1
masthead
vsosá ob bsg ilezodoa vadovangitn
6
masthead
V Praze, v pátek dne 15. března.
Praha
7
article
190l.
Na »Národní Listy«
ranní a odpoledn
předplácí se
tolnsv Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton: o5
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 15. března. Uřadní list uve-
řejňuje vyhlášku ministerstva firancí ve pří-
čině zřízení nového obvodu k rozvrhu živno-
stenské daně pro obvod nově zřízeného
hejtmanství moravsko-ostravského.a iela
Z Vídně, 15. března. Podle »Ne ue
Freie Presse« hodlá v nejblíže příští
schůzi pro vodní stavby dr. Körber vy-
tknouti stanovisk o vlády v ten
rozum, že ministerstvo nevzpírá
se jíž provedení staveb těch, že
však ježádoucno, vzhledem na rovnováhu
vestátním rozpočtu, aby celý projekt
rozvržen byl na řadu let. Nejspíše
na 10. Vláda vyžádá si patrně na sněmovně
tak zv. zákon zmocňovací, kterým se za-
jišťují v první řadě stavby velkých tří ka-
nálů. V prvních letech bude náklad menší,
stejně jako se děje při projektovaných no-
vých železnicích. Průpravná perioda potrva
asi 2 roky, vlastní stavby 5 až 6 let.
Z Vídně, 15 března. Včera konala se
v lidové dvoraně nové radnice schůze, svo-
laná křesťansko-sociální stranou. Účastenství
bylo ohromné. Mluvili četní řečníci jmenova-
ného klubu. Prohlášení vyznělo v rozhodný
a silný protest proti náboženským a proti
všeněmeckým snahám německých radikálů.
Körber
Praha
Vídeň
Pošton
Frei Presse
8
article
Slova se ujal také vídeňský starosta dr
Lueger, který se zmínil o známém výroku
posl. Steina: »Nejlépe by bylo, kdyby
Prusko ihned zabralo rakouskou říši«. »Ta-
kový drzý výrok,« pravil dr. Lueger,
»v žádném parlamentě na světě nebyl by se
odbyl pouze důtkou!« Dále pravil dr. Lue-
ger, že prý se antisemité nebudou báti užíti
žádného krajního prostředku proti obstrukci,
kdyby obstrukce která prý pouze spí, ve
sněmovně zase procitla.
Z Vídně, 15. března. Ve včerejší
schůzi panské sněmovny oznámil předseda
prine Alfred Windischgrätz, že se
páni senátoři před Velkonocemi sotva již
sejdou. Z tohoto výroku lze souditi, žese
nepomýšlí na projednání zákona
o státní přirážce k dani lihove
před svátky. Strany levice, zvláště ně-
mecko-pokroková a německo-lidová, jak se
podobá, usilují, by zmařily vyří-
zení této záležitosti ve sněmování
nynějším. Strana německého velkostatku se
mu nevzpečuje. Snad najdou se již prostředky,
by se skoncování těto věci nyní vynutilo.
Prostředky takové česká dele-
gace má. Odpůrcové předlohy mohou
býti ujištěni, že kdyby nedošlo na ni,
nedojde také na žádnou vě
j inou.
Ze Lvova, 15. března. Na schůzi
obecní rády starosta dr. Malacho w s k
doznal, že berní nedoplatky činí 6 millionů
K, myslil prý však, že suma tato není velka (l),
povází-li se, že daně, předepsaně městu
Lvovu, činí 14 millionů K. Podle jeho mí-
nění byla celá akce proti Ivovskému magi-
strátu zahájena p. Vitoldem Köry to v-
skim, místopředsedou haličského finančního
ředitelství, který již přede 2 nedělmí ve
Vídni nalehal, aby vymáhání berní a berních
exekucí bylo městu Lvovu odnato.
Lueger
Stein
Lue
Windischgrätz
doktor
Malacha
Vitold
Prusko
Vídeň
Lvov
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 15. března. (C.-B.) Úřadní
list uveřejňuje zákon ze, dne 14. března
1901, jímž se prodlužuje na rok 1901 plat-
nost kontingentu nováčků a povo-
luje jich odvod.
áq a vl a v
Císař propůjčil presidentovi senátu nej-
vyššího kasačního soudu Aloisu Uhlemu
hodnost tajného rady s prominutím tax.
Císař udělil sankci ospově zákona, usne-
sené sněmem království českého, jíž se po-
voluje městu Liberci učiniti půjčku
v obnosu 4,752.000 K.
Z Pešti, 14. března. (C.-B.) Ministr
president šl. Szell hájil naproti posl.
hr. Zichymu liberalismus, jenž může při-
voditi v zemi rozkvět. Nepokládal nikdy
liberalismus za konečný cíl, nýbrž jen za
Uhle
Vídeň
Liberec
Pešť
10
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za sh
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Praha
11
article
prostředek ku sesílení země. (Hlučný souhlas.)
Naproti předhůzce, že zapírá nauky církve,
odvětil ministrpresident Szell, že nauky
ty uznává, ale nepřipouští, aby byly
monopolisovány a zneužívány
ke strannickým účelům. (Hlučný
souhlas na pravici.)
Z Londýna, 14. března. (C.B.) Dnes
odpoledne konala se tu schůze »Ženského
vystěhovaleckého spolku«, na níž promluvil
také Chamberlain. Vyslovil se nejprve
pochvalně o činnosti spolku a vyslovil pak
naději, že válka v jižní Africe bude záhy
skončena. Dle pravděpodobnosti rozvine se
tam pak obchod a průmysl v míře dosud
nebývalé a Anglie vyšle tam desetitisíce
svých nejlepších mužů, kteří se stanou stá-
lými obyvateli země. Pak bude také nutno
vyslati tam mužům vhodné družky života.
To má prý v politickém i sociálním ohledu
velkou důležitost. Chamberlain navrhl
na konec, aby se zřídil zvláštní fond
ve prospěch stěhování se způso-
bilých žen do jížní Afriky.
Z Londýna, 14. března. (C.-B.) V dolní
sněmovně sdělil v nepřítomnosti státního pod-
sekretáře úřadu zahraničného Cranborna
první lord pokladu Balfour, že anglická
vláda neučiní žádných kroků za účelem ob-
novy smlouvy Hay-P auncefotovy, ale
že bude ochotna jakékoliv návrhy, učiněné
vládbu americkou přátelsky uvažovati.
William Redmond tázal se, zdali an-
glická vláda učinila vládě americké nějaké
návrhy ve příčině postupu Ruska v Mand-
žursku.
Balfour odvětíl, že vláda vyměňuje
stále mínění s dotýčnými mocnostmi o každé
fási otázky čínské, ale ze by se neshodovalo
se zájmem veřejným nyní se pouštěti do po-
drobností.
Na příslušný dotaz Dilkův odpovědě
Balfour, že dosud nebyla podepsána
smlouva ve příčině hranic habešských, ale
že jest o tomto předmětě mezi králem Me-
Chamberlain
poklást Balfour
Hay P
William Redmond
Balfour
Dilkův
Londýn
jižní Afrika
Anglie
Afrika
Rusko
Manda
dolní sněmovna
král I
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Dva úryvky z denníku mého přítele
Dne 2. května 1900.
Jest to anděl, vrozený anděl. Její snivé
blankytně modré oko září vždy radostí a růže
v jejích tvářích dýší tisícerou vnadou. Skutečně
musím se přiznati, že jsem do ní po uší za
milován.
A jak jest vnímavá, ta má sousedka Irma
Nezamešká jednu promenádu při místní hudbě
nedá si ujíti ani jediný koncert, ni jedinou pre
miéru v divadle. Zkrátka všude, kde jen má žena
ku vzdělání přístup, možno ji najíti.
Její vkus jest opravdu ženský, ale zvláštní,
od vkusu běžného se podstatně lišící. Časem je
arci její toiletta trochu výstřední, ale tím právě
se mi zamlouvá, že je zvláštní. Jest to modern
dáma. Obyčejně nosí tmavomodrou, sametovou
sukni, hedvábný červený život a klobouček
s dlouhými bažantími péry.
Tak jsem ji také dnes potkal na procházc
za městem. Měla bílý slunečník a četla cestou.
jak dle desek jsem soudil, Hálkovy »Večerní
písně.« Nový důkaz její vnímavosti.
Potkali jsme se na polní pěšině. Nadra její
zdobila kytička fialek. Jest asi milovnice květin.
Uklonil jsem se hluboce a sejmul jsem galantně
klobouk. Upřela na mne své veliké, modré oč
a s lehkým úsměvem se mi uklonila. Když jsme
se minuli, zastavil a obrátil jsem se, abych se
pokochal ztepilým tvarem jejího těla. A hle! On
se také otočila, hned však, vidouc se pozorována
kráčela dále.
Proč se otočila? Při nejmenším se o mne
zajímá — snad mne i tajně miluje !
Irma
Hálkův
13
article
Je patrně bohata, neboť nosí četně zlatých
šperků s diamanty a jinými drahokamy. To jest
druhá vlastnost, pro kterou mají u mne dámy
přednost. Ale ne! I kdyby chudá byla, chtěl
bych ji milovati. Vždyť jest to bytost z říše snu
Dnes se navrátila domů se soumrakem.
Ani věřiti nemohu, že mne od ní dělí jenom
tenká, půlcihlová zeď. Když zlaté sny obletují
naše duše, jsme si tak blízcí a — přece tak
vzdáleni. Skutečně, co tato kráska se přistěho-
vala do mého sousedství, dějí se ve mně veliké
změny. Stůj co stůj, musím se s ní co nejdříve
seznámiti.
14
article
Dne 16. května 1900.
Den sv. Jana Nepomuckého. V každém bytě
zavánějí kytice bezu. Hned z rána jsem dosta
s gratulacemi ke svátku dvě veliké kytice, jednu
bílou, druhou modrou.
Včera jsem doprovázel slečnu Irmu z di-
vadla. Přiznávám se, že mne plně upoutala. Šli
jsme zúmyslně zvolna, bylť krásný večer, ta-
kový, jaký dovedl vylíčit jen Mácha ve svém
» Máji« . !
Nevím, kde jsem nabral tolik rozvahy, že
jsem jí vyznal lásku. A ona k mému překva-
pení učinila taktéž. Ještě na chodbě jsme se
dlouho líbali. Na dnešek jsem si s ní umluvil
dostaveníčko. Jak jsem se na ně těšil ! Zajisté.
že bych byl v nevýslovném štěstí ztrávil svů
svátek s ní, kdyby se nebyly přihodily některé
směrodatné okolnosti.
Po svém ranním zvyku usedl jsem ke kla-
víru, abych si zahrál několik arií z »Prodané ne-
věsty«. Se vším citem jsem právě hrál »Naše
věrné milování«, když se tu z pokoje mé sou-
sedky ozvaly prapodivné zvuky. Přestal jsem
svatý
Nepomucký
Irma
Mácha
15
article
okamžitě hrát a naslouchal jsem. Hned ale zdrcen
jsem klesl na židlí: to že byl její zpěv ? Znělyt
ty zvuky hned jako písně mořských labutí, hned
jako kokrhání kohouta.
Tak nesympatického zpěvu jsem nikdy ne-
slyšel. Proč raději nemlčí?
Ona, jakoby porozuměla, ustala.
Odpustím jí to. Snad jest dnes indispo-
nována.
Dle toho, že zpívala, jsem soudil, že již
vstala. Vzal jsem krásnější kytici bezu a chtěl
jsem ji s ní potěšiti. Tíše se blížím k její dve-
řím. Pojednou však utkvěl zrak můj na diaman-
tovém náramku, jejž včera měla. Nepochybně
jej ztratila. Zdvihl jsem jej a prohlížel. Ale bliž-
ším ohledáním jsem shledal, že jest z kočičího
zlata a zrcadlových diamantů.
Tedy nepravými skvosty se pyšní ?! Hm
Ale co! Vždyť dámy dnešní doby si libují ve
falešných ozdobách, není-li na pravé. — Odpu-
stím to Irmě.
Blížím se potichu ke dveřím a naslouchám.
Ticho! V tom utkvěl zrak můj na štěrbině v
dveřích a pud jakýsi ponoukal mne dovnitř na-
hlédnouti. Učinil jsem tak.
V témž okamžiku ale mrštil jsem kyticí
bezu i náramkem o dlažbu chodby a pádil na-
zpět do svého pokoje.
Irma seděla před zreadlem a všemi mož-
nými barvami a pudry líčila si tváře.
Pevně jsem si umínil, že na dostaveníčko
nepůjdu a také jsem nešel.
Odpůldne vyšel jsem si se svým přítelem
z ulice na procházku do polí a vypravoval jsem
mu své příhody posledních čtrnácti dnů.
A můj přítel bez obalu mi vyjevil, že Irma
je — odkvétající šička z obchodu firmy »Löwy
a comp.«
Edvard Šimek.
danlea alel
Irma
Löw
Šimek