ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 157cc090-6601-11dc-a534-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 148, place 64, org 16, work 2
1 masthead
Straní
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
6 února 1901
4 masthead
Číslo 37.
5 article
statnou část veřejného práva rak. uh. říše. Ony články stanoví, že Dalmacie patří k území království dalmatského, chorvatského a slavonského. Chorvatšt poslanci zúčastní se loyálně ústavních prací sněmov- ních, ale nesmí to býti na újmu státoprávního po- stavení království dalmatského. Ruští radikálové z Haliče a Bakoviny čin toto prohlášení: »Poslední volby do říáské rady v Haliči, třeba děly se za menších brutalit, než roku 1897, byly přece provedeny způsobem stejně nezá konným a se stejnou tendencí, aby ruský lid zbaven byl svých zástupcův a pravá vůle jeho nedošla pro- jevu. Takovémuto postupu musíme my, jako jedin skuteční zástupcové tohoto lidu haličského, rozhodně se opříli, jakož učinili naši předchůdcové posl. Oku- něvský. Taňackěvič a dr. Jaroševič r. 1897 a to tím více, jelikož ruský lid beztoho volebním řádem do říšské rady je způsobem do nebe volajícím zkrácen. Protestujeme tudíž jměnem svého lidu proti tomu. by poslanci, kteří zvolení byli za násilí a za nešvarů které jsou specifikem haličským, pokládáni byli legál- ními zástupci ruského lidu a protestujeme, aby tako- véto zastupitelstvo lidu bylo oprávněno usnášeti se právoplatně ve sněmovně. Prohlašujeme, že nalehati budeme na zrušení protizákonných voleb a na ko- nečné uklizení volebních nešvarů, zároveň pak také na volební opravu, kteráž by byla s to, by skulečná vůle našeho lidu došla projevu. Doufáme, že v této snaze, hodlajíce přispěti k positivní činnosti sně- movny, budeme podporováni všemi, kteří stejně jako my v moderní volební opravě a ve spravedlivém zá- koně národnostním a jazykovém spatřují hlavní pro- středek k uklizení nynějších parlamentních a politi ckých krisí a ke zjednání dělného zastupitelstva.
doktor Jaroševič Dalmacie Halič
6 article
Podepsání: Romančuk a soudruzi. Posl. Hybeš a Cingr podávají tofo piro hlášení: »My podepsaní sociálně - demokratičtí poslanci české národnosti prohlašujeme, že trváme n zásadním stanovisku svého prohlá- šení učiněného zde 10. března 1897.- Státoprávní ohražení, podané v dnešní schůzi českými poslanci agrárními, zní- »My zástupcové české strany agrární, vstupujíce do poslanecké sněmovny říšské rady, již za právo- platnou národ český nikdy neuznal, činíme tak jen z té příčiny, abychom jí použili jako veřejné tribuny k prohlášení obžalob národa českého na bezpráví páchané na jeho odvěkých právech a prohlašujeme že krokem tím níjak nezadáváme státnímu právu krá- lovství českého, jehož právní platnost přísahami králo a mnohými státními akly a reskriptem Jeho Veličen- stva cisaře Františka Josefa I. ze dne 12. září 187 uznána byla a o jehož uskutečnění se vším úsilím se zasadíme. Připojujíce se k osvědčení poslanců če ských ze dne 20. ledna 1875 a ze dne 9. října 1879 k prvnímu odstavci prohlášení českých poslanců z dne 27. března 1897, prohlašujeme důrazně, že v dů- sledcích z toho plynoucích neuznáváme žádných po vinností oproti říšské radě, aniž uznáváme její zákono dárné a ústavní moci nad státoprávní osobitostí zem koruny české.« Čeští socialisté podali toto prohlášení Vstupujíce na skufkovou půdu říšské rady, kterou pokládáme pro sebe za právně neplatnon, poněvadi ani státoprávním svazkem zemí koruny české, nn vělšinami politického národa v zemích těch nepři- jatou a neschválenou, činíme tak jen z okamžité tísně, poněvadž jako zástupcové českého dělného lidu a tim i valné části českého národa nemámet doby k hájení svých práv jiné chráněné trihuny.
Romančuk Posl Hybeš Cingr poslanecký sněmovna František Josef I
7 article
Jako Čechové známe jen svůj odvěký stát český Tento útvar říše vidíme spočívati jedině na zákonu o posloupnosti (l. zv. pragmatické sankci), přijatém dne 16. října 1720 sněmem českým, dne 17. října 1720 sněmem moravským a 25. října 1720 sněmem slezským, publikovaném však císařským ediktem ze dne 6. prosince 1724 jako stální základní zákon te- prve následkem toho, že císař Karel VI., jako král český Karel II., dne 5. září 1723 složil korunovační přísahu na intergritu svazku Čech, Moravy a Slez- ska jako státního svazku zemí koruny české a na privilegia, t. j. slátní základní zákony svazku zemí kortny české jako svobodné a suverenní státní osob- nosti na venek. Připojujíce se tudíž k osvědčení českých po- slanců, podanému v protokole říšské rady ze dne 20 ledna 1875 a 9. října 1879, pak k prvnímu odstave prohlášení českých poslanců v prolokole ze dne 27 března 1897, prohlašujeme důsledkem toho i my sami poznovu, že neuznáváme zákonodárnou ústavní moc tohoto sboru nad státoprávní osobnost zemí koruny české. Ač nepodceňujeme korunovační akt, národu na šemu po několikrát slíbený, v jehož nedodržení spa třujeme rušivé vzdání se nároku na výkon někte kterých historickým a ústavním vývojem daných práv vladařských v našich zemích, přece nalehám na splnění oněch slíbů pouhým aktem korunovace leč by aktu tomu předcházelo účelné, našim státo politickým a národním právním požadavkům vyho vující jednání i dohodnutí mezi ústavně plně vy jádřeným zastupilelstvem politického národa a mez vladařem.
Čecho Karel VI Čechy Morava český Karel II
8 article
Pokládajíce dnešní úpadkový mechanismus říše za neschopný k řešení pravých úkolů státu, chceme se domáhati všemi prostředky jednak obnovy státo právního usamostatnění zemí koruny české vů říši a jednak i ústavního sjednocení Čech, Moravy Slezska o sobě plněji samosprávných než jsou dnes Tento sláloprávní celek zemí českých, spočívající jal na tisíciletém vývoji, tak na zákonech přirozenosti. chceme pak postaviti na základ zřízení nejlidověj- šího, národnostně rovnoprávného a polilického i sociální spravedlnosti vždy víc se blížícího. Vůči říši ve dnešním její útvarn, z něhož vi díme národu svému vznikati jen škody, necilíme se vázanými k žádným obětem a k žádným povin nostem. V královském hlavním městě Praze, dne 25 ledna 1901. Za čelby státoprávních osvědčení českých volá posl. Wolf: Jaká to komedie? Co pak se t čte? Nejsme na českém sněmu! (Hlučný souhlat u německých radikálů.) Posl. Glöckner: Jděte do Čechovie ! Kdo po- dává státoprávní ohražení, ať jde ven Posl. Malik křičí: Toho nestrpíme Hlasy u Čechů: My trpíme němčiny už dost Posl. Glöckner (ukazuje na Klofáče): Co pak chce tam ten šašek babylonského zmatku Posl. Wolf: Německy mluvit! U čerta! Jak je to hospodářství! (Illučný odpor u Čechů a hlasy: Pěkná to ně mecká snášelivost ! Sláva Burům Posl. Wolí: V rakouském parlamentě bude se mluviti jen německy ! Jinak s vámí zatočíme po ně mecku 1 (Posměch u Čechů.) Posl. Fressl: To je německá kultura ! Podí vejte se na německou kulturu Hlasy u Čechů: Poláky v Prusku potlačhi jelo a chcete stejně naložiti s námil Posl. Wolf: Německy mluvit! Pane presidente postarejte se, by se zde mluvilo německy Ilany u Čechů: Vy voláte: »Heil« Burům Čechy chcete znásilnit!
Wolf Posl Malik Čecho Glöckner Klofáč Polák Ilan Čechy Morava Slezsko Praha Čechovie Německo Prusko Wolit
9 article
Veliký hluk. Předseda dle stáří dr. Welgel: Od roku 189 bylo zde zvykem, že taková prohlásení zde se četla Trvalý nepokoj. Předseda: Navrhuji příští schůzi na sobot 9. února o 11. hod. dopol. s tlmto jednacím pořadem 1. Verifikace neprotestovaných voleb. 2. Volba burenu záležejícího z presidenta, dvou náměstků, 12 zapiso- vatelův a dvou pořadatelů. Posl. Kniser: Je nepochybno, že musí býti povoleno prázdno, by oddělení vykonala svoji práe a volební akta se vyřídila, Myslím však, že k tomu stačí zejtřek a pozejtřek. Proto navihují, by přišíí schůze se konala ne v sobotu, nýbrž v páťsk. Pii té příležitosti protestuji co nejrozhodněji proti tomu, aby se tu četla právní ohražení a potom se člověku neadělovalo slovo protí nim. (Soulllas v levo.) Dnešním dnem (obrácen k Čechům) odňali jste pariameutu podklad právní. (Souhlas a pochvala v levo.) Hlasy u Čechů: To právě chceme. Předseda: Připomínám, že dlužno vyřídit 400 volebních listin. Proto jsem navrhl schůzi na sobotu. (Odpor a trvalý hluk v levo.) Pánové, jsem tak zdvořilým, že všechno snesu, co páni chlějí Vyslechněte také mne! Dám ostatně o návrhu posl Kaisra hlasovati. Návrh posl. Kaisra se přijímá. Pro návr hlasovaly všecky strany levice, vyjma antísemity Čechové a čásť Poláků. Posl. Wolf křičí:, To je majorita pro státn němčinu! (Posměch u Čechů. Předseda: Příští schůze bude v pátek s navrženým jednacím pořadem. Konec schůze o půl 2. hod. odpol.
doktor Welgel Posl Pius Čecho Kaiser Polák Wolf
10 article
Posl. dr. Dyk podává: petici okresu kralovi ckého za státní podporu pro obce živelními pohro mami stižené, obce Partotic za podporu k úlevě nouze, obce Vitín za totéž, obcf Kokořov, Novotní a Žinkov za totéž posl. dr. Dyk podává interpellaci na ministra financí v příčině bezohledného vymáhání dan v okresu klatovském posl. Reichstkdter podal návrh v záleži tosti dělnických pracovních inspektorů posl. Karbus návrh stran zlepšení postaven provisorních telegratních, železničních a vůbec stát ních sluhů; posl. Holanský návth v žáležilosti upraven služebných poměrů železničních zřízenců. posl. Srámek návrh v záležitosti reorganisac nemocenských a úrazových pokladen. Panská sněmovna. V této sněmovně vzpomenul dnes kardiná Missia trůnní řeči a podal pilný návrh, aby sně movna na frůnní řeč tu odpověděla a dresou, jal káže prý to patriotism a loyalnost. Pilnost návrhu, jakož i návrh sám, byly jedno- hlasně schváleny a volba 21 členné adresn komise ještě v této sehůzi byla vykonána. Zvolen do ní kardinál Missia, kn. Karel Auersperg, ryt. Biliň- aki, bar. Chlumecký, ryt. Czihlarz, kn. Max Füzsten berg. hr. Jan Harrach, opat Hauswírth, prof. Jagiě hr. Kotulinsky, dr. Lamasch, bar. Lemaver, kn. Alfrec Liechtenstein, kn. Lubomírský, hr. Meran, hr. Monte cuccoli, dr. Rieger, hr. Bedřich Sehönborn, kn. A Schönburg, kn. Karel Trauttmanstorff a dr. Unger. Po volbě rozpočtového výboru schůze skončena. Adresní komise sešla se hned po plenární schůzi této sněmovny k ustavení. Předsedal dr. Rieger, kferý zahájil jednání. Předsedou zvolen arcibiskup Missia, jeho náměsíkem kníže A uers perg Komise má v pátek schůzi, v níž bude meritorně o trůnní řečí rokováno.
Posl doktor Dyk Novotný Missius Auersperg Chlumecký Füzsten Harrach Hauswírth profesor Jagi Lamasch Alfrec Liechtenstein Lubomírský Rieger Sehönborn Schönburg Trauttmanstorff Unger Vitín Kokořov Žinkovy Merano Monte cuccoli
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 5. února. (Trůnní řeč), o níž píšeme i na jiném místě, vzbudila nejpříznivějšt ohlas v krajním táboře německém, jenž v n vidí patrné přiblížení vlády k svatodušnímu pro gramu. Jakýsi vynikající člen německé strany nacionátní praví o ní v »Gr. Tagespostu«, že je »dovedně sestavena«. Němci mohou prý býu s ní spokojeni, poněvadž více očekávati ne- mohli. Zejmena pozoruliodno je místo o jazy kové otázce. Němčina se tu sice neuznává za jazyk státní, ale není pochybnosti — praví pisatel — že se trůnní řeč přiblížila ke stano- visku německému. Slova o jazykové otázce ne- vylučují sice český vnitřní úřadní jazýk, ale tento připouštěli za některých podmínek i Němei ve svém svatodušním programu. Na všechan způsob trůnní řeč nemusí býti němeetější, než svatodušní program. Taká učinilo na německé straně dobrý dojem poukázání na blahodárnost ústavy. Zmínka o změně jednacího řádu se
Němec Praha
12 article
Němců nedotkla, poněvadž se chystá až pro pozdější doby. Vídeňská »Reiehswehr« má pochybnosti, bylo-li v trůnní řeči vůbec třeba místa o jed- notné řeči ve státní správě, »Naskytá se totiž otázka — píše »Reichsw.« — zdali se vskutku jevila s některé strany snaha omeziti dosavadní status quo. Tento status quo se na všech stranách respektuje a mohlo by běžeti leda o to, vyžaduje-li jeho další trvání kodifikace nebo ne. Odpověď na tuto otázku ponechává však trůnní řeč legislativě.« V odstavci, týkajícím se »orga- nického rozvoje ústavních práv« shledává »Reichsw.« možnost změny ústa vy. »Ústava — praví pisatel — nemůže býti přece pokládána za zkamenělinu, a má-li v sobě ži- votní sílu, musí připouštěti další rozvoj (a tedy i změny). Jak se to má státi, zůstaveno však opět legislativě « Zajímavou poznámku o událostech, jež předcházely slavnostní zahájení říšské rady, přináší krakovská »N. Reforma«. Vídeňský zpra- vodaj její totiž sděluje, že poslední slyšení dra.
Němec
13 article
Körbra a bar. Spensa-Boodena u eísaře měl oz účel úradu o tom, co se má státi pro případ nějaké demonstrace při čtení trůnní řeči. Uvěz niti poslance byla by věc velmi nebezpečná přejíti demonstraci mlčením, bylo by urážkou panovníka. Proto vzata v úvahu otázka, ne- bylo-li by radno vyzvati kluby sněmovní, aby na slavnostní zahájení vyslaly do hradu jen de- putace a všichni poslanei aby zváni nebyli. — Nevíme, mnoho-li pravdy je v této zprávičce, na všechen způsob je však velice charakte- Ze Lvova, 4. února. (Rovnopráv nost jazyková. — Proces Budzi novského. — Emancipace ruského rolnictva od šlechty.) V listopadu m. podala ruská pojišťovací společnost »Dněstre vrchnímu soudu Ivovskému stížnost do nešetření práv ruského jazyka ve 201 případě, z nichž 11 se vztahuje k soudům bukovinským, 190 k haličským. Bukovinské soudy ruské žalohy vyřizují německy, haličské soudy pols ky.
Nevím Lvov Bukovinský
14 article
Tyto dni dostalo se společnosti vyřízení o vrchního soudu. Pokud se týče Bukoviny, jsou prý německé tabulšrní rozsudky tamních soudů správné, sponěvadž v Bukovině úřadním jazykem u soudů jest němčina«a proto se hěmecky musejí vyřízovati všechna podání, ať si byla učiněna jakýmkoli jazykem. Pokud se týče soudů haličských, slibuje vrchn soud, že všechny udané případy prozkoumá podá o výsledku svého šetření společhosti zprávu —Proces redaktora Budzinovského, jenž pro agitační brošuru, vydanou v době voleb, dán v obžalobu, dnes ukončen. Místo dra. Kos jenž se vzdal obhajování, poněvadž soud ne- připustil jeho návrhy, jež měly objasníti skutek obžalovaného, hájil Budzinovského dr. Doernický Porota zodpověděla otázku o vině žalovaného záporně a Budzinovský tedy osvobozen. Spolu obžalovaný s ním Ostapčuk byl však odsouzen k pokutě 100 K. — V okrese tlumačském koupil ruští sedláci velkostatek Olešu, jenž patřiva polskému šlechtici Barčevskému. Za statek mající 1742 jiter, zaplatili 225.000 zl. Statel bude rozparcelován mezi přislušníky sousedníeh ruských vesnie, trpících nedostatkem půdy. Je to již několikátý příklad, že rušuí rolníci stal se mujetniky velkostatku, jenž by jinak přeš do rakou zidorských. ristická.
Budzinovský Doernický Ostapčuk Oleša Bukovina
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 title
V Praze, 5. února.
Praha
17 article Balkánská myšlenka.
Balkánská myšlenka. Zdá se, že přese všecko zažehnávání ši se v státech balkánských přesvědčení, že jes jim zapotřebí jednoty a vzájemnosti. Přesvědčen to přijímají za své i Turci, jakž patrno z toho. že sultan Ahdul Hamid uložil svému vyslanei při srbském dvoře, Ibrahimu Feti pašovi, aby odebral se do Niše za králem Alexandrem vyslovil mu obzvláštní dík padišachův za přa- telskou zmínku, již učinil ve sřé trůnní řeč o poměru Srbska k Tarecku. Ibrahím Fetí paš je nadšen pro balkánskou myšlenku a získal svého panovníka pro tento projev. Bylo popíráno, že by návštěva bulharského knižete Ferdinanda u srbského krále v. Niši na počátku zasedání skujištiny měla nějaký poli- tický význam. Naproti tomu srbské listy nepře- stávají tvrditi, že význam télo návštěvy, za niž oba jihoslovanšií panovníei zaslalí caru Miku- láši II. telegrafieký pozdrav, gratulujíce mu k uzdravení, pro my šlenk u/ balkánskou je velmi veliký. Spolek mezi Tureckem, Srbskem, Bulharskem a Černou Horou neni sice ještě formulován a zpečetěn, ale ve všech Balkánelel žije naděje, že uzavřeni jeho jest otázkou krátkého času a věcí naléhavé nutnosti.
Turek Ahdul Hamid Ibrahim Feť Ibrahim Fetí Ferdinand u Mika Niš Srbsko Tarecko Turecko Bulharsko
18 article
Z Vidně, 5. února.
19 article
Malé fideikomlsy v Rusku. Zemědělská rada petrohradská ve schůzi dne 19. ledna vypracovala projekt malých fidei- komisů, jehož základná ustanovení jsou: 1. Každý, kdo vládne statkem nehybným, může jej uěiniti nedělitelným, je-li on sám je- diným jeho držitelem, vede-li se hospodářství na jeho účet a není-li statek menší 50 a větši 3000 desjatin a není-li konečně zatižen dluhem, převyšujícím 50 proc. jeho cenyi 2. nedělitelný statek může býti prodán, ne však jinak, než v celosti; 3. nedělitelný statek nemůže býti prodáu pro dluhy vlastníkovy, které by učinil po právo- platném prohlášení nedělitelnosti statku; na za- placení starých dluhů povoluje se lhůta tří lett nebyly-li by staré dluhy, na statku váznoucí. do té llůty splaceny, neprodatelnost pozbývá platnosti; 4. zrušení nedělitelnosti může nastati teprv podle vůle třetiho dědice, který postupně násle- dovati budie po zakladateli; 5. dědic, obdrževší nedělitelný statek, do dvou let musí vyplatiti polovinu ceny statku spoludědicům; 6. dědice nedělitelného statku volí si z- kladatel, avšak mužskému kolenu náleží přednos před ženským; 7. kdyby žádný z dědiců nechtěl se ujmout nedělitelného statku, statek bude prodán a stržená částka rovným dílem se rozděli mezi všecky dědice; 8. listina, zřizujíci nedělitelný stalek, mus býti notárským aktem, potvrzeným okružným soudem.
Rusko
20 article Drang nach Osten.
Drang nach Osten. »Honoe Bpea«, konstatujíc, že ruský vliv v Cařihradě po vítězné válce 1877—1878 po klesl, podává obraz, jak německý vliv tam opa- noval. Němci slali se nejprve vojenskými in- struktory Turků. Znenáhla zachvacovali finančn a hospodářské prameny a podniky. Před 15 lety německý vyslanec v Cařihradě už veřejně s míchal v otázky, kterým osobám má turecká vláda dáti tu neb onu koncessi. Železné dráhy v evropském Turecku velmi záhy přešly v ruee Rakušanů a Němců. Větší část jich, tak zv »Chemins de fer Orientanx«, přináleží nyn rakousko-německé společnosti, jejíž ředitelé pře bývají většinou ve Vídni. Jsou to trati : Cařihrad— Drinopol, Dedeagač—Drinopol, Drinopol—— Belova. Trnovo—Jamboli, Solun—Mitrovica, Skoplie— Zebedži, Belova—Vakarel. Exploatovaná dělka těchto tratí dosahuje 1263 verst. Důchod, jejž talo síť dává, kolébá se v posledních Ietech mezi 12—13 mill. fr. Podle smlouvy tyto dráhy do té doby, dokud kilometrový důchod nepře výší 10.335 fr., musejí platiti turecké vládě 1.500 fr. z kilometru ročně, což činí nyní 1,894.500 fr. Ale suma tato, jež jest zárukou 4procentové půjčky z r. 1894, nedostává se do státní turecké pokladny, nýbrž bezprostředně odvádí se bankám, které tuto půjčku realisovaly Makedonská trať Solun Bitolj přináleží Němcům Koncessi na ni obdržel r. 1890 Žid Kaulla ja- kožto zástupce Němocké banky. Dráha tato ne- platí ze svého výnosu poplatek, nýbrž naopak dostává od turecké vlády podporu, jež při trat delší 200 kilom. obnáší přes 1 mill. fr. Rakouští a němečtí Němci, ovládnuvše že lezné dráhy v evropském Turecku, věnovali nyní svou blahosklonnou pozornost také asij ským zemím sultánovým.
Osten Bpe Němec Turek Rakušan fer Orientanx Belův Skoplie Zebedža Vakarel Koncessi Cařihrad Turecko Vídeň Drinopol Dedeagač Trnovo Jamboli Soluna Mitrovica Soluna Němocký banka
21 article
Z Vídně oklikou do Bělehradu. Vídeňský dopisovatel Iondýnských »Timesůe není spokojen s nynějším směrem srbské poli tiky. Hrozí Srbsku téžkými následky, nevzdá-l se snahy sbližiti se s Ruskem a nevrátí- li se nazpět do náruče Austrie, jež je chce míti vý- hradně pro sebe. Od svatby krále Alexandra ruský vliv v Bělehradě narosti tak, že se tam stal panujícím a je snad silnější, než byl z rusko-turecké války. Bělehrad nesmí se stát ohniskem panslávské intríky proti dualistické říši. Neobrálr-li král Alexandr v čas, možno mu směle prorokovati, že královstvím jeho bude prudce otřeséno. Mluva tato prozrazuje, že dopisovatelem londýnského listu je Milan, jenž zaplavuje z Vídně dopisy proti králi Alexandroví i ne- patrně lístky v Německu. Dopisů těch zvlášt náhodeu všimnou si hned, jak se objevi, roz ličné zpravodajské kanceláře a dávají obsal jejich dál, tak že prošmejdí všechen evropský tisk V Bělehrádě, kdo střízlivě a nestranně po suzuje, nikdo nevidí nie »panslávského« jestliže Srbové v sousedství dualistického moe nářství hájí také svých zájmů, je to nejer jejich právem, nýbrž i povinností. Mezi každým sousedy tak bývá, že zájmy jejich ne vždy chodi rovnoběžně. Ani manský stát není v po ložení tak podřizeném, aby se nesměl ozvat myslí-li, že zájmy jeho se křižují se státen vrchnostenským. A Milan Obrenovič nesmí z pomínati, že Srbsko přese všecko jeho opačné úsilí zůstalo státem nezávislým.
Milan Srba Obrenovič Vídeň Bělehrad Srbsko Rusko Německo Iondýnský Timesů Austria
22 article
K rozporu mezi vévodou Orlean ským a Edvardem VIII. Pretendent trůnu francouzského, věvoda Orleanský, do Londýna k pohrbu královninu ne- dojel. Již v Brusselu bylo mu dáno dvorními úřadníky na vědomi, že v Londýně si nepřejí přítomnosti jeho, jelikož byl své doby schvá lením Willemetovy karikatury královnu Viktorii I. — hluboce urazil. A dodáno, že také pobytu vévody v Belgii si královská rodina belgická nepřeje. Věvoda na to ihned z Brusselu odejel Dojem, který způsobi toto pokořující odhmnítnut ve Francii, nebude Anglii nijak přiznivý. Pomě mezi královským rodem anglickým a roden orleanským stane se ale jistě napjatějším. D sledky toho pro Anglii, byť i v budoucnost pozdější, mohou býti dost povážlivy
Edvard VIII Willemetův Londýn Brusel Belgie Francie Anglie královna Viktoria
23 article
Neúspěch vlády Waldeck-Rous- seauovy, Při projednávání předlohy o spoleích a ř holích ve sněmovně francouzské způsobili so- cialisté včera vládě Waldeck Rousseanově, jinak tak blízké jim, citelnou porážku. Socialista Groussier navrhl, aby k prvnímu už schválenému článku předlohy přijat byl do- datek, dle něhož spolky (nikoli řehole) moho se zřizovati a sestupovati take bez povolení ibez přeďbéžnéh ohlášení. »Máme za nebezpečno — pravil Groussier — úřadům správním sdělovati jmena členů svých.« Řečník navrhl pak dáte, aby jen ty spolky, jež chtějí býti i právn stranou, a jež chtějí statků nabývati, byly po- vinny utvoření své ohlašovali. Jmenem středu a nacionalistů podporova návrh Groussierův Ribot. Předseda ministerstva Waldeck-Rousseau vyslovil se ale proti návrhu Grousšierové. » Stá musí znáti účely apolků, jmena zakla datelův i členů. Nebudou-li spolk samy toho ohlašovati, bude musit vláda za váděti vyšetřovaní a to jim bude ještě nepř jemnější.« Fourniěre pozměnil návrh Groussierův tak, že jen náboženské spolky (řehole) budou povinny ohlašovati utvoření své. Návrh takto požměněný byl — proti vůli vlády — pak většinou 55 hlasů schválen. Jen okolnost,že Watdeck-Rousseau »opomenul« — jistě ale z opatrnosti! — poloziti kabinetní otázku umožnila jemu a jeho soudruhům zůstati po této porážce v křeslech ministerských.
Waldeck Rous Waldeck Rousseanův Groussier Groussierův Ribot Rousseau Watdeck ministerstvo Waldeck
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Parlamentní komise klubu svobo- domyslných lidových poslanců če- ských koná sehůzi v pátek o 9. hod. ranní. Klub svobodomyslných lidových poslanců českých koná schůzi o 10. hod ranní v pátek dne 8. t. m. — Körbrův hospodářský program Předvčerejší, ve Vídni přečtená trůnní řeč byla nejdelsí, která od dfouhých let v efsuřském hradě vídeňském byla přednešena. Předčítán její trvalo celých dvacet minut. Příčina toho,že v ni uveden nekonečný počet kulturních a hospo- dárských předloh, jež vláda slibuje položiti n stůl slavného domu, a které, až budou prove- deny, prý v ráj promění plačtivé údoli, jemuž řikáme »Cislajtanie«. Pan Körber kde co byl sebral. Nepovrhnul ani s tou nejprostší kvě- tinkou z parlamentní zahrádky i uvil z nieh bouquet rozměrů tak obrovských, v jakých po- dávají se jen na divadle primadonnám. Co všechno je v tom jeho programu! Nač si člověk jen pomysli, vše tam najde. Na nestěstí jen to ne po čem tento stát nejvíce práhne a čeho mu především jiným je zapotřebí. Že pan Körben o to se posturá, aby vrátil se ku svému původ- nímu poslání a ku přirozeným podminkám svého vývoje, to tam není. Věru, tak naivné vlády dosůd jsme neměli, která by se domnivala, že na tak nejapné vnadidlo někoho chytne. Kde bude cislajtánský parlament, kde prosincovka. než realisována bude desetina toho, co pan dr. Körber provésti slibuje! Neráčil by nám řiei dr. Körber, jak dlouho dle jeho domněn bude to trvati, až říšská rada při přesném še tření zákona a jednacího řádu hotova buďe s pro- jednáním čtyř rozpočtů, uherského vyrovnání všech drobnějších zákonů, provedených na zá kladě § 14.
Körbrův Cislajtanie Körber Körben doktor Vídeň
25 article
— K pohřbu bar. Aloisa Pražáka. Z Vídně, 5. února. (Tlfgrm. »N. L.. «) Vladimi bar. Pražák zaslal klubu českých svobod myslných poslanců lidových na říšské rad k rukoum dra. Pacáka tento list: » Slovutn pane! Ráčil jste jmenem sl. klubu českýeh svobodomyslných poslanců lidových výmluvným slovy dáti výraz zármutku a soustrasti nad úmrtím mého nezapomenutelného otce a právem ráčil jste při tom podotknouti, že zvěčnělý do posledního vzdechu svého živola s národen svým cítil a k jeho povznesení pracoval, jakož dosvědčiti můžeme my, kteří jsme na smrtelném loži s ním se loučili. Žalosť, kterou nám tato nenshraditelná ztráta způsobila, zmírněna je valně tímto Vaším, nám tak vzácným projevem účasti a uznání zásluh zvéčnělého o lid náš začež Važnostem jmenem vlastním i jmenen celé naší rodiny vzdávám vrouci díky, kteréž. prosím Vás, slavnému klubu poslanců laskavě tlumočiti račtež. Kladu si za česť znamenati s do- konalou úctou Vaší slovutnosti oddaný. Vladimi
Alois Pražák Pražák Pacák Žalosť Vídeň
26 article
— Rodinné zprávy. Slečna Fanda Pliseh- keova, dcera rady vrchního zemského soudu v výsl. p. Augustina Plischke v Plzní, a pan Jindřích Weger, technický adjnnkt cukrovaru »Čerych a spolek v Černožicích n. La.« slavili dne 5. t. m. v arci- dákanském chrámu sv. Bartoloměje v Plzni sňatek manželský — Úmrti. Na Král. Vinohradech zemřel včer pan Jan Voves, pražský měšťan, bývalý uzenář mistr řeznický, v 84. roce věku svého. Tělesné ostatky zesnulého budou ve čtvrtek dne 7. února t. r. o3 hod. odpol. ve votivním chrámu sv. Ludmily na Král Vinohradech vykropeny a pak na hřbitově olšanském pochovány. — Dne 4. t. m. zemřela v Ríčanech po dlouhé a trapné nemoci paní Karolina Dobi- ášová rozená Čížkova v 70. roce věku svého. Pohřeb koná se ve čtvrtek o 1/211. hod. dopol. na hřbitov říčanský. — Včera zemřela paní Klá ra Kremerová, vdová po úřadníku, v 68. roce věku. Pohřeb bude zejtra o 3. hod. z něm. pathotogického ústavu na olšanský hřbilov
Pliseh Augustin Plischke Weger Čerych svatý . Bartoloměj Král Voves svatý . Ludmila Dobi Kremerová Plzeň Olšanský Čížkov spolek v Černožice Královský Vinohrady
27 title
Pražák.«
Pražák
28 article
— Zemský výbor král. českého učinil v schůzi své, konané dne 30. ledna, jíž předsedal nej vyšší maršálek zemský, mimo jiné tato usnesení: Jmenování byli účetními revidenty účetní oficiálove Petr Pintner. Jaroslav Valenta, Felix Šeřče- vič, Ervín Kupfer. Adolf Balthasar a Antonín Lukeš; účetními oficiály účetní assistenti RRudoloí Hanzlík, Antonín Blažek, Frant. Hosinger Jan Kučera, Karel Klier a Karel Čekan; úče ními assistenty účetní praktikanti Antonín Felbee František Krotil, Alois Brtník. Josef Průša. Karel Vondráček a Frant. Verner. Zástapcem zemského výboru v kuratoriu zimni hospodářské školy v Novém Bydžově byl jmenován pan Josef Benel ředitel cukrovaru tamtéž. Žádost obce jinecké za do- datečné schválení vybírání dávky hápojové byla za mítnuta. Zamítnuta byla stížnost obce Polních Chrč v příčině obecní výpůjky k účelům melioračním K podaným stížnostem změněno rozhodnutí sbora obecních starších křáli hlavního města Prahy v pří- čině regulačních čar Ferdinandovy třídy v Praze.
Pintner Valent Šeřč Kupfer Balthasar Lukeš Hanzlík Blažek František Kučera Klier Čekan Felbee Krotil Brtník Průša Vondráček Verner Benel Nový Bydžov Praha Ferdinandov třída zimni hospodářský škola
29 article
— Z městské rady pražské. (Schůze v útert dne 5. února.) Měštské radě zaslán byl tento tele gram: Želímé s vámi nad úmrlím slavného našebo básníka Julia Zeyera. Český čtenářský spolek v Brně. — Pan arch. Zeyer vzdal městské radě písemně díky jmenem svým a jmenem všech příbuzných za projev soustrasti a vzácnou poctu, prokázanou zesnulému jich bratru, Juliu Zeperovi. — Na úpravu části N vého města a Starého města de 31. ledna 1901, kdy končila konkursní lhůta, došly dva návrhy- O upravení Havlíčkova náměsťi a okol Jindřišské věže. Zemský výbor, dohodnuv s s místodržitelstvím, odepřel potvrzení plánu po- lohy na upravení náměstí Havličkova, přijalého sbo rem obecních starších. Usnesení sburu obecních star ších směřovalo k tomu, aby při šetření skoro dosa- vadního stavu rozšířena byla ulice Jindřišská na 1 metvů a aby věž jindřišská byla isolována uličkou 8 metrů širokou mezi věží a domem č. p. 845—Il.
Zeyer arch Zeper Havlíčkův upravený náměstí Český čtenářský spolek v Brno
30 article
Zemský výbor jest však náhledu, že žádoucí isolo- vání věže jindřišské požaduje, aby staré domy na Havlíčkově náměstí, přiléhající k věži jindříšské, vůbec byly vykoupeny a sbořeny a získaný takto pozemek aby nebyl více zastavován. Také žádoucí spojení s příštím ústředním nádražím ulicí Jerusa lemskou ukazuje dle náhledu zemského výboru na novou kommunikaci městským sadem k náměstí HM - vlíčkovu, jíž by překážel způsob úpravy, obcí na- vrhovaný. V radě městské bylo toto stanovisko zem ského výhoru podrobeno ostrému rozboru a vzpo- menuto při té příležitosti, kterak obec před lety, ve- dena snahou po uvolnění věže jindřišské, navrho- vala, aby domy při ní sice byly strženy, ale aby obac hledala alespoň úhradu nákladu na vykoupen jich zastavěním otavřené dolejší strany náměstí Ha- vlíčkova; ale tento projekt zemský výbor tehdy ne- schválil. Návrh zemského výboru klade požadavky, jichž splnění znamená investování obnosu jednohe millionu korun. Rada městká schválila proto návrh m. r. p. dra. Růžičky, aby o meritu a nákladnost tohotu projektu byt vypracován pamětní spis a ode- vzdán nejvyššímu zemskému maršálkovi. Také ko- statováno, že zamský výbor není ani oprávněn k kladení podobného druhu požadavků, nýbrž že mu pouze náleží plán polohy buď schváliti neb zamítnouti Schválen jednomyslně návrh stavebni komise, aby návrhy ty po rozumu konkursních podmínek ode- vzdány byly porotě ku posouzení. — Do rukou pana starosty složili slib měšťanských povinností pp.: Ja
Růžička Havlíčkův náměstí
31 article
Jelínek, majitel domu, Jaroslav Rubeš, sládek a Jose Suchý, maturialista. — Pan proí Fr. Slýblo odevzdal jmenem »Ústředního spalku professorů středních ákol- 300 K jako přebytek z holdovací adresy ve prospěch »nadání Komenského«. Usneseno, aby spolku vyslo veny byly díky. — Návrh městského radního p. dra Růžičky, aby učiněno bylo vhodné opatření, aby obe- censtvo vědělo vždy o posledním voze v noci na každé stanici, odkázán správní radě městských elek- trických podníků; podobně stalo se s návrhem měs- ského radního p. Zikana, aby Eliščina třída osvětlo- vána byla světlem elektrickým. — Panu Antonínu
Jelínek Rubeš Jose Suchá Komenský Růžička Zikan Eliščin Antonín spolek vyslo vit
32 article
Kolářovi, hostinskému, udéleno právo domovské a měšťanské. — K návrhu obecního staršího p. Ko vařovice podána bude žádost k ředilelství státníc dráh, aby všechny rychliky zastavovaly také na sta nici král. Vyšehrad. — Pojtáťování žřvnos- nictva. V jednotlivých okresích král. českého po- číná se jeviti potěšitelný ruch za účelem provedeni obligatorního pojišťování živnostnictva pro přípa nemoci. V propagování této myštenky podporují in- struktora živnostenských společenstev p. dra. Poláka zejmena okresní výbory a městské korporace. Tak usnesl se na př. okresní výbor v Novém Bydžov poskytnouti k podnětu starosty p. Doležala založené pokladně potřabnou místnost, sílu kancelářskou 10.000 korun na hotovosti. Vzhledem na velký soci- ální význam, jenž následkem změněných ustanovení zákona domovského ještě stoupl, požádal instruktor p. dr. Polák radu městskou za sdělení, nebylo-li by jí lze na akci podobné, kterou v živnostenstvec pražských zumýšlí zahájiti, aktivně se zúčastnit Rada městská usnesla se přípis ten postoupiti soci- ální komisi. — Usneseno předložili sboru obecních starších návrh na vyplacení odměny 3000 K řediteh pražského městského musea p. Brel. Jelínkoví z velmi vzorné uspořádání sbírek musejních. — Schvá- leno bylo zřízení pobočných kolejí na Josefském ná- městí, které mají sloužiti pro reservní vozy v dob větší frekvence.
Polák Doležal doktor Brel Vyšehrad Nový Bydžov
33 article
— Zajímavý nález v archivu. Docent slo- vanské filologie p. Francaw ve Varšavě, dopisujle člen král. české společnosti nauk, sdělil archiváři král. hlav. města Prahy p. prof. dru. Jaromíru Čela- kovskému, že v archivu petrohradské akademie pá- tral po stopách slovníku polabských Slovanů, který v roce 1827 Fr. Lad. Celakovský do Petrohradu poslal a od něhož se v českém museu nalézá pouze titulní list s nápisem: »Voeabularia linguae pola- bicae, quae exstant omnia collegit Praque 1827.« N slovníku tomto Fr. L. Čelakovský pracoval po dlouhou řadu let. Po smrti pěvce »Růže stolisté« byla lita- rární jeho pozůstalost zničena, takže ze slovník zbyl jen exemplář, který se dle domnění naléza v Petrohradě. Pan docent Francew sdělil nyní, ž se mu skutečně podařilo v archivu potrohradsk akademie tento slovníček natézti. Cenný tento nále bude v nejbližší době v publikacích Akademie uve- řejněn.
profesor doktor Jaromír L Čelakovský Růža Francew Varšava Praha Petrohrad Voeabularia linguae polo akademie uve
34 article
— Sčítání lidu. Král. město Písek má nyní 13.593 obyv. (incl. posádky 930); celkem přibyl civil, obyv. 2223 čili 211/2 %. Domů jest nyní 91s (r. 1890— 781) obydlených a 9 neobydlených novo staveb. — V Třeboraticích, okresu karlínského. napočtěno letos 326 obyvatel, 50 domů; roku 1890 280 obyv., 41 dům; přibylo tedy 46 osob. — Podl odevzdaných sčítacích archů přítomno bylo dne 31. prosince 1900 na Král. Vinohradech v 108 domech 52.480 obyvatel. V číslici tuto není ovšen značný počet domácích obyvatel, na čas nepřílom- ných, na př. studujících, kteří 31. prosince prodléval na venkově. Odevzdané archy se nyní zevrubně pro- hlížejí, přes to však výsledek nebude se valně lišit od sčítání předběžného. V roce 1876 (při rozdělenl obce) měly Vinohrady 235 domů s 8930 obyvatelí, v roce 1880 již 343 domy a 14.831 obyv., v roc 1890 pak 703 domy a 34.531 obyv. Za dvacel pěti let rozmnožil se tudíž počet obyvatel na Kr. Vinohra- dech šestkráte. — Při sčítání lidu v Bubeněi napočteno ve 188 (r. 1890 96) domech se 1255 (367 stranami 5528 (1698) obyvatelů, z nichž 5222 Čecho
Král Kristus Písek
35 article
(1510), Němců 267 (188), Poláků 6, Maďarů 1, ci- zinců 31, katolíků 5287 (1600), evangeilků augsbur- ského vyznání 75 (35), belvetského 84 (17), israelite 73 (45). Výsledek tento dokazuje, že obec bubene ská vzrůstá v mohutné předměstí, které zastavením části letenské ještě zmohutní, neboť přibylo obyva- telstva celkem 225 %. Zajímavý však jest též př- rostek rodinných domů a vill, kterých přibylo o roku 1890 celkem 22, takže s dřívějšími 60 je jich v Bubenči 82, tedy téměř polovina všech domů. Z toho patrno, že obec bubenečská stále uplatňuje kladené v ni nadéje, rostouc na nejkrásnější a nej příjemnější předměstí pražské. Obec sama snaží s stavby rodinných domků podporovati a všemožnou péči vynakládá, aby se Bubeneč stala hledaným lt- ním pobytem majetných Pražanů. — V obci Mo dřanech (polit. okres smíchovsk) napočtěno letos 513 rodin s 2510 obyvateli, a 245 domů. V r. 1890 bylo tamtéž 1838 obyv, 184 domy, přibylo tudíž 678 obyv. a 61 dům. — Ve spojených obcích Hlubo- čepích, Zlichově a Klukovicích napoči táno bylo letos 3803 obyv. ve 183 domech a sic v Hlubočepích 1688 obyv. v 97 domech, na Zlicbov
Němec Polák Maďar Pražan Zlichův Bubeneč Hlubočepy