ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1678acb0-66c5-11dc-899f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 9 celkem · entity: person 20, place 19, org 2, work 3
1 article
koně rozpočtovém uvedena, zpravidla sděliti spolkové radě a sněmu říšskému, nebov případě, že by z těchto sborů žádný neza- sedal, komisi pro dluh říšský, dále se má vždy říšskému sněmu po jeho sejítí předlo- žiti přehled vydání v rozpočtu neuvedených za běžný rok, po případě i za minulýa současně má se požádati za indemnitu. Komise rozpočtová schválila jednohlasně návrh Singerův, aby do rozpočtu na rok 1902 byl vřaděn přiměřený obnos na zřízení léčeben pro nemoci plicní. Z Mnichova, 13. března. (C.-B.) Císař František Josef odejel po 9. hodině večerní zvláštním vlakem do Vídně. Na ná- draží dostavili se na rozloučenou princ-vladař Luitpold a rakousko-uherský vyslanec hr. Zichy. Císař František Josef vešel do nádraží v průvodu princezny a prince Leo- polda a prince Jiří a vstoupil po krát- kém pozdravu přítomných hned do vlaku.
Singerův František Josef Luitpold Zich Lea Jiří Mnichov Vídeň
2 article
Nádraží bylo slavnostně osvětleno. Obecen- stvo provolalo císaři hlučně » slávu«. Z Paříže, 13. března. (C.-B.) Minist námořnictví Lanessan vydal hned po uveřejnění rozpočtu námořnického příslušné rozkazy a vešel ve vyjednávání se soukro- mými průmyslníky ve příčině nových staveb, v rozpočtu projektovaných. Z Petrohradu, 13. března. (C.-B.) Na příští týden jest sem ohlášen vévoda z Abercornu, aby oznámil vstoupení na trůn krále Edvar d a. Z Londýna, 13. března. (C.-B.) Pr- mier-ministr lord Salisbury měl včera na banketě obchodní komory řeč, v níž do- vozoval, že národu slouží k velké cti, že jeho jednota a moc po tolika měsících boje neutrpěly žádných škod. Pochybuje, že by některý jiný národ v podobném případě mohl stejně o sobě říci. Vzhledem na ob- chod Angličanů vyslovil se ministr pro vý- chovu kupeckou, pokud možná praktickou. aby se mohlo čeliti soupeřům, kteří se stá- vají stále nebezpečnějšími. Jednou z největ- ších chyb Angličanů jest nedostatečná zna- lost cizích řečí. 1 v Jest nutno, aby všichni obchodníci znali nanejméně francouzsky a německy. Salis- bury nevěří ve správnost tvrzení, že ob- chod anglický upadá, ale je-li pravdivým, hledal by příčinu ve vlivu parlamentu. Na každý způsob musí býti Anglie na strážia nesmí zapomenouti, že dlužno bdíti, má-li nn blahobyt vzkvétati. Z Indianopole, 13. března. (C. -B.) Bývalý president Spojených států severoame- riekých Harrison zemřel.
Salisbury Angličan Harrison Paříž Petrohrad Londýn Anglie spojený stát severoame Edvar d a NN blahobyt
3 article Boje v Číně.
Boje v Číně. Z Pekina, 12. března. (C.-B.) Třeniee mezi Angličany a Rusy v Tjencině povstaly tím, že ruské úřady bránily správci dopravy železniční společnosti položiti jednu výhybku. Tento se obrátil na vrchní anglickou správu v Pekině, jež mu odpověděla, aby ve stavbě pokračoval a bude-li třeba, užil i vojenské moci. Ruský generál Vojak učinil proti tomu rozklady a pravil, že by se to nebylo stalo, kdyby Rusové měli po ruce tolik vojsk jako Angličané. Stěžoval si pak ruskému vy- slanci v Pekině. Z Kolina n. R., 13. března. (C. - B.) »Kölnische Ztg.« oznamuje z Pekina ze dne 12. t. m.: Německé vyslanectví zakoupilo po- zelek pekinského klubu, hraničící na území vyslanectví a dospělo se sirem Robertem Har- tem k uspokojivé dohodě výměnou pozemků celní správy, jež byly žádoucí k zaokrouhlení německé čtvrti.
Angličan Rus Vojak Robert Haro Čína Pekina Kolina můj Kölnische Ztg
4 article Březnové vzpomínky.
Březnové vzpomínky. čb- Z Vídně, 13. března. 12l ee Po živelních a povětrních psotách, jež do- dělávající zima v celé zlobě na Vídeň chrlilaa nervosní lidstvo zrovna do zoufalství hnala, vy- jasnila se nad cislajtánskou residencí obloha a nastala povětrnost »jako stvořená pro dělání revoluce«, jak staří osmačtyřicátníci říkávali, když se dostavovály jasné, vlahé dni o výročí slavených kdysi událostí březnových. »Zrovna taková byla povětrnost, když ve Vídni a v Praze hlavní bouře propukly .. .« vzpomínali naši předehůdcové a také nyní vzpomínají demokra- tické časopisy vídeňské v jakémsi sladko-bolném rozpoložení, co se právě tyto dni ve Vídni dělo před třiapadesáti lety a jak vše potom dopadlo. Ano, jsou to upomínky staré a přece stále ještě dojemné. V tyto dni roku 1848 byla celá Vídeň vzhůru, v plamenném odboji proti despo- tismu vlády Metternichovy, proti policejní tyranii Sedlnitzkého, proti starému duchu libovlády by- rokracie, kamarilly a soldatesky. ........ Bylo 14. března. Již od rána byly zase ulice plny lidu. Největší nával byl k Panské ulici, kde stavovský dům (nynější zemská sněmovna) se nalezal. Davy ustavičně houštly a hluk vzepjal se do bouřného burá- cení hlasů, když se bylo rozneslo, že stavové pro ten den bez výsledku se rozešli. Na všech stranách města rozestaveno voj- sko. Od školské brány přicválal k Panské ulici vojenský velitel, ale byv uvítán pronikavým sy- kotem a pískáním, otočil koně a jel nazpět. Z davu hodil po něm kdosi kus dřeva. Na to dal prý velitel kordem znamení a následoval hromadný výstřel do lidu. V popředí svalilo se šest zabitých mužů. Následoval útok bodákya opět byli dva občané zabiti. Poraněných bylo mnoho.
Metternichův Sedlnitzký Davy Vídeň Praha panská ulice stavovský dům
5 article
Tento útok způsobil strašné rozčilení. Lid zuřil. Z různých stran města ozývala se střelba. Deputace měšťanů s purkmistrem v čele žádala velitele, aby vojsko odvolal. Ale velitel to ode- přel. Hlášeno dvacet zabitých občanů. Stmívalo se, ale lidu neubývalo. Naopak ! Nalepena vládní vyhláška se zprávou, že byl sestaven komitét, jenž má přání lidu uvážit. Přivalily se a procházely ulicemi nové davy, ozbrojené tyčemi, palicemi, prkny, kladivya podobnými věcmi. Řemeslní dělníci nosili na žerdích hadrý (»Lumpen«), hjakožto prý znak policie. »Sedlnitzky je nejvyšší lump!« voláno z průvodů. Ve všech vládních budovách vytlučena okna. Na universitě shromáždili se studentia žádali, aby byli po starodávném způsobu ozbro- jeni na obranu města. Rektor magnaficus s ně- kolika professory odebraly se k císaři. Přinesli odpověď, že bude požadavku studentů zejtra vyhověno. Ale odpověď ta neuspokojila a hluk se netišil. Nová deputace odebrala se k císařia přinesla o půl 9. hodiny odpověď, že je ozbro- jení studentstva povoleno. Za jásotu lidu vedeni studenti do zbrojnice. Ozbrojivše se tam, vrátili se studenti s hořícími pochodněmi do universitní budovy. Lid dělal jim všude volnou cestu. O devátě hodíně konečně, když vřava po celém městě již nejvyššího stupně byla dosáhla, hlá- šeno všude úřadně, že Metternich se poděkoval. Zpráva ta rozpoutala po celé Vídni jásot, že podobného zde nikdo ještě ne- zažil. »Starý systém je peražen! Tato chvíle pomstila nás za dlouhou dobu potupy!« Taka podobně voláno všude a Vídeň plesala po ce- lou noc ..
Rektor Metternich Vídeň
6 article
Toho všeho vzpomínají demokratické časo- pisy a připomínají si opětně, jakou měroua jakým způsobem se ideály »revolucionářů« z roku 1848 uskutečnily. Ano, demokratické tyto orgány mají pravdu: porovnáváme-li zá- sady, hesla, požadavky a naděje osmačtyřicát- níků s tím, co skutečnost zrodila, vypěstilaa do jisté míry ustálila, máme pocit, jakoby se byly ideály roku 1848 vtělily v netvorných kar- rikaturách, v obludách, rouhajících se svému původu a uvádějících v opovržlivý posměch svůj vlastní luzný, prvotní obraz. Pro svobodu, bratrství a spravedlnost, pro právo, blaho a spokojenost všech horlili, zá- pasili, trpěli a namnoze také umírali političtí předbojníci roku 1848... a co vzešlo ze setby jimi položené a jejích krví zvlažené? Metter- nich padl, padl také Bach, padl s nimi na dlouhou dobu duch samovládného absolutismu, ale... svoboda, blaho a štěstí národův, kde že jsou ty? Rakousko má sice parlamenty, má konstituci, má representativní soustavu, ale vše to, co obsaženo bylo v ideálních snahách osma- čtyřicátníků, schází docela aneb proměnilo se ve svůj opak, takže národové opět touží po osvobození, po novém nějakém politickém vy- vvrand mt P 3e koupení. Žaloby a stesky demokratických vídeňských časopisů na nedostatky a vady nynější ústav- nosti rakouské, na nezlomenou všemohoucnost vyšší byrokracie, policie a vojska jsou opráv- něny, jsou pravdivy a správny, ale ku podivu: nikde nečteme tu nějakého vysvětlení, ani jediný z žalobců neklade si otázku, jak se stalo, jak se státi mohlo, že konstituční naše poměry v čirou karrikaturu svých ideálů se zvrátily, že místo štěstí a spokojenosti všech nastala naprostá, hluboká, z duše promrzelá rozháranost, plná nespokojenosti, plná bídy, plná pessimismu a umdava olaoe čiré už zrovna beznaděje ?
Bach Rakousko P 3 e
7 article
Této otázce se vídeňský tisk vždy úzkost- livě vyhýbá. A proč? Protože nemá odvahy a mravní síly, aby doznal, že ducha nové doby v Rakousku otrávila, že zásadu konstitucea ústavnost rakouskou zkazila a zmrzačila — Vídeň sama. Z Vídně vyšlo heslo o nadvládě německého kmene nad ostatními národy, ve Vídni a za hlučné assistence Vídně zfalšovány zásady pravé ústavnosti, zde sdělány nespravedlivé volební řády, aby neněmeckým národům se nedostalo přiměřeného zastoupení v zákonodárných sborech, zde fabrikovány ústavní řády, jimiž království a země o svá stará, nepromlčená a nezadaná práva připraveny býti měly, zde zmrzačeny ga- rancie práv konstitučních státních občanů, aby lámán a tlumeno býti mohl odpor a politický odboj zkrácených, ve svých nadějích krutě skla- maných neněmeckých národů ! Vídeň stanula a stála v čele těch, kdož hlásali, že Rakousko- musí býti především německé a jásala ke všemu, co proti právu, spravedlnosti a svobodě pácháno bylo na národech, kteří chtěli býti rovnými mezi rovnými. s Jak může se tedy nyníí Vídeň diviti, že zářící ideály roku osmačtyřicátého v pitvorné zmetky se vtělily, že pravá svoboda blahem ne- poznaným zde zůstala a že místo blažené spo- kojenosti všude zavládl škarohlídný rozyrat, provázený kvasem a rozkladem, z něhož vystu- pují a kolem se šíří nové otravné výpary ? A hledá-li prostředek proti vneblahému stavu, hledá-li spasný lék proti stále pokraču- jícímu úpadku mravních a fysických sil Rakou- ska — ten lze nalézti jenom v naprostém, radikálním obratu, v poctivém, odhodlaném ná- vratu k zásadám plné svobody, plného, rovného práva a spravedlnosti pro všechny. Bez této renaissance, bez tohoto obrození není východu z trvající krise, není vůbec žádné pomoci. Dospěje-li kdy Vídeň a její veřejný tisk k tomuto poznání?
Rakousko Vídeň
8 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pan ministr zemské obrany pro- hlásil ve své řeči, kterou měl ve vídeňském parlamentě v debatě o branné předloze že prý proto v Rakousku tak těžce nese obyvatel- stvo břemeno, jež spojeno s vydržováním velké moci válečné, poněvadž prý se v tomto státě tak málo děje, aby břemeno to neslo se snad- něji a pohodlněji. Byla to obžaloba v ústech státního ministra nejmírněji řečeno dosti po- divná a divíme se tomu, že chef zemské obrany neadresoval obžalobu tu, komu náležela: na pány kollegy ministry, na všechny ty, jejichž povinností je o to pečovati, aby obyvatelstvo nabylo způsobilosti neklesati pod nesnesitelnou tíhou berní, nýbrž nésti je bez námahy, po- stupovati k cíli krokem pružným a ne za sté- nání, nýbrž při veselém zpěvu. Pan ministr zemské obrany zastává svůj úřad již déle než dvacet let, pán ten přečkal řadu všelikých mi- nisterstev, proč tedy neupozornil je na povin- nosti jejich. Proč zejmena neupozornil rozhodu- jící kruhy na to, jak zhoubná je methoda, každý z lidu vytlačený groš obraceti na roz- množení a zdokonalení výzbroje a opatření růz- ných ničivých zbraní, nýbrž na potřeby hospo- dářské a kulturní? Jestli kdo je tím vinen, že tak nesnadno a těžce nese se u nás břemeno spojené s vydržováním moci válečné, je to pře- devším pan mínistr války s panem ministrem zemské obrany, je to vůbec vláda! — Na ob- žaloby, jakým způsobem národnost naše ve vojsku se utiskuje a uráží, pan minístr zemské obrany vůbec nereagoval. Bylo by mu nesnadno bý- valo, popříti, co je notorické a co vyrátiti se nedá.
Rakousko
9 article
Nepopřel, že důstojníku zapovězeno mluviti veřejně česky i kdyby se bavil třeba se svou německy neznající matkou, že nesmí navštěvo- vati hostince, kde schází se česká společnost, že vojenská správa netrpí v ryze českých mě- stech v kasárnách vedle německých též české nápisy a že jediným rozkazem převedla tisíce důstojníků původu českého do tábora něme- ckého, kde proti své vůli rozmnožují milliony Němců v této říši a že stalo se to nesprávnou, úskočnou substitucí jazyka obcovacího za pří- slušnost národní. Poněvadž důstojníci mají nařízeno obcovati výhradně německy, poněvadž toto udání do archů sčítacích napsati musili, byli ústřední vědeekou, totiž statistickou kanceláří proh lá- šeni za Němce, tak že dnes officiálně žádnýlchčeský ch důstojníků v Rakousku nle ní, naproti tomu ale vedle oficírů německých, tisíce důstojníků
Němec Rakousko