1
masthead
eodvů vbžz zlall leňehly oz ouěle ota
2
masthead
ba oibivmqs nngbaví
3
title
V Praze, ve čtvrtek dne 14. března.
Praha
4
article
o žmen 92etod 5onr
190l, adon
Nap»Národní Listy«
ranní a odpoledn
předplácí se
v Praze
ofly admínistřácilvl
na měsíc 2 K. —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou: vs
na měsíc 3 K 20h
„so dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Telefonické zprávy „Nár. Listů“,
vobilo „ako muž a slovo“. a nžmi
sZ Vídně, 14. března. Když ministr-
president dr. K örber svolával včera odpo-
ledne za schůze poslanecké sněmovny do
ministerskésíně parlamentního paláce důvěr-
níky jednotlivých stran k tajné pora dě
o z působu, jakým uhraditi se
mají výdaje na investice a na
stavby kaná llové, musili se mu za-
vázati napřed čestmnýmslovem, že
veškéné rokování zachová sies v
tajnostid a nebude dáno na veřejnost,
alespoň ne předčasně. Důvod vyloženo jako
vážný: že jde o to, nepodnítiti bur-
sovní spekula ciraneodkrý vati
kartyvůči četným inter'essen-
tůmoq slšta dog l nasge l-ábsln
Podle zkušeností, kterých se nabylo v
parlamentě, mohlo se hádati s celou jistotou,
že čestné slovo dodrženo nebude. Nebylo.
Co souditi o lidech, kteří, nežli jdou do
schůze, dají čestné slovo, jakmile však vy-
jdou z ní,je způsobem hanlivým a bídáckým
poruší, nepotřebujeme dokládati. Konstatu-
jeme pouze, že stalo sle tak se strany
německé.
lnžosoq olusmtiol
doktor
Napa
Praha
Vídeň
poslanecký sněmovna
5
article
sNeve Freie Presse« uveřejňuje
totiž celé jednání. Ve stručnosti její zprávu
podávámerdNa přetřesprý tedy uvedena
otázka, jak by se daly krýti shodky, které by
vzniklyvrozpočtu, kdyby tvláda povolila
slevy berní, na kterých se výbory usnášejí.
K těm patrně náleží otaké, zrušení moýt
erárnícha, se t šbsvěno
Dr. Böh m-Ba werk podalb zevrubný
výklad o stavu finančním a také vyličoval,
jak vláda postupovati hodlá v době nejbližší.
Sdělil prý, jaké jsou kasovní „ hotovosti a
ukázal, že bude třeba platiti rakousko-uher-
ské bance na podzim 38l4 millionu korun
Ministr financí podotkl, že bude nezbytno,
má-li se vyhověti vsem požadavkům, opa-
třiti nové zdroje příjmů. Upozor-
nil, že poskytnutím „slevy poplatkové při
převodech majetku, poskytnutím slev pro
doktor
Böh
Frei Presse
7
article
zástávní listy a j. doznají státní příjmy ujmy.
Jeden poslanec navrhl, ably se daň li-
hová zvýšila nanovo ještě o 10 K,
j. aby se zavedlo místo nynějšího zvýšení
20 K zvýšení 30 K; 20 K na prospěch
zemí, 10 K na prospěch státu, které by vy-
neslo potom 10 millionů K. Takovým způ-
sobem by daň lihová nabyla stejné výše
jako v Uhrách.
Poslanci prý nabyli dojmu, že vlá da
je ochotna přistoupiti na tento
podnět, ale dr. Böhm- Bawerk prý
výslovně dodal, že by ani tento nový příjem
nedostačoval na úhradu výdajů, které
způsobeny budou zamýšlenými rozpočtovými
změnami a že bude nezbytno hle
dati nové prostředky.
Z Vídně, 14. března. Nabývá pořáde
víc a více pravděpodobnosti, že po Ve-
konocích nlesejdou sei sněm
zemské hned, nýbrž říšská rada.
Snad 10., snad teprve 17. dubna a nabývá
také následkem toho pořáde víc a více
pravděpodobnosti, že kampaň delegací
se odročí do podzima. Nikoli pouze
vzhledem na Maďary a jejich volby do říš-
ského sněmu, nýbrž také se zřetelem na
ministerstvo vojenství. Jak pově-
domo, bude ve společném rozpočtu
na rok 1902 žádána také položka
na nová děla, Sděluje se nyní, že
zkoušky, které se konaly a konají s no-
výmiděly, inejsou ještě z kon-
čeny a že také vojenská správa
nalehá, by se svolání delegací odložilo na
podzim.
Z Vídně. 14. března. Když císař roku
1891 jel do Prahy, bylo navrženo s německé
strany, by z hlavního města království če-
ského se odebral do některého města ně-
meckého. Projektovány tenkráte Karlovy
Vary a Liberec. Hr. Taaffe k nemalé
mrzutosti dra. Russa, tehdejší zástupce
Karlových Varů, rozhodl pro Liberec. Ozna-
muje se nyní, že císař po nastáva jící
doktor
Böhm
Maďar
Taaff
Russo
Uhry
Vídeň
Praha
Karlov Vara
Liberec
Hradec
Karlová Vary
8
article
K číslu 73.
K číslu 73.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
oa expedice.
Praha
9
article
návštěvě Prahy odjede odtud
do Karlových Varů. Spolehlivé zá-
ruky za pravdivost tohoto sdělení není.
K afféře města Lvova.
Z Krakova, 14. března. »Na przód«
se dovídá, že lvovské úřady o nepo-
řádcích v obecní správě lvov-
ské věděly už dávno. Místodržitel hr.
Pininski prý již loni na podzim zamýšlel
dosaditi vládního komisaře. Správce zem-
ského finančního ředitelství dr. Koryto w-
skihodlá prý obci lvovské odníti vůbec
celou činnost v přenesené působnosti, pokud
se týká správy berní a exekucí, a svěřitiji
státním úřadníkům.uhd
Ze Lvova, 14. března. Obecní ra-
dou delegována byla komise ke skontrování
finančního a vojenského departementu. Ta
nalezla obě oddělení v nejlep-
ším pořádk u.
Zemský výbor delegoval komisi ke
skontrování hlavní pokladny a knih.
Kasovní hotovosti a knihy nalezeny tolikéžv
nejle pším pořádku.
doktor
Praha
Karlová Vary
Lvov
Krakov
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 14. března. (C.-B.) Minist
obchodu jmenoval poštovní sekretáře dra.
Jindřicha Bechera a Františka Knotka
v Praze vrchními poštovními komisarya
poštovní komisary Jana Dobuše, Hugona
Dörfela, Karla Schwarzera a Ru-
dolfa Silibu jmenoval poštovními sekretáři.
Z Vídně, 14. března. (C.-B.) Úřadní
list oznamuje, že císař dal vysloviti porad-
nímu sboru při ministerstvu obchodu pro
povznesení akce ve prospěch živnostnictva
nejvyšší uznání a propůjčil několika funkci-
onářům řády.
Z Berlína, 13. března. (C.-B.) Roz-
počtová komise říšského sněmu schválila zá-
kon rozpočtový jakož i zákon ve příčině
upotřebení přebývajících příjmů říšských.
K zákonu rozpočtovému byl přijat návrh
Richterův, dle kterého se mají vydání,
10.000 marek převyšující, jež nejsou v zá-
Becher
Knotek
Jan dobušit
Schwarzer
Richterův
Vídeň
Praha
Berlín
Hugona Dörfel
11
article
FĚUILLETON.
FĚUILLETON.
sim
nbodsoz li
auihodism
vdinnií
o1 sn ryBr obil z ebs
s0n tnošlsgo s siebpominkasiknozlobs a fne
V duchu vidím jej dosud, jak na šroubové
sesličce sedí, zahalen kouřem z doutníku, dávaje
při tom otázky svým posluchačům české poly-
techniky z mineralogie a z geologie ve svém
kabinetě. Dobrá jeho tvář vždy hotova k úsměvu.
Hovor jeho plný humoru,
Zdá se, jakoby ti mladí kolem něho byli
jeho kollegové., Ta příchylnost k posluchačům
záhy získala mu jmeno (litul): »otec studentů«.
Pomáhal vždy rád a ochotně slovy i skutky.
Bylo to v letech sedmdesátých. Jednoho
dne kabinet professora dostal návštěvu.
Nevím, jak nyní jsou uspořádány místnosti
kabinetu pro odbormineralogie a geologie, ten-
kráte umístěny byly ve staré polytechnice, v zadu
v bývalém klášteře, olbsv dožšsn
Na dvéře kabinetu bylo zaklepáno. Po ob-
vyklém »dále« vstoupil do kabinetu mladý pán.
Mladík, posluchač polytechniky, ohlednuv se po
tom, kdo ono »dále« vyřkl a spatřiv u kamen
sehnutého člověka, zaměstnaného u topení, ze-
ptal se zostra, kdy pan professor asi budev
kabinetě. vloměn nbsni ilsvoodo onasl
a»Račte, mladý pane, přijíti za hodinu,« od-
tušil tázaný, »pan professor jistě bude tady.«
I Za hodinu na to zaklepáno opět na dvéře,
do kabinetu vedoucí. Vstoupil mladý pán opět
na »dále« dovnitř kabinetu. nl io
Na šroubové sesličce před pultem plným
knih seděl professor, dýmaje z doutníku. Říkalo
se, že pan professor ve svém kabinetě spoko-
juje se sprostšími druhy a že po lepších druzích
doutníků sahá jenom v nejnutnějších případech.
12
article
Mladý pán zůstal zaražen, neboť tvář toho,
co před hodinou v kamnech šťoural, zdála se
mu s tváří pana professora podobnou. Koho
dříve měl za sluhu, stal se v hodině profes-
sorem!
Když zaražen tak stál několik okamžiků.
nevěda, jak z rozpaků vyváznouti, obrátil se již
pan professor k němu s otázkou: »Co si přeje
mladý pán?«
»Prosím, aby mi vyhotoveno bylo vysvěd-
čení o návštěvě přednášek.«
Mladý pán se na ta slova stěží vzmohl
nevěděl ani, že malá zkouška musí předcházeti,
nežli se takové vysvědčení vydá.
»A hezký mladý pán !« zaznělo vesele z ú
páně professorových, »chce vysvědčení o ná-
vštěvě přednášek a professora ani nezná, tohle to
jsme tu ještě neměli! Tohle to je větší rarita
než nějaká zkamenělina!« A v tom asi tempu
mluvil dále, dokud právě humor professorův
nebyl vyčerpán.
Když už student měnil barvy asi po desáté,
zeptal se ho pojednou professor:
»Odkud jste rodákem? Jmenujte město
blíže svého rodiště.«
Když nesměle na to mladík odvětil, že o
Litomyšle, zapomněl již professor na vše a byl
hned u své vědy, zamilované geologie.
V duchu viděl Košumberk a náhle před
očima stavěly se skály budislavské. Nezapomněl
ani na pověstné nyní maštale Touloucovy neda-
leko Proseče, které dosud jsou cílem mnohých
turistů.
Zapadl na to do dobí předhistorických, vy-
kládaje udivenému mladikovi, že až k Litomyšl
dua
pán professorův
Touloucův
Litomyšl
Proseč
13
article
sáhalo moře křídové, čehož důkazem je nale-
zený ve vrstvách útvaru křídového v tamější
krajině otisk raka, který dosud v moři žije.
Rozpovídal se a vykládal milému mladíkovi celou
hodinu, než se rozešli. Studenta, který vysvěd-
čení si v kapse kabátu odnášel, napomenul, aby
pro příště alespoň hleděl poznati své professory.
Toto vyprávěl v příjemné chvilce sám
dobrý ten professor.
Nyní již kolik roků dříme ta hlava
drahá v té zemi, kterou tak rád zkoumal, čině
z uložení vrstev jejích závěry na ohromné doby,
jichž tyto vrstvy potřebovaly, než se utvořily.
Konče jednou přednášku z geologie, pravil:
»Právě tak jako na naší zemi střídá se
rození s odumíráním před očima našima, právě
tak v onom nekonečném vesmíru střídá se tvo:
ření světů nových, any zatím staré hynou. Je
to nedostižné — »perpetuum mobile«. Světy
vn
byly, jsou a budoul«
Professor náš celý život svůj zasvětil vědě
a dobru. Vědě věnoval spis »Geologii«, na kte-
rémž mnoho let pracoval. Jím vyplnil velikou
mezeru v české literatuře vědecké a v učeném
světě stal se nesmrtelným.
Jeho dobru pak na památku napsal jsem
tuto črtu nedokonalou co do formy, ale vy-
trysklou z duše upřímné. Přál bych z té duše,
aby jako se stal duchem svým v učeném světě
nesmrtelným, také památka jeho dobroty a lásky
k jeho studentům žila po všechny časy.
Jmeno »Barrande« září velikými písmeny
na skalách chuchelských, hlásajíc slávu slavného
badatele Francouzů — Tyého přítele. Jmeno
Tvé však vepsáno do srdeí těch, kteří měli to
štěstí, poznati Tvou milou tvář a kteří slyšeli lí-
čiti Tvými ústy vznik země. oi osi
V. v.
Barrande
Francouz