ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 16929d50-66c5-11dc-9a73-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 9 celkem · entity: person 22, place 32, org 1
1 article
nelikem a zástupcem britským vyjedná- vání v proudu. Menelik vyzval prýv posledním roce vládu anglickou, aby spolu- působila na potlačení Mullaha, kterýž osnoval mezi kmeny na hranicích země so- malské a Habeše nepokoje. Vláda dala tamějším svým důstojníkům pokyn, aby se případné výpravy proti Mullahovi zúčast- nili, kdyby toho bylo třeba, ale nejedná se zde o žádnou, dočasnou smlouvu pro zcela zvláštní účel. Na to bylo opět zahájeno rokovánío vojenském rozpočtu. Campbell Bannerman vyslovil se proti návrhům státního sekretáře války Brodricka. Dů- vody uvedené pro rozmnožení vojska nejsou dostatečné, odvod by lid nesnesl a nemůže také býti k němu nucen, poněvadž se pro poměry Anglie nehodí. Kdyby vláda nemohla dostati dostatečný počet nováčků, nesmí se také domýšleti, že by všeobecnou brannou povinností získala spolehlivý pomocný pra- men. Řečník jest proti návrhům, poněvadž znamenají úchylku od dosavadní rozumné po- litiky a poněvadž by zavedly vojenskou sou- stavu s vojenským duchem, čímž by se nevyhnutelně musila změniti povaha národa i říše. Z Paříže, 15. března. Chefredaktor »Figara« Rodays poslal hr. Castel- lanovi své svědky, by žádali od něho zadostučinění zbraní. Z Madridu, 14. března. (C.- B.) Královna- vladařka jmenovala generála Malta gene- rálním kapitánem madridským.
Menelik Campbell Bannerman Figar Rodays Habeš Anglie Paříž Castel Madrid
2 article Boje v Číně.
Boje v Číně. Ze Šanchaje, 14. března. (C.-B.) Jak se ze spolehlivého pramene proslýchá, bylo vy- jednávání v Pekině prozatím zastaveno následkem obtíží ve příčině Mandžurska. Čínští i jiní kupci svolali prý na zejtra schůzi, na níž má býti rokováno o krocích, které dlužno uči- niti, aby dvůr nepřistoupil na ruské požadavky. Z Pekina, 14. března. (C.-B.) Dnes konala se porada vyslanců ve příčině otázky odškodnění. Zdravotní stav Lichunčana jest prý opět dobrý. Z Pekina, 14. března. (C.-B.) Číňané odporují důrazně ustanovením, omezu- jícím smlouvu mandžurskou ve příčině reorgani- sace čínské armády a dovozu zbraní a nábojů. Také proti kontrole čínských úřadníků Rusy byl podán protest. Všechna ustanovení smlouvy jsou nyní předmětem vyjednávání. Má se za to, že Rusko tato ustanovení změní, byť i dosud se nebylo jednalo o změnu textu smlouvy. Situace jest skutečně nezměněna. Z Washingtonu, 14. března. (C.- B.) Ve zdejších úřadních kruzích má se za to, že rusko-čínská smlouva ve příčině Mandžurska bude podepsána, neodhodlají-li se ostatní moc- nosti co nejdříve k protestu proti ní. Podepsání smlouvy bude míti téměř jistě za následek roz- dělení Číny. Spojené státy usilovaly prý hned od počátku zameziti každou tajnou smlouvu ve příčině Číny a budou prý také proti této smlouvě na každý způsob činiti námitky.
Číňan Rus Čína Šanchaj Pekina Rusko Washington spojený stát
3 article
Investice a prüplavy. Z Vídně, 14. března. Rozprava o tak zvané investiční předloze je v plném proudu. Officiálně se tato předloha na- zývá: »Vládní předloha, obsahující osnovu zá- kona o vystavění několika železných drah stát- ním nákladem a ve příčině stanovení stavebníhoa investičního programu správy státních drah pro dobu do konce roku 1905.« O této předloze se tedy nyní ve sněmovně poslanců rokuje. Jest to tak zv. »první čtení«, ve kterémž se dle jednacího řádu má mluviti toliko o zásadách předlohy, o hlavních a základních rysech navr- ženého zákona, jenž po skončeném prvním čtení odevzdán bude výboru k podrobnému prozkou- mání a případnému zlepšení. Podrobnosti dne- šního rokování nalezli čtenářové v telefonické zprávě z říšské rady. Jde, jak známo, zvláště o výstavbu velké železné dráhy přes Túry nebo Karavanky na Tert, o refundaci výdajů na železnice, jež uči- něny byly dle § 14. státních základních zákonů, o položení druhé koleje dráhy Františka Josefa od Cmuntu do Prahy, o stavbu dráhy z Loun do Rakovníka, o rozšíření četných nádraží (mezi nimi také nádraží v Plzni), o rozmnožení vozového parku státních drah atd. Náklad na tyto investice rozpočťen asi na 500 millionů korun. Asi třetina tohoto nákladu připadnouti má na práce, opravy atd., jež pro- vésti se mají v Čechách, ostatek připadne po- nejvíce k dobru zemí alpských, kteréž zejmena výstavbu dráhy přes Túry nebo Karavankya co s ní souvisí, považují za životní svoji po- třebu. O těchto podnicích se právě nejvíce mluví neboť co v českých zemích pořízeno býti má, jest tak očividnou a obecně cítěnou potřebou, že o tom sporu žádného ani býti nemůže.
František Josef Vídeň Karavanky Cmunt Praha Louny Rakovník Plzeň Čechy
4 article
Kdyby jenom o tyto »investice« šlo, bylo by postavení českých poslanců určeno samo sebou. Poněkud jinak má se však věc s ostat- ními zamýšlenými projekty, zejmena se stav- bami dráh alpských. Zde nastává především otázka: Která velká dráha má se stavěti, dráha přes Túry nebo dráha přes Karavanky? A tu setkáváme se se zjevem docela zvláštním vláda nerozhodla se pro žádný z obou pro- jektů, nýbrž navrhuje — aby se na všechny strany v alpských zemích zavděčila — stavbu dráh oboul Rozumí se ovšem samo sebou, že se může přijati a povoliti jenom stavba jedné z nich, buď přes Tůry anebo přes Kara- vanky. A tu nastane spor, ve kterémž čeští poslanci nebudou moci zůstati lhostejnými di- váky, neboť projektovaná dráha přes Túry vedla by skoro veskrze územím, obývaným Němci, kdežto by dráha přes Karavanky vedla kraji, obývanými zvláště od Slovinců. Jest tedy samo- zřejmo, že musí býti čeští poslanci pro dráhu přes Karavanky. Však o to prozatím ještě nejde. Na prvním místě stanula otázka, jaké stanovisko zaujmou čeští poslanci oproti celé investiční předloze vůbec? . . . V té příčině usnesl se klub neod- vislých svobodomyslných poslanců českýcha prohlašuje ústy svých řečníků, že se zacho- vá k celé předloze zamítavě a že by ku přijetí předlohy a provádění navržených investic přivolil jenom, když budou zároveň prováděny žádoucí vodn dráhy v zemích koruny české, ze- jmena průplav labsko-vltavsko- dunajský a průplav dunajsko- oderský s příslušnou a v projektu obsaženou kanalisací Labe, Vltavy, Moravy atd. Čeští po- slanci kladou tedy za podmínku svého souhlasu »junctim«, to jest »zároveň« čili souča sne provádění obou skupin velkých komunikačních projektů.
Němec Karavanky Kara obsažený kanalizace Labe Vltava Morava
5 article
Ale i to jenom pro případ, že by chování se vlády a vůbec běh událostí českým poslancům do- volil, aby skutečné a konečné vyřízení vládních a výborových předloh ve sněmovně poslanců dopustili a že by svobodomyslní poslanci čeští z politických důvodů nebyli nuceni také oproti těmto předlohám zahájiti boj obstrukční. Osud velkých projekto- vaných investic jest tedy dosud velmi nejistý, jsa vázán jednak na »junctim« s průplavya regulacemi řek v zemích koruny české, jednak na politické ohledy čili na otázku ob- strukce, ze kteréž velká investiční předloha jenom pro první čtení byla vypuštěna. Ježto však Němcům z alpských zemí, Slo- vincům, Italům a vládě na vyřízení investi čních předloh velmi záleží, soudí se ve sněmovně, že vláda i zúčastněné strany vše možné učiní, aby českým poslancům definitivní propuštění inve- stičních předloh možným udělali. V klubu českých poslanců tuto důvěru tak docela nesdílejí. Nikdo v klubu nezapomíná, že se úmluva s vládou týká jenom prvního čtení a puštění do výboru, že má pak klub zase úplnou volnost jednání a že se na říšské radě, jako vůbec v Rakousku, každou chvíli státi mohou příhody, jež by zmaření také investičních projektů klubu če- ských poslanců učinily příkazem politické nutnosti. O tom necht vláda a zúčastněné strany laskavě přemýšlejí!
Němec Italos Rakousko
6 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — »Zrádci« národa na radě říšské k vůli krásným očím pana Körbra a Wittka a potom k vůli tomu, aby zamilované vládě povo- liti mohli rekruty, odvolali interpellaci ohledně lidového sčítání podanou a sklonili otrocky šíje před Němci, kteří nyní budou české menšiny utlačovati ještě surověji než dosud.« Tak dočí- táme se v radikálním orgánu. Mladočeští poslanci byli prý povinni onu věc interpellovati před fo- rem říšské rady. Ale dosud prý tak neučinili. Interpellaci připravenou schovali prý do kapsy, jen aby umožnili předlohy o nováčcích vojen- ských. Zájem o tuto státní nutnost byl u nich prý větší, než o ztracené české duše. Přibijíme toto jednání na pranýř a voláme: Pamatuj si to lidé český, jenž s nasazením svojí existence zachováváš svoji národnost, pa- matuj si to, lide český, že poslanci tvoji nemají kromě řečí pro tebe ničeho a že neležíš jim tak na srdci jako rakouští nováčci. A připomeň jim to, až se opět o tvoji přízeň budou uchá- zeti atd. — Ano, dobrý lide český, pamatuj sí to, jak radikální orgán lže, jak štve a jaké mizernosti se dopouští, když poslance strany svobodomyslné tak bídáckým způsobem napadá. Pamatuj si to, dobrý lide český, že nebyla po- dána jedna interpellace za příčinou švindlu při sčítání, nýbrž že jich podáno bylo několik a že odvolána nebyla — jak se samo sebou rozumí — ani jediná.
Körbr Wittek Němec
7 article
Pamatuj si, dobrý lide český, jak klame radikální list veřejné mínění, jak s bodrostí zaníceného vlastence ostouzí bez příčiny zástupce če- ského lidu, a že byl podán i návrh na provedení dodatečného sčítání, aby odčiněny byly německé podvody při tom spáchané a že bude také projednán. Jestli na interpellace dosud nedáno odpovědi, stalo se proto, že v dotazech uvedena nekonečná řada nesprávností a švindlů, jež do podrobna nutno vyšetřiti, což ovšem nějakou dobu trvá. Z toho, dobrý lide český, sud o poslancích českých a o jpomlouvačích a dle toho rozhodni, kterým dáš svůj hlas, zdali ra- dikálním lhářům a pomlouvačům, neb těm, kteří poctivě konají svou povinnost. — Pěkný tón, pěkná řeč. Je známo, jaký tón vládne ve sněmovně vídeňské. Par- lament ten klesl tak hluboko, že ne bez práva vlastní jeho slušnější členové porovnávají jej s místnostmi, ve kterýchž zpravidla immunní zá- stupci národů se neshromažďují. I nedá se upříti, že naši páni agrárníci velmi snadno vpra- vili se v náladu a že také ihned udeřili na pravý tón, jaký je, když ne ve všech, tedy v ji- stých kruzích sněmovny oblíbeným. Máme před sebou interpellaci pana poslance Zázvorky, ín- terpellaci českou, tedy ve znění původním, jak byla tiskem rozdána. A jak zní její konec: »Podepsaní táží se: Hodlá Vaše Excellence tuto patrnou libovůli c. k. zastupitelství v Praze ko- nečně zašmiknout a zaříditi věc tak, aby konfiskace byla zrušena?« Mluvit parlamentně znamenalo kdysi mluvit vybraně a tónem velice slušným, dnes jsou patrně parlamentními terminy, jichž užívá se ve společnostech, jež nemohou činiti nároků na přiznání jemných mravů.
Zázvorka Praha
8 article
— Bohoslovecký seminář v Litomě- řicích. Německé krajinské listy, najmě ale orgán německo-nacionálního klerikála a poslance P. Opitze zle se obořily na správu litoměřického bohosloveckého semináře, obviňujíce ji, že ona je příčinou úpadku tohoto ústavu, v němž nyní sotva z polovice tolik alumnů, co jich bylo před 20 lety. Zejmena prý vinen tím rektor Kordáč, který prý německé jinochy odpuzuje a jenž vinen tím, že v diecési litoměřické tak nepatrný německý kněžský dorost. Rozumí se, že to obvinění již napřed nezakládá se na pravdě. Máme v ruce několik dopisů českých alumnů z tohoto semináře a v nich ve všech tvrdí se pravý opak. V listech těchto nařikají alumnové, že v litoměřickém semináři pranic se nerespek- tuje okolnost, že diecése ta je téměř z jedné třetiny česká. V ústavě tom prý je všechno ně- mecké, ba i český hovor alumnů prý se s ja- kousi nelibostí nese. Víc než náboženské pravdy vtlouká prý se tam do mladých mužů němčina a čím líp kdo umí německy, tím jest oblíbeněj- ším. Němečtí kollegové prý o statně také sami o to co nejhorlivěji pečují, aby tam Čechům ztrpčili pobyt. Co mohou, to činí jim na úkor a není příkoří, které by nemusili čeští alumnové tam snášet. Tak vypadá to v litoměřickém se- mináři. Při tom situace mezi rektorem Kordá- čem a redaktorem Opitzem ostatně do té míry se přiostřila, že rektor na nacionála v kněž- ském rouše podal žalobu pro urážku na cti. — Poslanec pan dr. Josef Herold z vážné choroby pozdravil se tak, že mohl odjeti do Vídně a zúčastniti se parlamentních prací.
P Opitz Kordáč Čecho Opitz doktor Josef Herold Litoma Vídeň
9 article
Úmrti. V Praze zemřel dne 13. t. m. ve věku 26 let pan Rudolf Struneček, supl. pro- fessor na reálném gymnasiu v Přerově. Pohřben bude zejtra dne 16. t. m. ve 2 hod. odpol. z ústřední kaple na hřbitov olšanský. — Dary. Kroužek rodáků mšenských »Roma- nov« v Praze uspořádal dne 2. března t. r. v míst- nostech Žofína zábavu ve prospěch »Družstva pro vystavění tělocvičny Sokolu ve Mšeně«, jejíž čistý výtěžek v obnosu 120 K byl tyto dny »Družstvu« doručen.
Rudolf strunečka Rom Praha Přerov Olšanský Mšeno Sokol