svazku, jakým je slovan ská jednota, která není parlamentní organisac jedné strany, nýbrž je svazkem rozličných klu- bů a stran za účelem parlamentní kooperace. Jako ve všech větších parlamentních svazech činí se i ve slovanské jednotě rozdil mezi sku- pinou akční a skupinou reservní. Akční skupin zahájila nyní akci, ovšem zatím jen na svů vlastní vrub. Parlamentní komise slovan- ské jednoty bude ve středu nebo ve čtvrtek po- kračovati v poradě, započaté minulý pátek a za- končí ji tak, jak odpovídá národním zájmům zastoupeným v jednotě.
Šuster Šu Praha
13 article
Běží o pilné návrhy, podané klerikálným Slovinci a českými agrárníky proti vládním zmocňovacím předlohám. Dr. Šusteršič prohlá- sil už v „N. F. P.“, že pilné návrhy se odvolají jestliže se slovanská jednota na tom usnese. Tím sám doznává, že pilné návrhy, podané bez do- rozumění s ostatními stranami, ve slovanské jednotě zastoupenými, jsou ukvapené. Tuto ukvapenost ostře dru. Šusteršiči vytýká liberálný „Sloven. Narod“. Ukazuje na to, že slovinšt klerikálové, zvláště dr. Šusteršič a dr. Krek, spustili s mysli, že oposice slovenské jednoty cílí na Bienerthovu vládu vůbec a na ministry Stürgkha, Hochenburgra (a Schreinera) zvlášť, a vzali si na mušku z celé vlády vlastně jen ryt. Biliňského, který se všemi svými křeh- kostmi a vadami je Slovanům přece bližší, než Stürgkh a Hochenburger. Obstrukcí proti zmoc- ňovacímu zákonu klerikálové chtějí zmařiti ob- chodní úmluvy se Srbskem, Černou Horou, Bulharskem a Rumunskem, ač běží při tom o chléb milionů našich dělníků, záměstnanýeh v průmyslu a také o zájmy těch slovanských národů, kteří (jako Slovinci) produkují méně obilí a dobytka, než spotřebují. Zamýšlená obstrukce slovinských klerikál a českých agrárníků je tedy nesympatická ne- jen mezi sociálními demokraty, nejen u nás v Čechách, nýbrž i mezi liberálními Slovinci.
doktor Šusteršič Krek Bienerthův Stürgkh Hochenburgr Schreiner Biliňský Slovan Hochenburger Srbsko Černá Hora Bulharsko Rumunsko Čechy
14 article Politické zprávy zahraničné V Praze, 28. června.
Politické zprávy zahraničné V Praze, 28. června. Členové hosudarstvenné dumy a zovětu návštěvou v Anglii. Pobyt ruských hostí v Londýně je řadou slavností. Ruští sněmovníci pilně užívají dané příležitosti, aby Angličany poučili o ruských poměrech a rozptýlili jejich staré předsudky proti Rusku i ruským institucím. Angličan ochotně poučení přijímají, jak vidno z dojmu, který na ně učinila řeč Rusa Lercha při snídaní v londýnské obchodní komoře. Pan Lerche po- učil Angličany o lom, čím je Rusko povinno svým carům a čím je povinno zejména panuji- címu imperátoru Mikuláši II., jenž z vlastní vůle, přesvědčení a počinu národu dal ústavu, konstitučnou i věrskou svobodu, občanskou rovnoprávnost, statky to, kterých jiní národové museli dobývati potoky krve. Anglický tisk po- ctivě přisvědčuje, že je tomu tak a praví, že nyní budou veliké většině Angličanův otevřeny oči. Na snídaní obchodní komory byli i so cialistě, kteříž závodili s ostatními stranami v projevech sympatií Rusům. Na rautě u ruského velevyslance byl v pra vém slova smyslu přítomen »všechen Londýn« vyslanci, ministři, lordové, poslanci, generálové admirálově, aristokracie, učenci, spisovatelé novináři, umělci. Chomjakov byl stále obklopen. Dlouhá jeho rozmluva se zahraničným ministrem obrátila na sebe všeobecnou pozornost. Angli- čané nazývají Chomjskova hluboce upřímným činorodým státníkem. Nemálo se jim také lib pak prostota obcování a srdečnost, tak i prak- tičnost hraběte Bobrinského, s nímž rozmlouvali mnozl angličtí politikové. Podobně se vyslovují i o druhých ruských poslancích. Angličané ři- kají, že ruští hosté ve svých řečech dávají na jevo velkou obeznámenost s duchem i funkcemi anglických institucí i s národním charakterem Angličanů.
Angličan Rus Lerch Mikuláš II Angličanův Chomjakov Bobrinský Praha Anglie Londýn Rusko Angl
15 article
V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za Sh večerní . . . . . . . za 4 h Ve fllálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10k večerní . . . . . . . . 6k lnseráty platí se hotově napřed- Předplsceni a inserty přijím administrace v Marianské ul., B. Tam nacházejí se tal redakce, tiskárna a expedie „Národních Listů Rukopisy se novracejl
16 article
Někteří z Rusů vyjeli si do Glocestru, po- bliž Londýna, kde se konala velkolepá národní slavnost. Rusové, mezi nimiž byl hr. Bobrinský. se zúčastnili slavnostního průvodu. Starost glocesterský a londýnský lordmayor Rusy uvítali, načež hr. Bobrinský odpověděl řečí, kterou Angličané přijali s velikýma nadšením. Zde se vidělo, jak i massy anglického lidu jsou Rusům nakloněny. Rusové se vrátili do Londýna s po- vznešenou mysli.
Rus Bobrinský Angličan Londýn
17 article Zájezd českého pěvectva do Lublaně.
Zájezd českého pěvectva do Lublaně. V Lublani, 27. června 1909. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«) Pěvectvo české, jež za výborně nálady a nadše- ní opustilo v sobotu po 2. hod. ranní matičku Prahu. aby do daleké vlasti bratří slovinských zaneslo č- skou píseň, desáhlo po dlouhé jízdě Horními n kousy, Štyrskem a Korutany, kde připojili se za nad šených pozdravů pěvci korutanští, hranic kraňských. Sotva objevil se vlak Čechů v Krajině, zaburácely s návrši četné výstřely z hmoždýřů, jež hřměly po horách mnohonásobnou ozvěnou českým pěvcům na pozdrav. Po únavné jízdě. při níž jev krásy alpských kra jin a toužebné očekávání obrazu bílé Lublaně dodá- valo ještě pěvcům svěžesti, jakoby najednou nová síla vlila se v krev a nadšení vzchopilo rázem i t nejznavenější. Odvetou zaznělo naše jadrné „N zdar!“ šátky a praporky zatřepetaly se z oken rych- líku a slavný vjezd na slovenské luhy zahájen. Ně- kolik posledních hodin jízdy neodloučili jsme se víc od oken a krásnými dojmy, namnoze tak prostými. ale upřímnými projevy lásky k národu českému po- hnuti byli jsme všichni bez rozdilu až k slzám radosti.
Čecho Zájezd Lublaň Praha Štyrsko Korutany
18 article
V každé téměř stanici Kraňska uvítání, rázo- vité, ze srdce jdoucí, strhující hlubokým dojmem U Celovce a Svetne Vsi zarachotily první výstřely a pak jedním řetězem nadšení následovalo uvítá v Radolici, Otoče, Podnart-Kroppu, Medvodě, Vik manje a m. j. Všude podél trati a v městečkách pra- pory v barvách českých a slovanských. Prostý b pracující na poli, se sbíhal a vesele mával klebouky a polním náčiním. Zde očekávalo české pěvce sloven- ské družstvo pěvecké, zpívajíc „Lepa naša domo- vina“ a „Kde domov můj?“, tu dohrovolní hasičia Sokolíci s hudbou, tu družičky zvláštním oslovením vítaly pěvecké vůdce a věnovaly jim krásné kytice se stuhami, tam divky v národních krojích zdobily pěvce květy lipovými a růžemi, jinde školní dítky s učiteli v čele neskonale dojemným způsobem pěly „Hej Slované!“, tu zas starosta obce jménem občan- stva volal „slávu“ bratrskému národu českému, tu dámy z oken nádražních budov házely květiny všude vzrušení a dojmy, jež hluboko zakotvují v na- šich srdeích. A což když v 7 hod. večer zjevila s našim zrakům bílá Lublaň, cíl pouti našíí Tu všecko se vzchopilo k vrcholnému, bouřlivému projevu a v malé chvili stanul vlak náš v srdci Kraňska, bíle slovinské L ubl a ni. Příjezd do Lublaně. Nádraží i cesty přeplněny byly obecenstvem, jásajícím Čechům vatříc. Když Čechové opustili vlak a přátelé z loňské výpravy slovinské do Prahy znám bratrskými polibky a všichni stisknutím ruky s
Medvod Vik Sokolík Slovan Čecho Kraňsko Celovec Radolice Lublaň Praha PodnartKropp
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z dějin dynamických létadel. Dávná snaha lidská opanovati létacím stroji — balony a dynamiekými létadly — aero- plány, helikopterami, orthopterami — říši vzduš nou, blíží se nyní po četných zdařilých poku- sech, ale ještě četnějších obětech a katastrofách k uskutečnění. Nejnovější plavby, jež se svým řiditelným balonem provedl hrabě Zeppelin,a nedávné triumfální vzlety a projíždky ve vzdu- chu, jež aeroplány vykonali Farman a bratř Wrightové, dávají nezvratně tušiti, že otázka vzducholodí bude v nedaleké době pro lidstvo příznivě rozřešena. Řešení její dálo se dvojí cestou, dle dvou různých principů. Jednak dle zkušenosti, že hmota specificky lehčí plave na hmotě specificky těžší, jednak dle poznatku, že každá akce způ- sobuje reakci, na př. pohyb v před působí z vhodných podmínek pohyb vzhůru. Na prvním principu založena konstrukce balonů, na dru- hém sestrojování dynamických létadel všech druhů.
Zeppelin Farman Wright aero
20 article
Vzorem k těmto prvním dynamickým lé- tadlům byla podoba těla pláků a brouků. O těchto původních, často absurdních forem do- spěli badatolé po nesčetných pokusech k nyněj- ším jednoduchým tvarům moderních aeroplánů. složených povětšině z ploch rovných neb mírně zahnutých. Úspěchy jejich jsou nové — leč my- šlenka dávná. Již ve 13. stoleti tvrdil Roger Bacon, že jest možno sestrojiti létací stroje. Ve spise „Epistola de secretis operibus“ napsal totiž „Jest možno vystavěti lodi, veliké lodi, jež bez vesel se pohybují a řízeny jsouce jediným mu- žem, plují větší rychlostí, než lodi, jež pohán vesly celá řada námořníků. Konečně jest možnu vystavěti létací stroje, tak zařízené, že člověk sedě v jejich středu a pohybuje jakousi pákou. může uváděti v pohyb jejich křídla, která by rozrážela vzduch podobně jako křídla ptačí.“ Zdaž netanuly mu při tom na mysli strojové lodi a strojová mechanická létadla? Ze 14. století není zpráv o létadlech. Te- prve z polovice 15. století dochovala se nezaru- čená pověst, že slavný mathematik a alchymista z Královce Jan Müller, známý obyčejně pod jménem Regiomontanus, sestrojil ze železa ja- kousi „mouchu a orla“, kteří prý létali.
Bacon Epistola Müller Regiomontanus Královec
21 article
Ještě ke konci téhož a na počátku 16. sto letí s velkým zápalem, leč také s celou nestálost své povahy, věnoval se otázce mechanických é- tadel slavný malíř a sochař Leonardo da Vinci. S neobyčejnou horlivostí sledoval let ptáků. v nichž viděl vzor dynamického létadla a pátral po příčinách, jež ptákům let umožňují. Dospěl ku povnému a na tehdejší dobu sensačnímu pře- svědčení, že vzduch jest nezbytnou podmín- kou ptačího letu. O tom pak, jak si let ptáků ve vzduchu vysvětloval, svědčí nejlépe fragment jeho rukopisu, dochovaný v Nár. knihovně pa- řížské, v němž pravi: „Pták, ačkoli jest těžší než vzduch, udržuje se a letí v něm tím, že tulo kapalinu (vzduch) činí hustější tam, kudy letí. než tam, kudy neletí.“ Leč Leonardo nespokoji se pouhým theorisováním o létání, on zhotovi též plán létadla, který jest uchován v museu ve Valenci. Zda zhotovil i model létadla, není do- sud zjištěno. Jisto jest jen tolik, že otázku letu chtěl roz řešiti pomocí létadel, opatřených dvěma křídly jež by byla věrným napodobením křídel ptačích.
Vinci Dospěl Pták Leonardo
22 article
Leč, když poznal obtíže, ba nemožnost tohoto napodobení, navrhoval užiti křídel jednodušších zhotovených dle vzoru křídel netopýrů. Poně vadž pak, jakožto malíř, ihned poznal, že svaly lidských rukou nestačí ku pohánění křídel lé- tadla, snažil se zhotoviti plán takového lé- tadla, při němž by pohyb křídel obstarávalo svalstvo nohou. A tento eíl sledují také jeho skizzy. S Leonardem na dlouhou dobu myšlenka létání upadla v zapomenutí, až teprve na po- čátku 19. století znovu se probudila a vyvrcho lila v pokusech, jež ve videňském Pratru pro- váděl s létadlem hodinář a mechanik Jakub Degen. Pokusy tyto byly z počátku velice zda- řilé a upoutaly na sebe pozornost až ve Francii a Anglii. Jeho létadlo skládalo se ze dvou křído podoby osykového listu o šířce 2.5 m. a měřilo v rozpjetí 6.7 m. Křídla měla kostru podobnou, jako deštník a jednotlivé jejich paprsky byly utuženy, aby ani nahoru, ani dolů nepovolily Na nich napjat byl pevný papír, tak upravený. že při zvedání křídel nastalo zároveň působen klapek, jež zvedání ono usnadňovalo. Vážilc 9 kg. a mělo nosnou plochu asi 12 m2. Degenovi podařilo se udržeti se s tímto přístrojem po ně- kolik okamžiků ve vzduchu. Zavěsil totiž své létadlo na lano, jež běželo přes kladky a na druhém konci jeho připevnil protiváhu, jež slou- žila k vyvážení létadla a částečně též osoby
Leonard Degen Křídlo Francie Anglie kg
23 article
vzduchoplavcovy. Jestliže vzduchoplavec vsedl do létadla a nekonal pohybů křídly, klesal ihned dolů. Uvedl-li ale křídla do pohybu, udržel se chvíli ve vzduchu. Těmito pokusy byla poprvé ukázána mož- nost vznášeti se ve vzduchu, o jejímž realiso- vání dlouho se oprávněně pochybovalo. Aby se zbavil protiváhy, potřebné k vyvážení létadla a jeho těla, připadl Degen na myšlenku zavěsiti svůj aparát na malý balon, jehož nosnost by právě stačila na udržení stroje a vzduchoplavce nad zemí, ale nezpůsobovala by stoupání všeho vzhůru.
Degen
24 article
Tím ovšem vymanil se Degen z působen tíže zemské a mohl se za úplného bezvětří kol- mo vznésti a sklopením křídel zase se spustiti. Loč za sebe slabšího vánku stal se pouhou hříčkou jeho. Mohl mávat křidly sebe úsilovněji letěl vždy tam, kam nechtěl, jako obyčejný ba- lon bez létadla. Jest to ostatně docela pochopi- telné. Postranní tlak větru na balon — ač byl balon malý — byl přece tak značný, že ho ne- bylo lze zdolati. Tím nešťastným spojením balonu s létadlem Degen svůj vynález vlastně zabil a četné jeho přednosti učinil ilusorními. Další své pokus konal Degen v Paříži; leč následkem několik nezdarů, jež ho tam ráz na ráz postihly, byl prohlášen za podvodníka a šarlatána a s hanbou musil Paříž opustiti. Po nezdarech Degenových vzduchoplavecká horečka na nějakou dobu — asi na půl stoleti — ochabla. Činí se jen u dra. Nimführa zmínka, že r. 1848 Duchenay sestrojil veliké létadlo o rozpjetí 10 m., jehož křídla byla pokryta pe- řím, ale o konstrukci a pokusech s ním kona- ných neuvádí ničeho. Teprve po r. 1866 začíná znova se uplat ňovat snaha opanovati létadly vzduch a létadel a pokusů s nimi od té doby přibývá jako huh po dešti. Vedení při tom převzali Francouzi. Hned v roce 1866 byl to Bourcart, jenž sestro- jil čtyřkřídlové létadlo a konal s ním pokusy Při zvednutí křídel otočila se tato tak, že protí- nala vzduch pouze svými hranami, kdežto př mávnutí jimi opírala se o vzduch celou nosnou plochou. Poněvadž ale tato nosná plocha byla poměrně malá, byl efekt létadla jen nepatrný. Podobně pokusy, jež v r. 1868 v Londýně prováděl Palmer, neměly žádného úspěchu. Německo-francouzská válka v roce 1870 byla mocnou pobídkou ke zdokonalování létadel. Pomýšlelo se tu na ohromný význam, jaký by
Degen Degenův Francouz Palmer Paříž Londýn
25 article
dokonalá létadla mohla míti ve vojenských služ- bách a za necelá dvě léta postaveno bylo pě nových druhů létadel, často velice důmyslně origiálně řešených. Leč žádné nesplnilo nadějí. Zmínky zasluhuje z nich létadlo Aderovo, jež mělo 7.8 m. v rozpjetí a vážilo 24 kg. a s nímž tento v r. 1872 konal pokusy. Zřízeno bylo tak, že pohyb křídel měl býti způsoben pohynem rukou i nohou a nad to měl býti sesílen zvlášt- ními pružnými pasy a péry. Když pak za silného větru — na laně bylo uvázáno, aby neuletělo — bylo uvedeno . činnost, vůbec se nevzneslo. Uká- zalo se tu dobře, že síla lidských svalů nestačí, aby udržela ve vzduchu v letu váhu těla. Leč tím nebyl ještě učiněn konec létadlům s ručním pohonem. Příčina neůspěchů hledána v nevhodné konstrukci křidel a tak r. 1879 vy- tasil se Breary s novým návrhem na jejich tvar. Chtěl je totiž nahraditi pouhou rovnou plochou a docíliti letu vlnitými pohyby, jež by tato plo- cha konala. Myšlenku svou také uskutečnil. Kus pružné látky v podobě trojůhelníku přišil podél jedné strany na tyč a uprostřed tyče upevnil k ní kolmo druhou tyč, jež měla směr osy sou- měrnosti onoho trojůhelníku. Tím obdržel dvč křídlovité plochy s pevným okrajem předním a volnými, pružnými okraji postranními. Jestliže se dvěma takto upravenými křídly spolu spoje- nými mávalo stejně jako při letu ptačím, po- čala se pružná látka vlnitě pohybovati a to jednak ve směru střední tyče, jednak — a to méně — k tomuto směru kolmo. Tim byl tento model nešen ve vzduchu, ale též hnán do předu.
Aderův Breara kg
26 article
Breary zdokonalil tento model ještě zvláštním zařízením, zvaným „pectoral cord“, jež létán jeho ještě usnadnilo, leč tím přece ještě nedo- vedlo se létadlo s plavcem vznésti. Quartermain v r. 1890 experimentoval s ve- likým létadlem čtyřkřidlým. Křídla měla podobu křídel roháčů; byla 0.6 m. široká a 6 m. dlouhá, a pohybovalo se jimi zase jen rukama a no- hama. Každé šlápnutí nohou způsobilo dvoj- násobný pohyb křídla. Praktických výsledků rovněž se nedodělalo, Po všech těchto nezdarech a neúspěších dynamických létadel bylo patrno, že příčina těchto neúspěchů není zaviněna nesprávností principu vzduchoplavby, nýbrž jen nedostatkem hybné síly, jíž se ke hnaní křídel užívalo. A tak už u nejbližšího nástupce v pokusech vzduchoplaveckých shledáváme se s lepším zdrojem hybné síly — motorem. — Byl to Stentzel, jenž svoje létadlo, podobné velikémnu ptáku o rozpjetí 6.4 m. s křídly mírně zahnu- tými poháněl motorem na stlačený kysličník uhličitý o výkonnosti 3 HIP. — Motor vážil jen 17.5 kg., celé létadlo pak 33 kg. Již při výkonnosti 1.5 HP udrželo se le- tadlo ve vzduchu. Křídla konala při tom 14 mávnutí v 1 sekundě. Tato mávání byla tak mo- hutná, že i člověk o váze 75 kg. mohl se na létadle chvíli ve vzduchu udržeti. V letu ve vol- né přírodě nebyl tento model zkoušen, nýbrž létal jen podél horizontálně napjatého lana. Při velké amplitudě totiž, kterou křídla konala, n- stalo kolébání a kymácení celého létadla, takže se rušila rovnováha i směr plavby.
Křídlo kg
27 article
Zkušenosti pokusy Stenizelovými získané jsou pro další rozvoj neroplánů nesmírně důle- žité. Ukázalu se tu totiž, že lehký motor o ve- liké výkonnosti dovede netoliko hnáti létadlo do předu, nýbrž i — působením odporu vzduchu na nakloněné plochy — vznésti je do výše. Pokračovatelé v těchto pokusech, Francou- zové Blériot a Vui, užívali v prvních letech to- hoto století ještě motorů na kysličník uhličitý, ovšem výkonnosti větší, až 25 HP, ale už nej- bližší nástupcové jejich Brasilián Santos-Du- mont, Angličan ve Francii usazený Henri Far- man, Francouz Delagrange, a Američané bratří Wrightové užili ku pohánění svých aeroplánů motorů benzinových, jež zejména rozvojem prů- myslu automobilního stále se zdokonalovaly. o výkonnosti až 50 HP. — Systém křídel při moderních aeroplánech byl docela opuštěn a na- hražen jednak nakloněnými plochami, jednak poháněcími vrtulemi. Směr letu aeroplánů u čen zadním kormidlem a vhodným umístěním jednotlivých součástí aeroplanů a příčnými rov- nými neb eliptickými plochami docíleno už do- statečně jejich stability Leč nevýhodou jejich všech jest, že přes značnou svoji stabilitu vyžadují velmi zručného a rychlého řízení. Každý sebe menší chybný pohyb kormidla mstí se ihned porušením rovno- váhy aeroplánu a jest potom velice nesnadno. ne-li nemožno, rovnováhu opět zjednati. Má-li státi se aeroplán prostředkem dopravním, musí býti jeho rovnováha zaručena vždy a všude, to jest, musí býti absolutní. A i v tomto směru docíleno bylo značných úspěchů. Ovšem úplné rozřešení bude vyžado- vati ještě mnoho práce, mnoho obětí, ale jistě bude korunováno zdarem. o s s o o
Blériot Vui Angličan farman Francouz Delagrange Američan Wright Francie HP