ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 167adad0-71e2-11dc-9a9a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 73, org 8, person 72, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 15. září 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 255.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplseí per v Praze v administruci na něsje B čtvrí leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou za něsle na čirit leta . . . . 7 K 60 ma něsíc . . . . . . 2 K 30h Foštou: na čtvrt lola . . . . 9 K 60h s dvojí zísilkou sa něste. . . . . . . 11 K s0 nk čtvrti lota
Praha Fošta
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 14. září v 6 hod večer. (Pův. telegr. zvl. dopis. »Nár. Listů«.) Koluje zde sensační pověst, že situace Port Arturu jest kritická. Zásoby munice nestačí prý již na dlouhý od- por. Množství zásob se znaěně zmen- šilo. Nieméně posádka jest odhodlána k odporu do kraj- nosti a koná přípravy, aby vyhodila po případě do po- větří tvrze i město. Netřeba ale vzdávati se naděje, že jest to jen klamný poplach. — Poslední depeše Stessljovy sdělují, že několik útokův japonských bylo opětně s úspěchem odraženo, při čemž povádka port- arturská utrpěla jen ztráty zcela ne- patrné. (Klademe zevrubné znění těchto depešl Stessljových na jiném místě. Pozn. red) Obe- censtvo čte chtivě tyto vítězné no- vinky. L. Z Petrohradu, 14. září v 9 hodi večer. (Pův. telegr. zvl. dopisov. »Nár. Listů«. Generální štáb dostal dnes podrob- nosti o bitvě u Ljaojanu od Kuro- patkina. Rusové neztratili ani děl ani munice. Vše bylo odvezeno pře- dem a v čas na sever. Spáleny pouze zásoby potravin. uehystané intendancí na 2 neděle. jakéž všude za armádou se vozí Pouze několik děl, jež nemohla býti na ústupu z bezedného bláta vyta- žena, zůstalo v rukou nepřítele. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Artur Kura Rus Petrohrad Ob
6 article Nové proudy na Balkáně.
Nové proudy na Balkáně. Poměry na poloostrově balkánském a v říši turecké derou se do popředí politické rozpravy následkem několika vážných událostí, jimž se dosud nedostalo věrohodného vysvětlení. K těmto událostem náleži objiždka vrchního komisaře na ostrově Krétě, řeckého prince Jiřího, příjezd přijelí ve Vídni bulharského knížete Ferdinanda. dále propuknutí nových bouří mezi Albánci v turecké Arménii. Ojediněle uvádí se i neoče- kávaná, náhlá smrť sesazeného sultána Murada, již prý předeházel tuhý boj ve středu albán- ských tělesních strážců, tak že tato okolnost sama se pokládá za známku, jak politické pikle v Cařihradě jsou opět velmi čilé. Všecky ostatní vzpomenuté události jsou pak dokladem, že na blízkém Východě připra- vuje se pozoruhodná změna posavadní politick scenerie, jež stručně se dá charakterisovat ja- kožto vzrůst vlivu — západního, jak z bližšího ocenění oněch události vysvitne. Počneme s objíždkou vrchního komisaře ostrova Kréty, prince Jiřího. Dle zpráv o cestě jeho do Říma, Leadýna, Paříže, Vídně a Petro- hradu kolujících, snaží se přesvědčiti vlády do- tyčné, že jest nutno, připustiti spojení onoho ostrova s královstvím řeckým, a dovolává se zároveň četných projevů tamního obyvatelstva, jež se staly na shromážděních, než svou cestu nastoupil. Nestane-li se po přání jeho, hodlá se zříci svého postavení. Ani Italie, ani Francie
Jiří Ferdinand Albánec Murad Balkán Kréta Vídeň Arménie Cařihrad blízký východ Řím Leadýn Paříž Petrahrad Italia Francie
7 article
nemíní do věci této zasáhnouti, ve Vídni dali své stanovisko na jevo již tehdy, když po pří- kladu Německa zůstavili vyřízení otázky krét- ské čtyřem ostatním velmocem; zbývá tedy vlastně jen Anglie a Rusko. Ruské listy připomí- nají princi, že jest nyní třeba zachovati na bliz- kém Východě mír, jinak vyslovují přání, aby se poslání jeho zdařilo; Rusko se tedy záležitosti tou také nemíní nyní zabývati. A Anglie? Ta má zcela jiné myšlenky ohledně ostrova Kréty než prine Jiří. Myšlenky ty plynou nejen z dohody anglo- francouzské ohledně Egypta, ale i z chován Anglie na Východě vůbec. Anglie sama vrhla zrak svůj na ostrov Krétu, a dle toho, jak anglické časopisy mluví o správě prince Jiřího, pokládají asi v Anglii nynější okamžik za vhodný, aby plány své ohledně ostrova Kréty provedli. Tak píše „Times“, že prine Jiří způ- sobil svým vládním uměním mezi Kréťany ve- likou nespokojenost a že poměry tamní dospěly na práh revoluce. Počínal prý si zcela despo- ticky, zničil svobodu tisku, zanesl korrupci do tamního sněmu, odcizil si i mohamedány i kře- sťany — tyto zvláště dosazováním úřadníků z království řeckého. Princ prý nynější cestu proto podnikl, aby nalezl vhodnou zá minku k odstoupeni. Závěrek k my- šlenkám anglického listu vyplývá sám sebou.
Jiří Jiří zp Kréťan Vídeň Německo Anglie Rusko Kréta Egypt východ
8 article
Neméně pozoruhodná jest návštěva bulhar ského knížete ve Vídni. Návštěva umožněna prý byla přispěním anglického krále, jenž li- stem svým upravil bulharskému knížeti přijet u vídeňského dvora. Sedm let trvalo pro Stam- bulova napjetí mezi Vídní a Sofií, nynější ná- vštěvou dosaženo prý bylo dokonalé shody. Kníže dovedl přesvědčiti vídeňské rozhodující kruhy, že pěstoval politiku mírumilovnou, chování jeho uznáno prý bylo za úplně kor- rektní. Ovšem napovídají jak vídeňské, tal peštské časopisy, že kníže bulharský seznal, že Rusko nyní a po dlouhá ještě léta nebude moci účinně zasáhnouti v jeho prospěch do po- měrů balkánských, a tak prý přirozeně postoupi význam soustátí rakousko-uherského do popředí. Nynější sblížení Sofie a Vídně jest prý znám- kou zachování a utužení míru na Balkáně ovšem předpokládaje, že kníže Ferdi- nand i nadále ovládne poměry v Bulharsku. Kníže prý též dal ve Vídni slavnostní ubezpe- čení, že nijak nepřispěje ku porušení míru a že bude všemožně napomáhati zdaru reformní akce v Makedonii. Ostatně podotýká se dále, že za mírumilovnost knížete ručí i finanční stav Bul- harska, jež marně shání po Evropě novou půjčku. Zvláště pozoruhodně se vyslovuje „Pest. Lloyd“, tlumočník názorů vlády uherské. Při- jeti knížete Ferdínanda, pravi, bude míti silný účinek na politické proudy balkánské. Když v tomto okamžiku přišel kníže do Vídně, spo- čívá v tom uznání směrodatného vlivu, jakýž Rakousko-Uhersko nyní vykonává na další vývoj poměrů na Balkáně. Příkladu krále ru- munského a krále řeckého následoval i kníže Ferdinand.
Kníže Sofie Lloyd Ferdínanda Ferdinand Vídeň Sofie Rusko Balkán Bulharsko Makedonie Evropa RakouskoUhersko
9 article
Dále se uvádí, že obratem knížete bulhar ského uvolněny ruce i vládě turecké, jež bude moci vojska, na bulharských hranicích ležícího použiti ke zjednání pořádku v jiných končinách a nebude moci činiti překážky reformní akci po- ukazováním na agitace bulharské. Na doklad mírumilovných účinků sblížení Sofie s Vídn uvádí dále „Pest. Llöyd“ rychlý vzrůst obliby rakouských zástupců v Makedonii, na něž se obyvatelstvo stále hojněji obraci a vždy do- chází ochrany a pomoci. Avšak vyskytují se i známky, že důvěra v upevnění míru na Balkáně není tak bezpečná jak by se dle názorů peštských a vídeňských mohlo zdáti. Tak proklouzlo listům peštským doznání. že slibované účinky obratu knížete buiharského záviseti budou na tom, ovládne-li i nadále Bul- harsko. Není pochybnosti, že živly makedonské, pozbyvše naději v pomoc bulharskou, obráti s jinam. „Polit. Corresp.“, vypravujíc o postupu akce reformní v Makedonii, připouští, že obavy z nových bouří jsou vyloučeny „aspoň pr nejbližší čas, na několik měsíců“, s jine strany se tato lhůta klade do ukončení žní, tedy asi do počátku měsíce října. Zcela v odporu s mírumilovnými názory ve Vídni a v Pešti předpokládanými jest cho- vání anglických zástupců v Makedonii. Tito pr si tropí veřejně posměch z akce reformní, a vy- bízejí Makedonce, aby spolehali jen na seboa od akce opravní ničeho neočekávali.
Sofie Vídn Makedonec Makedonie Balkán Vídeň Pešť
10 article
Také berlínské listy chovají se ku poměrům na Balkáně velmi skepticky. Bylo by prý ukva pením, důvěřovati v budoucnost, protože dle zpráv, z Makedonie došlých, komitěty opět dle určitého plánu jednají a mají organisované ve- dení, tak že jejich činnost nasvědčuje přípra- vám k vážnějším událostem. Není těžko po- stihnouti, píše se na př. ze Soluně, že přípravy se rozmáhají v tétéž míře, v jaké se množi zprávy o nehodách Rusů na bojišti ve východní Asii. Možno tudíž již nyní právem mluviti účincích války rusko-japonské na poměry bal- kánské. Ohled na Rusko jakoby byl z kruhů bulharských úplně vymizel, protože zakro- čení Ruska nelze se nadíti. Také by te zcela scuviselo s anglickým obyčejem, dodávají v Ber- líně, kdyby anglická vláda ubývání ruského vlivu vykořistila pro své vlastní zájmy. Tomuto názoru nasvědčují i zprávy z A ménie, kdež je anglický vliv značný a odkudž docházejí zvěsti, že povstalci úspěšně bojují s tureckým vojskem, tak že bude vláda turecká nucena nejen provésti v Asii další mobilisaci. ale vyslati tam i posily ze svého vojska v Make donii rozloženého, což se ji nyní, kdy kníže bul harský slíbil zachovati mír, zvláště ještě do poručí. Nové srocování Albánců, obsazení jimi Pri zrenu, jest dalším dokladem, že poměry balkán ské dospívají k novým útvarům. Utvoření jakés samosprávné Albánie jest projekt, jenž by Turecku již dříve doporučován, aby se předešlo soupeření Rakousko-Uherska a Italie, a pod- mínky, kteréž Albánci kladou vládě turecké, jsou asi počátkem akce, k tomuto cíli směřující. Auto- nomní Albánie bude zároveň značnou překážkou uskutečnění snah jihoslovanských.
Rus Albánec Balkán Makedonie Soluň Asie Rusko Albánie Turecko RakouskoUhersko Italia
11 article Poláci a my.
Poláci a my. Jeden z německých týdenníků, drn. Kör brovi velmi blizký, napsal onehdy pozoruhodnou větu. Aby nám totiž dokázal, jak marné je všechno naše úsili, domoci se práva a donutit vládu, aby oproti národu našemu plnila zákony pravil, tváře se při tom, jako by se dopusti indiskretnosti, že nyní po vykonaně cestě Kör brově nemůžeme zůstati v pochybnostech o tom jak Polácí o sporu našem s vládou a o naš taktice soudí. Dr. Körber byl by prý na polské půdě a maje před sebou zástupce polského lidu sotva byl prohlásil, že marné jsou všechny naše snahy, vymoci něčeho, zejmena jednostranné ústupky, pomocí obstrukce, on že nepřipusti aby národní država Němců byla jakýmkoli způ sobem porušena — kdyby nebylo jej při tom provázelo vědomí, že s timto jeho sta noviskem zástupei polského lidu naprosto souhlasí. Čekali jsme, zdali na toto prohlášení, jež za tepla bylo korrespondenční kanceláří telegra fováno do všech úhlů světa, dojde z Haliče s kompetentních míst nějské vysvětlení — však
Polák doktor Körber Halič
12 article
kde nic tu nic, naopak, pokud souditi se dá z projevů novinářských v Haliči, jsou polské kruhy v této zemi s panem drem. Körbrem, jak se jim na své cestě presentoval, velmi spoko- jeni a chef kabinetu nemá příčiny nad efektem své polské pouti se mrzeti. Je to přirozeno. Poláci nemají ve své zem Němcův, a je známo, že tito sami na to na- léhají, aby Halič z obvodu německo-národních zájmův byla vyloučena. Těch několik set tisíc židů jichž řeč byla se druhdy, kdy Polákům ještě tak dobře se nevedlo, zpolonisovala, či lépe řečeno, židé tito, jako všude jinde, přihlásili se k těm, jimž podařilo se uchvátiti moc v zemi Proč by tedy s drem. Körbrem nebyli Poláci spokojeni, když jim v ohledu hospodářském kulturním sliboval veliké presenty, toť se vi, že v tom ovšem případě, když odklizena bude česká obstrukce a parlament učiněn bude dělným. Jest známo, že dr. Körber, pokud jde sliby v ohledu hospodářském, umí pracovati ve velkém slohu a že právě tak, jako dovede prosadit třeba stamillionové úvěry, umí průbě hem dalšího postupu prodávat každý million z úvěru toho extra za daleko závažnější ústupky vládě, eventuálně že dovede stavidlem svěho státnického umění tyto milliony zarazit, nebo obrátit je v cela jinou stranu, než v tu, kterou původně se měly hrnouti.
Polák Němcův doktor Körber Halič
13 article
Zdá se tedy, že přes hlavy s lidovostí koketujících listů polských a přes hlavy něko- lika těch skutečně upřímných přátel českopolsko shody Poláci na stanovisko dra. Körbra při- stoupili a že zkalený poněkud poměr jeho k panu Jaworskému a jeho blízkým přátelům stoupencům je opět vyjasněn a neshody z po čátku tohoto roku vzniklé že jsou odstraněny a v ohledu tom splněno přání koruny, na jejiž podnět především dr. Körber ke své haličské cestě byl prý se odhodlal. Zdá se býti tedy snad pravdou, co tvrdil jak uvedli jsme v předu, vídeňský týdenní páně Stürgkhův, že totiž Poláci souhlasí s drem Körbrem, že nesmí býti »država německá- v ničem poškozena. Jestli tato naše domněnka ukáže se býl pravdivou a my, žel, že v opak již ani nedou fáme, bude to novým dokladem k tomu, že v politice rozhoduje výhradně jen sobeckost interes a všecko ostatní že z ní musí býti vy loučeno. V politice neplatí ani právo ani po krevní přibuznost, v politice také již dávno pře stala býti učitelkou zkušenost dějinná — v po litice vilězem je ten, kdo tak nebo onak v zápase nejvíc toho urve.
doktor Jaworský Körber Stürgkhův Polák
14 article
Co nám do Čechů! Nic. To je přesvěd čením vedoucích politiků polského lidu v Halič a ani dost málo nevadí jim, jak toho mám zkušenost po dlouhá léta, spojovat se dne proti nám s těmi, již několik kilometrů o Krakova svádějí s polskými soukmenovci bo vražedný. Hr ! na Němce ve Slezsku, v Poznan a v západním Prusku, však doma Němec polský kochánek. Snad díváme se na to, co se přihodilo, přília černými skly, snad věc se tak nemá a co vel konvencionální zdvořilost, třeba rozeznávati o projevů shody a přátelstvl? Jak rádi bychom se naklonili k názoru tomu, kdyby nevzpíralo se tomu, co zažili jsmo v minulosti. Bude nutno napsali historii o tom jak chovali se Poláci v době, kdy v čele vlády cislajtánské stál jejich soukmenovec, a jak za chovali se potom, když šlo o to, rozbíti dílo, je hož byl Polák intelektuálním původcem, třebaže mělo jinou vývěsní firmu. Jak chovali se Poláci když byla ještě pravice pohromadě, zejmena jak přátelský a dle hesla: »Za naši i vaši volnost !e V urobném prodeji ranní čí-lo o zobě . . . za 9 odipoledni za 2h Ve flialkách na venkovšt ranní čísle. . . . . . oápelední . . . . . . . . H Inserá t, plati se hotově nspřed. Tředplaceni a inserty přijímá vdmini- strace v Marinnské ulici č.z Tam nacházají se těž rodakee tiskáras a szpečics „ Národních Listi“ Rakopisy ae nevracsjí.
Čecho Němec Polák Halič Krakov Hradec Slezsko Prusko H Inserý t Marinnský ulice národní List
15 article
zachovali se pp. Jaworski et consortes oproti nám, když o to šlo, odvolati jazyková nařízení? Jest historickým faktem, jež nedá se ničím odčiniti ani vyvrátiti, že Jaworski, byv povolán na poradu, prohlásil, že kolo jeho nic proti tomu nebude namítati, budou-li jazyková nařízení odvolána a je známo, že stačilo jediné polské slovo, aby od národa našeho bylo odvráceno toto pokoření a tato po- tupa. Na místě toho ale pan Jaworski a jeho přátelé přiložili spíše ještě polínko. Je to jedna z nejsmutnějších kapitolté přesmutně naší politické epopeje a chceme-li pány bratry Poláky nějak omluvit, je to nepo- chopitelná jejich víra v to, že my Čechové své německé spolukrajany skutečně utlačujeme. Anebo je to dle ruských listů spíše zlé svědomí, jež jim brání hájiti poctivě ohrožené právo lidu slovanského a pokrevného, když sami domaa také oproti národu slovanskému nejinak si po- čínají než jako Němci u nás? Nechceme o tom rozhodovat. Neradi se do sporů bratrských ná- rodů vměšujeme.
Jaworský Čecho Němec
16 article
Poláci se s drem. Körbrem opět našli a je pravda, že by se byl týž neodvážil právě v jejieh středu a jimi obklopen, tak vyzývavě vrhnouti nám rukavici ve tvář, kdyby napřed již nebyl si zajistil jejich souhlas. Poláci řídí se při tom patrně zásadou, že sám sobě každý nejbližší, o čemž bychom konečně i my mohli vážně uvažovati. Nemalujme si věci jinak, než jaké jsou ve skutečnosti a nedopouštějme se klamu sami na sobě. Na polskou pomoc na dále spolehati mů- žeme právě tak málo, jako na pomoc katolického středu. Německých autonomistů již není — dnes co Němec stojí všechno proti nám Ale přes to nezoufáme. Cilíme v sobě ještě dosti síly, dokázati tomuto státu, že právní jeho rozvoj je nemožný. aniž by se stalo nám po právu. A my dřive nesložíme zbraň, dokud nevybojujeme, co k naší národní existenci nezbytně je zapotřebí. Ne ustoupíme a nepopustíme!
Polák Němec
17 title
Politické zprávy zahraničně.
18 article
V Praze, 14. září. Arnautské hnutí. Dopis »N. L-
N L Praha
19 article
Z Cařihradu, 10. září. Po krátké přestávce ukázalo se nové silné hnutí arnautské v Starém Srbsku. Jejich nenávisť k cizincům, jmenovitě k Rusům a Srbům, zmohutněla zvláště během trvání rusko- japonské války. Arnautům se zdá, že nadešel nejvhodnější okamžik, aby se zho- stili vnucených reforem a vykořenili tu trochu Srbů, která ještě zbyla v Starém Srbsku, ušedši jejich vražednému noži a kouli. Psal jsem vám o tureckém projektu sam - správy Albanie. Sultan jej zamitl, ale Arnauté. podnícení cizími agenty, vědomo kterými, chtějí nyní na vlastní vrub něco, samosprávě podob- ného, si vybojovati. Známý rozbojník Sulejman Batusa, jenž je nyní vůdcem arnautského hnuti, sezval velký arnautský sjezd do hor nad Djako- vicou. Sjelo se 2000 ozbrojených Arnautů, kteříž poslali sultanovi po telegrafu následující resoluci Arnautě znova prohlašují, že nechtějí o re- formách ani slyšet, ano prohlašují, že již ne- uznávají pravomoci fureckých soudů, nýbrž že si budou souditi sami a že jejich soud bude souditi také všecky občanské i hrdelné pře Turků a Srbů. Kdo se nepokoří tomuto arnaut- skému soudu, zaplatí to hlavou.
Srba Sultan Sulejman Batus Turek Cařihrad Srbsko Albánie Djako
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Husinecká ekloga. Blížíme se ku prahům „ráje“ šumavského Také Beatrice nás vede: pieta k Husově pa mátce! Od poslední stanice před Husincem, od milých Strunkovic pojednou jakoby pohnula se půda, rozkolébal se celý kraj: pahorek za pa- horkem se zvedá, táhlé homole se vlní, vrch za vrchem stoupá — všechne pak spadajíc, jako spěchá jedním směrem, k jednomu místu, před- bíhá se, nadklaní... Opravdu: ty stráně, kopce, zvolná úbočí a vreholy chlumů letí s námi, letí směrem našeho srdce, jak neseni jsme vla- kem... A stromy jednotlivé, aleje, lesíky a lesy na nich jako zápolí, rozbíhají se, skála skále brání, sosna nad sosnu se sklání... A chvějeme se pohnutím, bráníme slzám, aby pohled nám nezaclonily, jako poutníci do Svaté Země, tu- šíce blízko v klínu judských hor Jerusalém Betlém . . Hus! — Jen toto jméno má na krásných rtech širý hornatý obzor, zpívá je, jásá je, sám v přírody hymnus velebný splývaje, v Sumavu tisíci- letou — — Snad pět, snad deset minut trvá vzrušení — Pojednou sráží se obzor, až pouze blízké nejbližší stráně sunou se kolem nás a ještě se sbíhají v průlomu dráhy a jako dolů se spouštějí. Brzy již jen koleje vidíme a jejich směr sledu- jeme... A také sami v jedinou představu se sbíráme, v pevnou myšlenku se hroužíme. „Husinec!“ Zvonem to zahlaholilo? Jako velikým zvo nem rozléhá se to duší ... A po krátké cestě od nádraží jsme stanuli Hle, náš Betlém i Nazaret náš, rodiště Husovo! Šeří a zelená se na konci táhlého údolí, jež se šiří, jako přilepeno na svahu vršku a smačkáno v úvalu... Kyne světlou, hranatou věží! Kolem městečka, asi půl hodinky vzdáleného, samá stráň, vlnovité kopečky a homoliny, a po strá- ních role a pastviny ... Jen tu, onde strom,
Beatrice Husův Hus Nazaret táhlý údolí Jeruzalém Betlém
21 article
jakoby fík opuštěný nebo oliva osamělá .. . Ne octli jsme se opravdu v — judských horách? Ba, jest nám, jakoby nad těmi chudými do mečky nedalekými chvěla se hvězda veliká, jak neviděno od dnů Herodesa krále —- „Vy chudé, nuzné Eetlémské salaše nad vámi plála hvězda Messiáše. budoucích chrámů prvotinské stany — chaloupky tiché, buďte požehnány!“ Stanula hvězda nad místem — — „A ty Betléme země judské, nikoli nejsi nejmenší mezi knížaty — Jen jedenkrát v životě ještě takto chvěla s noha moje! U Husova památníku v Kostnici, na místě, ohromným balvanem označeném, kde Mistr Jan dokonal poslání své, „žalmy zpí vaje —“ Žádný div umění, žádný chrám nemůže tal dojímat! Ba „větší jest tuto nežli chrám“ — v té prosté, ba nuzné přírodě — — Zde — svatostánek! Kroku, tady nezni- Bůh, volnobytný Bůh se tady vězní a k vyvolencům mluví — Sedí tam na vršíku ten Betlém náš jako po hádka nejkrásnější ... A již se netrhne cesta k němu. I králov — mudrci světa šlapat budou ji a hvězda je po- vede... A všichni pokloní se děťátku prosté české matky. Nazaret země české! Tyto stráně a kopce, toť náš Tábor a vrchy Gelbojské; údol Blánice, to náš — Jordán. A šlapeme cestičku k Husinci. Tamhle p stráni nad Blánicí, která z podáli cestou nás pro- vází a dětsky si žvatlá, pastýř ovečky popásá — zrovna takové, jak je z jesliček známe . . A tamhle v zátočině údolí pastýř jiný, s dlouhou holí až nad hlavu, jako mívali také pastýři, jež jsme si k jesličkám do mechu stavěli... Jeho bystrý pes, s krátkým tělem a hustým ohonem mrštným, jakoby z Alešova Betléma sem se by rozběhl — — Jdou lidé proti nám a všichni se usmívají třeba s ranečky splasklými... Tamale jde známý žebrák s mošnou — — Jaká cesta! A plno slziček roste v dolících podle ní
Herodes Husův Jan bůh Betlém kostnice Nazaret Tábor Jordán Alešův Betlém
22 article
hořkých slziček... Matka Páně kdysi je ronila a stále prolévá, zvláště v tomto měsíci, červenc horkém, prohřívaném i žárem nesmrtelné hra- „Ten oheň nechat po věky nás páli, v němž veliký náš zhasl myslitel!“ — Docházíme k městečku. Z prvu nízké domky, i šindelem kryté, zrovna takové, jak jsme někdy vídali ve skutečnosti i na obráz- cích... A přece zase všechno tak svěží, nové, vzácné, jakoby poprvé bylo to před námi na světě —! — Dobrý křesťan v zemi Páně cestami kdy sem lam putuje, všude vzácné věci spatřuje — — (Kollár. Hle, zde na mostě přes Blánici, při vstupu do vlastního Husince, na levém břehu Jordánu našeho, Svatý Jan —1 Z Nepomuku Jan. Zrovna jako u nás doma v Kozlanech a všude po Če- chách! Skromně se skrývá mezi olšemi, které z násypu v říčce až nad hlavu mu vyrostly Zrovna uprostřed mostu!... Vítej, brachu A jak tě vyparádili! Komže, klerika, kožíšek kanovnický, kvadrátek na knize u nohou — všecko tak zánovně blýskavé, svěže malo vané —! A suchá tvář skoro napudrovaná s hezkými do hněda vousy, zrovna, jak je tak jmenovec Tvůj, Mistr Jan, krajan blízký, no- „Ochraniteli dobré a proti zlé powjesti, patronu, tento obraz neb statui postawil slowutny pan Franc SSimek.“ Tedy — Husovým pravopisem —: Frane Šimek?! Pěkné jméno, ryze české —! Těší mě .. Mohlo být ovšem méně starožitnicky psáno, ale čeští Francové v předminulém století nemohli přece znát dobře Husovu orthografii, když ještě ke konci jeho muž takový jako Dobrovský po- týkal se s ní všelijak... Dnes jistě by Frane Šimek také nebral Husovi jeho zásluh o dobro- písemnost českou, uznal by, že rodák jeho vskutku reformoval písemnictví české čárkami a puntiky a přidržel by se reformy — — Ostatně, což o nějaké to diakritické znaménk tam, kde promlouvá celá duše l ..
Kollár Jan Franc Ted Husův Fran Šimek Dobrovská Hus Blánice Jordán Z Nepomuk Kozlany
23 article
nice — —
24 article
síval! S věže zvoní... Je klidný podvečer, sna již klekání —? Či zvoní, že jako slavnostním průvodem kráčíme, jaksi sesíleni vnitřně? Co dětí se na nás dívá! Sami Janové mali, jižsi hrají s Ježíškem, jako na obrazech quattro i cinquecentistů. Mezi dětmi tolik žlutých, cho rých tváří, zmořených nedostatkem vzduchu i chleba —: chůvy jejich, punčochářky, odpočí vající — sestry naše! Zvoní, a každým úderem i srdce našeho t výskne... Jan — Jan — Hus — Hus — — I ty střechy šindelové, mezi červenými taško vými, zpívají a okolní stráně dozvukují! Starý pud vede nás ke kostelu, středu města. Musíme návrším. Za každým krokem jakoby vyhoupl se kostel, věž jeho stoupá a stoupá. až na vršku zdá se přímo do nebe sahati špie hromosvodu ... Ohledli jsme se za sebe: ulice, již jsme prošli, jakoby zapadla a místo ní v pozadí čern vrch na vrchu — — Šumava vyrazila svým předvojem, Libín jeh vede. — Ejhle, Karmel náš —! Ale což nyní Šumava celá i s krásami Kar melu! — Zvuk velebného jména prochvívé vzduch, nad střechami se vznáší... Perutěm zvonu lítá od kostela ke stráním a vrchům, nad celým krajem se rozkládá, chtěje shromáždit rodáky, jako slepice shromažďuje kuřátka svá pod křídla — — Jan! Jan! Dozní zvonek — — Zastavili jsme u kostela ve stínu vlašských akátů. Nad vchodem do sakristie psáno černým
Jan mali Ježíšek Jan Hus Šumava Libín Šumava
25 article
literami: Pochválen but JHIS ... Jménem Husovým tak jsme pronikli, že čtouce, málem bychom nad posledním znakem zapomněli, že jsme před modlitebnou česko bratrskou — — Apage, myšlenko! Představujeme si, naivní písmáci, že Hu- sinec musí býti i zevně samý Hus! Snad samý nápis, transparent, soška, obraz, kalich, jako o slavnosti nějaké, jako snad Praha byla před rokem! ... Není dost na tom, že Mistr Jan zde se narodil? Potřebí ještě náznaky všelijakými vzbuzovat vzpomínku? Což umělá lidská řeč tam, kde saxa loquuntur! . .. Prohližíme zvědavě domy, jakoby jinak ani býti nemohlo. Dívajíce se od kostela, máme celé městečko jako na dlani. Odtud sklání se ná- městí a táhne se ještě po protějším kopci, jediná vlastně ulice.. Hle, blízko od kostela, na pravo v náměst na domě větší výklenek a uvnitř nápadná po- stava, jakoby pestrými plameny obklopená . .. Socha Janova? Zbystřujeme krok ... Vskutku — ne — ano: Jan, z Nepomuku Svatý Jan — — Pestří andělové a andělíčkové kolem něho, jako víly Vltaviny... A usmívá se nevinný Sv. Jan, Ježíška na kříži v rukou — — Uprostřed náměstí radnice, či, jak prostě říkají, „obecní dům“. Něco se blýská na něm, velký obraz na plechu, zlatem provedený ...
Husův Hu Hus Jan Ježíšek Praha Janov Nepomuk Svatá Jan obecní dům
26 article
Rychle jsme minuli mladou lípu, „svěcený Slo- vanům strom“, jemuž tak pěkně sluší osamě- lému mezi dlážděním, a prohlížíme obecní dům- — Na černém plechu skví se znak městal Zvláštní znak, celá genrová scéna: Zlatý biskup či arcibiskup (s infulí a ornátem) stojí vzpřímen ve vratké kocábce a žehná berlou, co pacho- látko zlaté — panoš — přihrbeno, veslems ohání... Plují přes moře či přes močál roz- vodněný —? A který svatý Biskup či Arci- biskup? Zapomněl jsem se informovat o vý- znamu scény . .. „Obecní úřad“ pod znakem. Skoro kysele odvracím se od radnice. Pá- trám již jen po Husově domku. Na kopečku, tamhle v pravo — od toho domku, co je n něm ve štítu výkleneček s maličkým svatým J- nem Nepomuckým, odtamtud ještě tři domky — číslo 36, vlastně nyní bez čísla, prolože domek opravují — tam — tam! — — Jdeme či jsme neseni? Cítíme jen, že tisíce duší jde s námi — všechny ty duše, jimž jméno Jana z Husince značí povznesení ducha, mo- dlitbu! — předlétají nás —- Stůj, noho všetečná: Betlém náš!
Husův Jan Betlém obecní úřad svatá Jn Nepomucký zlatý biskup svatá Biskup