ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 12d1a850-6602-11dc-b139-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 95, place 75, org 17, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LINTY
3 masthead
27. února 1901. Číslo 58
4 article
čejně, s prázdnýma rukama domů. Poměry pracují- cího lidu jsou dnes tak hrozné, že parlamentsi jich konečně musí všimnouti. Uznal-li, že musí pro dobu stáří a invalidity pojištěn býti i lajtnant a zvý- šil-li i jeho gáži, musí uznati, že takové péče z- sluhuje i pracující lid, jehož píle tento stát udržuje Jediným starobním pojištěním jest dnes vlastně jen kriminál. Není to žádný vtip, jest to jen smutná zkušenost. Každou chvíli čteme v novinách, že na policejní úřad dostavil se starý, ku práci neschopný dělník nebo řemeslník, tam dopustil se urážky císaře jenom proto, aby byl na několik měsíců zbaveo starosti o skývu chleba. Jako přejeme si všeobecné pojištění starobní, tak voláme také po všeobecném pojišťování jnvali- ditním. Nedostatek tohoto pojištění vzbuzuje flak, němž zámožnější vrstvy nemají ani tušení. Štihnou-li dělníka souchotiny, tato přoletářská nemoc kať exo- chen, pak po několikanedělní podpaře nemocenské jest ponechán prostě svému osudu. (Souhlas.) Invaliditní pojištění jest požadavkem sociální spravedlnosti i lidskosti. Na jedno musím ještě reagovati. Bylo zde posl, drem. Ellenbogenem řečeno, že z českých obcí byli vypovídáni čeští dělníci. Kde případ takový se stal, musí býti odsbuzen, ale posl.
Ellenbogen
5 article
Ellenbogen měl býti alespoň tak nestranným a říci. že v uzavřeném území byli čeští dělníci vypovídání z motivů nejen sociálních, nýbrž i národních. Toto vypovídání provádí se tam ve velkém a systematicky proti dělníkům nejpoctivějším a nejpořádnějším, kteří se nedopustili žádného jiného zločinu, leč že opovážili se naroditi z české matky. (Souhlas na la- vicích českých.) A což teprve kdybychom zde začali mluvilio vypovídání českých a polských dělníků z Německa Toto pronásledování jest zločinem, proti němuž bych protestoval, i kdybych byl německým nacionálem neboť kulturní vyspělost a opravdovost národní pro nás nesmí jeviti se v nenávisti proti jiné národnosti nýbrž v tom musí se jeviti, jak obělavě a poctivě dovedeme práva své národnosti hájiti a pro svůj národ pracovati, nepronásledujíce a nepotlačujíc druhého. (Souhlas na lavicích českých.) V tom jest právě rozdil mezi hnulím českým německým a to jsem povinen konsiatovati, aby oboji hnutí nebylo stotožňováno. Národní radikalism český nekáže nám nenáviděti Němců, nýbrž jen pracovali pro svůj národ. Naproti tomu radikalism německý jeví se v potlačování, utiskování všeho, co není ně meckým, a to jest prostá bestiálnost. (Hlučný sou- hlas na lavicích českých.)
Ellenbogen Němec Německo
6 article
Posl. Maštálka počíná česky a pokračuje ně mecky: Praví, že podal podobný návrh, jako poslane Šílený. Aby byly návrhy tyto přijaty, není osobnín přáním řečníka neb jeho kollegů, nýbrž jsou to zá- sady většiny českého sněmu, který již podobná usne- sení učinil. Vláda, jak se zdá, se však otázkou tou pranic nezabývá, neboť v trůnní řeči není ničeho o tom, ač hr. Badení již roku 1895 zaujal v této věci stanovisko a slibil, že budou potřebné přípravné práce zahájeny. Můj návrh žádá zvláště zaopatření starobní a invalidní živnostnictva. Je povinností státu, by se o tyto třídy poslaral. Vzhledem na otázku, máli stát v této věci ujati se iniciativy, připominám trůnní řeč císaře Viléma I. z roku 1881, ve které byly ohlášeny velké reformy pojišťavnietví v Německu. Bez znsáhnutí státu a bez donucent nelze toto pojišlění vůbec pro- vésti. Svépomoc měla sice u nás v některých kraj nách již pěkné úspěchy, ayšak pro budoucnost lze něčeho očekávali jen od státní pomocí. Sněmovna nechť se usnese na rámcovém zákoně a jednotlivým zemím nechť se ponechá další úprava otázky. Sně- movna, jak se zdá, má porozumění pro tuto otázku neboť byl podán velký počet stejných nůvrhů, avšak z podavatelů neujal se ni jediný slova. Snad se po- daří spojenýmí silami vládu vylákat z jejího mlčení a pohnati ji k činům v této důležité blázce. Prot tážu se ministerského předsedy, zda vládn je ochotn konati nezbytná šetření k zavedení starobního a in vhlidního pojištění živnostnictva a povoliti potřebný obnos k tomuto cili a po skončeném šetření podat sněmovně osnovu.
Posl Německo
7 article
Řečník doporučuje návrh dra. Šíleného k přijelí. Posl. Hořica ohražuje se proti výčitce, že čeští poslanci se dopouštějí velké lehkomyslnosti, že chtějí důležité předlohy promrskat. Z prohlášení dra. Šíleného, kteréž podal jménem poslanců českých na počátku své řeči, je patrno, že právě opak je prav- dou. Po řeči posl. hr. Dzieduszyckého v příčině zá- kona o zrušení erárních mýt zdálo by se, jakoby čeští poslanci byli se dopustili velké lehkomyslnosti loni, že se postarali o zákon, se kterým vláda nevěděla co počíti. Skutečně byl tento zákon přijat oběma sněmovnami a zůstal pak vězeti tam, kde uvízly již mnobé osnovy: v archivu Ginančního mi- nisterstva. Poněvadž v Německu již mají zákon starobním pojišťování, lze jej prostě opsat, jak se to v Rakousku již stalo a jako je na př. náš civilni soudní řád opsán ze saského soudního řádu.
Posl Hořica Německo Rakousko
8 article
Posl. Skedl: Náš civilní řád není opsán, nýbrž je samoslatný Posl. Hořica: Byla však v našem zákoně po- nechána uslanovení, odvolávající se na předchozl ustanovení, která však jsou obsažena jen v snském zákoně. V rakouském byla vynechána. (Veselost.) Posl. Skedl: Toho jsem neviděl. Ohražují se proti tomu, že se s přatelské strany vrhá do obyva telstva českého výčitka, že čeští poslanci podávají pilné návrhy, jen aby mařili čas. Pravý důvod, ž zákon o mýtech nebyl podán k sankci, je ten, že vláda po čtyři leta nemá žádného rozpočtu a že po- třebuje peníze, proto musí šetřili a proto také ony dva milliony nechce darovati sedlákům. (Hlučná po- chvala na českých lavicích.) Přechází se k hlasovánI, jímž pilnost ná vrhu posl. Šileného propadla. (Hlas z české agrární strany: Lidová stranal Potom provedla se volba výhoru pre státní dluh. Poslanec Franko Stcin stěžoval si na zabavení dotazu převzatého ze stenografického zápisníku do svého listu. Uváděl výrok Tolstého o soudcícha spítal při té příležilosti státnímu zástupci cheb skému Kostialovi »darebáků«, pročež jej předsed volal k pořádku. Ale řečník dorážel dále na státn zástupce a soudce a konečně tázal se předsedy, za kročí li v tě věci u ministra spravedinosti. Předseda slihuje, že o té věci pojedná zkrátka s ministrem. Poslanec dr. Brzorád opravuje věcně tvrzení v interpellaci posl. Hybeše obsažené, že od r. 189 zvláště v Čechách byla zahájena velká vypovídae akce proti chudým vrstvám obyvatelstva, aby mu bylo vzato právo na dosažení domovského práva.
Posl Stcin Tolstý doktor Brzorád Hybeš Franca Čechy
9 article
Mezi obcemi, které se tu jmenují, jest uvedeno také město Německý Brod. Jako člen obecního za- stupitelstva města toho jsem povinen toto tvrzení posl. Hybeše opraviti. Není pravda, že z obce ně meckobrodské a ze zmíněného důvodu byl někdo vypovězen. (Slyšte!) Roku 1900 v celku bylo z těto obce 6500 obyvatelů čítající vypovězeno jenom pět osob a to vesměs osob obecně nebezpečných a pro sprosté zločiny trestaných. (Bouřlivé; Slyše! na la- vicích českých.) Pan interpellant Hybeš by se po- děkoval, kdyby byla mu na blízku tato individua. Obec Německý Brod vyřizuje všechny žádost za přiznání domovského práva co nejliberálněji a při tom jest žadatelům i radou nápomocna. Také byla přijata do svazku obce celá řada dělníků. Proto tvrzení interpellace Hybeše jest, pokud se týče obce německo-brodské, úplné vymyšleno. (Hlučný souhla na lavicích českých.) Poslanec Vychodil navrhuje, aby jeho návrh na zrušení erárních mýt byl přikázán bez 1. čtení rozpočtovému výboru. Poslanec Gross, jako předseda sociálně-politi ckého výboru, žádá předsedu k vůli výboru, aby ná vzhy, jež uvádí, bez 1. čtení byly přikázány sociálně politickému výboru. Oběma návrhům vybověno; nebylo proti nim námitek. Ministr spravedlnosti bar. Spens-Boodlen protestoval proti nájezdům na některé návladnické funkcionáře, jež svou kvalifikací a charakterem jsou bez úbony. Dále protestoval proti nájezdům na stav soudcovský, jenž požívá největší ochrany svou ne sesaditelností a nepřesaditelnoslí a jest si vědom, že se mu »s bůry« nemůže nic státi. Rád prý by, aby přestal vliv »ze spodu«, neboť ,s hůry« — prý -a ho nikdy nebylo. (Výkřiky.) Odvolání na svělo- známého spisovatele tu nerozhoduje, proto že jedná se o poměrech v Rakousku, kde prý takový úsudel neplatí a plalili nebude. cibsiesza Bačosnl
Hybeš Vychodil Gross německý Brod Rakousko
10 article
Posl. Schetcher prohlašuje, že dělné strany nemohou zůstati déle s nedělnými pod jednou stře- chou. Zmiňuje se o protokolu, v němž tvrdí se o du- chovenstvu nejhanebnější věci. (Poslanec Steiní O spustlicích, ne o duchovenstvu! Vřava.) Není n tom ani zbla pravdy. (Posl. Iro pokřikuje a dostáv se do hádky s posl. Gessmannem.) Řečník pro- hlašuje, že je hloupé, co se řeklo proti duchovenstvu (Odpor.) Ze 66 případů, uvedených v Schönererově dotazu, jest jich jen asi 20 z Rakouska a i ty jsou prý smýšleny. Probírá jednotlivé případy. (Poslanee Eisenkolb a Wolf křičí: Zrušte celibát !) Řečník žádá konečně, aby se takové »svinstvo« budoucně do zápisníků nepřijímalo. (Bravo! — Odpor mezi Vše- němci.) Posl, olf polemisoval s vývody ministra spra- vedlnosti na Steinův dotaz a nazval jednání státního zástupce chebského zločinem, jehož účastníkem jesi okr. hejtmanství. Dovozoval, že dolazné právo posla necké stává se konfiskacemi pochybným. Ať zruší se 88 493. a 487. tr. z. a většina dotazů bude zbytečnou. Navrhuje, aby se v příští schůzi zavedla debata o odpovědi ministra spravedlnosti. Místopředseda Prade dal o návrhu hlasoval oznamuje, že Wolfdv návzh propadl. (Odpor. Hlasy: Přepočítat !) Požadavku tomu výbovuje se: 136 poslancůe pro a 136 proti návrhu, teda dle 8 61. jedn. řádu propadl. (Posl. Wolf: Tak se drobí jedno po druhémi Předseda prohlašuje výsledek vyko na- ných voleb. Posl. Woli přečeti zatím seznam poslanců, již nehlasovali pro jeho návrh a zvolal: Každý jedno- flivec je za to zodpověden! Předseda navrhuje příští schůzi n zejtřek o 11. hod dopol. s dnešním denním pořadem. Posl. Kaiser navrhl zvoliti 37.členný po jišťovní výbor, což přijato a schůze skončena v 5.25 hod. odpol.
Posl Steinit Wolf Steinův Wolfdv Kaiser Rakousko Prade Poslanea Eisenkolb
11 article
Výbor pro pomoc v nouzi zvolil před sedou posl. Sehreiner a, náměstky dra. Brzoráda a P. Pastora; — poplatkový předsedou posl Berksa, náměstky dra. Wolfihardta a dra. Dyka — sociálněpolitický předsedou posl. dra Grossa, náměstky dra. Fořta a ryt. Roszkowského 2 zeměděřský předsedou posl. hr. K. M. Zed witze, náměstky Posche a Povše. Posl. Maštálka a spol. podali tento návrh na chránění zemědělských zájmů př uzavírání celních a obehodních smluv Se zřením ke špatnému stavu, ve kterém zeměděl ství se nachází, a v uvážení okolnosti, že koncčné rozhodnutí o budoucnosti zemědělství našeho spo čívá ve vybudování celního tarilu, navrhujeme: Vláda se vyzývá při uzavírání pří- štích obchodních a celních smluy zájmy zemědělské s největší roz- hodností hájdti a za tou příčíno celní sazby tak upraviti, aby obiln ceny bylý udrženy na výši, odpoví- dající zvýšeným nákladům výrobním kterým podrobeno jest zemědělsty následkem nepříznivějších poměrů klimatických a intensivnějšlho zpu- sobu hospodiřství při opracováván půdy naproti zemím jiný m. V ohledu formálním navrhujeme přikázání toholo návrhu výbor ntrodohospodářskému.
Brzorád P Pastor Dyk Zeda Posch Povš Posl Maštálek doktor grosso
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 26. února. (K poměr polskočeskému.) Hr. Dědušický jako zástupce p. Javorskéhov předsednictví polského kola spolu se zapisovatelemy Merunovičem popi- rají v dnešních vídeňských listech včerejší zprávu, že se polské kolo vyslovilo velkou většinou proti politice Körbrově jakovzjevně ceniralistické prohlásilo se pro opětné sblížení s českou dele- gací. »Glos Nzrodu«, jenž je dobře zpraven událostech v polském kole, potvrzuje naopak dnešním čísle výše zmíněnou zprávu z kola. Dle toboto lista zabývalo se polské kolo v nedělní schůzi nejprvé otázkou polské emigrace do Ame- riky, načež přistoupilo v lajné schůzi ku pro- jednání politické situnce. »Přes to, že jednání bylo prohlášeno zatajné« — píše Gt. N. «oo — »možno přece zaznamenati, že se skoro cele kolo osvědčilo proti Körbro v jako zákopníkn obnovené správy celntralistické, načež se rozhodná většina kola prohlásila pro z acho- vání přátelských poměrů s Čech y.« Taková nálada v polské delegaci musí být nepřijemna p. Javorskému a jeho nejbližším nohsledům, čímž se vysvětláje onehdejší článek krakovského »Czasu«, psaný patrně v samém presidiu polského kola a vinící nás Čechy, že svými českýmí dotázy a slůvkem azde !« pra- cujeme pro uzákoněnívstátní němčiny. Tento nesmysl, na nějž se polské kolo zmohlo, aby zastřelo v Haliči svou blamáž, když na uhájení práv polského jazyka ve sněmovně nenašlo an jediného slova, vzbudil zasloužený posměch i polském neodvislém časopisectvu. »Všechno tedy co se mluvilo a psalo vo zápase živlu germán- ského se slovanským, ol choutkách Němeů po slovanských zemích, o prusofilství Schönereroveů — to vše byly pouhé bajky ! — volá »Gt
Glos Nzroda Čo Javorskij Čecho Praha Hradec ame Halič
13 article
Nar.« — Němci jsou přítulní beránkové a Če- chové je provokují a sami jim vnucují myšlénk o státním jazyku!? Jest to tak makavý nesmysl. že ho netřeba ani vyvraceti. Kdo čell jen jediný článek »Czasu« v oné době, kdy se s Čechy nahože jednalo ještě spravedlivě a následkem toho se těšili také přízní polského kola, vysměje se těmto komickým, zlou vůlí diktovaným insi- nuacím. Ale přes to jsme obrátili k nim pozor- nost, poněvadž ímplieite zahrnují v so bě uznání s vévolných německých choutek. Pan Javorský chce takovým způ- sobem připraviti veřejné mínění k novým kou- skům, jež mohou skončiti hlasováním polských poslanců pro uzákonění státní něměiny, vynu- cené od Čechů! Ale ať se nemýlí; jeho vývody chybily se cíle, vyvolávajíce s jedné strany úsměv politování nad státníky, látajícími po- dobné nesmysly, s druhé strany však otvírajíce oči i tém Polákům, kteří se ve své naivnosti mohli nadíti čeho do politiky, řízené »milova- ným předsedou«.
Němec Javorská Čecho Polák Nara Čechy
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. an itedisln Z Pozňnnska. sn ada a Dop. V ON. D (ski.) Sensačná zpráva došla z Vratislavi že tamní vojenské velitelství zařídilo mezi vo- jáky polskými, odbývajícími službu vojenskou, vyšetřování pro nějaký komplot nebo něco po- dobného. Vojákův polských vyptávají se, není-l to pravda, že mezi nimi jsou takoví, kteří vy bízejí své soudruhy, aby v případě války Ně- mecka s Ruskem uteklí k Rusům. Úřady vojenské dověděly se, že taková agilace mezi vojáky exi stuje. Vyšetřování i výslechy byly velmi přísné. ale není známo, dopátrala-li se vláda původu redo té agitacei S touto zprávou souvisí také to, že ně- mecká tisková kancelář v Poznani rozeslal všem německým listům článek o »propagandě panslávské mezi Poláky poznaňskými. Charakte- ristické jest, že článek otiskly jenom svobodo- myslné listy německé, a tisk hakatistův o tom mlčí. Relace byly také poslány do Berlina o tom »novém zjevu«, jenž rozhodujícím kruhům ber- linským zdá se překvapujícím, neboť vláda pruská. nemajíc důkladných informací od zdejších úřad- níkův hakatistův, byla jista, že Poláci vždycky dají přednost panování německému před ruským a že nenávisť jejich k Rusům bude trvati věčně Va německých kruzích vojenských zas pokládalí za fakinm, že Polácí ve vojně rusko- německé odehrají vážnou úlohu, zvlášté Polácis rušlí, kte rých se užije proti Rusům. oa V ckruzích vojen- ských je známa brošura »Der nordpolnische Kriegsschauplatz«, sepsaná jištým vysokým dů- stojníkem pruským při generálném štábu, kde se Polákům nabízí obnovenis království polského, očividně bez Poznaňska, Slezska“ a Gidánska, budou-li státi po straně pruské. Strategovéa taktikové pruští vědí, jaké výhody půškytuje vojsku sympatie obyvátelův krajů, kde je válk a proto na těchto sympaliích i službách pol- ských jim záleží.
Dop Rus Polák Rusko Poznaň Berlín Poznaňsko Slezsko
15 article
Mezi Poláky pruskými sympatie k Rusům nejsou již nic nového. Na Slezsku, kde boj je nejkrutší a kde Poláci nejvíe omezováni ve svých právech, slezští Poláci jsou v stálém výminečném stavu — slavofiiské sympatie i ruso- filism jest jiže hlubokým citem. bvroc Ve Slezsku tradice slovanské vždycky byly silné, Němce i vládu pruskou vždycky tu znali lépe než v jiných zemích polských pod pruským jhem, ale největším buditelem rusofilskýchí proudů je kardinál dr. Kopp, biskup vratislavský. Již před několika léty, kdy dr. Kopp na- řídil německé vyučování náboženství v i církvi, odbyla se porada vlastenců slezských v Rati- boru, kde usneseno vystoupiti z církve katolické i přijmouti pravoslaví. Již byla také vyvolena deputace, která měla vyjednávati s konsulem ruským ve Vratislavi o pomoc duchovnou, ale věcneuskutečníla se, neboť se ukázalo, ža konsul ruský ve Vratislavi není Rus, nýbrži zuřivý Němec, jenž by zajisté pomoc všelikou odmítl. Vlastenci slezští chtěli to všechno ujednati legálně i veřejně, neboť v Prusku je volnost vyznání a pravoslavná eírkevamusila by býti slátem uznánu.
Polák Rus Němec doktor Kopp Slezsko Rat Vratislav Rus
16 article
Hakatistům není to po chuli, že vláda ber Ilnská obdržela informace o těchto rusofilských proudech.v Ještě před několika týdny psal haka- tistieký orgán »Posener Zeitung“, že Poláci prušt mají děkovati bohu, že nejsou pod sknutem ruským«, načež odpověděly polské listy,že sknut ruský« je nesmysl, že Polákům pruským vodyv sbeeb a je nejhůře. Agitäce rusofilská na Slezsku proto tak ve- lice znepokojuje vládu, že má, po vojenské stránce význam veliký, neboť Slezsko vu případo vojny s Rusem je nejeitlivějším bodem krá- lovství pruského. Kdyby Rusové dobylí část Slezska, to již zde mají dva břehy řeky Odry a na pochodě do Berlina neměli by překážel vodních ani pevností, nebo Vratislav není pev- ností, naopak jdouce na Poznaňsko, měli by Vislu, Vartu i Odru a pevností Toruň, Poznaň. Kestřín. Slezsko má také velikou strategickou cenu pro dostatek uhli, potřebného k železničné dopravě. Proto tak veliký význam má pro bu- doucí vojnu, jaké smýšlení má tamní lid i tamn vojáci, kteří jsou jádrem šestého sboru slez ského. Odtud tak veliké znepokojení! Třeba tak věděti, že na Horním Slezsku jsou obvody, kde polská národnost obnáší 90 procent počtu oby vatelstva. Jako zvěsť významnou oznamuji vám tské že zde kolují pověsti, že v kruzích poslaneckých v Berlíně mluví se s velikým nepokojem o ny nějších napjalých poměrech mezi Ruskem Německem. Zvěsti tyto došly sem od polskýel poslanců z Berlína.
Ilnská Polák Rus Slezsko Odra Berlín Poznaňsko Toruň Poznaň Rusko Německo Posener Zeitung
17 article Přednáška o Slezsku v Plzni. (Pův. zpráva » Nár. Lisiů«.)
Přednáška o Slezsku v Plzni. (Pův. zpráva » Nár. Lisiů«.) (Pokračování.) »Hasičský věstní ke vydává od roku 189 předseda zemské české jednoty hasičské ve Slezsku nadučitel p. R. Gudrich v Raduni u Opavy. List není čistě odborný, nýbrž snaží se o výchovu hasičstva i v ohledu národním. Pracuje, bohužel, s deficitem Tiskne 600 ex. Dlužno dodati, že i Čechové v Pruském Slezsku. rozdělení od Opavska řekou Opavicí, mají svůj ča- sopís. Jsou to »Katolické noviny«, založené v roce 1893, tištěné švabachem v 900 ex., jsou ří- zeny kaplanem Hlupkem v Hučině a jsou dosti ob- líbeny a čteny na rakouské straně. Tísknou se v Ratihoři. Z mimoslezských českých listů zastoupeny jsou ojediněle snad všechny katolické, konservativní, svo- bodomyslné, radikální, sociálně-demokratické. Levné opatřování pražských a jiných mimoslezských časo pisů obstarává čile akadem. spolek »Opava«. Výběn časopisů, které má spolek k disposici pro Slezsko. vykazuje jednu vadu: že je příliš pestrý. Kdyby nás lid ze všech stejně chtivě ssál, vypadalo by to i ve Slezsku hedně pestře. Štěstí celkem je, že se k této novinářské akci chová dosti netečně. Lépe se m zamlouvá nová praxe studentů, naváděti lid, aby sám už platil knihy a časopisy.
R Gudrich Čecho Slezsko Plzeň Raduň u Opava Opavsko Opavice Opava
18 article
3. Podniky vydavatelské, spolky knihovny, přednášky. Spolkaření s u násorozmohlo, jako kdekoli jinde v českých krajfch. V Opavě samé má sídlo 17 spolků českých, tak že jeden český spolek připadá tu asi na 140 lidí. Jinak máme ve Slezsku dva podniky vydavatefské, dva spolky po výtce osvětové, jeden spolek pro zakládání kniboven, jeden spolek slezských akademiků, ústřední spolek učitelský se krajinskými jednotami, čtyři spolky pěvecké, jeden divadelní, osm sokolských, ústřední hospodářskou společnost s třemi okresními a 86 míst- ními čtenářskochospodářskými spolky čí bestdkamni. dvě řemeslnické jednoty, zemskou hasičskou jednotu s šesti župami a 65 místními sbory, asi 20 spolko a odborů dělnických, čtyři politické, 24 lidumilných i řadu hospodářských organisací, které mají rovně svůj národní a osvětový význam. Z podniků vydavate]ských jeden, »Ky tice«, odchodem svého původce ze Slezska roku 189 zanikl asi definitivně. Vydal 3500 spisů pro lid. Druby »Vlastivěda Slezska« roku 1894 v činnosti své ustala z podobné příčiny. Vydala čtyři cenná díla mezi ními dva svazky dějin a čásť. topografie Slez- ska. V činposti trvá dnes pouze»S lezsk á k ro
Opava Slezsko spolek knihovna spolek český
19 article
V Praze, 26. února. nika« založená roku 1890 a dosud vydávaná panem drem. Frant. Slámou v Brně. Vydává ročně pět laciných knížek zábavného a poučného čtení pro lid Je to podnik dobrý, ale nedaří se mů, jako se nebude dařiti literárním podnikům ve Slezsku vůbec, doku nebudeme míti řádně a obchodnicky organisovaného trhu. Ten nám naproslo schází. Vznikly už pověsti. že nedostatkem zájmu a podpory zanikne. Speciálně o světové spolky json dva, jeden na Opavsku a druhý na Těšínsku. Starší »Matíce Opavská« působí od roku 4877. Ona r. 1883 založila české gymnasium v Opavě, které pak Ústřední Matice školská převzala, zřídila a pomocí Ústřední Matice od roku 1896 vydržuje českou průmyslovou pokračovací školu v Opavě, zřídila museum, zakoupila pro ně a pro české spolky v Opavě dům, vydává pro své členy »Věstník« s cennými příspěvky dějepisnýmia národopisnými, kulturními přehledy ze Slezska. Vedla toho založila po venkově řadu knihoven a vydržuje v Opavě lidovou knihovnu. V poslední době po- někud zemdlela. Přestavbou svého domu, přístavbou místností pro museum a nákladem na pokračovaci školu ocila se v peněžní tísni, která všecku ostalní činnost podlamuje, Členů vykazuje přes 500, číslo to však je velmi pohyblivé.
František Sláma Praha Brno Slezsko Opavsko Těšínsko Opava český spolek v Opava
20 article
Přednášek od let nepořádá Mladší její sestra »Matice Osvěty lido vé- začala činnost svou na Těšínsku teprve r. 1899, ale hned při prvním rozmachu velice slibné úspěchy vy- kazuje. Zřídila posud českou školu ve Frýdku, letos od Ústřední Matice školské převzatou, a českou školu v Lazech, mateřskou školku na Polské Ostravě, pod- poroje některé jiné školky a studujíci, založila jen v loni 4 knihovny, uspořádala tkalcovskou výstavu. Vydala krátkě dějiny Těšínska a vydává »Sl e z s ký kalendář«, který vychází pátý rok. Má 5 zaklá- dajících a 78 přisplvajicích členů, damský, velice čilý odbor v Těšíně a 5 jiných odborů (ve Frýdku, Dohré, Michálkovicích, Polské Ostravě a Lazech) s 379 členy. V odhorech konají se pilně přednášky. Polsko-pstravský jich měl loni 9. Příjmů měl spolek s odhory na 10.000 K, které sešly se na příspěvcích a darech. Mezí dárci zaznamenává i mecenaše zesnulém majíteli domu Rakovi v Těšíně, který odkázal 2000 zl.
Těšínsko Frýdek Lazy Ostrava Těšín Dohrý Michálkovice Matica Rak
21 article
Knihoven čítáme přes půl druha sta : zvláště spolkových, farnich a školních, Z nich založil nebo rozmnožil »Spolek pro zakládání knih - van« od r. 1891 na 90, Matice opavs ká« přes 40, akademický spolek »Opava« 20, Matice osvěty lidově v Téšfně 10, Ústř. losp. společnost 20. V ně kterých se pílně čte, některé nedostatkem péče leži ladem. Bdělejší kontrola, od zakladatelů pohnala by je k čilejšímu životu: B)28t Přednášky kromě hospodářských trpí neorga nisovanoslí, Přednášívá se ve spolcích. čtená řských nebo hospodářských pro členy, obyčejně za slab návštěvy. Přednášek veřejných, tolik potřebných koná se málo. Účjnek by měly, zvláště v obefch kolem Opavy, lidnatých, ale nikdo se toho nechápe. Jedni se tomu vyhýbají z pohodlnosti, druzí z přetí- žení praci třetí z obavy že by to potom všecko na nich uvázlo. Máme my těch opravdových, svědomi- tých pracovníků ve Slezsku ještě mnohem méně než v jiných částech českých vlasti! Ukážel li někdo větší borlivost a ochotu, uvali se naň pak vše, takže v samě práci utone a nic nevykoná. To zejmena plati o našich učitelích na venkově, kterým vedle kněží případá hlavní výchovný úkol mezi lidem. Na učitele vedle obecního písařství uvalí se všecky spol kové fankce. S těmi pak krutě zápasíy tak že mu na jiné, na př. přednáškové akce nestačí ani času. Divadla pro vzdělání lida a třibení vkusu důležitá máme jen ochotnická. Několikráte navštívi Slezsko ředitel Choděra ne svou společností podobně uspořádal ředitel T Fnka několik předst vení v Těsíně. (Dokončení.)
Choděra Opava Téšfn Slezsko Matica
22 article Denni zprávy.
Denni zprávy. l— Rekruti. Sníh pomalounku mizí z poli, co nevidět ozve se v nich skřivánek a do kraje rozletí se ze zimního úkrytu ptacívo, jež nepadlo za oběť dlouhým mrazům a s nim rozjedou se po království slavné assentní ko- mise, aby na základě zákona doplnily mezery v ariádě. Na základě zákona ? Však zákon ten musi být odhlasován kompetentním zákonodár ným sborem a k tomu je nejvyšší už čas. Př- pravy jsou ovšem již všechny vykonány, jdetu pouze o slovičko »přijato«, které třeba pro- nésti parlamentu, aby rekrutýrka mohla býti provedena. Do desátého března musí státi se onen zákon skutkem. Není tedy k tomu již ani čtrnácte dnů a vídeňská sněmovna, jak známo, není zvyklá pracovati rychle. Vláda stává se již nervosní a usiluje všemožně o to, aby vše ostatní i pilné návrhy proti znění jednacího řádu byly odstaveny a na jednací pořad aby se dala předloha o nováčeích. Předseda svolává předsedy klubů a klubečků ku poradám, jak věe narafičit, aby zmíněná předloha byla v čas pro- jednána, kluby se radí, jak jednaeí řád šikovně interpretovat, aby došlo k tak zvané — děl- nosti. »Dělnost« parlamentní znamená totiž ve Vídni vyřizovat předlohy vládní a potřeby lidu oddalovat a odkazovat do archivu. Toť se ví, že nejdůležitějším činitelem ve věci té jsou po- slanci čeští, na ně největší činí se nátlak v této věci. Rozhodnuti, které bude míti dosah snad větší, než se zdá, státi se musí již ve dnech nejbližšřch.
Vídeň
23 article
— Významné dílo francouzské o r kouské otázce. Zalím jeh stručně zazname- náváme vydání knihy, která zajisté způsobí ne- malý rozruch v politickém a novinářském světe evropském. Je to dlouho již připrarovaná často ohlašovaná kniha André Chéradam a »L'Europe et la Question d'Autri ch au seuil du XX. siee« (Evropa a ra- kouská otázka na prahu XX. stoleti). Objemné dílo ve formátě velké osmerky, o 426 str., se 14 mapami a 4 faesimile, vyšlo nákladem známé firmy Plon-Nourrit Co. v Paříži. Jmeno au- tora má pro nás soukromě sympatický zvuk. Nás list upozornil již mnohokrůte na neobyčejně seriosní a pronikavou propagandu věci české prováděnou ve francouzských kruzích politických a v tisku pařižském mladým a skvělým publi cistou Chéradamem. Tento publicista patři mezi nejdůkladnější znalce Rakouska a Slovanstva ve Franeii. Uveřejňuje již po několik let výsledky svých studií a cest, své křitiky a názory o po stavení Francie k cizině, o otázce češké, o Slo vanech rakouských i balkánských, o otázce el saskolotrinské, vůbec o všech těch otázkách. jež zajímají a vzrušují osvícené vlastence fran- couzské zneklidněné rostoucí výzývavostí pan germánskou. Článký Chéradamovy v »Eelairue
Chéradam Chéradamův Evropa Paříž Rakousko Francie PlonNourritánie Company le Question d ' Autri ch
24 article
v »Echo de Paris«, v »Le Journal« i v různých revních vzbudily často neobyčejnou pozornost. Velké a jak jsme se přesvědčili neobyčejně dš- kladné dílo »Evropa a otázka rakouská« učiní jmeno mladého spisovatele evropsky pro- slulým. My pak jsme povinni vděčně a radostně uvítati dílo toto, jež tak významně a mocně háji spravedlivou věc českou, neboť Chéradame je naprosto přesvědčen — jako všichni moderní evropsky vzdělaní politikové francouzští, ktel pohlížejí za hranice s úzkostí a pozorností, jak zejmena Paul Deschanel — že otázk česká je vlastně otázkou fran- couzskou. Doporučujeme všem přátelům styků česko-francouzských, všem našim spolkům a čítárnám, aby nemeškali zaopatřiti si vynika- jící spis tento, který lze obdržeti v knihkupectní Topičově. Obšírné pojednání a výtah z knihy Cháradamovy přineseme v nejbližších dnech.
Paris Chéradam Deschanel Topičův Evropa
25 article
— Kluby občanské. Malostranský oběanský klub má dne s ve slředu večer valnou hromadu v místnostech besedních. Hojná účast členstva jest žádoucí. — K. 1 ub voličů novoměstských. Správní výbor koná dnes ve středu o 8. hodině večerní »U Brejšky« důležitou schůzi. — Z musea království českého. Valné shromáždění Společnosti musea krá- lovstvi českého koná se zejtra ve čivrtek o 5, hodině odpolední v musejní budově s programem: 1. Zpráva jednatelská za přesešlý rok. 2. Doplňovací volba dvou členů správního výboru. 3. Volha tří revisorů sbírak musejních. 4. Volba tři revisorů účtů. 5. Přednáška vlád. rady p. dra. V. V. ryt. Tomka: »Paměti o stavu Společnosti musejní v letech padesátých.“ Pp. členové Společnosti musejní se žádají, aby k valnému shromáždění dostavili se v počtu nejhojnějším. — Rodinné zprávy. Paní Klementina Rabasová, roz. Bartmanno vá, spolumaji- telka dvora a realit a pan Václav Rabas, vo- jenský úřadník intendance 10. pěší divise v Josefově n. L., slavili dne 16. února t. r. svůj sňatek man- želský. — Úmrtí. Včera ráno zesnula v Praze po dlouhé trapné nemoci slečna Matylda Klaba- nova, dcera strojmlstra v lázních Eliščiných v Praze, u věku 32 let. Pohřeb konati se bude ve čtvrtek dne 28. t. m. o 1/23. hod. odpolední z ústřední síně na Olšanech. — V neděli zemřel náhle ve Velkém Po- říčí p. Leopold Pick v 65. roce věku. Pohřeh bude dnes o 1/23. hod. na isr. hřbitov v Náchodě. Odjezd z Poříčí o 1/41. hod.
Brejšek Tomek Rabasová Rabas Klaba Pick Josefov Praha Olšany Náchod malostranský oběanský klub muzeum království muzeum krá Eliščin
26 article
— Intervfew s paní Sohrattovou. »Wiene Algemeine Zeitunge přináší ve svém včerejším list telegrafickou zprávu o rozmluvě, kterouž měl zá- stupce »Berl. Localanzeigru« s pl. Schratiovou, bý- valým členem dvorního divadla ve Vídni, odkudž prý byla intrikami různého druhu vypuzena. Řečená umělkyně vypravovala především o svých stycích k zesnulé císařovně Alžbětě slovy největší úcty a ob- divu. »Vysoce ušlechtilá paní tato,« pravila pí. Schrat- tová, »byla mojí milostivou příznivkyní a přítelkou. V neklidu svých duševních i tělesných útrap, kteréž ji rok co rok pudily z místa na místo, bylo jí útě- chou, vědělarli, že dobrá paní veselé mysli císaře obveseluje, vyprávěním a předčitáním přívětivé ho- diny mu chystá a jej provází na jeho procházkách v schönbrunském parku, kde z rána pívával kariovar- skou vodu, paní, o kteréž věděla, že své postavení důvěry nikdy nezneužívá ani k intrikám ani k pro- tekcí. Každého roku z jara měla jsem z dvorního di- vadla dovolenou, abych císařovně donesla první břez- nové fialky do Jedlové či Terriletu, anebo kde se lcí- sařovna právě zdržovala i abych prodlela několik dnů pobliže vznešené paní.« Po té vyslovila se paní Schrattova o poměrech při dvorním divadle. Za Lau- ba prý se členové mnoho naučili, za Dingelstädta to ještě tak tak šlo. Pan Schlentber však dnen přednáší herečce o její úloze tak a druhého dne zas jinak, tak že ubohá osoba prý na konec neví, jak se zachovat.
Sohrattová Berl Alžběta Terrilet Schrattův Schlentber Vídeň schönbrunský parka Lau Wien Algemeine Zeitunge dvorní divadlo
27 article
— »Salonní beťáři«. Včera sdělili jsme dle »Esti Ujságu« neuvěřitelnou událost, kteráž se přího- dila o domácím plesu u jisté přední aristokratické rodiny peštské a svědčí o výstřední brutálnosti zlatě mládeže peštské. »Esti Ujság«, který o věci přinesl úvodní článek pod názvem »Salonní beťáři«, přímo appelloval ministra vyučování, aby se postaral o lepší výchovu zlaté mládeže peštské, i dostalo se mu již od vládního »Budapesti Hirlapu« odpovědi. »Budap.
Ujsága Ujság Budapest Hirlap
28 article
Hirlap« tvrdí, že na základě informací s nejkompe- tentnější strany a od velmi vážných mužů, kteří se zábavy účastnili, není ani zbla pravdy na po- věstech těch, ovšem po celém měsítě roz- šířených. Zábava, o niž se jedná, minula prý na- prosto korrektně a bezůhonně — Z městské rady pražské. (Schůze v úterj dne 26. února.) Živnostenská banka jako majitelka býv. kralodvorských kasáren předložila projaka. na úpravu výšky rovinné a okoli Prašné věže; projekt bude projednán technickou komisí a anketou, která se touto záležitostí již zabývala. — Místodržitelství zaslalo pozvání ke komisi na stavbu akadem. gymnasia na Starém městě, která bude ko- nána dne 2. března; rovněž byly zaslány k nahléd- nutí duplikáty plánů. — Pan náměstek starostův dr. V. Frič odevzdal paní Františce Leclairové roz. Zvě- řinové a velebné matce, Marii Ignacii Rabasové, před- stavené řádu sv. Alžběty, stříbrné medaile, sborem obecních starších v uznání jejich zásluh jim udě- lené. Od obou tlumočeny radě městské písemně díky. — Slib měšťanský složil p. Al. Beneš, hostinský. — Pan městský rada Kasalický přednesl návrh pravidel o zsopatřování úřadníků pražských ohecních plynáren; pravidla byla v hlavních zásadách schválena a hudou předložena sboru obce- ních starších ke schválení. — Pan měst. rada Brož sdělil, že komitét městského musea obrátil se na ge- nerálního opata kláštera strahovského, by do sbírek musejních propůjčil z bohaté knihovny strahovské některé tisky pražské, které ve sbírkách musejních scházejí. Žádosti té bylo vyhověno a budou do musea propůjčeny některé tisky z r. 1510—1712.
doktor V Frič Leclairová Marie Ignacio Rabas svatý . Alžběta Beneš Brož Hirlap
29 article
Usneseno vzdáti gener. opatu dru. Zikmundu Starému díky rady městské. Dále vysloveno uznání za přiči- nění ke zdaru této záležitosti členu kuralozicpanu dru. Zahradníkovi. — M. r. pan dr. Kühn navrh, aby přístav holešovický po odplutí ledu bžl vyloven, rada městská usnesla se dohodnouli še o lom s Prvním rybářským kiubem. — Čestnémus prčšťanu král. hlav. města Prahy, bývalému rakouskému mi- nistru dru. A. Schöfflovi ve Štutigartě zaslán byl blahopřejný telegram k 70letým narozeninám. — Návštěva českých techniků v Kutné Hoře. Ve dnech 14.—17. února t. r. zavítalo do Kutné Hory vedením prof. dra. Julia Stoklasy a prof. K. Preise asi 70 posluchačů chemie na české vysoké škole technické. Po vřelém přijetí a uvítání panem místostarostou Doskočilem vešli hosté do Vla- ského dvora, kdež pan prof. Ot. Hejnic podal jim historický výklad o bývalé královské residenci. Večer pořádán byl k poctě hostí Měšťanskou besedou přá- telský večírek s přednáškou pana prof. dra. Sto- klasy »O vývoji organismů na povrchu zemském a jich výživě«. V přednášce své promluvil řečník o původu, postupném vývoji a nastávajícím konc živoucích bytostí naší země. Po přednášce následo- vala animovaná volná zábava. Druhého dne pro- hlédli si výletníci kutnohorské doly, tabákovou to- várnu a městský pivovar, kdež jim byla vystrojena hostina. Do Prahy vrátili se třetího dne. — Z okresního zastupitelstva na Král. Vinohradech za rok 1900 jsou od 1. včetně d 14. března v úřadních hodinách veřejně k nahlédnut vyloženy. — Z Michle. (Zastupitelstvo obe Michle) má řádnou schůzi zejíra ve čtvrteke 3. hodině odpol. v obecní úřadovně. — Cenami vyznamenané plány na úpravu Malé strany. Ve včerejší schůzi městské raty pražské byl sdělen výsledek poroty ku posouzen plánů, došlých v konkursu na úpravu Malé strany.
Starý Zahradník doktor Kühn A Schöffl Štutigarta Stoklasa profesor K Preis Doskočil Otakar Hejnic Král Praha Kutná hoře Kutná Hora Vinohrady Michle český vysoký škola technický