ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 167d4bd0-71e2-11dc-91fd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 94, place 58, org 15, work 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
15. září 1904.
4 masthead
Císlo 255.
5 article
Po tak něžném úvodu účastníci sjezdu žá- dali od sultana, aby propustil na svobodu všecky zatčené a zavřené arnautské hlaváry a zapovědě Srbům, obchodníkům i řemeslníkům, provozo vati své živnosti, a konečně aby osvobodil A nauty od placení všech státních daní. K resoluci byla připojena hrozba, že celý »Arnantluk« povstane, nebude-li požadavkům resoluce vyhověno. Na resoluci nedošla z Cařihradu žádná od pověd. Žádná odpověď také odpověď, řeklis Arnauté a jali se přepadati turecké vojsko vražditi Srby. Na to Šakir paša, valija kosovský. na rozkaz vlády pospíšil vojensky do Mitrovice a Peči, ale ne, aby arnautskou vzpouru potlačil. nýbrž aby s nimi vyjednával. Mezi tím Arnauté i v přítomnosti valije kosovského vraždí Srby. Vraždy dějí se každý den. Dosud ubili přes 20 vážených Srbů. Vše to činí tajně, úkladně, v noci — po japonskuh Zavraždili bohatého Srba v Kovraji Milovan Dugančiče a vzali mu všechny peníze. Polom ubili bohaté sedláky Mihajla a Jovana Šakaben- diče. Mezi sely Veričem a Bílým Polem v sele Iztoku ubili tři Srby atd. atd. V sele Ločanech skolili sedláka Mojsila a jednomu sedláku ze sel Dugoně uřízli uši i nos, zavázali mu je do šátku a řekli: »Tu máš uši i nos a dones je na slávu reforem ruskému konsulu Trubelkovi do Prizrenu Také si můžeš požalovat Giersovi a Miilerovi.« V selech Crném Vrchu a Goražděrci Arnaute popálili tamním Srbům stohy sena a obilí. V go stivarském okresu arnautské čety hrozně řádl V selech Maorovu, Leonovu a Nikiforovu olou pili Srby a odehnali jim 2000 oveí. Zplenil i velké srbské selo Lazaropolěc a odvedli s sebou do hor čtyři srbské sedláky, žádajíce za jejich hlavy ohromné výkupné. V debarském kraji ještě hůře.
Srba Šakir Mihajlo Šakaben Mojsil Giers Miiler Arnaute Maorův Leonov Nikiforov ola Cařihrad Mitrovice Peč Polom Ločany Crný Vrcha Goražděrec
6 article
Mezitím také v Makedonii trvají nepokoje a mezi četami komilů a tureckým vojskem stále se odehrávají krvavé srážky. U sela Benavče v bitolském vilajetu zahynulo 5 povstalců a6 Turků. Četa 30 komitů chtěla u monastýra rylského vpadnouti z Bulharska do Makedonie, ale byla tureckým vojskem poražena a zahnána. U vsi Tehova u Vodenu vojsko porazilo čelu 20 komitů, jichž padlo 7 a ostatní prehli do hor. Četa komitů ubila v monastýru Budrumu u Vodenu řeckého kaluděra. Plných 7 hodin trvala bitka mezi četou komitů a žandarmyu vsi Trepavče v bitolském vilajetu. 5 komitů jejich vůdce padli, ostatní prchli. Četa učitele Kranďuloviče, 25 mužů, pálí statky begů v kra- jině murikovské. Četa napadla i tureckou žan- darmerii. I řecké čety se nyní v Makedonii obje vují a napadají na Bulhary a Turky. V ochridském kraji vládne hlad a největší nouze. Bude třeba ještě nojméně dvou millionů franků, aby obyvatelstvu toho kraje nahradila se škoda, způsobená loňským povstáním.
Turek Vodena Kranďulovič Bulhar Makedonie Bulharsko Tehov
7 article
Bulharští komitové od loňska nezmoudřeli a vraždí zase bezbranné Srby. Ve vsi Tatomiru ubili Srba Dimu Spasiče, mnohým jiným od- hadli hlavy. V sele Rudarech ubili 4 Srby a4 Srbky, že nesložili v čas obnosy, na které byl odhadnuti. Tak už i na slabé ženštiny vztahuj vražednou ruku Úhrnem řečeno: přes reformy a evropské zakročení trvá v Starém Srbsku a Makedonii anarchie a stav, již ne nepodobný občanské válce všech proti všem. Jední druhé vraždí se pro márotnost i víru (Arnauté) a vraždlí se i ti, kteří jsou jedné národnosti (Bulhaři Srby) a jedné víry (Bulhaři Srby a Řeky, Řekové Bul- hary). Kdo je nejpokojnější, je ubíjen a olupo- ván ode všech (Srbové). A všecky dohromady uhíjí, trýzní a drancuje hladový turecký voják Reformy evropské nepomáhají a ani poctivě pomoci nechtějí. Dojčin.
Srba Spasič Srbka Bulhar Řek Makedonie
8 article
K pobití německých missionářů v Nové Gninei K řeži v německé osadě novoguinejské, již včera sdělené, oznamují se ještě další podrob- nosti: Přičinou řeže bylo, že P. Roscher da zbičovati jistého domorodce, bývalého otroka kterého byl vykoupil. Tento žádal P. Roschera za rozvedení manželství svého, an chtěl v jiný sňatek vstoupiti. Roscher to odepřel, načež domorodec po papuanském zvyku ženu, jež se mu znelibila, prostě zabil, ženu, již si by oblibil, ale za svou družku pojal a s ní k Roseherovi i přišel. Roscher dal ho za to zbi- čovati, začež domorodec jemu i ostatním mis sionářům pomstou pohrozil. Pomstu tuto pak s pstatními domorodci skutečně vykonal. Mrtvoly jeptišek pobylých byly strašně zohaveny- Volba v departementu P'Aisne. Dne 13. t. m. byl zvolen v departementu TAisne do senátu p. Ermant, poslanec, repu- blikán liberální, protiministerský 823 hlasy kdežto vládní kandidát p. Magniaudě, radikál, dostal pouze 427 hlasů. Volba tato je opětným projevem opposičního ducha krajů západních.
P Roscher Roscher P ' Aisne
9 article
Pan Ermant je rozhodným odpůrcem Combesovy politiky a vláda napjala všechny síly, aby je, porazila. Prefekt vedl velmi energicky agitae ve prospěch vládního posl. Magniaudé, který je znám svým stálým dovoláváním se ustanoven daně z příjmů. Zdálo se, že on je personifikae télo reformy. Vzhledem k dosti značnému vý znamu obou poslanců i k okolnosti, provázeji eích jejich zápas volební, byl výsledek volby očekáván nedočkavě. Protivládní listy projevuji ovšem velkou radost nad vífězstvím liberálního kandidáta. Ministr Combes domníval se již, že získal I'Aisne pro svou stranu a přijel do Saonu před 4 měsíci, aby upravoval půdu pro Magniaudé, a aby též podlamoval popularitu Paul Doumera, jednoho z nejznamenitějších vůdců republikánské opposice. Jeho snahy ne- potkaly se s úspěchem. Opposiční kandidát by zvolen a Doumer stojí v popředí politiky, jako jeden z těch, kteří budou mocně zasahovati do dějů rozhárané Francie.
Ermant Combesův Magniaudý Combes Doumer Saona Francie I ' Aisne
10 article
Anglolibetská smlouva. Poukázali jsme v posledních dnech již ně kolikráte k tomu, že smlouva anglo tibetská, jejíž obsah byl taktéž již námi dle toho, cos o něm proslýchá, v podstatě edělen, postrádá valně ceny potud, že jest podepsána daši-lamou ze Šigace, pouhým náměstkem to dalajlamovým a že může býti každé chvile dalajlamoua tudíž většinou obyvatelstva tibetského prohlášena za neplatnou. A také bez prohlášení takového jest pochybno, zdaž Tibeťané smlouvu pro- váděti budou, jakmile poslední voják anglický Lhassu opustí. Mínění, jež jsme projevili v tomto smyslu, potvrzují třeba místy jen mezi řádkami i některé listy anglické. Tak píší »Daily News« »Je snad lépe, že osah smlouvy nebyl (ofici- álně !) sdělen. Tronfáme si říci, že obnosy. vénované na výpravu, byly prostě vyhozeny oknem. Jednu dobrou stránku má smlouva: že činí konec výpravě pošetilé a neplodné.«
Tibeťan Daily News
11 article
»MorningPost« praví: »Nevíme, pro máme věřiti, že nová smlouva bude svědomitěji dodržována než předchozí. Dle všeho je politik vládní kompromissem dvou názorů. My věříme, že Rusko ode dávna chce Tibet rusi- fikovat a že, jak zkušenosti učí, země se slabou vládou nevydrží dlouho jako klín vražený mez dvě mocnosti, nýbrž podlehne konečně vlivu jedné z nich a že jediný prostředek, uchrániti ji o vlivu ruského, záleží v tom, dostati ji pod vliv britský. To by vedlo logieky k okupae Lhassy a pozvolnému zřizování protektorátu nad Tibetem. Jiní mysli — a to je též koniček brit- ského kabinetu — že je nejlépe nezačínat s ni čím, aby se zabránilo všemu, co by mělo v zá- pětí difference s něklerou velmocí. Myslíme, ž zastanci prvnějšího názoru nalehali na to, aby výprava byla vyslána a přívrženci druhého byl s tím srozuměni, s výhradou, že nedojde z zá- pletkám s Ruskem. S výsledkem mohou býti oba tábory spokojeny. Výprava šla a — přišla zpálky. Rusku bylo dáno prohlášení a věci budou se miti zrovna tak jako dříve s tou změnou, že indická intelligentni třída bude míti konečně spolehlivou mapu země mezi Darjeelingem a Lhassou a že britské obyvatelsívo brzy bude míti příležitost spatřit folografie města, dosud neznámého.«
Rusko Dárdžiling
12 article
Návštěva španělského krále ve Francii. O zamýšlené cestě Alfonsa XIII. do Paříže vyskytlo se hojně odporujících si zpráv. Zpravodaj »L'Eclairu« šel vyzvědět na španělské vysla- nectví, co vlastně se v Madridě zamýslí. Byl přijat kaneléřem vyslanectví markýzem de Nova- llasem, který jej ujistil, že v principu je cesta mladého krále rozhodnuta již šest měsíců a že první králova návštěva za hranicemi bude platit Paříži. Avšak není pravdě podobno, prohlásil dále markýz Novallas, že by král přijel do P'aříže dříve, jak na jaře příštího roku. Španělský král v nastávající době po honbách královských v Granje, pojede do Salamanky k zahájení uni- versitních kursů, načež se zúčastní velkých ma- névrů v okolí Kordooz, odkud se vrátí do Ma- dridu k zahájení parlamentu. Za těch okolností bude možný odjezd králův za hranice až v dubnu neb v květnu. Některé francouzské žurnály psaly. že papež přiměl španělského krále, aby odložil cestu do Paříže. Markýz Novallas prohlásil po- dobné zprávy za hloupé smyšlenky. »Styky Španělska a Francie jsou nejpřátelštější a nej srdečnější«, pravil markýz, »a ujišťuji vás opětně že první cesta králova bude věnována Francii«.
Alfonso XIII jít Nova Novallas Francie Paříž Madrid Salamanca Kordooz Ma Španělsko
13 article
Spojenci se proti sobě opevňují. Milanská konservativní »Corriere della Sera« sděluje — i citujeme to doplňkem ku předcho- zím zprávám svým —: »Italské ministerstvo vojenství rozhodlo se náhle stará opevnění ve Veroně v pravo v levo od Adiže znovu zříditi a sice běží o bývalé tvrze rakouské, z nichž některé přešly už v soukromý majetek. V pravo od Adiže znovu zřizují se tvrze Terona, Lu- gagnano, Porta Pallio, Dossobuono, Santa Cate- rina, Santa Lucia, v levo na vyšinách tvrze Santa Leonardo, Santa Sofia, Santa Mattia, Santa Felice, Torri Massimiliane. Všechny tvrze ty byly jakožto poměrně bezcenné opušťěny nyní ale vláda, jak se zdá, názor svůj změnila. neboť určila k obnově tvrzí těch 150.000 f. (Obnos byl již námi sdělen. Pozn. red.) Okol- nost ta souvisí už se zprávou nedávno kolující. že ministerstvo vojenství lituje dnes, že opev nění peschierská prodalo soukromníkům.« Americký militarism. Velké manévry americké na starém bojišt bullrunském, o nichž jsme již zprávu podali. měly za následek, že polovice milice, na nich zúčastněné, nemohla býti pro rozedřeně nohy přítomna závěrečně velké přehlídce sobotní. 8000 mužů musilo se již dříve v žalostném stavu vrátiti domů. Vojenští lékaři pro- hlásili celé pluky za neschopné k pochodu. Řada listů prohlašuje za blá- hovost vyrušovati tisíce otců pro cvičení taká z práce a ze živení rodin. Jiné listy věští ne- blaké následky z takých poměrů pro případ, že by milice měla býti náhle povolána ke sku- tečně službě válečné.
Santa Verona Adiž Terona Santo Cat Santo Felice Corriere della Ser Santa Lucia Santa Sofie Santa Mattia Torri Massimiliane
14 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Český sněm svolán je tedy na den 6. října. Všechny ostatní parlamenty zemské zahájí práce své mnohem dříve, jen bukovinský sejde se ještě později. Toto pozdní svolání je výmluv- ným dokladem k tomu, že vláda asi neklade velkých nadějí v jeho dělnost, jinak by nesnadno dalo se vysvětlit, proč tak pozdě svolává právě sněm království největšího, jejž očekává spousta nezpracovaného materiálu, s jehož úplným vy- řízením nebyl by hotov, kdyby třeba celý rok zasedal. Důvěrní přátelé dra. Körbra svého pa- trona v příčině příští své sněmovní taktiky asi v pochybnostech neponechali. Chef kabinetu ostatně s taktikou svých chráněnců, jejichž »državu« má v takovém respektu, že zapomí á na právo a zákon, je úplně spokojen. Hodí se výborně do jeho krámu. Jako tuhému centrali- stovi jsou sněmové, v nichž myšlenka auto- nomní zachránila si, ovšem že skrovničké, ba chudičké útočiště, trnem v oku a proto povdě- čen je tomu, když paralysována je činnost nej důležitějšího království a když »vášně prostá jeho vytrvalost« nalezla v německé sněmovní obstrukci tak vydatné posily. Však ani v činnost parlamentu vídeňského neklade vláda valné naděje. Je totiž milostivá dost ponechati prý sněmům času ku práci na kolik si ho budou přáti, tak že hodlá říšskou radu svolati až na konec měsíce listopadu. »Vášně prostá vytrvalost« její zařídí věc tak, že stane se pan dr. Körber jakýmsi generálním plnomoeníkem nebo lépe řečeno prokuristou tohoto státního obchodu.
doktor Körber
15 article
A v tomto záviděníhodném úřadě by parlamení pánu tomu byl jen na překážku, proto prozatlm aspoň p. dra. Körbra hlava bolet nebude, vráti-l se po týdnu neb po čtrnácti dnech p. t. poslanei říšští opět tam, odkud přišli. Že při takovémto hospodářství bankrotem skončiti musí státnická kampaň politického tvrdokožce na křesle mini- sterského předsedy, na tom nesejde, v Rakousku neoceňuje se zdalnost ani zásluhy ministr dle toho, co byl dobrého a užitečného vykonal, nýbrž dle toho, kolik lét a měsíců byl v úřadě. A nemýlímeli se, postonává dr. Körber slabost státi se druhým Taaffem. — Politika a sucho. Co jsme tušili, vy plňuje se. Vláda dra. Körbra skutečně zamýšlí letošní ne pouze zemědělskou, nýbrž obecně hospodářskou kalamitu vykořistit politicky.
doktor Körber Taaff Rakousko
16 article
Čestně i nečestně honorovaní publicističtí po máhači chefa kabinetu dokazují o překof, jal vláda plná je ochoty vydatnou pomocí přispěti všude, kam bída ekonomická zaryla „své spáry. však jako vláda konstituční nemůže prý o své vůli učiniti, k čemu dle zákona je povolán jiný ústavní činitel — parlament. Na parlamentu je, aby učinil, čeho zapotřebí a vláda prý plnou měrou povinnosti své dostojí. A jakoby si byl řekli, hude zase jiný dobrovolný pomáhač v Körbrově oficiosním orkestru, že dříve než bude se moci pomýšleti na hospodářskou assanaci, bude třeba učiniti, čeho nutno ku pozdraven neblahé politické situace, neboť za poměrů ny nějších je prý veškerá akce na úlevu bídy bezúčelnou, poněvadž je ve svém konečném efektu nemožnou. Třetí z terčeta dokonce tvrdí, že prý se znamení, z nichž souditi lze na kýžené polepšení poměrů, nápadně množí, tak že snad vrátíme se znenáhla k poměrům »snesitelným«. Akceplujeme, ne bez povděku, doznání tato, neboť jiného účelu obstrukce nemá, než přivoditi situaci »nesnesitelnou«. Ne- popíráme ani to, že obstrukce působí na vývoj poměrů hospodářských dokonce snad hůř než sucho, však boj jest boj a leze- li taktika naše národním odpůrcům našim za nehty, nás to blaží a právě proto ani nám nenapadne taktiku svou snad změnit.
17 article
Chtějíli pání obstrukci odstranit a skutečně-li jim o to jde, přičiniti se o uzdravení nynějších poměrův, mohou tak učinit bez okolků a ihned. Nechť splní prostě naše požadavky mírné a spravedlivé a bude ihned po obstrukci. Jestliže nám orgán páně Stürgkhův hrozí stupňovanou nevolí dra. Körbra a opakuje s důrazem slova jeho na nás ve Lvově adressovaná, my se tomu jen smějeme. Takových frásí, jakými kolem sebe hází dr. Körber, slyšeli jsme už plný koš kde jsou dnes ti, kteří se jimi oháněli ? Co ji- ného byla Schmerlingova: »Můžeme čekat« — co BeustHerbstova, »že nás přitlačí ke zdi,« co Auerspergova, »že Rakousko nemůže a ne- smí býti jiné než německé« — a proto nám páně Körbrova »německá država«, před níž máme sklonit šíji, právě tak imponuje, jako jeho »vášně prostá vytrvalost«, s níž dohospodaři zrovna tak, jako jeho předchůdci se svými sen- tencemi. Tolik by mohl věděti tento pán, že n uzdravení poměrů v léto říši nelze pomysliti dokud nebude uspokojen nérod český a ne budou mu poskytnuty ony záruky k existenci jichž k samostatnému, svéráznému, zdravému životu má každý národ nezbytně zapotřebí. Spekulace na to, že zadáme svým právům proto, že řepa vynesla letos o hodně méně, než jiní léta a že neurodily se brambory, je nejen ne- skonale nemravná, ale také z gruntu pochybená.
Stürgkhův doktor Körber Schmerlingův BeustHerbstův Auerspergův Lvov Rakousko
18 article
Pan dr. Körber nás patrně ještě nezná a neví. co jsou tvrdé české lebky. Dovedeme být také vytrvalými, byť i ne bez vášně, neboť musil by býti ze dřeva, v kom by se, po tom, co nám se dělo a děje, vášně nevzbouřily. Nás těší ovšem při tom vědomí, že dr. Körber dávno již bude tráviti jako pensista pozdní dny života svého ve vzpomínkách na doby minulé, ne zrovna sladké, jak doznáváme, kdy národ náš zápoliti bude snad s Körbrem jiným, možná že ještě horším a kterého, jak pevně jsme pře- svědčeni, také šťastně přečká. Byli jsme kdysi tak lehkomyslní optimisté, že domnívali jsme se býti na skoku do zaslibené země Kanaan, však dnes všichni již naplněni jsme přesvědčením, že národní práva a svobody tak hravě se nedobý- vají, jak bychom si přáli, dnes cítí z nás každý význam slov německého básníka, že dobyti si musí člověk to, co chce, by bylo jeho. Proto nezoufáme, proto ke své útěše si vypůjčíme staré heslo Schmerlingovo, o němž jsme se z předu již zmínili — heslo: můžeme čekat. — Abychom se ale vrátili opět k rozto- milým novinářským rádcům dra. Körbra, kteří té doby také nám milostivě udilejí rady, prohlašu- jeme následující, »Kdyby dr. Körber dal stro- skotati výpomocné akci v nynější kruté bídě k vůli tomu, že zástupci národa českého neupu- stili ve vídeňském parlamentě od obstrukce, pak to bude nejvýmluvnější doklad takového nepřá- telství k národu našemu, jaké neosvědčil v boji, jejž bezmála půl století svádíme s Vídní, nikdo z těch, již nejkrutějšími persekucemi pro následovali národ náš. Ti všickni schlazovali svou žáhu pouze na těch, kteří jejich plány mařili a jako kombattanti v boji přímo na vládu a na její orgány útočili. Však ani »otec ústavy«, ani Hasner, Herbst a Auersperg nepoklesli tak
doktor Körber Kanaan Schmerlingův Hasner Herbst Auersperg Vídeň národní práv a svoboda
19 article
hluboko, aby se mstili za nezdar politiky na nevinných, aby zneužívali moci své ku týrání a pronásledování hladových. Chce-li v tomto zápase dr. Körber dobyti vavřínů, nechť se o to pokusí. Každý, kdo parlamentní život sleduje, ví, že existuje tichá jakási konvence mezi po- slanci stran nejrůznějších, tak zvané návrhy nouzové neobstruovat. Jakkoli nechceme předbíhati událostem, máme za to, že zástupci národa českého ve vídeňském parlamentě tuto úmluvu dodrží i v zasedání nastávajícím a před- lohy vládní, eventuálně návrhy iniciativní atd.a vůbec vše, co bude míti za účel poskytnouti státní pomoci ve hrozné letošní kalamitě hospo- dářské, z obstrukce vyloučí a úvěry mimo- řádně, jež s rozpočtem beztoho nijak nesouvisí, povolI. Více se na zástupeích národa českého žádati nesmi. Kdyby ale vláda na tom trvala — a zdá se, že speku- lací tou se zabývá — trestati za taktiku politi- ckých předáků v národě našem statisíce ubo- žáků, již bez vydatné pomoci by v nastá- vající zimě vržení byli se svými rodinami v nejstrašnější bídu, potom by tím dr. Kor ber sám nad sebou vynesl verdikt zdrcujíeí. Tolik co do pomoci, již očekáváme se strany
Körber
20 article
státu. Poněkud jinak má se věc na českém sněmu. Žádat na tomto parlamentním činiteli příspěvek peněžitý, je téměř nemožno, uváží- se, v jakém stavu nalezají se finance země. Nebylo by to ostatně nic jiného, než z jedné kapsy to vzlt a do druhé vložit. Treba totiž uvážiti, že přímá finanční pomoc jen zvýšením přirážek neb novým zemským dluhem možnou by se stala. Na pomoc tohoto druhu z fondu zemského ani snad v kruzích katastrofou posti- žených se nepomýšlí, za to ale nalehavě s žádá, aby likvidními staly se konečně obnosy, určené na regulace řek, zejmena na upravení Labe vyhražené. Němcům zalibilo se dělati na sněmu obstrukci v domnění, že nás tím přinuti zříci se obstrukce na radě říšské. Jestli ji ne- odloží aspoň pokud se týče předlohy, jež jedná o příspěvku zemském ku provádění vodních staveb, jestli i letos znemožní parlamentní pro- jednání této záležitosti, potom osvědčí se ne pouze jako nehodní synové této země, nýbrž jako její největší nepřátelé, jež na každém kroku potírati, bude vlasteneckou povinností. A jakému soudu propadne vláda, kdyby odvá- žila se kořistiti v tomto případě z německé zášti, o tom již jsme se pronesli z předu.
Němec
21 article
— Hnuti mezi turnéřstvem v Rakousku, dosud sjednoceným v „15. okruhu“ všeho ně- meckého turneršaftu, pro vystoupení z říš- sko-německého svazu jeho nabývá stále zřej- mější převahy. Došlo konečně tak daleko, že nejúsilovnější zastance neporušené jednoty s tur- neršaftem v říši, severočeská turnéřská župa na svém rumburském sjezdu minulé neděle při jmenovitém hlasování o návrhu na další setrvání ve svazu říšsko-německém, rozštěpila se tak, že nutno menšině proti návrhu povoliti značný po- čet delegátů pro rozhodný vídeňský sjezd pod- zimní. Pro setrvání hlasovalo 85 proti 66 hl., na vídeňském sjezdu zastupovati bude severo- českou župu turnéřskou 8 hlasů pro a 6 proti dalšímu trvání ve svazu německého turner- šaftu. Tento výsledek pokládá se všeobecně za velice překvapující, poněvadž na videňském sjezdu květnovém severočeská župa jednohlasně vyslovila se proti návrhu na vystoupení, který již tenkráte získal většinu 75 proti 58 hl. Ne pochybuje se ani v nejmenším, že na očekáva- ném sjezdu delegátů návrh na vystoupení tento- kráte projde více než dvoutřetinovou většinou.
Rakousko svaz německý turner
22 article
Řeči obhájců židovstva v řadách turnéřských dopadly na sjezdu rumburském pramálo licho- tivě. Starosta župy Pfeiffer, druhdy horlivý za- stance myšlenky jednoty, prohlásil, že se to už nesrovnává se ctí a obětavostí rakouských tur- néřů, dále trvati v říšsko-německém svazu. Za- stanci jednoty nedovedli nic jiného uvésti, než že v ostatních 17 okruzích turnéřských přece jenom zůstanou židé, a že okruh 15. turnéřstvo neočistí, i že se budou musit turnéři i nadále na svých slavnostech setkávati se židy. Jest patrno, že jak antisemité, tak filosemité mez Němci milují židy své asi stejnou láskou aže jim nikdy neodpustí, že byli příčinou rozbit svazu veškerého turneršaftu. Postavení odpůrců setrvání v turneršaftu bylo velice posíleno reso- lucí antisemitské německo-reformní strany, sou- časně v Drážďanech zasedající, kteráž „vyslo- vujc 15. ekruhu německého turnéřstva za jeho statečné vystupování proti židům v turnéřstvu svůj nejúplnější souhlas. — Poslovanění království saského. V Drá- žďanech koná se tou dobou sjezd německo- socíální reformní strany, kteráž, učinivší si z hlavní účel svého programu nejradikálnější antisemitismus, sleduje cíl socialisování střed- ních stran německých pod heslem nacionalismu čiré vody. Vůdcem jejím jest poslanee Zimmer- mann. Na programu sjezdu nacházejí se vesměs předměty, sledujíeí naznačené směry nacionál- ního ochranářství proti cizincům, přistěhoval- cům do Německa, zejmena židům a — Slova- nům. Hned prvního dne přijata resoluce, kte- rouž se spojené vlády vyzývají, aby při uzaví- rání obchodních smluv vyhražovaly si neobme- zené právo, cizince vypovídati ze svého území.
Pfeiffer Němec Zimmer německý svaz Drážďany Německo
23 article
Německo zaplavováno prý židy a Slovany, zvláště do Saska stěhují se slovanšti dělníci massách. Továrníci žádali prý vládu několi- kráte, aby „tyto lidi“ vypověděla, a tak zabrá- nila poslovanění Saska. Také zeměděl- ská rada nalehala v té příčině na vládu, ale ta nevešla na vyslovená přání. V německé říši — tak dovozoval lipský advokát Schnausz — již nyní žije 8 millionů cizinců Neněmců, kteří prý německý národ poškozují nejen hospodář- sky, ale i fysicky (1) tím, že v Německu se usazují a s národem se směšují. Do Německa stěhují se prý všichni řemeslníci, kteří nejsou s to provésti v Rakousku průkaz způsobilosti. Takovým způsobem stalo prý se, že řemeslo krejčovské a obuvnické v Sasku nachází se úplně v rukou českých. Tímto dozná- ním učinila německá strana reformní velmi špatnou poklenu saským krejčím a ševcům, když připouští, že čeští příslušníci obou počestných cechů, ve vlasti prý nezpůsobilí (!), ač zřejmá nepravda tohoto tvrzení do očí bije, podrželi nad Sasíky, knejpem a nůžkami vládnoucími, ví- tězný vreh. A to prý nejen v Sasku, ale v celém Německu. Jenom takovými nehoráznostmi bylo možno odůvodniti ku přijetí resoluci, aby příšt obchodní smlouvy byly uzavírány ve smyslu na- cionálním, sic jinak že Německo bude Slovany a jinými národy zaplaveno a odnárodněno.
Sasík Slovan Německo Sasko Rakousko Schnausz
24 article
čehož důkazem jsou prý Poláci. Jak patrno, po číná se i Germania tvářiti, jakoby se třásla před českými ševci a krejčími, jichž povést již z na- šeho uzavřeného území jako slavných doby- vatelů — chuďasů jest nad jiné zvučná. Fike počeštění Německa českými řemeslníky byla by sama sebou šílenstvím k smíchu, ale jest prost pravdou, že se v Německu vyskytují strany tal- hlubokého rozumového úpadku aneb nesluš- nosti, kteréž na svých sjezdech podobné reso- luce uzavírají. Děje se tak ovšem ve straně ně- mecko-sociálně-reformní, kteráž udržuje přím a těsné styky s německo-nacionálními stranam v severních Čechách a za tím účelem přeložila své sídlo z Berlína do Drážďan. Podobné vý- střelky nemají ovšem jiného účelu, než organiso- vání kooperace s tuzemskými německými boyko- tisty. Pro nás jsou dotud poučením, že se na nich vidí, kterak se proti příslušníkům českého národa systemisuje boj na všech stranách, ve viasti i v německé cizině. Rozumí se samo se- bou, že vláda rakouská, která nedovede aneb zůmysla nechce neněmecké většině vlastní své říše zjednati národních práv rovnocennosti a německé nadpráví ústy svých neschopných ná- čelníků za nedotknutelnou německou državu prohlašuje, nebude teprve ani z daleka s to,
Polák Německo Čechy Berlín Drážďany hluboký rozumový úpadek aneb neslušnost
25 article
chrániti práva státních svých příslušníků v N mecku. To ukázalo se před léty při houfném v povídání polských a českých příslušníků rakov- ských z Německa jakožto „obtižných cizo- zemců“. Neboť je-li protektorkou německéh boykotu proti Čechům zde, bude ochotnou spolu- pracovnicí vyhánění českých lidí z Německa, vůči němuž od pokoření u Král. Hradce ne- zmohla se na jinou úlohu než služky, dbajíc každého mrknutí oka velitelčina. Kdyby nebyla slovanská solidárnost v Rakousku pořád jenom manifestačním, leč neuskutečněným heslem, kdyby zejmena v Haliči lid slovanský stál pří- bližně na takovém stupni národního a osvěto- vého vývoje, jako v Čechách, nic by nebylo snažšího než učiniti i v tom směru pořádek jako ve všech jiných ostatních.
Čecho Král Německo Hradec Rakousko Halič Čechy
26 article
— »Německá čest před českými soudc z lidu.« Osvobození dra. Štemberky královéhra- deckou porotou z obžaloby pro urážku na ei rokytnického turnvereinu, jíž še obžalovaný do- pustiti měl uveřejněním článku, obsahujícím tvrzení, že v místnostech řečeného spolku na- lezal se nápis, zakazující vstup Čechům a židům, nedá spáti zdejší »Bohemii«. Naříká si na to. že tímto výsledkem přeličení čest německá po- chodila špatně před soudci z českého lidu i ob- viňuje porotu, která osvobozující výrok pronesla, prostě ze strannictví, z porušení svého slibu n místě přísahy. »Bohemii« by se stanovisko v té příčině velmi dobře objasnilo, kdyby vrchní po- rofce královéhradecký postavil ji před soud z lidu v Praze, kdež by se jí dostalo nepo- chybně poučení o nedotknutelnosti každé po- roty vůbec. Co se týče zajímavého případu s ro- kytnickým turnvereinem, lze se právě »Bohemiis diviti, že se rozčiluje nad prohrou jmenovaného turnvereinu. Češi se nikdy do žádného turn- vereinu netlačili, nemohl by se jich tedy takový nápis ani nakrásně tak přespříliš urážlivě týkat. Za to se židy to dopadá poněkud jinak. Tém uspořádán velkolepý vyhazov z německého tur- néřstva v Rakousku ve stylu co možno nejvelko- lepějším a proto »Bohemie« zapírá vlastní svou krev, když se staví po bok rokytnických turnéřů l — Angličtí rusofilové, založivši roku 1893 spolek »Anglo Russian Literary Society«, vydali 40. sešit svého věstníku za měsíce květen, červen a červenec t. r. Zajímavá publikace poučuje nás o utěšeném vzrůstu slovanskýeh sympatií v anglické vzdělané společnosti a o stá- lém šíření se znalosti kultury ruské i slovanské.
Štemberk Čecho Čech Praha Rakousko Bohemia spolek » anglický Russian Literara societa
27 article
Též pro nás má činnost »Anglo Russian Literary Society« velkou zajímavost a důležitost, nebot též o českých věcech pojednává se ve spolku i v jeho věstníku. Patrony spolku jsou ruský car Mikuláš II., carevna Alexandra Feodorovna a vévodkyně ze Sasko Koburg Goty a Edinburgu; předsedou je Edward E. Cazalet, v předsedni- ctvu je Sir J. Wolfe Murray, generál- major, a sekretářem spolku je mladý spisovatel Franci P. Marchant. Účelem rozšířeného spolku toho je nejen šíření studie ruské řeči a literatury, ale i »pěstování přátelských styků mezi Velkou Britanií a Ruskem.« Obsah posledního svazku revue »The Anglo Russian Literary Society« je velmi pestrý, podává obraz bohaté činnosti spolku, kde byly konány četné přednáškyo Rusku. Tak Rev. W. H. Langhorne líčí své vzpomínky z Litevska před 50 lety, Miss Ven- ningova přednášela o malíři Jegorovu, paní Howe o filantropii v Rusku »A russian Howard«, Albert Anderson o »ruském Chesterfisldovie hraběti Voroncovovi a jeho listech k synovi, T. S. Knowlson o Lvu Tolstém, major H. G. C Swayne o cestě hornatou Sibíří, Josef Elkinton »O duchoborcích« ald. Z tohoto rozmanitého programu přednášek a studií v »The Anglo- Russian Society« je patrno, že činnost spiso- vatelů a propagatorů rusofilství je velmi seriosní, že se dolýká různých a důležitých věcí ruskýeh a že o vzbuzení sympatií pro Rusko usiluje vy- braná družina vynikajících a vzdělaných mužů.
Mikuláš II Alexandr Feodorovna J Wolf Murray Franek Marchant Rev Langhorne Jegorův Howe Howard Anderson Voroncov T S Knowlson Swayne Sibířit Elkinton Sasko Koburg Gota Edinburg Velká Británie Rusko Litevsko Lev Tolstý Russian Literara societa the anglickýRussian societa
28 article
Dále přináší věstník Společnosti množství drob- ných článků a noticek o ruské literatuře i zprávy o rusko-japonské válce, v nichž je vyjádřena vřelá náklonnost pro věc ruskou. Kromě jiného přináší »The Anglo Russian Society« znění řeči, kterou o anglo-slovanských sympatiích v dotyčné Společnosti promluvil dr. Frant. hr. Lützov. Rovněž zajímavy jsou noticky F. P. Mar- chanta, knihovníka »Taylorian Institutu«v Oxfordu o Majkovových básních, »Legeada o kon- cilu kostnickém« (již přeložil Marchant) a »Na zachránění gosudara následníka v Japonsku«. Věstník zaznamenává s povděkem, že » Národní Listy« přinesly 22. června zprávu o činnosti »The Anglo Russian Liturary Society« a praví: »Činnost A. R. L. S. je známa Čechům, jež zajímá, mnozí z nich jsou stejně přáteli Anglie jako Ruska a jsou obeznámeni s řečí a poměry obou zemí. Jsme hrdi, že čítáme mezi své vy- nikající členy též znamenitého spisovatele, pána na Žampachu, hr. Lützowa.« — Úprava Labe a jeho přítoků. Zemský výbor království českého zabýval se v sezeni včera dne 14. září za předsednictví nejvyššího maršálka kníž. Lobkovice konaném opětně otáz- kou rychlého započetí prací kanalisačních na Labi a regulací jeho přítoků. Referent dr. We- runský přednesl obsah pamětního spisu Středo- labského komitétu, otázky této se týkajícího, s návrhem, aby zemský výbor u vlády zakročil za nejrychlejší započetí prací kanalisačních na Labi středním, aby též ve smyslu zákona vod- ního k regulacím přítoků přikročeno býti mohlo a nezaměstnanému lidu práce poskytnuta byla.
doktor František Majkovův Legeada Marchant Čecho Lützow Lobkovic Středa Oxford Japonsko Anglie Rusko Žampach Taylorian institut the anglický Russian Liturara societa labský komitét
29 article
Přísedící dr. Herold poukázal opětně k okol- nosti, že vláda odpírá započetí zmíněných praci jen z toho formálního důvodu, že sněmem če- ským nebyla odhlasována 1/4 úroků, která na zemi připadá a činí as 27.000 K ročně, že však sněm království českého již usnesením svým v r. 1902 zásadně se usnesl 1 nákládu, spoje- ného s kanalisací Labe ve smyslu zákona vod- ního z června 1901 přispívati. Jelikož vláda na této formálnosti trvá, navrhuje, aby zemský výbor nabídl vládě, že složí tuto sumu 27.000 K na zúrokování kapitálu, na 1 rok připadající, aby odpadl důvod, pro nějž započeti prací se oddaluje. Návrhy referenta i návrh dra. Horolda přijaty po dohodě, na které brali podílu nejvyšší maršálek kníže Lobkovic, referent dr. Werun- ský, dr. Herold, hr. Schönborn a Němec, jedno- hlasně. — Novoměstský občanský klub v Praze. Výbor klubu upozorňuje pp. voliče na vyložené seznamy voličské k doplňovacím volbám do sboru obecních slarších král. hlav. města Prahy k účelu případnéh reklamování práva voličského. Lhůta reklamačnl
doktor Herold Lobkovic Werun Němec Schönborn Praha novoměstský občanský klub