1
masthead
Ročník XX0X0 l
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 28. února 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí sel
v Praze v administrasi
na měsín
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí denáškou
a měsle
na žtnt leta . . . . 7 K oo
ve filialkáchi
na měsíe . . . . . . 2 K 80
Poštont
měs
na čtvrt leta . . . . 9 K e0
s dvojí zásilkou
na tvrt leta . . . n1 K son
Praha
5
article
Vádní naháňky.
Vádní naháňky.
Že páni od vládní stříkačky budouse
svou latinou tak brzy v koncích, málokdo
se nadál. Ale suž je to tady«, jak jsme pro-
rokovali a jak jinak ani nemohlo být. Nej-
dříve národ český urážet, poškozovat, týrat,
tupit; nejdříve upírat a odbírat právo za
právem, nejdříve mu vyhrožovat, kasat se
na něj, bázet mu na hlavu největší in-
famie, dráždit ho na krev, a když to všechno
nebylo a není zhola nic platno, pak zkrou-
šeně před ním se postavit a — žebr a
u něho za milost pro rakou ske
nezbytnosti! Tam už předevčírem věci
v táborech vládních dospěly. Za čtyři neděle
po zahájení nového parlamentu, který za ten
čas neudělal nic jiného, leda že ke všem
starýmkřivdám, spácháným nas jazykových
a ústavních právech národa českého, připoji
novou. mo
obáv na ss srod zlvlelorn
ozi Kdyby nešlo v Rakouskum o nic jiného,
než napořád týrat, urážet a ve právích zkra
covat národ český, to by bylo ňáké dělnost
i v parlamentě i na křeslech ministerských
Rakousko
6
article
Však z pouhého sebe šílenějšího týrání
poškozování národa českého Rakousko ko-
nečně nemůže být živo. Má potřebí také
trochu peněz a trochu nových vojákův. A tu
dle únorovky i dle prosincovky přísluší slo-
víčko i poslancům národa českého. Rádi vě-
říme, že vládě Körbrově i všem spojencům
a pomahačům jejím v parlamentěT by bylo
věcí nejmilejší a nejpohodlnější, kdyby v ra-
kouské ústavě byl paragraf, který by zněl,
že národ český z ústavního zastoupení na
dobro a na vždy jest vyloučen. Generá
všech německých stran v parlamentě, po
slanec Wolf, už takového opatření ústavního
se dotknul, když slíbil veřejně, že Němei
všechny poslance české z parlamentu vy
házejíl Jsme přesvědčeni, že tím projevil
nejvroucnější přání nejen své, ale i všech
svých ochráncův a spojenců nahoru i dolů.
s Dosud k takové proceduře v celém světě
ovšem náležejí dva: jeden, který vyhazuje,
a druhý, který se nechá vyhodit. A tento
druhý obyčejně schází. Schází i nyní v par-
lamentě vídeňském.Proto pánové putují
k němu na Prosík a na Žebrák. Ze starého
zvyku, ovšem ani čestného ani hezkého.
Wolf
Prosík
Rakousko
Žebrák
7
article
Však co naplat4. Čechy ani tenkráte nebylo
možno utýrat, obelstit, zahrozit, zakřiknout
nezbývalo než skloniti před nimi hlavua
prosit za — smilování pro Rakosko! Když
je zle, čert prý zvýká F mouchy. A když je
zle, všichni nepřátelé a škůdcové národa če-
ského dovedou se před ním pokořit co nej-
hlouběji. Utěšujíť se při tom, že si to na
něm opět nahradí, až on jen jim pomůže
z pasti a na koně
Tenkráte spekulace jejich ovšem nedaří
se valně. Nejsou ani z pasti ani na koni. Ale
za to až nad uši v náramné trampotě. A ná-
rod český, jimi tak dlouho urázený a poško-
zovaný, tupený a hyzděný, vidí je u svých
dveří žebronit za — pomoc. Úlohu prosebníků
vzal na sebe starý, osvědčený pletkář a poli-
tický šlechetník ryt. Jaworski, který neopo-
míjí žádné příležitosti, aby se osvědči
hodným oné vznešené podpory, o které loni
po 8. červnu dostala se zpráva na veřejnost.
Jaworský
Čechy
8
article
Jest věcí celého kola polského, komu za sebe
dává nebo nechává mluvit a jednat. Ale jeho
stálá a posavadní representace panem ryt.
Jaworským nabývá už nemalé povážlivosti.
Předvčerejší vyjádření a přímluva pana
Jaworského na schůzi předsedů klubovních
na prospěch vlády Körbrovy není poli-
tikou volné ruky, jakou klub polský
v novém parlamentě chtěl provozovati. To
jest nejryzejší politika vlády
Körbrovy, ryzejší než jakou provozuji
všechny kluby německé, které by
k takovému jednání svému přece měly příčin
poněkud více, než klub polský. Ale už se
stalo.
Pan ryt. Jaworski, předseda poslaneckého
klubu polského a stálý požitečník zvláštní
přízně s hora, první ze všech pomahačů vlády
Körbrovy, jal se domlouvati zástupcům posla
neckého klubu českého, aby učinili možným
»projednání nejdůležitějších věcí, které jsou
na jednacím pořadu, tak, aby se dostaly
aspoň před velikonocemi do výboru« a na-
vrhl, aby se proto konaly denně schůze dvě,
z kterých by odpolední se věnovala
prvnímu čtení předloh vládní ch.
Toho prý jest potřeba tím větší, poněvadž
sněmovna poslanecká už zasedá čtyři neděle,
ale dosud prý nevykonala ničeho.
Jaworský
Körbrův
9
article
Opravujeme tvrzení pana dobrodzieje dle
pravdy, že nová sněmovna za ty čtyři ne-
děle vykonala to, co jsme už svrchu podotkli,
že totiž velmi neústavním a nezákonným způ-
sobem libovolností svého předsedy hrubě ura-
zila a zkrátila práva všech jazyků neněme-
ckých, tedy i jazyka polského, při po-
dávání dotazů poslaneckých.
á Jestliže pano rytíř Jaworski, jakožto do-
savadní předseda a hlavní mluvčí klubu pol-
ského, toto poškození a tento ústrk svého
jazyka mateřského v parlamentě rakouském
necítí, možno jen s největším obdivem pozo-
rovati neproniknutelnost jeho kůže. Poslanci
národa českého nejsou v takový jazykový
Waterproof zašiti a dali vládnímu jednateli,
panu rytíři Jaworskému, k jeho verbován
do besídky náležitou odpověď, kterouž stano-
visko národa českého vzhledem ke vládě
Körbrově došlo opětného potvrzení.
Poslanci dr. Pacák, dr. Kramář a dr.
Kaizl pověděli rytíři Jaworskému a těm, jimz
on k sluzbám se propůjčil, čistou pravdu.
Jaworský
doktor
Pacák
Kramář
Kaizl
poloský
10
article
Vzpomenuv řádění obstrukce německé, jíž
dvě ministerstva a jedno z nejpřirozenějších
i ústavně zaručených jazykových práv ná-
roda českého byly obětovány, poslanec dr.
Pacák odvětil vládnímu »machrovi« Jawor-
skému: »Divná věc, žádá-li se na nás, kteří
jsme byli ve svých právech hrubě uražení,
kteří jsme byli poškozeni a odstrčeni, aby-
chom na všechno zapomněli a klidně praco-
vali. Dříve musí nastati uspokojení a potom
teprve nastane uklidnění. Však kdyby páni
se odhodlali k nějakému nátlaku proti nám,
mohu je ujistiti, že to vzbudí jen protitlak
a že poměry v parlamentě se zhorší ještě
více.« Poslanec dr. Kramář pravil, že ná-
rod český zahnán byl do postavení válečného
a že má sto příčin, aby zaujal k vládě Kör-
brově posici, ve které nyní se nalezá. Po-
slanec dr. Kaizl potvrdil výroky obou svých
kollegův a pravil, že nějakým natlakem nebo
novým násilím nepořídí se v národě českém
zhola nic, při tom že jest-zjevno, kterak
tlakem se strany německé poměry v parla-
mentě podstatně se zhoršily.
doktor
Pacák
Jawor
Kramář
Kaizl
11
article
Při tom všichni tři jmenovaní zástupci
národa českého s důrazem označili, že národ
český a jeho poslanci jsou rozhodně pro
dělnost a zejmena pro hospodářskou pracov-
nost nového parlamentu, ale posavadní cestou
že parlament k svému úkolu asi sotva se
přiblíží.
Dojmem velice směšným působilo, když
členové německé obstrukce vyzvídali na
poslancích českých, jak poselstvo české v par-
lamentě na dále bude se chovati. Dr. Pacák
odbyl jejich zvědavost připomenutím, že
poslanci čeští nikdy nebyli by se odvázili za
německé obstrukcea tazati se pp. Kaisraa
Grossa na jejich taktiku.
Že situace parlamentární a s ní ještě
mnoho jiných důležitějších věcí opět jest
úplně v rukou národa českého a jeho po-
slanců, vidí a přiznává se všeobecně. Odtud
ta pokora a žebrota a — zvěda-
vost, co poslanci českého národa na dále
budou dělat? Vláda má prý je do-
nutit, aby odkryli své karty
Nejnovější rada, na jejímžto provedení prý
závisí osud parlamentu, ústavy, ministerstva
atd. ... Jakoby národ český a jeho poslanci
hráli s kartami zakrytými.
Česke karty jsou dávno celému
světu zjevny a známy a kdyby je byli chtěli
vidět, mohli je už dávno poznat i ministři
a státníci vídeňští. České karty jsou před
celým světem stále vyloženy. Jsou to sa mo-
správa království českéhoa
zemí k němu náležejících a je st
doktor
Pacák
český národ
12
article
áqede o
to úplná rovnoprávnost jazy ka
českého s německým ve všec
oborech státní správy. Sejiný m
jsme nehrál i
kartami nikdy
nehrajeme.
13
article
Poslanecká sněmovna-
Schůze dvanáctá.
(Pův. a tal. zpráva »Nár. Listát e. )
Z Vídně, 27. února.
Do půl jedné četly se německé překlad
českých interpellací, tři hodiny potom vyplněny
dotazy na presidenta po praxi vůči neněmeckým
dolazům a hovory ku protokolům. Všecek ostatel
schůze, jež trvala do 7. hod. večerní, věnován
rozpravě a popravě pilnostií návrhu samostat
ného polského poslance dřa. Breiter a na
urychlené vyřízení protestovaných voleb ha
zádsioo
biztr čl ito
ličských.
To je stručná kronika dne
Jak vídno, jeho výsledek je opět něgativní
K dennímu pořádku nedošlo zase, ba lze říci
že cesta k němu je nyní více zahrazena, než
byla dosud, že ve sněmovně přibylo třaskavin
a že nebezpečí výbuchu je mnohem povážlivějším.
Posl. dr. Brzorád, který je neúnavným
karatelem bezpráví hr. Vettra na právecho jazyka
českého ve videňském parlamentě a bdělým
strážčem jejich, a posl. Mastálka, jenž ze
střední generace českého poselstva nynějšího
náleží k nejhorlivějším a nejčilejšími členům,
nalezli nové motivy proti rozhodnůtí p. Moriee
z Lilie a proti provádění jeho a způsobem velmi
účinným dali jim také projev. Nevidí ještě pan
hr. Velter, jaké zlo způsobil svým rozhodnutím
Stoupenci všeněmeckého svazu dnes učinili
velký, pro parlament vídeňský nebezpečný krok,
ba lze říci« skok. Přešli od terrorismu slovem
k terrorismu skutkem, od výhrůžek k činu, o
nepřátelského smýšlení k útoku pěstí. Když po-
slanec Fressl mluvil děle česky, než jim bylo
vhod, podnikli pokus znásilniti a vy
něsti jej ze sněmovny. Seény, které
provázely tuto sveřepou surovost, naleznou čle-
náři v réferátu, pokud se daly jednotlivosti je-
jich zachytiti z lože zpravodajské. Nebylo to
prací snadnou, neboť celý případ odbyl se
v nejrychlejším tempu a s prudkostí takořka
ido
elémentární.
Posl
doktor
Brzorád
Mastálka
Vídeň
poslanecký sněmovna
14
article
Při kvalifikaci nejnovějšího výkonu rakou-
ských Teutonů nerozhodují nikterak momenty
nedokonaného skutku, nýbrž úmysl. Postačí, že
chtěli. Považme jen, oč jde a pak posuďme
Malý hlouček poslanců se osmělil zakřikovat
poslance, který mluvil: Marně jim čelil — místo-
předseda dr. Žáček námitkou, že poslanec
ten měl slovo plným právem. Vidouce, že ne-
pochodili tak, stupňovali odbojníci svůj postup.
Prohlásili, že řečníka uklidí s místa, na kterém
mluvil a ze sněmovny vůbec. Ohlášku svoji
provedli hned. Sněmovna vídeňská nemá žád-
ných huissierů, kteři by je byli zadrželi. Mu-
sili tudíž v obraně své a svých soudruhů
osobní bezpečnosti učiniti tak poslanci sami.
V Poreči, dokud tam zasedal istrijský sněm
nebyli slovanští poslanci za to, že podávali
návrhy a dotazy a že mluvili svým jazy kem,
jisti na ulici životem před irre-
dentou vlaskou. Ve Vídni nejsou poslanci čeští
před německou irredentou jisti, že na ně ne-
stane se attentát, mlu vl-li v parlamentě
svým jazykem mateřským.
Příčina jest tam i tu stejná: Jest to po
chybená politika, která hýčkala zjevné odpůrce
státu a je slabostí svou povzbuzovala proti nej-
věrnějším strážcům monarchie na severu i na
Bylo to nějaké mravní rozhořčení v celém
táboře německém před lety, když na chorvat-
ském sněmu opposice přetrhla pouta konven-
ciálnosti a jak pokrčováno rameny nad sin-
feriorním« sněmíkem rěckým, když tam své
doby došlo mezi stranou vládní a mezi oppo-
sicí ke rvačce, jakých bylo ve vídeňské sně-
movně hojně od počátku veleslavné, věncem
vítězným ozdobené německé obstrukce.
A ten ohlas bychom rádi slyšeli z řad
našich odpůrců, kdyby na sněmu království če-
jihu.
Teuton
doktor
Žáček
Poreč
Vídeň
15
article
ského někde se odvážil attaky takové proti
Němci, jaké jsme dnes byli svědky.
Vypínavostí pana K. H. Wolfa a jeho
Pylada Steina, blýskajících se vyšší kulturou,
špatně sluši podnik, uplatniti středověké způsoby,
při nichž rozhodovala hrubá fysieká síla. Bra-
chiální násilí jest, bylo vždycky a bude vůbec
svědéctvím nevzdělanosti nebo hlubokého úpadku
nq čabinio
mravniho.
Jak dávno tomu, co pan Wolf a jeho přátelé
se pasovali na samojediné rytíře omezovaných
občhnských práv a utlačovaných svobod politi-
ckých a parlamenthích a hle, dnes vyvrei chítěl
poslance ze šněmovny, kde sedi a mluví jako
legitimovaný zástupce tisíců voličů, protože mlu-
vil svojí rodnou ořečí a volali proti českému ná-
rodu po generálovi, po režímu šávle!
Bylo by největším ponižením bývalo a zůstalc
pro vídeňský parlament a poníženíme všech do-
y vadnich nejhorším, kdybý snahy takové byly
měly úspěch.
Hrabě Velter pokáral rozhodně osobivos
Všeněmnů a zjednal zadostučinění právu jim
ohroženému.
Dr. Pacák, předseda klubu českého, nedbaje
toho, že šlo o poslance, který není členem toho
klubu, vymohl je a podal tím nový a skvěly
důkaz, že svobodomyslná strana staví věc nad
osobý. Jděfe a čiňie tolikéž
O baličských volbách byla zase řeč. Te
jest: mluvilo se o nich způsobem nevalně jichoti-
vým pro panující stranu polskou, způsobem ne-
valně příznivým pro politickou správu v zemi.
Do rozpravy zasáhl co nejdelikátněji poslanec
dr. Plaček, který důvodně položil důraz na
to, že se nesnáší s pravým parlamentarismem
aby po několik let zasedali ve sněmovně po-
slanci, jichžto mandáty jsou sporné, protestované
a nepověřené.
Němec
Wolf
Pylades Stein
Bro
Velter
doktor
Pacák
Plaček
16
article
Jakousi pozornost a jakési překvapen
vzbudil stručný proslov ministra-presidenta dra.
Körbra. Již z důvodů formálních. Debat o nej
pilnéjších pilných návrzích ani jediný člen ka-
binetu se nezúčastnil, ačkoli bylo to povinnost
lečkterého správce ressortu. Ještě více však pro
zřetel věcný. Bylo vidno totiž, že celá mluva
ministra-presidenta čelí k tomu, by naklonil sob
kolo polské, zvláště pak nynějšího místodržitele
haličského, hr. Pininského, který mešká ve Vídni
a dnes objevil se ve sněmovně.iov nsvniee
Souboj mezi drem. Nitschem a drem.
Fuchsem o mandát v komisi ke kontrole stát
ního dluhu nemohl ani dnes býti skoncován
Začal, ale byl přerušen. Hlasovací lístky házeny
byly do koše, postaveného na stůl uprostřed za-
sedací síně. Před ním doslo k prudké srážce
mezi poslanci katolického středu a německými
nacionály. Vyčítáno si navzájem, že jednotliví
poslanci vrhají do tohoto osudí po hlasovacích
listcích dvou. Posl. drem. Pacákem, drem.
Brzorádem a Hořicou naléháno, by s volebního
aktu takto prováděného sešlo, čemuž hr. Vettei
vyhověl a odložil volbu na zejtřek.
Pininský
Fuchs
Posl
Pacák
Brzorád
Hořica
Vídeň
17
article
Schůze počala v 11 hod. 15 min. dop.
Předseda oznámil, že výbory včera zvolen
ustavily se a pak začaly se čístí došlé spi sy
mezi nimi nebylo pilných návrhů.
Na přání posl. dra. Brzoráda čtou se do-
slovně německé překlady českých dotazů.
Čtení trvalo do 1/21. hod. s pol.
Předseda sdělil potom, které návrhy byly přiká
zány bez 1. člení výborům a kterým, když nebyl
proti tomu námitek.
Mlinistr spravedlnosti baron Spens-Booden
prohlašuje, že k dotazu Fr. Steina ujal se včera
slova jen proto, aby odmítl nájezdy na státní zá-
stupce a soudce. Až vyšetřování případu, o němi
posl. Slein zmínil se jinde, bude ukončeno, odpoví na
podstatu dotazu.
Poslanec dr. Brzorád: Právem jsme očeká
vali, že president na náš včerejší dotaz již dnes od
poví, neboť věc ta není tak spletitá a obtížná, že b
nemohl dáti odpověď již dnes: protože se to všal
nestalo, musíme pana presidenta zdvořile prositi, by
nám dal odpověď pokud možná nejdříve.
Pan president dnes ve svém protizákonném
jednání proti neněmeckým interpellacím opětně po-
kračoval, jakkoli se mohl již přesvědčiti, kam takové
jednání povede. Také president není však nepolep-
šitelným a vyzývám ho tudíž opětně, by vrátil se
ke své zákonné povinnosti. (Pochvala na lavicích
českých.)
Mám však ještě jiný dotaz. Redakce říšského
zákonníka zajisté překlady neobstarává zadarmo,
neboť není to její povinností. Když jsme žádali, by
české řeči zde byly stenografovány, jak to jednací
řád předpisuje, ukazovalo se vždycky na výlohy
Brzorád
Spens
Booden
Stein
Slein
doktor
Francie
18
article
Říšská rada.
Říšská rada.
v drobněm prodejie
ranní číslo o sobě . . . zal sh
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve slialkáck na venkově
ranní číslo. . . . . .
sdpolední
Inseráty
platí se hotové zhspřed.
Přečplscení a inserty přijíná i dminl-
strace v Marianské ulici č..
Tam nacházejí se těž redakne.
4iskárna n ezpodice „Národnich Listů“
Rukopisy se nevraceji.
19
article
s tím spojené. Pro nás nebylo tedy žádných peněz
ale k vůli rozmaru Schönererovců vydávají se nyní
peníze za překlady. Tážu se tudíž, je-li president
ochoten vrátiti se k zákonné povinnosti, jakož i, kdo
překlady platí, odkud vezme peníze a ve které po-
ložce rozpočtové budou výlohy ty obsaženy. (Hlučná
pochvala na českých lavicích.
Posl. Maštálka: O prohlášení presidentově
stran neněmeckých interpellaci přirozeně pojednávalo
se v různých listech. Také v Uhrách vyslovil se
vládní »Pester Lloyd« o olázce té. List praví: »Po-
suzujeme-li podivný ten spor zcela věcně, nebudeme
moci shledati požadavek český ničím tak přes příliš
přehnaným. Již proto, že jak předseda sám zjistil,
byly po pět let skutečně přijímány také neněmecké
interpellace. (Slyšte ! na českých lavieich). Nejedná
se tidíž o žádnou nebezpečnou novotu, nýbrž o zá-
chování praxe, proti níž po léta nebylo námitek,a
nehledime-li k antecedencím, zlěžká lze nablédnouti,
proč jest možno v rakouské poslanecké sněmovně
prosloviti českou řeč, proč by se však v české řeči
nesmělo interpellovati. Snad proto, že by to podmi-
ňovalo závazek, že by i ministři musili česky roz-
uměti. Takováho závazku by nebylo, neboť ministr
může sidát interpellaci přeložiti a na ni německy
odpověděti. Buď se musí mnohojazyčnost z parla-
mentu vůbec odstraniti, aneb ze sankcionovaného
práva nevyhnutelné důsledky dovoditi. Ovšem seo
Posl
Pester
Lloyd
Uhry
20
article
Češích namlouvá, že strhli spor o jazyk interpellací
jenom proto, že by se rádi takto oklikami dostali
německé státní řeči na kůži. Ať je to pravda nebo
není, sotva však dobře činí ti, kdož vytlačují spor
z užšího jeho vymezení, pojednávají jej dle jeho in-
tencí a téměř neřešitelným jej činí. A potom: ať již
někdo s Čechy sympatisuje či nikoli, kdo pravdu ne-
zapírá, musí doznati, že neblahý systém, proti Če-
chům sledovaný od mnohých let, že se jim totiž
dnes bere to, co se jim včera poskytlo, musí i národ
jak beránek něžný uvésti v šílenou zuřívost. (Slyštel
na českých lavicích). Byly jim dány fundamentální
články a byly zaše vzaty. Byto jim poskytnuto právo
vlastního jazyka v parlamentě a nyní se jim zase
zkracuje. Ve státě, viněmž se vládne podle pravidel
rozumu, nikolí však dle rozmarů a nápadů, je tako-
vého cosi jednoduše nemyslitelno a kdo se bude tu-
díž diviti, že při takové .. . politice vládní strany
národní všechna napomenutí rozumu do větru pou-
štějí?!« (Slyšte ! Slyšte 1 na českých lavicích).
Čech
Čechy
21
article
Talo slova stojí v listě, vydávaném uherskou
vládou, která vůči Čechům nikdy nebyla smýslení
příznivého a která proti našim snahám nikdy naje-
vila sympatií. V době německé obstrukce stál tento
list vždy na straně Němců. Rakouský předseda mi-
nisterstva používá nyní příležitosti, by s panem
Szellem jednal o důležitých státních záležitostech
této poloviny říše. Onl jednal zajisté také s předse-
dou této sněmovny o jeho prohlášení a zasadil se
snad při tom u presidia, aby bylo interpellační právo
úpraveno definitivně a aby byl odstraněn abusus,
proti kterému jsme vždy protestovali a kterého nikdy
neuznáme. Tážu se předsedy, jaké kroky podniki,
aby dosáhl slíbené shody v otázce neněmeckých in-
terpelací a zda je Ochoten definitivní úpravu inter-
pellační otázky rozřešiti lak, aby již v příští schůzi
poslanecké sněmovny neněmecké interpellace nejen
byly přijímány, nýbrž také v původním textu čteny
doslovně ve stenografickém protokolu otištěny.
(Hlučná pochvala a potlesk v pravo.)
Posl. Ofner soudí, že včerejší řeč ministra
spravedinosti nemůže považovati se za odpověd.
a táže se, učiní-li se zadost porušenému právu par-
lamentnímu.
Ministr bar. Spens-Booden odpovídá, že
dotaz platil předsedovi a prolo neměl práva pouštěti
se do podstaty věcí. Odmitl pouze útoky na státní
zástupce a soudce. Až věc bude vyšetřena, vrálí se
k dotazu.
Posl. Hrubý táže se, je-li předseda ochoten
odpověděli, proč nedal do protokolu české prohlášení
posl. Rataje a soudruhův a proč interpellaci řeční-
kovu dal do protokolu německy.
Posl. August Sehnal prohlašuje, že, než-li se
uskuteční hrozba posl. Wotfa, že čeští poslanci budou
z parlamentu vyhozeni, bude Wolf sám třikrát na-
před vyhozen.
Posl. Steln volá česky: Výborně, výborně
Hrom a peklo
Čecho
Němec
Szell
Posl
Ofner
Rataj
Sehnal
Wolf
22
article
Vřava ve sněmovně.
Posl. Wolf se při tom řečníkovi posmívá, na-
podobuje českou řeč. (Veselost u Schönererovců.)
Posl. Hannich: Není tady nikdo ze státní
tiskárny, kdo by nám tu řeč přeložil?
Posl. ryt. Plaček: Vím, že chcete útisk Čechů,
proto potřebujete státní útisk.
Posl. Stein: Mluvte přece německy, abychom
Vám rozuměli.
Posl. Heimrich a Šílený odporují.
Posl. Stein: Neumite-li německy, nepatříte
do Vídně, zůstaňte doma v Čechovii a kupte si povidla.
Posl. Kittel: Powideln, Powideln.
Posl. Fressl (česky): Nebude lépe v Rakou
sku pro dělný lid a pro práva národa českého po-
kud tento centrální parlament nezahyne. Nedivím
se, že ten kdo sem přijde si nezvykne. Čeští ná-
rodní dělníci necíti se Rakušany, nýbrž příslušníky
staroslavného království českého.
Z německo-radikální strany pokřikuje
se na řečníka, také však na místopředsedu dra.
Žáčka, aby netrpěl Fresslovi mluviti vůbec a česky
zvlášt.
Posl. Sehönerer: O čem pak mluví pan
kollega vlastně? Bylo by přece dobře, kdybychom
měli tušení k čemu mluví! Nelze se to dovědět?
Posl
Wolf
Čecho
Stein
Kittel
Powideln
Rakušan
Vídeň
Čechovie
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 28. února.
Setkal jsem se s ní již před lety. Byi
jsem hoehem. Přidružila se ke mně, když pro-
hrál jsem na Josefském náměstí ve hře o po-
moranče peníze, jež jsem dostal, abych koupi
si za ně sešity. Cítil jsem výčitky svědomí a
bylo mi tak podivně u srdee, že chtěl jsems
vrhnouti do řeky a utopiti se. Neznámá, která
stala se mi později až přiliš známou, objevila
se právě v okamžiku, když jsem si již zoufati
chtěl a pomohla mi.
Jak vypadala?
V mládí svém, kdy poprvé mi podala ruku,
byla dost nesmělá a dětinná. Nebyla také hezká.
Čím více ale stárla, tím stávala se sličnější, tím
přibývalo ji vnad, tím stávala se svůdnější. Ale
zároven tím smělejší, ba drzou. Jakkoli halila
se v různá roucha a každého dne téměř, ba
při každé příležilosti se objevila v jiném úbora
jakkoli se ličila a barvila, jakkoli se malovala,
aby nebyla poznána, vypadala přece jen jako
frýna.
Nebohý ten, kdo na ní založil své konán
a komu stala se prostředkem protloucí se světem
Chtěla-li někoho vlákati do svých tenat, či-
nila to z počátku velmi opateně, i tvářila se
tak, jako by se upejpala. Prokazovala tém,
k nimž se přitulila, z počátku jen službičky
nepatrné, však kdo se s ni spojil, padal hloub
a hloub, až konečně byl ztracen. — — — —
Je tomu již rok, co náhodou jsem se sní
Praha
24
article
setkal na plesu. Na jednom z našich velkých
representačních plesů. Měla překrásnou robu
z růžového, zlatem protkaného brokátu, se se-
cessním dessinem z hadů v oranžových kvě-
tech. Ve vlasech měla diadém z obrovských
diamantů, živůtek se safirovou agrafou a vějíř
její byl velice uměle zpracován z kovově pe-
strých perutí lofofora. Uvedl ji do sálu muž
jenž v naší společnosti požíval pověsti největ-
šího poctivee a o němž se tvrdilo, že to zosob-
něná mravní čistota. Zasedla na křeslo určené
pro dámy patronessy a jakkoli tyto z počátku
podivně se tvářilý spatřivše dámu tu, po chvilce
tak se s ní spřátelily, jako by to byla jejich
stará známá. Však také doznala, že nikde nen
tak ve svém živlu, jako ve velké, či tak zvané
vznešené společností.
Byl jsem ji představen. Podala mi ruku,
a ta byla studená jako smrt, políbil jsem její
ruku a ret pálil mne po tři dny.
Byla všude, věšela se na každého, i na rty
dam i pánů. Bylo, jakoby byla rozplynula se v
spoustu přijemného, ale otravného odeuru, který
naplňoval každý kout. Vyciťovali jste ji ze všeho-
Z každého slova, jež bylo promluveno, z ka-
ždého úsměvu, z každé poklony, jimiž se lidé
na plesu tom zasypávali.
»Je ta riviéra slečny X. pravá ?e
»Co vám napadá — vmisila se v hovor
hrdinka tohoto mého feuilletonu — je to skvost
ze strassburských kamenů, pravý »Scharf«.
Kdyby byla se o tom dověděla ubohá, o niž
se tu jednalo, byla by se v slzách rozplynula
Riviéra byla pravá a stála dva tisíce zlatých.
25
article
»Což nepozorujete, jak se panička Y. pode-
zřele baví s panem doktorem Z. ?. Nechť si dá
pan manžel dobrý pozor na svou drahou chot
Tak hezká dáma snadno muží rohy nasadí.«
Slovy těmi obrátila se rekyně na mne.
S indignací jsem jí odsekl: Mýlíto se, pan
Y. je dáma povahy a srdce nejryzejšího. Úbli
žujete jl.«
Usklíbla se a jakoby říci chtěla: ty hlu-
páku, což nevidíš, že tam, kde já jsem, nen
nie ryzého, nic poctivého? — odvrátila se ode
mne. Byla tu ale ihned zase.
26
article
»Pardon! Pozorsjete přece onoho elegant
ního pána s mírnou plešl, jak se točí kolem
oné modré gardedámy? Je to maminka a on
obrátil se na ni, aby »s ní promluvil«. Právě ji
vypravuje, že má znamenitý obchod, jenž vynásí
mu ročně nejméně patnáct tisfc. Není pochyb-
nosti, že maminku splete a dostane dcerušku
i peníze — darebák nad bankrotem. Coup se
mu zdaří, poněvadž si pomáhá mnou . . .«
»Jste hrozná, madame !« pravil jsem na to.
»Mýlíte se. Kdybych se dala ukousnouti,
přesvědčil byste se, že jsem sladká jako med.
Zde ostatně je má řiše. Zde všecko je z mo
zahrádky. I ty ode mne vypůjčené vnady pod
korsettem, a ty z papíru vystříhané lipové guir-
landy. Ty růžové tváře, ta radost, zračící se v
tvářích těch, kteří, co mají dnes na sobě, zejíra
budou odnášeti do zastavárny.
Zachechtala se a odešla.
A ihned pozbyly lesku boutony v něžných
ouškách dam a místo poklon počaly se dámy
a páni na vzájem urážet, se sebe cáry trhat,
které ukázaly se býti z mizerných divadelníeh
látek, právě tak jako šperky, jimiž byly ověšeny
Plně tváře splaskly, pel mládí s nich opadal a
místo libeznosti šklebila se z každého obličeje
zášť a závist.
Kdysi mi napadlo navštiviti národní naši
svatyni. Znáte to hrdě stavení, ve slohu české
renaissance, jež vypíná se na nejvyšším bodu
památného Petřína a jehož zlaté báně věští šl
rému kraji velkost a slávu vlasti?
Vy znáte tu budovu, jste synové a dcery
národa českého, máte následkem toho bujnou fan-
tasii a umíte líp než třikrát přísně zkoušený
architekt stavěti skleněné i větrné zámky z po
hádky.
Vstoupil jsem do vnitř. Průvodčím byl m
velekněz v dlouhém červenobílém rouše, jež
poseto bylo samými stříbrnými dvouocasými
lvíčky.
I kým jsem se ve svatyni té shledal?
Se svou rekyni.
Petřín
27
article
Ležela na měkké dlouhé pohovce zlate
a z hedvábného plyše barvy bordeaux, oděna
v roucho klassické Heleny, krásnější a svůd-
nější, než kdy jindy. Při tom kouřila cigaretty
a do vzduchu pouštěla kouř, jenž mísil se
s kadidlem, jehož v této svatyni, kde podku-
řuje se každého dne několika tuctům výtečníků.
spotřebuje se veliké množstvi.
A co jsem spatřil?
Dlouhá procesí různých postav, jež přichá-
zely, aby se jí poklonily a jí holdovaly. Ona
s úsměvem, v němž zračila se úlisnost hada
s libezností hrdličky, každému zalichotila, ka-
ždého pohladila a každému nějakou dala radu.
Spatřil jsem nejednoho z těch, jež v čelo své
národ postavil neb kteří se v čelo jeho ostatními,
méně smělými prodrali, jak rekyni oné ruku
libali a jak omámeni podezřelým teplem, jež
sálalo její tělo, jako zpiti jí opouštěli, spatřil
jsem k nohám jí padati ty, již domnívají se
býti povolánu, aby lid povznášeli ze všednosti
k názorům vznešenějším a ušlechtilejším,
hrůza mne obešla, když zaslechl jsem, jak sli-
bovali poslušnost frýně, která každému z nich
na památku podala fiolku s inkoustem s vybíd-
nutím, jím aby výhradně psali.
Spatřil jsem ale ke svému zděšení též
vlastní soudruhy, již rovněž přicházeli, aby poctu
vzdali svůdné ženě a ssáli opojný parfum, jejž
vydechovala.
Zastavil jsem jednoho z nich a činil mu
výčitky:
»Nemůžeme jinak« — zněla odpověď. — —
»Kdybychom pověděli pravdu, dav by nás uka-
menoval. Je vychován tak, že by ji vůbec ne-
snesl.«
Zarmoutil jsem se a uvažoval o tom.
Smuten opouštěl jsem svatyni, z níž po
celém městě, po celé vlasti šířily se výpary, jež
všechno, co čisté, kalily, všechno, co krásné,
hyzdily a znenáhla ničily život a budoucnost naši.
Ptáte se, kdo že rekyně má, odkud vy-
vodila svůj rod, jaký její stav a jaké její
jmeno?
Je to — lež.
Helena