ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 12e77a40-6602-11dc-af1f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 17, person 64, work 1, org 2
1 masthead
Ročník XX0X0 l
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 28. února 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 59.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí sel v Praze v administrasi na měsín na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí denáškou a měsle na žtnt leta . . . . 7 K oo ve filialkáchi na měsíe . . . . . . 2 K 80 Poštont měs na čtvrt leta . . . . 9 K e0 s dvojí zásilkou na tvrt leta . . . n1 K son
Praha
5 article Vádní naháňky.
Vádní naháňky. Že páni od vládní stříkačky budouse svou latinou tak brzy v koncích, málokdo se nadál. Ale suž je to tady«, jak jsme pro- rokovali a jak jinak ani nemohlo být. Nej- dříve národ český urážet, poškozovat, týrat, tupit; nejdříve upírat a odbírat právo za právem, nejdříve mu vyhrožovat, kasat se na něj, bázet mu na hlavu největší in- famie, dráždit ho na krev, a když to všechno nebylo a není zhola nic platno, pak zkrou- šeně před ním se postavit a — žebr a u něho za milost pro rakou ske nezbytnosti! Tam už předevčírem věci v táborech vládních dospěly. Za čtyři neděle po zahájení nového parlamentu, který za ten čas neudělal nic jiného, leda že ke všem starýmkřivdám, spácháným nas jazykových a ústavních právech národa českého, připoji novou. mo obáv na ss srod zlvlelorn ozi Kdyby nešlo v Rakouskum o nic jiného, než napořád týrat, urážet a ve právích zkra covat národ český, to by bylo ňáké dělnost i v parlamentě i na křeslech ministerských
Rakousko
6 article
Však z pouhého sebe šílenějšího týrání poškozování národa českého Rakousko ko- nečně nemůže být živo. Má potřebí také trochu peněz a trochu nových vojákův. A tu dle únorovky i dle prosincovky přísluší slo- víčko i poslancům národa českého. Rádi vě- říme, že vládě Körbrově i všem spojencům a pomahačům jejím v parlamentěT by bylo věcí nejmilejší a nejpohodlnější, kdyby v ra- kouské ústavě byl paragraf, který by zněl, že národ český z ústavního zastoupení na dobro a na vždy jest vyloučen. Generá všech německých stran v parlamentě, po slanec Wolf, už takového opatření ústavního se dotknul, když slíbil veřejně, že Němei všechny poslance české z parlamentu vy házejíl Jsme přesvědčeni, že tím projevil nejvroucnější přání nejen své, ale i všech svých ochráncův a spojenců nahoru i dolů. s Dosud k takové proceduře v celém světě ovšem náležejí dva: jeden, který vyhazuje, a druhý, který se nechá vyhodit. A tento druhý obyčejně schází. Schází i nyní v par- lamentě vídeňském.Proto pánové putují k němu na Prosík a na Žebrák. Ze starého zvyku, ovšem ani čestného ani hezkého.
Wolf Prosík Rakousko Žebrák
7 article
Však co naplat4. Čechy ani tenkráte nebylo možno utýrat, obelstit, zahrozit, zakřiknout nezbývalo než skloniti před nimi hlavua prosit za — smilování pro Rakosko! Když je zle, čert prý zvýká F mouchy. A když je zle, všichni nepřátelé a škůdcové národa če- ského dovedou se před ním pokořit co nej- hlouběji. Utěšujíť se při tom, že si to na něm opět nahradí, až on jen jim pomůže z pasti a na koně Tenkráte spekulace jejich ovšem nedaří se valně. Nejsou ani z pasti ani na koni. Ale za to až nad uši v náramné trampotě. A ná- rod český, jimi tak dlouho urázený a poško- zovaný, tupený a hyzděný, vidí je u svých dveří žebronit za — pomoc. Úlohu prosebníků vzal na sebe starý, osvědčený pletkář a poli- tický šlechetník ryt. Jaworski, který neopo- míjí žádné příležitosti, aby se osvědči hodným oné vznešené podpory, o které loni po 8. červnu dostala se zpráva na veřejnost.
Jaworský Čechy
8 article
Jest věcí celého kola polského, komu za sebe dává nebo nechává mluvit a jednat. Ale jeho stálá a posavadní representace panem ryt. Jaworským nabývá už nemalé povážlivosti. Předvčerejší vyjádření a přímluva pana Jaworského na schůzi předsedů klubovních na prospěch vlády Körbrovy není poli- tikou volné ruky, jakou klub polský v novém parlamentě chtěl provozovati. To jest nejryzejší politika vlády Körbrovy, ryzejší než jakou provozuji všechny kluby německé, které by k takovému jednání svému přece měly příčin poněkud více, než klub polský. Ale už se stalo. Pan ryt. Jaworski, předseda poslaneckého klubu polského a stálý požitečník zvláštní přízně s hora, první ze všech pomahačů vlády Körbrovy, jal se domlouvati zástupcům posla neckého klubu českého, aby učinili možným »projednání nejdůležitějších věcí, které jsou na jednacím pořadu, tak, aby se dostaly aspoň před velikonocemi do výboru« a na- vrhl, aby se proto konaly denně schůze dvě, z kterých by odpolední se věnovala prvnímu čtení předloh vládní ch. Toho prý jest potřeba tím větší, poněvadž sněmovna poslanecká už zasedá čtyři neděle, ale dosud prý nevykonala ničeho.
Jaworský Körbrův
9 article
Opravujeme tvrzení pana dobrodzieje dle pravdy, že nová sněmovna za ty čtyři ne- děle vykonala to, co jsme už svrchu podotkli, že totiž velmi neústavním a nezákonným způ- sobem libovolností svého předsedy hrubě ura- zila a zkrátila práva všech jazyků neněme- ckých, tedy i jazyka polského, při po- dávání dotazů poslaneckých. á Jestliže pano rytíř Jaworski, jakožto do- savadní předseda a hlavní mluvčí klubu pol- ského, toto poškození a tento ústrk svého jazyka mateřského v parlamentě rakouském necítí, možno jen s největším obdivem pozo- rovati neproniknutelnost jeho kůže. Poslanci národa českého nejsou v takový jazykový Waterproof zašiti a dali vládnímu jednateli, panu rytíři Jaworskému, k jeho verbován do besídky náležitou odpověď, kterouž stano- visko národa českého vzhledem ke vládě Körbrově došlo opětného potvrzení. Poslanci dr. Pacák, dr. Kramář a dr. Kaizl pověděli rytíři Jaworskému a těm, jimz on k sluzbám se propůjčil, čistou pravdu.
Jaworský doktor Pacák Kramář Kaizl poloský
10 article
Vzpomenuv řádění obstrukce německé, jíž dvě ministerstva a jedno z nejpřirozenějších i ústavně zaručených jazykových práv ná- roda českého byly obětovány, poslanec dr. Pacák odvětil vládnímu »machrovi« Jawor- skému: »Divná věc, žádá-li se na nás, kteří jsme byli ve svých právech hrubě uražení, kteří jsme byli poškozeni a odstrčeni, aby- chom na všechno zapomněli a klidně praco- vali. Dříve musí nastati uspokojení a potom teprve nastane uklidnění. Však kdyby páni se odhodlali k nějakému nátlaku proti nám, mohu je ujistiti, že to vzbudí jen protitlak a že poměry v parlamentě se zhorší ještě více.« Poslanec dr. Kramář pravil, že ná- rod český zahnán byl do postavení válečného a že má sto příčin, aby zaujal k vládě Kör- brově posici, ve které nyní se nalezá. Po- slanec dr. Kaizl potvrdil výroky obou svých kollegův a pravil, že nějakým natlakem nebo novým násilím nepořídí se v národě českém zhola nic, při tom že jest-zjevno, kterak tlakem se strany německé poměry v parla- mentě podstatně se zhoršily.
doktor Pacák Jawor Kramář Kaizl
11 article
Při tom všichni tři jmenovaní zástupci národa českého s důrazem označili, že národ český a jeho poslanci jsou rozhodně pro dělnost a zejmena pro hospodářskou pracov- nost nového parlamentu, ale posavadní cestou že parlament k svému úkolu asi sotva se přiblíží. Dojmem velice směšným působilo, když členové německé obstrukce vyzvídali na poslancích českých, jak poselstvo české v par- lamentě na dále bude se chovati. Dr. Pacák odbyl jejich zvědavost připomenutím, že poslanci čeští nikdy nebyli by se odvázili za německé obstrukcea tazati se pp. Kaisraa Grossa na jejich taktiku. Že situace parlamentární a s ní ještě mnoho jiných důležitějších věcí opět jest úplně v rukou národa českého a jeho po- slanců, vidí a přiznává se všeobecně. Odtud ta pokora a žebrota a — zvěda- vost, co poslanci českého národa na dále budou dělat? Vláda má prý je do- nutit, aby odkryli své karty Nejnovější rada, na jejímžto provedení prý závisí osud parlamentu, ústavy, ministerstva atd. ... Jakoby národ český a jeho poslanci hráli s kartami zakrytými. Česke karty jsou dávno celému světu zjevny a známy a kdyby je byli chtěli vidět, mohli je už dávno poznat i ministři a státníci vídeňští. České karty jsou před celým světem stále vyloženy. Jsou to sa mo- správa království českéhoa zemí k němu náležejících a je st
doktor Pacák český národ
12 article
áqede o to úplná rovnoprávnost jazy ka českého s německým ve všec oborech státní správy. Sejiný m jsme nehrál i kartami nikdy nehrajeme.
13 article
Poslanecká sněmovna- Schůze dvanáctá. (Pův. a tal. zpráva »Nár. Listát e. ) Z Vídně, 27. února. Do půl jedné četly se německé překlad českých interpellací, tři hodiny potom vyplněny dotazy na presidenta po praxi vůči neněmeckým dolazům a hovory ku protokolům. Všecek ostatel schůze, jež trvala do 7. hod. večerní, věnován rozpravě a popravě pilnostií návrhu samostat ného polského poslance dřa. Breiter a na urychlené vyřízení protestovaných voleb ha zádsioo biztr čl ito ličských. To je stručná kronika dne Jak vídno, jeho výsledek je opět něgativní K dennímu pořádku nedošlo zase, ba lze říci že cesta k němu je nyní více zahrazena, než byla dosud, že ve sněmovně přibylo třaskavin a že nebezpečí výbuchu je mnohem povážlivějším. Posl. dr. Brzorád, který je neúnavným karatelem bezpráví hr. Vettra na právecho jazyka českého ve videňském parlamentě a bdělým strážčem jejich, a posl. Mastálka, jenž ze střední generace českého poselstva nynějšího náleží k nejhorlivějším a nejčilejšími členům, nalezli nové motivy proti rozhodnůtí p. Moriee z Lilie a proti provádění jeho a způsobem velmi účinným dali jim také projev. Nevidí ještě pan hr. Velter, jaké zlo způsobil svým rozhodnutím Stoupenci všeněmeckého svazu dnes učinili velký, pro parlament vídeňský nebezpečný krok, ba lze říci« skok. Přešli od terrorismu slovem k terrorismu skutkem, od výhrůžek k činu, o nepřátelského smýšlení k útoku pěstí. Když po- slanec Fressl mluvil děle česky, než jim bylo vhod, podnikli pokus znásilniti a vy něsti jej ze sněmovny. Seény, které provázely tuto sveřepou surovost, naleznou čle- náři v réferátu, pokud se daly jednotlivosti je- jich zachytiti z lože zpravodajské. Nebylo to prací snadnou, neboť celý případ odbyl se v nejrychlejším tempu a s prudkostí takořka ido elémentární.
Posl doktor Brzorád Mastálka Vídeň poslanecký sněmovna
14 article
Při kvalifikaci nejnovějšího výkonu rakou- ských Teutonů nerozhodují nikterak momenty nedokonaného skutku, nýbrž úmysl. Postačí, že chtěli. Považme jen, oč jde a pak posuďme Malý hlouček poslanců se osmělil zakřikovat poslance, který mluvil: Marně jim čelil — místo- předseda dr. Žáček námitkou, že poslanec ten měl slovo plným právem. Vidouce, že ne- pochodili tak, stupňovali odbojníci svůj postup. Prohlásili, že řečníka uklidí s místa, na kterém mluvil a ze sněmovny vůbec. Ohlášku svoji provedli hned. Sněmovna vídeňská nemá žád- ných huissierů, kteři by je byli zadrželi. Mu- sili tudíž v obraně své a svých soudruhů osobní bezpečnosti učiniti tak poslanci sami. V Poreči, dokud tam zasedal istrijský sněm nebyli slovanští poslanci za to, že podávali návrhy a dotazy a že mluvili svým jazy kem, jisti na ulici životem před irre- dentou vlaskou. Ve Vídni nejsou poslanci čeští před německou irredentou jisti, že na ně ne- stane se attentát, mlu vl-li v parlamentě svým jazykem mateřským. Příčina jest tam i tu stejná: Jest to po chybená politika, která hýčkala zjevné odpůrce státu a je slabostí svou povzbuzovala proti nej- věrnějším strážcům monarchie na severu i na Bylo to nějaké mravní rozhořčení v celém táboře německém před lety, když na chorvat- ském sněmu opposice přetrhla pouta konven- ciálnosti a jak pokrčováno rameny nad sin- feriorním« sněmíkem rěckým, když tam své doby došlo mezi stranou vládní a mezi oppo- sicí ke rvačce, jakých bylo ve vídeňské sně- movně hojně od počátku veleslavné, věncem vítězným ozdobené německé obstrukce. A ten ohlas bychom rádi slyšeli z řad našich odpůrců, kdyby na sněmu království če- jihu.
Teuton doktor Žáček Poreč Vídeň
15 article
ského někde se odvážil attaky takové proti Němci, jaké jsme dnes byli svědky. Vypínavostí pana K. H. Wolfa a jeho Pylada Steina, blýskajících se vyšší kulturou, špatně sluši podnik, uplatniti středověké způsoby, při nichž rozhodovala hrubá fysieká síla. Bra- chiální násilí jest, bylo vždycky a bude vůbec svědéctvím nevzdělanosti nebo hlubokého úpadku nq čabinio mravniho. Jak dávno tomu, co pan Wolf a jeho přátelé se pasovali na samojediné rytíře omezovaných občhnských práv a utlačovaných svobod politi- ckých a parlamenthích a hle, dnes vyvrei chítěl poslance ze šněmovny, kde sedi a mluví jako legitimovaný zástupce tisíců voličů, protože mlu- vil svojí rodnou ořečí a volali proti českému ná- rodu po generálovi, po režímu šávle! Bylo by největším ponižením bývalo a zůstalc pro vídeňský parlament a poníženíme všech do- y vadnich nejhorším, kdybý snahy takové byly měly úspěch. Hrabě Velter pokáral rozhodně osobivos Všeněmnů a zjednal zadostučinění právu jim ohroženému. Dr. Pacák, předseda klubu českého, nedbaje toho, že šlo o poslance, který není členem toho klubu, vymohl je a podal tím nový a skvěly důkaz, že svobodomyslná strana staví věc nad osobý. Jděfe a čiňie tolikéž O baličských volbách byla zase řeč. Te jest: mluvilo se o nich způsobem nevalně jichoti- vým pro panující stranu polskou, způsobem ne- valně příznivým pro politickou správu v zemi. Do rozpravy zasáhl co nejdelikátněji poslanec dr. Plaček, který důvodně položil důraz na to, že se nesnáší s pravým parlamentarismem aby po několik let zasedali ve sněmovně po- slanci, jichžto mandáty jsou sporné, protestované a nepověřené.
Němec Wolf Pylades Stein Bro Velter doktor Pacák Plaček
16 article
Jakousi pozornost a jakési překvapen vzbudil stručný proslov ministra-presidenta dra. Körbra. Již z důvodů formálních. Debat o nej pilnéjších pilných návrzích ani jediný člen ka- binetu se nezúčastnil, ačkoli bylo to povinnost lečkterého správce ressortu. Ještě více však pro zřetel věcný. Bylo vidno totiž, že celá mluva ministra-presidenta čelí k tomu, by naklonil sob kolo polské, zvláště pak nynějšího místodržitele haličského, hr. Pininského, který mešká ve Vídni a dnes objevil se ve sněmovně.iov nsvniee Souboj mezi drem. Nitschem a drem. Fuchsem o mandát v komisi ke kontrole stát ního dluhu nemohl ani dnes býti skoncován Začal, ale byl přerušen. Hlasovací lístky házeny byly do koše, postaveného na stůl uprostřed za- sedací síně. Před ním doslo k prudké srážce mezi poslanci katolického středu a německými nacionály. Vyčítáno si navzájem, že jednotliví poslanci vrhají do tohoto osudí po hlasovacích listcích dvou. Posl. drem. Pacákem, drem. Brzorádem a Hořicou naléháno, by s volebního aktu takto prováděného sešlo, čemuž hr. Vettei vyhověl a odložil volbu na zejtřek.
Pininský Fuchs Posl Pacák Brzorád Hořica Vídeň
17 article
Schůze počala v 11 hod. 15 min. dop. Předseda oznámil, že výbory včera zvolen ustavily se a pak začaly se čístí došlé spi sy mezi nimi nebylo pilných návrhů. Na přání posl. dra. Brzoráda čtou se do- slovně německé překlady českých dotazů. Čtení trvalo do 1/21. hod. s pol. Předseda sdělil potom, které návrhy byly přiká zány bez 1. člení výborům a kterým, když nebyl proti tomu námitek. Mlinistr spravedlnosti baron Spens-Booden prohlašuje, že k dotazu Fr. Steina ujal se včera slova jen proto, aby odmítl nájezdy na státní zá- stupce a soudce. Až vyšetřování případu, o němi posl. Slein zmínil se jinde, bude ukončeno, odpoví na podstatu dotazu. Poslanec dr. Brzorád: Právem jsme očeká vali, že president na náš včerejší dotaz již dnes od poví, neboť věc ta není tak spletitá a obtížná, že b nemohl dáti odpověď již dnes: protože se to všal nestalo, musíme pana presidenta zdvořile prositi, by nám dal odpověď pokud možná nejdříve. Pan president dnes ve svém protizákonném jednání proti neněmeckým interpellacím opětně po- kračoval, jakkoli se mohl již přesvědčiti, kam takové jednání povede. Také president není však nepolep- šitelným a vyzývám ho tudíž opětně, by vrátil se ke své zákonné povinnosti. (Pochvala na lavicích českých.) Mám však ještě jiný dotaz. Redakce říšského zákonníka zajisté překlady neobstarává zadarmo, neboť není to její povinností. Když jsme žádali, by české řeči zde byly stenografovány, jak to jednací řád předpisuje, ukazovalo se vždycky na výlohy
Brzorád Spens Booden Stein Slein doktor Francie
18 article Říšská rada.
Říšská rada. v drobněm prodejie ranní číslo o sobě . . . zal sh odpolední . . . . . . . za 2 h Ve slialkáck na venkově ranní číslo. . . . . . sdpolední Inseráty platí se hotové zhspřed. Přečplscení a inserty přijíná i dminl- strace v Marianské ulici č.. Tam nacházejí se těž redakne. 4iskárna n ezpodice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevraceji.
19 article
s tím spojené. Pro nás nebylo tedy žádných peněz ale k vůli rozmaru Schönererovců vydávají se nyní peníze za překlady. Tážu se tudíž, je-li president ochoten vrátiti se k zákonné povinnosti, jakož i, kdo překlady platí, odkud vezme peníze a ve které po- ložce rozpočtové budou výlohy ty obsaženy. (Hlučná pochvala na českých lavicích. Posl. Maštálka: O prohlášení presidentově stran neněmeckých interpellaci přirozeně pojednávalo se v různých listech. Také v Uhrách vyslovil se vládní »Pester Lloyd« o olázce té. List praví: »Po- suzujeme-li podivný ten spor zcela věcně, nebudeme moci shledati požadavek český ničím tak přes příliš přehnaným. Již proto, že jak předseda sám zjistil, byly po pět let skutečně přijímány také neněmecké interpellace. (Slyšte ! na českých lavieich). Nejedná se tidíž o žádnou nebezpečnou novotu, nýbrž o zá- chování praxe, proti níž po léta nebylo námitek,a nehledime-li k antecedencím, zlěžká lze nablédnouti, proč jest možno v rakouské poslanecké sněmovně prosloviti českou řeč, proč by se však v české řeči nesmělo interpellovati. Snad proto, že by to podmi- ňovalo závazek, že by i ministři musili česky roz- uměti. Takováho závazku by nebylo, neboť ministr může sidát interpellaci přeložiti a na ni německy odpověděti. Buď se musí mnohojazyčnost z parla- mentu vůbec odstraniti, aneb ze sankcionovaného práva nevyhnutelné důsledky dovoditi. Ovšem seo
Posl Pester Lloyd Uhry
20 article
Češích namlouvá, že strhli spor o jazyk interpellací jenom proto, že by se rádi takto oklikami dostali německé státní řeči na kůži. Ať je to pravda nebo není, sotva však dobře činí ti, kdož vytlačují spor z užšího jeho vymezení, pojednávají jej dle jeho in- tencí a téměř neřešitelným jej činí. A potom: ať již někdo s Čechy sympatisuje či nikoli, kdo pravdu ne- zapírá, musí doznati, že neblahý systém, proti Če- chům sledovaný od mnohých let, že se jim totiž dnes bere to, co se jim včera poskytlo, musí i národ jak beránek něžný uvésti v šílenou zuřívost. (Slyštel na českých lavicích). Byly jim dány fundamentální články a byly zaše vzaty. Byto jim poskytnuto právo vlastního jazyka v parlamentě a nyní se jim zase zkracuje. Ve státě, viněmž se vládne podle pravidel rozumu, nikolí však dle rozmarů a nápadů, je tako- vého cosi jednoduše nemyslitelno a kdo se bude tu- díž diviti, že při takové .. . politice vládní strany národní všechna napomenutí rozumu do větru pou- štějí?!« (Slyšte ! Slyšte 1 na českých lavicích).
Čech Čechy
21 article
Talo slova stojí v listě, vydávaném uherskou vládou, která vůči Čechům nikdy nebyla smýslení příznivého a která proti našim snahám nikdy naje- vila sympatií. V době německé obstrukce stál tento list vždy na straně Němců. Rakouský předseda mi- nisterstva používá nyní příležitosti, by s panem Szellem jednal o důležitých státních záležitostech této poloviny říše. Onl jednal zajisté také s předse- dou této sněmovny o jeho prohlášení a zasadil se snad při tom u presidia, aby bylo interpellační právo úpraveno definitivně a aby byl odstraněn abusus, proti kterému jsme vždy protestovali a kterého nikdy neuznáme. Tážu se předsedy, jaké kroky podniki, aby dosáhl slíbené shody v otázce neněmeckých in- terpelací a zda je Ochoten definitivní úpravu inter- pellační otázky rozřešiti lak, aby již v příští schůzi poslanecké sněmovny neněmecké interpellace nejen byly přijímány, nýbrž také v původním textu čteny doslovně ve stenografickém protokolu otištěny. (Hlučná pochvala a potlesk v pravo.) Posl. Ofner soudí, že včerejší řeč ministra spravedinosti nemůže považovati se za odpověd. a táže se, učiní-li se zadost porušenému právu par- lamentnímu. Ministr bar. Spens-Booden odpovídá, že dotaz platil předsedovi a prolo neměl práva pouštěti se do podstaty věcí. Odmitl pouze útoky na státní zástupce a soudce. Až věc bude vyšetřena, vrálí se k dotazu. Posl. Hrubý táže se, je-li předseda ochoten odpověděli, proč nedal do protokolu české prohlášení posl. Rataje a soudruhův a proč interpellaci řeční- kovu dal do protokolu německy. Posl. August Sehnal prohlašuje, že, než-li se uskuteční hrozba posl. Wotfa, že čeští poslanci budou z parlamentu vyhozeni, bude Wolf sám třikrát na- před vyhozen. Posl. Steln volá česky: Výborně, výborně Hrom a peklo
Čecho Němec Szell Posl Ofner Rataj Sehnal Wolf
22 article
Vřava ve sněmovně. Posl. Wolf se při tom řečníkovi posmívá, na- podobuje českou řeč. (Veselost u Schönererovců.) Posl. Hannich: Není tady nikdo ze státní tiskárny, kdo by nám tu řeč přeložil? Posl. ryt. Plaček: Vím, že chcete útisk Čechů, proto potřebujete státní útisk. Posl. Stein: Mluvte přece německy, abychom Vám rozuměli. Posl. Heimrich a Šílený odporují. Posl. Stein: Neumite-li německy, nepatříte do Vídně, zůstaňte doma v Čechovii a kupte si povidla. Posl. Kittel: Powideln, Powideln. Posl. Fressl (česky): Nebude lépe v Rakou sku pro dělný lid a pro práva národa českého po- kud tento centrální parlament nezahyne. Nedivím se, že ten kdo sem přijde si nezvykne. Čeští ná- rodní dělníci necíti se Rakušany, nýbrž příslušníky staroslavného království českého. Z německo-radikální strany pokřikuje se na řečníka, také však na místopředsedu dra. Žáčka, aby netrpěl Fresslovi mluviti vůbec a česky zvlášt. Posl. Sehönerer: O čem pak mluví pan kollega vlastně? Bylo by přece dobře, kdybychom měli tušení k čemu mluví! Nelze se to dovědět?
Posl Wolf Čecho Stein Kittel Powideln Rakušan Vídeň Čechovie
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 28. února. Setkal jsem se s ní již před lety. Byi jsem hoehem. Přidružila se ke mně, když pro- hrál jsem na Josefském náměstí ve hře o po- moranče peníze, jež jsem dostal, abych koupi si za ně sešity. Cítil jsem výčitky svědomí a bylo mi tak podivně u srdee, že chtěl jsems vrhnouti do řeky a utopiti se. Neznámá, která stala se mi později až přiliš známou, objevila se právě v okamžiku, když jsem si již zoufati chtěl a pomohla mi. Jak vypadala? V mládí svém, kdy poprvé mi podala ruku, byla dost nesmělá a dětinná. Nebyla také hezká. Čím více ale stárla, tím stávala se sličnější, tím přibývalo ji vnad, tím stávala se svůdnější. Ale zároven tím smělejší, ba drzou. Jakkoli halila se v různá roucha a každého dne téměř, ba při každé příležilosti se objevila v jiném úbora jakkoli se ličila a barvila, jakkoli se malovala, aby nebyla poznána, vypadala přece jen jako frýna. Nebohý ten, kdo na ní založil své konán a komu stala se prostředkem protloucí se světem Chtěla-li někoho vlákati do svých tenat, či- nila to z počátku velmi opateně, i tvářila se tak, jako by se upejpala. Prokazovala tém, k nimž se přitulila, z počátku jen službičky nepatrné, však kdo se s ni spojil, padal hloub a hloub, až konečně byl ztracen. — — — — Je tomu již rok, co náhodou jsem se sní
Praha
24 article
setkal na plesu. Na jednom z našich velkých representačních plesů. Měla překrásnou robu z růžového, zlatem protkaného brokátu, se se- cessním dessinem z hadů v oranžových kvě- tech. Ve vlasech měla diadém z obrovských diamantů, živůtek se safirovou agrafou a vějíř její byl velice uměle zpracován z kovově pe- strých perutí lofofora. Uvedl ji do sálu muž jenž v naší společnosti požíval pověsti největ- šího poctivee a o němž se tvrdilo, že to zosob- něná mravní čistota. Zasedla na křeslo určené pro dámy patronessy a jakkoli tyto z počátku podivně se tvářilý spatřivše dámu tu, po chvilce tak se s ní spřátelily, jako by to byla jejich stará známá. Však také doznala, že nikde nen tak ve svém živlu, jako ve velké, či tak zvané vznešené společností. Byl jsem ji představen. Podala mi ruku, a ta byla studená jako smrt, políbil jsem její ruku a ret pálil mne po tři dny. Byla všude, věšela se na každého, i na rty dam i pánů. Bylo, jakoby byla rozplynula se v spoustu přijemného, ale otravného odeuru, který naplňoval každý kout. Vyciťovali jste ji ze všeho- Z každého slova, jež bylo promluveno, z ka- ždého úsměvu, z každé poklony, jimiž se lidé na plesu tom zasypávali. »Je ta riviéra slečny X. pravá ?e »Co vám napadá — vmisila se v hovor hrdinka tohoto mého feuilletonu — je to skvost ze strassburských kamenů, pravý »Scharf«. Kdyby byla se o tom dověděla ubohá, o niž se tu jednalo, byla by se v slzách rozplynula Riviéra byla pravá a stála dva tisíce zlatých.
25 article
»Což nepozorujete, jak se panička Y. pode- zřele baví s panem doktorem Z. ?. Nechť si dá pan manžel dobrý pozor na svou drahou chot Tak hezká dáma snadno muží rohy nasadí.« Slovy těmi obrátila se rekyně na mne. S indignací jsem jí odsekl: Mýlíto se, pan Y. je dáma povahy a srdce nejryzejšího. Úbli žujete jl.« Usklíbla se a jakoby říci chtěla: ty hlu- páku, což nevidíš, že tam, kde já jsem, nen nie ryzého, nic poctivého? — odvrátila se ode mne. Byla tu ale ihned zase.
26 article
»Pardon! Pozorsjete přece onoho elegant ního pána s mírnou plešl, jak se točí kolem oné modré gardedámy? Je to maminka a on obrátil se na ni, aby »s ní promluvil«. Právě ji vypravuje, že má znamenitý obchod, jenž vynásí mu ročně nejméně patnáct tisfc. Není pochyb- nosti, že maminku splete a dostane dcerušku i peníze — darebák nad bankrotem. Coup se mu zdaří, poněvadž si pomáhá mnou . . .« »Jste hrozná, madame !« pravil jsem na to. »Mýlíte se. Kdybych se dala ukousnouti, přesvědčil byste se, že jsem sladká jako med. Zde ostatně je má řiše. Zde všecko je z mo zahrádky. I ty ode mne vypůjčené vnady pod korsettem, a ty z papíru vystříhané lipové guir- landy. Ty růžové tváře, ta radost, zračící se v tvářích těch, kteří, co mají dnes na sobě, zejíra budou odnášeti do zastavárny. Zachechtala se a odešla. A ihned pozbyly lesku boutony v něžných ouškách dam a místo poklon počaly se dámy a páni na vzájem urážet, se sebe cáry trhat, které ukázaly se býti z mizerných divadelníeh látek, právě tak jako šperky, jimiž byly ověšeny Plně tváře splaskly, pel mládí s nich opadal a místo libeznosti šklebila se z každého obličeje zášť a závist. Kdysi mi napadlo navštiviti národní naši svatyni. Znáte to hrdě stavení, ve slohu české renaissance, jež vypíná se na nejvyšším bodu památného Petřína a jehož zlaté báně věští šl rému kraji velkost a slávu vlasti? Vy znáte tu budovu, jste synové a dcery národa českého, máte následkem toho bujnou fan- tasii a umíte líp než třikrát přísně zkoušený architekt stavěti skleněné i větrné zámky z po hádky. Vstoupil jsem do vnitř. Průvodčím byl m velekněz v dlouhém červenobílém rouše, jež poseto bylo samými stříbrnými dvouocasými lvíčky. I kým jsem se ve svatyni té shledal? Se svou rekyni.
Petřín
27 article
Ležela na měkké dlouhé pohovce zlate a z hedvábného plyše barvy bordeaux, oděna v roucho klassické Heleny, krásnější a svůd- nější, než kdy jindy. Při tom kouřila cigaretty a do vzduchu pouštěla kouř, jenž mísil se s kadidlem, jehož v této svatyni, kde podku- řuje se každého dne několika tuctům výtečníků. spotřebuje se veliké množstvi. A co jsem spatřil? Dlouhá procesí různých postav, jež přichá- zely, aby se jí poklonily a jí holdovaly. Ona s úsměvem, v němž zračila se úlisnost hada s libezností hrdličky, každému zalichotila, ka- ždého pohladila a každému nějakou dala radu. Spatřil jsem nejednoho z těch, jež v čelo své národ postavil neb kteří se v čelo jeho ostatními, méně smělými prodrali, jak rekyni oné ruku libali a jak omámeni podezřelým teplem, jež sálalo její tělo, jako zpiti jí opouštěli, spatřil jsem k nohám jí padati ty, již domnívají se býti povolánu, aby lid povznášeli ze všednosti k názorům vznešenějším a ušlechtilejším, hrůza mne obešla, když zaslechl jsem, jak sli- bovali poslušnost frýně, která každému z nich na památku podala fiolku s inkoustem s vybíd- nutím, jím aby výhradně psali. Spatřil jsem ale ke svému zděšení též vlastní soudruhy, již rovněž přicházeli, aby poctu vzdali svůdné ženě a ssáli opojný parfum, jejž vydechovala. Zastavil jsem jednoho z nich a činil mu výčitky: »Nemůžeme jinak« — zněla odpověď. — — »Kdybychom pověděli pravdu, dav by nás uka- menoval. Je vychován tak, že by ji vůbec ne- snesl.« Zarmoutil jsem se a uvažoval o tom. Smuten opouštěl jsem svatyni, z níž po celém městě, po celé vlasti šířily se výpary, jež všechno, co čisté, kalily, všechno, co krásné, hyzdily a znenáhla ničily život a budoucnost naši. Ptáte se, kdo že rekyně má, odkud vy- vodila svůj rod, jaký její stav a jaké její jmeno? Je to — lež.
Helena