3
masthead
18. dubna 1904.
5
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 17. dubna. (Porady o s po-
lečném rozpočtu) nevedly po dvoudenním
peštském vyjednávání k cíli a bude se v nich,
jak sděleno již telegraficky, pokračovati příští
neděli. „N. W. Tagblattu“ sděluje se v té pří-
čině z Pešti, že na poradách společných ministrů
se zástupci obou kabinetů vyskytly se vážné
difference, které způsobily odročení konferencí.
Jako v jiných podobných případech, zaujali
tentokrát oba finanční ministři souhlasné stano
visko proti požadavku vojenské správy. Ta okol-
nost, že se v poradách nepokračuje v Pešti, uka-
zuje, že nebylo naděje na dohodu a proto sporně
otázky budou předloženy ve Vídni korunn
radě, v níž panovníkovi připadne asi rozhodu-
jící slovo. Spor točí se patrně o požadavek vo-
jenské správy, jež na r. 1905 žádá na nová děla
30 millionů, kdežto uherský i rakouský finanční
ministři vzhledem k neutěšenému finančnímu
stavu obou států říše a vzhledem k jiným, stále
vzrůstajícím potřebám snaží se přiměti vojen-
skou správu, aby při opatřování nových děl jed-
nala volnějším tempem. Soudí se, že obě strany
na příštích konferencích se dohodnou tím, žes
vyjdou navzájem vstříc.
V Praze, 17. dubna. (Fr. Košut o vy
rovnání pomocí § 14.) Peštský zpravo
daj »Zeitu« navštívil churavého vůdce strany
neodvislosti, Fr. Košuta, aby si vyžádal vysvět-
lení k pověstem, že uherská opposice by zma-
řila obstrukcí rakousko-uherské vyrovnání, kdyby
se ve Vídni odhodlati provésti je v Rakousku
bez parlamentu, tedy jen za pomoci § 14. Ko-
šut neponechal zpravodaje v pochybnostech.
N W
Košut
Praha
Pešť
Vídeň
Francie
Rakousko
ko
6
article
»Kdyby se v Uhrách našla vláda — pravi
mu — která by byla ochotna, učiniti takový
odvážný pokus a kdyby tato vláda měla od-
vahu, spokojiti se s hospodářským vyrovnáním,
jež by v Rakousku bylo uvedeno v život po-
mocí § 14., pak by uherská strana ne-
odvislosti takový smělý plán zma
řila co nejenergičtěji. Uherský vyrov-
naci zákon z r. 1867 předpisuje přesně a nade
vši pochybnost, že celní a obchodní smlouva
musí býti přijata oběma parlamenty
provedení vyrovnání pomocí § 14. příčilo by se
tedy jak přesnému znění, tak i smyslu zákona.
Strana neodvislosti užila by tedy třebas i nej-
ostřejších prostředků obstruk
čních, aby zjednala platnost zákonu vyrov-
nacímu.«
V Praze, 17. dubna. (K polské ake
smiřovací.) Vůdcové německých stran, jak
se dovídá jeden z vídeňských listů, neobdrželi
dosud od Poláků nijakého nového sdělení stran
smiřovací akce. Ryt. Jaworski požádal prý Čechy
aby mu podali positivní návrhy, na jichž základě
bylo by možno ve smiřovací akci pokračovati.
Polák
Ryt
Jaworský
Čecho
Uhry
Rakousko
Praha
7
article
Parlamentní komise českého klubu vezme prý
toto vyzvání ryt. Jaworského v pondělní schůzi
v úvahu. Polští vůdcové odevzdají pak českou
odpověď čtyřčlennému výboru spojených stran
německých. Na straně německé se soudí, že vy-
jednávání, vedené takovým způsobem, bude vy-
žadovati delšího času, a poněvadž vzhledem
k delegacím, jež se mají sejíti již v prvé polo-
vině května, zbude říšské radě jen málo času
k disposici, může na skutečné vyjednávání mezi
Čechy a Němci dojíti teprve na podzim, dojde-l
na ně vůbec.
Kdyby záleželo jen na „N. Fr. Pr.“, roz-
umi se, že by na nějaký smír česko-německý ne-
došlo nikdy. Opětným důkazem toho nedělní
úvodní stať tohoto listu, jenž hrozí „zdrcujíeí
mocí německého furoru“ pro případ, kdyby se
podařilo povaliti nynější vládu, která svými ab-
solutistickými choutkami a svým hověním ně-
mecké hrdopyšnosti jest patrně ideálem vlády
v očích hlavního orgánu „liberálních“ Němců.
Němec
Čechy
Francie
spojený stran
polovinit květen
8
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Presidentské volby v Americe.
Z Chicaga, 3. dubna 1904.
(Původní zpráva »Národních Listů«).
Ačkoli volba presidenta Spojených států —
voli se každé 4 roky — bude konána až první
úterý v listopadu, přec přípravy k této volbě
konají se již od nového roku. Zejmena kon-
gresník Hearst, jenž je majitelem 5 velkých
denníků a tolikéž večerníků — v New- Yorku,
Bostonu, Chicagu, New Orleansu a v San Fran-
cisku — tluče na buben již po celý čtvrt roku
a maže ve svých časopisech kde komu med
kolem úst, jen aby si hlasy zabezpečil. Křik
v těchto jeho časopisech na sklonku předešlého
roku, způsobený pro kyšeněvskou afféru, nebyl
ničím jiným, než politickým »bůmem«, vějičkou
na židovské hlasy. Pan Hearst láteřil na Rusy
a chrlil oheň a síru na ty »barbary«, dobře
věda, že židé zdejší jej na rukou za to nositi
budou, kdežto Rusové mu ublížiti při volbě
nemohou, aniť se sem nestěhují. Když ale
začali jej stíhati dopisy od Čechů, Slováků,
Slovinců, Chorvatů a Srbů a pohroženo mu, že
mu to bude škoditi v jeho snaze po dosažení
presidentského stolce — nastalo mazání medu
kolem úst Slovanům. Panu Hearstovi bylo totiž
raděno, aby se osobně přesvědčil o poměrech
na Rusi anebo vyslal svého zástupce, což on
též učinil, posláním známého irského vlastenee
Michala Davitta, člena britského parlamentu, na
Rus, a ten rozhodně postavil se po vyšetření
poměrů na stranu Rusů.
Hearst
Rus
Čecho
Slovák
Chorvat
Srba
Michalus Davitt
Amerika
Chicago
spojený stát
NewYork
Boston
New Orleans
San Fran
Slovan
9
article
To židům ovšem nebylo milo a bezpochyby
na Hearsta nalehali, aby vyslal jiného svého zá-
stupce do Ruska. Učinil tak. Právě dnes otištěn
jest ve všech jeho pěti časopisech dlouhý tele-
gram zvláštního jeho zástupce, p. D. D'Aquina,
o interviewu s prokurátorem sv. Synody, Po-
biedonoscevem, v němž se praví, že Rusové
nejsou židům nepřátelští a stane-li se přece tak
někdy, že jsou toho židé sami vinni. Dobré
vlastnosti, kterě Amerikání na přistěhovalých
židech vidí, totiž obchodní tricky, mohou prý
býti snad Americe na prospěch, ale ruský lid
byl jimi přiváděn na mizinu. Ostatně to, co se
stalo v Kišiněvě, bylo dílem luzy a nikoliv ru-
ského lidu. V dalším interviewu se činí kompli-
menty Americe i Rusku a Hearst — uchlácholi
Slovany a židé jsou spokojeni, a jeho kandida-
tura na stolec presidentský propaguje se zim
ničně dále.
President Roosevelt, jenž je nejvážnějším
kandidátem strany republikánské, tak jako Hears
demokratické, doposud žádné veřejné bubnování
ve svůj prospěch nezahájil, je si bezpochyby
prohlášením své kandidatury jist a proto šetr
prach až na chvíli rozhodnou, od července do
listopadu. Senátor Markus Hanna, jenž jediný
mohl Rooseveltovi nominaci na sjezdu strany
republikánské odeskamotovati, zemřel před krát
kým časem a Roosevelt je dnes takřka ve své
straně bez vážné opposice. A uvážíme-li, že
William D. Bryan, jenž roku 1896 a 1900 byl
kandidátem demokratickým, je jedna rukas
Hearstem, pak lze s jistotou za to míti, že bud
Roosevelt neb Hearst to budou, v jichž ruce
vložen bude osud veliké naší republiky severo-
americké pro příští pohnuté 4 roky.
D D Aquino
svatý . synod
Rus
Hearst
Roosevelt
Hanna
William
Bryan
Rusko
Kišiněv
Amerika
Slovan
10
article
Všeobecný náhled zde jest, že Roosevel
rozhodně zvítězí a to tím spíše, že Hearsta
bere zde málo kdo vážně, pro jeho humbukář-
ský systém v novinářském vedení, ale kdožv
přece, co se vše státi může? Když před 10 lety
v Novém Yorku Hearst tento způsob novinařen
zaváděl, ostatní časopisy se tomu útrpně smály
a dnes mnohé již od něho jej okoukaly. Kdo
ví, co se může státi, bude-li podnikavý tento
Yankee demokraty za kandidáta postaven ? Děl-
nický a farmářský hlas je zde v převážné vět-
šině a pan Hearst umí někdy ve svých časo-
pisech si až »zaanarchistovat«l
My Čechové — a Slované vůbec — na
kloněni jsme vždy spíše straně demokratické
než republikánské. Příčina ve vrozených nám
demokratickéch názorech a v přátelských poci-
tech, ze staré vlasti k této straně přenesených
do vlasti nové. Leč čím déle se v nové vlast
nacházíme, tím více poznáváme, že demokra
tism v Evropě se zdejší stranou demokratickou
má pramálo společného a rovněž tak málo má
strana republikánská práva si název »republi-
kánské strany« jen výhradně pro sebe přisvojo-
vati, ani vlastně republikánského smýšlení jsou
Američané všichni, boz rozdílu, ke které straně
se hlásí. Jsou to prostě dvě strany, kteréo
kořist, vítězi náležející, zápasl.
Roosevel
Hearst
Čecho
Slovan
Američan
Nový York
Evropa
11
article
Zásady, hesla atd. jsou pouze prostředkem,
jak přízeň lidu lze nejlépe získati. Tak strana
republikánská již od let šedesátých vztýčila
prapor »ochranného cla«, čímž zvláště získala
si vděk dělnictva a farmérstva, anať výrobky
plodiny jejich před konkurrenei chránila. Demo-
kraté nemohli nie jiného učiniti, než přijati za
vějičku »zrušení ochranného cla«. Roku 1884
a 1892 skutečně pod touto vlajkou byl Cl-
veland za presidenta zvolen. Roku 1896 Bryan
po nabytých zkušenostech nechal svobodné clo
padnouti a napsal na prapor demokratický poměr
stříbra ke zlatu: 16 uncí stříbra k 1 unci zlata.
Bryan
12
article
Byl poražen Mc. Kinleyem a jelikož od roku
1896 do roku 1900 se poměry pracovní zeela
přirozeným způsobem zlepšily — zásoby něko-
likaletým průmyslovým zastavením se totiž vy-
čerpaly — byl zvolen opětně Mc. Kinley a Bryan
poražen, neboť lid zlepšení hmotných poměrů
Mc. Kinleyovi a jeho straně připisoval. Dnes,
po 8letém jakéms takéms »blahobytu« na bídu
za Clevelanda od roku 1892 do 1896 se zapo-
mělo a proto není aspoň vyloučeno, že Hearst
zvítězí, napíše-li na prapor demokratické strany
»Boj proti trustům až na nůž !«
Směr ten alespoň dnes pan Hearst ve svých
časopisech sleduje — jak ale by jej v praks
po svém zvolení prováděl, to ovšem je dnes ještě
jiná otázka... Za takových okolností ovšem se
nepodivíte, že v této zemi, jako český celek,
nedržíme se výhradně jen jedné strany, nýbrž
že dle okolností a poměrů někteří hlásíme se
k demokratům a jiní opět k republikánům. Po-
těšitelné ale je přece, pak-li náš krajan kandi-
dován jest při některých volbách proti přísluš
níkům jiné národnosti, že na něm své hlasy,
až na malé výjimky, soustřeďujeme. Dnes již
je českých zástupců v různých volitelných úřa-
dech tolik, že nás ani nenapadne, bychom —
na př. zde v Chieagu — zvolení několika po
slanců do sněmu za nějakou národní vymože-
nost považovali. Nějakou jednostrannou českou
politiku tam prováděti nemohou, jedná se tedy
jen o to, že nás může těšiti jen to, že úřad
ten či onen zastává krajan. Milost to žádná od
nečeských občanů nám udělená není, neboť ži-
jeme tak těsně pohromadě, že si své zástupce
v různých okrseích zvolíme sami. Tak máme
dnes zde v Chicacu zajištěny 3—4 radní (z
64.). A následek toho je, že ředitelé stran si
naší národnosti všímají a různé důležité úřady
našimi krajany obsazují.
Bryan
Hearst
13
article
Českoslovanská obchodnická beseda
v Praze.
Po řadu let byly záležitosti tohoto spolku vyři-
zovány s největším klidem a jednomyslností, až
letos, kdy zvláště beseda znamenala obdivuhodný
přímo rozmach v ohledu bospodářském i organi-
sačním a kdy stala se platným a respektovaným
činitelem odborným i národním, byly rozbouřeny
klidné vlny jejího spolkového života. Několik členů
besedy, pro neplacení příspěvků vyloučených, pod-
niklo proti besedě boj, který byl založen na serii
hanlivých a podezřívajících letáků, o nichž zavedeno
již soudní řízení. Nejen letáky, ale i schůzemi vzbu-
zují nespokojenci odpor a nenávisť proti nynějším
zástupcům Č. O. B. Jedna schůze jejich, a sice dne
27. března, pro hlučné výstupy byla rozpuštěna,
svolali tedy schůzi novou, aby na ní mohli klidně
obvinění pronést. Schůze tato konala se včera dopo-
ledne v Konviktě.
Policii sice oznámena jako veřejná, proto do ní
přišel vládní zástupce, ale na návěští, na dveřích
nalepeném, slovo »veřejná« bylo přelepeno a kromě
toho přidána poznámka, že vstup je pouze pro zvané.
Praha
Č . O
Konvikt
14
article
Když schůzi zahájil pan VI. Vrba, byly přítomny
54 osoby, zejmena židé a sociální demokraté. Také
několik členů Č. O. B., kteří nestotožňují se s touto
opposicí, bylo přítomno. Velmi obšírně promluvil
o Besedě pan K. Urbanec. Stěžoval si, že první
schůze opposičníků byla zmařena, a podolýkal, že
boj opposice je velmi riskantní, poněvadž má proti
sobě lidi, kteří terrorisují. Praví, že v Besedě několik
jednothvců osvojilo si diktátorství, kterému řečník
déle nechtěl se podřizovati, a proto z Besedy prý
vystoupil, aby mohl snadněji kritisovati. Nechce
Besedu poškozovati, jen upozorniti chce veřejnost
na to, co se v Besedě děje.
V besedě prý jsou falešní vůdcové, kleří prý to
s besedou nemyslí vážně. Řečník pronesl dále řadu
výtek, jichž správnost jsme zkoumali a zjistili, že
mnohé nesrovnává se s pravdou. Sedm členů be-
sedy nebylo vyloučeno pro opposiční smýšlení, nýbrž
pro neplacení příspěvků. Za to prý nebyli vyloučeni
někteří, jež zřejmě poškodili dobrou pověsť besedy
a jmenoval člena správního výboru, který byl pro
zpronevěření zatčen. Naproti tomu jest pravdou, že
dotyčný člen byl neprodleně členství zbaven, jakmile
se o jeho provinění správní výbor dověděl. Naivní
jest výtka, že jeden člen správního výboru ucházel
se o místo v pokladně. Kdyby každému měly se činit
výtky pro ucházení se o místo, věru by nikdo na
světě nebyl ušetřen. Hlavní výtka činí se, že nejsou
známy číslice o stavbě besedního domu. K tomuto
podezřívání není důvodu, neboť veškeré účty jsou
správně doloženy a revisory prozkoumány. Každému,
kdo je členem besedy, do účtů a výkazů těch je
volno nahlédnouti.
Vrba
K Urbanec
15
article
Řečník oznámil, že je založen nový spolek
„Omladina obchodního pomocnictva“, jehož členy jso
všichní nespokojenci z Č. O. B.
Pan Vrba rovněž vyslovil řadu výtek, zejmen
naznačoval, že Landův fond zmizel. Ve schůzi panoval
náhled, že byl odcizen, ale dověděli jsme se, že fond
ten byl přikázán na stavbu domu, kam vůbec by
určen.
Přítomný člen správního výboru Č. O. B. pan
Fabian prohlásil, že na řadu podezřivání a výtek
neodpoví ve schůzi sociálních demokratů a vylouče-
ných členů Besedy. K tomu jedinou jest příslušnou
Beseda.
Včera odpoledne konala se v Besedě mimořádná
valná hromada, velmi četně navštívená. Náměstek
předsedy p. Šimůnek vysvětlil členům smysl pře-
kroucených a dvojsmyslných podezřívání členů správ-
ního výboru, obsažených v několika letácích a uvedl
že některé body jsou již předmětem soudního řízení
Po dodatcích tajemníka p. Kocha a starosty posl
Karbusa byl jednomyslně odsouzen způsob vyslu-
pování a štvaní proti Besedě.
Na to vyřízen jednací pořad valné hromady. Pan
Soukup pojednal o požadavcích obchodního pomoc-
nictva, nedělním klidu a zkrácení doby pracovní. Proti
nepravdivému obviňování, jakoby Beseda nehájila ná-
ležitě zájmy obchodního pomocnictva, jak se v jednom
letáku uvádí, konstatuje řečník, že všechny do dneška
vydobyté sociální reformy pro stav obchodní a všechny
úspěchy i v jiném směru jsou jedině prac
Vrba
Landův
Fabián
Šimůnek
Koch
Karbus
Soukup
Č . O
16
article
Českoslovanské obchodnické besedy.
která nedala si ujít ani jediné příležitosti a v zájmu
svých příslušníků vždy vydatně zakročila a která vzdor
přečetným odpůrcům přivedla požadavky obchodního
pomocnictva alespoň k částečnému uplatnění. V pří-
čině zkrácení doby pracovní poukazuje na těžkou mož-
nost docílení úspěchů za nynější situace ve vídeňském
parlamentě a zvláště za nynější těžké posice poselstva
českého, které bude českým obchodním pomocnictvem,
i když jedná se o jeho zájmy sociální, vždy respekto-
väno, (Souhlas.) Po návrhu řečníka byla přijata reso-
luce, jíž ukládá se výboru správnímu, aby se zasadi
o projednání zákona o klidu nedělním v panské sně-
movně, aby domáhal se jeho rozšíření pro města ven-
kovská a závody specerejní a aby minist. předseda
dr. Körber byl vyzván k předložení zákona o klidu
nedělním na pořad panské sněmovny; dále aby správní
výbor vymáhal u povolaných kruhů žádoucí změnu
živn. řádu, kterou upravena by byla také pracovní
doba v živnostech obchodních
Pan D. Dux promluvil o výhodách i vadách živ-
nostenských soudů, jichž nynější zřízení jest jen
prací Besedy. Učinil návrh, aby správní výbor pra-
coval k rozmnožení živnostenských soudů v každém
větším městě, kde dosud o sporech námezdních roz-
hodují odborně nejinformované soudy okresní. Návrh
byl schválen.
Pan Šimůnek odůvodnil návrh na nucené po-
jišťování členstva v případu nezaměstnanosti, který
byl již zásadně přijat anketou sv.-václavskou. Velká
většina venkovských organisací (besedních odborůa
jednatelství) vyslovila se pro první návrh, v anketě
podaný, jímž zvyšuje se členský příspěvek na 12
ročně, při čemž v době nezaměstnanosti má každý
člen nárok na podporu 6 K týdně po dobu 8 týdnů.
Po vyložení významu tohoto návrhu po stránce so-
ciální byl návrh valnou hromadou schválen.
doktor
Körber
Šimůnek
panská sněmovna
17
article
Týže referent pojednal o zřízení cestovního
fondu, anketou navrženého, pro venkovské odbory
a doporučil vzhledem k různým poměrům a potřebám
odborů částečnou náhradu jízdného, jež řídilo by se
dle kilometrů. Návrh rovněž přijat.
Dále schválen návrh na zřízení pensijního fondu
pro besední úřadnictvo, jemuž letos má býti položen
základ.
Slč. K. Šírlova odůvodnila návrh ženského
odboru Č. O. B. na zřízení paralelky pro dívky př
Pražské jednoroční obchodní škole Č. O. B. Pouka-
zuje na nedbalou a naprosto nedostatečnou výchovu
cbchodních pomocnic na školách soukromých, po-
nejvíce na výdělek vypočtených, které způsobují jen
knkurenci levně ženské práci. Obchodní akademií a
nákladnými školami dvoutřídními není dívkám, které
se věnují praktickému povolání obchodnímu poskyt-
nuta možnost k řádněmu vzdělání obchodnímu pro
dlouhou dobu studia a velký náklad finanční. Po
dalším odůvodnění p. J. Kořínkem byl návrh jedno-
hlasně přijat.
Jednatel besedy p. Kořinek navrhl, aby o dva-
cetileté práci Č. O. B., na niž může býti beseda
právem hrda, informována byla i širší veřejnost uspo-
řádáním výstavy besedních podníků a docílených vý-
sledků s použitím předmětů na výstavách vyzna-
menaných.
Pan Kamelský navrhl, aby beseda vypsal
tři slipendia v obnosu 300 K pro cesty do ciziny. Po
odůvodnění p. Vágnerem, jenž doporučoval zúčast-
nění se první cesty do Berlína, Hamburku, Brém a j.
návrh přijat
Výsledek valné hromady byl zanostiučiněním oso-
čovaným předákům besedy. Starosta p. Karbus ukon-
čil schůzi slovy: Pomíjejíce vše nízké a ma-
licherné budeme dále pracovati na
velkých sociálních a kulturních úko-
lech, k nimž je beseda povolána a na
všechny útoky odpovídati budeme —
poctivou praci. (Hlučný souhlas.))
K Šírlův
J Kořínek
Kořinek
Kamelský
Vágner
Karbus
Č . O
Berlín
Hamburk
Brémy
jednoroční obchodní škola Č . O
Pouk
kulturní úkolech
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
»Polozapomenutá německá vysoká
škola«. Ústecký německo-nacionální list přinssl
před několika dny pod naznačeným titulem
článek, také námi zaznamenaný, v němž z růz-
ných naprosto jalových důvodů žádá přeložení
báňské akademie příbramské do nějakého ně-
meckého města. V sobotu otiskuje »Aus. Tagbl.«
o témž předmětu druhou úvahu, kterouž tisk
německého kasina rovněž jako první za svou
přijímá, na důkaz, že jedná se o akci, v lůně
německém již dlouho nosenou a připravenou.
V tomto druhém článku žádá se už zcela
zpříma a nezabaleně přeložení příbramské »vy-
soké školy německé« do Ústí, kteréž prý jest
ochotno přinésti akademii největší oběti, na
důkaz čehož vykazuje ji místnosti — v dosa-
vadním skladišti tamější zastavárny. Nabídku
svou barví Ústí nejsvůdnějšími barvami, jeho
novinářský mluvčí ujišťuje, že město dosud
nikdy neštítilo se obětí pro — německou
věc a vše prý, co by mohlo »chudé město
Příbram« poskytnouti, nepřipadlo by Ústi n. L
za těžko. Čeští a polští posluchači by stejné
snadno nalezli Ústi jako »městečko pod sv.
horou« česti Němci, kteří až dosud byli ze své
vlastní »německé« akademie do Lubna vytiskování
zůstali by v domovině, také pro české akade-
míky a jich prospěch, kteří by na akademii
zůstali, nebylo by prý žádnou škodou, kdyby
se jim poskytla příležitost skutečně německy se
naučiti. Báňský a hornický průmysl v Čechách
jest — nechť si Čech třeba řekne »bohužel«
— dosud převážnou většinou v rukou něme-
ckých, dělnictva na německých podnicích jest
prý dvacetkráte tolik co na českých a tak ne-
pochybně to bude prý vypadati i s poměrem
majetku báňského mezi oběma národnostmi . .
svatý . hora
Němec
Čo
Ústí
Příbram
Lubno
Čechy
19
article
Zkrátka, otázka přenesení báňské akademiez
Příbrami do Ústí jest prý otázkou důležitosti
stejně politické jako nacionální i hospodářské
Ústečaně očekávají od svého ob. zastupitelstva,
jakož i od německých poslanců a všech hospo-
dářsky zaujatých faktorů, že vynaloží vše
aby »zachránili německou vysokou školu«.
Je-li otázka přenesení příbramské akademie do
Ústí n. L., německým tiskem tak násilně a oká-
zale do seznamu požadavků německé nestoud
nosti uvedená, otázkou něčeho,"jest jedině otáz
kou neslýchané německé hrabivosti a velkoúste
nenasytnosti. Krom důvodů germánského hladu
nebyl uveden německým tiskem ani jediný, z
Příbram
Ústí
20
article
jmena nikoli praktický, který by ukazoval, že
prospěch akademie, anebo její studijní výsledky
oprávňovaly k podobné žádosti. Sami Němei
nuceni byli přiznati že posluchačstvo příbram
ské akademie jest z převážné většiny če-
ské a že převaha českých studentů každým
rokem vzrůstá, není tedy příbramská aka-
demie ničím jiným, leč vysokou školou
se slovanským posluchačstvem a německou
vyučovací řečí; logický požadavek a důsledek
z takového stavu věcí byl by zajisté pořídi
akademii vyučovací jazyk jejího žactva. Přeje-li
si Ústí nad L. hostiti ve svých zdech vlastní
skademii báňskou, nechť se o ni zasadí všemi
silami a faktory, jichž se dovolává. Není vy-
loučeno, že za úplné počeštění akademie pří-
bramské, tedy za zavedení vyučovacího jazyka
převážné většiny jejího posluchačstva přičinili
by se snad i všichni čeští činitelé za zřízení
vlastní akademie v Ústí a mílerádi by propu-
stili hrstku německých posluchačů z Příbrami
do jich kýžené domoviny. To by přec bylo
nejspravedlivější a nejpoctivější řešení afřáry
z plotu Němci nejnověji urvané. Ale epáli »ně-
meckou vysokou školu« v Ústí českými poslu-
chači, vydržovati ji kolejným slovanských jejích
studentů, toť tak kolosální neskromnost, že
musí býti odmítnuta způsobem, nepřipouštějícím
pochyby, že na české straně panuje nejkraj-
nější odhodlání nedopustiti za nic na světé
křivdu, už pouhým námětem do nebe volající.
Němec
Ústí nad L
Ústí
Příbram
21
article
— Velká šermířská akademie ve prospěch
ruských vojáků. Pořadatelstvo akademie šermíř-
ské v Praze dosud nevídaného rázu, učinilo
všechno možné, aby večer 20. t. m. na Žofině
byl v každém ohledu důstojným mimořádné slav
nosti i jejího šlechelného účelu. Český šermiřský
klub vyvinul nejhorlivě,ší činnost. Přítomnost nej
slavnějších šermířů francouzských a italských
je zajištěna. Ještě v poslední chvíli na telegra-
fiekou žádost z Prahy, zakročil městský rada
pařížský p. Gay, který při svém pobytu v Praz
navštívil též český šermířský klub, u ministra
války, aby byla dána dovolená poručikovi Cl -
ryovi, který je prvním championem vojenským
v šermu šavlovém a je professorem na proslulé
vojenské jízdecké škole v Saumuru. Pan Gay
včera telegrafoval, že obdržel slib, že bude dána
poručíkovi Cléryovi dovolená na cestu do Prahy.
Žofina
gay
Praha
Saumur
Český šermiřský klub
22
article
Přítomnost francouzského důstojníka na této šer
mířské slavnosti, dávané ve prospěch ruskýeh
vojáků bude zajisté nadšeně uvítáno naším obe-
censtvem. Francouzský mistr Kirchhoffen
s ohromným úspěchem šermoval dne 16. t. m.
v Pešti, dnes zúčastní se šermířské produkce
ve Vídni a zejtra večer přijede do Prahy. Zna-
menitý šermíř rumunský poslanec Horia Ro-
setti poděkoval velmi srdečným dopisem z
pozvání k české akademii. Píše, že vyzvání to
mu velmi lichotí a pokládá si je za čest a do-
dává: »Ačkoliv parlament zahajuje mimořádnou
schůzi 18. dubna, učiním všechno, co je lidsky
možné, abych mohl použiti cti, kterou jste mne
vyznamenali a abych mohl přijít řídit assauty
šermířských celebrit.« — Doufáme, že naše obe-
censtvo učiní v plné míře svou povinnost vůči
této neobyčejné akademii, která nebude pouze
schůzkou sportsmanů a amateurů, ale velkou
událostí společenskou i vlasteneckou. Každý eiti
sympatie k ruskému vojákovi, který bije se he-
roicky na dálném Východě, každý kdo cítí slo-
vansky, dostaviž se ve středu večer ke skvělé
slavnosti českých šermířů a k uvítání vzácných
eizinců.
Kirchhoffen
Pešť
Vídeň
Praha
Horia Ro
23
article
— Osobní z kruhů soudních. Jmenování byli
listovním v Kutné Hoře kancel. oficiál Václ. Douš
v Poděbradech; kancelářskými nadoficiály: přednost
kanceláře zemského soudu v Praze Ant. Plocan
u téhož soudu a kancel. oficiál Jindř. Březina
v Rychnově nad Kněžnou u soudu v Pelhřimově
kancelářskými oficiály: Václ. Schwar z v Kutné
Hoře, Vinc. Markes ve Vysokém. Jos. David
v Ústí n. L. a Ferd. Fišer v Brně u zemského
soudu; kancelisty: četničtí strážmistři Mat. S taně
ve Kdyni a Stan. Polívka ve Skočově. — Přelo-
ženi byli kancel. oficiálové Kar. Stark v Úštěkua
Bedř. Fiedler ve Volarech do České Lípy. — Úřadu
se vzdali auskultanti dr. Emil Šimerka a Rud.
Langer v Praze a dr. Ludvík Spaček v Brně.
— Po své žádosti dání byli na odpočinek: trvale
listovn! Vine. Janoušek v Kutné Hoře a kancel.
oficiál Ant. Faltínek v Olomouci, dočasně zemský
soudní rada a přednosta okres. soudu v Ivančicích
dr. Kar. Horák a kancelista Jan Šebesta v
Vyzovicích.
— Osobní z Moravy. V politické službě přela
ženi byli: koncipista Jaroslav Necid z místodrži
telství v Brně do Litovle, místodržitelští konceptní
praktikanti Jaroslav Friedrich z Litovle do Va-
lašského Meziříčí, Petr Kvasnička z Hustopeče
do Kyjova, Frant. Winkler ze Zábřeba do Husto-
peče a Jindř. Pánek z Kyjova k místodržitelství
v Brně.
Václ
Jindřichův
Březina
Schwar
Markes
David
Ferd
Fišer
Mat
Polívka
Stark
Fiedler
doktor
Šimerka
Langer
Spaček
Janoušek
Antonín
Kara
Horák
Šebesta
Necid
Jaroslav Friedrich
Kvasnička
František
Winkler
Pánek
Kutná hoře
Poděbrady
Praha Anta
Rychnov nad Kněžná
Pelhřimov
Ústí
Brno
Kdyně
Skočov
Kara
Úštěku Bedř
Volary
Český Lípa
Praha
Olomouc
Ivančice
Morava
Litovel
Virginie
lašský Meziříčí
Hustopeče
Kyjov
24
article
— Všestudentská slavnost. Schůze odboru prů-
vodového koná se dnes v pondělí dne 18. t. m. o7
hodině večerní v Karolinu č. IV. Jest nutna účast
všech kollegů, kteří se do tohoto odboru přihlásili.
Kollegové, kteří členy tohoto důležitého odboru nejsou
žádají se, by se laskavě na této schůzi za členy při-
hlásili.
— Proti zvýšení zemské přirážky. Spole
majitelů domů v Žižkově pořádá protestní
schůzi majitelů domů proti zvýšení zemské přirážky
ve středu 20. dubna o 8. hod. večerní v hostincip
Uhlíře »U bilého beránka« v Roháčově ul. O zamy
šleném zvýšení zemské přirážky o 17 proc. promluv
předseda spolku pan dr. Josef Truhlář.
— Dary. K uctění památky i pana Jana Bam-
báska, člena obecního představenstva a zakládají-
cího člena pěveckého spolku „Václav“ v Buhenči, vě-
novali ve prospěch postavení pomníku Bendlova v této
obci: p. Alois Potůček 20 K, pěvecký spolek „Václav“
10 K, damský jeho odbor 6 K, JUČ. Ladislav Tůma
10 K, Antonín Svoboda 10 K. — Také p. J. Zapotil
z Větrušic věnoval Podpůrnému spolku techn. a adm.
úřadníků cukrovarnických místo věnce na rakev ze-
snulého ředitele cukrovaru v Moravanech pana Jana
Bátě 20 K.
doktor
Truhlář
Jan
Václav
Bendlův
Potůček
Tůma
Svoboda
Moravan
Jan Bát
Karolina
Žižkov
Roháčův ulice
Buheneč
Větrušice
25
article
— K afféře Svalováelavské záložny. Od té doby
co prohlášen byl rozsudek v listopadovém procesu
se známými funkcionáři Svatováclavské záložny
zvěsti, které trousily se o dozvucích smutně pro-
slulého hospodářství v padlém klérikálním ústavě
nmlkly téměř na dobro. Drozd a Kohout — jak
známo — dávno již nastoupili trest, kdežto Hercík
a Pekeländr vyčkávají výsledku, jejž bude míti zma-
teční stížnost, podaná jejich oblájci do rozsudku
Zbývala by tudíž jedině ještě záležitost zaviněného
úpadku dle 8 486., pro který, jak již oznámeno, bylo
zavedeno trestní vyšetřování proti všem dosavadním
členům výboru zkrachovaného ústavu. Vyšetřování
to, jež byl řídil adjunkt zemského soudu pan
dr. Švorčík, jest dávno již skončeno
A spisy postoupeny státnímu zastupitelství, jemuž
bude teď podati příslušný žalobní návrh. V kruzích
záložně blízkých vyskytují se již i po této stránce
určitější verse, z nichž jedna udržuje se s houžev-
natostí. Dle verse té bylo prý vyšetřování proti 18
obviněným členům výboru zaslaveno, takže před
Hercík
doktor
Švorčík
26
article
soudem ocitne se pouze 22 obžalovaných. Příslušný
návrh nalézá prý se nyní u slátního zastupitelství.
které o věci prý rozhodne.
— Podruhé u odvodu. Nemálo překvapen byl
v těchto dnech 4lletý rolník p. Josef Babka v Myslo-
vicích u Klatov, otec 6 dítek, když obdržel obsílku
k letošnímu odvodu, protože odveden byl r. 1853
k vojsku, sloužil 3 leta u 14. dragounského pluku
v Klatovech a dosloužil si již také poslední rok
zeměbrany. Jelikož však dostal obsllku teprve dva
dny před odvodem, nezbylo mu, nežli že dostavil se
před odvodní komisi. Před touto se věc ovšem vy-
šetřila. Zjištěno, že předvolání p. Babky k »od-
vodu« zavinil býv. starosta myslovické obce pan
Fr. Šrámek, před měsícem při volbách se starosten-
ství svržený, protože z »úřadní své právomoci« uznal
p. Babku neschopným pro službu v domobraně
svůj nález oznámil úřadům. Pan Babka uznán však
komisí »způsobilým« a zůstal v domobraně.
— Vlažských nádenníků cestovalo posledního
času po železnici přes Lublaň do Rakousko-Uherska
a Německa dle zpráv. „Slov. Nár.“ až nápadně veliké
množství za výdělkem. Tak zejmena v týdnu od 8.
do 14. t. m. minulo Lublaň 1024 osob dělnictva nej-
nižší třídy! Jaká to illustrace národohospodářskýcn
poměrů té „krásné Italie“!
Babka
František
Šrámek
Myslo
Klatovy
Lublaň
Rakousko
Uhersko
Německo
27
article
— Řádění cikánů. Pan Ludvík Demeček v Plzni
procházel se v pátek o 6. hodině odpolední v lese
litického nádraží a setkal se v něm s cikánem asi
45letým, který měl v ruce vojenské bodlo. Pan De-
meček tázal se cikána co to nese, načež tento odpo-
věděl, by se jen nebál. Když cikán bodla ani k vy-
zvání neodhodil, naopak postupoval dále, vytáhlp
Demeček z kapsy revolver a namířil na nebezpe-
čného chodce. Cikán se zalekl, odhodil bodlo do
křoví a prchl. Pan D. odevzdal bodlo plzeňské po-
licii, kam se pro něj v sobotu dostavil četař 35. pěš.
pluku.
— Drobné místní zprávy. Půlčtvrta roku starý
synek domovníka Václav Sádecký ze Štěpánské ulice
čís. 3 v sobotu odpoledne vběhl na jízdní drázedo
cesty cyklistovi Václavu Huttarovi, majiteli ameri-
ckého kolotoče z Libně. Hošík byl kolem povalen,
neutrpěl však žádného zranění. — Převoz mezi po-
břežím jesefovským a malostranským u Strakovy
akademie byl včera otevřen. — Do Jungmannovy
třídy v Libní předvčírem odpoledne přijela pouliční
stříkačka ku pokropení dlažby. Tohoto na venkově
nezvyklého zjevu ulekl se kůň, zapřažený do vozu
sedláře Jana Eliáška z Horních Chaber. Kůň splašil
se a pádil až k usedlosti »Malovaný lis«, kde jej za-
držel poddůstojník pěšího pluku čís. 11. — V Plyná-
renské ulici v Holešovicích předvčírem odpoledne
vůz povozníka Karla Škvora srazil se z motorovým
vozem elektrické dráhy čís. 14. Trestní řízení bylo
zavedeno, aby se zjistilo, kdo srážku zavinil. — Na
novém mostě kamenném u Střeleckého ostrova včera
v poledne kamnářský pomocník Jan Spurný klíčem
dal ránu Františku Štaffovi z čís. 197—V. a způsobi
mu značné poranění v obličeji z té příčiny, že Staf
chtěl mu z kapsy tobolku vyloviti. Zraněný byl od-
veden na policejní strážnici, kde mu byla poskytnuta
lékařská pomoe.
Demeček
Cikán
meček
Sádecký
Huttar
Jungmannův
Jan Eliášek
Škvor
Spurná
Štaff
Staf
Plzeň
štěpánský ulice
Libeň
Horní Chabry
Holešovice
Strakov akademie
28
article
— Klamná zpráva o hromadném otrávení dělníků
V ulici ve Smečkách na hořejším Novém městě přede-
včírem odpoledne povstalo značné shromáždění obe-
censtva následkem zprávy, že při opravě plynovodu
bylo několik dělníků otráveno a do nemocnice pře-
vezeno. Ve skutečnosti přihodila se pouze nepatrná
nehoda. Instalatér Václav Dvořák z Karlína, který
spravoval poškozený plynovod, byl unikajícím plynem
omámen a v jámě klesl. Ostatní dělníci jej vynesli
do průjezdu domu, kde za nedlouho se vzpamatoval
a ve své práci pokračoval. Zástup zvědavců dlouho
ještě potom obklopoval místo domnělého velkého
neštěstí.
Dvořák
Karlín
29
article
— Náhle zemřela. Před hostincem »Na košíkue
na Václavském náměstí v sobotu večer klesla a vě-
domí pozbyla 45letá služka Marie Stýblová, do Vilí
movic u Kutné Hory příslušná. Poněvadž ani po lékař-
ském přispění nemohla se vzpamatovati, byla odve-
zena do všeobecné nemocnice, kde zemřela v přijí-
mací kanceláři. Za účelem zjištění přičiny náhlé smrti
byla mrtvola převezena do pathologického ústavu.
— Otrávil se. Nedostatek práce a velká nouze
už mnoho dělníků přivedla na pokraj záhuby. Řadu
nešťastníků těch rozmnožil včera 18letý řeznický
pomocník Frant. Dvorský z Král. Vinohradů. Na-
sledkem nezaměstnanosti a nevěda si ani rady ani
pomoci, včera ráno koupil si pět krabiček fosforových
sirek, hlavičky jich rozmočil a ve vinohradském
sadu kostík požil. Včera odpoledne byl stížen pru-
kými bolestmi a proto přišel na vinohradskou stráž
nici požádati o pomoc. Po lékařském přispění by
zoufalec v košatince převezen do všeobecné ne-
mocnice.
— Po prohýřené noci. Kartáčnický pomocník
Antonín Hladík, 21 roků starý a v čís. 1207 na Král
Vinohradech bydlící, v noci na včerejšek bavil se v
společnosti veselých druhů a pořídiv si opičku, za-
nevřel v kocovině na svět i na další život. Odebral
se do domu čp. 269 na Král. Vinohradech, vloudil se
do sklepa a tam ve velkém světobolu na klice dveř
na řemenu se oběsil. Když byl později nalezen, po-
volán k němu lékař p. dr. Prokop, ale ten nemohl
zoufalci pomocí přispěti. Mrtvola sebevraha byla pře-
vezena do pathologického ústavu.
Stýblová
František
Král
Hladík
doktor
Prokop
Václavský náměstí
Kutná Hora
Vinohrady
všeobecný nemocnice
30
article
— Pianem zabit. Píše se nám z Turnova: V so-
botu dne 16. dubna odpoledne po 3. hod. stěhoval
se zdejší c. k. soudní adjunkt pan Kocourek z
svého starého bytu do nového v Riegrově ulici, do
domu pana Filipa Wehla. Ke stěhování domácíh
nábytku zjednáno bylo osm trestanců, kteří u tur-
novského soudu jsou ve vazbě, pod dohledem vě
zeňského dozorce p. Josefa Stulíka. Aby nábytek byl
snadněji do bytu v prvém poschodí dopraven, dal
pan Wehle zříditi zvláštní 4 metry dlouhé a meln
široké dřevěné schody, poněvadž schody v domě tom
se nalezajlcí, jsou příliš úzké. Dřevěné schody zho-
tovil truhlář Hlubuček z Klokoče za dozoru domá-
cího pána. Přistaveny byly k pavlači, aby po nich
nábylek do bytu mohl býti dopravován. Když o4
hod. odpol. neseno bylo do bytu plano, při čemt
dozorce Stulík pomáhal, posunuly se schody, které
nebyly na zemi ani nahoře připevněny, trestanci
stojící na nejvyšším schodě spadli, piano celou tih
padlo na dole stojícího Stulíka a v okamžiku jei
usmrtilo. Poněvadž nedostatečným opatřením schodů
bylo neštěstí toto zaviněno, bylo proti domácímu
Wehlovi a Hlubučkovi trestní vyšetřování zavedeno.
Usmrcený Stulik, který byl 42 leta stár, zanechal
vdovu a 15letého syna.
Kocourek
Wehl
Josef stulík
Hlubuček
Klokoč
Turnov
Riegrův ulice
31
article
— Z Vodňa. (K úmrtí pana Frant. Sudy. — Ví-
stavka učednických prací.) Když před 2 roky přesídl
z Prahy do Vodňan na svůj statek vážený a všeobecn
oblíbený emer. ředitel vinohradského pivovaru p. Fi
Suda, aby zde v klidu trávil odpočinek po namáhavé
ale vždy nejvyšším úspěchem v povolání svém ko-
runované činnosti, každý s nadšením u nás zprávu tu
přivítal a když seznali jsme jeho přimou, milou po
vahu a jeho upřímnou snahu působiti ve Vodňa nech
ke zdaru města našeho, stal se ředitel Suda osobnost
nejen všeobecně váženou a ctěnou, ale stal se pro své
zkušenosti a vědomosti nezbytným všude tam, kde
jednalo se o věc dobrou a užitečnou. Blahodárná čin-
nost jeho v městě našem počala právě prvé nésti ov oce
— když pojednou tento úctyhodný muž, čítající t-
prve 54 roky, nám, své choti a příbuzným, vyrván
byl neúprosnou smrtí. Zpráva o úmrtí jeho způsobil
dne 14. t. m. v městě našem pravé zděšení a věr
málo kdo dovedl potlačiti slzy, když o předčasněm
skonu tohoto šlechetného muže zvěděl, klerý moh
a také skutečně chtěl pro povznesení Vodňan pra-
covati a také skutečně pracoval a zejmena v posleda
době jím zde založený okrašlovací spolek, který blaho
dárnou činnost sotva započal — ztrácí svého za-
kladatele, svého předsedu a svého obětavého člem
František
Sud
Praha
Vodňany
32
article
Ředitel Suda vlastní prací, svou nevšední energií, dl-
vtipem a velikými svými vědomostmi, jak v obor
svém jako sládek tak svým všeobecným vzdělánim
docílil všude jak v povolání svém úspěchů nejvělších
tak zjednal sobě všude sympathií a poněvadž vš
dobré podporoval a vždy nadšeným vlastencem bjui
se prokázal, ztrácí v něm naše město mnoho a to lin
více, poněvadž blahodárná činnost jeho počalas
vlastně teprve rozvíjeti. Pohřben byl dne 17. t. m
o 3. hod. odpol. na zdejším hřbitově. Pokoj popele
jeho! — Průmyslová pokračovací škola ve Vodňanec
konči letošní 20. školní rok v neděli dne 1. kvělna
t. r. Výstava školních prací z písemnosti, účelnicirá,
počtů, kreslení, rýsování, odborného kresleni, jakol
i z běhu obuvnického, při pokračovací škole ziíze-
ného, která každoročně při ukončení školního rehi