ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 12ec0e20-6602-11dc-961c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: place 29, person 128, org 9, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NAROD
3 masthead
vre
4 masthead
28. února 1901, Císlo 59
Císlo
5 article
Posl. Sokol: Pojďte sem! Můžete se po-
Posl
7 article
Posl. Em. Hrubý: Dobře jste se vyspal? Posl. Schrelter: Fress! má radost, že se může jednou zase vymluvili Posl. Schönerer: Místopředseda také nev k čemu mluví! Posl. Em. Hrubý: Ten již tomu dobře roz- Posl. Fressl pokračuje; Místopředseda dr. Žáček zvoní a žádá za pokoj Posl. Schönerer: Pane kollego Fressle, ne- mohl byste nám aspoň říci vy, jak dlouho chcet mluviti? Tak bychom mohli aspoň odejíti. Posl. Em. Hrubý: Na tři holby piva. Posl. Aug. Sehnal: V restauraci jest mísla dostl Posl. Fressl: Myslím, že se pánové ze Schö- nererovy skupiny ještě jednou s námi smíří. (Hlučná dlouhotrvající veselost.) Posl. Sehönerer: K čemu pak vlastně mluví? Hlasy u poslanců českých: K protokolu Posl. Šchönerer: Pěkně děkují. Zapamatu- jeme si to a příště se také tak zachováme. Budem mluviti dvě hodiny k protokolu. (Obrácen k Če- chům.) Když jste skládali slib, řekli jste, že se za- chováte podle jednacího řádu. Posl. Schreiter: K čemu máme jednací řác věru nevím. Posl. Stein: Jednací řád se porušuje předse dou hr. Vettrem ! (Veliký dlouhiotrvající hluk v cel sněmovně.) Místopředseda dr. Žáček k posl. Fresslovi Žádám pana řečníka, aby pokračoval anebo skončil. (Trvalý lomoz ve sněmovně.) Všeněmci pokročili zatím do středu sálu před lavice ministerské a křičeli odtamtud na dra Žáčka: Vy jste spoluvinný! Vy podporujete tul obstrukci! My nedovolíme Fresslovi dále mluviti Skončete schůzil Posl. Aug. Sehnal táže se: Co si vlastně přejete? Posh. Stein: Od nás můžete dostati všecko. i hití!
Posl Hrubá Žáček Aug Sehnal Stein Vettr doktor Schö
9 article Posl. Wolf: Příště promluvíme s pány po
Posl. Wolf: Příště promluvíme s pány po chebskul Por Schönerer: Dělejte raději muzíku ! Te bylo mnhem pěknější l (Hlučná veselost.) Posl. Steim (k místopředsedoví dru. Žáčkovi) - Řeknu vám totéž, co jsem včera řekl státnímu zá stupci Kostialovi Posl. Sehänerer na Fressla: Mluvte jak Lecher dvanáct hodin k jednacímu pořadu, ale nikoliv k protokolul Posl. Nchreiter: Dost dlouho jsme se vás jii naposlouchali. Nemluvili jsme dosud ani slova, avšal proti takovému klukovatví užijeme všech prostředků Mlstopředseda dr. Žáček k německým radi kálům: Pánové nemají slovo. Posl. Stcin: Pane místopředsedo, nesmí se přec mluviti k prátokolu! Takhle schůze klidně neskončí Posl. Iro (na Čechy): Vstaňte a řekněte,že nechcete pracovati, a pak půjdeme aspoň domů (Bouřlivý potlesk Všeněmců.) Všeněmci pokřikují na dra. Žáčka dále: Vy jste spoluvinen ! Vy jste obstrukčník Posl. Steim: Žádám, abyste mu odňal ihne slovo, pane místopředsedo Post. Mallik: Tam těch pět prostě vyhodíme Kradou lidu peníze z kapes! Posl. Steln: Myslíte snad, že jsme blázny? Že jsme přišli sem do Vídně na několik neděl, aby- chom zde poslouchali komedie? Posl. Iro: Ať vám zavrou sněmu na tři léta pošlou do Prahy polního maršálka jako místodržitele potom již zkrotnete Posl. dr. ryt. Plaček (k Irovi): Pane Iro, po- roučíte polního maršálka rakouského či pruského Posl. Schreiter: Bude třeba zemský sněm český na tak dlouho zavříti, jako bude zde zavřena sně movna. Však my to již svedeme! Budete-li provozo vati dále svou, ukážeme vám, co svedeme!
Posl Wolf Kostial Posl Lecher Žáček Pánová doktor Plaček Čechy Vídeň Praha Ir Schönerer Steim
10 article
Posl. Stein: My jsme své pilné návrhy od- volali! (Pochvala v levo.) Myslite snad, že tu hra- jeme komedii? Na referentskou tribunu usedli posl. dr. Pacák. vedle něho po jedné straně dr. Plaček a po druh straně posl. Hořica. Posl. Wolf (na jmenované tři poslance): Pro pak sedí Čechové tam? Předsednictvo jest obsazen úplně Čechy Potom jmenovaní poslanci obrátili se k Wolfovi zády. V okamžiku tom objevuje se na předsednickém křesle hr. Vetter. Všeněmci jali se mu tleskati německé strany ostatní je následovaly. Dr. Záček usmívaje se opouští křeslo předsednické a jde na křeslo své. Mlasy u Němců: Bravo Vetter! Abcůg Žáčekl Posl. Albrecht: My chceme pracovati! Kdo nechce pracovati, ať jde domů i se svým státoprávním ohraženíml Posl. Iro: Jen polního maršálka vám poslati do Prahy! Jen důsledně germanisovati! Potom již důkladně zkrotnete a uskrovníte se ve svých poža- davcích! (Posměch u Čechů.) Posl. Wolf: Předsedníctvo jest úplně obleženo Čechy! Jaké pak je to hospodářství? Posl. Iro: Máte-li kuráž, řekněte, že nechcet pracovati. Dříve jste pro každé h .. . . šli do absti- nence a nyní máte celý svét za blázny! Posl. Schönerer (k předsedovi): Sjednejte pořádekl Předseda hr. Vetter: Takovou moc nemám- K tomu mně musí přispěti pořadatelé. Posl. Schönerer: Tak si sjednáme po- řádek sami. Po těchto slovech volá posl. Wolf na Stei na Pojď se mnou na Fressla! Toho vyho- dímel Posl. Steln jde k českým lavicím Proti němu žene se posl. Aug. Sehnala táže se: Co chcete?
Posl Stein doktor Pacák Plaček Hořica Wolf Čecho Vetter Záček Němec Albrecht Předsedníctvo Aug Sehnal Čechy Praha Bravo Vetter Schönerer
11 article
Posl. Wolf a Stein: Fressla mu sí m vyhoditi! Ten nesmí dále mluviti! Neztrpíme by zde mluveno bylo česky ! Žádným způsobem ne Posl. Stein a Wolf ženou se dále. Cestu jím zakročil poslanec Rataj, volaje na ně: Ani krok dálet Opovážíte-li se na něj sáhnouti uškrtím vás jako štěňata. (Ohromné vzru- šení v celé sněmovně.) Předseda zvoní. Poslanci sbíhají se ze všech stran. Kolem posl. Fressla, který sedí v předposlední lavici v úseku pro české poslance určeném, seskupujt se poslanci čeští. Před jejich silno četou zarazili se posl. Stein a Woll Tito tvrdí, že chtěli vyrvati jen Fresslovi papíry. posl. Aug. Sehnal však dosvěděuje, že když hnali se nahoru, projevili úmysl, užili proti posl. Fresslovi hrubého násilí. Poslanec dr. ryt. Plaček (pozdvíženým hla- sem): Pořadatelé sněmovny, kde jste? Jděle po svém díle! Walzi, pořadateli snémovny, kde jate? Poslanec Iro žene se za Steinema Wolíem, aby jim pomohI. Ohromné roz- čílení v celé sněmovně. Tlačenice po- bliže posl. Fressla jest veliká. Ruce jsou vzpaženy. Hrozivě stojí proti sobě obě strany. President do všeobecného lomozu silně zvoní. Volá se po pořada- telích. Není však po nich žádné stopy Volá se na presidenta: »Skončiti sch ů zio Zavříti schůzile Posl.Stein a Wolf stojí před poslan- cem Fresslem, čekajíce, co se stane. Tu přichází konečně pořadate! Walz. Ve- liká, zavalitá jeho postava vniká mez Wolfa a Steina na jedné strané, Rataje a Sehnala na druhé straně. Také Schč- nerer přichází ze zadu a odvolává své přátely. Veliké pohnutí v ceté sne- movně. Poslanec Albrecht (k Čechům): To jest ná sledek vaší diplomacia! To jest následek vaší ne upřímnosti! Pokrytcové jste
Posl Wolf Stein Rataj Fresslo Woll Tito Fressl Aug Sehnal doktor Plaček Jděle Steinem Wolí Albrecht Čecho Fressl pořadatel sněmovna
12 article Hlasy v pravo: Zavřít schůzi, n
Hlasy v pravo: Zavřít schůzi, n Hlasy v levo: Z toho nic nemáme ! Chceme zde zůstatil Všeobecný lomoz a ryk v celé sněmovně. Konečně volá hrabě Vetter: Přeruš uj schůzi na půl hodiny.
Vetter
13 article
Slabá pochvala. Poslanci zůstávají chvíli sesku psni poblíže hraběte Vettra, později však odchá- zejí a hluk se utišii. Hrabě Vetter odchází s pre- sidiálního stolce přímo do minísterské slně, kde jsou všichni ministří shromážděni. Tam povolán po chvíl také poslanec dr. Paců k. Po půlhodinné přestávce hr. Vetter zahajuje opět schůzi za všeobecného napjetí ve 3 hod. 10 min.: Vyslovuji nejhlubší své politování nad událostmi, které mne donutily přerušit schůzi Vznáším na všechny členy snažnou prosbu, by měli v uctivosti důstojnost a vážnost sněmovny. Jinak jest parlamentarismus nemožný. Bylo zde řečníkovi násilně zabráněno pokračovati v řeči. Musím toto jednání pokárati co nejvážněji. (Bouřlivý odpor u Všeněmeů.) Posi. Schönerer: To budeme dělati vždya Posl. Glöckner: Podle 8 15. jednacího řáde neměl právo mluvitil Posl. Sehönerer: Pomůžeme si sami! (Hlul a křik u Všeněmců.) Hlasy: Proč pak se neřídíte jednacím řádem- Předseda hr. Vetter opětně zvoniv, povznese ným hlasem: Musím toto jednání vážně pokárati jelikož právo odnímati řečníkovi slovo nebo jej pře rušovati náleží výbradně presidentovi sněmovny sa mému. (Hlučná pochvala v pravo.) Posl. Schönerer: A což když to presiden neudělá ? (Souhlas u Všeněmců.) Předseda hr. Vetter: P'an posl. Fressl má slovo. Prosím, by pokračoval ve své řeči.
Vettra Vetter doktor Paco k Posl Glöckner P ' an
14 article
Posl. Sehönerer: To jest úplně nepřípustné Toho neztrpíme ! (Trvalý hluk.) Posl. Fressl počíná opět mluviti. Schönererovci řečníka stále přerušují. Volají česky: »Hrom a peklo.« Za řeči Fresslovy rozdělují sluhové stenografické protokoly. Posl. Stein, Hofer a Wolf vyjímaj z protokolů přílohy s českým textem, trhají je a há zejí na zem. Posl. Schönerer odevzdává texty českých interpellací sluhoví a praví: Zaneste to českým poslancům. Posl. Iro: Čeští dělníci se tím nasytí! Posl. Fresel pokračuje: Předseda ministerstv Körber pro zločin porušení zákonů, kterého se do- pouští, nepatří do této sněmovny. Měl by již dávno býti v kriminále, protože porušuje zákony, jež za- chovávati přísahal a není tedy než křivopřísežníkem. Všeněmci opět řečníka přerušují: Skončete neb mluvte německy! Posl. FressI: Nechci skončiti ani za hodinu ani za dvě hodiny a budu mluviti třeba do 8 hodin večer, a nechceli předseda maříti čas, nechť schůz skončí. Dokážeme, praví řečník, že na této vídeňské půdě českému lvu nebyly vylámány zuby. Útočí pl ostře na vládu a praví: Předseda ministerstva d Körber pracuje pro krále pruského jako němečt radikálové. Předseda ministerstva odchází právě ze síně zasedací. Posl. Fressl volá za ním: Körher jde k císaři říci mu, že to tady nejde! Předseda oznamuje, že bude se rokovat o pilnén návrhu posl. Breitera stran haličských voleb.
Posl Stein Hofer Wolf Körber
15 article
Posl. Breiter odůvodňuje svůj návrh dovo zoval, že volby dály se násilně a zneužíváno úřadní moci. Jsou zde poslanci, již nepožívají důvěry svých voličů. Volebními zlořády haličskými byla nejen po- rušena veřejná mravnost, ale podkopáno také právní vědomí. Státu prospěje, dá-li zlořády ony rychle potrestati, neboť bude to k prospěchu také parla- mentu. Rečník mění první část svého návrhu vi ten smysl, aby se povolily legitimačnímu výboru k jeho zprávě 4 měsíce (místo 4 neděle). Dál pojednával o dosavadním postupu při rušení protestované volby. Doposud svěřovalo se vyšetřo vání okr. hejtmanům: ledy zločinci a jejich nahonč měli vyšetřovati své vlastní zlořády. (Hlasy: Zceln dobře!) Účelem tohoto návrhu jest, aby vyšetřován provedl trestní soudce. Ať teda sněmovna uložt legitimačnímu výboru, aby oznámil volební zlořády a kde staly se ministrovi spravedlnosti, jenž dá pří- pady ty vyšetřiti. Jen tak odstraní se zlořády v halič- ských volbách. Posl. Gizowski prohlašuje, že jeho klubu zá- leží nemálo na prozkoumání voleb, avšak díti se to musí bez vášnivosti a podezřívání, klidně a věcně Proto jeho strana bude hlasovatí proti pilnosti ná- vrhu. Polemisuje s posl. Kosem, vyčita mu nesprávná udání. Brojí proti terrorismu, ale terrorismus z důli je mnohem nebezpečnější. Takové věci dějí a dálv se při volbách všude, kde hlásili se opposiční po- slanci za referenty, avšak příčinou toho je terro- rismus z dola, demoralisace, znstrašování a nemožnos zcela svobodné volby. (Posméch mezi Rusy.) Uvádí několik případův opposičního terrorismu. (Pochvala mezi Poláky.)
Posl Breiter Rus Polák
16 article
Post. Daszyňski opřel se preklusivné lhůlě vytčené v 1. části návrhu, porovnával parlamentn poměry rakouské s anglickými a tázal se sněmovny. je-li v návrhu něco přílišného. Také navrhovatel mírnii se ve svých vývodech. — Uvádí případy na objas- nění poměrů. Není snad pravda, že na volebním bo- jišti byly mrtvoly a že státní zástupci pronásledují nemilosrdně haličský lid? Není snad pravda, že okr. hejtmani zneužívali podpor, jež sešly se ve prospěcl obyvatelstva postiženého povodněmi, k účelům vo- lebním? Doráží na některé politickté úřadníky ha ličské a konstatuje, že povolní voliči dostávali od- měny a jiní byli upláceni podpornými penězi. Uvádí různé volební zlořády a líčí pronásledování oppo- sičních předáků halidských. Parlamentní spravedlnosti není, ale je justice klubová a její výronem nesčísln pronásledky opposičních vůdců haličských. Zmiňuje se o postupu státního zástupce krakovského proti časopisu »Naprzód«, jenž za 10 měsíců byl 82krá zabaven. Táže se, co prospívá polskému klubu, roz- množuje-li počet svých členů svědky podvodu a utla- čování? Opposiční hnutí v lidu tím nepotlačí se.
17 article
Polský klub a ne ústřední vláda je zodpovědna z volební zlořády, neboť polský klub je pánem v Hlaliči a chce jím zůstati. Ministerský předseda dr. Körber narážeje na to, že haličské úřady byly nařčeny ze strannictví nezákonného jednání, praví — pokud jedná se o skutečné případy — že dá je vyšetřití a postará se aby věc byla náležitě objasněna. Oprávněným stíž- nostem odpomůže a spřátelí obyvatelstvo se správou. Ujímá se haličského úřadnictva naproti všeobecným a neodůvodněným výčitkám. Zodpovědní orgánové v čele zemské správy vynasnažují se všemožně, aby zabezpečily v Haliči správu přiměřenou nynější dob a vedou podřízené úřady při každé příležitosti k tomu, aby konaly svůj úřad nestranně a dle zákona. Va- ruje, aby se nesoudilo z jednoho případu o celku.
doktor Körber Halič Virginie
18 article
Mnohé uvedené zde případy vyšetřují se a úřady postarají se prý, aby právo a zákon měly vrch. Po- slední haličské volby odbyly se celkem v pokoji a pořádku, bez přilišného ruchu. Stesků je poměrně málo a ty budou vesměs vyšetřeny. Posl. dr. ryt. Plaček: Prohlašuji, že naše strana vůči pilnému návrhu, o kterém se jedná, za- ujímá stanovisko čistě věcné a že nebude ho poklá- dati za návrh, kterým čelí strana proti straně. Pil- nost návrhu musí však býti posuzována různě dle obou jeho odstavců. První část návrhu, aby se pro- testované volby haličské vyřídily do čtyř měsíců, je nám sympalickou. Návrh ten je vhodnou příleži- tostí, by osvědčen byl smysl pro politickou morálku a sebevážnost sněmovny, neboť dlouhý průtah man- dátů protestovaných je parlamentu nedůstojný. Ne- přejeme si, aby se opakovaly zjevy, jakým je na př. známý případ rabína Blocha, který zde seděl v de- sátém zákonodárném období a 28. září 1885 složil přísahu, jehožto však volba byla potvrzena teprv r. 1889. V jedenáctém období složil přísahu 9. října 1891, vzdal se však mandátu 22. října 1895, tuše patrně, že volba jeho uznána nebude. Bloch vykonával zde mandát po tři období, devět let a dva měsíce a přece po celou tu dobu volba jeho uznána nebyla. Nepřejeme si též, aby s opakoval zjev, jakým byl případ poslance Wolfa který zastával svůj nepověřený mandát až do roz puštění minulé poslanecké sněmovny. (Slyšte! Slyšte na českých lavicích.o Poslanec Pacher volá: Tim byl vinen Baden se svými jazykovými výn sy a nikoli Woll. Poslanec dr. Plaček (pokračuje): Nechci roz hodovati, zdali, dostav se od rabína Blocha k posl. Wolfovi, učinil jsem krok a majorí ad minus anebo
Steska Posl doktor Bloch Wolf Pacher Tim Baden Plaček
20 article
a minori ad majus.
21 article Poslanec Pacher: To jest zůstaveno vašemu
Poslanec Pacher: To jest zůstaveno vašemu vkusu. Poslanec ryt. Plaček: Jest to přechod a ma- jori ad minus potud, že rabin Bloch zastával svoj nepovarený mandát po devět let a dva měsíce, posl. Wolf však nikoli tax dlouho. V jiném smyslu jest to však krok a minori ad majus, neboť kdo to byl, jenž osoboval si právo mluviti zde o neplechach, kdose tu kasal jako největší kazatel morálky? Pan K. Wolf. Proč pak ale tento velký mravokárce nenaléhal na to, aby se jeho volba zji stila? Poslanec Pacher: Co měl dělat? To jes směšné. Posl. ryt. Plaček: Trpěl to, by jeho volb zůstávala nevyřízena.. Včera bylo tedy hrahětem Dzieduszyckým pra veno, že popravou pilných návrhů má býti vzbuzen smysl pro dělnost sněmovny. Nechci říci, že chcem demonstrovati pro dělnost sněmovny, avšak v tomto případě má býti výboru poskytnuta možnost, aby rychla pracoval; na druhé straně chceme ale remon strovati proti domněnce, které jsme úplně daleci Do našich poměrů se pořád něco vkládá. Žáda se od nás prohlášení, chce se neustále na nás vynu titi doznání, že cheeme zabuániti pracím sněmovny Posl. Hannich: Vždyt to bylo již na českých lavicích pověděno Posl. ryt. Plaček : Nechecte býti poučeni. Vaš přání jest olcem vaší myšlenky. (Souhlas u Čechů.
Pacher Bloch Wolf K Wolf Posl Čecho Vaš přání
22 article
Podkládále nám něco, nikoli, vy nám něco suggeru- jete, abyste způsobili směr proti nám. (Souhla u Čechů.) Vždyť dnes za české řeči činili jste pořád vý křiky na levici, že bude povolána stální tiskárna v smyslu státního tlaku, totž proti nám. Proč nedbáte našich slov, jimiž charakterisujeme své postavení proč zamičují to zůmyslně vaše noviny? Co pak řek včera dr. Šilený při odůvodňovaní svého pilnéhio ná vrhu? Pravil: »My nejsihe zásadními odpůrci děl nosti sněmovny a jest lichým výklad, podk ládá- li s nám takový úmysl, a to tím více, jelikuž při dělnost parlamentu starati se můžame o zájmy svého lídu jako dáti projev svěmu opposičnímu sinýšlení na- proti vládě.« (Souhlas u Čechů.) Jak pak se stalo, že právě váš orgán »Neue F Presse« odstavec ten vypustila? (Slyšte! u Čechů.
Čecho Šilený nost sněmovna Neue F Presse
23 article
Zamičela výrok ten, za to však hlásá celému světu, že dr. Štlený prohlásil, že budeme v neupros ném odporu proti každému pokusu vautiti nám práci za směru protičeského. (Pochvala u Čechů) A z odstavování zástupců našeho národa, kteří mají plny nárok, aby s nimi se stalo dorozumění při podmín kách dělnosti parlamenta, jak se sluší vzbledem na důstojnost a vážnost našeho lidu ve státě a vzhl - dem na důležitost poslanců českých v parlamestě. Nač tedy všechno to překrucování, nač všechno to zamičování? Řečník se pak vyslovuje proti druhému odstav návrhu Breiterova, jelikož není žadoucí, aby sněm dělal podavače státním zastupcům. Není také žádné příčiny napomínati státní zá- stupce, aby konali svou povinnost. Kdyby tiloji odepřeli, bylo by ještě času dosti jim ji připamatovati, a mohlo-li se počkati s trestním řízením dosud může se ještě počkati 4 měsíce, do kterých má výbor podati zprávu. Nemůže býti tudíž připuštěno, aby se akce ta přikázala státním zástupcům. Řečník prohlašuje, že poslanci čeští budou hla- sovati pro pilnost odstavce 1., ale proti pilnosti od- stavce 2. Předseda dává slovo posl. Kubikovi. (Odpor hlasy: Konec ! Konecl Posl. Steinwender navrhuje konec debaty což přijímá se. Předseda vyzývá k volbě hlavních řečníků. Posl. Kubik začal zatím mluvit a pokračuje polsky.
Štlený Čecho Kubik Konecl Posl Posl
24 article
Za této části jeho řeči jest ustavičně nepokoj Řečníkovi přátelé odpovídají polsky na výkřiky druhých polských poslanců, již stojí kolem. Posl. Kubik (pokračuje německy) prohlašuje. že haličský místodržitel ví vždycky o zlořádech, jež spáchají okr. hejtmani o volbách. Vinen je však také ministr president dr. Körper, jenž dosta! mnoho telegramů o voluhních zlořádech, ale protu přece ne- učinil ničeho. Hlavními řečníky zvolení poslanci Kos (pro)a Evžen Abrahamowicz (contra) Posl. E. Abrahanowicz soudí, že zde nen kdy mluvit o samotných volbách.. Do podrobnost nemůže se pouštěti. Uvedou-li se skutečné případy a popřeje-li se času k obraně, odpoví se. Polský klub nechce zastávati se každého úřadníka, jenž do- pustil se chyby nebo provinění. My — praví — hájíme jen své právo, úřad ať kona, co mu káže povinnost. Pro pilnost návrhu nemůže hlasovati příčin, jež minule vytknul posl. hr. Dzieduszycki avšak prohtašuje, že polský klub by rád, aby věo byla záby a řádně vyřízena. Posl. Kos vyličoval volební zlořády haličské korrupci tamního úřadnictva. Kdo ty poměry zná. musí přiznati, že požadavek, obsažený v pilném ná- vrhu, není přemrštěný. Doráží na polskou šlechtu vyčítaje jí, že je vším vinna a konečně žádá, by návrh byl uznán pilným. Posl. Dasmynski poznamenává, že neche svými vývody ublížiti žurnalistům, jejich namáhavou práci zná a oceňuje Posl. Maštalka (k věcné opravě) konstatuje že když ve svém dotazu mluvil o » Pester Llovdne jako o úřadním orgánu uherské vlády, mínil tím pouze, že jmenovaný list jest officiósním orgánem vládní liberální strany uherské, že tím nikterak ne- chtěl říci, že jest v peněžních stycích s uherskou vládou.
Posl Kubik doktor Körper Abrahamowicz E Abrahanowicz Maštalka Kos
25 article
Po jiných věcných poznámkách pilnost obou částí Breiterova návrhu propadla odděleným hla- sováním. Posl. Berks žádá, by vládní předloha o po platcích z přenášení majetku přikázala se poplatko vému výboru, jemuž předseda, když neozval se žádný odpor, vyhověl. Posl. Wohlmnyer oznamuje návrh na zr šení poslaneckých diét, protože se v této sněmovně nepracuje. Posl. Berger navrhuje volbu 37členného vý- boru pro inženýrský titul, jemuž by se přikáza návth na propůjčení promočního práva vysokým školám technickým. Návrh propadl, ale čásť o propůjčení promočníh práva technikám dle Götzova návrhu přikázána školskému výboru. Předseda odvolává z jednacího pořadu volby mimo volbu čtyř člonů do výboru pro státní dlub. Protestuje se proti odevzdávání hlasovacích listkův a žádá, by se hlasovalo vyvoláváním jmen. Předseda odvolal proto i tuto volbu z jednacího pořadu. Konec schůze v 6.45 hod. večer; příští schůze zejtra v 11 hod. dop. Mezi došlými spisy jsou návrhy posl Steina a sp. na opravu zákona o nemocenském pojišťování; — Kittla a sp. na změnu zákona ochraně známek; — Nowaka a sp. na stavbu dráhy z Cvikova do Jablonného; — Hybeše sp. na rozšíření dělnického pojišťování; dot a zy poslanců Šíleného a sp. po sčítání lidu v Jí- hlavě a Znojmě a Kurze a sp. v Budějovicích ; — Ryby a sp. po konfiskači »Jihočeských Listů«; — Sehnala a sp. po obecních volbách v M. Kunči- cích u Mor. Ostravy: — Schönerera a sp. po vnitřní češtině u politických a berních úřadů v Če- chách; — Schönerera a sp. po obsazování ně- meckých far neněmci: — Ellenbogena a sp. po volbách delegátů do železničních úrazoven! — Cingra a sp. po konfiskaci brožurky o příčinách výbuchu na dole »Frisch Glück« v Duchcově.
Breiterův Posl Berger Götzův Stein Nowak Hybeš Kurz Ryba Sehnal Mor Ellenbogen Cingr Frisch Glück Cvikov Jablonné Znojmo Budějovice Ostrava Duchcov vysoký škola technický
26 article
Poslanec dr. Plaček a soudruzi podali fento dolaz po užívání českého jazyka při soudeovských zkouškách u vrchního zemského soudu v království českém V nařízení ministerském ze dne 1. listopadu 1900, č. 182 ř. z., o zkouškách soudcovských obsa- ženy jsou dva předpisy, které se vztahují k tomu, v jaké řeči soudcovské zkoušky konány býti mají to v 8 8. odst. 1, který stanoví, že v žádosti o při puštění ke zkoušce jest udati, zdali zkouška také v některém z jazyků zemských, v ohvodu vrchního zemského soudu obvyklých, odbyta býti má« a § 24. odst. 2., dle kterého s kandidáty, kteří mim řeč jednací při vrchním zemském soudě obvy klou také nějaké řeči zemské v obvodu vrchního zem ského soudu obvyklé jsou mocni, zkouška na jejic žádost v části také v tomto jazyku předsevzats byti má.
doktor Plaček
27 article
Z těchto předpisů plyne, že v příčině jazyk zkoušky »jednací řeč« (Geschäftssprache) vrchního zemského soudu má býti rozhodnou. Slovem »řeč jednací« lze rozuměti jen onen jazyk, ve kterém úkony úřadní při dotčeném soud vyřizovány jsou. Ježto při vrchním soudě zemském v království českém tak jako při všech soudech v Če- chách vyřizování úřadních úkonů jak v jazyku ně- meckém tak i českém jest zákonem nařízeno a také i obvyklo, mohou soudcovské zkoušky v Čechách nejen toliko v řeči německé, nýbrž i toli ko v řeči české býti skládány, při čemž kandidátu dle cit, předpisu § 24. odst. 2. jest na vůli dáno (nikoli za povinnost uloženo), aby se z části i v druhém zemském jazyku zkoušeti dal. Že oběma s hora uvedeným předpisům nižádný jiný smysl nesmí býti přikládán, vysvitá z toho, že by každý jiný výklad čelil proti listu kab. ze dne 8. dubna 1848 a čl. XIX. zák. z. st. z r. 1867 č. 142 ř. z., jež úplnou rovnost obou jazyků zemských v království českém za princip činí a v zápětí měl, že by nařízení od tohoto principu se odchylující, které se přec jen v rámci zákona pohybovati, nikoli však jej měniti smí — neplatným bylo.
Čechy
28 article
Tomuto výkladu § 24. l. c. pouze a jediné pří- pustnému a správnému odporuje však praxe, presi- diem vrchního zemského soudu v království českém zahajená, dle které slovem »řeč jednací« vrchního zemského soudu se rozumi jen řeč německá následkem toho se nepřipouští, aby soudcovsk zkouška toliko v řeči české byla konána, nýbrl všem kandidátům zkušebním se ukládá, aby se zkoušce v řeči německé podrobovali. Ježlo praxe tato, jak shora dokázáno, jest zeel protizákonná, táží se podepsaní: Co hodlá Jeho Excell. p. ministr spravedlnost opatřiti, aby také při zkouškách soudcovských býlo uvarováno každého z krácení řeči české Posl. dr. Plaček a soudr. podali tento dota po porušování jazykových zákonů při vyhotovován lístků o potrestání: V čase posledním byl vydán od vrchiního stát ního zastupitelství v Praze — jak se tvrdí — se svolením ministerstva spravedlnosti, poukaz všem státním zastupitelstvům v království českém, aby v všech případech, ve kterých soudce trestní soudu okresního státnímu zastupitelstvu jako úřadu trest- ních rejatříků zašle lístek o potrestání v řeči česk vyhotovený, o tom vrchnímu státnímu zastupitelstvu oznámení učinila, udávajíce soud okresní (rozumě soudce) a číslo jednací dotčené záležitostí trostní.
Plaček Praha
29 article
Vrchní státní zastupitelstvo dodává pak tato oznámení k dalšímu úřadnímu jednání presidiu vrchního zemského soudu v království českém. Jaký výsledek tato úřadní jednání presidia vrchního zemského soudu mají, ukazuje nejlépe vy- řízení presidia zemského soudu v Praze, v » Politike č. 33 ai 1901 uveřejněné, jež zní: »Dle výnosu c. k. presidia vrchního zemského soudu v království českém ze dne 19. ledna 1901 Praes. 1510/74 nařizuje se c. k. okresnímu soudu, aby lístky trestní, jež pří- slušnému c. k. státnímu zastupitelstvu jest zaslati vyhotovoval v řeči německé.« Ponecháváme zcela stranou, že udavačství, jež v poukazučshora uvedeném pražského vrchníhe státního zastupitelstva všem úřadníkům státního z- stupitelstva za povinnost se klade a které skoro systemalicky v Čechách pěstováno se býti zdá, ni- kterak není způsobilo vychovati karaktery a upevnit shodné působení státního zastupitelstva a soudců trestních, jaké v zájmu služby justiční jest tal nutné, chceme toliko zkoumati vnitřní cenu meritorní správnost tohoto »nového opatření- správy justiční.
Praha Čechy
30 article
Plná rovnoprávnost obou jazyků zemských království českém listem kahinetním ze dne 8. dubna 1848 (čl. 1.) a zákl. zák. st. z r. 1862 ř. z. č. 142 (čl. XIX.) uznaná, poukazuje k tomu, že každé vy- loučení českého jazyka z některého odvětví správy justiční, rovněž jako i každé jeho zkracování v kte- rémkoli směru se jeví nepřípustným a nezakonným Co se vyhotavování lístků o potrestání dotýče nechtělo ani samo ministerstvo řeč českou vyloučiti Toho dokladem jest ustanovení v min. nař. ze dne 8. prosince 1897 č. 47 věstn. m. spr. obsažené že »o jazykové úpravě trestních rej- stříků (utvořených složením lístků o potrestán v jedno) rozhodovati má věcná potřeb totéž s určitostí vyplývá z min nař. ze dne 15. pro- since 1900 č. 44 věstn. min. spr., které o něme- ekých překladech listků o potrestátní, jež ministerstvu spravedlnosti zaslati jest, mluví, a tudíž mičky připouští, že originál lístku o potrestání v ja- zyku neněmeckém byl vyhotoven. »Věcná potřeba«, na kterou ministerstvo klade váhu, nežádá vyloučení českého jazyka při vyhotovování lístků o potrestání, naopak kategoricky vyhledává, aby o všech odsouzeních, jež v reč české se udála, také lístek o potrestání jen v jazyce českém byl vyhotoven. Neboť líčení trestní jest v jazyku obviněnéh provésti a v témž jazyku nutno i rozsudek vydati. Při těchto líčeních jsou předčítány tak zvan osobní výkazy obviněného, k nimž náleží však tak i vyhotovení lístků o potremtání, jež od dotčenýel úřadů trestních rejstříků pro líčení opatřeny býti musí a jež všecka data o dřívějších potrestáních obviněného ohsahují Mají-li však tyto lístky o potrestání, které s dotýkají obžalovaného českého, v řeči české byti čteny, pak musí také v řečí české býti sepsány.
zákon . st
31 article
»Potřeba« lístek o potrestání v případu trestním česky projednaném v řeči české vyhotoviti, jest zcela patrna, přihlédne-li se k tomu, jak překlad dat. jež v lístek o potrestání pojati třeba, jest obtížný. jak překlady takové nespolehlivy bývají a jak, když potřebná data ve spisech zjištěná pro lístek o po- trestání do němčiny se převádějí a později opět při nějakém jiném líčení trestním od jiného soudce z němčiny do češtiny překládána býti musí, tent dvojí překlad v zápětí by měl, že by data při pozdějším jednání podle listku o potrestání zjištěná, mnohdy podstatně se od dat původních listků o potrestání za základ položených uchylovala. Jestliže tedy jak zákunné tak i prakti- cké důvody pro české vyhotovení lístků o po- trestání o připadech trestních česky projednaných mluví, musí zajisté vyvolati nejvyšší podiv, když jak vrchní st. zastupitelstvo tak i presidium vrchního zemského soudu v král. českém ukládají soudům českým, aby lístky o potrestání vždy jen v jazyku německém vyhotovovaly Poněvadž toto protizákonné a jak s hora doká- záno, zcela svévolné opatření beze všeho důvodu českou národnost v nejsvětějších citech jejích uráží. táží se podepsání: 1. Má pan ministr spravedlnosti vědomost o tomto opatření vrchního st. zastupitelstva a presidi vrchního zemského soudu v král. českém 2. Zamýšlí toto opatření zrušiti a státním za stupitelstvům i okresním soudům uložiti, aby lístky o potrestání pro rejstříky trestní určené vždy v řeč zemské odsouzeného byly vyhotoveny?
32 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 27. února. (Adresa panske sněmovny.) Návrh adresy, jíž panská sně movna zodpoví trůnní řeč, a která jest kom- promissním dílem všech tři stran panské sně movny, parafrasuje z největší části slova trůnní řeči, v některých samostatných obratech hov však částečně názorům pravice, v jiných ná zorům levice. Upíráť jednak nynější ústavě ne- dotknutelnosť a uznává možnost jejího rozvoje, tedy změny, žádá dostatečný čas pro práce zemských sněmů a v odstavci o jazykové otázc zmíňuje se o zaručené rovnoprávnosti všech národů, jíž se trůnní řeč, jak známo, úplně vy- hnula. S druhé strany však souhlasí a trůnn řečí v odstavci o potřebě jednotného jazyka pro státní správu. Že by panská sněmovna zaujala nějaké rozhodné stanovisko v aktuálných poli tických otázkách, toho se do ní ovšem nikdo nenadál. V návrhu adresy, počínající obvyklým pro jevem loyality, čteme hned na předním místě »Základem naší činnosti jest ústa v a, kterou chceme zachovati, aniž bychom upírali možnost jejího dalšího orga- nického rozvoje. Uznávámeť, že jest jako všeliké dílo lidského ducha schopna po- stupných oprav, držíme se však pevně její zá- kladní myšlenky, jakož i spolupůsobení národů při říšském a zemském zákonodárství, jež V.v. ze svobodné vůle zabezpečilo. Proniknuta váž- ností napomenutí, jež V. V. učinilo proti ochro- mování zastupitelstva lidu, panská sněmovna má se za oprávněnu k naději, že přesvědčení o škodlivosti takového ochromování stanes všeobecným, jestliže se vláda bude varovati jakýmkoliv ústupkem zavdati příčinu k domněnce o úspěchu všelikým pokusům, směřujícím k za- stavení zákonodárství, ať si přicházejí s kterékol strany.«
Praha panske sněmovna
33 article
Další odstavec opakuje slova trůnní řeči hospodářských předlohách vládních a o uher- ském vyrovnání, při čemž se projevuje naděje, že se nalezne trvalý podklad pro stanovení příspěvků na společné potřeby, aby se kvot nemusila stanoviti periodicky. Pak se praví dále: »Panská sněmovna, pozdravujíe vděčně úmysl vlády, že se bude starati o sesíleníf- nancí království a zemí, jichž sněmy mají dle ústavy důležité kulturní a hospodářské úkoly, vyslovuje zároveň očekávání, že zemským zastupitelstvům bude pokaždé poskytnuto dosti času k p radám.« Pak se odpovídá na odstavec trůnní řeči, týkající se povznesení průmyslu, hospodářství, školství; bere se na vědomí, že poměr k sou- sedním státům je dobrý a přechází se k otázce jazykové, při čemž se uznává potřeba, aby se různým národům, přebývajícím v jedné říši, poskytla možnost dorozuměti se jednak mezi sebou, jednak s orgány jednotné státní správy.
panská sněmovna ústav důležitý kulturní
34 article
Jeden dorozumívaci jazyk nemůže prý býti křivdou pro žádný národ, »poněvadž rovno- právnost všech národů a jich jazyků jest vý- slovně uznána ústavou.« Opětným projevem loyahty končí adresa, kterou rakoušti lordov zapalují současně svičku pánubohu i čertu. Z Turč. sv. Martina, 26. února. (Sve- tozar Hurban-Vajanský), jenž byl pro uvítání red. Ambra Pietra na nádraží martinském spolu s jinými vlastenci slovenskými odsouzen k pětiměsíčnému vězení, odbyl si právě celý trest a vrátil se zdráv z Báňské Bystřice do Martina. Přijel v noci, tak že byl na nádraží uvitán jen členy své rodiny a nejblížšími přáteli, s nimiž se odebral přimo do národního kasina. Ve vězení bystřickém zůstal nyní už jen jediný Matúš Dula, jenž si musí odseděti ještě jeden měsíc, nebot byl odsouzen na celých šest měsíců. Přejeme statečnému Slováku, aby i on ve zdraví přetrpěl trest, uložený mu ad majorem gloriam maďarské spravedlnosti v době »zákona, práva a spra- vedlnosti !«
Martino Hurban Vajanský Pietr Matúš Slovák báňský Bystřice
35 article
teter —
36 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27.0 února. Za Markem Miljanovým. Není srbského a slovanského listu, kter by neprojevoval hluboký žal nad úmrtím tohoto slavného černohorského junáka a vojovůdce. Srbské nekrology svědči, jak veliké oblibě těšil se u všeho srbského národa. Na ukázku podá- váme, co o něm píše mostarský »Cpucr Bjec.« »Padl tento srbský junák nad junáky, není už Marmiljana, jak jej nazývali Arbanasové, kteří věřili v jeho neranitelnost. Kdo je Srb neuměl by vypravovat o Marku Miljanovu? Je-li hovor o junáctví, jeho život pln je přikladu nejsrdnatějšího junáctví a vitězných čmnů; mluví-li se o charakternosti, poctivosti a ole- vřenosti, těžko bylo by najíti muže čestnějšího upřímnějšího, těžko bylo by najíti šlechetnější duši a ohnivější srdce nad to, které bilo v hrudi tohoto potomka starého junáckého rodu. Vojvoda nejlítějších černohorských sokolů ne- lekal se nikoho a ničeho. Vždycky každému mluvil pravdu do očí, i knížeti, nedbaje, bude- mu to příjemno či ne. Paměť jeho nikdy ne- vyhyne. Slavné jeho činy nebudou zatemněny. dokud trvati bude junáctví, dokud bude živ národ srbský. Kučské hory a toužný Medun, sídlo Marka Miljanova, po věčné časy vypravo- vati budou o vojvodě, který na nich bojoval »za kříž svatý a svobodu zlatou. « Srbové vždycky honositi se budou jeho junáctvím a pokolení zvěsti o něm podávati bude pokolení.
Miljanův Cpucr Bjec Arbanas Srb Vojvoda Srba Praha
37 article
Poštovský hakatism v Poznaňsku Jak směšně malicherní jsou Němci při svých poštovských sekaturách v Poznaňsku, do- kazuje případ, který vypravuje »Dz. Pozn.« Polák poslal zásilku do města, které polsky nazývá se »Wronki« a něm. »Wronke«. Zasi- latel napsal obě tato jmena vedle sebe, ostatně byla adresa podle předpisů zcela německá. Avšak hlavní pošta poznaňská mu zásilku vrátila, že prý je na ní jedno slovo polské, pročež předpisům nevyhovuje. Zasilatel slovo »Wronki« přeškrtl a zásilku znova odevzdal poště. Ale pošta ji vrátila opět, že prý polské slovo nesmi býti na adrese trpěno ani pře- škrtnuté. Říše německá opět se dluží. Půjčka, kterou německá říše realisovati hodlá, má obnášeti dle newyorského »Postu« 600 millionů marek. Ještě výmluvnější jest, že obnos ten zadán má býti v Londýně a Nov. Yorku, nikoli doma. Část ofieiálních pozor- ností vůči Edoardu VII. v Německu jest tím ovšem vysvětlena. Přednáška o Slezsku v Plzni. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) (Dokončení.) Hospodářské poměry: a) rolnictv Všecka péče v hospodářském směru věnována byl u nás rolnictvu a v tom celkem setrvává seai posud. Je to pochopitolno. Náš kraj ve Slezsku je převážně krajem zemědělským a rolnictvo předsla- vuje naši vlastní národní i politickou sílu. Prot bylo ho nejdříve a nejvíce všímáno. Od konce let 6o. pořádána tu hospodářská kázání, zakládány roluické záložny, v r. 1882 zřízeno středisko tohoto ruchu v Hospodářské a politické jednotě a když se neosvědčila pro svou dvojakon tvář, zřízena r. 1895 nynější Ústřední hospodářská spo
Němec Dz Polák VII Prot Poznaňsko Londýn York Německo Slezsko Plzeň