4
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 7. února 190
Praha
6
article
Na ranní a odpol. llsty
předplácí noe
0b v Praze v admínistrani
sa měsíe . . . . . . 21
na čtvrt leta . . . . 6 K —l
s dvojí donůškou
a maěsí
rt eta . . . . 7 K 5o
na něsíc . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
a mše
ant lia. . . . 9 K ooi
s drojí zlsllkou
na měsie
na čtvrt lota . . . 11 K d0n
Praha
7
article
Šlo by to, ale nejde to.
Šlo by to, ale nejde to.
Nebylo potřebí ani čtyřiadvaceti hodin.
aby zavládlo obecné přesvědčení, že trůnní
řečí, kterou v ponděli bylo zahájeno zase-
dání nově zvoleného parlamentu vídeňského,
v posavadním zmatku vnitřních poměrů ra-
kouských nestala se ani nejmenší změna,
aspoň ne změna k lepšímu! Po ní vypadá
to v Rakousku rovněž tak, jako to vypadalo
před ní. Nejblížší budoucnost tohoto sou
státí jeví se napořád v barvách nejčerněj
ších; ani nejslabší naděje na nějaké zlepšení
přežalostné situace, v níž Rakousko přešlo
do nového století, nevysvitlo z trůnní řeči
Předseda ministerstva se svými pány kol-
legy potil se několik dní, snad i několik
neděl, než tu dlouhatánskou historii sestavil
a když s tím byl hotov, nejspíše si po-
myslil: »teď to půjde ! teď to musí jítte —
Opravdu, šlo by to, ale ono to nejde a ne-
půjde! O tomto účinku pracovního pro
gramu, jejž dr. Körber pro nový pariament
vypracoval, není ani nejmenší pochybnosti.
A tož ze všech příčin a ještě z něko-
lika k tomu.
Na příklad. Pan dr. Körber, jakož
jeho pracného literárního díla patrno, nedo-
vede - rozeznávati ani nerozeznává mez
ústavností a ústavou rakouskou.
Körber
doktor
Rakousko
8
article
Onano počala r. 1860, tato r. 1867, poně-
vadž ústava únorová, oktrojovaná pro
celou monarchii habsburskou, zanikla zří-
zením dualismu r. 1867, a ústava prosin-
cová, až dosud platná, není žádným presen-
tem, nýbrž výkonem parlamentu, tehdy shro-
mážděného, dílem parlamentním, jehožto
právní platnost národ český sice nikdy
neuznal a posud neuznává, ale jehožto fak-
tickou platnost aspoň dědiic o vé
někdejší strany ústavácké by si
neměli nechat nýní výčítat jako nějaký dar,
dle libosti odvolatelný. Ústava prosin
cová, kterouž státní právo české.
slavnostně a nezrušitelně uznané diplomem
říjnovým, bylo co nejhruběji porušeno, pro
národ český po právu neexistuje a všechno
úsilí národa našeho nepřetržitě domáhá se
velikých změn, oprav v ní; ale ú s ta v n ost
v Rakousku, zásada ústavního zřízení a
ústavního života v západní polovině v sou-
státí rakousko-uherském jest právě od roku
1867 navždy zabezpečena a neodvolatelně
stanovena, nezrušitelně chráněna korunovační
přísahou, vykonanou při zřízení samostat-
ného státu uherského.
Rakousko
9
article
Tyto pojmy, které mají pro západní
polovinu monarchie habsburské velikou cenu
a nepopíratelnou praktickou platnost, jsou
ministerskému předsedovi nynějšímu naprosto
neznámy. On patrně neví, pokud trvá dua
listické zřízení rakousko-uherské, že v zá-
padní polovině této říše, tedy v královstvích
a zemích na radě říšské zastoupených
musí zachovávati se zásada zřízení ústav-
ního, totiž ústavnost, ale v té ústavnosti
že jest možná i jiná ústava než pro-
sincová, poněvadž i tato zaujala zde
místo své předchůdkyně, ústavy únorové.
Ani kdyby na příklad Němci usilovali zde
o návrat absolutismu, panovník nemohl by
k tomu svoliti, pokud jest vázán koruno
vační přísahou svou uherskou.
Za druhé. Dr. Körber ve svém elaborátu
pro trůnní řeč rozplynul se v nadšené lyrice
na oslavu »ústavy«. Zapomněl připomenouti,
zda-li únorové nebo prosincové. Ale na tom
právě při jeho chvalozpěvu nesejde. Co při
tom zaráží, jest něco zcelajiného. Ministerský
předseda totiž ohlašuje, že viditelné znamení
a hlavní orgán té rakouské ústavy, ať už
únorové nebo prosincové, na příště by mě
býti ve svých posavadních právech, ve svém
jednání a ve své moci velice obmezen.
To nikterak nesouhlasí s chvalořečí, kterouz
dýž ministerský předseda o posavadním blaho
dárném, státu i všem jeho národům prospěš-
ném působení byl napsal. A obmezení.
kteréž pro něj v budoucnosti opovídá
jako podstatný článek svého program
Němec
doktor
Körber
10
article
vládního, nese se trojím směrem na-
jednou; totiž libovůle činnosti vládn
má býti při 8 14. ústavy prosincové vzhledem
k právomoci parlamentu, třeba tato při do-
datečném schvalování skutků vládních
měla už cenu jen theoretickou, značně
rozmnožena; všeobecné proudění poli-
tické nemá na příště vykonávati žádného
vlivu na s právu státní a parlament má
býti podřizen novému jednacímu
řádu, jejž vypracuje vláda. Všechny tyto
tři věci, které v trůnní řeči jsou obsaženy jako
části programu vlády Körbrovy, mají takový
účel, jsou takového politického rázu a ústav-
ního dosahu, že žádný parlament na světě a byt
své cti a důstojnosti, svých práv a ústavních
příznakův byl sebe měně dbalý a pečliv,
nikdy nemůže svoliti k nim a podrobiti se
jim. Šlo by to, kdyby poslanci se rekruto-
vali jako branci vojenští a kdyby v čele je-
jich se třepetal zelený fedrpuš! Ale posud
to nejde a nepůjde! Zvláště, pohlédneme-li
na nekonečnou řadu úloh, které dr. Körber
novému parlamentu ukládá k vyřízení. Vše-
chen svět buď žasne, buď s úsměvem patří
co všechno ministerský předseda do trůnní
řeči vložil, aby to nový parlament projednal
a skoncoval. Obecně se soudí, že toho tam
dal tolik, aby se nestalo — nic! Déle než
mandáty jejich mají platnost, musili by nově
zvolení posianci býti pohromadě, aby zmohli
všechno, co dr. Körber na ně nakládá. A po
všechen ten čas nesměli by ani jíst ani spát.
doktor
Körber
Körbrův
11
article
Takový parlament mohl by jezdit po světěa
dát se ukazovat jako největší vzácnosta
pravý div. Však ministerský předseda sám
musí se smáti potaji, přečte-li si nyní s chlad-
ným rozmyslem, co toho do trůnní řeči na-
ložil jako program pro dělný parla-
mentl
Ano, ano, dělný měl býti nově zvo-
lený parlament. Ale kde honem ho sebrat?
Šlo by to, kdyby podle práva a sprave-
dlnosti jednotlivých nároďův, kdyby podle
pravé povahy a skutečných potřeb soustátí
rakouského už byla zde vyřízena otáz ka
jazyková. Než tato nejpřednější nezbyt-
nost v této říši nejen že po trůnní řeči nemá
ani nejmenší naděje na své spravedlivé upra-
vení, ona octla se právě po ní ve zmatku
ještě větším, než v jakém byla až do konce
minulého týdne. A proto to nejde a
nepůjde.
Obraz urážlivého, potupného jha jazyka
německého vyvěsen nad všemí neněmeckými
národy, žijícími v západní polovině soustátí
rakousko-uherského. Všechny listy v sou-
sední řiši německé plesají, že vláda Körbrova
svou statí, věnovanou v trůnní řeči veliké
jazykové otázce v Rakousku, valně se
přiblížila svatodušnímu program
spojených zdejších stran něme-
ckých. A proto ani po trůnní řeči to ne-
jde a nepůjdel
Rakousko
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. února. (K trůnní řeči.
Krakovské polské listy obsahují ve svých úvahách
málo nových momentů o významu trůnní řeči.
»Czas« shoduje se ve svém mínění s vídeňskou
»Reichswehr«, že poznámku o »organickém roz
voji ústavních práv« lze vykládati v ten smysl,
že se v nynější rakouské ústavě připouštěji
změny. »Glos Nar.« všímá si mimo jiné místa,
že jazykové otázky mají býti vyřízeny cestou
zákona a ptá se, co se pak stane s haličskými
jazykovými nařízeními z r. 1869. »Nová
Reforma« upozorňuje, že kompetence říšské rady
je v trůnní řeči smichána s kompetencf vlády
tak, že těžko nalézti mezi nimi určitou hranici
A to jest pro stát ústavní věc nemalé váhy.
Ostatně »N. Ref.« předpovídá, že Körbrův ka-
bínet se nedočká následků této trůnní řečia
padne v nejbližší době. Společně uzná
vají krakovské listy, že trůnní řeč znamená dalš
krok směrem k německé levici.
Peštský orgán hr. Apponye vytýká posled
nímu elaborátu dra. Körbra, že obsahuje jen
holá přání, jakýmiž oplývaly všechny trůnní řeči
Glos
N Ref
Körbrův
Praha
Reichswehr
14
article
od dob Taaffových, že však nikde neukazuje
jak by se tato krásná přání dala provésti
»Vláda Körbrova — píše » B. Tagbl. « — musila
by míti určitou ideu a sílu, provésti to, o čem
mluví v trůnní řeči. Nám v Uhrách může býti
na konec lhostejno, jakým způsobem chtějí
v Rakousku býti spaseni, ale pokud se týče
hospodářského vyrovnání, musí se nám konečně
dostati určité záruky, neboť zbožná přání ra
kouské vlády, byť byla sebe obratněji styliso
vána, nám zde nepomohou. Méně bylo by v tomto
případě více. Slov bylo již dosti vyměněno
ukažte nám nyní také skutky !«
V Praze, 6. února. (Parlamentn
zprávy.) Olázka společného jihoslovanského
klubu vyřízena záporně. Slovinci se rozstoupil
ve dva tábory a budou zasedati ve dvou růz
ných klubech. Tím zakončena zhruba formace
sněmovních klubů a sdružení, jichž bude celkem
dvacet. Jsou to: 1. český svobodomyslný
klub (53 členové), 2. sdružení českých agrár
níků (5), 3. sdružení českých národních socialistů
(4), 4. čeští konservativní velkostatkáři (19),
5. polské kolo (61), 6. polská strana lidová (g),
7. neodvislí Rusové (5), 8. jihoslovanský klub
(10 Chorvatů a 6 liberálních Slovinců, celkem
16 členů), 9. slovanský střed (9 Slovinců, 4 od-
vislí Rusové a 2 češti klerikálové z Moravy.
celkem 15 členů), 10. moravská strana středu
(3), 11. Vlachové (19), 12. Rumuni (5),
13. ústavověrní velkostatkáři (30), 14. německý
klub středu (klerikálové, 30), 15. křesťansko-
soeiální sdružení (antisemité 25), 16. německá
strana pokroková (dosud 32 členů), 17. německá
strana lidová (48), 18. všeněmecké sdružení
(Schönererovci, 21), 19. němečtí agrárníci (4),
20. sociální demokraté (10). Mimo kluby stojí
dosud polský radikál Breiter a armenský Polák
Bohosevič z Bukoviny, nerozhodný Rus Pihuljal
z Bukoviny, dva Srbové z Dalmacie a 6 Němců.
Taaffův
Körbrův
Rus
Vlach
Rumun
Polák
Bohosevič
Pihuljmout
Srba
Uhry
Rakousko
Praha
Morava
Bukovina
Dalmacie
český svobodomyslný klub
sdružený český národní socialista
soeiální sdružený
Chorvat
Němec
15
article
Z polského kola sděluje posl. Meru-
novič v »Gaz. Nar.«, že komise pro změnu
stanov práci svou již vyřídila a v nejbližšíeh
dnech ji předloží klubu. Všechna usnesení s
prý stala jednohlasně. Výsledek porad jest prý
takový, že Poláci, stojící dosud mimo kolo, do
ného nevstoupí ani po změně stanov, jakoby
také z něho nikdo nebyl vystoupil, kdyby se
změna nestala. Oprava stanov nebude tedy mit
níjakého věcného účinku.
V Praze, 6. února. (Svetozar M
letič j.) Dne 4. t. m. dokonal ve Vršci v ro-
dinném kruhu svého syna, lékaře Slavka Mi-
letiče, dlouhý, ale strastiplný život první vůdce
uherských Srbů za doby ústavní, dr. Svetozar
Miletič. V letech šedesátých a sedmdesátých
bylo v rakouském Slovanstvě málo mužů popu-
lárnějších, než neohrožený zastance svobody
Uherska, ale i svobody nemaďarských národů.
přebývajících v Uhrách a tehdejším čtenářůn
illustrovaných listů tkví asi dosud v pamět
rázovitá, energická tvář Miletičova. Ale jak Ma-
daři rozumějí svobodě, ukázali poprvé a nej-
výmluvněji na Miletičovi. Aby se zbavili ne-
ohroženého zastance ústavou zaručených svobod
lidu srbského, zosnovali proti němu spiknutí
za pomoci křivých svědků dali jej, nedbajíce
jeho poslanecké immunity, odsouditi pro vele-
zrádu do žaláře, z něhož po letech vyšel zlo
mený na těle i na duchu a ovšem »maďarské
svobodě« již na vždy neškodný. Od dob Mi
letičových vymizeli z uherské sněmovny po
slanci slovanských národností, Slováci a Srbové,
od jeho dob nepostoupil ani o krok. také cír
kevní kongres srbský, jemuž maďarská vláda
nedovolila, aby se zorganisoval a jenž bídně
živoří už přes 25 let, poněvadž domácí roz
broje mezi samými Srby maří všeliké snahy
o politickou organisaci srbskou.
Polák
Slavko
Srba
doktor
Miletič
Miletičův
Slovák
Nara
Praha
Uhry
Mero
Gaz
svoboda Uhersko
maďarský svoboda
Madar rozumět svoboda
16
article
Svetozar Miletič narodil se r. 1826 v Mo-
šovině v báčské stolici, studoval gymnasium
v Novém Sadé a v Prešpurku, kde vynikal již
mezi tamní slovanskou mládeží a založením
srbského studentského spolku »Slavjanka« dal
příklad k zakládání podobných spolků ve všec
městech, kde se soustřeďovala srbská studující
mládež. V ty doby psal i verše a někter
z jeho písní znárodněly tak, že se zpívají po
dnes. Z Prešpurku odebral se jako stipendiát
srbského knižete Michala Obrenoviče do Vídně
na universitu, kde studoval práva. Rok 1848
přilákal jej domů; v ohnivých řečech vzbu-
zoval ve svých krajanech smysl pro svobodu,
ale odboje proti Maďarům osobně se neúčastnil.
Když byla revoluce maďarská potlačena, vrátií
se k svým studiím, dosáhl stupně doktorského
a po krátké úřadní kariéře u soudu složil
zkoušku advokátskou a otevřel svou kancelář
v Novém Sadě, vynikaje jako zvučný obhájce
ve věcech trestních. Sotva však obnoven
v Uhrách život ústavní, zanechal advokátstvia
věnoval se pak výhradně činnosti politické jak
na sněmu uherském tak i v žurnalistice. Př-
vzav redakci »Srbsk. Denniku«, změnil jej o
r. 1866 v »Zastavu«, jež vycházela pod jeho
redakcí až do jeho uvěznění r. 1876. Do sboru
zastupitelského — do srbského národniho kon-
gressu — zvolen poprvé r. 1861 a stal setu
vřelým obhájcem uherské ústavy proti centra-
listickým choutkám Schmerlingovým. Jako po-
slanec na sněmu chorvatském zastával se úplně
politické neodvislosti Chorvatska. Do sněmovny
uherské vstoupil poprvé r. 1865 a vynikl tu
v brzku jako člen i výboru národnostního, vy
pracovav podrobný národní program srbský
Miletič
Michalus Obrenovič
Maďar
Schmerlingův
Prešpurk
Vídeň
Uhry
Srbsko
Chorvatsko
Zastava
17
article
Byv r. 1869 opětně zvolen do sněmovny, podal
svůj separátní návrh adresy jako odpovědi n
trůnní řeč, a žádal v ní úplné obnovení inte-
grity a plnou státní suverenitu pro země ko-
runy sv. Štěpána, vyhražuje při tom dokonalou
samosprávu jak Chorvatsku, tak i Sedmi-
hradsku a vyžaduje dokonalou rovnoprávnos
pro všechny národy v zemích uherských
V brzku na to dostal se v »Zástavě« do sporu
s tehdejším chorvatským bánem bar. Rauchem
na obranu písma cyrillského a byl peštskou po
rotou odsouzen do vězení na půldruhého roku
jež si odseděl ve Vácově. R. 1872 byl však
jíž opět ve sněmovně, byv na novo zvolen
v Novém Sadě a setrval zde do srpna r. 1876
kdy byl — ač immunitou chráněn — bez před-
chozího svolení parlamentu, v Novém' Sadě
zatčen a odvezen do Budína do žaláře. Zatčen
se stalo pro udání, že se v Bělehradě do-
pustil velezrády tím, že vybízel Srby k po-
vstání protl Turkům a sliboval, že i ra-
kouští Srbové povstanou a spoji se s osvo-
bozenými bratry za Sávou v jednu říši
Uplacení svědkové prokázali, na čem soudu zá
leželo a Miletič v lednu 1878 odsouzen k pěti
letému žaláři. V žaláři zůslal sice jen dvě leta,
neboť mu roku 1879 udělena milost, ale bez-
práví, jehož se slal oběti, účinkovalo na jeho
mysl tak zhoubně, že vyšel na svobodu nemocen
tělesně i duševně. Byl sice od svých vděčných
rodákův ihned zase zvolen do sněmu, ale poli-
tické činnosti se už neujal. Mysl jeho zatemňo-
vala se víc a více, tak že se roku 1894 musil
odebrati do Vidně do ústavu pro duševně choré.
Rauch
Vácův
Srba
Turek
Chorvatsko
Budín
Bělehrad
Sáva
run svatý . Štěpán
18
article
Po některém čase vrátil se do kruhu rodinného
a přebývaje ob čas v Nov. Sadě u své dcery
Mileny, provdané Tomičovy, jež z lásky k otei
přála si sdileti s ním žalář, což jí však ode-
přeno, ob čas u syna Slavka ve Vršci, mohl
býti ještě svědkem všeobecné lásky, s jakou
k němu lne všechen srbský národ, jenž zejmen
za příležitosti jeho sedmdesátých narozenin pro-
jevil svou hlubokou úctu a oddanost k svému
zasloužilému, nešťastnému vůdci. Poslední zprávy
o Miletičovi docházely pravidelně v den jeho
narozenin. V ten den zasláno do jeho bydliště
vždy na sta pozdravných telegramů. A dnes
truchlí nad jeho rakví nejen veškeré Srbstvo,
nýbrž i všichni Slovaně, kteři zachovají na vždy
v dobré památce zásluhy velikého Srba, jenž
nikdy nespouštěl se zřetele i zájmův ostatních
Slovanů. Budiž mu věčná pamětl
Milena
Tomičův
Slavko
Miletič
Srba
Vršac
19
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Anglické intriky v Indil, Persii,
Arabii.
Z Bassory píšou do »Moer BĚMce«
jak Angličaně ve jmenovaných zemích nejen
pracují proti vlivu ruskému a francouzskému,
nýbrž i osobně bojují proti každému Rusu
Francouzu, kde se jim tam namane. Při tom
všecky záležitosti zamotávají tak, že brzy bude
tíže je rozplésti, než uzel čínský. »Reuterova
Rus
Francouza
Reuterův
Persie
21
article
kancelář«, jež následkem privilejův monopolu
má povahu úřadního anglického zpravodaje,
poušlí do světa nejrozmanitější kachny o tom,
jak Rusko své sousedy ohrožuje. V Anglii
i v Evropě věří »Reuterově kanceláři« jako bibli.
Sem patří zejmena anglické zprávy o tom, jak
se Rusové chystají do Persie. Ruskému konsulu
v Bombají je třeba mnoho vytrvalosti a diplo-
macie, aby mohl žíti v anglické atmosfeře. Také
francouzští konsulové musejí stále bojovati s ne-
snázemi, kleré jim plodí anglické intriky. Mezi
anglickými a francouzskými konsuly nikde není
žádných styků. Potkají li se kde na ulici, ani
se nepozdravují. V Arabii Anglie podněcuje jed-
noho proti druhému, plodi náboženské rozepře.
V Arabii popuzuje Sunity proti Štitům, v Persi
Šiity proti Sunitům.
Ruska
Rus
Anglie
Evropa
Persie
Bombaj
Arabia
Persi Šiita
Reuterův
22
article
Polcejní museum v Petrohradě.
V Petrohradě bylo tyto dni otevřeno poli-
cejní museum, jež zřízeno na podnět grado-
načalníka generála Klejgelsa. V museu jsou
sebräny nejrozmanitější předměty, odnášející se
k historii petrohradské policie. Mnohé z nich
jsou vzáeností. U vchodu stojí dvě voskové
figury, představující městského strážníka z prvých
let trvání Petrohradu a současného strážníka
jízdné policie. Ve zvláštních vitrinách rozfoženy
jsou stejnokroje a výzbroj petrohradské policie
za celou dobu jejího trvání. V jedné z vitrin
jest uložena zajímavá sbírka falešných minci,
jež byly sebrány padělatelům. Jest jich okolo
200 druhů. V jiné zase sebrány jsou vzácné
již kresby z konce XVIII. a počátku XIX. stol.
Mezi nimi je podobizna skopce Kondratija Sel-
vanova, výjevy, představující vyskopení, obrazy
obřádů sektářských, popravy odsouzenců atd.
Po stěnách rozvěseny jsou obrazy uměleů Sala-
matkina a Boskina, s velkou realností vyobrazu-
jící výjevy z policejní služby. V museu je také
ohromná sbírka průvodních listů, zabavených
knih a brožur za celou dobu trvání Petro-
hradu.
Klejgelsa
Kondratija
Petrohrad
Sala
Polcejní muzeum
Petrahrad
23
article
Neblahé následky čínské výpravý
oji leiee
pro Rusko.
Ruská Zabajkalská oblasť výpravou proti
Čině mnoho utrpěla. Obilí na polích zůstalo ne-
požato a nesklizeno pro nedostatek pracovných
rukou. Následkem toho jest nyní nouze a dra-
hota. Vojenský gubernátar Zakaspijské oblasti
gen. Maeijevský organisoval na účet vlády nákup
obilí v západní Sibiři a železná dráha povolila
slevu za dopravu jeho.
Z toho dostatečně vidno, jak málo je pro
Rusko žádouci, aby v Číně nabylo nových zemí
Daleko větší důležitost má pro ně přatelský sou-
sedský poměr v Číně, jejlchž dělníků potřebuje
v asijských krajích málo zalidněných.
Konsistoř.
Příšti konsistoř konati se má 21. února.
Dle některých zpráv dostati se má kardinálského
klobouku knížatům arcibiskupům pražskému
a krakovskému — snad také olomou
ckému.
Krise v Italii.
Dny ministerstva Saraccova chýli se nepo-
chybně ke konci. Neměl nikdy vlastní, pevné
určité většiny ve sněmovně. Bylo to pravé mini
sterstvo z nouze a nebýti zavraždění krále Hum-
berta a potom nepřipravenosti mladého krále,
náhle na trůn vstoupivšího, bylo by dávno bý-
valo pohřbeno. Četní čekatelé mínisterských
úřadů nechtěli přejímati prostě dědictví vládní
v dobách tak nejistých. Hlásí se ale o ně ted
Sonnino, Crispovec, z jedné strany a Gio-
bitti-Zanardelli z druhé strany. Onen má
ale hojně nepřátel na levici, tito dva pak ne-
mají valné přátel ve středu a na pravici. Ať by
zasedl v křeslo ministerské po Saraccovi vůbee
kdokoliv, stěží by dovedl vládnouti s nynější
sněmovnou, i nezbývalo by mu, nežli za krátko
rozpustiti ji, aby volbami dohledal se stálejší
většiny. Záminku k porážce vlády nynější, která
neuskutečnila ostatně v pravdě žádné užitečné
reformy, aniž snížila břemen lid tísnícich, na-
Maeijevský
Saraccův
Zanardelli
Rusko
Sibiř
Čína
Huma
24
article
V Prazo, 6. února.
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. Ve Vídni, 6. února.
Vídeň
26
article
Především prosim za odpuštění, že tento
svůj dopís datují z Vídně. Vím, že Vídeň v ná-
rodě našem vůbec a u našich čtenářů zvlášt
ani dost málo není oblíbena i chtěl jsem
sehválně zajeli si do Klosterneuburgu a od-
tamtud psáti tento dopis, však byl jsem tou
měrou zaměslnán v parlamentě, jenž pracuje
dnes — byl bych málem řekl několika sty
koňských sil, však pokládalo by-se mi to snad
za urážku a proto řeknu moderně: energii ne-
početných tisícův kilo wattů — že jsem
zmeškal vlak.
Tentokráte se mi to snad odpustí a po
druhé to už neudělám. Však o to bych prosil,
aby laskavé čtenářstvo nezaměňovalo mé dopisy
s těmi nad čárou. Jedině mé jsou pravé
prosím snažně, aby p. t. publikum ve vlastním
svém prospěchu dbalo ochranně známky, kterouž
dopisy mě jsou opatřeny-
Zasedání bylo tentokráte výjimečně zahá-
jeno slavnými službamí božími ve volivním
chrámu. Patrně z té příčiny, že tentokráte za-
potřebí bylo zvláštní milosti nebe, aby poslane
s úspěchem potýkati se mohli se splozene
dábla, již ve sněmovně od nějaké doby provo-
zují rej. Po kostele ve slavném procesí táhli po-
slanci do budovy parlamentní, při čemž pan
Jaworski předříkával litanie, které se zbožnou
myslí zástupci národů zpívali po něm. Pokládám
za svou povinnost připomenouti, že pan-Jaworski
Jaworský
Vídeň
Klosterneuburg
27
article
v této staré funkci přidřikávače opětně zname-
nitě se osvědčil. Vstoupivše do sněmovny, vy-
hledali někteří poslanci své kluby, aby si na-
vzájem poklepali, jiní zašli si do restaurace na
gulaš a zase jiní — a sice ti nejmoudřejší
svých zájmů nejdbalejší — k panu Zimmer
mannovi, jenž měl už přichystané pro ně diety
a cestovné. Na to odebrali se jeden po druhén
do zasedaci síně, která od té doby, co v ni by
uspořádán dne 8. června m. r. známý effekln
koncert, v ničem se nezměnila. Kariatydy, jež
nesou galerie na svých širokých ramenech, po-
hližely se stejnou blbostí na p. t. representanty
národa jako dřiv a rozbité pultíky a vytrhaná
prkénka presentovaly se v nové své úpravě tak
naivně nevinně, jako by říci chtěla, že nic ne-
mají proti tomu, budou-li opět demolovány.
jenom když p. t. klub v božské přímo noblesse
na své útraty je opět dá spravit. Maďaři že
jsou kavalíry? Poláci, Francouzi? K smíchu
Kavalíry jsme my Čechové! Vláda nás kopla
a my uctivě a důtklivé jsme ji požádali, aby
nám laskavě zaslala účet za namahání a hotové
výlohy, které při tom kopnutí měla.
Tém, kteři ve své neznalosti se domnívají
že konati poslanecké povinnosti, je hračkou
že seděti na tvrdé lavici a pít v restaurac
studené pivo, je zábavou, budiž sděleno, ž
zástupce národa má jiné ještě a to mnohem na-
mahavější úkoly. Hned v prvním sezení mě
na př. každý poslanec na svém stolku pozvání
ne do jednoho, ale hned do tři bálů najednou.
A v jednom týdnu tři noci protancovat, nen
přece maličkostí, zejmena když se uváží, že
jak kdosi již nýní vypočetl, je průměrné stár
Zimmer
Maďar
Polák
Francouz
Kavalír
Čecho
28
article
poslanců 54 let a průměrná váha 98 kil
O tom, že v důležitém zájmu národním, zejmena
ale v interessu českopolské shody, budou zá-
stupci národa českého nuceni, tančit s bralry
Poláky »u bílého beránka« každého týdne
jednou veliký mazur, ani se nezmiňuji, také n
o velice zdvořilém pozvání páně Körbrově,
který zcela do opravdy učinil k poslancům in-
vitaci, aby se nenamáhali a ráčili tančiti laskaré
dle jeho noty.
Předsedou dle stáří stal se pan Welge
z Krakova. Dobrý a hodný pán, starý president
Krakova a polský voják, který. Němce zrovna
tak má rád jako my. Opatřil si k čestné funkci,
k níž ho povolala léta, jež byl prožil, zcelu
novou paruku a nastudoval překrásnou řeč —
do níž mu ale pan Klofáč tak divoce skočil,že
starý pán udiveně se tázal, čeho se vlastně do
pustil? Věc ale skončila celkem dobře, naopal
pan Weigel byl povděčen tomu, co se stalo
Bude mit, jak sám pravil, pro zbytek života
milou a příjemnou upomínku na presidentstv
v rakouském parlamentě.
Pan Körber zdál se býti v dosti příjemn
náladé. Jistý zvědavý poslanec ptal se ho, ee
asi obsahovati bude trůnní řeč a pan chef ka
binetu odvětil na to s úsměvem: »Bude na
skrze neutrální: jedny bude dopalovat to, co
v ní je a druzí budou zuřit k vůli tomu, co
v ní není.«
Ostatně ať se nikdo nemýli: pan Körben
má ještě mnoho za lubem! Tím, co vypočtěno
bylo v trůnní řeči, není daleko ještě vyčerpán
jeho pracovní program. Podařilo se mi zapříst
styky s nedůvěrnějšími jeho spolupracovníky
Polák
Körbrův
Welge
Němec
Klofáč
Weigel
Körber
Körben
Krakov
29
article
pomocníky a ti mi sdělili — toť se ví, že su
rosa — jakými dálšími plány cheř vlády docela
vážně se zabývá. Mezi nimi je grandiosní pro-
jekt vzdušné dráhy na Mars, potom zřízení ve-
liké odborné školy pro zamelače ulie, rozšlřen
všeobecného přímého a rovného hlasovacíh
práva na všecky žáky středních a měšťanských
škol, již vykázali se mohou výsvědčením prnn
třídy a tajně chystaná válečná výprava k do
bytí Pafagonie, aby Rakousku dostalo se tal
kolonie a tím hojného odbytu pro jeho průmy
slovou nadprodukcí.
Pozdravil jsem též našeho milého krajan
ministra a tázal se ho, co říká situaci. Sděli
mi, že do léta nám státního práva nevymůze
»Tak tedy na podzim ?e
A krajanská Excellence na to tak významn
mi ruku stiskla a tak zvláštním způsobem, tl
zvláštním se na mne podívala, že bylo by ne
slušno, kdybych to s milým národem nesdělil
Nechť doufá a čeká. Můj bože, vždyť on tal
výborně umi čekat.
Ventiluje se tu zcela do opravdy otázka
nedoporučovalo-li by se zvolit za presidenta
pana Schönerera. Pracuje prý pro něho zejmen
pan hrabě Goluchowski, a sice z toho důvodu.
že by volba toho pána nejkrásnějí harmonisovala
s naší zahraničnou politikou. Kdyby nebylo
krátkozrakých a úzkopraých lidí, kteří nedo-
vedou se vyšinouti na výši státnického názoru
s něhož jedině sluší pohlížeti na tento projekt.
stal by se předsedou sněmovny skutečně ryt
Jiří, zatím má dnes největší naději na hodnost
tu pan Vetter z Lilie, proto že má jen dva
muže za sebou a že tedy poskytuje největsí
Schönerer
Goluchowský
Jiří
Vetter
Mars
Rakousko
30
article
záruku nestrannosti a potom pro svou naprostou
nevinnost, která jeví se již v krásném jeho
jméně. Bude se ostatně dobře vyjímat v póse
sv. Sebastiana, až na něho budou litat kalamáře,
železné tácky, prkénka a perořízky.
Německé sdružení chystá se k velikému
skutku.
Před sněmovnou nalezá se veliký žulový
podslavec, dosud prázdný. Ve srozumění s vládou
navrhl pan dr. Funke, aby z mramoru vytesána
byla obrovská socha prosincovky, obklopená
všemi těmi vymoženostmi jejími, jimniž za dobu
svého trvání tuto říší oblažila.
Má tam býti allegorisována cislajtánská
politická svoboda, eskortovaná dragouny za mřiže
kriminálu, má tam vděčné líbati okraj roucha
prosincovky do nejkrutší bídy uvržený rolník
živnostník, v cárech má se tam presentovati nás
zubožený průmysl a obchod, zvláštní pak sku-
pinu tvořiti budou allegorické figury rovnopráv-
nosti se všemi možnými jazykovými nařízeními
platnými a odvolanými, úcta naproti starým
právoplatným závazkům a smlouvám, poctivost
a zákonnost při sčítání lidu, lidskost naproli
horníkům, horlivost a péče o nejdůležitější zájmy
lidu při kalamitě uhelné atd. atd.
U sochy bude státi parlamentní stráž,
kterou pan dr. Körber zde do opravdy zříditi
zamýšlí, která každého poslance sebere a zavře,
který se ústavě co nejučtivěji nepokloní. Toť se
ví, že následek provinění takového bude též
nezbytná ztráta mandátu.
To asi to hlavní, co o prvních dnech par
lamentu dá se sděliti
svatý . Sebastián
doktor
Funke
Körber