4
masthead
28. února 1901, Císlo 59
Císlo
5
article
Posl. Sokol: Pojďte sem! Můžete se po-
Posl
7
article
Posl. Em. Hrubý: Dobře jste se vyspal?
Posl. Schrelter: Fress! má radost, že se
může jednou zase vymluvili
Posl. Schönerer: Místopředseda také nev
k čemu mluví!
Posl. Em. Hrubý: Ten již tomu dobře roz-
Posl. Fressl pokračuje;
Místopředseda dr. Žáček zvoní a žádá za
pokoj
Posl. Schönerer: Pane kollego Fressle, ne-
mohl byste nám aspoň říci vy, jak dlouho chcet
mluviti? Tak bychom mohli aspoň odejíti.
Posl. Em. Hrubý: Na tři holby piva.
Posl. Aug. Sehnal: V restauraci jest mísla
dostl
Posl. Fressl: Myslím, že se pánové ze Schö-
nererovy skupiny ještě jednou s námi smíří. (Hlučná
dlouhotrvající veselost.)
Posl. Sehönerer: K čemu pak vlastně
mluví?
Hlasy u poslanců českých: K protokolu
Posl. Šchönerer: Pěkně děkují. Zapamatu-
jeme si to a příště se také tak zachováme. Budem
mluviti dvě hodiny k protokolu. (Obrácen k Če-
chům.) Když jste skládali slib, řekli jste, že se za-
chováte podle jednacího řádu.
Posl. Schreiter: K čemu máme jednací řác
věru nevím.
Posl. Stein: Jednací řád se porušuje předse
dou hr. Vettrem ! (Veliký dlouhiotrvající hluk v cel
sněmovně.)
Místopředseda dr. Žáček k posl. Fresslovi
Žádám pana řečníka, aby pokračoval anebo skončil.
(Trvalý lomoz ve sněmovně.)
Všeněmci pokročili zatím do středu sálu
před lavice ministerské a křičeli odtamtud na dra
Žáčka: Vy jste spoluvinný! Vy podporujete tul
obstrukci! My nedovolíme Fresslovi dále mluviti
Skončete schůzil
Posl. Aug. Sehnal táže se: Co si vlastně
přejete?
Posh. Stein: Od nás můžete dostati všecko.
i hití!
Posl
Hrubá
Žáček
Aug
Sehnal
Stein
Vettr
doktor
Schö
9
article
Posl. Wolf: Příště promluvíme s pány po
Posl. Wolf: Příště promluvíme s pány po
chebskul
Por Schönerer: Dělejte raději muzíku ! Te
bylo mnhem pěknější l (Hlučná veselost.)
Posl. Steim (k místopředsedoví dru. Žáčkovi) -
Řeknu vám totéž, co jsem včera řekl státnímu zá
stupci Kostialovi
Posl. Sehänerer na Fressla: Mluvte jak
Lecher dvanáct hodin k jednacímu pořadu, ale nikoliv
k protokolul
Posl. Nchreiter: Dost dlouho jsme se vás jii
naposlouchali. Nemluvili jsme dosud ani slova, avšal
proti takovému klukovatví užijeme všech prostředků
Mlstopředseda dr. Žáček k německým radi
kálům: Pánové nemají slovo.
Posl. Stcin: Pane místopředsedo, nesmí se přec
mluviti k prátokolu! Takhle schůze klidně neskončí
Posl. Iro (na Čechy): Vstaňte a řekněte,že
nechcete pracovati, a pak půjdeme aspoň domů
(Bouřlivý potlesk Všeněmců.)
Všeněmci pokřikují na dra. Žáčka dále: Vy
jste spoluvinen ! Vy jste obstrukčník
Posl. Steim: Žádám, abyste mu odňal ihne
slovo, pane místopředsedo
Post. Mallik: Tam těch pět prostě vyhodíme
Kradou lidu peníze z kapes!
Posl. Steln: Myslíte snad, že jsme blázny?
Že jsme přišli sem do Vídně na několik neděl, aby-
chom zde poslouchali komedie?
Posl. Iro: Ať vám zavrou sněmu na tři léta
pošlou do Prahy polního maršálka jako místodržitele
potom již zkrotnete
Posl. dr. ryt. Plaček (k Irovi): Pane Iro, po-
roučíte polního maršálka rakouského či pruského
Posl. Schreiter: Bude třeba zemský sněm
český na tak dlouho zavříti, jako bude zde zavřena sně
movna. Však my to již svedeme! Budete-li provozo
vati dále svou, ukážeme vám, co svedeme!
Posl
Wolf
Kostial Posl
Lecher
Žáček
Pánová
doktor
Plaček
Čechy
Vídeň
Praha
Ir
Schönerer
Steim
10
article
Posl. Stein: My jsme své pilné návrhy od-
volali! (Pochvala v levo.) Myslite snad, že tu hra-
jeme komedii?
Na referentskou tribunu usedli posl. dr. Pacák.
vedle něho po jedné straně dr. Plaček a po druh
straně posl. Hořica.
Posl. Wolf (na jmenované tři poslance): Pro
pak sedí Čechové tam? Předsednictvo jest obsazen
úplně Čechy
Potom jmenovaní poslanci obrátili se k Wolfovi
zády. V okamžiku tom objevuje se na předsednickém
křesle hr. Vetter. Všeněmci jali se mu tleskati
německé strany ostatní je následovaly. Dr. Záček
usmívaje se opouští křeslo předsednické a jde na
křeslo své.
Mlasy u Němců: Bravo Vetter! Abcůg Žáčekl
Posl. Albrecht: My chceme pracovati! Kdo
nechce pracovati, ať jde domů i se svým státoprávním
ohraženíml
Posl. Iro: Jen polního maršálka vám poslati
do Prahy! Jen důsledně germanisovati! Potom již
důkladně zkrotnete a uskrovníte se ve svých poža-
davcích! (Posměch u Čechů.)
Posl. Wolf: Předsedníctvo jest úplně obleženo
Čechy! Jaké pak je to hospodářství?
Posl. Iro: Máte-li kuráž, řekněte, že nechcet
pracovati. Dříve jste pro každé h .. . . šli do absti-
nence a nyní máte celý svét za blázny!
Posl. Schönerer (k předsedovi): Sjednejte
pořádekl
Předseda hr. Vetter: Takovou moc nemám-
K tomu mně musí přispěti pořadatelé.
Posl. Schönerer: Tak si sjednáme po-
řádek sami.
Po těchto slovech volá posl. Wolf na Stei na
Pojď se mnou na Fressla! Toho vyho-
dímel
Posl. Steln jde k českým lavicím
Proti němu žene se posl. Aug. Sehnala
táže se: Co chcete?
Posl
Stein
doktor
Pacák
Plaček
Hořica
Wolf
Čecho
Vetter
Záček
Němec
Albrecht
Předsedníctvo
Aug
Sehnal
Čechy
Praha
Bravo Vetter
Schönerer
11
article
Posl. Wolf a Stein: Fressla mu sí m
vyhoditi! Ten nesmí dále mluviti! Neztrpíme
by zde mluveno bylo česky ! Žádným způsobem ne
Posl. Stein a Wolf ženou se dále. Cestu jím
zakročil poslanec Rataj, volaje na ně: Ani krok
dálet Opovážíte-li se na něj sáhnouti
uškrtím vás jako štěňata. (Ohromné vzru-
šení v celé sněmovně.)
Předseda zvoní. Poslanci sbíhají
se ze všech stran. Kolem posl. Fressla,
který sedí v předposlední lavici v úseku
pro české poslance určeném, seskupujt
se poslanci čeští. Před jejich silno
četou zarazili se posl. Stein a Woll
Tito tvrdí, že chtěli vyrvati jen Fresslovi papíry.
posl. Aug. Sehnal však dosvěděuje, že když hnali
se nahoru, projevili úmysl, užili proti posl. Fresslovi
hrubého násilí.
Poslanec dr. ryt. Plaček (pozdvíženým hla-
sem): Pořadatelé sněmovny, kde jste? Jděle po svém
díle! Walzi, pořadateli snémovny, kde jate?
Poslanec Iro žene se za Steinema
Wolíem, aby jim pomohI. Ohromné roz-
čílení v celé sněmovně. Tlačenice po-
bliže posl. Fressla jest veliká. Ruce
jsou vzpaženy. Hrozivě stojí proti sobě
obě strany. President do všeobecného
lomozu silně zvoní. Volá se po pořada-
telích. Není však po nich žádné stopy
Volá se na presidenta: »Skončiti sch ů zio
Zavříti schůzile
Posl.Stein a Wolf stojí před poslan-
cem Fresslem, čekajíce, co se stane. Tu
přichází konečně pořadate! Walz. Ve-
liká, zavalitá jeho postava vniká mez
Wolfa a Steina na jedné strané, Rataje
a Sehnala na druhé straně. Také Schč-
nerer přichází ze zadu a odvolává své
přátely. Veliké pohnutí v ceté sne-
movně.
Poslanec Albrecht (k Čechům): To jest ná
sledek vaší diplomacia! To jest následek vaší ne
upřímnosti! Pokrytcové jste
Posl
Wolf
Stein
Rataj
Fresslo
Woll Tito
Fressl
Aug
Sehnal
doktor
Plaček
Jděle
Steinem Wolí
Albrecht
Čecho
Fressl
pořadatel sněmovna
12
article
Hlasy v pravo: Zavřít schůzi, n
Hlasy v pravo: Zavřít schůzi, n
Hlasy v levo: Z toho nic nemáme ! Chceme
zde zůstatil
Všeobecný lomoz a ryk v celé sněmovně.
Konečně volá hrabě Vetter: Přeruš uj
schůzi na půl hodiny.
Vetter
13
article
Slabá pochvala. Poslanci zůstávají chvíli sesku
psni poblíže hraběte Vettra, později však odchá-
zejí a hluk se utišii. Hrabě Vetter odchází s pre-
sidiálního stolce přímo do minísterské slně, kde jsou
všichni ministří shromážděni. Tam povolán po chvíl
také poslanec dr. Paců k.
Po půlhodinné přestávce hr. Vetter
zahajuje opět schůzi za všeobecného napjetí ve
3 hod. 10 min.: Vyslovuji nejhlubší své politování
nad událostmi, které mne donutily přerušit schůzi
Vznáším na všechny členy snažnou prosbu, by měli
v uctivosti důstojnost a vážnost sněmovny. Jinak
jest parlamentarismus nemožný. Bylo zde řečníkovi
násilně zabráněno pokračovati v řeči. Musím toto
jednání pokárati co nejvážněji. (Bouřlivý odpor
u Všeněmeů.)
Posi. Schönerer: To budeme dělati vždya
Posl. Glöckner: Podle 8 15. jednacího řáde
neměl právo mluvitil
Posl. Sehönerer: Pomůžeme si sami! (Hlul
a křik u Všeněmců.)
Hlasy: Proč pak se neřídíte jednacím řádem-
Předseda hr. Vetter opětně zvoniv, povznese
ným hlasem: Musím toto jednání vážně pokárati
jelikož právo odnímati řečníkovi slovo nebo jej pře
rušovati náleží výbradně presidentovi sněmovny sa
mému. (Hlučná pochvala v pravo.)
Posl. Schönerer: A což když to presiden
neudělá ? (Souhlas u Všeněmců.)
Předseda hr. Vetter: P'an posl. Fressl má
slovo. Prosím, by pokračoval ve své řeči.
Vettra
Vetter
doktor
Paco k
Posl
Glöckner
P ' an
14
article
Posl. Sehönerer: To jest úplně nepřípustné
Toho neztrpíme ! (Trvalý hluk.)
Posl. Fressl počíná opět mluviti.
Schönererovci řečníka stále přerušují. Volají
česky: »Hrom a peklo.«
Za řeči Fresslovy rozdělují sluhové stenografické
protokoly. Posl. Stein, Hofer a Wolf vyjímaj
z protokolů přílohy s českým textem, trhají je a há
zejí na zem. Posl. Schönerer odevzdává texty
českých interpellací sluhoví a praví: Zaneste to
českým poslancům.
Posl. Iro: Čeští dělníci se tím nasytí!
Posl. Fresel pokračuje: Předseda ministerstv
Körber pro zločin porušení zákonů, kterého se do-
pouští, nepatří do této sněmovny. Měl by již dávno
býti v kriminále, protože porušuje zákony, jež za-
chovávati přísahal a není tedy než křivopřísežníkem.
Všeněmci opět řečníka přerušují: Skončete neb
mluvte německy!
Posl. FressI: Nechci skončiti ani za hodinu
ani za dvě hodiny a budu mluviti třeba do 8 hodin
večer, a nechceli předseda maříti čas, nechť schůz
skončí. Dokážeme, praví řečník, že na této vídeňské
půdě českému lvu nebyly vylámány zuby. Útočí pl
ostře na vládu a praví: Předseda ministerstva d
Körber pracuje pro krále pruského jako němečt
radikálové.
Předseda ministerstva odchází právě ze síně
zasedací.
Posl. Fressl volá za ním: Körher jde k císaři
říci mu, že to tady nejde!
Předseda oznamuje, že bude se rokovat o pilnén
návrhu posl. Breitera stran
haličských voleb.
Posl
Stein
Hofer
Wolf
Körber
15
article
Posl. Breiter odůvodňuje svůj návrh dovo
zoval, že volby dály se násilně a zneužíváno úřadní
moci. Jsou zde poslanci, již nepožívají důvěry svých
voličů. Volebními zlořády haličskými byla nejen po-
rušena veřejná mravnost, ale podkopáno také právní
vědomí. Státu prospěje, dá-li zlořády ony rychle
potrestati, neboť bude to k prospěchu také parla-
mentu. Rečník mění první část svého návrhu vi ten
smysl, aby se povolily legitimačnímu výboru k jeho
zprávě 4 měsíce (místo 4 neděle).
Dál pojednával o dosavadním postupu při rušení
protestované volby. Doposud svěřovalo se vyšetřo
vání okr. hejtmanům: ledy zločinci a jejich nahonč
měli vyšetřovati své vlastní zlořády. (Hlasy: Zceln
dobře!) Účelem tohoto návrhu jest, aby vyšetřován
provedl trestní soudce. Ať teda sněmovna uložt
legitimačnímu výboru, aby oznámil volební zlořády
a kde staly se ministrovi spravedlnosti, jenž dá pří-
pady ty vyšetřiti. Jen tak odstraní se zlořády v halič-
ských volbách.
Posl. Gizowski prohlašuje, že jeho klubu zá-
leží nemálo na prozkoumání voleb, avšak díti se to
musí bez vášnivosti a podezřívání, klidně a věcně
Proto jeho strana bude hlasovatí proti pilnosti ná-
vrhu. Polemisuje s posl. Kosem, vyčita mu nesprávná
udání. Brojí proti terrorismu, ale terrorismus z důli
je mnohem nebezpečnější. Takové věci dějí a dálv
se při volbách všude, kde hlásili se opposiční po-
slanci za referenty, avšak příčinou toho je terro-
rismus z dola, demoralisace, znstrašování a nemožnos
zcela svobodné volby. (Posméch mezi Rusy.) Uvádí
několik případův opposičního terrorismu. (Pochvala
mezi Poláky.)
Posl
Breiter
Rus
Polák
16
article
Post. Daszyňski opřel se preklusivné lhůlě
vytčené v 1. části návrhu, porovnával parlamentn
poměry rakouské s anglickými a tázal se sněmovny.
je-li v návrhu něco přílišného. Také navrhovatel mírnii
se ve svých vývodech. — Uvádí případy na objas-
nění poměrů. Není snad pravda, že na volebním bo-
jišti byly mrtvoly a že státní zástupci pronásledují
nemilosrdně haličský lid? Není snad pravda, že okr.
hejtmani zneužívali podpor, jež sešly se ve prospěcl
obyvatelstva postiženého povodněmi, k účelům vo-
lebním? Doráží na některé politickté úřadníky ha
ličské a konstatuje, že povolní voliči dostávali od-
měny a jiní byli upláceni podpornými penězi. Uvádí
různé volební zlořády a líčí pronásledování oppo-
sičních předáků halidských. Parlamentní spravedlnosti
není, ale je justice klubová a její výronem nesčísln
pronásledky opposičních vůdců haličských. Zmiňuje
se o postupu státního zástupce krakovského proti
časopisu »Naprzód«, jenž za 10 měsíců byl 82krá
zabaven. Táže se, co prospívá polskému klubu, roz-
množuje-li počet svých členů svědky podvodu a utla-
čování? Opposiční hnutí v lidu tím nepotlačí se.
17
article
Polský klub a ne ústřední vláda je zodpovědna z
volební zlořády, neboť polský klub je pánem v Hlaliči
a chce jím zůstati.
Ministerský předseda dr. Körber narážeje na
to, že haličské úřady byly nařčeny ze strannictví
nezákonného jednání, praví — pokud jedná se
o skutečné případy — že dá je vyšetřití a postará se
aby věc byla náležitě objasněna. Oprávněným stíž-
nostem odpomůže a spřátelí obyvatelstvo se správou.
Ujímá se haličského úřadnictva naproti všeobecným
a neodůvodněným výčitkám. Zodpovědní orgánové
v čele zemské správy vynasnažují se všemožně, aby
zabezpečily v Haliči správu přiměřenou nynější dob
a vedou podřízené úřady při každé příležitosti k tomu,
aby konaly svůj úřad nestranně a dle zákona. Va-
ruje, aby se nesoudilo z jednoho případu o celku.
doktor
Körber
Halič
Virginie
18
article
Mnohé uvedené zde případy vyšetřují se a úřady
postarají se prý, aby právo a zákon měly vrch. Po-
slední haličské volby odbyly se celkem v pokoji a
pořádku, bez přilišného ruchu. Stesků je poměrně
málo a ty budou vesměs vyšetřeny.
Posl. dr. ryt. Plaček: Prohlašuji, že naše
strana vůči pilnému návrhu, o kterém se jedná, za-
ujímá stanovisko čistě věcné a že nebude ho poklá-
dati za návrh, kterým čelí strana proti straně. Pil-
nost návrhu musí však býti posuzována různě dle
obou jeho odstavců. První část návrhu, aby se pro-
testované volby haličské vyřídily do čtyř měsíců, je
nám sympalickou. Návrh ten je vhodnou příleži-
tostí, by osvědčen byl smysl pro politickou morálku
a sebevážnost sněmovny, neboť dlouhý průtah man-
dátů protestovaných je parlamentu nedůstojný. Ne-
přejeme si, aby se opakovaly zjevy, jakým je na př.
známý případ rabína Blocha, který zde seděl v de-
sátém zákonodárném období a 28. září 1885 složil
přísahu, jehožto však volba byla potvrzena teprv
r. 1889. V jedenáctém období složil přísahu 9. října
1891, vzdal se však mandátu 22. října 1895, tuše
patrně, že volba jeho uznána nebude.
Bloch vykonával zde mandát po tři období,
devět let a dva měsíce a přece po celou tu dobu
volba jeho uznána nebyla. Nepřejeme si též, aby s
opakoval zjev, jakým byl případ poslance Wolfa
který zastával svůj nepověřený mandát až do roz
puštění minulé poslanecké sněmovny. (Slyšte! Slyšte
na českých lavicích.o
Poslanec Pacher volá: Tim byl vinen Baden
se svými jazykovými výn sy a nikoli Woll.
Poslanec dr. Plaček (pokračuje): Nechci roz
hodovati, zdali, dostav se od rabína Blocha k posl.
Wolfovi, učinil jsem krok a majorí ad minus anebo
Steska
Posl
doktor
Bloch
Wolf
Pacher
Tim
Baden
Plaček
20
article
a minori ad majus.
21
article
Poslanec Pacher: To jest zůstaveno vašemu
Poslanec Pacher: To jest zůstaveno vašemu
vkusu.
Poslanec ryt. Plaček: Jest to přechod a ma-
jori ad minus potud, že rabin Bloch zastával svoj
nepovarený mandát po devět let a dva měsíce, posl.
Wolf však nikoli tax dlouho. V jiném smyslu jest to
však krok a minori ad majus, neboť kdo to byl, jenž
osoboval si právo mluviti zde o neplechach, kdose
tu kasal jako největší kazatel morálky? Pan K.
Wolf. Proč pak ale tento velký mravokárce nenaléhal
na to, aby se jeho volba zji stila?
Poslanec Pacher: Co měl dělat? To jes
směšné.
Posl. ryt. Plaček: Trpěl to, by jeho volb
zůstávala nevyřízena..
Včera bylo tedy hrahětem Dzieduszyckým pra
veno, že popravou pilných návrhů má býti vzbuzen
smysl pro dělnost sněmovny. Nechci říci, že chcem
demonstrovati pro dělnost sněmovny, avšak v tomto
případě má býti výboru poskytnuta možnost, aby
rychla pracoval; na druhé straně chceme ale remon
strovati proti domněnce, které jsme úplně daleci
Do našich poměrů se pořád něco vkládá. Žáda
se od nás prohlášení, chce se neustále na nás vynu
titi doznání, že cheeme zabuániti pracím sněmovny
Posl. Hannich: Vždyt to bylo již na českých
lavicích pověděno
Posl. ryt. Plaček : Nechecte býti poučeni. Vaš
přání jest olcem vaší myšlenky. (Souhlas u Čechů.
Pacher
Bloch
Wolf
K Wolf
Posl
Čecho
Vaš přání
22
article
Podkládále nám něco, nikoli, vy nám něco suggeru-
jete, abyste způsobili směr proti nám. (Souhla
u Čechů.)
Vždyť dnes za české řeči činili jste pořád vý
křiky na levici, že bude povolána stální tiskárna v
smyslu státního tlaku, totž proti nám. Proč nedbáte
našich slov, jimiž charakterisujeme své postavení
proč zamičují to zůmyslně vaše noviny? Co pak řek
včera dr. Šilený při odůvodňovaní svého pilnéhio ná
vrhu? Pravil: »My nejsihe zásadními odpůrci děl
nosti sněmovny a jest lichým výklad, podk ládá- li s
nám takový úmysl, a to tím více, jelikuž při dělnost
parlamentu starati se můžame o zájmy svého lídu
jako dáti projev svěmu opposičnímu sinýšlení na-
proti vládě.« (Souhlas u Čechů.)
Jak pak se stalo, že právě váš orgán »Neue F
Presse« odstavec ten vypustila? (Slyšte! u Čechů.
Čecho
Šilený
nost sněmovna
Neue F Presse
23
article
Zamičela výrok ten, za to však hlásá celému
světu, že dr. Štlený prohlásil, že budeme v neupros
ném odporu proti každému pokusu vautiti nám práci
za směru protičeského. (Pochvala u Čechů) A z
odstavování zástupců našeho národa, kteří mají plny
nárok, aby s nimi se stalo dorozumění při podmín
kách dělnosti parlamenta, jak se sluší vzbledem na
důstojnost a vážnost našeho lidu ve státě a vzhl -
dem na důležitost poslanců českých v parlamestě.
Nač tedy všechno to překrucování, nač všechno
to zamičování?
Řečník se pak vyslovuje proti druhému odstav
návrhu Breiterova, jelikož není žadoucí, aby sněm
dělal podavače státním zastupcům.
Není také žádné příčiny napomínati státní zá-
stupce, aby konali svou povinnost. Kdyby tiloji
odepřeli, bylo by ještě času dosti jim ji připamatovati,
a mohlo-li se počkati s trestním řízením dosud
může se ještě počkati 4 měsíce, do kterých má výbor
podati zprávu. Nemůže býti tudíž připuštěno, aby se
akce ta přikázala státním zástupcům.
Řečník prohlašuje, že poslanci čeští budou hla-
sovati pro pilnost odstavce 1., ale proti pilnosti od-
stavce 2.
Předseda dává slovo posl. Kubikovi. (Odpor
hlasy: Konec ! Konecl
Posl. Steinwender navrhuje konec debaty
což přijímá se.
Předseda vyzývá k volbě hlavních řečníků.
Posl. Kubik začal zatím mluvit a pokračuje
polsky.
Štlený
Čecho
Kubik
Konecl Posl
Posl
24
article
Za této části jeho řeči jest ustavičně nepokoj
Řečníkovi přátelé odpovídají polsky na výkřiky
druhých polských poslanců, již stojí kolem.
Posl. Kubik (pokračuje německy) prohlašuje.
že haličský místodržitel ví vždycky o zlořádech, jež
spáchají okr. hejtmani o volbách. Vinen je však
také ministr president dr. Körper, jenž dosta! mnoho
telegramů o voluhních zlořádech, ale protu přece ne-
učinil ničeho.
Hlavními řečníky zvolení poslanci Kos (pro)a
Evžen Abrahamowicz (contra)
Posl. E. Abrahanowicz soudí, že zde nen
kdy mluvit o samotných volbách.. Do podrobnost
nemůže se pouštěti. Uvedou-li se skutečné případy
a popřeje-li se času k obraně, odpoví se. Polský
klub nechce zastávati se každého úřadníka, jenž do-
pustil se chyby nebo provinění. My — praví —
hájíme jen své právo, úřad ať kona, co mu káže
povinnost. Pro pilnost návrhu nemůže hlasovati
příčin, jež minule vytknul posl. hr. Dzieduszycki
avšak prohtašuje, že polský klub by rád, aby věo
byla záby a řádně vyřízena.
Posl. Kos vyličoval volební zlořády haličské
korrupci tamního úřadnictva. Kdo ty poměry zná.
musí přiznati, že požadavek, obsažený v pilném ná-
vrhu, není přemrštěný. Doráží na polskou šlechtu
vyčítaje jí, že je vším vinna a konečně žádá, by
návrh byl uznán pilným.
Posl. Dasmynski poznamenává, že neche
svými vývody ublížiti žurnalistům, jejich namáhavou
práci zná a oceňuje
Posl. Maštalka (k věcné opravě) konstatuje
že když ve svém dotazu mluvil o » Pester Llovdne
jako o úřadním orgánu uherské vlády, mínil tím
pouze, že jmenovaný list jest officiósním orgánem
vládní liberální strany uherské, že tím nikterak ne-
chtěl říci, že jest v peněžních stycích s uherskou
vládou.
Posl
Kubik
doktor
Körper
Abrahamowicz
E Abrahanowicz
Maštalka
Kos
25
article
Po jiných věcných poznámkách pilnost obou
částí Breiterova návrhu propadla odděleným hla-
sováním.
Posl. Berks žádá, by vládní předloha o po
platcích z přenášení majetku přikázala se poplatko
vému výboru, jemuž předseda, když neozval se žádný
odpor, vyhověl.
Posl. Wohlmnyer oznamuje návrh na zr
šení poslaneckých diét, protože se v této sněmovně
nepracuje.
Posl. Berger navrhuje volbu 37členného vý-
boru pro inženýrský titul, jemuž by se přikáza
návth na propůjčení promočního práva vysokým
školám technickým.
Návrh propadl, ale čásť o propůjčení promočníh
práva technikám dle Götzova návrhu přikázána
školskému výboru.
Předseda odvolává z jednacího pořadu volby
mimo volbu čtyř člonů do výboru pro státní dlub.
Protestuje se proti odevzdávání hlasovacích listkův
a žádá, by se hlasovalo vyvoláváním jmen. Předseda
odvolal proto i tuto volbu z jednacího pořadu.
Konec schůze v 6.45 hod. večer; příští schůze
zejtra v 11 hod. dop.
Mezi došlými spisy jsou návrhy posl
Steina a sp. na opravu zákona o nemocenském
pojišťování; — Kittla a sp. na změnu zákona
ochraně známek; — Nowaka a sp. na stavbu
dráhy z Cvikova do Jablonného; — Hybeše
sp. na rozšíření dělnického pojišťování; dot a zy
poslanců Šíleného a sp. po sčítání lidu v Jí-
hlavě a Znojmě a Kurze a sp. v Budějovicích ; —
Ryby a sp. po konfiskači »Jihočeských Listů«; —
Sehnala a sp. po obecních volbách v M. Kunči-
cích u Mor. Ostravy: — Schönerera a sp. po
vnitřní češtině u politických a berních úřadů v Če-
chách; — Schönerera a sp. po obsazování ně-
meckých far neněmci: — Ellenbogena a sp. po
volbách delegátů do železničních úrazoven! —
Cingra a sp. po konfiskaci brožurky o příčinách
výbuchu na dole »Frisch Glück« v Duchcově.
Breiterův
Posl
Berger
Götzův
Stein
Nowak
Hybeš
Kurz
Ryba
Sehnal
Mor
Ellenbogen
Cingr
Frisch Glück
Cvikov
Jablonné
Znojmo
Budějovice
Ostrava
Duchcov
vysoký škola technický
26
article
Poslanec dr. Plaček a soudruzi podali fento
dolaz po užívání českého jazyka při soudeovských
zkouškách u vrchního zemského soudu v království
českém
V nařízení ministerském ze dne 1. listopadu
1900, č. 182 ř. z., o zkouškách soudcovských obsa-
ženy jsou dva předpisy, které se vztahují k tomu,
v jaké řeči soudcovské zkoušky konány býti mají
to v 8 8. odst. 1, který stanoví, že v žádosti o při
puštění ke zkoušce jest udati, zdali zkouška také
v některém z jazyků zemských, v ohvodu vrchního
zemského soudu obvyklých, odbyta býti má« a
§ 24. odst. 2., dle kterého s kandidáty, kteří mim
řeč jednací při vrchním zemském soudě obvy klou
také nějaké řeči zemské v obvodu vrchního zem
ského soudu obvyklé jsou mocni, zkouška na jejic
žádost v části také v tomto jazyku předsevzats
byti má.
doktor
Plaček
27
article
Z těchto předpisů plyne, že v příčině jazyk
zkoušky »jednací řeč« (Geschäftssprache) vrchního
zemského soudu má býti rozhodnou.
Slovem »řeč jednací« lze rozuměti jen onen
jazyk, ve kterém úkony úřadní při dotčeném soud
vyřizovány jsou. Ježto při vrchním soudě zemském
v království českém tak jako při všech soudech v Če-
chách vyřizování úřadních úkonů jak v jazyku ně-
meckém tak i českém jest zákonem nařízeno a také
i obvyklo, mohou soudcovské zkoušky v Čechách
nejen toliko v řeči německé, nýbrž i toli ko
v řeči české býti skládány, při čemž kandidátu dle
cit, předpisu § 24. odst. 2. jest na vůli dáno
(nikoli za povinnost uloženo), aby se z části
i v druhém zemském jazyku zkoušeti dal.
Že oběma s hora uvedeným předpisům nižádný
jiný smysl nesmí býti přikládán, vysvitá z toho, že
by každý jiný výklad čelil proti listu kab. ze dne
8. dubna 1848 a čl. XIX. zák. z. st. z r. 1867 č. 142
ř. z., jež úplnou rovnost obou jazyků zemských
v království českém za princip činí a v zápětí měl,
že by nařízení od tohoto principu se odchylující,
které se přec jen v rámci zákona pohybovati, nikoli
však jej měniti smí — neplatným bylo.
Čechy
28
article
Tomuto výkladu § 24. l. c. pouze a jediné pří-
pustnému a správnému odporuje však praxe, presi-
diem vrchního zemského soudu v království českém
zahajená, dle které slovem »řeč jednací« vrchního
zemského soudu se rozumi jen řeč německá
následkem toho se nepřipouští, aby soudcovsk
zkouška toliko v řeči české byla konána, nýbrl
všem kandidátům zkušebním se ukládá, aby se
zkoušce v řeči německé podrobovali.
Ježlo praxe tato, jak shora dokázáno, jest zeel
protizákonná, táží se podepsaní:
Co hodlá Jeho Excell. p. ministr spravedlnost
opatřiti, aby také při zkouškách soudcovských býlo
uvarováno každého z krácení řeči české
Posl. dr. Plaček a soudr. podali tento dota
po porušování jazykových zákonů při vyhotovován
lístků o potrestání:
V čase posledním byl vydán od vrchiního stát
ního zastupitelství v Praze — jak se tvrdí — se
svolením ministerstva spravedlnosti, poukaz všem
státním zastupitelstvům v království českém, aby v
všech případech, ve kterých soudce trestní soudu
okresního státnímu zastupitelstvu jako úřadu trest-
ních rejatříků zašle lístek o potrestání v řeči česk
vyhotovený, o tom vrchnímu státnímu zastupitelstvu
oznámení učinila, udávajíce soud okresní (rozumě
soudce) a číslo jednací dotčené záležitostí trostní.
Plaček
Praha
29
article
Vrchní státní zastupitelstvo dodává pak tato
oznámení k dalšímu úřadnímu jednání presidiu
vrchního zemského soudu v království českém.
Jaký výsledek tato úřadní jednání presidia
vrchního zemského soudu mají, ukazuje nejlépe vy-
řízení presidia zemského soudu v Praze, v » Politike
č. 33 ai 1901 uveřejněné, jež zní: »Dle výnosu c. k.
presidia vrchního zemského soudu v království českém
ze dne 19. ledna 1901 Praes. 1510/74 nařizuje se
c. k. okresnímu soudu, aby lístky trestní, jež pří-
slušnému c. k. státnímu zastupitelstvu jest zaslati
vyhotovoval v řeči německé.«
Ponecháváme zcela stranou, že udavačství, jež
v poukazučshora uvedeném pražského vrchníhe
státního zastupitelstva všem úřadníkům státního z-
stupitelstva za povinnost se klade a které skoro
systemalicky v Čechách pěstováno se býti zdá, ni-
kterak není způsobilo vychovati karaktery a upevnit
shodné působení státního zastupitelstva a soudců
trestních, jaké v zájmu služby justiční jest tal
nutné, chceme toliko zkoumati vnitřní cenu
meritorní správnost tohoto »nového opatření-
správy justiční.
Praha
Čechy
30
article
Plná rovnoprávnost obou jazyků zemských
království českém listem kahinetním ze dne 8. dubna
1848 (čl. 1.) a zákl. zák. st. z r. 1862 ř. z. č. 142
(čl. XIX.) uznaná, poukazuje k tomu, že každé vy-
loučení českého jazyka z některého odvětví správy
justiční, rovněž jako i každé jeho zkracování v kte-
rémkoli směru se jeví nepřípustným a nezakonným
Co se vyhotavování lístků o potrestání dotýče
nechtělo ani samo ministerstvo řeč českou vyloučiti
Toho dokladem jest ustanovení v min. nař. ze
dne 8. prosince 1897 č. 47 věstn. m. spr. obsažené
že »o jazykové úpravě trestních rej-
stříků (utvořených složením lístků o potrestán
v jedno) rozhodovati má věcná potřeb
totéž s určitostí vyplývá z min nař. ze dne 15. pro-
since 1900 č. 44 věstn. min. spr., které o něme-
ekých překladech listků o potrestátní, jež
ministerstvu spravedlnosti zaslati jest, mluví, a tudíž
mičky připouští, že originál lístku o potrestání v ja-
zyku neněmeckém byl vyhotoven.
»Věcná potřeba«, na kterou ministerstvo
klade váhu, nežádá vyloučení českého jazyka při
vyhotovování lístků o potrestání, naopak kategoricky
vyhledává, aby o všech odsouzeních, jež v reč
české se udála, také lístek o potrestání jen v jazyce
českém byl vyhotoven.
Neboť líčení trestní jest v jazyku obviněnéh
provésti a v témž jazyku nutno i rozsudek vydati.
Při těchto líčeních jsou předčítány tak zvan
osobní výkazy obviněného, k nimž náleží však tak
i vyhotovení lístků o potremtání, jež od dotčenýel
úřadů trestních rejstříků pro líčení opatřeny býti
musí a jež všecka data o dřívějších potrestáních
obviněného ohsahují
Mají-li však tyto lístky o potrestání, které s
dotýkají obžalovaného českého, v řeči české byti
čteny, pak musí také v řečí české býti sepsány.
zákon . st
31
article
»Potřeba« lístek o potrestání v případu trestním
česky projednaném v řeči české vyhotoviti, jest
zcela patrna, přihlédne-li se k tomu, jak překlad dat.
jež v lístek o potrestání pojati třeba, jest obtížný.
jak překlady takové nespolehlivy bývají a jak, když
potřebná data ve spisech zjištěná pro lístek o po-
trestání do němčiny se převádějí a později opět při
nějakém jiném líčení trestním od jiného soudce
z němčiny do češtiny překládána býti musí, tent
dvojí překlad v zápětí by měl, že by data
při pozdějším jednání podle listku o potrestání
zjištěná, mnohdy podstatně se od dat původních
listků o potrestání za základ položených uchylovala.
Jestliže tedy jak zákunné tak i prakti-
cké důvody pro české vyhotovení lístků o po-
trestání o připadech trestních česky projednaných
mluví, musí zajisté vyvolati nejvyšší podiv, když jak
vrchní st. zastupitelstvo tak i presidium vrchního
zemského soudu v král. českém ukládají soudům
českým, aby lístky o potrestání vždy jen v jazyku
německém vyhotovovaly
Poněvadž toto protizákonné a jak s hora doká-
záno, zcela svévolné opatření beze všeho důvodu
českou národnost v nejsvětějších citech jejích uráží.
táží se podepsání:
1. Má pan ministr spravedlnosti vědomost o
tomto opatření vrchního st. zastupitelstva a presidi
vrchního zemského soudu v král. českém
2. Zamýšlí toto opatření zrušiti a státním za
stupitelstvům i okresním soudům uložiti, aby lístky
o potrestání pro rejstříky trestní určené vždy v řeč
zemské odsouzeného byly vyhotoveny?
32
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. února. (Adresa panske
sněmovny.) Návrh adresy, jíž panská sně
movna zodpoví trůnní řeč, a která jest kom-
promissním dílem všech tři stran panské sně
movny, parafrasuje z největší části slova trůnní
řeči, v některých samostatných obratech hov
však částečně názorům pravice, v jiných ná
zorům levice. Upíráť jednak nynější ústavě ne-
dotknutelnosť a uznává možnost jejího rozvoje,
tedy změny, žádá dostatečný čas pro práce
zemských sněmů a v odstavci o jazykové otázc
zmíňuje se o zaručené rovnoprávnosti všech
národů, jíž se trůnní řeč, jak známo, úplně vy-
hnula. S druhé strany však souhlasí a trůnn
řečí v odstavci o potřebě jednotného jazyka pro
státní správu. Že by panská sněmovna zaujala
nějaké rozhodné stanovisko v aktuálných poli
tických otázkách, toho se do ní ovšem nikdo
nenadál.
V návrhu adresy, počínající obvyklým pro
jevem loyality, čteme hned na předním místě
»Základem naší činnosti jest ústa v a, kterou
chceme zachovati, aniž bychom upírali
možnost jejího dalšího orga-
nického rozvoje. Uznávámeť, že jest
jako všeliké dílo lidského ducha schopna po-
stupných oprav, držíme se však pevně její zá-
kladní myšlenky, jakož i spolupůsobení národů
při říšském a zemském zákonodárství, jež V.v.
ze svobodné vůle zabezpečilo. Proniknuta váž-
ností napomenutí, jež V. V. učinilo proti ochro-
mování zastupitelstva lidu, panská sněmovna
má se za oprávněnu k naději, že přesvědčení
o škodlivosti takového ochromování stanes
všeobecným, jestliže se vláda bude varovati
jakýmkoliv ústupkem zavdati příčinu k domněnce
o úspěchu všelikým pokusům, směřujícím k za-
stavení zákonodárství, ať si přicházejí s kterékol
strany.«
Praha
panske sněmovna
33
article
Další odstavec opakuje slova trůnní řeči
hospodářských předlohách vládních a o uher-
ském vyrovnání, při čemž se projevuje naděje,
že se nalezne trvalý podklad pro stanovení
příspěvků na společné potřeby, aby se kvot
nemusila stanoviti periodicky. Pak se praví
dále: »Panská sněmovna, pozdravujíe vděčně
úmysl vlády, že se bude starati o sesíleníf-
nancí království a zemí, jichž sněmy mají dle
ústavy důležité kulturní a hospodářské úkoly,
vyslovuje zároveň očekávání, že zemským
zastupitelstvům bude pokaždé
poskytnuto dosti času k p
radám.«
Pak se odpovídá na odstavec trůnní řeči,
týkající se povznesení průmyslu, hospodářství,
školství; bere se na vědomí, že poměr k sou-
sedním státům je dobrý a přechází se k otázce
jazykové, při čemž se uznává potřeba, aby se
různým národům, přebývajícím v jedné říši,
poskytla možnost dorozuměti se jednak mezi
sebou, jednak s orgány jednotné státní správy.
panská sněmovna
ústav důležitý kulturní
34
article
Jeden dorozumívaci jazyk nemůže prý býti
křivdou pro žádný národ, »poněvadž rovno-
právnost všech národů a jich jazyků jest vý-
slovně uznána ústavou.« Opětným projevem
loyahty končí adresa, kterou rakoušti lordov
zapalují současně svičku pánubohu i čertu.
Z Turč. sv. Martina, 26. února. (Sve-
tozar Hurban-Vajanský), jenž byl pro
uvítání red. Ambra Pietra na nádraží martinském
spolu s jinými vlastenci slovenskými odsouzen
k pětiměsíčnému vězení, odbyl si právě celý trest
a vrátil se zdráv z Báňské Bystřice do Martina.
Přijel v noci, tak že byl na nádraží uvitán jen
členy své rodiny a nejblížšími přáteli, s nimiž se
odebral přimo do národního kasina. Ve vězení
bystřickém zůstal nyní už jen jediný Matúš Dula,
jenž si musí odseděti ještě jeden měsíc, nebot
byl odsouzen na celých šest měsíců. Přejeme
statečnému Slováku, aby i on ve zdraví přetrpěl
trest, uložený mu ad majorem gloriam maďarské
spravedlnosti v době »zákona, práva a spra-
vedlnosti !«
Martino
Hurban
Vajanský
Pietr
Matúš
Slovák
báňský Bystřice
36
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 27.0 února.
Za Markem Miljanovým.
Není srbského a slovanského listu, kter
by neprojevoval hluboký žal nad úmrtím tohoto
slavného černohorského junáka a vojovůdce.
Srbské nekrology svědči, jak veliké oblibě těšil
se u všeho srbského národa. Na ukázku podá-
váme, co o něm píše mostarský »Cpucr
Bjec.«
»Padl tento srbský junák nad junáky, není
už Marmiljana, jak jej nazývali Arbanasové,
kteří věřili v jeho neranitelnost. Kdo je Srb
neuměl by vypravovat o Marku Miljanovu?
Je-li hovor o junáctví, jeho život pln je přikladu
nejsrdnatějšího junáctví a vitězných čmnů;
mluví-li se o charakternosti, poctivosti a ole-
vřenosti, těžko bylo by najíti muže čestnějšího
upřímnějšího, těžko bylo by najíti šlechetnější
duši a ohnivější srdce nad to, které bilo v
hrudi tohoto potomka starého junáckého rodu.
Vojvoda nejlítějších černohorských sokolů ne-
lekal se nikoho a ničeho. Vždycky každému
mluvil pravdu do očí, i knížeti, nedbaje, bude-
mu to příjemno či ne. Paměť jeho nikdy ne-
vyhyne. Slavné jeho činy nebudou zatemněny.
dokud trvati bude junáctví, dokud bude živ
národ srbský. Kučské hory a toužný Medun,
sídlo Marka Miljanova, po věčné časy vypravo-
vati budou o vojvodě, který na nich bojoval
»za kříž svatý a svobodu zlatou. « Srbové vždycky
honositi se budou jeho junáctvím a pokolení zvěsti
o něm podávati bude pokolení.
Miljanův
Cpucr Bjec
Arbanas
Srb
Vojvoda
Srba
Praha
37
article
Poštovský hakatism v Poznaňsku
Jak směšně malicherní jsou Němci při
svých poštovských sekaturách v Poznaňsku, do-
kazuje případ, který vypravuje »Dz. Pozn.«
Polák poslal zásilku do města, které polsky
nazývá se »Wronki« a něm. »Wronke«. Zasi-
latel napsal obě tato jmena vedle sebe, ostatně
byla adresa podle předpisů zcela německá.
Avšak hlavní pošta poznaňská mu zásilku
vrátila, že prý je na ní jedno slovo polské,
pročež předpisům nevyhovuje. Zasilatel slovo
»Wronki« přeškrtl a zásilku znova odevzdal
poště. Ale pošta ji vrátila opět, že prý polské
slovo nesmi býti na adrese trpěno ani pře-
škrtnuté.
Říše německá opět se dluží.
Půjčka, kterou německá říše realisovati
hodlá, má obnášeti dle newyorského »Postu«
600 millionů marek. Ještě výmluvnější jest, že
obnos ten zadán má býti v Londýně a Nov.
Yorku, nikoli doma. Část ofieiálních pozor-
ností vůči Edoardu VII. v Německu jest tím
ovšem vysvětlena.
Přednáška o Slezsku v Plzni.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
(Dokončení.)
Hospodářské poměry: a) rolnictv
Všecka péče v hospodářském směru věnována byl
u nás rolnictvu a v tom celkem setrvává seai
posud. Je to pochopitolno. Náš kraj ve Slezsku je
převážně krajem zemědělským a rolnictvo předsla-
vuje naši vlastní národní i politickou sílu. Prot
bylo ho nejdříve a nejvíce všímáno. Od konce let 6o.
pořádána tu hospodářská kázání, zakládány roluické
záložny, v r. 1882 zřízeno středisko tohoto ruchu
v Hospodářské a politické jednotě a
když se neosvědčila pro svou dvojakon tvář, zřízena
r. 1895 nynější Ústřední hospodářská spo
Němec
Dz
Polák
VII
Prot
Poznaňsko
Londýn
York
Německo
Slezsko
Plzeň