ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 146b9e60-7128-11dc-8a53-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 122, place 92, org 10, work 2
1 masthead
S trana 2
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
18. dubna 1904.
4 masthead
Císlo 108.
5 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 17. dubna. (Porady o s po- lečném rozpočtu) nevedly po dvoudenním peštském vyjednávání k cíli a bude se v nich, jak sděleno již telegraficky, pokračovati příští neděli. „N. W. Tagblattu“ sděluje se v té pří- čině z Pešti, že na poradách společných ministrů se zástupci obou kabinetů vyskytly se vážné difference, které způsobily odročení konferencí. Jako v jiných podobných případech, zaujali tentokrát oba finanční ministři souhlasné stano visko proti požadavku vojenské správy. Ta okol- nost, že se v poradách nepokračuje v Pešti, uka- zuje, že nebylo naděje na dohodu a proto sporně otázky budou předloženy ve Vídni korunn radě, v níž panovníkovi připadne asi rozhodu- jící slovo. Spor točí se patrně o požadavek vo- jenské správy, jež na r. 1905 žádá na nová děla 30 millionů, kdežto uherský i rakouský finanční ministři vzhledem k neutěšenému finančnímu stavu obou států říše a vzhledem k jiným, stále vzrůstajícím potřebám snaží se přiměti vojen- skou správu, aby při opatřování nových děl jed- nala volnějším tempem. Soudí se, že obě strany na příštích konferencích se dohodnou tím, žes vyjdou navzájem vstříc. V Praze, 17. dubna. (Fr. Košut o vy rovnání pomocí § 14.) Peštský zpravo daj »Zeitu« navštívil churavého vůdce strany neodvislosti, Fr. Košuta, aby si vyžádal vysvět- lení k pověstem, že uherská opposice by zma- řila obstrukcí rakousko-uherské vyrovnání, kdyby se ve Vídni odhodlati provésti je v Rakousku bez parlamentu, tedy jen za pomoci § 14. Ko- šut neponechal zpravodaje v pochybnostech.
N W Košut Praha Pešť Vídeň Francie Rakousko ko
6 article
»Kdyby se v Uhrách našla vláda — pravi mu — která by byla ochotna, učiniti takový odvážný pokus a kdyby tato vláda měla od- vahu, spokojiti se s hospodářským vyrovnáním, jež by v Rakousku bylo uvedeno v život po- mocí § 14., pak by uherská strana ne- odvislosti takový smělý plán zma řila co nejenergičtěji. Uherský vyrov- naci zákon z r. 1867 předpisuje přesně a nade vši pochybnost, že celní a obchodní smlouva musí býti přijata oběma parlamenty provedení vyrovnání pomocí § 14. příčilo by se tedy jak přesnému znění, tak i smyslu zákona. Strana neodvislosti užila by tedy třebas i nej- ostřejších prostředků obstruk čních, aby zjednala platnost zákonu vyrov- nacímu.« V Praze, 17. dubna. (K polské ake smiřovací.) Vůdcové německých stran, jak se dovídá jeden z vídeňských listů, neobdrželi dosud od Poláků nijakého nového sdělení stran smiřovací akce. Ryt. Jaworski požádal prý Čechy aby mu podali positivní návrhy, na jichž základě bylo by možno ve smiřovací akci pokračovati.
Polák Ryt Jaworský Čecho Uhry Rakousko Praha
7 article
Parlamentní komise českého klubu vezme prý toto vyzvání ryt. Jaworského v pondělní schůzi v úvahu. Polští vůdcové odevzdají pak českou odpověď čtyřčlennému výboru spojených stran německých. Na straně německé se soudí, že vy- jednávání, vedené takovým způsobem, bude vy- žadovati delšího času, a poněvadž vzhledem k delegacím, jež se mají sejíti již v prvé polo- vině května, zbude říšské radě jen málo času k disposici, může na skutečné vyjednávání mezi Čechy a Němci dojíti teprve na podzim, dojde-l na ně vůbec. Kdyby záleželo jen na „N. Fr. Pr.“, roz- umi se, že by na nějaký smír česko-německý ne- došlo nikdy. Opětným důkazem toho nedělní úvodní stať tohoto listu, jenž hrozí „zdrcujíeí mocí německého furoru“ pro případ, kdyby se podařilo povaliti nynější vládu, která svými ab- solutistickými choutkami a svým hověním ně- mecké hrdopyšnosti jest patrně ideálem vlády v očích hlavního orgánu „liberálních“ Němců.
Němec Čechy Francie spojený stran polovinit květen
8 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Presidentské volby v Americe. Z Chicaga, 3. dubna 1904. (Původní zpráva »Národních Listů«). Ačkoli volba presidenta Spojených států — voli se každé 4 roky — bude konána až první úterý v listopadu, přec přípravy k této volbě konají se již od nového roku. Zejmena kon- gresník Hearst, jenž je majitelem 5 velkých denníků a tolikéž večerníků — v New- Yorku, Bostonu, Chicagu, New Orleansu a v San Fran- cisku — tluče na buben již po celý čtvrt roku a maže ve svých časopisech kde komu med kolem úst, jen aby si hlasy zabezpečil. Křik v těchto jeho časopisech na sklonku předešlého roku, způsobený pro kyšeněvskou afféru, nebyl ničím jiným, než politickým »bůmem«, vějičkou na židovské hlasy. Pan Hearst láteřil na Rusy a chrlil oheň a síru na ty »barbary«, dobře věda, že židé zdejší jej na rukou za to nositi budou, kdežto Rusové mu ublížiti při volbě nemohou, aniť se sem nestěhují. Když ale začali jej stíhati dopisy od Čechů, Slováků, Slovinců, Chorvatů a Srbů a pohroženo mu, že mu to bude škoditi v jeho snaze po dosažení presidentského stolce — nastalo mazání medu kolem úst Slovanům. Panu Hearstovi bylo totiž raděno, aby se osobně přesvědčil o poměrech na Rusi anebo vyslal svého zástupce, což on též učinil, posláním známého irského vlastenee Michala Davitta, člena britského parlamentu, na Rus, a ten rozhodně postavil se po vyšetření poměrů na stranu Rusů.
Hearst Rus Čecho Slovák Chorvat Srba Michalus Davitt Amerika Chicago spojený stát NewYork Boston New Orleans San Fran Slovan
9 article
To židům ovšem nebylo milo a bezpochyby na Hearsta nalehali, aby vyslal jiného svého zá- stupce do Ruska. Učinil tak. Právě dnes otištěn jest ve všech jeho pěti časopisech dlouhý tele- gram zvláštního jeho zástupce, p. D. D'Aquina, o interviewu s prokurátorem sv. Synody, Po- biedonoscevem, v němž se praví, že Rusové nejsou židům nepřátelští a stane-li se přece tak někdy, že jsou toho židé sami vinni. Dobré vlastnosti, kterě Amerikání na přistěhovalých židech vidí, totiž obchodní tricky, mohou prý býti snad Americe na prospěch, ale ruský lid byl jimi přiváděn na mizinu. Ostatně to, co se stalo v Kišiněvě, bylo dílem luzy a nikoliv ru- ského lidu. V dalším interviewu se činí kompli- menty Americe i Rusku a Hearst — uchlácholi Slovany a židé jsou spokojeni, a jeho kandida- tura na stolec presidentský propaguje se zim ničně dále. President Roosevelt, jenž je nejvážnějším kandidátem strany republikánské, tak jako Hears demokratické, doposud žádné veřejné bubnování ve svůj prospěch nezahájil, je si bezpochyby prohlášením své kandidatury jist a proto šetr prach až na chvíli rozhodnou, od července do listopadu. Senátor Markus Hanna, jenž jediný mohl Rooseveltovi nominaci na sjezdu strany republikánské odeskamotovati, zemřel před krát kým časem a Roosevelt je dnes takřka ve své straně bez vážné opposice. A uvážíme-li, že William D. Bryan, jenž roku 1896 a 1900 byl kandidátem demokratickým, je jedna rukas Hearstem, pak lze s jistotou za to míti, že bud Roosevelt neb Hearst to budou, v jichž ruce vložen bude osud veliké naší republiky severo- americké pro příští pohnuté 4 roky.
D D Aquino svatý . synod Rus Hearst Roosevelt Hanna William Bryan Rusko Kišiněv Amerika Slovan
10 article
Všeobecný náhled zde jest, že Roosevel rozhodně zvítězí a to tím spíše, že Hearsta bere zde málo kdo vážně, pro jeho humbukář- ský systém v novinářském vedení, ale kdožv přece, co se vše státi může? Když před 10 lety v Novém Yorku Hearst tento způsob novinařen zaváděl, ostatní časopisy se tomu útrpně smály a dnes mnohé již od něho jej okoukaly. Kdo ví, co se může státi, bude-li podnikavý tento Yankee demokraty za kandidáta postaven ? Děl- nický a farmářský hlas je zde v převážné vět- šině a pan Hearst umí někdy ve svých časo- pisech si až »zaanarchistovat«l My Čechové — a Slované vůbec — na kloněni jsme vždy spíše straně demokratické než republikánské. Příčina ve vrozených nám demokratickéch názorech a v přátelských poci- tech, ze staré vlasti k této straně přenesených do vlasti nové. Leč čím déle se v nové vlast nacházíme, tím více poznáváme, že demokra tism v Evropě se zdejší stranou demokratickou má pramálo společného a rovněž tak málo má strana republikánská práva si název »republi- kánské strany« jen výhradně pro sebe přisvojo- vati, ani vlastně republikánského smýšlení jsou Američané všichni, boz rozdílu, ke které straně se hlásí. Jsou to prostě dvě strany, kteréo kořist, vítězi náležející, zápasl.
Roosevel Hearst Čecho Slovan Američan Nový York Evropa
11 article
Zásady, hesla atd. jsou pouze prostředkem, jak přízeň lidu lze nejlépe získati. Tak strana republikánská již od let šedesátých vztýčila prapor »ochranného cla«, čímž zvláště získala si vděk dělnictva a farmérstva, anať výrobky plodiny jejich před konkurrenei chránila. Demo- kraté nemohli nie jiného učiniti, než přijati za vějičku »zrušení ochranného cla«. Roku 1884 a 1892 skutečně pod touto vlajkou byl Cl- veland za presidenta zvolen. Roku 1896 Bryan po nabytých zkušenostech nechal svobodné clo padnouti a napsal na prapor demokratický poměr stříbra ke zlatu: 16 uncí stříbra k 1 unci zlata.
Bryan
12 article
Byl poražen Mc. Kinleyem a jelikož od roku 1896 do roku 1900 se poměry pracovní zeela přirozeným způsobem zlepšily — zásoby něko- likaletým průmyslovým zastavením se totiž vy- čerpaly — byl zvolen opětně Mc. Kinley a Bryan poražen, neboť lid zlepšení hmotných poměrů Mc. Kinleyovi a jeho straně připisoval. Dnes, po 8letém jakéms takéms »blahobytu« na bídu za Clevelanda od roku 1892 do 1896 se zapo- mělo a proto není aspoň vyloučeno, že Hearst zvítězí, napíše-li na prapor demokratické strany »Boj proti trustům až na nůž !« Směr ten alespoň dnes pan Hearst ve svých časopisech sleduje — jak ale by jej v praks po svém zvolení prováděl, to ovšem je dnes ještě jiná otázka... Za takových okolností ovšem se nepodivíte, že v této zemi, jako český celek, nedržíme se výhradně jen jedné strany, nýbrž že dle okolností a poměrů někteří hlásíme se k demokratům a jiní opět k republikánům. Po- těšitelné ale je přece, pak-li náš krajan kandi- dován jest při některých volbách proti přísluš níkům jiné národnosti, že na něm své hlasy, až na malé výjimky, soustřeďujeme. Dnes již je českých zástupců v různých volitelných úřa- dech tolik, že nás ani nenapadne, bychom — na př. zde v Chieagu — zvolení několika po slanců do sněmu za nějakou národní vymože- nost považovali. Nějakou jednostrannou českou politiku tam prováděti nemohou, jedná se tedy jen o to, že nás může těšiti jen to, že úřad ten či onen zastává krajan. Milost to žádná od nečeských občanů nám udělená není, neboť ži- jeme tak těsně pohromadě, že si své zástupce v různých okrseích zvolíme sami. Tak máme dnes zde v Chicacu zajištěny 3—4 radní (z 64.). A následek toho je, že ředitelé stran si naší národnosti všímají a různé důležité úřady našimi krajany obsazují.
Bryan Hearst
13 article
Českoslovanská obchodnická beseda v Praze. Po řadu let byly záležitosti tohoto spolku vyři- zovány s největším klidem a jednomyslností, až letos, kdy zvláště beseda znamenala obdivuhodný přímo rozmach v ohledu bospodářském i organi- sačním a kdy stala se platným a respektovaným činitelem odborným i národním, byly rozbouřeny klidné vlny jejího spolkového života. Několik členů besedy, pro neplacení příspěvků vyloučených, pod- niklo proti besedě boj, který byl založen na serii hanlivých a podezřívajících letáků, o nichž zavedeno již soudní řízení. Nejen letáky, ale i schůzemi vzbu- zují nespokojenci odpor a nenávisť proti nynějším zástupcům Č. O. B. Jedna schůze jejich, a sice dne 27. března, pro hlučné výstupy byla rozpuštěna, svolali tedy schůzi novou, aby na ní mohli klidně obvinění pronést. Schůze tato konala se včera dopo- ledne v Konviktě. Policii sice oznámena jako veřejná, proto do ní přišel vládní zástupce, ale na návěští, na dveřích nalepeném, slovo »veřejná« bylo přelepeno a kromě toho přidána poznámka, že vstup je pouze pro zvané.
Praha Č . O Konvikt
14 article
Když schůzi zahájil pan VI. Vrba, byly přítomny 54 osoby, zejmena židé a sociální demokraté. Také několik členů Č. O. B., kteří nestotožňují se s touto opposicí, bylo přítomno. Velmi obšírně promluvil o Besedě pan K. Urbanec. Stěžoval si, že první schůze opposičníků byla zmařena, a podolýkal, že boj opposice je velmi riskantní, poněvadž má proti sobě lidi, kteří terrorisují. Praví, že v Besedě několik jednothvců osvojilo si diktátorství, kterému řečník déle nechtěl se podřizovati, a proto z Besedy prý vystoupil, aby mohl snadněji kritisovati. Nechce Besedu poškozovati, jen upozorniti chce veřejnost na to, co se v Besedě děje. V besedě prý jsou falešní vůdcové, kleří prý to s besedou nemyslí vážně. Řečník pronesl dále řadu výtek, jichž správnost jsme zkoumali a zjistili, že mnohé nesrovnává se s pravdou. Sedm členů be- sedy nebylo vyloučeno pro opposiční smýšlení, nýbrž pro neplacení příspěvků. Za to prý nebyli vyloučeni někteří, jež zřejmě poškodili dobrou pověsť besedy a jmenoval člena správního výboru, který byl pro zpronevěření zatčen. Naproti tomu jest pravdou, že dotyčný člen byl neprodleně členství zbaven, jakmile se o jeho provinění správní výbor dověděl. Naivní jest výtka, že jeden člen správního výboru ucházel se o místo v pokladně. Kdyby každému měly se činit výtky pro ucházení se o místo, věru by nikdo na světě nebyl ušetřen. Hlavní výtka činí se, že nejsou známy číslice o stavbě besedního domu. K tomuto podezřívání není důvodu, neboť veškeré účty jsou správně doloženy a revisory prozkoumány. Každému, kdo je členem besedy, do účtů a výkazů těch je volno nahlédnouti.
Vrba K Urbanec
15 article
Řečník oznámil, že je založen nový spolek „Omladina obchodního pomocnictva“, jehož členy jso všichní nespokojenci z Č. O. B. Pan Vrba rovněž vyslovil řadu výtek, zejmen naznačoval, že Landův fond zmizel. Ve schůzi panoval náhled, že byl odcizen, ale dověděli jsme se, že fond ten byl přikázán na stavbu domu, kam vůbec by určen. Přítomný člen správního výboru Č. O. B. pan Fabian prohlásil, že na řadu podezřivání a výtek neodpoví ve schůzi sociálních demokratů a vylouče- ných členů Besedy. K tomu jedinou jest příslušnou Beseda. Včera odpoledne konala se v Besedě mimořádná valná hromada, velmi četně navštívená. Náměstek předsedy p. Šimůnek vysvětlil členům smysl pře- kroucených a dvojsmyslných podezřívání členů správ- ního výboru, obsažených v několika letácích a uvedl že některé body jsou již předmětem soudního řízení Po dodatcích tajemníka p. Kocha a starosty posl Karbusa byl jednomyslně odsouzen způsob vyslu- pování a štvaní proti Besedě. Na to vyřízen jednací pořad valné hromady. Pan Soukup pojednal o požadavcích obchodního pomoc- nictva, nedělním klidu a zkrácení doby pracovní. Proti nepravdivému obviňování, jakoby Beseda nehájila ná- ležitě zájmy obchodního pomocnictva, jak se v jednom letáku uvádí, konstatuje řečník, že všechny do dneška vydobyté sociální reformy pro stav obchodní a všechny úspěchy i v jiném směru jsou jedině prac
Vrba Landův Fabián Šimůnek Koch Karbus Soukup Č . O
16 article
Českoslovanské obchodnické besedy. která nedala si ujít ani jediné příležitosti a v zájmu svých příslušníků vždy vydatně zakročila a která vzdor přečetným odpůrcům přivedla požadavky obchodního pomocnictva alespoň k částečnému uplatnění. V pří- čině zkrácení doby pracovní poukazuje na těžkou mož- nost docílení úspěchů za nynější situace ve vídeňském parlamentě a zvláště za nynější těžké posice poselstva českého, které bude českým obchodním pomocnictvem, i když jedná se o jeho zájmy sociální, vždy respekto- väno, (Souhlas.) Po návrhu řečníka byla přijata reso- luce, jíž ukládá se výboru správnímu, aby se zasadi o projednání zákona o klidu nedělním v panské sně- movně, aby domáhal se jeho rozšíření pro města ven- kovská a závody specerejní a aby minist. předseda dr. Körber byl vyzván k předložení zákona o klidu nedělním na pořad panské sněmovny; dále aby správní výbor vymáhal u povolaných kruhů žádoucí změnu živn. řádu, kterou upravena by byla také pracovní doba v živnostech obchodních Pan D. Dux promluvil o výhodách i vadách živ- nostenských soudů, jichž nynější zřízení jest jen prací Besedy. Učinil návrh, aby správní výbor pra- coval k rozmnožení živnostenských soudů v každém větším městě, kde dosud o sporech námezdních roz- hodují odborně nejinformované soudy okresní. Návrh byl schválen. Pan Šimůnek odůvodnil návrh na nucené po- jišťování členstva v případu nezaměstnanosti, který byl již zásadně přijat anketou sv.-václavskou. Velká většina venkovských organisací (besedních odborůa jednatelství) vyslovila se pro první návrh, v anketě podaný, jímž zvyšuje se členský příspěvek na 12 ročně, při čemž v době nezaměstnanosti má každý člen nárok na podporu 6 K týdně po dobu 8 týdnů. Po vyložení významu tohoto návrhu po stránce so- ciální byl návrh valnou hromadou schválen.
doktor Körber Šimůnek panská sněmovna
17 article
Týže referent pojednal o zřízení cestovního fondu, anketou navrženého, pro venkovské odbory a doporučil vzhledem k různým poměrům a potřebám odborů částečnou náhradu jízdného, jež řídilo by se dle kilometrů. Návrh rovněž přijat. Dále schválen návrh na zřízení pensijního fondu pro besední úřadnictvo, jemuž letos má býti položen základ. Slč. K. Šírlova odůvodnila návrh ženského odboru Č. O. B. na zřízení paralelky pro dívky př Pražské jednoroční obchodní škole Č. O. B. Pouka- zuje na nedbalou a naprosto nedostatečnou výchovu cbchodních pomocnic na školách soukromých, po- nejvíce na výdělek vypočtených, které způsobují jen knkurenci levně ženské práci. Obchodní akademií a nákladnými školami dvoutřídními není dívkám, které se věnují praktickému povolání obchodnímu poskyt- nuta možnost k řádněmu vzdělání obchodnímu pro dlouhou dobu studia a velký náklad finanční. Po dalším odůvodnění p. J. Kořínkem byl návrh jedno- hlasně přijat. Jednatel besedy p. Kořinek navrhl, aby o dva- cetileté práci Č. O. B., na niž může býti beseda právem hrda, informována byla i širší veřejnost uspo- řádáním výstavy besedních podníků a docílených vý- sledků s použitím předmětů na výstavách vyzna- menaných. Pan Kamelský navrhl, aby beseda vypsal tři slipendia v obnosu 300 K pro cesty do ciziny. Po odůvodnění p. Vágnerem, jenž doporučoval zúčast- nění se první cesty do Berlína, Hamburku, Brém a j. návrh přijat Výsledek valné hromady byl zanostiučiněním oso- čovaným předákům besedy. Starosta p. Karbus ukon- čil schůzi slovy: Pomíjejíce vše nízké a ma- licherné budeme dále pracovati na velkých sociálních a kulturních úko- lech, k nimž je beseda povolána a na všechny útoky odpovídati budeme — poctivou praci. (Hlučný souhlas.))
K Šírlův J Kořínek Kořinek Kamelský Vágner Karbus Č . O Berlín Hamburk Brémy jednoroční obchodní škola Č . O Pouk kulturní úkolech
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. »Polozapomenutá německá vysoká škola«. Ústecký německo-nacionální list přinssl před několika dny pod naznačeným titulem článek, také námi zaznamenaný, v němž z růz- ných naprosto jalových důvodů žádá přeložení báňské akademie příbramské do nějakého ně- meckého města. V sobotu otiskuje »Aus. Tagbl.« o témž předmětu druhou úvahu, kterouž tisk německého kasina rovněž jako první za svou přijímá, na důkaz, že jedná se o akci, v lůně německém již dlouho nosenou a připravenou. V tomto druhém článku žádá se už zcela zpříma a nezabaleně přeložení příbramské »vy- soké školy německé« do Ústí, kteréž prý jest ochotno přinésti akademii největší oběti, na důkaz čehož vykazuje ji místnosti — v dosa- vadním skladišti tamější zastavárny. Nabídku svou barví Ústí nejsvůdnějšími barvami, jeho novinářský mluvčí ujišťuje, že město dosud nikdy neštítilo se obětí pro — německou věc a vše prý, co by mohlo »chudé město Příbram« poskytnouti, nepřipadlo by Ústi n. L za těžko. Čeští a polští posluchači by stejné snadno nalezli Ústi jako »městečko pod sv. horou« česti Němci, kteří až dosud byli ze své vlastní »německé« akademie do Lubna vytiskování zůstali by v domovině, také pro české akade- míky a jich prospěch, kteří by na akademii zůstali, nebylo by prý žádnou škodou, kdyby se jim poskytla příležitost skutečně německy se naučiti. Báňský a hornický průmysl v Čechách jest — nechť si Čech třeba řekne »bohužel« — dosud převážnou většinou v rukou něme- ckých, dělnictva na německých podnicích jest prý dvacetkráte tolik co na českých a tak ne- pochybně to bude prý vypadati i s poměrem majetku báňského mezi oběma národnostmi . .
svatý . hora Němec Čo Ústí Příbram Lubno Čechy
19 article
Zkrátka, otázka přenesení báňské akademiez Příbrami do Ústí jest prý otázkou důležitosti stejně politické jako nacionální i hospodářské Ústečaně očekávají od svého ob. zastupitelstva, jakož i od německých poslanců a všech hospo- dářsky zaujatých faktorů, že vynaloží vše aby »zachránili německou vysokou školu«. Je-li otázka přenesení příbramské akademie do Ústí n. L., německým tiskem tak násilně a oká- zale do seznamu požadavků německé nestoud nosti uvedená, otázkou něčeho,"jest jedině otáz kou neslýchané německé hrabivosti a velkoúste nenasytnosti. Krom důvodů germánského hladu nebyl uveden německým tiskem ani jediný, z
Příbram Ústí
20 article
jmena nikoli praktický, který by ukazoval, že prospěch akademie, anebo její studijní výsledky oprávňovaly k podobné žádosti. Sami Němei nuceni byli přiznati že posluchačstvo příbram ské akademie jest z převážné většiny če- ské a že převaha českých studentů každým rokem vzrůstá, není tedy příbramská aka- demie ničím jiným, leč vysokou školou se slovanským posluchačstvem a německou vyučovací řečí; logický požadavek a důsledek z takového stavu věcí byl by zajisté pořídi akademii vyučovací jazyk jejího žactva. Přeje-li si Ústí nad L. hostiti ve svých zdech vlastní skademii báňskou, nechť se o ni zasadí všemi silami a faktory, jichž se dovolává. Není vy- loučeno, že za úplné počeštění akademie pří- bramské, tedy za zavedení vyučovacího jazyka převážné většiny jejího posluchačstva přičinili by se snad i všichni čeští činitelé za zřízení vlastní akademie v Ústí a mílerádi by propu- stili hrstku německých posluchačů z Příbrami do jich kýžené domoviny. To by přec bylo nejspravedlivější a nejpoctivější řešení afřáry z plotu Němci nejnověji urvané. Ale epáli »ně- meckou vysokou školu« v Ústí českými poslu- chači, vydržovati ji kolejným slovanských jejích studentů, toť tak kolosální neskromnost, že musí býti odmítnuta způsobem, nepřipouštějícím pochyby, že na české straně panuje nejkraj- nější odhodlání nedopustiti za nic na světé křivdu, už pouhým námětem do nebe volající.
Němec Ústí nad L Ústí Příbram
21 article
— Velká šermířská akademie ve prospěch ruských vojáků. Pořadatelstvo akademie šermíř- ské v Praze dosud nevídaného rázu, učinilo všechno možné, aby večer 20. t. m. na Žofině byl v každém ohledu důstojným mimořádné slav nosti i jejího šlechelného účelu. Český šermiřský klub vyvinul nejhorlivě,ší činnost. Přítomnost nej slavnějších šermířů francouzských a italských je zajištěna. Ještě v poslední chvíli na telegra- fiekou žádost z Prahy, zakročil městský rada pařížský p. Gay, který při svém pobytu v Praz navštívil též český šermířský klub, u ministra války, aby byla dána dovolená poručikovi Cl - ryovi, který je prvním championem vojenským v šermu šavlovém a je professorem na proslulé vojenské jízdecké škole v Saumuru. Pan Gay včera telegrafoval, že obdržel slib, že bude dána poručíkovi Cléryovi dovolená na cestu do Prahy.
Žofina gay Praha Saumur Český šermiřský klub
22 article
Přítomnost francouzského důstojníka na této šer mířské slavnosti, dávané ve prospěch ruskýeh vojáků bude zajisté nadšeně uvítáno naším obe- censtvem. Francouzský mistr Kirchhoffen s ohromným úspěchem šermoval dne 16. t. m. v Pešti, dnes zúčastní se šermířské produkce ve Vídni a zejtra večer přijede do Prahy. Zna- menitý šermíř rumunský poslanec Horia Ro- setti poděkoval velmi srdečným dopisem z pozvání k české akademii. Píše, že vyzvání to mu velmi lichotí a pokládá si je za čest a do- dává: »Ačkoliv parlament zahajuje mimořádnou schůzi 18. dubna, učiním všechno, co je lidsky možné, abych mohl použiti cti, kterou jste mne vyznamenali a abych mohl přijít řídit assauty šermířských celebrit.« — Doufáme, že naše obe- censtvo učiní v plné míře svou povinnost vůči této neobyčejné akademii, která nebude pouze schůzkou sportsmanů a amateurů, ale velkou událostí společenskou i vlasteneckou. Každý eiti sympatie k ruskému vojákovi, který bije se he- roicky na dálném Východě, každý kdo cítí slo- vansky, dostaviž se ve středu večer ke skvělé slavnosti českých šermířů a k uvítání vzácných eizinců.
Kirchhoffen Pešť Vídeň Praha Horia Ro
23 article
— Osobní z kruhů soudních. Jmenování byli listovním v Kutné Hoře kancel. oficiál Václ. Douš v Poděbradech; kancelářskými nadoficiály: přednost kanceláře zemského soudu v Praze Ant. Plocan u téhož soudu a kancel. oficiál Jindř. Březina v Rychnově nad Kněžnou u soudu v Pelhřimově kancelářskými oficiály: Václ. Schwar z v Kutné Hoře, Vinc. Markes ve Vysokém. Jos. David v Ústí n. L. a Ferd. Fišer v Brně u zemského soudu; kancelisty: četničtí strážmistři Mat. S taně ve Kdyni a Stan. Polívka ve Skočově. — Přelo- ženi byli kancel. oficiálové Kar. Stark v Úštěkua Bedř. Fiedler ve Volarech do České Lípy. — Úřadu se vzdali auskultanti dr. Emil Šimerka a Rud. Langer v Praze a dr. Ludvík Spaček v Brně. — Po své žádosti dání byli na odpočinek: trvale listovn! Vine. Janoušek v Kutné Hoře a kancel. oficiál Ant. Faltínek v Olomouci, dočasně zemský soudní rada a přednosta okres. soudu v Ivančicích dr. Kar. Horák a kancelista Jan Šebesta v Vyzovicích. — Osobní z Moravy. V politické službě přela ženi byli: koncipista Jaroslav Necid z místodrži telství v Brně do Litovle, místodržitelští konceptní praktikanti Jaroslav Friedrich z Litovle do Va- lašského Meziříčí, Petr Kvasnička z Hustopeče do Kyjova, Frant. Winkler ze Zábřeba do Husto- peče a Jindř. Pánek z Kyjova k místodržitelství v Brně.
Václ Jindřichův Březina Schwar Markes David Ferd Fišer Mat Polívka Stark Fiedler doktor Šimerka Langer Spaček Janoušek Antonín Kara Horák Šebesta Necid Jaroslav Friedrich Kvasnička František Winkler Pánek Kutná hoře Poděbrady Praha Anta Rychnov nad Kněžná Pelhřimov Ústí Brno Kdyně Skočov Kara Úštěku Bedř Volary Český Lípa Praha Olomouc Ivančice Morava Litovel Virginie lašský Meziříčí Hustopeče Kyjov
24 article
— Všestudentská slavnost. Schůze odboru prů- vodového koná se dnes v pondělí dne 18. t. m. o7 hodině večerní v Karolinu č. IV. Jest nutna účast všech kollegů, kteří se do tohoto odboru přihlásili. Kollegové, kteří členy tohoto důležitého odboru nejsou žádají se, by se laskavě na této schůzi za členy při- hlásili. — Proti zvýšení zemské přirážky. Spole majitelů domů v Žižkově pořádá protestní schůzi majitelů domů proti zvýšení zemské přirážky ve středu 20. dubna o 8. hod. večerní v hostincip Uhlíře »U bilého beránka« v Roháčově ul. O zamy šleném zvýšení zemské přirážky o 17 proc. promluv předseda spolku pan dr. Josef Truhlář. — Dary. K uctění památky i pana Jana Bam- báska, člena obecního představenstva a zakládají- cího člena pěveckého spolku „Václav“ v Buhenči, vě- novali ve prospěch postavení pomníku Bendlova v této obci: p. Alois Potůček 20 K, pěvecký spolek „Václav“ 10 K, damský jeho odbor 6 K, JUČ. Ladislav Tůma 10 K, Antonín Svoboda 10 K. — Také p. J. Zapotil z Větrušic věnoval Podpůrnému spolku techn. a adm. úřadníků cukrovarnických místo věnce na rakev ze- snulého ředitele cukrovaru v Moravanech pana Jana Bátě 20 K.
doktor Truhlář Jan Václav Bendlův Potůček Tůma Svoboda Moravan Jan Bát Karolina Žižkov Roháčův ulice Buheneč Větrušice
25 article
— K afféře Svalováelavské záložny. Od té doby co prohlášen byl rozsudek v listopadovém procesu se známými funkcionáři Svatováclavské záložny zvěsti, které trousily se o dozvucích smutně pro- slulého hospodářství v padlém klérikálním ústavě nmlkly téměř na dobro. Drozd a Kohout — jak známo — dávno již nastoupili trest, kdežto Hercík a Pekeländr vyčkávají výsledku, jejž bude míti zma- teční stížnost, podaná jejich oblájci do rozsudku Zbývala by tudíž jedině ještě záležitost zaviněného úpadku dle 8 486., pro který, jak již oznámeno, bylo zavedeno trestní vyšetřování proti všem dosavadním členům výboru zkrachovaného ústavu. Vyšetřování to, jež byl řídil adjunkt zemského soudu pan dr. Švorčík, jest dávno již skončeno A spisy postoupeny státnímu zastupitelství, jemuž bude teď podati příslušný žalobní návrh. V kruzích záložně blízkých vyskytují se již i po této stránce určitější verse, z nichž jedna udržuje se s houžev- natostí. Dle verse té bylo prý vyšetřování proti 18 obviněným členům výboru zaslaveno, takže před
Hercík doktor Švorčík
26 article
soudem ocitne se pouze 22 obžalovaných. Příslušný návrh nalézá prý se nyní u slátního zastupitelství. které o věci prý rozhodne. — Podruhé u odvodu. Nemálo překvapen byl v těchto dnech 4lletý rolník p. Josef Babka v Myslo- vicích u Klatov, otec 6 dítek, když obdržel obsílku k letošnímu odvodu, protože odveden byl r. 1853 k vojsku, sloužil 3 leta u 14. dragounského pluku v Klatovech a dosloužil si již také poslední rok zeměbrany. Jelikož však dostal obsllku teprve dva dny před odvodem, nezbylo mu, nežli že dostavil se před odvodní komisi. Před touto se věc ovšem vy- šetřila. Zjištěno, že předvolání p. Babky k »od- vodu« zavinil býv. starosta myslovické obce pan Fr. Šrámek, před měsícem při volbách se starosten- ství svržený, protože z »úřadní své právomoci« uznal p. Babku neschopným pro službu v domobraně svůj nález oznámil úřadům. Pan Babka uznán však komisí »způsobilým« a zůstal v domobraně. — Vlažských nádenníků cestovalo posledního času po železnici přes Lublaň do Rakousko-Uherska a Německa dle zpráv. „Slov. Nár.“ až nápadně veliké množství za výdělkem. Tak zejmena v týdnu od 8. do 14. t. m. minulo Lublaň 1024 osob dělnictva nej- nižší třídy! Jaká to illustrace národohospodářskýcn poměrů té „krásné Italie“!
Babka František Šrámek Myslo Klatovy Lublaň Rakousko Uhersko Německo
27 article
— Řádění cikánů. Pan Ludvík Demeček v Plzni procházel se v pátek o 6. hodině odpolední v lese litického nádraží a setkal se v něm s cikánem asi 45letým, který měl v ruce vojenské bodlo. Pan De- meček tázal se cikána co to nese, načež tento odpo- věděl, by se jen nebál. Když cikán bodla ani k vy- zvání neodhodil, naopak postupoval dále, vytáhlp Demeček z kapsy revolver a namířil na nebezpe- čného chodce. Cikán se zalekl, odhodil bodlo do křoví a prchl. Pan D. odevzdal bodlo plzeňské po- licii, kam se pro něj v sobotu dostavil četař 35. pěš. pluku. — Drobné místní zprávy. Půlčtvrta roku starý synek domovníka Václav Sádecký ze Štěpánské ulice čís. 3 v sobotu odpoledne vběhl na jízdní drázedo cesty cyklistovi Václavu Huttarovi, majiteli ameri- ckého kolotoče z Libně. Hošík byl kolem povalen, neutrpěl však žádného zranění. — Převoz mezi po- břežím jesefovským a malostranským u Strakovy akademie byl včera otevřen. — Do Jungmannovy třídy v Libní předvčírem odpoledne přijela pouliční stříkačka ku pokropení dlažby. Tohoto na venkově nezvyklého zjevu ulekl se kůň, zapřažený do vozu sedláře Jana Eliáška z Horních Chaber. Kůň splašil se a pádil až k usedlosti »Malovaný lis«, kde jej za- držel poddůstojník pěšího pluku čís. 11. — V Plyná- renské ulici v Holešovicích předvčírem odpoledne vůz povozníka Karla Škvora srazil se z motorovým vozem elektrické dráhy čís. 14. Trestní řízení bylo zavedeno, aby se zjistilo, kdo srážku zavinil. — Na novém mostě kamenném u Střeleckého ostrova včera v poledne kamnářský pomocník Jan Spurný klíčem dal ránu Františku Štaffovi z čís. 197—V. a způsobi mu značné poranění v obličeji z té příčiny, že Staf chtěl mu z kapsy tobolku vyloviti. Zraněný byl od- veden na policejní strážnici, kde mu byla poskytnuta lékařská pomoe.
Demeček Cikán meček Sádecký Huttar Jungmannův Jan Eliášek Škvor Spurná Štaff Staf Plzeň štěpánský ulice Libeň Horní Chabry Holešovice Strakov akademie
28 article
— Klamná zpráva o hromadném otrávení dělníků V ulici ve Smečkách na hořejším Novém městě přede- včírem odpoledne povstalo značné shromáždění obe- censtva následkem zprávy, že při opravě plynovodu bylo několik dělníků otráveno a do nemocnice pře- vezeno. Ve skutečnosti přihodila se pouze nepatrná nehoda. Instalatér Václav Dvořák z Karlína, který spravoval poškozený plynovod, byl unikajícím plynem omámen a v jámě klesl. Ostatní dělníci jej vynesli do průjezdu domu, kde za nedlouho se vzpamatoval a ve své práci pokračoval. Zástup zvědavců dlouho ještě potom obklopoval místo domnělého velkého neštěstí.
Dvořák Karlín
29 article
— Náhle zemřela. Před hostincem »Na košíkue na Václavském náměstí v sobotu večer klesla a vě- domí pozbyla 45letá služka Marie Stýblová, do Vilí movic u Kutné Hory příslušná. Poněvadž ani po lékař- ském přispění nemohla se vzpamatovati, byla odve- zena do všeobecné nemocnice, kde zemřela v přijí- mací kanceláři. Za účelem zjištění přičiny náhlé smrti byla mrtvola převezena do pathologického ústavu. — Otrávil se. Nedostatek práce a velká nouze už mnoho dělníků přivedla na pokraj záhuby. Řadu nešťastníků těch rozmnožil včera 18letý řeznický pomocník Frant. Dvorský z Král. Vinohradů. Na- sledkem nezaměstnanosti a nevěda si ani rady ani pomoci, včera ráno koupil si pět krabiček fosforových sirek, hlavičky jich rozmočil a ve vinohradském sadu kostík požil. Včera odpoledne byl stížen pru- kými bolestmi a proto přišel na vinohradskou stráž nici požádati o pomoc. Po lékařském přispění by zoufalec v košatince převezen do všeobecné ne- mocnice. — Po prohýřené noci. Kartáčnický pomocník Antonín Hladík, 21 roků starý a v čís. 1207 na Král Vinohradech bydlící, v noci na včerejšek bavil se v společnosti veselých druhů a pořídiv si opičku, za- nevřel v kocovině na svět i na další život. Odebral se do domu čp. 269 na Král. Vinohradech, vloudil se do sklepa a tam ve velkém světobolu na klice dveř na řemenu se oběsil. Když byl později nalezen, po- volán k němu lékař p. dr. Prokop, ale ten nemohl zoufalci pomocí přispěti. Mrtvola sebevraha byla pře- vezena do pathologického ústavu.
Stýblová František Král Hladík doktor Prokop Václavský náměstí Kutná Hora Vinohrady všeobecný nemocnice
30 article
— Pianem zabit. Píše se nám z Turnova: V so- botu dne 16. dubna odpoledne po 3. hod. stěhoval se zdejší c. k. soudní adjunkt pan Kocourek z svého starého bytu do nového v Riegrově ulici, do domu pana Filipa Wehla. Ke stěhování domácíh nábytku zjednáno bylo osm trestanců, kteří u tur- novského soudu jsou ve vazbě, pod dohledem vě zeňského dozorce p. Josefa Stulíka. Aby nábytek byl snadněji do bytu v prvém poschodí dopraven, dal pan Wehle zříditi zvláštní 4 metry dlouhé a meln široké dřevěné schody, poněvadž schody v domě tom se nalezajlcí, jsou příliš úzké. Dřevěné schody zho- tovil truhlář Hlubuček z Klokoče za dozoru domá- cího pána. Přistaveny byly k pavlači, aby po nich nábylek do bytu mohl býti dopravován. Když o4 hod. odpol. neseno bylo do bytu plano, při čemt dozorce Stulík pomáhal, posunuly se schody, které nebyly na zemi ani nahoře připevněny, trestanci stojící na nejvyšším schodě spadli, piano celou tih padlo na dole stojícího Stulíka a v okamžiku jei usmrtilo. Poněvadž nedostatečným opatřením schodů bylo neštěstí toto zaviněno, bylo proti domácímu Wehlovi a Hlubučkovi trestní vyšetřování zavedeno. Usmrcený Stulik, který byl 42 leta stár, zanechal vdovu a 15letého syna.
Kocourek Wehl Josef stulík Hlubuček Klokoč Turnov Riegrův ulice
31 article
— Z Vodňa. (K úmrtí pana Frant. Sudy. — Ví- stavka učednických prací.) Když před 2 roky přesídl z Prahy do Vodňan na svůj statek vážený a všeobecn oblíbený emer. ředitel vinohradského pivovaru p. Fi Suda, aby zde v klidu trávil odpočinek po namáhavé ale vždy nejvyšším úspěchem v povolání svém ko- runované činnosti, každý s nadšením u nás zprávu tu přivítal a když seznali jsme jeho přimou, milou po vahu a jeho upřímnou snahu působiti ve Vodňa nech ke zdaru města našeho, stal se ředitel Suda osobnost nejen všeobecně váženou a ctěnou, ale stal se pro své zkušenosti a vědomosti nezbytným všude tam, kde jednalo se o věc dobrou a užitečnou. Blahodárná čin- nost jeho v městě našem počala právě prvé nésti ov oce — když pojednou tento úctyhodný muž, čítající t- prve 54 roky, nám, své choti a příbuzným, vyrván byl neúprosnou smrtí. Zpráva o úmrtí jeho způsobil dne 14. t. m. v městě našem pravé zděšení a věr málo kdo dovedl potlačiti slzy, když o předčasněm skonu tohoto šlechetného muže zvěděl, klerý moh a také skutečně chtěl pro povznesení Vodňan pra- covati a také skutečně pracoval a zejmena v posleda době jím zde založený okrašlovací spolek, který blaho dárnou činnost sotva započal — ztrácí svého za- kladatele, svého předsedu a svého obětavého člem
František Sud Praha Vodňany
32 article
Ředitel Suda vlastní prací, svou nevšední energií, dl- vtipem a velikými svými vědomostmi, jak v obor svém jako sládek tak svým všeobecným vzdělánim docílil všude jak v povolání svém úspěchů nejvělších tak zjednal sobě všude sympathií a poněvadž vš dobré podporoval a vždy nadšeným vlastencem bjui se prokázal, ztrácí v něm naše město mnoho a to lin více, poněvadž blahodárná činnost jeho počalas vlastně teprve rozvíjeti. Pohřben byl dne 17. t. m o 3. hod. odpol. na zdejším hřbitově. Pokoj popele jeho! — Průmyslová pokračovací škola ve Vodňanec konči letošní 20. školní rok v neděli dne 1. kvělna t. r. Výstava školních prací z písemnosti, účelnicirá, počtů, kreslení, rýsování, odborného kresleni, jakol i z běhu obuvnického, při pokračovací škole ziíze- ného, která každoročně při ukončení školního rehi