ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1596b130-6601-11dc-a1ee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 44, person 73, work 5, org 12
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
osbev
3 masthead
ee lnfen
4 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 7. února 190
Praha
5 masthead
Číslo 38.
6 article
Na ranní a odpol. llsty předplácí noe 0b v Praze v admínistrani sa měsíe . . . . . . 21 na čtvrt leta . . . . 6 K —l s dvojí donůškou a maěsí rt eta . . . . 7 K 5o na něsíc . . . . . . 2 K 30h Poštou: a mše ant lia. . . . 9 K ooi s drojí zlsllkou na měsie na čtvrt lota . . . 11 K d0n
Praha
7 article Šlo by to, ale nejde to.
Šlo by to, ale nejde to. Nebylo potřebí ani čtyřiadvaceti hodin. aby zavládlo obecné přesvědčení, že trůnní řečí, kterou v ponděli bylo zahájeno zase- dání nově zvoleného parlamentu vídeňského, v posavadním zmatku vnitřních poměrů ra- kouských nestala se ani nejmenší změna, aspoň ne změna k lepšímu! Po ní vypadá to v Rakousku rovněž tak, jako to vypadalo před ní. Nejblížší budoucnost tohoto sou státí jeví se napořád v barvách nejčerněj ších; ani nejslabší naděje na nějaké zlepšení přežalostné situace, v níž Rakousko přešlo do nového století, nevysvitlo z trůnní řeči Předseda ministerstva se svými pány kol- legy potil se několik dní, snad i několik neděl, než tu dlouhatánskou historii sestavil a když s tím byl hotov, nejspíše si po- myslil: »teď to půjde ! teď to musí jítte — Opravdu, šlo by to, ale ono to nejde a ne- půjde! O tomto účinku pracovního pro gramu, jejž dr. Körber pro nový pariament vypracoval, není ani nejmenší pochybnosti. A tož ze všech příčin a ještě z něko- lika k tomu. Na příklad. Pan dr. Körber, jakož jeho pracného literárního díla patrno, nedo- vede - rozeznávati ani nerozeznává mez ústavností a ústavou rakouskou.
Körber doktor Rakousko
8 article
Onano počala r. 1860, tato r. 1867, poně- vadž ústava únorová, oktrojovaná pro celou monarchii habsburskou, zanikla zří- zením dualismu r. 1867, a ústava prosin- cová, až dosud platná, není žádným presen- tem, nýbrž výkonem parlamentu, tehdy shro- mážděného, dílem parlamentním, jehožto právní platnost národ český sice nikdy neuznal a posud neuznává, ale jehožto fak- tickou platnost aspoň dědiic o vé někdejší strany ústavácké by si neměli nechat nýní výčítat jako nějaký dar, dle libosti odvolatelný. Ústava prosin cová, kterouž státní právo české. slavnostně a nezrušitelně uznané diplomem říjnovým, bylo co nejhruběji porušeno, pro národ český po právu neexistuje a všechno úsilí národa našeho nepřetržitě domáhá se velikých změn, oprav v ní; ale ú s ta v n ost v Rakousku, zásada ústavního zřízení a ústavního života v západní polovině v sou- státí rakousko-uherském jest právě od roku 1867 navždy zabezpečena a neodvolatelně stanovena, nezrušitelně chráněna korunovační přísahou, vykonanou při zřízení samostat- ného státu uherského.
Rakousko
9 article
Tyto pojmy, které mají pro západní polovinu monarchie habsburské velikou cenu a nepopíratelnou praktickou platnost, jsou ministerskému předsedovi nynějšímu naprosto neznámy. On patrně neví, pokud trvá dua listické zřízení rakousko-uherské, že v zá- padní polovině této říše, tedy v královstvích a zemích na radě říšské zastoupených musí zachovávati se zásada zřízení ústav- ního, totiž ústavnost, ale v té ústavnosti že jest možná i jiná ústava než pro- sincová, poněvadž i tato zaujala zde místo své předchůdkyně, ústavy únorové. Ani kdyby na příklad Němci usilovali zde o návrat absolutismu, panovník nemohl by k tomu svoliti, pokud jest vázán koruno vační přísahou svou uherskou. Za druhé. Dr. Körber ve svém elaborátu pro trůnní řeč rozplynul se v nadšené lyrice na oslavu »ústavy«. Zapomněl připomenouti, zda-li únorové nebo prosincové. Ale na tom právě při jeho chvalozpěvu nesejde. Co při tom zaráží, jest něco zcelajiného. Ministerský předseda totiž ohlašuje, že viditelné znamení a hlavní orgán té rakouské ústavy, ať už únorové nebo prosincové, na příště by mě býti ve svých posavadních právech, ve svém jednání a ve své moci velice obmezen. To nikterak nesouhlasí s chvalořečí, kterouz dýž ministerský předseda o posavadním blaho dárném, státu i všem jeho národům prospěš- ném působení byl napsal. A obmezení. kteréž pro něj v budoucnosti opovídá jako podstatný článek svého program
Němec doktor Körber
10 article
vládního, nese se trojím směrem na- jednou; totiž libovůle činnosti vládn má býti při 8 14. ústavy prosincové vzhledem k právomoci parlamentu, třeba tato při do- datečném schvalování skutků vládních měla už cenu jen theoretickou, značně rozmnožena; všeobecné proudění poli- tické nemá na příště vykonávati žádného vlivu na s právu státní a parlament má býti podřizen novému jednacímu řádu, jejž vypracuje vláda. Všechny tyto tři věci, které v trůnní řeči jsou obsaženy jako části programu vlády Körbrovy, mají takový účel, jsou takového politického rázu a ústav- ního dosahu, že žádný parlament na světě a byt své cti a důstojnosti, svých práv a ústavních příznakův byl sebe měně dbalý a pečliv, nikdy nemůže svoliti k nim a podrobiti se jim. Šlo by to, kdyby poslanci se rekruto- vali jako branci vojenští a kdyby v čele je- jich se třepetal zelený fedrpuš! Ale posud to nejde a nepůjde! Zvláště, pohlédneme-li na nekonečnou řadu úloh, které dr. Körber novému parlamentu ukládá k vyřízení. Vše- chen svět buď žasne, buď s úsměvem patří co všechno ministerský předseda do trůnní řeči vložil, aby to nový parlament projednal a skoncoval. Obecně se soudí, že toho tam dal tolik, aby se nestalo — nic! Déle než mandáty jejich mají platnost, musili by nově zvolení posianci býti pohromadě, aby zmohli všechno, co dr. Körber na ně nakládá. A po všechen ten čas nesměli by ani jíst ani spát.
doktor Körber Körbrův
11 article
Takový parlament mohl by jezdit po světěa dát se ukazovat jako největší vzácnosta pravý div. Však ministerský předseda sám musí se smáti potaji, přečte-li si nyní s chlad- ným rozmyslem, co toho do trůnní řeči na- ložil jako program pro dělný parla- mentl Ano, ano, dělný měl býti nově zvo- lený parlament. Ale kde honem ho sebrat? Šlo by to, kdyby podle práva a sprave- dlnosti jednotlivých nároďův, kdyby podle pravé povahy a skutečných potřeb soustátí rakouského už byla zde vyřízena otáz ka jazyková. Než tato nejpřednější nezbyt- nost v této říši nejen že po trůnní řeči nemá ani nejmenší naděje na své spravedlivé upra- vení, ona octla se právě po ní ve zmatku ještě větším, než v jakém byla až do konce minulého týdne. A proto to nejde a nepůjde. Obraz urážlivého, potupného jha jazyka německého vyvěsen nad všemí neněmeckými národy, žijícími v západní polovině soustátí rakousko-uherského. Všechny listy v sou- sední řiši německé plesají, že vláda Körbrova svou statí, věnovanou v trůnní řeči veliké jazykové otázce v Rakousku, valně se přiblížila svatodušnímu program spojených zdejších stran něme- ckých. A proto ani po trůnní řeči to ne- jde a nepůjdel
Rakousko
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 6. února. (K trůnní řeči. Krakovské polské listy obsahují ve svých úvahách málo nových momentů o významu trůnní řeči. »Czas« shoduje se ve svém mínění s vídeňskou »Reichswehr«, že poznámku o »organickém roz voji ústavních práv« lze vykládati v ten smysl, že se v nynější rakouské ústavě připouštěji změny. »Glos Nar.« všímá si mimo jiné místa, že jazykové otázky mají býti vyřízeny cestou zákona a ptá se, co se pak stane s haličskými jazykovými nařízeními z r. 1869. »Nová Reforma« upozorňuje, že kompetence říšské rady je v trůnní řeči smichána s kompetencf vlády tak, že těžko nalézti mezi nimi určitou hranici A to jest pro stát ústavní věc nemalé váhy. Ostatně »N. Ref.« předpovídá, že Körbrův ka- bínet se nedočká následků této trůnní řečia padne v nejbližší době. Společně uzná vají krakovské listy, že trůnní řeč znamená dalš krok směrem k německé levici. Peštský orgán hr. Apponye vytýká posled nímu elaborátu dra. Körbra, že obsahuje jen holá přání, jakýmiž oplývaly všechny trůnní řeči
Glos N Ref Körbrův Praha Reichswehr
14 article
od dob Taaffových, že však nikde neukazuje jak by se tato krásná přání dala provésti »Vláda Körbrova — píše » B. Tagbl. « — musila by míti určitou ideu a sílu, provésti to, o čem mluví v trůnní řeči. Nám v Uhrách může býti na konec lhostejno, jakým způsobem chtějí v Rakousku býti spaseni, ale pokud se týče hospodářského vyrovnání, musí se nám konečně dostati určité záruky, neboť zbožná přání ra kouské vlády, byť byla sebe obratněji styliso vána, nám zde nepomohou. Méně bylo by v tomto případě více. Slov bylo již dosti vyměněno ukažte nám nyní také skutky !« V Praze, 6. února. (Parlamentn zprávy.) Olázka společného jihoslovanského klubu vyřízena záporně. Slovinci se rozstoupil ve dva tábory a budou zasedati ve dvou růz ných klubech. Tím zakončena zhruba formace sněmovních klubů a sdružení, jichž bude celkem dvacet. Jsou to: 1. český svobodomyslný klub (53 členové), 2. sdružení českých agrár níků (5), 3. sdružení českých národních socialistů (4), 4. čeští konservativní velkostatkáři (19), 5. polské kolo (61), 6. polská strana lidová (g), 7. neodvislí Rusové (5), 8. jihoslovanský klub (10 Chorvatů a 6 liberálních Slovinců, celkem 16 členů), 9. slovanský střed (9 Slovinců, 4 od- vislí Rusové a 2 češti klerikálové z Moravy. celkem 15 členů), 10. moravská strana středu (3), 11. Vlachové (19), 12. Rumuni (5), 13. ústavověrní velkostatkáři (30), 14. německý klub středu (klerikálové, 30), 15. křesťansko- soeiální sdružení (antisemité 25), 16. německá strana pokroková (dosud 32 členů), 17. německá strana lidová (48), 18. všeněmecké sdružení (Schönererovci, 21), 19. němečtí agrárníci (4), 20. sociální demokraté (10). Mimo kluby stojí dosud polský radikál Breiter a armenský Polák Bohosevič z Bukoviny, nerozhodný Rus Pihuljal z Bukoviny, dva Srbové z Dalmacie a 6 Němců.
Taaffův Körbrův Rus Vlach Rumun Polák Bohosevič Pihuljmout Srba Uhry Rakousko Praha Morava Bukovina Dalmacie český svobodomyslný klub sdružený český národní socialista soeiální sdružený Chorvat Němec
15 article
Z polského kola sděluje posl. Meru- novič v »Gaz. Nar.«, že komise pro změnu stanov práci svou již vyřídila a v nejbližšíeh dnech ji předloží klubu. Všechna usnesení s prý stala jednohlasně. Výsledek porad jest prý takový, že Poláci, stojící dosud mimo kolo, do ného nevstoupí ani po změně stanov, jakoby také z něho nikdo nebyl vystoupil, kdyby se změna nestala. Oprava stanov nebude tedy mit níjakého věcného účinku. V Praze, 6. února. (Svetozar M letič j.) Dne 4. t. m. dokonal ve Vršci v ro- dinném kruhu svého syna, lékaře Slavka Mi- letiče, dlouhý, ale strastiplný život první vůdce uherských Srbů za doby ústavní, dr. Svetozar Miletič. V letech šedesátých a sedmdesátých bylo v rakouském Slovanstvě málo mužů popu- lárnějších, než neohrožený zastance svobody Uherska, ale i svobody nemaďarských národů. přebývajících v Uhrách a tehdejším čtenářůn illustrovaných listů tkví asi dosud v pamět rázovitá, energická tvář Miletičova. Ale jak Ma- daři rozumějí svobodě, ukázali poprvé a nej- výmluvněji na Miletičovi. Aby se zbavili ne- ohroženého zastance ústavou zaručených svobod lidu srbského, zosnovali proti němu spiknutí za pomoci křivých svědků dali jej, nedbajíce jeho poslanecké immunity, odsouditi pro vele- zrádu do žaláře, z něhož po letech vyšel zlo mený na těle i na duchu a ovšem »maďarské svobodě« již na vždy neškodný. Od dob Mi letičových vymizeli z uherské sněmovny po slanci slovanských národností, Slováci a Srbové, od jeho dob nepostoupil ani o krok. také cír kevní kongres srbský, jemuž maďarská vláda nedovolila, aby se zorganisoval a jenž bídně živoří už přes 25 let, poněvadž domácí roz broje mezi samými Srby maří všeliké snahy o politickou organisaci srbskou.
Polák Slavko Srba doktor Miletič Miletičův Slovák Nara Praha Uhry Mero Gaz svoboda Uhersko maďarský svoboda Madar rozumět svoboda
16 article
Svetozar Miletič narodil se r. 1826 v Mo- šovině v báčské stolici, studoval gymnasium v Novém Sadé a v Prešpurku, kde vynikal již mezi tamní slovanskou mládeží a založením srbského studentského spolku »Slavjanka« dal příklad k zakládání podobných spolků ve všec městech, kde se soustřeďovala srbská studující mládež. V ty doby psal i verše a někter z jeho písní znárodněly tak, že se zpívají po dnes. Z Prešpurku odebral se jako stipendiát srbského knižete Michala Obrenoviče do Vídně na universitu, kde studoval práva. Rok 1848 přilákal jej domů; v ohnivých řečech vzbu- zoval ve svých krajanech smysl pro svobodu, ale odboje proti Maďarům osobně se neúčastnil. Když byla revoluce maďarská potlačena, vrátií se k svým studiím, dosáhl stupně doktorského a po krátké úřadní kariéře u soudu složil zkoušku advokátskou a otevřel svou kancelář v Novém Sadě, vynikaje jako zvučný obhájce ve věcech trestních. Sotva však obnoven v Uhrách život ústavní, zanechal advokátstvia věnoval se pak výhradně činnosti politické jak na sněmu uherském tak i v žurnalistice. Př- vzav redakci »Srbsk. Denniku«, změnil jej o r. 1866 v »Zastavu«, jež vycházela pod jeho redakcí až do jeho uvěznění r. 1876. Do sboru zastupitelského — do srbského národniho kon- gressu — zvolen poprvé r. 1861 a stal setu vřelým obhájcem uherské ústavy proti centra- listickým choutkám Schmerlingovým. Jako po- slanec na sněmu chorvatském zastával se úplně politické neodvislosti Chorvatska. Do sněmovny uherské vstoupil poprvé r. 1865 a vynikl tu v brzku jako člen i výboru národnostního, vy pracovav podrobný národní program srbský
Miletič Michalus Obrenovič Maďar Schmerlingův Prešpurk Vídeň Uhry Srbsko Chorvatsko Zastava
17 article
Byv r. 1869 opětně zvolen do sněmovny, podal svůj separátní návrh adresy jako odpovědi n trůnní řeč, a žádal v ní úplné obnovení inte- grity a plnou státní suverenitu pro země ko- runy sv. Štěpána, vyhražuje při tom dokonalou samosprávu jak Chorvatsku, tak i Sedmi- hradsku a vyžaduje dokonalou rovnoprávnos pro všechny národy v zemích uherských V brzku na to dostal se v »Zástavě« do sporu s tehdejším chorvatským bánem bar. Rauchem na obranu písma cyrillského a byl peštskou po rotou odsouzen do vězení na půldruhého roku jež si odseděl ve Vácově. R. 1872 byl však jíž opět ve sněmovně, byv na novo zvolen v Novém Sadě a setrval zde do srpna r. 1876 kdy byl — ač immunitou chráněn — bez před- chozího svolení parlamentu, v Novém' Sadě zatčen a odvezen do Budína do žaláře. Zatčen se stalo pro udání, že se v Bělehradě do- pustil velezrády tím, že vybízel Srby k po- vstání protl Turkům a sliboval, že i ra- kouští Srbové povstanou a spoji se s osvo- bozenými bratry za Sávou v jednu říši Uplacení svědkové prokázali, na čem soudu zá leželo a Miletič v lednu 1878 odsouzen k pěti letému žaláři. V žaláři zůslal sice jen dvě leta, neboť mu roku 1879 udělena milost, ale bez- práví, jehož se slal oběti, účinkovalo na jeho mysl tak zhoubně, že vyšel na svobodu nemocen tělesně i duševně. Byl sice od svých vděčných rodákův ihned zase zvolen do sněmu, ale poli- tické činnosti se už neujal. Mysl jeho zatemňo- vala se víc a více, tak že se roku 1894 musil odebrati do Vidně do ústavu pro duševně choré.
Rauch Vácův Srba Turek Chorvatsko Budín Bělehrad Sáva run svatý . Štěpán
18 article
Po některém čase vrátil se do kruhu rodinného a přebývaje ob čas v Nov. Sadě u své dcery Mileny, provdané Tomičovy, jež z lásky k otei přála si sdileti s ním žalář, což jí však ode- přeno, ob čas u syna Slavka ve Vršci, mohl býti ještě svědkem všeobecné lásky, s jakou k němu lne všechen srbský národ, jenž zejmen za příležitosti jeho sedmdesátých narozenin pro- jevil svou hlubokou úctu a oddanost k svému zasloužilému, nešťastnému vůdci. Poslední zprávy o Miletičovi docházely pravidelně v den jeho narozenin. V ten den zasláno do jeho bydliště vždy na sta pozdravných telegramů. A dnes truchlí nad jeho rakví nejen veškeré Srbstvo, nýbrž i všichni Slovaně, kteři zachovají na vždy v dobré památce zásluhy velikého Srba, jenž nikdy nespouštěl se zřetele i zájmův ostatních Slovanů. Budiž mu věčná pamětl
Milena Tomičův Slavko Miletič Srba Vršac
19 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Anglické intriky v Indil, Persii, Arabii. Z Bassory píšou do »Moer BĚMce« jak Angličaně ve jmenovaných zemích nejen pracují proti vlivu ruskému a francouzskému, nýbrž i osobně bojují proti každému Rusu Francouzu, kde se jim tam namane. Při tom všecky záležitosti zamotávají tak, že brzy bude tíže je rozplésti, než uzel čínský. »Reuterova
Rus Francouza Reuterův Persie
21 article
kancelář«, jež následkem privilejův monopolu má povahu úřadního anglického zpravodaje, poušlí do světa nejrozmanitější kachny o tom, jak Rusko své sousedy ohrožuje. V Anglii i v Evropě věří »Reuterově kanceláři« jako bibli. Sem patří zejmena anglické zprávy o tom, jak se Rusové chystají do Persie. Ruskému konsulu v Bombají je třeba mnoho vytrvalosti a diplo- macie, aby mohl žíti v anglické atmosfeře. Také francouzští konsulové musejí stále bojovati s ne- snázemi, kleré jim plodí anglické intriky. Mezi anglickými a francouzskými konsuly nikde není žádných styků. Potkají li se kde na ulici, ani se nepozdravují. V Arabii Anglie podněcuje jed- noho proti druhému, plodi náboženské rozepře. V Arabii popuzuje Sunity proti Štitům, v Persi Šiity proti Sunitům.
Ruska Rus Anglie Evropa Persie Bombaj Arabia Persi Šiita Reuterův
22 article
Polcejní museum v Petrohradě. V Petrohradě bylo tyto dni otevřeno poli- cejní museum, jež zřízeno na podnět grado- načalníka generála Klejgelsa. V museu jsou sebräny nejrozmanitější předměty, odnášející se k historii petrohradské policie. Mnohé z nich jsou vzáeností. U vchodu stojí dvě voskové figury, představující městského strážníka z prvých let trvání Petrohradu a současného strážníka jízdné policie. Ve zvláštních vitrinách rozfoženy jsou stejnokroje a výzbroj petrohradské policie za celou dobu jejího trvání. V jedné z vitrin jest uložena zajímavá sbírka falešných minci, jež byly sebrány padělatelům. Jest jich okolo 200 druhů. V jiné zase sebrány jsou vzácné již kresby z konce XVIII. a počátku XIX. stol. Mezi nimi je podobizna skopce Kondratija Sel- vanova, výjevy, představující vyskopení, obrazy obřádů sektářských, popravy odsouzenců atd. Po stěnách rozvěseny jsou obrazy uměleů Sala- matkina a Boskina, s velkou realností vyobrazu- jící výjevy z policejní služby. V museu je také ohromná sbírka průvodních listů, zabavených knih a brožur za celou dobu trvání Petro- hradu.
Klejgelsa Kondratija Petrohrad Sala Polcejní muzeum Petrahrad
23 article
Neblahé následky čínské výpravý oji leiee pro Rusko. Ruská Zabajkalská oblasť výpravou proti Čině mnoho utrpěla. Obilí na polích zůstalo ne- požato a nesklizeno pro nedostatek pracovných rukou. Následkem toho jest nyní nouze a dra- hota. Vojenský gubernátar Zakaspijské oblasti gen. Maeijevský organisoval na účet vlády nákup obilí v západní Sibiři a železná dráha povolila slevu za dopravu jeho. Z toho dostatečně vidno, jak málo je pro Rusko žádouci, aby v Číně nabylo nových zemí Daleko větší důležitost má pro ně přatelský sou- sedský poměr v Číně, jejlchž dělníků potřebuje v asijských krajích málo zalidněných. Konsistoř. Příšti konsistoř konati se má 21. února. Dle některých zpráv dostati se má kardinálského klobouku knížatům arcibiskupům pražskému a krakovskému — snad také olomou ckému. Krise v Italii. Dny ministerstva Saraccova chýli se nepo- chybně ke konci. Neměl nikdy vlastní, pevné určité většiny ve sněmovně. Bylo to pravé mini sterstvo z nouze a nebýti zavraždění krále Hum- berta a potom nepřipravenosti mladého krále, náhle na trůn vstoupivšího, bylo by dávno bý- valo pohřbeno. Četní čekatelé mínisterských úřadů nechtěli přejímati prostě dědictví vládní v dobách tak nejistých. Hlásí se ale o ně ted Sonnino, Crispovec, z jedné strany a Gio- bitti-Zanardelli z druhé strany. Onen má ale hojně nepřátel na levici, tito dva pak ne- mají valné přátel ve středu a na pravici. Ať by zasedl v křeslo ministerské po Saraccovi vůbee kdokoliv, stěží by dovedl vládnouti s nynější sněmovnou, i nezbývalo by mu, nežli za krátko rozpustiti ji, aby volbami dohledal se stálejší většiny. Záminku k porážce vlády nynější, která neuskutečnila ostatně v pravdě žádné užitečné reformy, aniž snížila břemen lid tísnícich, na-
Maeijevský Saraccův Zanardelli Rusko Sibiř Čína Huma
24 article
V Prazo, 6. února.
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. Ve Vídni, 6. února.
Vídeň
26 article
Především prosim za odpuštění, že tento svůj dopís datují z Vídně. Vím, že Vídeň v ná- rodě našem vůbec a u našich čtenářů zvlášt ani dost málo není oblíbena i chtěl jsem sehválně zajeli si do Klosterneuburgu a od- tamtud psáti tento dopis, však byl jsem tou měrou zaměslnán v parlamentě, jenž pracuje dnes — byl bych málem řekl několika sty koňských sil, však pokládalo by-se mi to snad za urážku a proto řeknu moderně: energii ne- početných tisícův kilo wattů — že jsem zmeškal vlak. Tentokráte se mi to snad odpustí a po druhé to už neudělám. Však o to bych prosil, aby laskavé čtenářstvo nezaměňovalo mé dopisy s těmi nad čárou. Jedině mé jsou pravé prosím snažně, aby p. t. publikum ve vlastním svém prospěchu dbalo ochranně známky, kterouž dopisy mě jsou opatřeny- Zasedání bylo tentokráte výjimečně zahá- jeno slavnými službamí božími ve volivním chrámu. Patrně z té příčiny, že tentokráte za- potřebí bylo zvláštní milosti nebe, aby poslane s úspěchem potýkati se mohli se splozene dábla, již ve sněmovně od nějaké doby provo- zují rej. Po kostele ve slavném procesí táhli po- slanci do budovy parlamentní, při čemž pan Jaworski předříkával litanie, které se zbožnou myslí zástupci národů zpívali po něm. Pokládám za svou povinnost připomenouti, že pan-Jaworski
Jaworský Vídeň Klosterneuburg
27 article
v této staré funkci přidřikávače opětně zname- nitě se osvědčil. Vstoupivše do sněmovny, vy- hledali někteří poslanci své kluby, aby si na- vzájem poklepali, jiní zašli si do restaurace na gulaš a zase jiní — a sice ti nejmoudřejší svých zájmů nejdbalejší — k panu Zimmer mannovi, jenž měl už přichystané pro ně diety a cestovné. Na to odebrali se jeden po druhén do zasedaci síně, která od té doby, co v ni by uspořádán dne 8. června m. r. známý effekln koncert, v ničem se nezměnila. Kariatydy, jež nesou galerie na svých širokých ramenech, po- hližely se stejnou blbostí na p. t. representanty národa jako dřiv a rozbité pultíky a vytrhaná prkénka presentovaly se v nové své úpravě tak naivně nevinně, jako by říci chtěla, že nic ne- mají proti tomu, budou-li opět demolovány. jenom když p. t. klub v božské přímo noblesse na své útraty je opět dá spravit. Maďaři že jsou kavalíry? Poláci, Francouzi? K smíchu Kavalíry jsme my Čechové! Vláda nás kopla a my uctivě a důtklivé jsme ji požádali, aby nám laskavě zaslala účet za namahání a hotové výlohy, které při tom kopnutí měla. Tém, kteři ve své neznalosti se domnívají že konati poslanecké povinnosti, je hračkou že seděti na tvrdé lavici a pít v restaurac studené pivo, je zábavou, budiž sděleno, ž zástupce národa má jiné ještě a to mnohem na- mahavější úkoly. Hned v prvním sezení mě na př. každý poslanec na svém stolku pozvání ne do jednoho, ale hned do tři bálů najednou. A v jednom týdnu tři noci protancovat, nen přece maličkostí, zejmena když se uváží, že jak kdosi již nýní vypočetl, je průměrné stár
Zimmer Maďar Polák Francouz Kavalír Čecho
28 article
poslanců 54 let a průměrná váha 98 kil O tom, že v důležitém zájmu národním, zejmena ale v interessu českopolské shody, budou zá- stupci národa českého nuceni, tančit s bralry Poláky »u bílého beránka« každého týdne jednou veliký mazur, ani se nezmiňuji, také n o velice zdvořilém pozvání páně Körbrově, který zcela do opravdy učinil k poslancům in- vitaci, aby se nenamáhali a ráčili tančiti laskaré dle jeho noty. Předsedou dle stáří stal se pan Welge z Krakova. Dobrý a hodný pán, starý president Krakova a polský voják, který. Němce zrovna tak má rád jako my. Opatřil si k čestné funkci, k níž ho povolala léta, jež byl prožil, zcelu novou paruku a nastudoval překrásnou řeč — do níž mu ale pan Klofáč tak divoce skočil,že starý pán udiveně se tázal, čeho se vlastně do pustil? Věc ale skončila celkem dobře, naopal pan Weigel byl povděčen tomu, co se stalo Bude mit, jak sám pravil, pro zbytek života milou a příjemnou upomínku na presidentstv v rakouském parlamentě. Pan Körber zdál se býti v dosti příjemn náladé. Jistý zvědavý poslanec ptal se ho, ee asi obsahovati bude trůnní řeč a pan chef ka binetu odvětil na to s úsměvem: »Bude na skrze neutrální: jedny bude dopalovat to, co v ní je a druzí budou zuřit k vůli tomu, co v ní není.« Ostatně ať se nikdo nemýli: pan Körben má ještě mnoho za lubem! Tím, co vypočtěno bylo v trůnní řeči, není daleko ještě vyčerpán jeho pracovní program. Podařilo se mi zapříst styky s nedůvěrnějšími jeho spolupracovníky
Polák Körbrův Welge Němec Klofáč Weigel Körber Körben Krakov
29 article
pomocníky a ti mi sdělili — toť se ví, že su rosa — jakými dálšími plány cheř vlády docela vážně se zabývá. Mezi nimi je grandiosní pro- jekt vzdušné dráhy na Mars, potom zřízení ve- liké odborné školy pro zamelače ulie, rozšlřen všeobecného přímého a rovného hlasovacíh práva na všecky žáky středních a měšťanských škol, již vykázali se mohou výsvědčením prnn třídy a tajně chystaná válečná výprava k do bytí Pafagonie, aby Rakousku dostalo se tal kolonie a tím hojného odbytu pro jeho průmy slovou nadprodukcí. Pozdravil jsem též našeho milého krajan ministra a tázal se ho, co říká situaci. Sděli mi, že do léta nám státního práva nevymůze »Tak tedy na podzim ?e A krajanská Excellence na to tak významn mi ruku stiskla a tak zvláštním způsobem, tl zvláštním se na mne podívala, že bylo by ne slušno, kdybych to s milým národem nesdělil Nechť doufá a čeká. Můj bože, vždyť on tal výborně umi čekat. Ventiluje se tu zcela do opravdy otázka nedoporučovalo-li by se zvolit za presidenta pana Schönerera. Pracuje prý pro něho zejmen pan hrabě Goluchowski, a sice z toho důvodu. že by volba toho pána nejkrásnějí harmonisovala s naší zahraničnou politikou. Kdyby nebylo krátkozrakých a úzkopraých lidí, kteří nedo- vedou se vyšinouti na výši státnického názoru s něhož jedině sluší pohlížeti na tento projekt. stal by se předsedou sněmovny skutečně ryt Jiří, zatím má dnes největší naději na hodnost tu pan Vetter z Lilie, proto že má jen dva muže za sebou a že tedy poskytuje největsí
Schönerer Goluchowský Jiří Vetter Mars Rakousko
30 article
záruku nestrannosti a potom pro svou naprostou nevinnost, která jeví se již v krásném jeho jméně. Bude se ostatně dobře vyjímat v póse sv. Sebastiana, až na něho budou litat kalamáře, železné tácky, prkénka a perořízky. Německé sdružení chystá se k velikému skutku. Před sněmovnou nalezá se veliký žulový podslavec, dosud prázdný. Ve srozumění s vládou navrhl pan dr. Funke, aby z mramoru vytesána byla obrovská socha prosincovky, obklopená všemi těmi vymoženostmi jejími, jimniž za dobu svého trvání tuto říší oblažila. Má tam býti allegorisována cislajtánská politická svoboda, eskortovaná dragouny za mřiže kriminálu, má tam vděčné líbati okraj roucha prosincovky do nejkrutší bídy uvržený rolník živnostník, v cárech má se tam presentovati nás zubožený průmysl a obchod, zvláštní pak sku- pinu tvořiti budou allegorické figury rovnopráv- nosti se všemi možnými jazykovými nařízeními platnými a odvolanými, úcta naproti starým právoplatným závazkům a smlouvám, poctivost a zákonnost při sčítání lidu, lidskost naproli horníkům, horlivost a péče o nejdůležitější zájmy lidu při kalamitě uhelné atd. atd. U sochy bude státi parlamentní stráž, kterou pan dr. Körber zde do opravdy zříditi zamýšlí, která každého poslance sebere a zavře, který se ústavě co nejučtivěji nepokloní. Toť se ví, že následek provinění takového bude též nezbytná ztráta mandátu. To asi to hlavní, co o prvních dnech par lamentu dá se sděliti
svatý . Sebastián doktor Funke Körber