1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pondělí dne 18. dubna 1904.
Praha
4
masthead
Na ranní a odpol. listy
před adannío nes
Praze v ažininl
Brttáa : .
* drojá čonáeke
kei
ndei
Praha
5
masthead
; 2 K o t
; 2 K o t
aa mě -e
Poštoni
rris
dr ojíl zis nlio
2r
6
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 18. dubna. (Zvláštní
telegram »Nár. Listů«. V 9 hod. 30 min. dopol.)
Dnes přibyli do Port Arturu na
rychlo povolaní potápěči za úče-
lem prohledání trosek »Petropa-
plovska«. Zejtra přibude do Port
Arturu sedmdesát milosrdných se-
ster k ošetřování rančných taměj-
šího lazaretu. Mezi žuraalisty ru-
skými, kteří odjeli na bojiště, na-
lézá se jako válečná zpravodajka
také paní Lachmanová. Dne 21.
dubna bude křlžák »Alexandr HII
úplně k boji vyzbrojen a paluba
jeho osazena bude mužstvem, do-
plněným ze záložníků, kteří dnes
ráno přibyli do Port Arturu ze Si-
bíře. Záhuba »Petropavlovska« pří-
čítá se tomu, že téžiště této lodi
bylo chybně umístěno a celá lod
klonila se více na příd.
Japonská úřadní zpráva o
zničení „Petropavlovska“,
Z Tokia, 17. dubna. (C.-B.) Úřadní zpráva
admirála Toga o zničení »Petropavlovska«
o posledním, osmém útoku na Port Artur sdě-
»Spojené naše loďstvo, jak již před tím
bylo stanoveno, podníklo dne 12. t. m. osmý
útok na Port Artur. Čtvrtý a pátý oddíl torpé-
doloveckého loďstva, torpédovka č. 14 a lod
»Koryo-Maru« stihly o půl noci dne 12. t. m
vjezd do přistavu porlarturského: Ačkoliv
stopováno bylo nepřátelskými re-
flektory, podařilo se mu nicméně na
někálika místech v okolí přístavu po-
ložiti podmořské miny. Druhý oddíl tor-
pédoloveů, taktéž v okolí vjezdu do přístavu
maněvrující, za ranních úsvitů dne 13. t. m.
přepadl jednu ruskou torpědovku,
jež snažila se proklouznouti do
přístavu. Asi po desítiminutovém
boji byla tato torpédovka zniřena a
potopena. Jelikož objevil se z přístavu vyjí-
ždějící ruský obrněnec »Bajan«, nezbylo času
zachrániti mužstvo z této torpédovky, jež asi
vesměs zahynulo.
Port
Artur
Lachmanová
Alexandr Hie
Petrohrad
Petropavlovsk
Tokio
Togo
Port Artur
Koryo
Mar
Bajan
7
article
Druhá ruská torpédovka byl
saším loďstvem napadena, kdyz
se vracela do přístavu z obhlídky
směrem od Liaotešanu. Podniknut n
ni útok, ale podařilo se jí uniknouti
Na straně naší nebylo žádných ztrát, pouze n
»Ikajuši« byli dva námořníci lehce zraněni.
Třeti oddíl našeho loďstv a dorazi
k zevní rejdě portarturské k osmé hodině ranní,
načež zahájil vBajan« na tento oddll lodstv
palbu. Hned na to vypluly z přístav
»Novik«, »Askold«, »Diana«, »Petro-
pavlovsk«, »Poběda« a »Poltava«a
podnikly na nás útok. Náš třetí
oddíl loďstva odpovídal palbou
zúmyslně zvolna a ustupoval na
oko zpět, až nepřítele vylákal asi
na patnáct mořských mil jihovýchodně
od přístavu. V témž okamžiku objevil s
náhle náš první oddil loďstva (křižáci
pbrněnci), jenž vyrozuměn byl telegrafií bez
drátu o nepřítel.
Podniknut útok a když nepřítel snažil se
couvnouti nazpěí do přístavu, narazila lod
typu »Petropavlovska« na jednu z min
za neci námi položených a potopíla
se v 10 hodin 32 minut dopoledue.
Askold
Diana
Petra
Poltava
Petropavlovsk
Poběda
8
article
Zpozorovali jsme též ještě jednu loď, jež
ztratila možnost volného pohybu, avšak za
zmatku nastalého mezi nepřátelskými loděmi
nebylo možno zjistiti, která loď to byla. Ne-
přálelskému loďstvu se podařilo konečně dosti-
hnouti do přístavu. Třetí oddil našeho loďstva
neutrpěl žádných ztrát. Kromě uvedených ztrát
utrpělo nepřátelské loďstvo asi jen menších
škod. Náš první oddíl nepřišel vů-
bec do ohně nepřátelského. K jedné
hodině s poledne stáhlo se veškeré naše loďstvo
nazpět, aby se shromáždilo a připra-
vilo k novému útoku. Dne 14. t. m.
vyplula naše eskadra opětně proti Port Arturu,
když se byly oddíly torpédoborců č. 2, 4 a 6
a 9. oddil torpédovek sjednotily v jeden bitevní
oddil, asi ke třetí hodině ranní. K sedmě ho-
dině ranní sesileno bylo toto útočné loďstvo
třelim oddilem válečného loďstva našeho a k i
hodině přidal se k tomu ještě první oddil, totiž
křižáci a obrněnci. Torpédoboreckým oddělením
objeveny tři nepřáteli položené miny, jež od-
sraněny a učiněny neškodnými. Naše lodi »Ka-
suga« a »Nišin«, jež nalezaly se dle rozkazu
na západ od Liaotešanu, při této příležitosti
zůčastnily se boje a po dvě hodiny u držovaly
nepřímo palbu. Když palba z nových tvrzí n
Liaotešanu umikla, vrátilo se naše loďstvo
1 hod. 30 min. odpol. zpět.
Port
Artur
Nišin
Ka
Liaotešan
10
article
Vyvrácení nepravdivých zpráv.
Z Petrohradu, 17. dubna. (C.-B.) R us ká
telegrafní agentura prohlašuje, ž
všechny zprávy o nových ztrá-
tách válečných lodí ruských jsou
vymyšlené a bezpodstatné. Také
i zpráva, že spojení železniční mez
PortArturem a Inkau jest přeru-
šeno následkem vyhození železničního mostu
do povětří, jest nepr a vdi v a.
Anglické listy vyvrac ejí své vlastní zprávy.
Z Londýna, 17. dubna. Anglické listy vy
vracejí své vlas tní zprávy, že totiž katastroi
»Petropavlovska« způsobena byla podmořskými
čluny. Ty prý pouze provázejí torpedovky, al
neútočí. Tsktéž není prý pravdou, že torpěd
způsobeno zničení »Petropavlovska«. Dle úsudku
odborníků nikdy torpedo nemůže způsobiti tako-
vých škod. Účinku tak hrozného může jedině do-
ciliti podmořská mina.
Jásot v Tokiu nad ztrátami ruskými.
Z Milána, 17. dubna. „Secolo“ dovídá se
od svého zvláštního zpravodaje v Tokiu, že
zprávy o zahynutí „Petropavlovska“ a o nových
útocích japonského loďstva u Port Arturu, způ-
sobily tam ohromný jásot. Městská správa uspo-
řádala na mnoha místech veliké národní slav-
nosti, při nichž obyvatelstvo hostěno na útraty
města. V zahradách císaře japonského z téhož
důvodu konala se veliká slavnost, ke které po-
zváni nejvyšší hodnostové a zahraniční žurna-
listé. Mikado oslovil některé ze žurnalistů a vy-
slovil se velice pochvalně o admirálu To-
goviapoznamenal, ževkrátké době
také na zemi bude slyšeti o japon-
ských úspěších.
Petrohrad
Londýn
Petropavlovsk
Tokio
Milán
Port Artur
I ká
11
article
Fredericks v Paříži.
Z Paříže, 17. dubna. (C.-B.) „Petit Pari-
sien“ se domnívá, že ruský hofmistr baron Fre-
dericks, jenž dříve býval vojenským attachém
v Paříži, ověřen byl nákupem váleč-
ného materiálu. Ministr zahraničních zá-
ležitostí Delcassé přijme prý barona Frede-
rieksa zejtra.
Sendžu obsazeno Rusy.
Ze Seulu, 17. dubna. (C. B.) »Reut. kante
lář oznamuje: V noci na 16. dubna bylo Sendžu
obsazeno 33 kozáky. Proslýchá se, že 5000
Rusů následuje tyto přední stráže. Se strany
»Reuterovy kanceláře« se o tom pochybuje, po-
něvadž prý by Rusové mohli býti v Sendžu Ja-
ponci snadno od ostatního vojska odtrženi.
Na Jalu klid . ..
Z Petrohradu, 18. dubna. (C.-B.) Rusk
telegrafní kancelář oznamuje, že generální ru-
ský štáb sděluje, že na Jelu jest všecko klidno
a že situace jest úplně nezměněna.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Fredericks
Petit Pari
Fre
Fred
Rus
Paříž
Seul
Reut
Petrohrad
Reuterův kancelář
12
title
Telefonické zprávy,Nár. Listů.
13
article
K situaci.
K situaci.
Z Vídně, 18. dubna. (Zvl. telefon. zpráv
»Nár. L.«). Předseda ministerstva dr. K črbe
byl včera císařem přijat ve dlouhém slyšení, ve
kterém patrně referoval o neúspěchu pešt
ských konferenci, o rozpočtu deřeg at
ním na rok 1905 a též o nastávajíeí kam
pani říšské rady.
Odpoledne měl dr. Körber poradu
hr. Tiszou o záležitostech obchoduě
politických.
V poslanecké sněmovně bude podána před
foha ve příčině státní náhrady za ne
vinně utrpěnou v az bu.
Oficiósně se oznamuje, že volby d
rakouské delegace vykonaji se
koncem tohoto týdne.
Vlád a dává prohlašovati v »M o n t a gs
Presse«, že kdyby také volby tyto se z ma
řily, vniterní situace nikterak tím se ne
změní.
Jinak pondělní úvahy o nastávající kampan
řišské rady nezasluhuji valné pozornosti. Pythi
cké jest rozpoznání křesťansko-sociálně vlád-
ního orgánu »Neueste Nachrichte ne
»Situace není kritická, ale není také nikde vi-
děti naprosto naděje.«
V »Montags Revue« dává dr. K ö
ber vyhrožovati takto: »Jarní kampaň přinese
rozhodnutí. Nechať Čechové opět obnoví
obstrukci, v nejbližších týdnech vrhne parla-
ment kostky o svém vlastním osudu a vládě
bude se rozhodovati o budoucnosti zemí a krá-
lovství na říšské radě zastoupených.
Körber
Tisza
V Montags
Čecho
Vídeň
14
article
Dr. Eppinger o národnostním smířeni.
Ze Stoda, 18. dubna. (Zvl. telef. zpráva.)
Zde se konala včera ustavující schůze »Něme-
eko-pokrokového spolku pro Stodo a okolí.«
Namířena byla patrně proti Všeněmeům, ze
kterých zastupují město dr. Sehalk a pátou
kurii posl. Hauck. Dr. Eppinger promlu-
vil napřed o politické situaci, nynější české ob-
strukci, její marnosti (?) a o posledních proje-
vech posl. dra. Fořja a dra. Fiedle ra.
Přešed potom ke smiřovacímu pokusu polskému,
pravil:
»Dokud Čechové neupustí o
požadavku po praecipuu nedojde
k žádnému vyrov nání. My Němci ne-
vyhýbáme se žádnému dorozumění národa s ná-
rodem. Nedáme se při tom másti pokřikem
těch, kteří praví, že v Čechách nemůže býti
žádné řeči o míru a že není rozřešení jiného, než
poněmčení nebo poslovanění Čech. Dva národové,
jako německý a český, nemohou podniknouti
takové války na bytí a nebytí. Nepodařilo-li se
nikterak ve státě tak organisovaném, jakým jest
Prusko, poněmčení a odnárodnění Poláků v Po-
znaňsku, nýbrž jeví-li se tam pravý opak toho
čeho se vláda domáhá, bylo by odnárodnění
Čechách ještě těžší. Možnost dorozumění jest
pro nás dána nade vši pochybu.
Poněvadž jest možno, že olázka k raj-
ského zřízení dostane se do popředí ve-
škerého jednání, pronesu se o ní. Myšlénka
krajského zřízení v Čechách má na německé
i na české straně sympatie. Nám jest myšlénka
ta sympatickou, poněvadž jest s ní spojeno ja-
kési národnostní rozhraničení a
poněvadž bychom mohli národnostní své cile
v malých svých obvodech uplatňovati snáze
nežli dosud.
Čechům je myšlenka ta sympatickou (7), po-
něvadž by měla v zápět rozmnožení autonomie.
doktor
Eppinger
Sehalk
Hauck
Čecho
Stoda
Čechy
Prusko
spolek pro Stoda
15
article
V obou táborech vítá se pak myšlenka ta, poně-
vadž bylo by uskutečnění její skutečně účelnou
reformou správy. Němci v Čechách, kterých jsou
dvě pětiny, jichž berní poplatnost však činí nej-
méně polovinu, mohli by potom lépe opatřiti své
chudinství, své záležitosti nemocenské a dílem
také školské lépe nežli ted.
První podminka však musí býti položen
hned a ta spočívá v tom, že krajské zřízení
musilo by se skutečně prověsti tak, že by bylo
tři nebo pět ryze německých kraj-
ských zastupitelstev. Předem musime
protestovati proti požadavku z české strany pro-
nášenému, aby se zřídila území jazyková celkem
jednotná, potom však na konec, aby se do ně-
meckého masa vrazila česká tříska, nějaký če-
ský okres a takovým způsobem dvojjazyčnost
demonstrovala jako praktický důsledek Má li býti
rozdělováno, musí býti rozdělo váno
podle hledisk národních.
Výtka Čechů, že 5y to bylo proti jednotě
království českého, je toliko výkvětem národní
ješitnosti choromyslně podrážděné, protože tato
jednota i v jiných oborech jest prolomena. Není
nyní smýšlení v zemi pro smír lepší — to jest
jisto. Pražské štvanice proti Němcům mají tu
důležitou roli, která nemůže býti podceňována.
Němec
Čecho
Čechy
16
article
Vidíme-li nepřítele v jeho nahotě a v jeho za-
rytém zášti k Němcům, potom těžko si dáme na-
mluviti, že s takovým odpůrcem možno vy-
jednávati. Od takového odpůrce možno se nadíti,
že chce nás trvale uvésti do menšiny a nás vy-
trhnouti ze souvislosti s našimi soukmenovci
německé říši. Až hospodářská tíseň lidu stan
se nesnesitelnou, potom snad elementární silou
vybuchne a sama sebou ukáže na jiné cesty. Co
máme do té doby dělati? Máme se sta-
rati o vyrovnání? Máme se ukázati
těmi, kteří chtějí činiti koncesse jen, aby Če-
chové byli navnazeni ke smíru? To nemu-
žeme. Nemůžeme dostati se v odpor ke svému
veličstvu. Po desetiletí jsme byli elementem stát
zachovávajícím ke své škodě. Nyní mu-
síme míti na zřeteli jen národní právav
první řadě. Jen ta mohou býti ukazatelem pro
naše jednání. Buďte přesvědčeni, že nynější ně-
mečtí poslanci, nechať se stane co chce, vykonají
svou povinnost a nedají se zmýliti pokřikem
oněch, kteři by rádi rozšlapali každý zárodek
smíru. (Bouřlivá pochvala a hlasy „Heil !“)
Prof. Bachmann promluvil pak ze-
vrubně o poměrech na rozhraní jazykovém
o tak zv. ochranných spoleích německých.
Posl. dr. Sehreiner pravil: Žádná ho-
spodářská věc nedá se společně s Čechiy rozřešiti
Jen dvoudílnost, nanejméně v oněch odborech
kde k tomu máme- moc, vedes k cíli.
Němec
Bachmann
Posl
doktor
Sehreiner
Čechia
17
title
Telegramy „Národních Listů.“
18
article
Amnostie Bulharů.
Amnostie Bulharů.
Z Cařihradu, 16. dubna. (C-B.) Při vče
rejší audienci bulharského diplomatického je
dnatele Načeviče u sultána vyměněny na
vzájem přátelské projevy. S propouštěním amne-
stovaných Bulharů započato i v adrianopolském
vilajetu. Amnestie rozšířena byla n
dobu posledních osmnáct měsíců
Propuštění musí skládati přísahu věrnosti a ne-
budou dáni pod dozor policejní. Udělení amne-
stie působí na obyvatelstvo bulharské dojmem
velmi příznivým, naproti tomu však Turcia
Řekové projevují nespokojenost.
Arménšti povstalci.
Z Cařihradu, 16. dubna. (C-B) Vyjedná-
vání s náčelnikem arménských povstalců“ An-
dranikem v Sasanu v příčině jeho podro-
bení zůstalo dosud bezvýsledným.
Bulhar
Řek
Cařihrad
19
article
Konflikt bulharsko-belgický.
Konflikt bulharsko-belgický.
Ze Sofie, 17. dubna. (C.-B.) Předseda mini-
sterstva Petrov a ministr vnitra Petkov
odebrali se do Situakova, kamž odcestoval
i kníže Ferdinand. Uvádělo se, že prý cesta tato
podniknuta proto, že v poslední době postižen byl
klášter v Rilu prudkým zemětřesením. Jak se
však proslýchá, souvisí tato cesta ministrů velmi
úzce s diplomatickým konfliktem,
způsobeným mezi Bulharskem
Belgií proto, že bulharská vláda činila zá-
stupci belgické diplomacie překážky s vydáním
dvou Belgičanů, dopustivších se zločinu zpro-
nevěry v brusselské koloniální bance a v Sofii
zatčených. Tvrdí se také, že prý tento konflik
měl za následek prozatímné přerušení diploma-
tických styků, aniž však došlo k odvolání zá-
stupců diplomacie. Všeobecně se soudí, že zále-
žitost asi odklizena bude zakročením cizích moe-
ností.
Petkov
Ferdinand
Belgičan
Sofie
Situakov
Rila
Bulharsko
Belgie
20
article
Krajská správa v Čechách dle
německých návrhů.
Uvažuje dr. Frant. Fiedler.
Krajská správa v Čechách dle
německých návrhů.
Uvažuje dr. Frant. Fiedler.
Nehledí-li se k odborným úřadům (horni
ckým, poštovním, finančním a j.), skládá s
hlavní ústrojí státních správních úřadů v Čechách
ze dvou článků, jimiž jsou okresní hejímanství
a místodržitelství. Okresním hejtmanstvím, jakožto
základnímu článku státní správy, schází dosta-
tečná odbornost a vyškolenost pro rozsáhlé obory
rozmanitých správních záležitostí, do jich obor
přikázaných. Omezený počet sil při těchto úřa-
dech zaměstnaných nedovoluje, aby jednotlivé
obory správní roztříděny byly mezi pracovníky
pro tyto obory zvláště připravené. Jistá odpomo
v tomto směru zjednána tím, že přiděleny byly
hejtmanstvím odborné síly lékařské a veterinář-
ské. Opatření toto však neslačí. Z kruhů zemé-
dělských, živnostenských, průmyslových ozývají
se stále stesky, že záležitosti, těchlo stavů se
týkající, nenalézají při hejtmanstvích dostateč-
ného porozumění. Návrhy, aby přidáni byli
těmto úřadům jiní ještě odborní úřadníci. nelze
z příčin finančních uskutečniti.
doktor
František
Fiedler
Čechy
21
article
Při místodržitelství následkem rozsáhlejšího
počtu sil lze sice takovéto odborně roztřídění
výkonů úřadních mezi odborně síly prověsti.
Zde vadí však přílišný rozsah úřadních pracl.
Soustřeďujíť se zde záležitosti politické správy
z celé země; příval těchto záležitostí způ sobuje
těžkopádnost, zdlouhavost v úřadování. Nad t
jest místodržitelství vzdáleno poměrům, do kte-
rých má svými rozhodnutími zasahovati, takže
jako nezbytný důsledek dostaviti se musí šablo-
novitost ve výkonech tohoto úřadu. Zajímavé
doklady toho podala anketa svého času obchodní
a živnostenskou komorou v Praze pořádaná.
Přičiny toho jsou na snadě. Království české
svým rozsahem, počtem obyvatelstva, složitosti
svých hospodářských poměrů předčí celou řadu
států, které mohly svoji správni organisaci samo-
statně upraviti (na př. Bavorsko, Sasko, Virtem-
bersko, Švědsko a Norsko a j.) Správní pů-
sobnost, kterou v těchto státech vykonávají od-
borně roztříděné ústřední úřady (ministerstva),
musí v Čechách pro celou zem obstarávána býti
jediným úřadem, který jest stolicí sprostředkující
mezi správními úřady nejnižší stolice a vídeň-
skými ministerstvy. Soustředění politické správy
zemské v místodržitelstvích, jakožto sprostřed-
kujících úřadech mezi okresními hejtmanstvími
a ministerstvy, hodi se sice pro jiné menší země
rakouské, nemůže však postačiti zemi tak velké,
jakou jest království české, nemá-li trpěti jakost
správních výkonů.
Bavorsko
Sasko
Virt
Norsko
Čechy
živnostenský komora v Praga
22
article
Pod tlakem těehto poměrů musili i Němci
svými návrhy o krajské správě konečně doznati,
jak ukázala se býti správnou zásada, českými
zástupci již na kroměřižském sněmu a odtud
nepřetržitě hájená, že stejná soustava správy
nehodí se pro všechny rakouské zemně stejně a
že dlužno na zvláštní poměry jednotlivých zemí,
jmenovitě Čech, bráti zřetel. Dle německých
návrhů má konečně zavedena býti v Čechách
správní soustava, odehylující se od zemí jiných.
Hlavní vada správního ústrojí v Čechách
záleží dle všeobecného úsudku v tom, že místo-
dížitelství není s to, aby zpracovalo dokonale
nadpříliš rozsáhlou sgendu, jemu svěřenou.
Pomoc zjednána by mohla býti dvojí cestou
buď rozdělením místodržitelství na několik od-
borných úřadů, anebo vsunutím nové správní
stolice mezi místodržitelatví a hejtmanství. Prvnl
cesta byla by vhodnější, ježto mohla by prove-
dena býti tak zásada dělby práce, osvědčenái
v oboru veřejně správy. V působnosti místodrži-
telství zahrnuto jest takové minožství různoro-
dých sgend, že sotva najde se osobnost, jež
postavena jsouc v čelo tohoto úřadu, byla by
způsobilou všechny agendy ovládati, i kdyby
obmezila se jen na úřadní kontrolu. Od místo-
držitelství království českého bylo by lze zcela
dobře jako zvláštní zemské úřady odštěpiti úřad
pro zemědělské záležitostí, úřad živnostenský,
úřad pro veřejné práce neb pod. ; zvláštní tyto
odborně zemské úřády byly by dostatečně za-
městnány.
Němec
Čechy
23
article
Výsledkem byly by správní výkony dokona-
lejší než dnešní. Také by vyhověno bylo tím
zájmům přislušných výrobních vrstev, žehrajíeíeh
právem na dnešní organisaci místodržitelství, při
které větší zřetel brán na politickou, než na
důležitější hospodářskou působnost.
Jak takové samostatně organisované odborné
úřady blahodárně mohou působiti, o tom poučiti
se může každý v Prusku, kde pro jisté záleži-
tosti zemědělské zřízeny jsou zvláštní odborné
úřady (generální komise v jednotlivých provin-
ciich a vrchní soud zemědělský v Beriíně).
Čechy by takovéto odborné úřady zcela dobře
snesly, jako snese Bavorsko, Sasko a j. očborná
ministerstva. Ostatně počátek takovémuto odbor-
nému rozdělení zemského úřadu byl již učiněn
zřízením zvláštního zemského finančního ředi-
telství a zemské školní rady. K takovýmto o-
borným úřadům zemským teprve bylo by lze
vhodně přičlánkovati poradní sbory z příslušných
vrstev obyvalelstva (na př. poradní sbor živno-
stenský k zemskému úřadu živnostenskému atd.).
Myšlenku tuto bude však sotva lze provésti,
mímo jiné proto, že Němcům, navrhujícím opravu
správní soustavy v Čechách, nejde ani tak
o moment dokonalosti správní, jako spíše
o moment národnostní.
Zbývá tedy cesta druhá, vsunuti nových
krajských správních stolie, jejíž určitá forma
načrtnuta byla Körbrovou předlohou o krajských
vládách. Dle toho mají v jednotlivých krajich
zřízeny býti nové politické úřady, nazvané krajské
vlády, na které přenesena by byla veškerá
působnost, příslušející dnes místodržitelství.
Němec
Prusko
Čechy
Bavorsko
Sasko
24
article
Posuzujeme-li tento návrh, nesmíme necha
kaliti si svůj úsudek tím, že jde tu o splnění
požadavku německého; jelli jádro dobré, lho-
stejno, odkud pochází. Dále nebylo by radno,
kdybychom při svém úsudku dali se ovládati
představou, že jde tu o znovuzřízení starého
českého historického útvaru; navrhované krajské
zřízení mělo by s historiekým krajským zřízením
pramálo společného, ani ne území. Konečně
nesmí býti předpokládáno, že by přesunutím
úřadní agendy místodržitelské do nových úřadů
v jednotlivých krajích zřízených, přibližila se
tato instance více obyvatelstvu a umožníla to-
muto bližší styky; v mnohých případech byl
by právě opak spíše pravdou, ježto v Čechách
radiální spojení železniční s hlavním městem je
mnohem dokonalejší (hlavní dráhy) a rychlejši
(spojení přímé a rychlíkové), než transversální
spojení mezi jednotlivými krajinami (na př. Podě-
brady jsou pohodlněji spojeny s Prahou, než
s Chrudimí, ke které mají býti přikázány ; nebo
Kolin—Praha a Kolín—Chrudim atd.) Vlastní
význam krajských vlád spočíval by proto v tom,
že by přetížené a tudíž těžkopádné těleso místo-
držitelské bylo territoriálně t. j. dle jednotlivých
krajů rozděleno. Vitati to se zvláštním nadšením,
k tomu sotva bylo by příčiny. Rozumnějším
bylo by výše navrhované rozdělení místodrži-
V drobném prodeji
ranný če-le o sobs
vspslolní .
ve alialkách na venkovi
anlal. . . . . . . : s
nik
Inserat
platí ae hotově iapřee
dplacení a inserty přijímá zdminl-
strace v Mnrianské ulici č. 3.
uskár rssbee eanics lossv
Bukopiiy se novractjt.
Čechy
Praha
Chrudim
Kolín
Mnrianský ulice
25
article
telství dle odborné povahy jeho působnosti n
odborné úřady zemské. Nebude li však možno
odborné rozdělení uskutečniti, doporučuje se,
abychom spokojili se aspoň s ulehičením, jež
nastane přesunutím agendy místodržitelské do
krajů. Ovšem bude třeba jednak z politických
příčin, jednak v zájmu veřejné správy klásti
jisté podmínky, které při organisaci krajských
vlád měly býti splněny.
Z příčin politických nutno klásti za pod-
mínku, aby s novou institucí nebyl jaksí kradmo
spojován týž účel, jaký sledovalo bachovská
krajské zřízení, t. j. aby království české byl
rozděleno na krajské departementy, podřízené
přímo ministerstvu. V tomto ohledu jest české
obyvatelstvo právě tak citlivo jako na přiklad
Němci v Tyrolsku ohledně tamního vlašského
územi. Körbrova předloha neprovádí sice tento
plán do všech důsledků; jestiť krajský hejíman
podřízen bezprostředně místodržiteli a záležitosti,
týkající se celé země neb několika okresů, mají
obstarávány býti i nadále místodržitelstvím. Ale
silný náběh ke čtvrcení království českého na
departementy jest obsažen v předpisech před-
lohy, týkajících se instančního postupu. Mát
pravidelný postup zařízen býti takto: První
stolice okresní hejtmanství, druhá stolice krajské
vlády, třetí stolice ministerstva; totéž platí ve
případech, když krajské vlády byly by první
stolici. Jen výjimkou v malém počtu (28) méně
důležitých případů šel by odvolací postup
z krajských vlád na místodržitelství. Toto usta-
novení předlohy — k němuž, bohužel, dán
praecedens v instančním pořadí soudním —
musilo by býti důkladně přepracováno.
Němec
Körbrův
Tyrolsko
26
article
V zájmu veřejné správy bylo by třeba
klásti na krajské vlády tyto požadavky:
1. Přeložíli se agenda místodržitelská do
krajů, bude to míti rozumný účel jen tehdy,
vloží-li se těžiště politické správy, do krajských
vlád, tak aby okresní hejtmanství byla jich vý-
konnými orgány. K tomu konci bylo by třeba
krajské vlády řádně vyzbrojiti odbornými silami
pro různé agendy, tedy silami zdravotními, veteri-
nářskými, lesnickými, zemědělskými, technickými,
kulturními, účetními a pod.
2. Z téže příčiny měly by úřadní agendy,
předpokládajíeí odborné vyškolenosti a nevyžadu-
jící rychlého zakročení, přesunuty býti z okres-
ních hejtmanství na krajské vlády (jen příklad:
rozsáhlejší vodní, mnohé živnostenské a lesní zá-
ležitosti). Záležitosti, které by vloženy byly
z hejímanství i z místodržitelství na krajské vlády,
musily by v zákoně býti přesně vypočteny ; ze
zjevných příčin nelze, jak v předloze Körbrově
se navrhuje, ponechati libovůli vlády, aby cestou
nařizovací pošinovala dle své libosti hranice pů-
sobnosti mezi jednotlivými politickými instancemi.
3. Provádí-li se tak dalekosáhlá reforma
správy v Čechách, měla by připojiti se k tomu
řádná reforma instančního postupu správního.
Čechy
27
article
Tento postup jest dnes, o tom není pochyb-
nosti, přilis rozvláčný a těžkopádný. Především
pravidelně tři stolice: hejtmanství, místodrži-
telství, ministerstvo. K tomu přistupuje v nej-
větší části připadů ještě čtvrtá stolice, správní
soud. Tato rozvláčnost poškozuje těžce hospo-
dářské zájmy obyvatelstva; uvažme jen pří-
kladně, jak dlouho to trvá a jakému, v každé
téměř instanci nově ustanovovanému řízení musí
se podrobiti ten, kdo zařizuje nějaký větší
podnik. Že není třeba čtyř, ba ani tří instancí,
vidno na řízení soudním, kde v nejtěžších pří-
padech, kdy jde o život a smrt člověka, rozho-
dují jen dvě instance: porota a nejvyšší soud.
Zjednodušení a zmenšení počtu správních in-
stancí jest proto toužebným přáním výrobních
vrstev, jež odkázány jsou na politické úřady.
Dop ručovalo by se proto, aby současně se
zřízením krajské správy obmezen byl instanční
postup správní snad dle této zásady: Ve všech
záležitostech, které mohou jíti na správní soud,
rozhodují jen dvě instance ; v záležitostech,
které vymykají se správnímu soudu, rozhoduji
tři instance. Instanční postup byl by potom ta-
kový: V záležitostech, kde první stolicí byla by
hejímanství, šlo by odvolání na krajskou vládu;
v záležitostech, kde by první stolicí byla krajská
vláda, šlo by odvolání na mistodržitelství. V pří-
padech, z judikatury správního soudu vylouče-
ných, přistoupila by k tomu třetí stolice, bud
krajská vláda neb ministerstvo.
Dop
28
article
4. Konečně nesmělo by při ohraničování
obvodů krajských vlád dopouštěno se býti ná-
silnosti, jakých v Körbrově předloze jest ně-
kolik obsaženo (na př. Nový Bydžov přídělen
do Chrudimi, ač tihne do Král. Hradce ; Po-
děbrady rovněž do Chrudimi, ač bylo by lépe
do Jičína a j.) I kdyby — předpokládajíc spra-
vedlivou úpravu úřadních poměrů jazykových
— nebylo třeba vzpírati se při ohraničování
krajů jistým ohledům na národnostní poměry,
přece v zájmu obyvatelstva a veřejné správy
samé dlužno dbáti jistých přirozených pod-
mínek (komunikací, horstva, vodstva, stejnoro-
dosti hospodářských a sociálních poměrů atd).
Monstrum případně navrženého kraje krumlov-
ského, rozprostirajícího se horským pruhem šu-
mavským podél hranic od Eisenšteina až za
Krumlov se sídlem až na samém konci, nebylo
by lze přece vážně bráti, třeba dovedla agitace
jistých kruhů nadchnouti na chvili mnohého
pro krajský obvod, který stal by se ve sku-
tečnosti pravou trýzní obyvatelstva.
Také nebylo by lze ponechati libovůli vlády,
aby stanovila obvody krajů, zvláště když by-
zřízena byla současně krajská zastupitelstva.
Musilo by býti ustanoveno něco podobného, ja ko
při stanovení obvodů okresních zastupitelstev.
Uskutečnění těchto podmínek, jež nutno
jen letmo načrtnouti, aniž lze je do podrob-
ností rozváděti, předpokládalo by, aby předloha
Körbrova o krajských vládách důkladně byla
přepracována.
Král
Nová Bydžov
Chrudim
Hradec
Jičín