1
masthead
slné, kde bude Weilandův stav duševní
lékařsky pozorován, aby mohl býti definitivně
Weilandův
3
article
Z výroční zprávy „Komenského“.
Z výroční zprávy „Komenského“.
Vídeňská škola »Komenského« trvá již osm-
náct let a dosud nemá práva veřejnosti! Kolik
let ještě bude tento stesk vídeňských Čechů,
jich statečného školského spolku stálým rčením
výročních zpráv »Komenského«, stálou ohžalobou
zvůle vídeňských násilníkův? Opírají se prostě
o svou brutální moc při potírání dobrého práva
vídeňských Čechů, vysvítajícího nejen ze stát-
ního základního zákona o rovnoprávnosti také
ve škole, nýbrž i o jasně znění školského zá-
kona, podle kteréhož by se ani již nemělo mluviti
o právu veřejnosti jedně české soukromé školy
v X. vídeňském okrese.
Podle průměru školní návštěvy českých
dětí v X. okrese vídeňském, kde na některých
školách »německých«, jak zpráva »Komenského«
uvádí, jest 90 českých žáků, mělo by státi jen
v jediném X. okresu vídeňském českých veřej-
ných, z prostředků městských vydržovaných ško
hned několik... Osmnácte dlouhých let volá
tato křivda o nápravu a marně, statisíce Čechů
ve Vídni neznamenají na vážce národní, tudíži
národně-školské spravedlnosti, kteráž, jak známo,
jest základem států, ani tu nulu ! Školu a ústavy
»Komenského« jen v X. okrese navštěvuje kaž-
doročně přes 1000 dětí, těchto nebezpečných
ohrožovatelů německého karakteru hlavníhoa
sídelního města Vídně, s veřejností státní správy
vyučovací souvisí tento imposantní počet dětí, který
by mohl naplniti školy menšího okresního hejt-
manství, pouze návštěvami c. k. okresního inspe-
ktora školního a ten neumí česky ani slova
vodí s sebou tlumočníka.
Komenský
Čecho
Vídeň
4
article
Češi vídeňští, kteří jsou takovými poplat-
níky školních přirážekjako vídeňské střední
třídy, vůbec vlastně z českého živlu vznikléa
utvořené, musí se o uhrazení deficitu s vydržo-
váním české soukromé školy obraceti k českému
lidu a nebýti obětavosti tohoto a zejmena Ústř.
Matice školské, snad by nemohl »Komenskýe a
jeho výbor již dávno hleděti do budoucnosti ani
s tou, jinak dosti trudnou nadějí, jakou projevil
místopředseda »Komenského« o valné hromad
roku lonského řka: »Přestáli jsme šťastně těžký
rok 1899 i jest naděje, že s pomocí celého ná-
roda i rok 1900 šťastně přeži jeme.«
A škole se daří, přes všechno přemlouvání,
hrozby a strašení byla návštěva i roku lonského
»Tak vy bando, mech, ale počkejte, já
vám jej osladím,« v duchu láteřil bodrý lesník.
V tom srpek měsíce prodral se mrakya
svit jeho mdle skrze stromy probleskl na pro-
stranství a již shledl myslivec dvě ohnuté po-
stavy, jak chvatně trhají mech a odnášejí n
hromadu.
o »Vášo, připrav si pušku a když zavolám,
střel nad nás,« zašeptal myslivec a několik
skoky octl se se psem u lesních škůdců.
Hromový hlas jeho zaburácel tmavým
hvozdem, zaštěkal pes a již u nohou myslivco-
vých klečely, strachem se tetelíce a o překot
ječíce, dvě lesní zlodějky.
Čech
Komenský
Váša
5
article
Šly do lesa napřed nadělati mechu mužům,
kteří za nimi z vedlejšího selského lesa měli
proň přijeti.
»Tak vy tak, vy darebnice, to mám z
svou k vám dobrotu, tak vy krást a k tomu
ještě mech« — láteřil myslivec, když zlodějky
poznal.
0Již tu však bylni Váša a když viděl jen
ženské, dostal kuráž a dřív než mu myslivec
mohl zabrániti, důkladně karabáčem každou po
zádech přetáhl.
»Svaž jim ruce, Vášo, odvedem je na
»kořenné kopce«, je to blíže, než k nám domů,
ráno si je četník odvede,« poručil lesnik
idl
čeledínovi.
i a Na krádež mechu a stlaní musí býti my-
slivci zvláště přísni, není hned větší škody, jako
když mladýmí i větším stromům odnímá se vý-
živná mrva a ochranný obal jich kořínků.
Marny byly prosby a škemrání zlodějek,
musily, ač za každým krokem se zdráhaly, ku
předu — do trestu.
Za nimi srdnatě vykračoval Váša jako
četník — teď bez bázně hlasitě zle láteřil na
zlodějky pantatínkovi, který, ač na zlodějky
rozezlen, v duchu se aspoň Vášově srdnatosti
usmival.
Lov se mu podařil — bílý šemík ve snu
or
ani tentokráte ho nesklamal.
ěnodosng udo
udo—
Váša
Vášův
Marna
6
article
znamenitá, školu i opatrovnu v X. okresu na-
vštěvovalo celkem 874 děti, zápis musí se ko-
nati vždy dvakráte, před prázdninami, kdy rodi-
čové svým dětem zajišťují místa ve třídách vyš-
ších a po prázdninách, kdy jest nával do prv-
ních tříd chlapčí i dívčí školy tak značný, že
k trpkému zármutku odmítnutých rodičů nelze
přijati více než tři pětiny přihlášených dětí.
Vedle sedmitřídní obecné školy a opatrovny
v X. okrese vídeňském vydržuje »Komenský«
ještě českou opatrovnu v III. okrese (45 dítek),
školy českého jazyka v III. okrese (86 dítek),
V. okrese (51 dítko), v IX. okrese (79 žáků),
v X. okrese (80 dětí). Školy tyto mají za účel
umožniti českým dětem, německé školy navště-
vujícím, vyučování aspoň mateřského jazyka.
Ze značnějších darů, »Komenskému« poskytnu-
tých, dlužno vedle subvence Ústřední Matice
10.000 K uvésti 5000 K subvence král. hlav.
města Prahy a od nejmenovaných dvou českých
závodů průmyslových 2500 K a 550 K. Na
darech a příspěvcích sešlo se 32,878 K 20 h.
Členů má »Komenský« celkem 730, z nichž
čestných je 19, zakládajících 166. Místních
odborů spolkových, jest 10, vesměs ve Vídni,
jediný jest v Čechách a sice v Král. Hradci.
Protektorem spolku jest hr. Jan Harrach, ve
výboru zasedá předseda pan Maruška, místo-
předseda pan Al. Petrák, jednatel pan Al. Hla-
váček, pokladník p. V. Zahradníček, archivář
pan J. Zenkl, správce domu p. Karber. Výbor
»Komenského« prosí snažně, aby nynější čle-
nové spolku všichni členy zůstali, aby dřívější
členové znovu se přihlásili a též aby mnoho
nových členů bylo získáno. Jest toho nutně
třeba, by se mohly nové školy zřizovati! praví
výroční zpráva na konec. Nemůžeme jinak, leč
prostě slova tato co nejvřeleji podporovati!
Komenský
Král
Harrach
Maruška
Al
Petrák
Hla
V Zahradníček
J Zenkl
Karber
Praha
Vídeň
Čechy
Hradec
7
article
Nebezpečnost vrchního vedení při
elektrických dráhách.
Nebezpečnost vrchního vedení při
elektrických dráhách.
Z Vídně, 8. března.
Nebezpečnost vrchního vedení při elektrických
dráhách ukázala se křiklavým a proto velmi vý-
stražným způsobem včera ve Vídni.
Krátce před půl nocí začal zde padat sníha
padal hustě až do rána. Nebyla žádná obrovská vá-
nice, ale měla zrovna katastrofální účinek na vrchní
vedení elektrických dráh městskýcha
síť drátů telefonických. Hustě padající sníh zůstával
totiž na drátech vězet a obalil je zvolna docela.
Ježto pak byla teplota velmi nízká — 2 stupně nad
bodem mrazu čili nad nulou — přimrzl sníh na dráty
a zatížil je silně. K tomu strhl se ještě ráno silný
vítr, jehož nárazy obtěžkací zkoušku elektrických
drátů dovršily. Na bezčetných místech města pře-
trhaly se dráty jako nitě a vozba elektrických dráh
byla rázem přerušena. Všechny telefonické linie
meziměstské byly za chvilku strhány a také s míst-
ními stanicemi na obvodu města stalo se telefonické
spojení nemožným. I v městě samém bylo jenom
málo kde možno telefonovat.
Že také telegrafické dráty přitakovéto povětrno-
sti na mnoha místech byly strhány, rozumí se samo
sebou a zejmena mezi Vídni a Prahou bylo jenom
oklikami a to velmi omezenou měrou lze te-
lefonovat.
Avšak přerušení spojení telegrafického a telefo-
nického jest zjevem již obyčejným a nepůsobí nikde
valného vzrušení.
Vídeň
Praha
8
article
Hůře je s elektrickými dráhami městskými, je-
jichž dosavadní zařízení s vrchním vedením dnes ve
Vídni objevilo celou svou primitivnost a nebezpeč-
nost. Pojednou a rázem takřka zastavily se tu dnes
ráno motorové vozy na všech městských liniích a
strhané dráty způsobily četné nehody. S hrůzou po-
mýšlím, jaká katastrofa by nadejíti mohla za podob-
ných okolností Praze, kde policejní bezpečnostní opa-
tření ani zdaleka nejsou tak vydatna, jako zde,
»sídelním městě«.
Na Lerchenfeldské třídě udál se tento případ
Když fiakr číslo 921 přijel k nároží ulice Piaristské
strhl se pojednou drát elektrického vedení a spadi
koním na šíje. V tu chvíli, co drát na ně dopadl, sva-
lili se koně, jako bleskem sraženi k zemi a byl
mrtvi. Kůže na krku začala pak hořet a plamen za-
chvátil také oprati. Kočí byl a kozlíku sražen, ale
doznal jenom lehkého poranění. Rychle příkvapivší
policejní stráž přestříhala opatrně strhané dráty a
učinila takto dalšímu nebezpečí na tomto místě
konec.
Na Keplerově náměstí v X. okresu spadl přetr-
žený drát na koně povozníka Bocka a také tento kůň
byl ihned mrtev. V Gudrunské ulici, kde všecky dráty
telefonické i dráhové — byly strhány, musila po-
licie celou pasáž na několik hodin uzavříti.
Ve třídě severní dráby, naproti budově ředitel-
stva této dráhy, strhaly se dráty v tu chvíli, když
právě místem projížděl vůz elektrické dráhy. Drát
vrchního vedení dopadl na střechu vozu a ihned roz-
lehly se prudké rány, jako při nějakém výbuchu,a
vozem bylo prudce otřeseno. Polekaní pasažéři vy-
skákalí rychle ven, ale na štěstí nestala se žádná
nehoda. Jízda byla ovšem ihned zastavena. Na Tá-
borské třídě musila být vozba zastavena, ježto se tam
všechny dráty strhaly, a než policie přetrhané dráty
odstranila, musila být vůbec všechna vozba touto
třídou zaražena.
Piaristský
Bocek
Vídeň
Praha
Keplerův náměstí
Gudrunský ulice
9
article
Zkrátka: na všech stranách a koncích města vi-
sely se zdí domů a s želézných stojanů elektrické
dráhy přetrhané dráty, ohrožujíce při dujícím větru
všude lidský život a majetek. Zejména povozům a po-
vozníkům hrozila katastrofa ve všech ulicích, kudy
vedou elektrické dráty s neblahým, jenom ziskuchti-
vostí hájeným vrchním vedením, proti němuž se na
celé pevnině ozývá vždy silnější odpor, a to nejenom
laiků, nýbrž také odborníků, pokud nejsou sami in-
stallatéry.
Policie měla dnes s elektrickými dráty velikou
práci. Do ulic, kudy elektrické dráhy vedou, vyslány
zvláštní hlídky a jakmile hlídka někde strhané dráty
spatřila, vypnula ihned u nejbližšího vypínače dráty
ze silného proudu. Následkem toho byla arci vozba
ještě více rušena.
Také četná poranění osob, jež po: chodnících a
přechodech přes jízdní dráhy ulic bezděčně do styku
se strhanými dráty se dostaly, byla policií oznámena,
ačkoli jich většina vůbec neznámou zůstala.
Vůbec ukázalo se dnes ráno ve Vídni, jak hroz-
ným nebezpečím jsou městské elektrické dráhy s vrch-
ním vedením dosavadního způsobu a jak velkých,
rozsáhlých bezpečnostních opatření je potřebí, aby
při povětrních převratech, jež vždy a všude každou
chvíli mohou nastati, primitivnímu dosavadnímu za-
řízení elektrických dráh nepadaly za oběť lidské
životy-
Vídeň
10
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
nsna
11
article
ni
= Gymnasium pro selské dívky. Z Petro-
hradu se oznamuje: 1317 verst východně od Petro-
hradu, v gubernii vjatské, nalezá se krajské měste-
čko Orlov se 3256 obyvateli. Zde zejmena na pod-
nět selského obyvatelstva zřízeno dívčí gymnastum,
kdež mezi 200 žákyněmi, nalezá se 190 selských
děvčat, jež nenosí ani šněrovaček aniž klobouků neb
jiného modního kroje, nýbrž šatí se zcela prostě po
selsku ve vlněné sukně, doma tkané, ovčí kožichy
a vysoké, plstěné boty, putujíce ze svých vesnic
v zimě na mnoho verst vysokým sněhem do města.
Školní plat na tomto osmitřídním gymnasiu činí to-
liko 3 ruble ročně a aby žákyně mohly ve škole
také obědvat, zařízena kuchyně, kde za 60 kopejek
měsíčně mohou si upraviti přinesenou stravu. Dívky
učí se velmi pilně a přese všecko získané vyšší
vzdělání nestávají se domýšlivými. Provdávají se
buď za vesnické hochy anebo stávají se učitelkami
ve svých obcích. V kraji orlovském jest ze 185 uči-
telských míst obsazeno 109 těmito bývalými gymna-
sistkami.
Petrahrad
12
article
Povedený personál. Před trestním sou-
dem v Miláně konán těchto dnů proces proti účast-
níkům velké krádeže partitur ve známém hudebním
nakladatelství Sonzognově. Úplné partitury četných
oper, jež bylo nakladatelství během let získalo, byly
zlodějskými zřízenci firmy ui kradeny a prodávány
ředitelům divadel v cizině. Kdy tyto krádeže počaly,
nemohlo býti již zjištěno. Majitel firmy Edoardo
Sonzogno, vyslechnutý jako svědek, udal, že bezpo-
chyby byl již po 10 let systematický okrádán. Tolik
jest jisto, že škoda, již nakladatelství utrpělo, jest
velmi značná. Obžalováni byli ředitel/archivu nakla-
datelstva Sonzognova, kapelník Arturo Pirani, sluha
Smaghi, obuvník Magnoní a jeho manželka, jež pod
jménem Elvira Sgargiova vyučovala hře na klavír a
zpěvu. Obuvník Magnoni, příbuzný kapelníka Pira-
nia, usadil se r. 1896 v domě nakladatelstva Son-
zognova, aniž majitel firmy o tom věděl, zařídil si
tu dílnu a dostával od ředitele archivu »půjčkou«
četné partitury pro hudební ústav své manželky.
Arturo piraňa
Smaghi
Magnonit
Sgargiův
Milán
Pira
Sonzognov
Edoardo Sonzogno
dům nakladatelstva Sono
13
article
Ovšem že tyto partitury nikdy nebyly vráceny. Sluha
Smaghi názorným způsobem líčil zmatek, jenžv
nakladatelství panoval. Upozornil prý již před delší
dobou signora Sonzogna, že celé kupy partitur mizí
beze stopy. Tehdáž již prý uvedl v podezření Pi-
rania a Magnonia a obvinil ze spoluviny ještě
dva jiné úřadníky firmy, pány Bonina a Pellizaria.
Obuvník Magnoni, v jehož bytě nalezeno několik
centů partitur, vypravoval s vyřídilkou, za níž by se
nemusel stydět žádný advokát, že všechny tyto hu-
debniny koupil antikvárně a trval na svém i pak,
když mu namítáno, že tyto partitury vůbec nebyly
na prodej. Signora Magnoni-Sgargiova vymlouvala
se, že vůbec nevěděla ničeho o původu partitur.
Soud odsoudil kapelníka Pirania a obuvníka Magno-
nia do vězení po 3 letech a 4 měsících; paní
Magnoni-Sgargiova odsouzena do vězení na rok a
3 měsíce. Sluha Smaghi byl uznán nevinným.
Každému z odsouzených prominuto na základě po-
slední amnestie 6 měsíců z trestu. Mimo to však
byli Pírani, Magnoní a Sgargiova odsouzeni k ná-
hradě veškerého nákladu řízení trestního a k náhradě
poškozenému, jež stanovena bude zvláštním procesem.
Poněvadž pak tato náhrada bude činiti sumu dosti
značnou, byla firma Sonzognova rozhodnutím soudu
oprávněna, žádati na odsouzených již nyní, aby slo-
žili záruku 3000 lir.
Pellizario
Magnoni
Smaghi
Sgargiův
Sonzognův
MagnoniSgargiův
14
article
= Milostník sultánův. Z Cařihradu se ozna-
muje: Těchto dnů zemřela z nejdůvěrnějšího okolí
sultánova osobnost, jež zaujímala sice podřízené
postavení, takže se o ní málo mluvilo ve společ-
nosti, ale hrála značnou roli v Yildiz-Kiosku, Hadži
Mahmud, teshrifi šahané mudiri, t. j. vůdce projížděk
sultánových, zemřel těchto dnů náhle ve věku 80
let. Vcházel právě do haremu, ubíraje se k sultá-
novi, když na prahu stižen byl mrtvicí a okamžitě
zemřel. Vůdcové projížděk sultánových za dřívějších
panovníků neměli existenci tak podřízenou jako nyní.
Obřad selamliku, jenž se nyní koná výhradně v me-
šítě Hamidié blíže Yildizu, byl střídavě konán brzy
v té, brzy v oné velké mešitě. Také navštěvovali
sultánové skoro každodenně svoje čifliky (dvorce)
v okolí Cařihradu aneb četné letohrádky na Bos-
poru. Vůdce projížděk sultánových měl úkol přijímati
rozkazy sultánovy ve příčině směru vyjížďky ao
tom, kteří členové sultánského harému se měli vy-
jížděk zúčastnit. Musil pečovat o to, aby nádherné
kočáry a postroje koní byly v nejlepším po-
řádku, aby policie byla zpravena a aby u cíle
vyjížďky póstaráno bylo o různá občerstvení
a zábavy. Hadži Mabmud byl po 50 let ve službách
sultána Abdula Hamida, tedy od samého jeho dětství.
Při samotářském a prostém způsobu života sultánova
obmezovaly se úřadní výkony Hadži Mahmuda na
krátké výjížďky v pátek do mešíty Hamidovy. Kráčel
pěšky před dvojí řadou, čestné, stráže, obklopujíeí
Hadži
Hamid
Hamidův
Cařihrad
Yildiz