ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1415a3d0-7686-11dc-bc87-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 154, place 60, org 18, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY-
3 masthead
14. prosince 1907. Císlo 345.
4 article
zástava české koruně, neboť — kdyby toto území, z něhož při Čechách ostatně pouze tře- tina zůstala, podnes se mohlo považovati za zá- stavu, byla by existence české koruny jakožto věřifele dle tak zv. starých zásad a tudiž často popíraná platnost českého státního práva nutným předpokladem; novějším zkoumáním jest totiž dokázáno, že znamená koruna česká (eo- rona regni Bohemise) především dynastii a od 14. století český stát. Dnes nikoho nenapadne. aby příslušnost země a její obyvatel ke státu posuzoval dle zásad soukromoprávních, a v da- ném případě jest naprosto dokázáno novějšími. na archivních aktech spočívajícími, vědeckým pracemi, jak původně soukromoprávní poměr tak zvané země chebské ke království českému pozbyl svého významu a platnosti. Se stano viska místního vlastenectví, aneb všeněmeckého jest to snad smutné, ale historické skutečnost nedají se prostě popříti.
Bohemis Čechy
5 article
Mnoho dokladů dá se uvésti, že již o XIV. století jak králové čeští, tak chebští stavové o to se snažili, aby volné spojení chebského ob- vodu s král. českým proměnili v trvalé změnou zástavy ve »věčnou«, až konečně došlo po r. 1620 k ustavičně se sesilujícímu splynutí a přivtělen tohoto území k Čechám. Z let 1341, 1348, 1355, 1417, 1437, 1477 a 1522 vyskytují se privileje, že město Cheb s obvodem nesmí býti odděleny od koruny české. V r. 1548 bylo městské radě chebské nařízeno, aby připouštěla odvolání proti svým ná- lezům pouze k českému apelačnímu soudu v Praz a to v r. 1697 na novo potvrzeno. V reformačních patentech po r. 1620 bylo výslovně prohlášeno, že Cheb není říšským mě- stem, ale soukromé dědičné město českého krále, jemuž v něm přísluší jus reformandi a proto také bylo r. 1627 prohlášeno v Chebu obnovené zřízení zemské a přes prolesty města dosáhly tam plalnosti české zákony a zařízoní. Císař Ferdi- nand III. nařídil tam r. 1651, že chebský magi- strát se má řiditi nařízeními českého místodržitele a krajských hejtmanů loketských ve věcech vo- jenských a politických.
Čechy Cheb
6 article
Osobilé přijeti pragmatické sankce v r. 1721 chebskými stavy, již nebyli zastoupeni na sněmu českém, urychlilo tento vývoj. Prohlásiliť Karel VI. jakožto římský cisař a král český a stavové čeští i stavové chebského obvodu, že i tento kraj má zůstati s královstvím českým a ostatní državou domu rakouského »inseparabiliter« a »indivisibi- liter« na věčné časy spojen a od toho času ne- bylo pochybnosti o dějinné skutečnosti, že cheb- ský okres splynul ve srozumění s chebskými stavy s královstvím českým. V aktu z r. 1721 spočívá tudíž vlastní přivtělovací listina Chebska k Čechám a v této listině není nijaké zmínky o zvláštních jazykových právech tamního obvodu a jeho oby- vatelstva. Přivtělení to projevilo své účinky již dne 4. září r. 1723, když zástupci města Chebu při korunovaci císaře Karla VI. a na jeho roz- kaz společně se zástupei českých měst králov- ských vykonali ve čl. A. 34. obnoveného zem- ského zřízení předepsanou přísahu českému králi, jakožto svému »dědičnému pánu« a nikoliv jako »pánu zástavy« a tato přísaha byla v témž znění vykonána i při následujících korunovacích r. 1743, 1791 a 1836 zástupci města Chebu jakožto českého priv. královského města.
Karel VI Chebsko Čechy Cheb
7 article
Výsady města Chebu samého byly naposled po- tvrzeny císařovnou Maril Terezií ze svrchované české moci královské, »s výhradou práv králo- vých a pokud neodporují platné anebo příšt ústavě zemské«. Před tím v r. 1714 podřízen byl chebský okres s loketským krajem žateckému krajskému hejtmanství a při novém rozdělení krajů v roce 1751 přičleněn byl ke kraji loketskému. V roce 1756 proveden byl i v chebském okresu domi- nikální katastr tereziánský, načež daně českým sněmem povolovaně i zde se vybíraly. Od roku 1759 podřízen byl chebský magistrát ve věcech hospodářských vrchní ekonomické direkci, zří- zené při českém guberniu a r. 1783 provedenou novou organisaci soudní přešla správa soudní a politická v Chebu na zkoušené magistrátní rady týmž způsobem, jako v ostatních Čechách. Všechny následovní »všeobecné« zákonniky na-
Cheb Čechy Marila Terezia
8 article
byly prohlášením v Čechách přirozeně své plat- nosti i v loketském kraji, k němuž náležel dří- vější chebský okres. Ostatně již dne 20. března 1770 v instrukci dané chebskému purkrabskému úřadu výslovně stanovena byla platnost všech v Čechách vydaných zákonů i pro okres cheb- ský. Tak nabyl tam platnosti i § 13. soudníh řádu, dle něhož platila v jazykovém ohledu v Chebu tatáž pravidla, jako v ostatních Če- chách. Rovněž všecky následující jazykové zá kony a nařízení vydány byly pro celé království české, bez rozdílu území jazykového, tudíži pro Cheb a tamější území. Konečně zmizely i poslední zbytky spojen Chebu s římskou říší, když císař Josef II. dne 6. března 1787 nařídil, že chebské děkanství se odlučuje od řezenské diecése a spojuje se s arcidiecésí pražskou; což provedeno bylo v r. 1807 a když r. 1806 přestala existovat říše římsko-německá. Po prešpurském míru, jenž nařídil tak zva- nou depuraci zemí, prohlásil cisař František patentem ze dne 6. srpna 1806 jakékoliv spo jení svých zemí s říši německou za zrušené, kdyby byl vůbec do té doby trval ještě nějaký státoprávní svazek Chebska s říší římskou, vza za své tím, že přestal trvati dlužník zástavnl t. j. římská říše.
Josef II František patent Čechy Cheb Chebsko
9 article
Poslední zbylek zvláštního postavení Chebska sestával z lénních statků hradních a vlastníeh lénních knih pro chebská léna. Ale zrušením svazku lénního zákony z roku 1862 a 1869 staly se tyto lénní statky — statky zpupnými zaneseny byly do pozemkových knih krajského soudu chebského, a přeneseny nařízením zem- ského soudu v Praze ze dne 13. dubna 1872 čís. 10 266 do zemských desk českých. To byo poslední akt »bohemisace a inkorporace chebské země« a ironii osudu se zalibílo, že se to stalo za ministerstva Auerspergova, aby se rozmno- žily hlasy německé ústavověrné strany při po- věstných chabrusových volbách v Čechách. Ze všeho toho vysvitá, že nelze mluvitio nějakém joště platném historickém právu Cheb- ska a že nejsou ani žádná zvláštní jazyková práva, jež by se o ně opírala, ale že dnes totéž. co platí v Praze, v Liborci, v Čáslavi neb v Písku o užívání jazyků v zemi obvyklých př soudech, musí platiti i v Chebu. Ježto toto zákonem zaračené právo rovno právnosti obou zemských jazyků vyzývavým způsobem se popírá e. k. soudy v Chebu kteréž se osmělují souditi nejen o platnosti na- řízení, k němuž jsou oprávněny, ale i platnýeh zákonů, jsme pohnuti tázati se: 1. Jest c. k. vládě známě toto zjevně zůmyslně vzepření c. k. soudních úřadů v Chebu proti rovnoprávnosti obou zemských jazyků v Čechách, zákony zaručené? 2. Protože jest nemožno, aby správa soudní lhostejně snesla toto demonstrativní po- rušení zákonů a odepírání práva, co zamýsl učiniti, aby v plném obsahu a bezohledně pro vedla a zjednala platnost právu, jí dle § 11 stát. zákl. zákona ze dne 21. prosince 1867 přislušejícímu, by zachovávání zákonných nařizení sama vynutila proti těm, již jsou k tomu zavá- záni, a i proti renitentním c. k. soudním úřa dům v Chobu Vo Vídni, dne 11. prosince 1907.
Auerspergův Chebsko Praha Čechy Cheb Liborec Čáslav Písek Vídeň
10 title
Říšská rada.
11 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (Schůze 45.) Ve Vídni, 13. prosince. (Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.) O 13. hodině odpolední po bour- livých srážkách za t. zv. věcných oprav usnesla se poslanecká sně- movna 256 hlasy proti 140, větši- nou tedy 116hlasovou, přijati vládní předlohy o rakousko-uher- ském vyrovnání za podklad po- drobné rozpravy a ihned ji zahá- jiti; hlasování tohoto nezúčast- nilo se 120 poslanei.
Vídeň poslanecký sněmovna
12 article
Hlasování dělo se po návrhu německých agrárníků dle jmen a za velikého napjetí cel sněmovny. Všichni ministři, tentokráte také mi nistr zeměbrany šl. Georgi, byli na místech, členové kabinetu, kteři jsou zároveň poslanei hlasovali všichní. Nepokojně poposedal německ ministr-krajan Peschka na svém křesle a trh sebou pokaždé, kdykoli se z řad německých agrárníků ozvalo »ne«. Bylo to celkem dvacet- krát. Zraky všech poslanců a posluchačů v lo- žích a na galeriích, hustě obsazených, byly naň soustředěny. Ministerský předseda baron Beek tvářil se lhostejně a klidně jako člověk, který má jistotu, že vyhraje. Pro podrobné rokování hlasovali: Poláei »Český klub« (vyjímaje 6 svých členů), češti agrárníci kromě Rozkošného a dra. Velicha, k- toliču poslanci národní do posledního muže starosta lublaňský Hribar, klub slovinský, jehož předsedou je dr. Ivan Šusteršič, Rumuni, Vla- chové, 11 německých agrárníků, němečtí po- krokovci, 15 německých lidoveů (3 chyběli) a 72 křesťanských sociála (23 jich nebylo ve sněmovně). Proti podrobné debatě o vyrovnávacích předlohách hlasovali: polská strana lidová, češti radikálové (vyjímaje poslance Hubku, který jest nemocen), posl. dr. Stránský z moravského opo- sičního sdružení strany lidové samojediný (dr Bulin, dr. Sláma a prof. Smrček nebyli ve sně- movně), prof. dr. Masaryk (druhý realista, prol.
George Peschek Beek Rozkošný Velich Hribar doktor Šusteršič Rumun Hubka Stránský Sláma profesor smrček Masaryk Český klub strana lidový samojediný
13 article
Drtina, nebyl přítomen), všichní Rusově, slo- vinsko-chorvatský svaz (až na nepřitomné tr poslance: dra. Ivčeviče, dra. Ploje a dra. Ry báře), dvacet německých agrární ko 57 sociálních demokratů (29 jich vyšlo pře hlasováním) a němečtí radikálové. Jak již sděleno, 120 poslanců nebylo p hlasování. Pro podrobnou debatu o vyrovnáva cích předlohách položili votum jen ti poslanei kteří jsou ochotní a odhodláni hlasovati pro vy rovnávací osnovy samy Z 21 členů, které čitá »Český klub«, chy běla jich při hlasování tomto plná třetina (po- slanci Bralík, dr. Fort, dr. Herold, Hráský, dr Kaftan, Svozil a dr. Srb). Nemile nesli tute absenci přílomní členové klubu, ostře mu ji vy čítají oba druhé kluby, spojené s ním ve spo lečném »Národním klubu«: český klub agrárn a katolicko-národní. Baron Beck měl pro podrobnou rozpravu vyrovnacích předlohách většinu 116hlasovou ale požehnáním se pro něho nestala. Odpor ně meckých agrárníků, mozi nimiž byli téměř vši chni němečtí agrárnici ze zemí koruny česk proti Peschkovi, nebyl utlumen, naopak propukl a votom 20 německých poslanců agrárních prot vyrovnání jest posice německého ministra kra- jana přese všechny projevy důvěry, které se m vyslovují, otřesena nejpovážlivěji. Jeho pá jestjen otázkou několika dnl.
Drtina Rusův doktor Fort Herold Hráská Kaftan Svozil Srb Baron Beck Peschek chorvatský svaz Český klub národní klub český klub agrárn
14 article
Proti včerejší řeči bar. Becka protestoval jak předseda „Národního klubu“ českého dr Kramář, jenž ve funkci zpravodaje zastupoval nemocného referenta dra. Pergelta, namitaje právem, že Uhersko již proto není cizinou vůč Předlitavsku, protože Předlitavsko platí za n do pokladny pro společné záležitosti, tak Chor- vat Biankini, který velice důrazně se ohradi proti methodě bar. Beckem volené: stavěti s mezi lid a jeho poslance. Poslanec Kalina uznal vhodným útočiti ve věcné poznámee na ostatní poslance české a také na sociální demokraty. To jest beze všeho sporu jeho právem. Když pak sociální demokraté se na něho vrhli, projevili jeho političtí přátelé z česko-radikální strany pramálo solidarity se svým druhem; nochali ho prostě na holičkách. Tak byl posl. Kalina docela osamělý vydán dešt střel, vrhaných naň českými sociálními deme kraty. Musíme říci; to jest prapodivná bratr skost. Ostatní zjevy a příhody dnešní schůze, kter trvala do 8. hodiny večerní, pozbyly veškeréh zájmu vůči krisi, ve které se ocitl minisl Peschka. Z Vídně, 13. prosince. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schů 11.10 hod-
Beck Biankini Kalina Peschek doktor Weiskirchner Předlitavsko Vídeň národní klub
15 article
Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanco dra. Hofímanna, Pachera, Čecha, dra. Bu- lína, ryt. Vasilka, Delugana, Anderla, šl Oberleithnera a sp. na úpravu služebních po měrů poštmistrů, poštovních expedientů, poštovnícl oficiantů a aspiruntů: — dra. Skedla a sp. n revisi cís. patentů, dv. dekretů a nařízení, vydaných přod zavedením ústavy a přezkoumání cís. nařízení vydaných v letech 1897—1904. Dotazy podali poslanci: Buřival a sp. neoprávněném přeložení přednosty nádražního úřadu v Moslě na odpočinek a po rozdílení tantiem na st. drahách; — Šilinger a sp. po neschválen průvodního nařizení k řádu školnímu a vyučovací mu; — Prokop a sp po poskytnulí nouzovýcl podpor zemědělcům v Čechách, již byli postižen živelními pohromami; — Buřival a sp. po pasivn resistenci poštovních oficiantů a sluhů; — Bös müller a sp. po zákazu spolkové schůze okr. hejt manstvím v Jilemnici a zákazu vyvěšení plakátů konání spolkové schůze okr. hejimanstvím v Jabon n. N.; — dr. Baxa, Choc a sp. po jazykové olázce u okr. soudu v Chebu. Sněmovna pokračovala v povšechné rozprav o vyrovnávacíchi předlohách. Posl. Lang, hlavní řečník pro předktohu, prohla- šuje, že smluvní forma jest na nových ujednánícl nejpodstalnější. Nelze věděti, jaký význam to bud míti r. 1917. Poukazuje na potlačování Slovanův Němců v Uhrách, vytýká způsob, jakým byla roz- řešena otázka používání celních příjmů, osvobození od rentové daně a přikazování daní, prohlašuje z nejdůležitější vymoženost splacení uherského rento- vého bloku a žádá vládu, by na ochranu zemědělstv použila svého práva rozhodovati o tarifech. Zami nutí vyrovnání bylo by zlem, protože oba státy jsou na sebe odkázány. Proto rozluku v dohledné době nelze očekávati. (Hlučná pochvala.
Hofímann Pacher Čecho Vasilko Delugan Anderla Oberleithner Buřival Šilinger doktor Baxa Choc Posl Lang Slovanův Němec Čechy Jilemnice Cheb Uhry nádražní úřad Mosl
16 article
Předseda sděluje, že zpravodaj dr. Pergel nemůže pro churavost se dostaviti do sněmovny proto předseda výboru vyrovnacího dr. Kramář podá zprávu. Rof. dr. Kramář konslatuje, že převážná většina výboru považuje vyrovnání za hospodářskou nulnosl a s ním také souhlasila. Naprotí včerejším výkladůn min, předsedy tlumočí názer převážně většiny vý- boru v tom smyslu, že u ní cit nehrál žádnou úlohu Výborové votum o vyrovnávacích předlohách bylo by pak dopadlo zcela jiak. Výbor stál právě na sta- novisku, že se jedná o čistě hospodářskou olázku obou polovin říše. Členové výboru také nezapomněli že veliká otázka poměru mezi Rakouskem a Uher skem ještě není úplně rozřešena, že se spíše bud ještě jednat o rozřešení bankovní otázky řečník myslí, že může llumočiti mínění převážné většiny výboru v tom smyslu, že tuto otázku che řešiti výhradně se svého slanoviska s hlediska svých zájmů. Pokud se týče na- šich citů, závisí tyto výhradně oď chování se druhe poloviny říše, a to nejen od zachování tohc, co jsme nyni uzavřeli, nýbrž i v jiných směrech Jako výborový předseďa nesmím více říci a chei se obmeziti poznámkou, že Uhry nejsou ná tak cizím státem jako jiný stát, o něm nemáme práva mluviti. Jsme spojeni s Uhra mi byť ne city, přece svými velikými hospodářským zájmy, a Uím, co musíme na společné účely věnoval a platiti, ale přece poněkud jinak než s některým státem cizí. Konečně prosí jměnem výboru sně movnu, aby hlasovala pro podrobnou debatu. Náslodují věcné opravy. Posl. Starek krilisuje, předsedou opělně př rušován, vyrovnání, jímž rakouské dělnictvo bude posliženo.
doktor Pergel Kramář Rof Uher Posl Starek Rakousko Uhry
17 article
Post. dr. Schreiner líčí naproti min. předse dovi veliké zásluhy ústředny o zvelebení zemědělstv a zvlášť obchodních srluv. Dr. ryt. Hohenblum vza si, pokud jde o agitaci v záležitosti vyrovnání, př klad na min. předsedovi. Býv. ministra orby hr Auerspena přiměly, aby napsal brožuru o vyrov nání, jež byla okr. hejtmanstvími rozdávána mez hospodářské spolky. Řečník protesluje proli pokusům p něrti projev vůle zemědělců a upoulati zemědel ske spolky. (Hlučná pochvala a potlesk.) Posl. Kalina vyvraci tvrzení, že státoprávn sdružení nemystilo to se svou obstrukcí vážně. Obrá- til se ihned, jokmile se začalo mluvili o vyrovnáni poněvadě podání jeho pilného návrhu scházely ještě 4 podpisy, na dra. Kramáře, ale ani on, ani realiste nedali mu svých podpisů. Teprve 20. m. m., když byl již přečten pilný návrh Chiarův, jihoslovanský klub podepsnl jeho návrh. Min, předseda povolal předsedu klubu k sobě na poradu, ale ten pozván nepřijl. Vytýká sociálním demokrafům, že naléhal na potvrzení zákona, kterým se ve Vídni na pokra- čovacích školách sianoví německá vyučovaci reč jak jedině přípustná. Obrací se proli výtkám činčným jeho straně že svou oposici proti vyrovnání nemyslí vážně. (Hlasy mezi soc, demokraly: To je také pravda! Mnohe výkřikův a vřava.) Jeho strana neprovádí komedi s tak vážnými věcmi. Co jeho strana zde učinila učiní, bere vše na svá bedra a protestuje proli vy- rovnání. Předseda: Máte opravovať a ne protestovat Poul. Kalina: Většina českého národa stoj v státoprávní oposici. Předseda: Pro tolo zneužívání jednacího řáde volám vás k pořádku. (Výkřiky. Posl. Němec podotýká, že také posl. Kalin je přesvědčen o tom, že obstrukce jeho strany prot
doktor Schreiner Posl Kalina Chiarův Poul Němec Vídeň
18 article
vyrovnání je komedíí. Aby ji zastřeli, chtějí silnými slovy způsobiti v Čechách dojem, jakoby byla ob- strukce vážně míněna a všichni ostatní poslanci byli zrádci lidu. Posl. Kalina není oprávněn vyčítati něco sociálním domokratům a mluvili jménem celého če- ského národa. (Hučná pochvala mezi soc. demokraty.) Radikálové byli zvoleni většinou v užších volhách penězi továrníků a plzeňské radnice proti sociálním domokratům. Jak možná bráti vážně české radikály. vysvítá z Klofáčova výroku, že odvolal všech 37 pll- ných návrhů, povoli-li ministr financi poštovním zří- zencům zlepšení. (Hlasy mezi soc. demokraly: To je komedie! Křik a hluk.) Přechází se pak k hlasování Hajnův návrh, aby se přešlo k jednacímu po- řadu, propadl. K návrhu posl. Krůtznera hlasuje se o z hájení podrobného rokování dle jmen a sně- movna usnáší se zahájiti je 256 proti 140 hlasům. (Pochvala. Předseda sděluje, že povšechná rozprava pro- veďe se ve třech skupinách a sice: I. pláští- kový zálon a zákon o pojišťovacíen společno stech. II. kvota a III. dalmatské dráhy. Slovo mají zpravodaji menšin Posl. Choc prohlašuje, že podal menšinové ná- vrhy k obhájení svého česko-státoprávního stanc- viska. Odůvodňuje je, mluví o státoprávním postavení zemí koruny české a projevuje naději, že přijdle doba kdy také Němci v zomích koruny české smíři se s českým státním právem a dají mu přednost před centralismem. Konečně ohražuje se řečník proti ná- rodní autonomii, jakož i proti tomu, že české řeči v této sněmovně nojsou protokolovány.
Posl Kalina Klofáčův Hajnův Choc Němec Čechy
19 article
Čl. III. celního a obchodního svazku spočívá n nesprávném předpoklalu. I při uznání maďarské státní řeči musila by chorvatská státní řeč býli jako úplně rovnoprávná, užívána při mezinárodních smlouvách. U nás není vůbec žádného uslanovení o státní řeči Řečník odůvodňuje své druhé menšinové vetum, k ustanovením závěrečného protokolu o bankovní olázce; navrhuje všude, kde se mluví o rakouských bursách dodatek; „na bursách v královstvích a ze- mích na říšské radě zastoupených Na chování se Chorvatů zakládáme si. Poslavili se ráznými boji za svou samostatnost na přední místo slovanských národů. Nynější vyrovnání mělo býti předloženo chorvatskému sněmu. Noprávem vy- kládal dr. Kramář vyrovnání to jako ryze hospodář- skou záležitost. V budoucnosti bude hráli státoprávní moment ještě větší úlohu. Rozvine se netolikov Chorvatsku, nýbrž i v Čechách silnější státoprávní politika. Čeští postanci jsou povinni zkoumati vy- rovnání nejprve se stanoviska státoprávního a pro- tože ani v hospodářském ohledu není dobré, třeba hlasovati proti němu. Žádá za přijelí svého mino- ritního návrhu a upozorňuje, že čl. 3, a 4. celnía obchodní smlouvy obsahují změnu ústavy, k jejirnu schválení třeba kvalifikovaně většiny, jinak bylo by usnesení neplatným. (Hlučná pochvala.) Posl. Seitz odůvodňuje svá menšinová vola k č.
Chorvat Kramář Posl Seitz Chorvatsko Čechy
20 article
VIIL., jakkož i k tarifním položkám smluvního tariíu celního. Ochranná cla činí dělníka juko konsumenta odvislým od výnosnosti půdy a jako producentovi mu brání, poslati plod své práce na jiná odbytiště. Minoritní vola sociálních demokralů jsou nami řena proti clům finaněním, agrárním i kartelním, přede- vším proti clům na železo. Itečník odnítá se vší roz- hodnoslí tvrzení, jakoby vysoké mzdy byly vinou drahoty. Sociální demokraté chrání sedláka, který sám pracuje, ne však toho, kdo jen se dívá, jak jiní na něj pracují. Kdo to vážně myslí s heslem „Prsě od Uher“ musí hlasovati pro minoritní votum k čl. VIII.
Uhry
21 article
Posl. Bielohlawek pokřikuje; Seitz žádá přodseďu, aby zjednal klid a proniašuje, že dříve nebude pokračovati ve své řeči. — Místopředseda dr. Žáček vyzývá Seitze aby pokračoval ve své řeči a nemíchul se do jeho funkce. (Hlučné proteslní volání mezi sociálními demokraty. Posl. Elder sch jest volán k pořádku.) Posl. Seitz (pokračuje): Vysoká cla obohacují uherské obilní a chlebovní lichváře. Útočí prudce vysok proti elům na železo, poukazuje při ton dividendy Pražské železářské společnosti. Vláda jdle přímo za zelenými prapory ministra orby a to se musí změniti. Sociální demokraté rozvinou veškeré síly lidu proti politice hladu. Vyrovnání neobsahuje státoprávní ani obchodně polilické výhody. Sociálni demokraté, nemajíce důvěry k télo vládě, budou proto hlasovati proti vyrovnání. Sociální demokraté, ujímajíce se všech ulisko- vaných, jsou solidárními se svými bratry v Rusku. Rovněž tak protestují proti potlačování nemaďar- ských národnosti v Uhrách. Žádají národnostní auto- nomii v Uhrách i v Rakousku, ohražují se však také proti násilné potilice, pácřmané na proleta riátuv Uhrách. Řečník prosí konečně za senválení menši- nového vota. (Ilučná pochvala a potlesk mezi soc. demokraty. Posl. dr. Renner odůvodňuje své minoritní vo- tum k čl. VIII. Nynější státoprávní poměr k Uhrám je zcela nemožným a byl rakouským národům vnu- cen. (Hlučná pochvala mezi soc. demokraty.) Posl. Němec odůvodňuje tento dodatečný návrh k čl. XV. závěrečného protekolu: Obě vlády se po- starají, aby ve všech zálezitostech dělnické ochrany uherské zákonodárství bylo uvedeno aspoň do slavu rakouského zákonodárství o ochraně dělnictva a n výši té bylo zachováno.
Posl Bielohlawek Seitz doktor Žáček Elder Renner Němec Rusko Uhry Rakousko
22 article
nátisky a sužování nesnesitelné činí. Kostely naše nám na potupu zavírají, boří a z gruntu vyvrací, lidi vězněním stěžují, od pravdy boží odpuzují, k modlení nutí a summou znamenité těžké příkoři nám působí... Začínali vše modlit- bou... Avšak marně toužili na své nepřátely
23 article
Zbij je, Bože, hromem s nebe, At se naučí znáti Tebe .. Zapomínali mnoho na vlastní přičinění a proto bylo i marné prozpěvování žalmu: kdož ochrany Nejvyššího v skrejši jeho užívá . . .a marná byla i prosba: Odvrať válečný nepokoj, Zažeň válku i boj, o Božel Moc nepřátelskou stroskotej, Pokojné časy nám dej, o Božel Z nenadání přišla defenestrace, svržení ci- sařských místodržících s hradu pražského; sou- časný popěvek dobře postihl důležitost této udá- losti, když praví: Tak ten jejich byl těžký pád, ne každlý o tom slyšel rád, neb zatřásl vší českou zemi, také okolními všemi . ...
Bož
24 article
Potom počínají přípravy k boji. Z Prahy vysílány od zřízené vlády 30 dírektorů patenty a prosby, v nichž se vyzývají páni bratří, strej- cové, ujcové, švagrové a přátelé milí, též svo- bodníci, nápravnici, dědinici, svobodní rychtá- řov a dvořáci, summou všichni obyvatelé země české k obraně a účinné pomoci. Lid se sice ještě měl modliti z nařízení za císaře Matyáše, krále a pána milostivého, by jej bůh nakloni k milosti a pokoji a Jich Milosti, ty všecky tři pány stavy, direktory, defensory, správce a rady zemské moudrostí a rozumností skrze dary Ducha Svého osvítiti, je říditi, jim ve všech radách a předsevzetích jejich sám přítomen být ráčil... Byla to však noupřímná hra . .. Události další následují rychle po sobě Thurn verbuje vojsko, Mansfeld je za velitele stavovského vojska povolán, ve Vídni se strojí pád mocného rádce císaře Matyáše, arcibiskupa Khlesla a na svatodušní svátky vypuzení ko- nečně násilně jesuité. Zibrt tu podává veškerou literaturu soudobou, jež tento čin českých stavů způsobil. Pro všechny žaloby českých stavů zde najdete literaturu: že jsou svými praktikami toho
Matyáš Thurn Khlesl Praha Vídeň
25 article
vzniklého ohně podněcovatele a rušitele pokoje že jsou proti platnosti majestátu Rudolfa II. na svobodné provezování náboženství; že jejich roční školní komedie a tragedie jsou na po- směch a zošklivení stavů evangelických; že píší hanlivé a utrhačné spisy o nekatolických sta- vech českých... Jesuité přirozeně také nemlčel a tak se vyvinula velice zajímavá polemika, kte- rou Zíbrt do všech detnilů zaznamenává. Chtěl jsem psáti o Bibliografii a rozhovoři jsem se více o obsahu letáků, svým obsahem tak zajímavých a pro české povstání tak význač- ných. Utěšuji se při tom Ciceronem: Qui quae vult dicit, audiat, qune non vult — kdo řekne co chce, ať vyslechne také, co nechce .. Dr. Jos. Volf.
doktor Jos Volf
26 article
Bibliografie. * »Seznam vybraných spisů, hudobnin a umě- leckých děl« zove se katalog, který vydal svým ná- kladem »Spolek českých knihkupců a nakladatelů- jako první pokus společného katalogu, v němě zastoupeny by byly všechny čelné publikace naši literatury. Není vypočten na zisk, maje za předn účel hudit lásku a porozumění pro českou knihu v obecenstvu. Vydavatelstvo volilo nové uspořádání a rozdělito seznam na několik oddnlů, z nichž nej- obsáhlejší je II. (krásná literatura) a IV. (spisy pro mládež). Toto rozdělení dle oborů přijde svou praktič- ností jistě vhod. Seznam upraven je velmi pěkně v ladném uspořádání a bude nepostrádatelnou pří ručkou každému při volbě dobré české knihy, ze jména v nynější době vánoční. Je hojně illustrován. v rozsahu 152 stran a dostati ho lze v každém knih kupectví.
27 article
* Škola našeho venkova. Měsíčník, věnovaný praxi škol málotřidních a zájmům stavu učitelstva venkovského. Redaktor a vydavatel Josef Smrtka ve Velké Čermé u Borohrádku. Ročník XII. V novém sešitu začíná článek R. Karla o knižnicích pro mládež, pokud vyhovují účelům moderní žákovské knihovny. — V »Knihovně školy našeho venkova«: »Jaroslav Petr — Poesie na škole ná- rodní, příručka pro prakt. potřebu učitelstva. »Školae do roka 6 K (v předplacení, jmak 8 K), »Knihovnae o sobě 5 K, se »Školou« 4 K. * »Dobyti Podelan«. Moravského tohoto románu od Viktora K. Jetábka vydáno bylo právě do- končení. Celkem vyšlo 10 sešitů po 32 h nákladem »Revue moravsko-slezské« v Mor. Ostravě (knih mo- ravských autorů svazek IV.). Poutavý román Jeřábkův sleduje zámysl lidově výchovný, vystihuje plně malo- městský náš život, probíraje rázovitě veškeré jeho složky rodinně, společenské, národní a sociälní. * Román ze starořímských lázní, líčicí rozmařilý život staré, rozkošnické kultury římského císařství. vyšel právé jako IIl. svazek Moderní bibliotéky na
Smrtka Karel Jaroslav Petr Podelan K Jetábek Jeřábkův Velká Čermý u Borohrádek Morava Ostrava
28 article
Král. Vinohradech v elegantní úpravě prof. Bendy v překladu J. Helma. * Krazavec Brok. Životopis, jak ho vypravuje psíček sám. Dle anglického spisu M. Saundersové napsala Pavla Moudrá. S ilustracemi akad. malíře K. Stroffa. Nákladem Hejdy a Tučka v Praze. Mrádež učí se tu útlocitu k němé tváři, učí se poznávat, že utrpení bolí stejně člověka jako zvíře. Vlivněji v tomto směru nelze na útlou duši dětskou působil. než právě »Krasavcem Brokem«. Rozkošné vyprá- vění poutavých scén a episod zaujme mysl mladéh čtenáře tak, že s lítostí pestrý životopis psíkův dočitá * »Prameny dějin českých« vydávan z nadání Palackého pěčí komise zřízené při »Histori- ckém spolku« v Praze. DIl VI. »Kronika praž ská Bartoše písaře.« »Paměti o boui pražské r. 1524 « »Listy a kronika mistr Jiřího Píseckého.« Přílohy. Vydal Jos. V. Šimák V komisí Bursíka a Kohouta. * »Rácův Atlas pro školy obecně. Zcela nově přepracoval ředitel Josef Brož. Vydávů B. Rácová. * Stručné opakování a přehled pří- rodopisu pro III. třídu měšťanských škol. Znaky skupin. Na moderním podkladě sepsal Jan V. Urban. odborný učitel v Rožďalovicich. Knihtiskárna Bedř Outraty v Jičíně. * »Bibliografie české historie« z r. 1906. Pořádá Josef Kazimour. Nákladem klubu historického. *»Elementární kreslení« dle moderních zásad. II. Nákladem zemského ústředního spolku jednot učitelských v král. českém. V komisi knih- kupectví Josefa Rašína v Praze VII. * »Všemi díly světa.« Obrázky zeměpisné Pořádá prof. Rud. Novotný. Přírodopisným výkladem opatřil prof. Jiří Janda. Se 16. barevnými tabulkami a četnými obrázky v textu. Nákladem zemského ústředního spolku jednot učitelských v král. českém-
Král profesor Benda J Helm Krazavec Brok M Saunders Pavel Moudrá K Stroff Hejda Tuček Brok Palacký Bartoš Písecký V Šimák Bursík Rácův Atlas Brož Rácová V Urban Kazimour Rašín Novotná Janda Praha Jos Jičín Dila VI Vydáv B Bedř Outrata
29 article Hudba.
Hudba. + V koncertu spolku českých žurnalistů v Praz 3. ledna večer objeví se po delší době na koncertním podiu v Rudolfinu i cizinou jako jeden z prvních dirigenta našich uznaný ulstr Čelanský v čele výborného orchestru vinohradské opery. Není ne- místno zmíniti se o některých výrocích cizí kritiky o jeho dovednosti. »Pressburger Ztg.« nazval Čelan- ského již roku 1902 ideálem dirigenta »Fium. Tagblatt« pravil, že jest druhý Mabler O provedení Griegovy snity »Peer Gynt« Varšavskou Filharmonii pod taktovkou Čelanského uvedl » Kurjei poranny«: »Čelanský převýšil nejen všechna očeká- vání, ale převýši! — díme otevřeně — jako dirigent i samého Griega, kterýu nás suity své dirigoval«. — »Kurjer teatralný« pra- vil: V Čelanském slučují se všechny znatky geniálního umělce. Je v něm básník, clkán. seriosní hudebník i ka pelník ideální, mající v neivyšším stupni sílu sugestující. Tak přepo divná poesie chvěje se ve zvucích jeho začarovaného orchestru!« — Vslu- penky prodávají firmy F. A. Urbánek a Mojmi Urbánek a to: sedadla v přízemí po 6, 5 a 4K a k stání po 2 K, a sedadla na tribuně: po 4, 3. 2 a 11/2 K a k stání po 1 K. + Orchestrální sdružení pořádá V. symíoni- cký koncert s velmi zajímavým programem již v ponděli dne 16. t. m. v Plodinové burse. Zcela nepatrný počet vstupenek po 2, 1 K a 60 h možno obdržeti v předprodeji u firmy M. Urbánek neb v den koncertu u pokladny + Blodkovu rukopisnou Fantaisie-Caprice pr flétnu (Východ měsíce z opery »V studni«) s průvo- dem piana vydala těchto dnů hannoverská firme Louis Oertel za revise prof. Hanuše Trnečka.
Čelanský Pressburger Ztg Čelan Fium Griegův Gynt Grieg teatralný F A Urbánek Urbánek M Urbánek Blodkův Oertel profesor Trneček Rudolfinum FantaisiaCaprice pr flétna
30 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Purkmistr uprchl. »Dziennik Polski« sděluje že purkmistr z Delatinu Erazim Wiernicki uprchl zanechal list, v němž píše, že se pro různé mal versace sám dostaví k soudu. Posud tak neučinil. — Přivolaná smrt. Z Pešti, 13. prosinee V jedné zdejší kavárně hrávají bohati obchodnie s prasaty denně v karty »vanak«. Včera obdrže hráč, jenž měl právě banku, contra na hru i n banku. Na našeptání jednoho z přihližejících dal na vše recontra. Když prohrál, obrátil se rozzuřen k při hlížiteli a zvolal šestkrát po sobě: »Ať vás ran mrtvice!« Při posledním zvolání klesl přihližitel obchodník s vinem Vörös skutečně mrtav k zemi Zá chvat mrtvice učínil náhle konec jeho životu. Hráč se zděšeně rozprchli. = Oběti reklamy. Z Berlína, 13. prosince (K. k.) V Rixdorfu událo se včera večer značné ne- štěstí. Před velikou výkladní skříní hračkářského ob chodu, jenž oznámil, že o 6. hod. uspořádá ve vý kladu loutkové divadlo, shromáždil se veliký zástup dětí. Stále větším návalem prolomila se konečně ta- bule okna, z níž pak lítaly střepiny na všechny strany; 24 dětí je prý střepinami více nebo mén těžce raněno = Ukradený skvosl vrácen. Z Paříže, 13. pro since. Vídeňský klenotník Manasse vrátil dobrovoln staroturecký skvost v ceně jednoho milionu, ukradeny pařížskému klenotníku Habitovi, jenž mu byl nabld nut ke koupi = Bankéř zatčen na útěku. Bankéř Rotter, jená uprchl z Vídně, zpronevěřiv vklady, byl zatčen v Ir kutsku a nalezeno u něho 4000 rublů. Rolter chtě se odebrati přes Vladivostok do San Franciska
Dziennik Polski Erazim Wiernický Vörös Habit Rotter Ir Pešť Berlín Rixdorf Paříž Vídeň Vladivostok San Francisko loutkový divadlo
31 article
= Trojčafa se narodila ve vlaku. Z Berlína 13. prosince. Manželka polského dělníka, jenž vrace se se svou rodinou z Vestfálska do svého domova, dala za jízdy ve vlaku mezi slanicemi Anröthem Sebberingholem život trojčatům. Katolický kněz, jen? jel tímže vlakem, pokřtil malé světoobčany v čekárně nádraží v Lippstadtu za živého účastenství cestují cích a železničního personálu, = Zachránění vzdnchoplavci. Z Říma, 13. pro- since. Včera ráno vystoupili Rusové profesor Helbig hr. Bobriňský a Čerkov balonem »Fides«. Když do spěli nad Arezzo, byl balon zabnán prudkým větrem k Jaderskému moři. Včera večer zpozorovaly tři ry- bářské loďky v přístavu pesarském asi 9 mil od po- břeží balon, jenž dával různá znamení. Snažily se s velkými oblížemi přiblížiti se k balonu, který za bouře plul velmi rychle. Konečně podařilo se rybářům dostihnouti a zachrániti balon i osoby v něm. Vzduchoplavci přibyli s balonem pozdě v noci do Pesara. = Zločiny na dětech v Belgii. Z Brusse ln, 13. prosince. Vzhledem k nedávné vraždě z vilnosti spáchané na šestileté Annettě Bellotově, jejíž vrah posud nebyl vypátrán, jakož i jiným nemravným zlo- činům na dělech, nařídil ministr vyučování učitelstvu, by poučilo školní ditky o nebezpečí a varovalo je pře sváděním. Při pracích v řece Sinne byla nalezena spodní čásť těla asi deselileté dívky, jež se již pře delší dobou stala obětí zločinu. Horní čásť těla drží se asi posud ve vodě na kamenech. Mrtvola nemohla ještě býti zjištěna. = Státní banka vyloupena. Z Londýna, 13. prosince. Jak se sděluje z Nového Yorku, byla banka státu Illinois v Clintonu odvážnými lupiči vyloupena.
Rus Helbig Clinton Berlín Vestfálsko Lippstadt Řím Belgie Bruss ln Londýn Nový York Arezzo státní banka
32 article
První a druhý pokladník rovnali právě ve velké po- kladně zlaté pruty a bankovky, když se náhle u nich objevili dva muži se škraboškami a vyzvali je s re- volvery v rukou, aby zlato a peníze vložili do při- pravených pyllů. Na to nařídili úřadníkům, aby vlezli do pokladny a přirazili za nimi dvéře. Ne- chtěli je však připraviti o život, nýbrž telefonovali přednostovi banky, co se s úřadníky stalo. Na to odebrali se klidně do hotelu a počítalí kořisť. Cinkot zlata byl hotelierovi podezřelý a proto přivolal po- licii. Lupiči však se měli na pozoru a než se poli- cisté dostavili, uprchli oknem. Pokladníci byli pol udušení vysvobození ze svého vězení a následkem leknutí těžce onemocněli. Po lupičích ovšem není stopy. = Obětoval krev. Rev. dr. Jobn Clark, pastor kostela v Brooklyně, zachránil živol jistě ženy tlin, že svolil, aby čásť jeho krve byla převedena do těla nemocné. Julie Ladsonová byla stížena otravou krve a v nemocnici musila jí býti noha odejmuta. Po ope- raci však lékaři nahlědli, že jest nezbylně nutný pře- vod cizí krve do těla nemocné. Pastor Clark se k to- mu ochotně nabídl přes te, že jej lékaři varovali, že by si sám mohl přivoditi otravu krve, kdyby jen kapka krve nemocné ženy dostala se náhodou do jeho 2il. Pastor nedal se ale zastrašiti a podrobil se nebezpečné operaci. Žíla na jeho ruce byla otevřana, a rovněž byla otevřena žíla na ruce Ladsonové a když bylo docíleno spojení, proudila pastorova krev do žil nemocné. Po dvou hodinách byl převod krve zaslaven a nemocná byla zachráněna
Pokladník Rev doktor Jobn Clark Ladsonová Pastor Clark Pastor Brooklyně