2
masthead
NARODNÍ LISTY-
3
masthead
14. prosince 1907. Císlo 345.
4
article
zástava české koruně, neboť — kdyby toto
území, z něhož při Čechách ostatně pouze tře-
tina zůstala, podnes se mohlo považovati za zá-
stavu, byla by existence české koruny jakožto
věřifele dle tak zv. starých zásad a tudiž
často popíraná platnost českého státního práva
nutným předpokladem; novějším zkoumáním jest
totiž dokázáno, že znamená koruna česká (eo-
rona regni Bohemise) především dynastii a od
14. století český stát. Dnes nikoho nenapadne.
aby příslušnost země a její obyvatel ke státu
posuzoval dle zásad soukromoprávních, a v da-
ném případě jest naprosto dokázáno novějšími.
na archivních aktech spočívajícími, vědeckým
pracemi, jak původně soukromoprávní poměr
tak zvané země chebské ke království českému
pozbyl svého významu a platnosti. Se stano
viska místního vlastenectví, aneb všeněmeckého
jest to snad smutné, ale historické skutečnost
nedají se prostě popříti.
Bohemis
Čechy
5
article
Mnoho dokladů dá se uvésti, že již o
XIV. století jak králové čeští, tak chebští stavové
o to se snažili, aby volné spojení chebského ob-
vodu s král. českým proměnili v trvalé změnou
zástavy ve »věčnou«, až konečně došlo po r. 1620
k ustavičně se sesilujícímu splynutí a přivtělen
tohoto území k Čechám.
Z let 1341, 1348, 1355, 1417, 1437,
1477 a 1522 vyskytují se privileje, že město
Cheb s obvodem nesmí býti odděleny od koruny
české. V r. 1548 bylo městské radě chebské
nařízeno, aby připouštěla odvolání proti svým ná-
lezům pouze k českému apelačnímu soudu v Praz
a to v r. 1697 na novo potvrzeno.
V reformačních patentech po r. 1620 bylo
výslovně prohlášeno, že Cheb není říšským mě-
stem, ale soukromé dědičné město českého krále,
jemuž v něm přísluší jus reformandi a proto
také bylo r. 1627 prohlášeno v Chebu obnovené
zřízení zemské a přes prolesty města dosáhly tam
plalnosti české zákony a zařízoní. Císař Ferdi-
nand III. nařídil tam r. 1651, že chebský magi-
strát se má řiditi nařízeními českého místodržitele
a krajských hejtmanů loketských ve věcech vo-
jenských a politických.
Čechy
Cheb
6
article
Osobilé přijeti pragmatické sankce v r. 1721
chebskými stavy, již nebyli zastoupeni na sněmu
českém, urychlilo tento vývoj. Prohlásiliť Karel VI.
jakožto římský cisař a král český a stavové čeští
i stavové chebského obvodu, že i tento kraj má
zůstati s královstvím českým a ostatní državou
domu rakouského »inseparabiliter« a »indivisibi-
liter« na věčné časy spojen a od toho času ne-
bylo pochybnosti o dějinné skutečnosti, že cheb-
ský okres splynul ve srozumění s chebskými stavy
s královstvím českým. V aktu z r. 1721 spočívá
tudíž vlastní přivtělovací listina Chebska k Čechám
a v této listině není nijaké zmínky o zvláštních
jazykových právech tamního obvodu a jeho oby-
vatelstva. Přivtělení to projevilo své účinky již
dne 4. září r. 1723, když zástupci města Chebu
při korunovaci císaře Karla VI. a na jeho roz-
kaz společně se zástupei českých měst králov-
ských vykonali ve čl. A. 34. obnoveného zem-
ského zřízení předepsanou přísahu českému králi,
jakožto svému »dědičnému pánu« a nikoliv jako
»pánu zástavy« a tato přísaha byla v témž znění
vykonána i při následujících korunovacích
r. 1743, 1791 a 1836 zástupci města Chebu
jakožto českého priv. královského města.
Karel VI
Chebsko
Čechy
Cheb
7
article
Výsady města Chebu samého byly naposled po-
tvrzeny císařovnou Maril Terezií ze svrchované
české moci královské, »s výhradou práv králo-
vých a pokud neodporují platné anebo příšt
ústavě zemské«.
Před tím v r. 1714 podřízen byl chebský
okres s loketským krajem žateckému krajskému
hejtmanství a při novém rozdělení krajů v roce
1751 přičleněn byl ke kraji loketskému. V roce
1756 proveden byl i v chebském okresu domi-
nikální katastr tereziánský, načež daně českým
sněmem povolovaně i zde se vybíraly. Od roku
1759 podřízen byl chebský magistrát ve věcech
hospodářských vrchní ekonomické direkci, zří-
zené při českém guberniu a r. 1783 provedenou
novou organisaci soudní přešla správa soudní
a politická v Chebu na zkoušené magistrátní
rady týmž způsobem, jako v ostatních Čechách.
Všechny následovní »všeobecné« zákonniky na-
Cheb
Čechy
Marila Terezia
8
article
byly prohlášením v Čechách přirozeně své plat-
nosti i v loketském kraji, k němuž náležel dří-
vější chebský okres. Ostatně již dne 20. března
1770 v instrukci dané chebskému purkrabskému
úřadu výslovně stanovena byla platnost všech
v Čechách vydaných zákonů i pro okres cheb-
ský. Tak nabyl tam platnosti i § 13. soudníh
řádu, dle něhož platila v jazykovém ohledu
v Chebu tatáž pravidla, jako v ostatních Če-
chách. Rovněž všecky následující jazykové zá
kony a nařízení vydány byly pro celé království
české, bez rozdílu území jazykového, tudíži
pro Cheb a tamější území.
Konečně zmizely i poslední zbytky spojen
Chebu s římskou říší, když císař Josef II. dne
6. března 1787 nařídil, že chebské děkanství
se odlučuje od řezenské diecése a spojuje se
s arcidiecésí pražskou; což provedeno bylo
v r. 1807 a když r. 1806 přestala existovat
říše římsko-německá.
Po prešpurském míru, jenž nařídil tak zva-
nou depuraci zemí, prohlásil cisař František
patentem ze dne 6. srpna 1806 jakékoliv spo
jení svých zemí s říši německou za zrušené,
kdyby byl vůbec do té doby trval ještě nějaký
státoprávní svazek Chebska s říší římskou, vza
za své tím, že přestal trvati dlužník zástavnl
t. j. římská říše.
Josef II
František patent
Čechy
Cheb
Chebsko
9
article
Poslední zbylek zvláštního postavení Chebska
sestával z lénních statků hradních a vlastníeh
lénních knih pro chebská léna. Ale zrušením
svazku lénního zákony z roku 1862 a 1869
staly se tyto lénní statky — statky zpupnými
zaneseny byly do pozemkových knih krajského
soudu chebského, a přeneseny nařízením zem-
ského soudu v Praze ze dne 13. dubna 1872
čís. 10 266 do zemských desk českých. To byo
poslední akt »bohemisace a inkorporace chebské
země« a ironii osudu se zalibílo, že se to stalo
za ministerstva Auerspergova, aby se rozmno-
žily hlasy německé ústavověrné strany při po-
věstných chabrusových volbách v Čechách.
Ze všeho toho vysvitá, že nelze mluvitio
nějakém joště platném historickém právu Cheb-
ska a že nejsou ani žádná zvláštní jazyková
práva, jež by se o ně opírala, ale že dnes totéž.
co platí v Praze, v Liborci, v Čáslavi neb
v Písku o užívání jazyků v zemi obvyklých př
soudech, musí platiti i v Chebu.
Ježto toto zákonem zaračené právo rovno
právnosti obou zemských jazyků vyzývavým
způsobem se popírá e. k. soudy v Chebu
kteréž se osmělují souditi nejen o platnosti na-
řízení, k němuž jsou oprávněny, ale i platnýeh
zákonů, jsme pohnuti tázati se:
1. Jest c. k. vládě známě toto zjevně
zůmyslně vzepření c. k. soudních úřadů v Chebu
proti rovnoprávnosti obou zemských jazyků
v Čechách, zákony zaručené?
2. Protože jest nemožno, aby správa
soudní lhostejně snesla toto demonstrativní po-
rušení zákonů a odepírání práva, co zamýsl
učiniti, aby v plném obsahu a bezohledně pro
vedla a zjednala platnost právu, jí dle § 11
stát. zákl. zákona ze dne 21. prosince 1867
přislušejícímu, by zachovávání zákonných nařizení
sama vynutila proti těm, již jsou k tomu zavá-
záni, a i proti renitentním c. k. soudním úřa
dům v Chobu
Vo Vídni, dne 11. prosince 1907.
Auerspergův
Chebsko
Praha
Čechy
Cheb
Liborec
Čáslav
Písek
Vídeň
11
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 45.)
Ve Vídni, 13. prosince.
(Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
O 13. hodině odpolední po bour-
livých srážkách za t. zv. věcných
oprav usnesla se poslanecká sně-
movna 256 hlasy proti 140, větši-
nou tedy 116hlasovou, přijati
vládní předlohy o rakousko-uher-
ském vyrovnání za podklad po-
drobné rozpravy a ihned ji zahá-
jiti; hlasování tohoto nezúčast-
nilo se 120 poslanei.
Vídeň
poslanecký sněmovna
12
article
Hlasování dělo se po návrhu německých
agrárníků dle jmen a za velikého napjetí cel
sněmovny. Všichni ministři, tentokráte také mi
nistr zeměbrany šl. Georgi, byli na místech,
členové kabinetu, kteři jsou zároveň poslanei
hlasovali všichní. Nepokojně poposedal německ
ministr-krajan Peschka na svém křesle a trh
sebou pokaždé, kdykoli se z řad německých
agrárníků ozvalo »ne«. Bylo to celkem dvacet-
krát. Zraky všech poslanců a posluchačů v lo-
žích a na galeriích, hustě obsazených, byly naň
soustředěny. Ministerský předseda baron Beek
tvářil se lhostejně a klidně jako člověk, který
má jistotu, že vyhraje.
Pro podrobné rokování hlasovali: Poláei
»Český klub« (vyjímaje 6 svých členů), češti
agrárníci kromě Rozkošného a dra. Velicha, k-
toliču poslanci národní do posledního muže
starosta lublaňský Hribar, klub slovinský, jehož
předsedou je dr. Ivan Šusteršič, Rumuni, Vla-
chové, 11 německých agrárníků, němečtí po-
krokovci, 15 německých lidoveů (3 chyběli) a
72 křesťanských sociála (23 jich nebylo ve
sněmovně).
Proti podrobné debatě o vyrovnávacích
předlohách hlasovali: polská strana lidová, češti
radikálové (vyjímaje poslance Hubku, který jest
nemocen), posl. dr. Stránský z moravského opo-
sičního sdružení strany lidové samojediný (dr
Bulin, dr. Sláma a prof. Smrček nebyli ve sně-
movně), prof. dr. Masaryk (druhý realista, prol.
George
Peschek
Beek
Rozkošný
Velich
Hribar
doktor
Šusteršič
Rumun
Hubka
Stránský
Sláma
profesor
smrček
Masaryk
Český klub
strana lidový samojediný
13
article
Drtina, nebyl přítomen), všichní Rusově, slo-
vinsko-chorvatský svaz (až na nepřitomné tr
poslance: dra. Ivčeviče, dra. Ploje a dra. Ry
báře), dvacet německých agrární ko
57 sociálních demokratů (29 jich vyšlo pře
hlasováním) a němečtí radikálové.
Jak již sděleno, 120 poslanců nebylo p
hlasování. Pro podrobnou debatu o vyrovnáva
cích předlohách položili votum jen ti poslanei
kteří jsou ochotní a odhodláni hlasovati pro vy
rovnávací osnovy samy
Z 21 členů, které čitá »Český klub«, chy
běla jich při hlasování tomto plná třetina (po-
slanci Bralík, dr. Fort, dr. Herold, Hráský, dr
Kaftan, Svozil a dr. Srb). Nemile nesli tute
absenci přílomní členové klubu, ostře mu ji vy
čítají oba druhé kluby, spojené s ním ve spo
lečném »Národním klubu«: český klub agrárn
a katolicko-národní.
Baron Beck měl pro podrobnou rozpravu
vyrovnacích předlohách většinu 116hlasovou
ale požehnáním se pro něho nestala. Odpor ně
meckých agrárníků, mozi nimiž byli téměř vši
chni němečtí agrárnici ze zemí koruny česk
proti Peschkovi, nebyl utlumen, naopak propukl
a votom 20 německých poslanců agrárních prot
vyrovnání jest posice německého ministra kra-
jana přese všechny projevy důvěry, které se m
vyslovují, otřesena nejpovážlivěji. Jeho pá
jestjen otázkou několika dnl.
Drtina
Rusův
doktor
Fort
Herold
Hráská
Kaftan
Svozil
Srb
Baron Beck
Peschek
chorvatský svaz
Český klub
národní klub
český klub agrárn
14
article
Proti včerejší řeči bar. Becka protestoval
jak předseda „Národního klubu“ českého dr
Kramář, jenž ve funkci zpravodaje zastupoval
nemocného referenta dra. Pergelta, namitaje
právem, že Uhersko již proto není cizinou vůč
Předlitavsku, protože Předlitavsko platí za n
do pokladny pro společné záležitosti, tak Chor-
vat Biankini, který velice důrazně se ohradi
proti methodě bar. Beckem volené: stavěti s
mezi lid a jeho poslance.
Poslanec Kalina uznal vhodným útočiti ve
věcné poznámee na ostatní poslance české a také
na sociální demokraty. To jest beze všeho sporu
jeho právem. Když pak sociální demokraté se
na něho vrhli, projevili jeho političtí přátelé
z česko-radikální strany pramálo solidarity se
svým druhem; nochali ho prostě na holičkách.
Tak byl posl. Kalina docela osamělý vydán dešt
střel, vrhaných naň českými sociálními deme
kraty. Musíme říci; to jest prapodivná bratr
skost.
Ostatní zjevy a příhody dnešní schůze, kter
trvala do 8. hodiny večerní, pozbyly veškeréh
zájmu vůči krisi, ve které se ocitl minisl
Peschka.
Z Vídně, 13. prosince. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schů
11.10 hod-
Beck
Biankini
Kalina
Peschek
doktor
Weiskirchner
Předlitavsko
Vídeň
národní klub
15
article
Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanco
dra. Hofímanna, Pachera, Čecha, dra. Bu-
lína, ryt. Vasilka, Delugana, Anderla, šl
Oberleithnera a sp. na úpravu služebních po
měrů poštmistrů, poštovních expedientů, poštovnícl
oficiantů a aspiruntů: — dra. Skedla a sp. n
revisi cís. patentů, dv. dekretů a nařízení, vydaných
přod zavedením ústavy a přezkoumání cís. nařízení
vydaných v letech 1897—1904.
Dotazy podali poslanci: Buřival a sp.
neoprávněném přeložení přednosty nádražního úřadu
v Moslě na odpočinek a po rozdílení tantiem na
st. drahách; — Šilinger a sp. po neschválen
průvodního nařizení k řádu školnímu a vyučovací
mu; — Prokop a sp po poskytnulí nouzovýcl
podpor zemědělcům v Čechách, již byli postižen
živelními pohromami; — Buřival a sp. po pasivn
resistenci poštovních oficiantů a sluhů; — Bös
müller a sp. po zákazu spolkové schůze okr. hejt
manstvím v Jilemnici a zákazu vyvěšení plakátů
konání spolkové schůze okr. hejimanstvím v Jabon
n. N.; — dr. Baxa, Choc a sp. po jazykové olázce
u okr. soudu v Chebu.
Sněmovna pokračovala v povšechné rozprav
o vyrovnávacíchi předlohách.
Posl. Lang, hlavní řečník pro předktohu, prohla-
šuje, že smluvní forma jest na nových ujednánícl
nejpodstalnější. Nelze věděti, jaký význam to bud
míti r. 1917. Poukazuje na potlačování Slovanův
Němců v Uhrách, vytýká způsob, jakým byla roz-
řešena otázka používání celních příjmů, osvobození
od rentové daně a přikazování daní, prohlašuje z
nejdůležitější vymoženost splacení uherského rento-
vého bloku a žádá vládu, by na ochranu zemědělstv
použila svého práva rozhodovati o tarifech. Zami
nutí vyrovnání bylo by zlem, protože oba státy
jsou na sebe odkázány. Proto rozluku v dohledné
době nelze očekávati. (Hlučná pochvala.
Hofímann
Pacher
Čecho
Vasilko
Delugan
Anderla
Oberleithner
Buřival
Šilinger
doktor
Baxa
Choc
Posl
Lang
Slovanův
Němec
Čechy
Jilemnice
Cheb
Uhry
nádražní úřad
Mosl
16
article
Předseda sděluje, že zpravodaj dr. Pergel
nemůže pro churavost se dostaviti do sněmovny
proto předseda výboru vyrovnacího dr. Kramář podá
zprávu.
Rof. dr. Kramář konslatuje, že převážná většina
výboru považuje vyrovnání za hospodářskou nulnosl
a s ním také souhlasila. Naprotí včerejším výkladůn
min, předsedy tlumočí názer převážně většiny vý-
boru v tom smyslu, že u ní cit nehrál žádnou úlohu
Výborové votum o vyrovnávacích předlohách bylo
by pak dopadlo zcela jiak. Výbor stál právě na sta-
novisku, že se jedná o čistě hospodářskou olázku
obou polovin říše. Členové výboru také nezapomněli
že veliká otázka poměru mezi Rakouskem a Uher
skem ještě není úplně rozřešena, že se spíše bud
ještě jednat o rozřešení bankovní otázky
řečník myslí, že může llumočiti mínění převážné
většiny výboru v tom smyslu, že tuto otázku che
řešiti výhradně se svého slanoviska
s hlediska svých zájmů. Pokud se týče na-
šich citů, závisí tyto výhradně oď chování se druhe
poloviny říše, a to nejen od zachování tohc, co jsme
nyni uzavřeli, nýbrž i v jiných směrech
Jako výborový předseďa nesmím více říci a chei
se obmeziti poznámkou, že Uhry nejsou ná
tak cizím státem jako jiný stát, o něm
nemáme práva mluviti. Jsme spojeni s Uhra
mi byť ne city, přece svými velikými hospodářským
zájmy, a Uím, co musíme na společné účely věnoval
a platiti, ale přece poněkud jinak než s některým
státem cizí. Konečně prosí jměnem výboru sně
movnu, aby hlasovala pro podrobnou debatu.
Náslodují věcné opravy.
Posl. Starek krilisuje, předsedou opělně př
rušován, vyrovnání, jímž rakouské dělnictvo bude
posliženo.
doktor
Pergel
Kramář
Rof
Uher
Posl
Starek
Rakousko
Uhry
17
article
Post. dr. Schreiner líčí naproti min. předse
dovi veliké zásluhy ústředny o zvelebení zemědělstv
a zvlášť obchodních srluv. Dr. ryt. Hohenblum vza
si, pokud jde o agitaci v záležitosti vyrovnání, př
klad na min. předsedovi. Býv. ministra orby hr
Auerspena přiměly, aby napsal brožuru o vyrov
nání, jež byla okr. hejtmanstvími rozdávána mez
hospodářské spolky. Řečník protesluje proli pokusům
p něrti projev vůle zemědělců a upoulati zemědel
ske spolky. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Posl. Kalina vyvraci tvrzení, že státoprávn
sdružení nemystilo to se svou obstrukcí vážně. Obrá-
til se ihned, jokmile se začalo mluvili o vyrovnáni
poněvadě podání jeho pilného návrhu scházely ještě
4 podpisy, na dra. Kramáře, ale ani on, ani realiste
nedali mu svých podpisů. Teprve 20. m. m., když
byl již přečten pilný návrh Chiarův, jihoslovanský
klub podepsnl jeho návrh. Min, předseda povolal
předsedu klubu k sobě na poradu, ale ten pozván
nepřijl. Vytýká sociálním demokrafům, že naléhal
na potvrzení zákona, kterým se ve Vídni na pokra-
čovacích školách sianoví německá vyučovaci reč jak
jedině přípustná.
Obrací se proli výtkám činčným jeho straně
že svou oposici proti vyrovnání nemyslí vážně. (Hlasy
mezi soc, demokraly: To je také pravda! Mnohe
výkřikův a vřava.) Jeho strana neprovádí komedi
s tak vážnými věcmi. Co jeho strana zde učinila
učiní, bere vše na svá bedra a protestuje proli vy-
rovnání.
Předseda: Máte opravovať a ne protestovat
Poul. Kalina: Většina českého národa stoj
v státoprávní oposici.
Předseda: Pro tolo zneužívání jednacího řáde
volám vás k pořádku. (Výkřiky.
Posl. Němec podotýká, že také posl. Kalin
je přesvědčen o tom, že obstrukce jeho strany prot
doktor
Schreiner
Posl
Kalina
Chiarův
Poul
Němec
Vídeň
18
article
vyrovnání je komedíí. Aby ji zastřeli, chtějí silnými
slovy způsobiti v Čechách dojem, jakoby byla ob-
strukce vážně míněna a všichni ostatní poslanci byli
zrádci lidu. Posl. Kalina není oprávněn vyčítati něco
sociálním domokratům a mluvili jménem celého če-
ského národa. (Hučná pochvala mezi soc. demokraty.)
Radikálové byli zvoleni většinou v užších volhách
penězi továrníků a plzeňské radnice proti sociálním
domokratům. Jak možná bráti vážně české radikály.
vysvítá z Klofáčova výroku, že odvolal všech 37 pll-
ných návrhů, povoli-li ministr financi poštovním zří-
zencům zlepšení. (Hlasy mezi soc. demokraly: To
je komedie! Křik a hluk.)
Přechází se pak k hlasování
Hajnův návrh, aby se přešlo k jednacímu po-
řadu, propadl.
K návrhu posl. Krůtznera hlasuje se o z
hájení podrobného rokování dle jmen a sně-
movna usnáší se zahájiti je 256 proti 140
hlasům. (Pochvala.
Předseda sděluje, že povšechná rozprava pro-
veďe se ve třech skupinách a sice: I. pláští-
kový zálon a zákon o pojišťovacíen společno stech.
II. kvota a III. dalmatské dráhy.
Slovo mají zpravodaji menšin
Posl. Choc prohlašuje, že podal menšinové ná-
vrhy k obhájení svého česko-státoprávního stanc-
viska. Odůvodňuje je, mluví o státoprávním postavení
zemí koruny české a projevuje naději, že přijdle doba
kdy také Němci v zomích koruny české smíři se
s českým státním právem a dají mu přednost před
centralismem. Konečně ohražuje se řečník proti ná-
rodní autonomii, jakož i proti tomu, že české řeči
v této sněmovně nojsou protokolovány.
Posl
Kalina
Klofáčův
Hajnův
Choc
Němec
Čechy
19
article
Čl. III. celního a obchodního svazku spočívá n
nesprávném předpoklalu. I při uznání maďarské
státní řeči musila by chorvatská státní řeč býli jako
úplně rovnoprávná, užívána při mezinárodních
smlouvách. U nás není vůbec žádného uslanovení
o státní řeči
Řečník odůvodňuje své druhé menšinové vetum,
k ustanovením závěrečného protokolu o bankovní
olázce; navrhuje všude, kde se mluví o rakouských
bursách dodatek; „na bursách v královstvích a ze-
mích na říšské radě zastoupených
Na chování se Chorvatů zakládáme si. Poslavili
se ráznými boji za svou samostatnost na přední
místo slovanských národů. Nynější vyrovnání mělo
býti předloženo chorvatskému sněmu. Noprávem vy-
kládal dr. Kramář vyrovnání to jako ryze hospodář-
skou záležitost. V budoucnosti bude hráli státoprávní
moment ještě větší úlohu. Rozvine se netolikov
Chorvatsku, nýbrž i v Čechách silnější státoprávní
politika. Čeští postanci jsou povinni zkoumati vy-
rovnání nejprve se stanoviska státoprávního a pro-
tože ani v hospodářském ohledu není dobré, třeba
hlasovati proti němu. Žádá za přijelí svého mino-
ritního návrhu a upozorňuje, že čl. 3, a 4. celnía
obchodní smlouvy obsahují změnu ústavy, k jejirnu
schválení třeba kvalifikovaně většiny, jinak bylo by
usnesení neplatným. (Hlučná pochvala.)
Posl. Seitz odůvodňuje svá menšinová vola k č.
Chorvat
Kramář
Posl
Seitz
Chorvatsko
Čechy
20
article
VIIL., jakkož i k tarifním položkám smluvního tariíu
celního. Ochranná cla činí dělníka juko konsumenta
odvislým od výnosnosti půdy a jako producentovi
mu brání, poslati plod své práce na jiná odbytiště.
Minoritní vola sociálních demokralů jsou nami řena
proti clům finaněním, agrárním i kartelním, přede-
vším proti clům na železo. Itečník odnítá se vší roz-
hodnoslí tvrzení, jakoby vysoké mzdy byly vinou
drahoty. Sociální demokraté chrání sedláka, který
sám pracuje, ne však toho, kdo jen se dívá, jak jiní
na něj pracují. Kdo to vážně myslí s heslem „Prsě
od Uher“ musí hlasovati pro minoritní votum k
čl. VIII.
Uhry
21
article
Posl. Bielohlawek pokřikuje; Seitz žádá
přodseďu, aby zjednal klid a proniašuje, že dříve
nebude pokračovati ve své řeči. — Místopředseda
dr. Žáček vyzývá Seitze aby pokračoval ve své
řeči a nemíchul se do jeho funkce. (Hlučné proteslní
volání mezi sociálními demokraty. Posl. Elder sch
jest volán k pořádku.)
Posl. Seitz (pokračuje): Vysoká cla obohacují
uherské obilní a chlebovní lichváře. Útočí prudce
vysok
proti elům na železo, poukazuje při ton
dividendy Pražské železářské společnosti. Vláda jdle
přímo za zelenými prapory ministra orby a to se
musí změniti. Sociální demokraté rozvinou veškeré
síly lidu proti politice hladu. Vyrovnání neobsahuje
státoprávní ani obchodně polilické výhody. Sociálni
demokraté, nemajíce důvěry k télo vládě, budou
proto hlasovati proti vyrovnání.
Sociální demokraté, ujímajíce se všech ulisko-
vaných, jsou solidárními se svými bratry v Rusku.
Rovněž tak protestují proti potlačování nemaďar-
ských národnosti v Uhrách. Žádají národnostní auto-
nomii v Uhrách i v Rakousku, ohražují se však také
proti násilné potilice, pácřmané na proleta riátuv
Uhrách. Řečník prosí konečně za senválení menši-
nového vota. (Ilučná pochvala a potlesk mezi soc.
demokraty.
Posl. dr. Renner odůvodňuje své minoritní vo-
tum k čl. VIII. Nynější státoprávní poměr k Uhrám
je zcela nemožným a byl rakouským národům vnu-
cen. (Hlučná pochvala mezi soc. demokraty.)
Posl. Němec odůvodňuje tento dodatečný návrh
k čl. XV. závěrečného protekolu: Obě vlády se po-
starají, aby ve všech zálezitostech dělnické ochrany
uherské zákonodárství bylo uvedeno aspoň do slavu
rakouského zákonodárství o ochraně dělnictva a n
výši té bylo zachováno.
Posl
Bielohlawek
Seitz
doktor
Žáček
Elder
Renner
Němec
Rusko
Uhry
Rakousko
22
article
nátisky a sužování nesnesitelné činí. Kostely
naše nám na potupu zavírají, boří a z gruntu
vyvrací, lidi vězněním stěžují, od pravdy boží
odpuzují, k modlení nutí a summou znamenité
těžké příkoři nám působí... Začínali vše modlit-
bou... Avšak marně toužili na své nepřátely
23
article
Zbij je, Bože, hromem s nebe,
At se naučí znáti Tebe ..
Zapomínali mnoho na vlastní přičinění a
proto bylo i marné prozpěvování žalmu: kdož
ochrany Nejvyššího v skrejši jeho užívá . . .a
marná byla i prosba:
Odvrať válečný nepokoj,
Zažeň válku i boj, o Božel
Moc nepřátelskou stroskotej,
Pokojné časy nám dej, o Božel
Z nenadání přišla defenestrace, svržení ci-
sařských místodržících s hradu pražského; sou-
časný popěvek dobře postihl důležitost této udá-
losti, když praví:
Tak ten jejich byl těžký pád,
ne každlý o tom slyšel rád,
neb zatřásl vší českou zemi,
také okolními všemi . ...
Bož
24
article
Potom počínají přípravy k boji. Z Prahy
vysílány od zřízené vlády 30 dírektorů patenty
a prosby, v nichž se vyzývají páni bratří, strej-
cové, ujcové, švagrové a přátelé milí, též svo-
bodníci, nápravnici, dědinici, svobodní rychtá-
řov a dvořáci, summou všichni obyvatelé země
české k obraně a účinné pomoci. Lid se sice
ještě měl modliti z nařízení za císaře Matyáše,
krále a pána milostivého, by jej bůh nakloni
k milosti a pokoji a Jich Milosti, ty všecky tři
pány stavy, direktory, defensory, správce a rady
zemské moudrostí a rozumností skrze dary
Ducha Svého osvítiti, je říditi, jim ve všech
radách a předsevzetích jejich sám přítomen být
ráčil... Byla to však noupřímná hra . ..
Události další následují rychle po sobě
Thurn verbuje vojsko, Mansfeld je za velitele
stavovského vojska povolán, ve Vídni se strojí
pád mocného rádce císaře Matyáše, arcibiskupa
Khlesla a na svatodušní svátky vypuzení ko-
nečně násilně jesuité. Zibrt tu podává veškerou
literaturu soudobou, jež tento čin českých stavů
způsobil. Pro všechny žaloby českých stavů zde
najdete literaturu: že jsou svými praktikami toho
Matyáš
Thurn
Khlesl
Praha
Vídeň
25
article
vzniklého ohně podněcovatele a rušitele pokoje
že jsou proti platnosti majestátu Rudolfa II. na
svobodné provezování náboženství; že jejich
roční školní komedie a tragedie jsou na po-
směch a zošklivení stavů evangelických; že píší
hanlivé a utrhačné spisy o nekatolických sta-
vech českých... Jesuité přirozeně také nemlčel
a tak se vyvinula velice zajímavá polemika, kte-
rou Zíbrt do všech detnilů zaznamenává.
Chtěl jsem psáti o Bibliografii a rozhovoři
jsem se více o obsahu letáků, svým obsahem
tak zajímavých a pro české povstání tak význač-
ných. Utěšuji se při tom Ciceronem: Qui quae
vult dicit, audiat, qune non vult — kdo řekne
co chce, ať vyslechne také, co nechce ..
Dr. Jos. Volf.
doktor
Jos
Volf
26
article
Bibliografie.
* »Seznam vybraných spisů, hudobnin a umě-
leckých děl« zove se katalog, který vydal svým ná-
kladem »Spolek českých knihkupců a nakladatelů-
jako první pokus společného katalogu, v němě
zastoupeny by byly všechny čelné publikace naši
literatury. Není vypočten na zisk, maje za předn
účel hudit lásku a porozumění pro českou knihu
v obecenstvu. Vydavatelstvo volilo nové uspořádání
a rozdělito seznam na několik oddnlů, z nichž nej-
obsáhlejší je II. (krásná literatura) a IV. (spisy pro
mládež). Toto rozdělení dle oborů přijde svou praktič-
ností jistě vhod. Seznam upraven je velmi pěkně
v ladném uspořádání a bude nepostrádatelnou pří
ručkou každému při volbě dobré české knihy, ze
jména v nynější době vánoční. Je hojně illustrován.
v rozsahu 152 stran a dostati ho lze v každém knih
kupectví.
27
article
* Škola našeho venkova. Měsíčník, věnovaný
praxi škol málotřidních a zájmům stavu učitelstva
venkovského. Redaktor a vydavatel Josef Smrtka
ve Velké Čermé u Borohrádku. Ročník XII. V novém
sešitu začíná článek R. Karla o knižnicích pro
mládež, pokud vyhovují účelům moderní žákovské
knihovny. — V »Knihovně školy našeho
venkova«: »Jaroslav Petr — Poesie na škole ná-
rodní, příručka pro prakt. potřebu učitelstva. »Školae
do roka 6 K (v předplacení, jmak 8 K), »Knihovnae
o sobě 5 K, se »Školou« 4 K.
* »Dobyti Podelan«. Moravského tohoto románu
od Viktora K. Jetábka vydáno bylo právě do-
končení. Celkem vyšlo 10 sešitů po 32 h nákladem
»Revue moravsko-slezské« v Mor. Ostravě (knih mo-
ravských autorů svazek IV.). Poutavý román Jeřábkův
sleduje zámysl lidově výchovný, vystihuje plně malo-
městský náš život, probíraje rázovitě veškeré jeho
složky rodinně, společenské, národní a sociälní.
* Román ze starořímských lázní, líčicí rozmařilý
život staré, rozkošnické kultury římského císařství.
vyšel právé jako IIl. svazek Moderní bibliotéky na
Smrtka
Karel
Jaroslav Petr
Podelan
K Jetábek
Jeřábkův
Velká Čermý u Borohrádek
Morava
Ostrava
28
article
Král. Vinohradech v elegantní úpravě prof. Bendy
v překladu J. Helma.
* Krazavec Brok. Životopis, jak ho vypravuje
psíček sám. Dle anglického spisu M. Saundersové
napsala Pavla Moudrá. S ilustracemi akad. malíře
K. Stroffa. Nákladem Hejdy a Tučka v Praze. Mrádež
učí se tu útlocitu k němé tváři, učí se poznávat, že
utrpení bolí stejně člověka jako zvíře. Vlivněji
v tomto směru nelze na útlou duši dětskou působil.
než právě »Krasavcem Brokem«. Rozkošné vyprá-
vění poutavých scén a episod zaujme mysl mladéh
čtenáře tak, že s lítostí pestrý životopis psíkův dočitá
* »Prameny dějin českých« vydávan
z nadání Palackého pěčí komise zřízené při »Histori-
ckém spolku« v Praze. DIl VI. »Kronika praž
ská Bartoše písaře.« »Paměti o boui
pražské r. 1524 « »Listy a kronika mistr
Jiřího Píseckého.« Přílohy. Vydal Jos. V. Šimák
V komisí Bursíka a Kohouta.
* »Rácův Atlas pro školy obecně.
Zcela nově přepracoval ředitel Josef Brož. Vydávů
B. Rácová.
* Stručné opakování a přehled pří-
rodopisu pro III. třídu měšťanských škol. Znaky
skupin. Na moderním podkladě sepsal Jan V. Urban.
odborný učitel v Rožďalovicich. Knihtiskárna Bedř
Outraty v Jičíně.
* »Bibliografie české historie« z
r. 1906. Pořádá Josef Kazimour. Nákladem klubu
historického.
*»Elementární kreslení« dle moderních
zásad. II. Nákladem zemského ústředního spolku
jednot učitelských v král. českém. V komisi knih-
kupectví Josefa Rašína v Praze VII.
* »Všemi díly světa.« Obrázky zeměpisné
Pořádá prof. Rud. Novotný. Přírodopisným výkladem
opatřil prof. Jiří Janda. Se 16. barevnými tabulkami
a četnými obrázky v textu. Nákladem zemského
ústředního spolku jednot učitelských v král. českém-
Král
profesor
Benda
J Helm
Krazavec Brok
M Saunders
Pavel Moudrá
K Stroff
Hejda
Tuček
Brok
Palacký
Bartoš
Písecký
V Šimák
Bursík
Rácův
Atlas
Brož
Rácová
V Urban
Kazimour
Rašín
Novotná
Janda
Praha
Jos
Jičín
Dila VI
Vydáv B
Bedř Outrata
29
article
Hudba.
Hudba.
+ V koncertu spolku českých žurnalistů v Praz
3. ledna večer objeví se po delší době na koncertním
podiu v Rudolfinu i cizinou jako jeden z prvních
dirigenta našich uznaný ulstr Čelanský v čele
výborného orchestru vinohradské opery. Není ne-
místno zmíniti se o některých výrocích cizí kritiky
o jeho dovednosti. »Pressburger Ztg.« nazval Čelan-
ského již roku 1902 ideálem dirigenta
»Fium. Tagblatt« pravil, že jest druhý Mabler
O provedení Griegovy snity »Peer Gynt« Varšavskou
Filharmonii pod taktovkou Čelanského uvedl » Kurjei
poranny«: »Čelanský převýšil nejen všechna očeká-
vání, ale převýši! — díme otevřeně —
jako dirigent i samého Griega, kterýu
nás suity své dirigoval«. — »Kurjer teatralný« pra-
vil: V Čelanském slučují se všechny
znatky geniálního umělce. Je v něm
básník, clkán. seriosní hudebník i ka
pelník ideální, mající v neivyšším
stupni sílu sugestující. Tak přepo
divná poesie chvěje se ve zvucích
jeho začarovaného orchestru!« — Vslu-
penky prodávají firmy F. A. Urbánek a Mojmi
Urbánek a to: sedadla v přízemí po 6, 5 a 4K
a k stání po 2 K, a sedadla na tribuně: po 4, 3.
2 a 11/2 K a k stání po 1 K.
+ Orchestrální sdružení pořádá V. symíoni-
cký koncert s velmi zajímavým programem již
v ponděli dne 16. t. m. v Plodinové burse. Zcela
nepatrný počet vstupenek po 2, 1 K a 60 h možno
obdržeti v předprodeji u firmy M. Urbánek neb
v den koncertu u pokladny
+ Blodkovu rukopisnou Fantaisie-Caprice pr
flétnu (Východ měsíce z opery »V studni«) s průvo-
dem piana vydala těchto dnů hannoverská firme
Louis Oertel za revise prof. Hanuše Trnečka.
Čelanský
Pressburger Ztg
Čelan
Fium
Griegův
Gynt
Grieg
teatralný
F A Urbánek
Urbánek
M Urbánek
Blodkův
Oertel
profesor
Trneček
Rudolfinum
FantaisiaCaprice pr flétna
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Purkmistr uprchl. »Dziennik Polski« sděluje
že purkmistr z Delatinu Erazim Wiernicki uprchl
zanechal list, v němž píše, že se pro různé mal
versace sám dostaví k soudu. Posud tak neučinil.
— Přivolaná smrt. Z Pešti, 13. prosinee
V jedné zdejší kavárně hrávají bohati obchodnie
s prasaty denně v karty »vanak«. Včera obdrže
hráč, jenž měl právě banku, contra na hru i n
banku. Na našeptání jednoho z přihližejících dal na
vše recontra. Když prohrál, obrátil se rozzuřen k při
hlížiteli a zvolal šestkrát po sobě: »Ať vás ran
mrtvice!« Při posledním zvolání klesl přihližitel
obchodník s vinem Vörös skutečně mrtav k zemi Zá
chvat mrtvice učínil náhle konec jeho životu. Hráč
se zděšeně rozprchli.
= Oběti reklamy. Z Berlína, 13. prosince
(K. k.) V Rixdorfu událo se včera večer značné ne-
štěstí. Před velikou výkladní skříní hračkářského ob
chodu, jenž oznámil, že o 6. hod. uspořádá ve vý
kladu loutkové divadlo, shromáždil se veliký zástup
dětí. Stále větším návalem prolomila se konečně ta-
bule okna, z níž pak lítaly střepiny na všechny
strany; 24 dětí je prý střepinami více nebo mén
těžce raněno
= Ukradený skvosl vrácen. Z Paříže, 13. pro
since. Vídeňský klenotník Manasse vrátil dobrovoln
staroturecký skvost v ceně jednoho milionu, ukradeny
pařížskému klenotníku Habitovi, jenž mu byl nabld
nut ke koupi
= Bankéř zatčen na útěku. Bankéř Rotter, jená
uprchl z Vídně, zpronevěřiv vklady, byl zatčen v Ir
kutsku a nalezeno u něho 4000 rublů. Rolter chtě
se odebrati přes Vladivostok do San Franciska
Dziennik Polski
Erazim Wiernický
Vörös
Habit
Rotter
Ir
Pešť
Berlín
Rixdorf
Paříž
Vídeň
Vladivostok
San Francisko
loutkový divadlo
31
article
= Trojčafa se narodila ve vlaku. Z Berlína
13. prosince. Manželka polského dělníka, jenž vrace
se se svou rodinou z Vestfálska do svého domova,
dala za jízdy ve vlaku mezi slanicemi Anröthem
Sebberingholem život trojčatům. Katolický kněz, jen?
jel tímže vlakem, pokřtil malé světoobčany v čekárně
nádraží v Lippstadtu za živého účastenství cestují
cích a železničního personálu,
= Zachránění vzdnchoplavci. Z Říma, 13. pro-
since. Včera ráno vystoupili Rusové profesor Helbig
hr. Bobriňský a Čerkov balonem »Fides«. Když do
spěli nad Arezzo, byl balon zabnán prudkým větrem
k Jaderskému moři. Včera večer zpozorovaly tři ry-
bářské loďky v přístavu pesarském asi 9 mil od po-
břeží balon, jenž dával různá znamení. Snažily se
s velkými oblížemi přiblížiti se k balonu, který za
bouře plul velmi rychle. Konečně podařilo se rybářům
dostihnouti a zachrániti balon i osoby v něm.
Vzduchoplavci přibyli s balonem pozdě v noci do
Pesara.
= Zločiny na dětech v Belgii. Z Brusse ln,
13. prosince. Vzhledem k nedávné vraždě z vilnosti
spáchané na šestileté Annettě Bellotově, jejíž vrah
posud nebyl vypátrán, jakož i jiným nemravným zlo-
činům na dělech, nařídil ministr vyučování učitelstvu,
by poučilo školní ditky o nebezpečí a varovalo je pře
sváděním. Při pracích v řece Sinne byla nalezena
spodní čásť těla asi deselileté dívky, jež se již pře
delší dobou stala obětí zločinu. Horní čásť těla drží
se asi posud ve vodě na kamenech. Mrtvola nemohla
ještě býti zjištěna.
= Státní banka vyloupena. Z Londýna, 13.
prosince. Jak se sděluje z Nového Yorku, byla banka
státu Illinois v Clintonu odvážnými lupiči vyloupena.
Rus
Helbig
Clinton
Berlín
Vestfálsko
Lippstadt
Řím
Belgie
Bruss ln
Londýn
Nový York
Arezzo
státní banka
32
article
První a druhý pokladník rovnali právě ve velké po-
kladně zlaté pruty a bankovky, když se náhle u nich
objevili dva muži se škraboškami a vyzvali je s re-
volvery v rukou, aby zlato a peníze vložili do při-
pravených pyllů. Na to nařídili úřadníkům, aby
vlezli do pokladny a přirazili za nimi dvéře. Ne-
chtěli je však připraviti o život, nýbrž telefonovali
přednostovi banky, co se s úřadníky stalo. Na to
odebrali se klidně do hotelu a počítalí kořisť. Cinkot
zlata byl hotelierovi podezřelý a proto přivolal po-
licii. Lupiči však se měli na pozoru a než se poli-
cisté dostavili, uprchli oknem. Pokladníci byli pol
udušení vysvobození ze svého vězení a následkem
leknutí těžce onemocněli. Po lupičích ovšem není
stopy.
= Obětoval krev. Rev. dr. Jobn Clark, pastor
kostela v Brooklyně, zachránil živol jistě ženy tlin,
že svolil, aby čásť jeho krve byla převedena do těla
nemocné. Julie Ladsonová byla stížena otravou krve
a v nemocnici musila jí býti noha odejmuta. Po ope-
raci však lékaři nahlědli, že jest nezbylně nutný pře-
vod cizí krve do těla nemocné. Pastor Clark se k to-
mu ochotně nabídl přes te, že jej lékaři varovali,
že by si sám mohl přivoditi otravu krve, kdyby jen
kapka krve nemocné ženy dostala se náhodou do
jeho 2il. Pastor nedal se ale zastrašiti a podrobil se
nebezpečné operaci. Žíla na jeho ruce byla otevřana,
a rovněž byla otevřena žíla na ruce Ladsonové a
když bylo docíleno spojení, proudila pastorova krev
do žil nemocné. Po dvou hodinách byl převod krve
zaslaven a nemocná byla zachráněna
Pokladník
Rev
doktor
Jobn Clark
Ladsonová
Pastor Clark
Pastor
Brooklyně