5
article
statnou část veřejného práva rak. uh. říše. Ony
články stanoví, že Dalmacie patří k území království
dalmatského, chorvatského a slavonského. Chorvatšt
poslanci zúčastní se loyálně ústavních prací sněmov-
ních, ale nesmí to býti na újmu státoprávního po-
stavení království dalmatského.
Ruští radikálové z Haliče a Bakoviny čin
toto prohlášení: »Poslední volby do říáské rady
v Haliči, třeba děly se za menších brutalit, než roku
1897, byly přece provedeny způsobem stejně nezá
konným a se stejnou tendencí, aby ruský lid zbaven
byl svých zástupcův a pravá vůle jeho nedošla pro-
jevu. Takovémuto postupu musíme my, jako jedin
skuteční zástupcové tohoto lidu haličského, rozhodně
se opříli, jakož učinili naši předchůdcové posl. Oku-
něvský. Taňackěvič a dr. Jaroševič r. 1897 a to tím
více, jelikož ruský lid beztoho volebním řádem do
říšské rady je způsobem do nebe volajícím zkrácen.
Protestujeme tudíž jměnem svého lidu proti tomu.
by poslanci, kteří zvolení byli za násilí a za nešvarů
které jsou specifikem haličským, pokládáni byli legál-
ními zástupci ruského lidu a protestujeme, aby tako-
véto zastupitelstvo lidu bylo oprávněno usnášeti se
právoplatně ve sněmovně. Prohlašujeme, že nalehati
budeme na zrušení protizákonných voleb a na ko-
nečné uklizení volebních nešvarů, zároveň pak také
na volební opravu, kteráž by byla s to, by skulečná
vůle našeho lidu došla projevu. Doufáme, že v této
snaze, hodlajíce přispěti k positivní činnosti sně-
movny, budeme podporováni všemi, kteří stejně jako
my v moderní volební opravě a ve spravedlivém zá-
koně národnostním a jazykovém spatřují hlavní pro-
středek k uklizení nynějších parlamentních a politi
ckých krisí a ke zjednání dělného zastupitelstva.
doktor
Jaroševič
Dalmacie
Halič
6
article
Podepsání: Romančuk a soudruzi.
Posl. Hybeš a Cingr podávají tofo piro
hlášení:
»My podepsaní sociálně - demokratičtí poslanci
české národnosti prohlašujeme, že trváme n
zásadním stanovisku svého prohlá-
šení učiněného zde 10. března 1897.-
Státoprávní ohražení, podané v dnešní schůzi
českými poslanci agrárními, zní-
»My zástupcové české strany agrární, vstupujíce
do poslanecké sněmovny říšské rady, již za právo-
platnou národ český nikdy neuznal, činíme tak jen
z té příčiny, abychom jí použili jako veřejné tribuny
k prohlášení obžalob národa českého na bezpráví
páchané na jeho odvěkých právech a prohlašujeme
že krokem tím níjak nezadáváme státnímu právu krá-
lovství českého, jehož právní platnost přísahami králo
a mnohými státními akly a reskriptem Jeho Veličen-
stva cisaře Františka Josefa I. ze dne 12. září 187
uznána byla a o jehož uskutečnění se vším úsilím
se zasadíme. Připojujíce se k osvědčení poslanců če
ských ze dne 20. ledna 1875 a ze dne 9. října 1879
k prvnímu odstavci prohlášení českých poslanců z
dne 27. března 1897, prohlašujeme důrazně, že v dů-
sledcích z toho plynoucích neuznáváme žádných po
vinností oproti říšské radě, aniž uznáváme její zákono
dárné a ústavní moci nad státoprávní osobitostí zem
koruny české.«
Čeští socialisté podali toto prohlášení
Vstupujíce na skufkovou půdu říšské rady, kterou
pokládáme pro sebe za právně neplatnon, poněvadi
ani státoprávním svazkem zemí koruny české, nn
vělšinami politického národa v zemích těch nepři-
jatou a neschválenou, činíme tak jen z okamžité
tísně, poněvadž jako zástupcové českého dělného
lidu a tim i valné části českého národa nemámet
doby k hájení svých práv jiné chráněné trihuny.
Romančuk
Posl
Hybeš
Cingr
poslanecký sněmovna
František Josef I
7
article
Jako Čechové známe jen svůj odvěký stát český
Tento útvar říše vidíme spočívati jedině na zákonu
o posloupnosti (l. zv. pragmatické sankci), přijatém
dne 16. října 1720 sněmem českým, dne 17. října
1720 sněmem moravským a 25. října 1720 sněmem
slezským, publikovaném však císařským ediktem ze
dne 6. prosince 1724 jako stální základní zákon te-
prve následkem toho, že císař Karel VI., jako král
český Karel II., dne 5. září 1723 složil korunovační
přísahu na intergritu svazku Čech, Moravy a Slez-
ska jako státního svazku zemí koruny české a na
privilegia, t. j. slátní základní zákony svazku zemí
kortny české jako svobodné a suverenní státní osob-
nosti na venek.
Připojujíce se tudíž k osvědčení českých po-
slanců, podanému v protokole říšské rady ze dne 20
ledna 1875 a 9. října 1879, pak k prvnímu odstave
prohlášení českých poslanců v prolokole ze dne 27
března 1897, prohlašujeme důsledkem toho i my
sami poznovu, že neuznáváme zákonodárnou
ústavní moc tohoto sboru nad státoprávní osobnost
zemí koruny české.
Ač nepodceňujeme korunovační akt, národu na
šemu po několikrát slíbený, v jehož nedodržení spa
třujeme rušivé vzdání se nároku na výkon někte
kterých historickým a ústavním vývojem daných
práv vladařských v našich zemích, přece nalehám
na splnění oněch slíbů pouhým aktem korunovace
leč by aktu tomu předcházelo účelné, našim státo
politickým a národním právním požadavkům vyho
vující jednání i dohodnutí mezi ústavně plně vy
jádřeným zastupilelstvem politického národa a mez
vladařem.
Čecho
Karel VI
Čechy
Morava
český Karel II
8
article
Pokládajíce dnešní úpadkový mechanismus říše
za neschopný k řešení pravých úkolů státu, chceme
se domáhati všemi prostředky jednak obnovy státo
právního usamostatnění zemí koruny české vů
říši a jednak i ústavního sjednocení Čech, Moravy
Slezska o sobě plněji samosprávných než jsou dnes
Tento sláloprávní celek zemí českých, spočívající jal
na tisíciletém vývoji, tak na zákonech přirozenosti.
chceme pak postaviti na základ zřízení nejlidověj-
šího, národnostně rovnoprávného a polilického
i sociální spravedlnosti vždy víc se blížícího.
Vůči říši ve dnešním její útvarn, z něhož vi
díme národu svému vznikati jen škody, necilíme se
vázanými k žádným obětem a k žádným povin
nostem.
V královském hlavním městě Praze, dne 25
ledna 1901.
Za čelby státoprávních osvědčení českých volá
posl. Wolf: Jaká to komedie? Co pak se t
čte? Nejsme na českém sněmu! (Hlučný souhlat
u německých radikálů.)
Posl. Glöckner: Jděte do Čechovie ! Kdo po-
dává státoprávní ohražení, ať jde ven
Posl. Malik křičí: Toho nestrpíme
Hlasy u Čechů: My trpíme němčiny už dost
Posl. Glöckner (ukazuje na Klofáče): Co pak
chce tam ten šašek babylonského zmatku
Posl. Wolf: Německy mluvit! U čerta! Jak
je to hospodářství!
(Illučný odpor u Čechů a hlasy: Pěkná to ně
mecká snášelivost ! Sláva Burům
Posl. Wolí: V rakouském parlamentě bude se
mluviti jen německy ! Jinak s vámí zatočíme po ně
mecku 1 (Posměch u Čechů.)
Posl. Fressl: To je německá kultura ! Podí
vejte se na německou kulturu
Hlasy u Čechů: Poláky v Prusku potlačhi jelo
a chcete stejně naložiti s námil
Posl. Wolf: Německy mluvit! Pane presidente
postarejte se, by se zde mluvilo německy
Ilany u Čechů: Vy voláte: »Heil« Burům
Čechy chcete znásilnit!
Wolf
Posl
Malik
Čecho
Glöckner
Klofáč
Polák
Ilan
Čechy
Morava
Slezsko
Praha
Čechovie
Německo
Prusko
Wolit
9
article
Veliký hluk.
Předseda dle stáří dr. Welgel: Od roku 189
bylo zde zvykem, že taková prohlásení zde se četla
Trvalý nepokoj.
Předseda: Navrhuji příští schůzi na sobot
9. února o 11. hod. dopol. s tlmto jednacím pořadem
1. Verifikace neprotestovaných voleb. 2. Volba burenu
záležejícího z presidenta, dvou náměstků, 12 zapiso-
vatelův a dvou pořadatelů.
Posl. Kniser: Je nepochybno, že musí býti
povoleno prázdno, by oddělení vykonala svoji práe
a volební akta se vyřídila, Myslím však, že k tomu
stačí zejtřek a pozejtřek. Proto navihují, by přišíí
schůze se konala ne v sobotu, nýbrž v páťsk. Pii
té příležitosti protestuji co nejrozhodněji proti tomu,
aby se tu četla právní ohražení a potom se člověku
neadělovalo slovo protí nim. (Soulllas v levo.)
Dnešním dnem (obrácen k Čechům) odňali jste
pariameutu podklad právní. (Souhlas a pochvala
v levo.)
Hlasy u Čechů: To právě chceme.
Předseda: Připomínám, že dlužno vyřídit
400 volebních listin. Proto jsem navrhl schůzi na
sobotu. (Odpor a trvalý hluk v levo.) Pánové, jsem
tak zdvořilým, že všechno snesu, co páni chlějí
Vyslechněte také mne! Dám ostatně o návrhu posl
Kaisra hlasovati.
Návrh posl. Kaisra se přijímá. Pro návr
hlasovaly všecky strany levice, vyjma antísemity
Čechové a čásť Poláků.
Posl. Wolf křičí:, To je majorita pro státn
němčinu! (Posměch u Čechů.
Předseda: Příští schůze bude v pátek
s navrženým jednacím pořadem.
Konec schůze o půl 2. hod. odpol.
doktor
Welgel
Posl
Pius
Čecho
Kaiser
Polák
Wolf
10
article
Posl. dr. Dyk podává: petici okresu kralovi
ckého za státní podporu pro obce živelními pohro
mami stižené, obce Partotic za podporu k úlevě
nouze, obce Vitín za totéž, obcf Kokořov, Novotní
a Žinkov za totéž
posl. dr. Dyk podává interpellaci na ministra
financí v příčině bezohledného vymáhání dan
v okresu klatovském
posl. Reichstkdter podal návrh v záleži
tosti dělnických pracovních inspektorů
posl. Karbus návrh stran zlepšení postaven
provisorních telegratních, železničních a vůbec stát
ních sluhů;
posl. Holanský návth v žáležilosti upraven
služebných poměrů železničních zřízenců.
posl. Srámek návrh v záležitosti reorganisac
nemocenských a úrazových pokladen.
Panská sněmovna.
V této sněmovně vzpomenul dnes kardiná
Missia trůnní řeči a podal pilný návrh, aby sně
movna na frůnní řeč tu odpověděla a dresou, jal
káže prý to patriotism a loyalnost.
Pilnost návrhu, jakož i návrh sám, byly jedno-
hlasně schváleny a volba 21 členné adresn
komise ještě v této sehůzi byla vykonána. Zvolen
do ní kardinál Missia, kn. Karel Auersperg, ryt. Biliň-
aki, bar. Chlumecký, ryt. Czihlarz, kn. Max Füzsten
berg. hr. Jan Harrach, opat Hauswírth, prof. Jagiě
hr. Kotulinsky, dr. Lamasch, bar. Lemaver, kn. Alfrec
Liechtenstein, kn. Lubomírský, hr. Meran, hr. Monte
cuccoli, dr. Rieger, hr. Bedřich Sehönborn, kn. A
Schönburg, kn. Karel Trauttmanstorff a dr. Unger.
Po volbě rozpočtového výboru schůze skončena.
Adresní komise sešla se hned po plenární
schůzi této sněmovny k ustavení. Předsedal dr.
Rieger, kferý zahájil jednání. Předsedou zvolen
arcibiskup Missia, jeho náměsíkem kníže A uers
perg
Komise má v pátek schůzi, v níž bude meritorně
o trůnní řečí rokováno.
Posl
doktor
Dyk
Novotný
Missius
Auersperg
Chlumecký
Füzsten
Harrach
Hauswírth
profesor
Jagi
Lamasch
Alfrec Liechtenstein
Lubomírský
Rieger
Sehönborn
Schönburg
Trauttmanstorff
Unger
Vitín
Kokořov
Žinkovy
Merano
Monte cuccoli
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 5. února. (Trůnní řeč), o níž
píšeme i na jiném místě, vzbudila nejpříznivějšt
ohlas v krajním táboře německém, jenž v n
vidí patrné přiblížení vlády k svatodušnímu pro
gramu. Jakýsi vynikající člen německé strany
nacionátní praví o ní v »Gr. Tagespostu«, že
je »dovedně sestavena«. Němci mohou prý býu
s ní spokojeni, poněvadž více očekávati ne-
mohli. Zejmena pozoruliodno je místo o jazy
kové otázce. Němčina se tu sice neuznává za
jazyk státní, ale není pochybnosti — praví
pisatel — že se trůnní řeč přiblížila ke stano-
visku německému. Slova o jazykové otázce ne-
vylučují sice český vnitřní úřadní jazýk, ale
tento připouštěli za některých podmínek i Němei
ve svém svatodušním programu. Na všechan
způsob trůnní řeč nemusí býti němeetější, než
svatodušní program. Taká učinilo na německé
straně dobrý dojem poukázání na blahodárnost
ústavy. Zmínka o změně jednacího řádu se
Němec
Praha
12
article
Němců nedotkla, poněvadž se chystá až pro
pozdější doby.
Vídeňská »Reiehswehr« má pochybnosti,
bylo-li v trůnní řeči vůbec třeba místa o jed-
notné řeči ve státní správě, »Naskytá se totiž
otázka — píše »Reichsw.« — zdali se vskutku
jevila s některé strany snaha omeziti dosavadní
status quo. Tento status quo se na všech
stranách respektuje a mohlo by běžeti leda o to,
vyžaduje-li jeho další trvání kodifikace nebo ne.
Odpověď na tuto otázku ponechává však trůnní
řeč legislativě.« V odstavci, týkajícím se »orga-
nického rozvoje ústavních práv« shledává
»Reichsw.« možnost změny ústa vy.
»Ústava — praví pisatel — nemůže býti přece
pokládána za zkamenělinu, a má-li v sobě ži-
votní sílu, musí připouštěti další rozvoj (a tedy
i změny). Jak se to má státi, zůstaveno však
opět legislativě «
Zajímavou poznámku o událostech, jež
předcházely slavnostní zahájení říšské rady,
přináší krakovská »N. Reforma«. Vídeňský zpra-
vodaj její totiž sděluje, že poslední slyšení dra.
Němec
13
article
Körbra a bar. Spensa-Boodena u eísaře měl oz
účel úradu o tom, co se má státi pro případ
nějaké demonstrace při čtení trůnní řeči. Uvěz
niti poslance byla by věc velmi nebezpečná
přejíti demonstraci mlčením, bylo by urážkou
panovníka. Proto vzata v úvahu otázka, ne-
bylo-li by radno vyzvati kluby sněmovní, aby
na slavnostní zahájení vyslaly do hradu jen de-
putace a všichni poslanei aby zváni nebyli. —
Nevíme, mnoho-li pravdy je v této zprávičce,
na všechen způsob je však velice charakte-
Ze Lvova, 4. února. (Rovnopráv
nost jazyková. — Proces Budzi
novského. — Emancipace ruského
rolnictva od šlechty.) V listopadu m.
podala ruská pojišťovací společnost »Dněstre
vrchnímu soudu Ivovskému stížnost do nešetření
práv ruského jazyka ve 201 případě, z nichž
11 se vztahuje k soudům bukovinským, 190
k haličským. Bukovinské soudy ruské žalohy
vyřizují německy, haličské soudy pols ky.
Nevím
Lvov
Bukovinský
14
article
Tyto dni dostalo se společnosti vyřízení o
vrchního soudu. Pokud se týče Bukoviny, jsou
prý německé tabulšrní rozsudky tamních soudů
správné, sponěvadž v Bukovině úřadním
jazykem u soudů jest němčina«a
proto se hěmecky musejí vyřízovati všechna
podání, ať si byla učiněna jakýmkoli jazykem.
Pokud se týče soudů haličských, slibuje vrchn
soud, že všechny udané případy prozkoumá
podá o výsledku svého šetření společhosti zprávu
—Proces redaktora Budzinovského, jenž pro
agitační brošuru, vydanou v době voleb, dán
v obžalobu, dnes ukončen. Místo dra. Kos
jenž se vzdal obhajování, poněvadž soud ne-
připustil jeho návrhy, jež měly objasníti skutek
obžalovaného, hájil Budzinovského dr. Doernický
Porota zodpověděla otázku o vině žalovaného
záporně a Budzinovský tedy osvobozen. Spolu
obžalovaný s ním Ostapčuk byl však odsouzen
k pokutě 100 K. — V okrese tlumačském koupil
ruští sedláci velkostatek Olešu, jenž patřiva
polskému šlechtici Barčevskému. Za statek
mající 1742 jiter, zaplatili 225.000 zl. Statel
bude rozparcelován mezi přislušníky sousedníeh
ruských vesnie, trpících nedostatkem půdy. Je
to již několikátý příklad, že rušuí rolníci stal
se mujetniky velkostatku, jenž by jinak přeš
do rakou zidorských.
ristická.
Budzinovský
Doernický
Ostapčuk
Oleša
Bukovina
15
title
Politické zprávy zahraničné.
16
title
V Praze, 5. února.
Praha
17
article
Balkánská myšlenka.
Balkánská myšlenka.
Zdá se, že přese všecko zažehnávání ši
se v státech balkánských přesvědčení, že jes
jim zapotřebí jednoty a vzájemnosti. Přesvědčen
to přijímají za své i Turci, jakž patrno z toho.
že sultan Ahdul Hamid uložil svému vyslanei
při srbském dvoře, Ibrahimu Feti pašovi, aby
odebral se do Niše za králem Alexandrem
vyslovil mu obzvláštní dík padišachův za přa-
telskou zmínku, již učinil ve sřé trůnní řeč
o poměru Srbska k Tarecku. Ibrahím Fetí paš
je nadšen pro balkánskou myšlenku a získal
svého panovníka pro tento projev.
Bylo popíráno, že by návštěva bulharského
knižete Ferdinanda u srbského krále v. Niši na
počátku zasedání skujištiny měla nějaký poli-
tický význam. Naproti tomu srbské listy nepře-
stávají tvrditi, že význam télo návštěvy, za niž
oba jihoslovanšií panovníei zaslalí caru Miku-
láši II. telegrafieký pozdrav, gratulujíce mu
k uzdravení, pro my šlenk u/ balkánskou je
velmi veliký. Spolek mezi Tureckem, Srbskem,
Bulharskem a Černou Horou neni sice ještě
formulován a zpečetěn, ale ve všech Balkánelel
žije naděje, že uzavřeni jeho jest otázkou
krátkého času a věcí naléhavé nutnosti.
Turek
Ahdul Hamid
Ibrahim Feť
Ibrahim Fetí
Ferdinand u
Mika
Niš
Srbsko
Tarecko
Turecko
Bulharsko
18
article
Z Vidně, 5. února.
19
article
Malé fideikomlsy v Rusku.
Zemědělská rada petrohradská ve schůzi
dne 19. ledna vypracovala projekt malých fidei-
komisů, jehož základná ustanovení jsou:
1. Každý, kdo vládne statkem nehybným,
může jej uěiniti nedělitelným, je-li on sám je-
diným jeho držitelem, vede-li se hospodářství
na jeho účet a není-li statek menší 50 a větši
3000 desjatin a není-li konečně zatižen dluhem,
převyšujícím 50 proc. jeho cenyi
2. nedělitelný statek může býti prodán, ne
však jinak, než v celosti;
3. nedělitelný statek nemůže býti prodáu
pro dluhy vlastníkovy, které by učinil po právo-
platném prohlášení nedělitelnosti statku; na za-
placení starých dluhů povoluje se lhůta tří lett
nebyly-li by staré dluhy, na statku váznoucí.
do té llůty splaceny, neprodatelnost pozbývá
platnosti;
4. zrušení nedělitelnosti může nastati teprv
podle vůle třetiho dědice, který postupně násle-
dovati budie po zakladateli;
5. dědic, obdrževší nedělitelný statek, do
dvou let musí vyplatiti polovinu ceny statku
spoludědicům;
6. dědice nedělitelného statku volí si z-
kladatel, avšak mužskému kolenu náleží přednos
před ženským;
7. kdyby žádný z dědiců nechtěl se ujmout
nedělitelného statku, statek bude prodán a stržená
částka rovným dílem se rozděli mezi všecky
dědice;
8. listina, zřizujíci nedělitelný stalek, mus
býti notárským aktem, potvrzeným okružným
soudem.
Rusko
20
article
Drang nach Osten.
Drang nach Osten.
»Honoe Bpea«, konstatujíc, že ruský vliv
v Cařihradě po vítězné válce 1877—1878 po
klesl, podává obraz, jak německý vliv tam opa-
noval. Němci slali se nejprve vojenskými in-
struktory Turků. Znenáhla zachvacovali finančn
a hospodářské prameny a podniky. Před 15 lety
německý vyslanec v Cařihradě už veřejně s
míchal v otázky, kterým osobám má turecká
vláda dáti tu neb onu koncessi. Železné dráhy
v evropském Turecku velmi záhy přešly v ruee
Rakušanů a Němců. Větší část jich, tak zv
»Chemins de fer Orientanx«, přináleží nyn
rakousko-německé společnosti, jejíž ředitelé pře
bývají většinou ve Vídni. Jsou to trati : Cařihrad—
Drinopol, Dedeagač—Drinopol, Drinopol—— Belova.
Trnovo—Jamboli, Solun—Mitrovica, Skoplie—
Zebedži, Belova—Vakarel. Exploatovaná dělka
těchto tratí dosahuje 1263 verst. Důchod, jejž
talo síť dává, kolébá se v posledních Ietech
mezi 12—13 mill. fr. Podle smlouvy tyto dráhy
do té doby, dokud kilometrový důchod nepře
výší 10.335 fr., musejí platiti turecké vládě
1.500 fr. z kilometru ročně, což činí nyní
1,894.500 fr. Ale suma tato, jež jest zárukou
4procentové půjčky z r. 1894, nedostává se do
státní turecké pokladny, nýbrž bezprostředně
odvádí se bankám, které tuto půjčku realisovaly
Makedonská trať Solun Bitolj přináleží Němcům
Koncessi na ni obdržel r. 1890 Žid Kaulla ja-
kožto zástupce Němocké banky. Dráha tato ne-
platí ze svého výnosu poplatek, nýbrž naopak
dostává od turecké vlády podporu, jež při trat
delší 200 kilom. obnáší přes 1 mill. fr.
Rakouští a němečtí Němci, ovládnuvše že
lezné dráhy v evropském Turecku, věnovali
nyní svou blahosklonnou pozornost také asij
ským zemím sultánovým.
Osten
Bpe
Němec
Turek
Rakušan
fer Orientanx
Belův
Skoplie
Zebedža
Vakarel
Koncessi
Cařihrad
Turecko
Vídeň
Drinopol
Dedeagač
Trnovo
Jamboli
Soluna
Mitrovica
Soluna
Němocký banka
21
article
Z Vídně oklikou do Bělehradu.
Vídeňský dopisovatel Iondýnských »Timesůe
není spokojen s nynějším směrem srbské poli
tiky. Hrozí Srbsku téžkými následky, nevzdá-l
se snahy sbližiti se s Ruskem a nevrátí- li se
nazpět do náruče Austrie, jež je chce míti vý-
hradně pro sebe. Od svatby krále Alexandra
ruský vliv v Bělehradě narosti tak, že se tam
stal panujícím a je snad silnější, než byl z
rusko-turecké války. Bělehrad nesmí se stát
ohniskem panslávské intríky proti dualistické
říši. Neobrálr-li král Alexandr v čas, možno mu
směle prorokovati, že královstvím jeho bude
prudce otřeséno.
Mluva tato prozrazuje, že dopisovatelem
londýnského listu je Milan, jenž zaplavuje
z Vídně dopisy proti králi Alexandroví i ne-
patrně lístky v Německu. Dopisů těch zvlášt
náhodeu všimnou si hned, jak se objevi, roz
ličné zpravodajské kanceláře a dávají obsal
jejich dál, tak že prošmejdí všechen evropský tisk
V Bělehrádě, kdo střízlivě a nestranně po
suzuje, nikdo nevidí nie »panslávského«
jestliže Srbové v sousedství dualistického moe
nářství hájí také svých zájmů, je to nejer
jejich právem, nýbrž i povinností. Mezi každým
sousedy tak bývá, že zájmy jejich ne vždy
chodi rovnoběžně. Ani manský stát není v po
ložení tak podřizeném, aby se nesměl ozvat
myslí-li, že zájmy jeho se křižují se státen
vrchnostenským. A Milan Obrenovič nesmí z
pomínati, že Srbsko přese všecko jeho opačné
úsilí zůstalo státem nezávislým.
Milan
Srba
Obrenovič
Vídeň
Bělehrad
Srbsko
Rusko
Německo
Iondýnský
Timesů
Austria
22
article
K rozporu mezi vévodou Orlean
ským a Edvardem VIII.
Pretendent trůnu francouzského, věvoda
Orleanský, do Londýna k pohrbu královninu ne-
dojel. Již v Brusselu bylo mu dáno dvorními
úřadníky na vědomi, že v Londýně si nepřejí
přítomnosti jeho, jelikož byl své doby schvá
lením Willemetovy karikatury královnu Viktorii
I. — hluboce urazil. A dodáno, že také pobytu
vévody v Belgii si královská rodina belgická
nepřeje.
Věvoda na to ihned z Brusselu odejel
Dojem, který způsobi toto pokořující odhmnítnut
ve Francii, nebude Anglii nijak přiznivý. Pomě
mezi královským rodem anglickým a roden
orleanským stane se ale jistě napjatějším. D
sledky toho pro Anglii, byť i v budoucnost
pozdější, mohou býti dost povážlivy
Edvard VIII
Willemetův
Londýn
Brusel
Belgie
Francie
Anglie
královna Viktoria
23
article
Neúspěch vlády Waldeck-Rous-
seauovy,
Při projednávání předlohy o spoleích a ř
holích ve sněmovně francouzské způsobili so-
cialisté včera vládě Waldeck Rousseanově,
jinak tak blízké jim, citelnou porážku.
Socialista Groussier navrhl, aby k prvnímu
už schválenému článku předlohy přijat byl do-
datek, dle něhož spolky (nikoli řehole) moho
se zřizovati a sestupovati take
bez povolení ibez přeďbéžnéh
ohlášení. »Máme za nebezpečno — pravil
Groussier — úřadům správním sdělovati jmena
členů svých.« Řečník navrhl pak dáte, aby
jen ty spolky, jež chtějí býti i právn
stranou, a jež chtějí statků nabývati, byly po-
vinny utvoření své ohlašovali.
Jmenem středu a nacionalistů podporova
návrh Groussierův Ribot.
Předseda ministerstva Waldeck-Rousseau
vyslovil se ale proti návrhu Grousšierové. » Stá
musí znáti účely apolků, jmena zakla
datelův i členů. Nebudou-li spolk
samy toho ohlašovati, bude musit vláda za
váděti vyšetřovaní a to jim bude ještě nepř
jemnější.«
Fourniěre pozměnil návrh Groussierův
tak, že jen náboženské spolky (řehole) budou
povinny ohlašovati utvoření své. Návrh takto
požměněný byl — proti vůli vlády — pak
většinou 55 hlasů schválen. Jen okolnost,že
Watdeck-Rousseau »opomenul« — jistě ale
z opatrnosti! — poloziti kabinetní otázku
umožnila jemu a jeho soudruhům zůstati po
této porážce v křeslech ministerských.
Waldeck Rous
Waldeck Rousseanův
Groussier
Groussierův Ribot
Rousseau
Watdeck
ministerstvo Waldeck
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Parlamentní komise klubu svobo-
domyslných lidových poslanců če-
ských koná sehůzi v pátek o 9. hod. ranní.
Klub svobodomyslných lidových
poslanců českých koná schůzi o 10. hod
ranní v pátek dne 8. t. m.
— Körbrův hospodářský program
Předvčerejší, ve Vídni přečtená trůnní řeč byla
nejdelsí, která od dfouhých let v efsuřském
hradě vídeňském byla přednešena. Předčítán
její trvalo celých dvacet minut. Příčina toho,že
v ni uveden nekonečný počet kulturních a hospo-
dárských předloh, jež vláda slibuje položiti n
stůl slavného domu, a které, až budou prove-
deny, prý v ráj promění plačtivé údoli, jemuž
řikáme »Cislajtanie«. Pan Körber kde co byl
sebral. Nepovrhnul ani s tou nejprostší kvě-
tinkou z parlamentní zahrádky i uvil z nieh
bouquet rozměrů tak obrovských, v jakých po-
dávají se jen na divadle primadonnám. Co všechno
je v tom jeho programu! Nač si člověk jen
pomysli, vše tam najde. Na nestěstí jen to ne
po čem tento stát nejvíce práhne a čeho mu
především jiným je zapotřebí. Že pan Körben
o to se posturá, aby vrátil se ku svému původ-
nímu poslání a ku přirozeným podminkám svého
vývoje, to tam není. Věru, tak naivné vlády
dosůd jsme neměli, která by se domnivala, že
na tak nejapné vnadidlo někoho chytne. Kde
bude cislajtánský parlament, kde prosincovka.
než realisována bude desetina toho, co pan
dr. Körber provésti slibuje! Neráčil by nám
řiei dr. Körber, jak dlouho dle jeho domněn
bude to trvati, až říšská rada při přesném še
tření zákona a jednacího řádu hotova buďe s pro-
jednáním čtyř rozpočtů, uherského vyrovnání
všech drobnějších zákonů, provedených na zá
kladě § 14.
Körbrův
Cislajtanie
Körber
Körben
doktor
Vídeň
25
article
— K pohřbu bar. Aloisa Pražáka.
Z Vídně, 5. února. (Tlfgrm. »N. L.. «) Vladimi
bar. Pražák zaslal klubu českých svobod
myslných poslanců lidových na říšské rad
k rukoum dra. Pacáka tento list: » Slovutn
pane! Ráčil jste jmenem sl. klubu českýeh
svobodomyslných poslanců lidových výmluvným
slovy dáti výraz zármutku a soustrasti nad
úmrtím mého nezapomenutelného otce a právem
ráčil jste při tom podotknouti, že zvěčnělý do
posledního vzdechu svého živola s národen
svým cítil a k jeho povznesení pracoval, jakož
dosvědčiti můžeme my, kteří jsme na smrtelném
loži s ním se loučili. Žalosť, kterou nám tato
nenshraditelná ztráta způsobila, zmírněna je
valně tímto Vaším, nám tak vzácným projevem
účasti a uznání zásluh zvéčnělého o lid náš
začež Važnostem jmenem vlastním i jmenen
celé naší rodiny vzdávám vrouci díky, kteréž.
prosím Vás, slavnému klubu poslanců laskavě
tlumočiti račtež. Kladu si za česť znamenati s do-
konalou úctou Vaší slovutnosti oddaný. Vladimi
Alois Pražák
Pražák
Pacák
Žalosť
Vídeň
26
article
— Rodinné zprávy. Slečna Fanda Pliseh-
keova, dcera rady vrchního zemského soudu v
výsl. p. Augustina Plischke v Plzní, a pan Jindřích
Weger, technický adjnnkt cukrovaru »Čerych a
spolek v Černožicích n. La.« slavili dne 5. t. m. v arci-
dákanském chrámu sv. Bartoloměje v Plzni sňatek
manželský
— Úmrti. Na Král. Vinohradech zemřel včer
pan Jan Voves, pražský měšťan, bývalý uzenář
mistr řeznický, v 84. roce věku svého. Tělesné ostatky
zesnulého budou ve čtvrtek dne 7. února t. r. o3
hod. odpol. ve votivním chrámu sv. Ludmily na Král
Vinohradech vykropeny a pak na hřbitově olšanském
pochovány. — Dne 4. t. m. zemřela v Ríčanech po
dlouhé a trapné nemoci paní Karolina Dobi-
ášová rozená Čížkova v 70. roce věku svého.
Pohřeb koná se ve čtvrtek o 1/211. hod. dopol. na
hřbitov říčanský. — Včera zemřela paní Klá ra
Kremerová, vdová po úřadníku, v 68. roce věku.
Pohřeb bude zejtra o 3. hod. z něm. pathotogického
ústavu na olšanský hřbilov
Pliseh
Augustin Plischke
Weger
Čerych
svatý . Bartoloměj
Král
Voves
svatý . Ludmila
Dobi
Kremerová
Plzeň
Olšanský
Čížkov
spolek v Černožice
Královský Vinohrady
28
article
— Zemský výbor král. českého učinil v
schůzi své, konané dne 30. ledna, jíž předsedal nej
vyšší maršálek zemský, mimo jiné tato usnesení:
Jmenování byli účetními revidenty účetní oficiálove
Petr Pintner. Jaroslav Valenta, Felix Šeřče-
vič, Ervín Kupfer. Adolf Balthasar a Antonín
Lukeš; účetními oficiály účetní assistenti RRudoloí
Hanzlík, Antonín Blažek, Frant. Hosinger
Jan Kučera, Karel Klier a Karel Čekan; úče
ními assistenty účetní praktikanti Antonín Felbee
František Krotil, Alois Brtník. Josef Průša.
Karel Vondráček a Frant. Verner. Zástapcem
zemského výboru v kuratoriu zimni hospodářské školy
v Novém Bydžově byl jmenován pan Josef Benel
ředitel cukrovaru tamtéž. Žádost obce jinecké za do-
datečné schválení vybírání dávky hápojové byla za
mítnuta. Zamítnuta byla stížnost obce Polních Chrč
v příčině obecní výpůjky k účelům melioračním
K podaným stížnostem změněno rozhodnutí sbora
obecních starších křáli hlavního města Prahy v pří-
čině regulačních čar Ferdinandovy třídy v Praze.
Pintner
Valent
Šeřč
Kupfer
Balthasar
Lukeš
Hanzlík
Blažek
František
Kučera
Klier
Čekan
Felbee
Krotil
Brtník
Průša
Vondráček
Verner
Benel
Nový Bydžov
Praha
Ferdinandov třída
zimni hospodářský škola
29
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v útert
dne 5. února.) Měštské radě zaslán byl tento tele
gram: Želímé s vámi nad úmrlím slavného našebo
básníka Julia Zeyera. Český čtenářský spolek v Brně.
— Pan arch. Zeyer vzdal městské radě písemně díky
jmenem svým a jmenem všech příbuzných za projev
soustrasti a vzácnou poctu, prokázanou zesnulému
jich bratru, Juliu Zeperovi. — Na úpravu části N
vého města a Starého města de 31. ledna 1901, kdy
končila konkursní lhůta, došly dva návrhy-
O upravení Havlíčkova náměsťi a okol
Jindřišské věže. Zemský výbor, dohodnuv s
s místodržitelstvím, odepřel potvrzení plánu po-
lohy na upravení náměstí Havličkova, přijalého sbo
rem obecních starších. Usnesení sburu obecních star
ších směřovalo k tomu, aby při šetření skoro dosa-
vadního stavu rozšířena byla ulice Jindřišská na 1
metvů a aby věž jindřišská byla isolována uličkou
8 metrů širokou mezi věží a domem č. p. 845—Il.
Zeyer
arch
Zeper
Havlíčkův
upravený náměstí
Český čtenářský spolek v Brno
30
article
Zemský výbor jest však náhledu, že žádoucí isolo-
vání věže jindřišské požaduje, aby staré domy na
Havlíčkově náměstí, přiléhající k věži jindříšské,
vůbec byly vykoupeny a sbořeny a získaný takto
pozemek aby nebyl více zastavován. Také žádoucí
spojení s příštím ústředním nádražím ulicí Jerusa
lemskou ukazuje dle náhledu zemského výboru na
novou kommunikaci městským sadem k náměstí HM -
vlíčkovu, jíž by překážel způsob úpravy, obcí na-
vrhovaný. V radě městské bylo toto stanovisko zem
ského výhoru podrobeno ostrému rozboru a vzpo-
menuto při té příležitosti, kterak obec před lety, ve-
dena snahou po uvolnění věže jindřišské, navrho-
vala, aby domy při ní sice byly strženy, ale aby
obac hledala alespoň úhradu nákladu na vykoupen
jich zastavěním otavřené dolejší strany náměstí Ha-
vlíčkova; ale tento projekt zemský výbor tehdy ne-
schválil. Návrh zemského výboru klade požadavky,
jichž splnění znamená investování obnosu jednohe
millionu korun. Rada městká schválila proto návrh
m. r. p. dra. Růžičky, aby o meritu a nákladnost
tohotu projektu byt vypracován pamětní spis a ode-
vzdán nejvyššímu zemskému maršálkovi. Také ko-
statováno, že zamský výbor není ani oprávněn k
kladení podobného druhu požadavků, nýbrž že mu
pouze náleží plán polohy buď schváliti neb zamítnouti
Schválen jednomyslně návrh stavebni komise, aby
návrhy ty po rozumu konkursních podmínek ode-
vzdány byly porotě ku posouzení. — Do rukou pana
starosty složili slib měšťanských povinností pp.: Ja
Růžička
Havlíčkův náměstí
31
article
Jelínek, majitel domu, Jaroslav Rubeš, sládek a Jose
Suchý, maturialista. — Pan proí Fr. Slýblo odevzdal
jmenem »Ústředního spalku professorů středních ákol-
300 K jako přebytek z holdovací adresy ve prospěch
»nadání Komenského«. Usneseno, aby spolku vyslo
veny byly díky. — Návrh městského radního p. dra
Růžičky, aby učiněno bylo vhodné opatření, aby obe-
censtvo vědělo vždy o posledním voze v noci na
každé stanici, odkázán správní radě městských elek-
trických podníků; podobně stalo se s návrhem měs-
ského radního p. Zikana, aby Eliščina třída osvětlo-
vána byla světlem elektrickým. — Panu Antonínu
Jelínek
Rubeš
Jose Suchá
Komenský
Růžička
Zikan
Eliščin
Antonín
spolek vyslo vit
32
article
Kolářovi, hostinskému, udéleno právo domovské
a měšťanské. — K návrhu obecního staršího p. Ko
vařovice podána bude žádost k ředilelství státníc
dráh, aby všechny rychliky zastavovaly také na sta
nici král. Vyšehrad. — Pojtáťování žřvnos-
nictva. V jednotlivých okresích král. českého po-
číná se jeviti potěšitelný ruch za účelem provedeni
obligatorního pojišťování živnostnictva pro přípa
nemoci. V propagování této myštenky podporují in-
struktora živnostenských společenstev p. dra. Poláka
zejmena okresní výbory a městské korporace. Tak
usnesl se na př. okresní výbor v Novém Bydžov
poskytnouti k podnětu starosty p. Doležala založené
pokladně potřabnou místnost, sílu kancelářskou
10.000 korun na hotovosti. Vzhledem na velký soci-
ální význam, jenž následkem změněných ustanovení
zákona domovského ještě stoupl, požádal instruktor
p. dr. Polák radu městskou za sdělení, nebylo-li by
jí lze na akci podobné, kterou v živnostenstvec
pražských zumýšlí zahájiti, aktivně se zúčastnit
Rada městská usnesla se přípis ten postoupiti soci-
ální komisi. — Usneseno předložili sboru obecních
starších návrh na vyplacení odměny 3000 K řediteh
pražského městského musea p. Brel. Jelínkoví z
velmi vzorné uspořádání sbírek musejních. — Schvá-
leno bylo zřízení pobočných kolejí na Josefském ná-
městí, které mají sloužiti pro reservní vozy v dob
větší frekvence.
Polák
Doležal
doktor
Brel
Vyšehrad
Nový Bydžov
33
article
— Zajímavý nález v archivu. Docent slo-
vanské filologie p. Francaw ve Varšavě, dopisujle
člen král. české společnosti nauk, sdělil archiváři
král. hlav. města Prahy p. prof. dru. Jaromíru Čela-
kovskému, že v archivu petrohradské akademie pá-
tral po stopách slovníku polabských Slovanů, který
v roce 1827 Fr. Lad. Celakovský do Petrohradu
poslal a od něhož se v českém museu nalézá pouze
titulní list s nápisem: »Voeabularia linguae pola-
bicae, quae exstant omnia collegit Praque 1827.« N
slovníku tomto Fr. L. Čelakovský pracoval po dlouhou
řadu let. Po smrti pěvce »Růže stolisté« byla lita-
rární jeho pozůstalost zničena, takže ze slovník
zbyl jen exemplář, který se dle domnění naléza
v Petrohradě. Pan docent Francew sdělil nyní, ž
se mu skutečně podařilo v archivu potrohradsk
akademie tento slovníček natézti. Cenný tento nále
bude v nejbližší době v publikacích Akademie uve-
řejněn.
profesor
doktor
Jaromír
L Čelakovský
Růža
Francew
Varšava
Praha
Petrohrad
Voeabularia linguae polo
akademie uve
34
article
— Sčítání lidu. Král. město Písek má nyní
13.593 obyv. (incl. posádky 930); celkem přibyl
civil, obyv. 2223 čili 211/2 %. Domů jest nyní 91s
(r. 1890— 781) obydlených a 9 neobydlených novo
staveb. — V Třeboraticích, okresu karlínského.
napočtěno letos 326 obyvatel, 50 domů; roku 1890
280 obyv., 41 dům; přibylo tedy 46 osob. — Podl
odevzdaných sčítacích archů přítomno bylo dne 31.
prosince 1900 na Král. Vinohradech v 108
domech 52.480 obyvatel. V číslici tuto není ovšen
značný počet domácích obyvatel, na čas nepřílom-
ných, na př. studujících, kteří 31. prosince prodléval
na venkově. Odevzdané archy se nyní zevrubně pro-
hlížejí, přes to však výsledek nebude se valně lišit
od sčítání předběžného. V roce 1876 (při rozdělenl
obce) měly Vinohrady 235 domů s 8930 obyvatelí,
v roce 1880 již 343 domy a 14.831 obyv., v roc
1890 pak 703 domy a 34.531 obyv. Za dvacel pěti let
rozmnožil se tudíž počet obyvatel na Kr. Vinohra-
dech šestkráte. — Při sčítání lidu v Bubeněi
napočteno ve 188 (r. 1890 96) domech se 1255 (367
stranami 5528 (1698) obyvatelů, z nichž 5222 Čecho
Král
Kristus
Písek
35
article
(1510), Němců 267 (188), Poláků 6, Maďarů 1, ci-
zinců 31, katolíků 5287 (1600), evangeilků augsbur-
ského vyznání 75 (35), belvetského 84 (17), israelite
73 (45). Výsledek tento dokazuje, že obec bubene
ská vzrůstá v mohutné předměstí, které zastavením
části letenské ještě zmohutní, neboť přibylo obyva-
telstva celkem 225 %. Zajímavý však jest též př-
rostek rodinných domů a vill, kterých přibylo o
roku 1890 celkem 22, takže s dřívějšími 60 je jich
v Bubenči 82, tedy téměř polovina všech domů.
Z toho patrno, že obec bubenečská stále uplatňuje
kladené v ni nadéje, rostouc na nejkrásnější a nej
příjemnější předměstí pražské. Obec sama snaží s
stavby rodinných domků podporovati a všemožnou
péči vynakládá, aby se Bubeneč stala hledaným lt-
ním pobytem majetných Pražanů. — V obci Mo
dřanech (polit. okres smíchovsk) napočtěno letos
513 rodin s 2510 obyvateli, a 245 domů. V r. 1890
bylo tamtéž 1838 obyv, 184 domy, přibylo tudíž 678
obyv. a 61 dům. — Ve spojených obcích Hlubo-
čepích, Zlichově a Klukovicích napoči
táno bylo letos 3803 obyv. ve 183 domech a sic
v Hlubočepích 1688 obyv. v 97 domech, na Zlicbov
Němec
Polák
Maďar
Pražan
Zlichův
Bubeneč
Hlubočepy