1
article
nelikem a zástupcem britským vyjedná-
vání v proudu. Menelik vyzval prýv
posledním roce vládu anglickou, aby spolu-
působila na potlačení Mullaha, kterýž
osnoval mezi kmeny na hranicích země so-
malské a Habeše nepokoje. Vláda dala
tamějším svým důstojníkům pokyn, aby se
případné výpravy proti Mullahovi zúčast-
nili, kdyby toho bylo třeba, ale nejedná se
zde o žádnou, dočasnou smlouvu pro
zcela zvláštní účel.
Na to bylo opět zahájeno rokovánío
vojenském rozpočtu. Campbell
Bannerman vyslovil se proti návrhům
státního sekretáře války Brodricka. Dů-
vody uvedené pro rozmnožení vojska nejsou
dostatečné, odvod by lid nesnesl a nemůže
také býti k němu nucen, poněvadž se pro
poměry Anglie nehodí. Kdyby vláda nemohla
dostati dostatečný počet nováčků, nesmí se
také domýšleti, že by všeobecnou brannou
povinností získala spolehlivý pomocný pra-
men. Řečník jest proti návrhům, poněvadž
znamenají úchylku od dosavadní rozumné po-
litiky a poněvadž by zavedly vojenskou sou-
stavu s vojenským duchem, čímž by se
nevyhnutelně musila změniti povaha národa
i říše.
Z Paříže, 15. března. Chefredaktor
»Figara« Rodays poslal hr. Castel-
lanovi své svědky, by žádali od něho
zadostučinění zbraní.
Z Madridu, 14. března. (C.- B.) Královna-
vladařka jmenovala generála Malta gene-
rálním kapitánem madridským.
Menelik
Campbell Bannerman
Figar
Rodays
Habeš
Anglie
Paříž
Castel
Madrid
2
article
Boje v Číně.
Boje v Číně.
Ze Šanchaje, 14. března. (C.-B.) Jak
se ze spolehlivého pramene proslýchá, bylo vy-
jednávání v Pekině prozatím zastaveno
následkem obtíží ve příčině Mandžurska. Čínští
i jiní kupci svolali prý na zejtra schůzi, na níž
má býti rokováno o krocích, které dlužno uči-
niti, aby dvůr nepřistoupil na ruské
požadavky.
Z Pekina, 14. března. (C.-B.) Dnes
konala se porada vyslanců ve příčině otázky
odškodnění.
Zdravotní stav Lichunčana jest prý
opět dobrý.
Z Pekina, 14. března. (C.-B.) Číňané
odporují důrazně ustanovením, omezu-
jícím smlouvu mandžurskou ve příčině reorgani-
sace čínské armády a dovozu zbraní a nábojů.
Také proti kontrole čínských úřadníků Rusy byl
podán protest. Všechna ustanovení smlouvy jsou
nyní předmětem vyjednávání. Má se za to, že
Rusko tato ustanovení změní, byť i dosud se
nebylo jednalo o změnu textu smlouvy. Situace
jest skutečně nezměněna.
Z Washingtonu, 14. března. (C.- B.)
Ve zdejších úřadních kruzích má se za to, že
rusko-čínská smlouva ve příčině Mandžurska
bude podepsána, neodhodlají-li se ostatní moc-
nosti co nejdříve k protestu proti ní. Podepsání
smlouvy bude míti téměř jistě za následek roz-
dělení Číny. Spojené státy usilovaly prý hned
od počátku zameziti každou tajnou smlouvu ve
příčině Číny a budou prý také proti této smlouvě
na každý způsob činiti námitky.
Číňan
Rus
Čína
Šanchaj
Pekina
Rusko
Washington
spojený stát
3
article
Investice a prüplavy.
Z Vídně, 14. března.
Rozprava o tak zvané investiční předloze
je v plném proudu. Officiálně se tato předloha na-
zývá: »Vládní předloha, obsahující osnovu zá-
kona o vystavění několika železných drah stát-
ním nákladem a ve příčině stanovení stavebníhoa
investičního programu správy státních drah pro
dobu do konce roku 1905.« O této předloze
se tedy nyní ve sněmovně poslanců rokuje. Jest
to tak zv. »první čtení«, ve kterémž se dle
jednacího řádu má mluviti toliko o zásadách
předlohy, o hlavních a základních rysech navr-
ženého zákona, jenž po skončeném prvním čtení
odevzdán bude výboru k podrobnému prozkou-
mání a případnému zlepšení. Podrobnosti dne-
šního rokování nalezli čtenářové v telefonické
zprávě z říšské rady.
Jde, jak známo, zvláště o výstavbu velké
železné dráhy přes Túry nebo Karavanky na
Tert, o refundaci výdajů na železnice, jež uči-
něny byly dle § 14. státních základních zákonů,
o položení druhé koleje dráhy Františka Josefa
od Cmuntu do Prahy, o stavbu dráhy z Loun
do Rakovníka, o rozšíření četných nádraží
(mezi nimi také nádraží v Plzni), o rozmnožení
vozového parku státních drah atd.
Náklad na tyto investice rozpočťen asi na
500 millionů korun. Asi třetina tohoto nákladu
připadnouti má na práce, opravy atd., jež pro-
vésti se mají v Čechách, ostatek připadne po-
nejvíce k dobru zemí alpských, kteréž zejmena
výstavbu dráhy přes Túry nebo Karavankya
co s ní souvisí, považují za životní svoji po-
třebu.
O těchto podnicích se právě nejvíce mluví
neboť co v českých zemích pořízeno býti má,
jest tak očividnou a obecně cítěnou potřebou,
že o tom sporu žádného ani býti nemůže.
František Josef
Vídeň
Karavanky
Cmunt
Praha
Louny
Rakovník
Plzeň
Čechy
4
article
Kdyby jenom o tyto »investice« šlo, bylo by
postavení českých poslanců určeno samo sebou.
Poněkud jinak má se však věc s ostat-
ními zamýšlenými projekty, zejmena se stav-
bami dráh alpských. Zde nastává především
otázka: Která velká dráha má se stavěti, dráha
přes Túry nebo dráha přes Karavanky? A tu
setkáváme se se zjevem docela zvláštním
vláda nerozhodla se pro žádný z obou pro-
jektů, nýbrž navrhuje — aby se na všechny
strany v alpských zemích zavděčila — stavbu
dráh oboul Rozumí se ovšem samo sebou,
že se může přijati a povoliti jenom stavba
jedné z nich, buď přes Tůry anebo přes Kara-
vanky. A tu nastane spor, ve kterémž čeští
poslanci nebudou moci zůstati lhostejnými di-
váky, neboť projektovaná dráha přes Túry vedla
by skoro veskrze územím, obývaným Němci,
kdežto by dráha přes Karavanky vedla kraji,
obývanými zvláště od Slovinců. Jest tedy samo-
zřejmo, že musí býti čeští poslanci pro dráhu
přes Karavanky.
Však o to prozatím ještě nejde. Na prvním
místě stanula otázka, jaké stanovisko zaujmou
čeští poslanci oproti celé investiční předloze
vůbec? . . . V té příčině usnesl se klub neod-
vislých svobodomyslných poslanců českýcha
prohlašuje ústy svých řečníků, že se zacho-
vá k celé předloze zamítavě a že
by ku přijetí předlohy a provádění navržených
investic přivolil jenom, když budou
zároveň prováděny žádoucí vodn
dráhy v zemích koruny české, ze-
jmena průplav labsko-vltavsko-
dunajský a průplav dunajsko-
oderský s příslušnou a v projektu obsaženou
kanalisací Labe, Vltavy, Moravy atd. Čeští po-
slanci kladou tedy za podmínku svého souhlasu
»junctim«, to jest »zároveň« čili souča sne
provádění obou skupin velkých
komunikačních projektů.
Němec
Karavanky
Kara
obsažený kanalizace Labe
Vltava
Morava
5
article
Ale i to jenom pro případ, že
by chování se vlády a vůbec běh
událostí českým poslancům do-
volil, aby skutečné a konečné vyřízení
vládních a výborových předloh ve sněmovně
poslanců dopustili a že by svobodomyslní
poslanci čeští z politických důvodů nebyli
nuceni také oproti těmto předlohám zahájiti
boj obstrukční. Osud velkých projekto-
vaných investic jest tedy dosud velmi nejistý,
jsa vázán jednak na »junctim« s průplavya
regulacemi řek v zemích koruny české, jednak
na politické ohledy čili na otázku ob-
strukce, ze kteréž velká investiční předloha
jenom pro první čtení byla vypuštěna.
Ježto však Němcům z alpských zemí, Slo-
vincům, Italům a vládě na vyřízení investi čních
předloh velmi záleží, soudí se ve sněmovně, že
vláda i zúčastněné strany vše možné učiní, aby
českým poslancům definitivní propuštění inve-
stičních předloh možným udělali.
V klubu českých poslanců tuto důvěru tak
docela nesdílejí. Nikdo v klubu nezapomíná, že
se úmluva s vládou týká jenom prvního čtení
a puštění do výboru, že má pak klub zase
úplnou volnost jednání a že se na říšské radě,
jako vůbec v Rakousku, každou chvíli státi
mohou příhody, jež by zmaření také
investičních projektů klubu če-
ských poslanců učinily příkazem
politické nutnosti.
O tom necht vláda a zúčastněné strany
laskavě přemýšlejí!
Němec
Italos
Rakousko
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Zrádci« národa na radě říšské
k vůli krásným očím pana Körbra a Wittka a
potom k vůli tomu, aby zamilované vládě povo-
liti mohli rekruty, odvolali interpellaci ohledně
lidového sčítání podanou a sklonili otrocky šíje
před Němci, kteří nyní budou české menšiny
utlačovati ještě surověji než dosud.« Tak dočí-
táme se v radikálním orgánu. Mladočeští poslanci
byli prý povinni onu věc interpellovati před fo-
rem říšské rady. Ale dosud prý tak neučinili.
Interpellaci připravenou schovali prý do kapsy,
jen aby umožnili předlohy o nováčcích vojen-
ských. Zájem o tuto státní nutnost byl u nich
prý větší, než o ztracené české duše.
Přibijíme toto jednání na pranýř a voláme:
Pamatuj si to lidé český, jenž s nasazením
svojí existence zachováváš svoji národnost, pa-
matuj si to, lide český, že poslanci tvoji nemají
kromě řečí pro tebe ničeho a že neležíš jim
tak na srdci jako rakouští nováčci. A připomeň
jim to, až se opět o tvoji přízeň budou uchá-
zeti atd. — Ano, dobrý lide český, pamatuj
sí to, jak radikální orgán lže, jak štve a jaké
mizernosti se dopouští, když poslance strany
svobodomyslné tak bídáckým způsobem napadá.
Pamatuj si to, dobrý lide český, že nebyla po-
dána jedna interpellace za příčinou švindlu při
sčítání, nýbrž že jich podáno bylo několik
a že odvolána nebyla — jak se
samo sebou rozumí — ani jediná.
Körbr
Wittek
Němec
7
article
Pamatuj si, dobrý lide český, jak klame radikální
list veřejné mínění, jak s bodrostí zaníceného
vlastence ostouzí bez příčiny zástupce če-
ského lidu, a že byl podán i návrh na
provedení dodatečného sčítání, aby odčiněny
byly německé podvody při tom spáchané a že
bude také projednán. Jestli na interpellace dosud
nedáno odpovědi, stalo se proto, že v dotazech
uvedena nekonečná řada nesprávností a švindlů,
jež do podrobna nutno vyšetřiti, což ovšem
nějakou dobu trvá. Z toho, dobrý lide český, sud
o poslancích českých a o jpomlouvačích a dle
toho rozhodni, kterým dáš svůj hlas, zdali ra-
dikálním lhářům a pomlouvačům, neb těm,
kteří poctivě konají svou povinnost.
— Pěkný tón, pěkná řeč. Je známo,
jaký tón vládne ve sněmovně vídeňské. Par-
lament ten klesl tak hluboko, že ne bez práva
vlastní jeho slušnější členové porovnávají jej
s místnostmi, ve kterýchž zpravidla immunní zá-
stupci národů se neshromažďují. I nedá se
upříti, že naši páni agrárníci velmi snadno vpra-
vili se v náladu a že také ihned udeřili na
pravý tón, jaký je, když ne ve všech, tedy v ji-
stých kruzích sněmovny oblíbeným. Máme před
sebou interpellaci pana poslance Zázvorky, ín-
terpellaci českou, tedy ve znění původním, jak
byla tiskem rozdána. A jak zní její konec:
»Podepsaní táží se: Hodlá Vaše Excellence tuto
patrnou libovůli c. k. zastupitelství v Praze ko-
nečně zašmiknout a zaříditi věc tak, aby
konfiskace byla zrušena?« Mluvit parlamentně
znamenalo kdysi mluvit vybraně a tónem velice
slušným, dnes jsou patrně parlamentními terminy,
jichž užívá se ve společnostech, jež nemohou
činiti nároků na přiznání jemných mravů.
Zázvorka
Praha
8
article
— Bohoslovecký seminář v Litomě-
řicích. Německé krajinské listy, najmě ale orgán
německo-nacionálního klerikála a poslance P.
Opitze zle se obořily na správu litoměřického
bohosloveckého semináře, obviňujíce ji, že ona
je příčinou úpadku tohoto ústavu, v němž nyní
sotva z polovice tolik alumnů, co jich bylo před
20 lety. Zejmena prý vinen tím rektor Kordáč,
který prý německé jinochy odpuzuje a jenž
vinen tím, že v diecési litoměřické tak nepatrný
německý kněžský dorost. Rozumí se, že to
obvinění již napřed nezakládá se na pravdě.
Máme v ruce několik dopisů českých alumnů
z tohoto semináře a v nich ve všech tvrdí se
pravý opak. V listech těchto nařikají alumnové,
že v litoměřickém semináři pranic se nerespek-
tuje okolnost, že diecése ta je téměř z jedné
třetiny česká. V ústavě tom prý je všechno ně-
mecké, ba i český hovor alumnů prý se s ja-
kousi nelibostí nese. Víc než náboženské pravdy
vtlouká prý se tam do mladých mužů němčina
a čím líp kdo umí německy, tím jest oblíbeněj-
ším. Němečtí kollegové prý o statně také sami
o to co nejhorlivěji pečují, aby tam Čechům
ztrpčili pobyt. Co mohou, to činí jim na úkor
a není příkoří, které by nemusili čeští alumnové
tam snášet. Tak vypadá to v litoměřickém se-
mináři. Při tom situace mezi rektorem Kordá-
čem a redaktorem Opitzem ostatně do té míry
se přiostřila, že rektor na nacionála v kněž-
ském rouše podal žalobu pro urážku na cti.
— Poslanec pan dr. Josef Herold z vážné
choroby pozdravil se tak, že mohl odjeti do Vídně
a zúčastniti se parlamentních prací.
P Opitz
Kordáč
Čecho
Opitz
doktor
Josef Herold
Litoma
Vídeň
9
article
Úmrti. V Praze zemřel dne 13. t. m. ve
věku 26 let pan Rudolf Struneček, supl. pro-
fessor na reálném gymnasiu v Přerově. Pohřben
bude zejtra dne 16. t. m. ve 2 hod. odpol. z ústřední
kaple na hřbitov olšanský.
— Dary. Kroužek rodáků mšenských »Roma-
nov« v Praze uspořádal dne 2. března t. r. v míst-
nostech Žofína zábavu ve prospěch »Družstva pro
vystavění tělocvičny Sokolu ve Mšeně«, jejíž čistý
výtěžek v obnosu 120 K byl tyto dny »Družstvu«
doručen.
Rudolf strunečka
Rom
Praha
Přerov
Olšanský
Mšeno
Sokol