1
article
povoz padíšabův a vzbuzoval pozornost svým bílým
vousem patriarchy a svým důstojným vzezřením.
Poněvadž se stále nalezal v nejbližším okolí sultá-
novu, využitkoval jako většina jeho milostníků hojně
svůj prázdný čas k výnosnému šachru s úřady. Ne-
jeden z vysokých hodnostů státních děkuje Hadži
Mahmudovi za svoje místo. Zanechal jmění as
2 millionů franků své velmi hezké, teprve 30leté
manželce, jež již v den po smrti svého manžela do-
stala četná »vážně míněná« nabídnutí k sňatku.
O místo Hadži Mahmudovo, hned jak se roznesla
zpráva o jeho smrti, hlásilo se více než 50 uchazečů,
avšak sultán, jako ve všech podobných případech,
zanechá místo po delší dobu neobsazené.
Hadži
2
article
= Krádež v museu. V »Palais des Arts«
v Lyoně spáchána onehdy v noci sensační krádež.
K jedenácté hodině večerní zpozoroval jeden dozorce,
že dvéře ke galerii římských starožitností a ke sbírce
mincí jsou otevřeny. Přesvědčil se záhy k nemalému
svému leknutí, že chybí některé sbírky medaillí,
šperků a zlatých míncí. Peněžní hodnota ukradených
předmětů páčí se as na 30.000 franků, kdežto umě-
lecká jejich hodnota jest větší než 100.000 fr., nebot
město zaplatilo za tyto sbírky svého času značné
sumy. Zloději patrně, když museum zamykáno, skryli
se ve vnitřním dvoře, načež ke krádeži použili pa-
klíčů, neboť ani na dveřích ani na zámcích nebylo
nijakých stop vloupání. Policie se domnívá, že pa-
chatelé jsou členové mezinárodního taškářského
družstva, jež páchalo krádeže též v jiných museích
jížní Francie.
= Proces pro strž v Amalfl. Před civilním
soudem v Salernu počal těchto dnů proces, jenž byl
vyvolán osudnou strží v Amalfi dne 22. prosince
1899.1 Na malém předhoří, jež ohraničuje malou
skalnatou rovinu pobřežní a přístav v Amalfi na
straně západní, kde proražen tunel pro pobřežní
silnici do Positana a Salerna, pozorováno již po ně-
jakou dobu sesouvání a drobení vápencové skály.
Francie
Salerno
Amalfi
Palais desátník Art
3
article
Tvořily se trhliny a s příkrých strání pobřežních,
posázených oranžovníky, citronníky, olivami, rohov
níky, révami, zeleninou a vždy zeleným křovím,
řítily se balvany ve značnějším množství než jindy
na silnici a do moře. Vysoko nad labyrintem úzkých
uličeka schodů, domky s plochými střechami,
ocbrannými zdmi, hradbami, terasami a zahradami.
jež činí pohled na toto středověké, přímořské a ob-
chodní město tak neobyčejně malebným, nalezá se
na rozsáhlé terase hotel »Albergo dei Cappuccini«. Jest
majetkem města, rovněž jako klášter kapucínů, spo-
jený již po mnoho let s hotelem. Ke klášteru náleží
překrásná křížová chodba, jakož i krápníková jes-
kyně, zasvěcená sv. Františku. Pod hotelem dei
Cappuccini nalezá se druhý novější hotol »Albergo
Santa Cattarina«. Majitel tohoto hotelu, znepokojen zmí-
něnými již příznaky, vyzval inženýry, zaměstnané při
přístavních stavbách, aby předhoří ohledali a upozornil
městské úřady na nebezpečí. Dne 22. prosince 1899,
krátce před polednem zpozotoval trhlinu na stěně
svého domu. Zároveň počaly se řítit do hlubiny
spousty blíny a skalní balvány. Teď teprve odhod-
lala se městská rada telegrafovati prefektu v Salernu,
aby učinil bezpečnostní opatření. Majitelé hotelua
jiných sousedních budov nejvíce ohrožených, vykli-
dili svoje místnosti. V »Albergo Santa Catarina,
bydlela od několika neděl 25letá Angličanka, miss
Alice Weirova, se svou starou společnicí. Obě spě-
chaly do domu, aby zachránily svoje cenné věci.
František
Weirův
Salerno
Albergo Santo Cattarina
Albergo Santo Catarina
Albergo dei Cappuccini
4
article
Obě byly s celou budovou pohřbeny pod ohromnou
spoustou hlíny a skalních balvanů, jež se ke druhé
hodině odpolední utrhla pod hotelem »dei Cappuc-
cini« a strhla vše s sebou do moře, jehož vody se
mocně vzedmuly, roztříštily několik lodí ve přístavu
a způsobily značné škody na přístavních stavbách a
na loděnici. Mimo obě Angličanky zahynulo ještě 8
osob. V hotelu »dei Cappuccini« zasypáno západní
křídlo as se 20 pokojí a se vším, co v nich bylo,
Starosta města, Nicola Camera uznán soudem zod-
povědným, poněvadž přes opětované upozornění na
blízké nebezpečí omeškal učiniti potřebná opatření
jakož byla jeho povinnost. Jakožto soukromý účast-
ník přihlásil se otec miss Weirovy, člen anglické
sněmovny poslanců. V prvních zprávách o katastrofě
bylo oznamováno, že obě dámy byly varovány, aby
se do hotelu nevracely. Potvrdí-li se to svědeckými
výroky, bude as soukromý žalobce se svým značným
nárokem na odškodné odmrštěn. Ovšem bude dlužno
nahraditi značnou škodu, způsobenou na budovách
následkem nedbalosti městského úřadu.
Camer
Weirův
anglický sněmovna
5
article
= Podivné nařízení. Socialistické obecní za-
stupitelstvo v Limoges vydalo nařízení, že v urči-
tých hodinách nesmí býti provozována hudba aniž
býti zvoněno. Kdo by se proti tomu prohřešil, pro-
padne pokutě. Nařízení toto ovšem v přední řadě
namířeno jest proti zvonům, jež by socialističtí
otcové města nejraději úplně odstranili. Prozatím
vydal starosta města nařízení, jímž se v době od1.
října do 31. března od 8. hod. večerní do 6. hod.
ranní a v ostatní době roční od 10 hodin večer do
5 hodin ráno naprosto zapovídá zvoniti v kostelích
neb soukromých kaplích. Aby však věc nevypadala
příliš okatě, zapovězeno mimo to v oněch hodinách
hráti na veškeré hlučné nástroje, jež svou povahou
jsou s to obtěžovati sousedy. Ale v tom to právě
leží, že nikdo na určito neví, co vlastně jsou ony
»hlučně nástroje, jež svou povahou atd.« Týká-li s
nařízení starostovo skutečně provozování hudby
vůbec, pak by v Limoges vůbec byly nemožny ve-
škeré večerní koncerty a jiné hudební zábavy.
Limoges
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
1— Neustoupiti! Definitivně zvolený pan
předseda sněmovny poslanecké tuze se mate,
domnívá-li se, že poslanci čeští dají se omámiti
jeho sladkými slovy a že se spokojí urážlivým
jednáním, v jakémž se mu zlíbilo postupovati
proti jazyku našemu a jeho právům v parla-
mentě. Je nepopíratelným faktem, že dle ústavy,
tedy dle zákona, jsou všichni jazykové, jimiž
mluví národové této fíše. steině oprávněni.J
dále známo, že nikde ve svodu platných zákonů
není nejmenšího ustanovení, jímž by se jazyk
náš z jednání kteréhokoli v životě veřejném
vylučoval. Nikomu také dosud nenapadlo, po-
pírati poslanci právo, mluviti v parlamentě
jiným jazykem, než německým. A může-li mluvit
jiným jazykem, dovoleno-li mu jazykem neně-
meckým konati první a přední povinnost svou,
může-li dále jazykem svým hlasovat, petice podávat,
nevíme naprosto, proč by nemohli též české
činiti dotazy a žádati, aby s nimi zrovna tak
se jednalo, jako s ostatními. Tím, že předseda
hrabě Vetter na našeptání Pradovo, jenž je jeho
nejdůvěrnějším rádcem, odstranil, co dobrému
Němci dru. Fuchsovi pranic nevadilo, tím,
že opovážil se v jiné zalíbiti si praxi a omlou-
vati to naivními vytáčkami, postavil se pan hr.
Vetter
Pradův
Němec
Fuchs
7
article
Vetter proti národu našemu a následky bude
klidit. Pan hrabě Vetter, týž, který z interpellací
i české citáty vyloučil, což nikdy ani p. Chlu-
meckému nenapadlo, dal svým jednáním na jevo,
že je nepřítelem práva, kdykoli skloní se toto ve
prospěch náš a nechť připraví se nyní, kdy zvolen
definitivně, na důsledky svého jednání. Poslanei
češti neustanou dříve dovolávati
se spravedlnosti a zákonnosti, do-
kud se jim nedostane, nač mají
nároky. Poslanci čeští činiti tak
budou v každé schůzi, při každé
příležitosti a to způsobem co nej-
rozhodnějším. Poslanci češti nedajísi
ujíti ani jediné příležitosti, aby nepověděli určitě
panu hraběti Vettrovi, co soudí o jeho jednání,
o jeho otrocké odvislosti od muže, jejž má po
pravici a jenž tou měrou prosáknut je nepřátel-
stvím k národu našemu, že by nás všechny
nejraději na lžíci vody utopil. Pan hr. Vetter
nechť se nyní připraví na trpké dny před-
sednictvíl
se
Vetter
Vettr
8
article
Kritický okamžik v postupu svo-
bodomyslných poslanců českých je vítán
všestranným domácím nepřátelům legitimního
poselstva českého na říšské radě jako příležitost
k výbuchům rozkacenosti, bez níž t. zv. radi-
kální přetvářka už není možna na jedně straně
a k »vážným« radám, udíleným s úsměškem
převahy se starostátnické strany, kteráž hotoví
se vydati od sebe omlazené odnože — klí-
čivou silou zemčat přes zimu ve sklepě ucho-
vaných. Při tom všechny hroty těchto zbraní
obráceny jsou také proti »Národním Listům«,
zejmena pak »ústřední orgán strany národně-
sociální« míní, že stúj co stůj musí v závodě
tomto urvati první palmu v kydání nízkosti
jak po říšských zástupcích strany svobodomyslné,
tak i po našem listě. My, kteří příliš dobře
známe pravou podstatu resonance z plochých
hrudí národně-sociálních, komediantské natřásání
demonstrativních kšticí těchto výtečníků, kteří
ještě dlouho nezbaví se vzhledu předčasně zra-
lých kohoutků, nepokládáme za svou povinnost,
odpovídati na každý nájezd, který na stranua
na nás provádějí záškodníci vlastního českého
tábora. Většinou vyvracejí se tyto útoky
svou směšností samočinně, neboť tvrditi, že
nynější postup českého poselstva na říšské radě
má za účel, vzbuditi zálibu »nahoře« anebo že
veřejné vystoupení strany svobodomyslné proti
straně »národně sociální« hledá — »oblibyu
dvora«, k tomu jest zapotřebí věru — nosů čte-
nářstva »České Demokracie«, kteréž jedině sne-
sou bulíky z takového materiálu zhotovené.
Český demokracie
9
article
Avšak dnešní vydání »ústředního orgánu« drzou
rukou zajíždí v blízkost předmětu nám nejpo-
svátnějšího, jehož dotýkání, pérem namočeným
v kalu, nikterak dopustiti nemůžeme. Klofáčův
orgán dotýká se poslední vůle zesnulého zakla-
datele našeho, dra. Julia Grégra, jen a pouze
českému lidu sloužiti. Jakkoliv nikdy nemůžeme
uznati stranu národně-sociální a její vůdce za
oprávněného žalobce, tím méně soudce v této
věci, přece jenom nemůže zůstati bez odvety
tvrzení kohokoli, že jsme na tuto vůli zakla-
datele našeho zapomněli. Nikdy ani jediným
hnutím, ani jedinou slabikou neodchýlili jsme
se od této směrnice, drem. Juliem Grégrem
jednou pro vždy vytknuté a také jsme dovedli
a vždy dovedeme, kdykoliv toho bude potřeba,
udržovati zřejmé rozlišení mezi věcí stra-
ny a věcí národa, českého lidu.
Jsme a zůstaneme jedině a výhradně orgánem
tohoto lidu a setkáváme-li se v boji pro dobrou
věc národní společně s poslanci svobodomysl-
nými a je-li společenství toto trvalé, je to dů-
kazem, že podle našeho svědomí jest boj to-
hoto poselstva našeho poctivý a dobrý. Nebyl-li
by takovým, ani okamžik nebudeme váhati, po-
staviti se proti komukoli mimo svět i ve
světě českém s rozhodností a bezohlednosti, o
nio
Klofáčův
Grégr
10
article
kteréž politické dějiny národa vydávají svědie-
ctví, za jaké se »Národní Listy« věru stydět
nemusí. Rozpoznati, kdy by nastala chvíle,v
jakéž rozejíti se musíme s postupem, jejž uzná-
váme za neshodný s prospěchem českého lidu
a proti vůli nezapomenutelného našeho zakla-
datele, zůstavujeme však sami sobě. Do svého
svědomí nedáme si sahati však od nikoho i ne-
mohou je poskvrniti ani ruce, kteréž jinak zů-
stavujou nepěkné stopy na všem, čeho se až
dosud dotkly!
— Poštovní úřad skonfiskoval »Ná-
rodní Listy«. V sobotu minulého téhodne za-
baveno bylo ranní vydání »Národních Listů«.
Státní zastupitelstvo v Praze, jež řídi vrchní
soudní rada pan Morstadt, shledalo ve dvou
šestiřádkových větách přečin proti veřejnému
pokoji a řádu dle § 305 t. r. zák. Aby nezá-
vadný obsah zabaveného čísla dostati se mohl
co nejrychleji do rukou našeho čtenářstva, uspo-
řádali jsme téhož dne (v sobotu 2. března t. r.)
k odpolednímu vydání mimořádnou pří-
lohu, která k celému nákladu byla přiložena.
Přednosta c. k. poštovního úřadu na pražském
státním nádraží je patrně, ještě přísnější pán
než pan Morstadt, neboť z vlastní vůle, bez
pokynu a rozkazu úřadního, pro pouhé domnění,
že jest to číslo závadné, zadržel na nádraží celý
náklad »Národních Listů« určený pro vlak
Praha—Č. Třebová (119). Teprve za několik dní,
když se byl přesvědčil, co ve své konfiskační
horlivosti provedl, dal zadržené noviny dotčeným
vlakem expedovati, tak že je naši předplatitelé
obdrželi teprve včera dne 8. března. Rozumí se,
že tato záležitost, která svědčí o nápadné kon-
fiskační horlivosti poštovního úřadníka, d bude-
předmětem dalšího řízení.
Morstadt
Praha
Č . Třebová
11
article
— Úřadní hantýrka. V těchto dnech zaslal
spolek číšníků v Hradci Králové český telegram na
čísníka Ulricha v Josefově a dostal ještě téhož dne
od poštovního úřadu tuto odpověď: »Ihr heutiges 612
an Ulrich číšník Josefov unbestellbar Adressat beim
A. Hak, obchod potravin Königgrätz«. — V Brně po-
volán byl varhaník do popisní kanceláře v příčině
odvodu k vojsku, kde udal, že jest »organist«. Nyní
dostal obsílku k odvodu, na které jest zapsán: H. J.,
hráč na kolovrátek v Brně.
— Ukázka z rakouského celnictví. Píše
se nám: Jistá obchodní firma v severovýchodních
Čechách, vyvážející své výrobky do cíziny, obdržela
část jedné zásilky od svého zahraničného odběratele
zpět. Ačkoliv odesílatel deklaroval zásilku jako zboží
rakouského původu, vyměřil na ni celní úřad přece
clo ve výši as jedné koruny. Když dotyčná firma ob-
chodním dopisem reklamovala proti tomuto vyměření,
odpověděl jí hlavní celní úřad, aby zaslala celou
korrespondenci a příslušné obchodní knihy k na-
hlédnutí, aby se o správném její tvrzení přesvědčiti
mohl. Poněvadž výlohy poštovného za dotyčné knihy,
nehledě ani k neustálé a nezbytné jich potřebě, ob-
nášely by více nežli celé clo, zmíněná firma na slevu
jeho již nereagovala. Za to nyní obdržela výměr ber-
ního úřadu na zaplacení jedné koruny pokuty, že
tehdejší obchodní svůj dopis nekolkovala. Kdyby nebyla
to smutná pravda o výkonech rakouských úřadů, zněl
by celý příběh zajisté jako anekdota.
Ulrich
A Hak
Hradec Králové
Josefov
Brno
Čechy
Josefov unbestellbar Adressat beim
12
article
— Schválený zákon. Úřadní list vídeňský
oznamuje, že byl císařem schválen sněmem králov-
ství českého přijatý zákon, kterýmž uděluje se právo
veřejnosti městské nemocnici v Krásné Lípě.
— Přednáška. Veřejná přednáška »o národ-
ním a lidovém rázu starokatolické církve« konati se
bude v neděli dne 10. března o 4. hod. odpolední
»u Štajgrů«, Přednášeti bude dr. Fr. Iška.
— Kůň zabit elektrickým proudem. Pří-
pad, který stal se před nějakou dobou na pražském
Příkopě a při němž omráčen byl kůň elektrickým
proudem, svedeným přetrženým drátem telefonním
z vodícího drátu elektrické dráhy, ukázal, jak bedlivý
pozor třeba dáti při vrchním vedení elektrických dráh
a jak nebezpečno přijíti s ním do styku. Zkušenost
tuto potvrzuje na novo událosť, která přihodila se
včera v Brně. Včera záhy z rána přetrhl se ve Ske-
nově ulici vodící drát elektrické dráhy a padl na
vůz zahradníka Filipa, který klesl neprodleně, jsa
elektrickým proudem omráčen. Kůň do povozu za-
přažený byl elektrickým proudem zabit. Pan Filip
odvezen byl do nemocnice, kde vědomí do večera
nenabyl. Jak »Hlas« sděluje, byly prý v Brně
včera elektrickým proudem zabiti také dva koně
v Nové ulici.
Iška
Filip
Hlas
Francie
Brno
Ske
Nová ulice
13
article
— Splašený vůl. U obchodníka s dobytkem
Isaka Klingra v čís. 37 ve Staré Libni zaměstnaný
33letý dělník Jan Micina včera o půl 6. hod. večerní
vedl dva silné voly na libeňskou obecní váhu. Na
cestě jeden vůl se splašil a pádil do Palackého třídy.
Strážník Zdeborský vytáhl šavli a hnal se proti spla-
šenému zvířeti, které uprchlo vraty do nádvoří use-
dlosti Klingrovy a tím bylo nehodě zabráněno.
— Sebevražedný pokus služky. Anna Pán-
kova, 18letá služka, do Vlkanova u Ledče příslušná,
která naposledy byla zaměstnána v »saloně Schu-
hově« v Benediktské ulici a od té doby nemohla na-
lézti nikde zaměstnání, octla se v tak citelné nouzi
a bídě, že raději chtěla skončiti sebevraždou. Včera
o půl 10. hod. večerní přišla na Ferdinandovo ná-
břeží na Smíchově a sdělila policistovi, na hlídce
tam stojícímu, že v sebevražedném úmyslu požila hla-
vičky z půldruhě krabičky obyčejných sirek. Policista
odvedl zoufalou dívku na strážnici, kdež jí policejní lé-
kař pan dr. Musil poskytl první pomoc, načež otrá-
vená byla v truhle dopravena do všeobecné nemoc-
nice.
Klingr
Jan micina
Palacký
Zdeborský
Klingrův
Anna pán
Ferdinandův
doktor
Musil
Libeň
Vlkanov
Ledeč
Smíchov
Sch