3
masthead
27. února 1901. Číslo 58
4
article
čejně, s prázdnýma rukama domů. Poměry pracují-
cího lidu jsou dnes tak hrozné, že parlamentsi
jich konečně musí všimnouti. Uznal-li, že musí pro
dobu stáří a invalidity pojištěn býti i lajtnant a zvý-
šil-li i jeho gáži, musí uznati, že takové péče z-
sluhuje i pracující lid, jehož píle tento stát udržuje
Jediným starobním pojištěním jest dnes vlastně
jen kriminál. Není to žádný vtip, jest to jen smutná
zkušenost. Každou chvíli čteme v novinách, že na
policejní úřad dostavil se starý, ku práci neschopný
dělník nebo řemeslník, tam dopustil se urážky císaře
jenom proto, aby byl na několik měsíců zbaveo
starosti o skývu chleba.
Jako přejeme si všeobecné pojištění starobní,
tak voláme také po všeobecném pojišťování jnvali-
ditním. Nedostatek tohoto pojištění vzbuzuje flak,
němž zámožnější vrstvy nemají ani tušení. Štihnou-li
dělníka souchotiny, tato přoletářská nemoc kať exo-
chen, pak po několikanedělní podpaře nemocenské
jest ponechán prostě svému osudu. (Souhlas.)
Invaliditní pojištění jest požadavkem sociální
spravedlnosti i lidskosti.
Na jedno musím ještě reagovati.
Bylo zde posl, drem. Ellenbogenem řečeno, že
z českých obcí byli vypovídáni čeští dělníci. Kde
případ takový se stal, musí býti odsbuzen, ale posl.
Ellenbogen
5
article
Ellenbogen měl býti alespoň tak nestranným a říci.
že v uzavřeném území byli čeští dělníci vypovídání
z motivů nejen sociálních, nýbrž i národních. Toto
vypovídání provádí se tam ve velkém a systematicky
proti dělníkům nejpoctivějším a nejpořádnějším,
kteří se nedopustili žádného jiného zločinu, leč že
opovážili se naroditi z české matky. (Souhlas na la-
vicích českých.)
A což teprve kdybychom zde začali mluvilio
vypovídání českých a polských dělníků z Německa
Toto pronásledování jest zločinem, proti němuž bych
protestoval, i kdybych byl německým nacionálem
neboť kulturní vyspělost a opravdovost národní pro
nás nesmí jeviti se v nenávisti proti jiné národnosti
nýbrž v tom musí se jeviti, jak obělavě a poctivě
dovedeme práva své národnosti hájiti a pro svůj
národ pracovati, nepronásledujíce a nepotlačujíc
druhého. (Souhlas na lavicích českých.)
V tom jest právě rozdil mezi hnulím českým
německým a to jsem povinen konsiatovati, aby oboji
hnutí nebylo stotožňováno. Národní radikalism český
nekáže nám nenáviděti Němců, nýbrž jen pracovali
pro svůj národ. Naproti tomu radikalism německý
jeví se v potlačování, utiskování všeho, co není ně
meckým, a to jest prostá bestiálnost. (Hlučný sou-
hlas na lavicích českých.)
Ellenbogen
Němec
Německo
6
article
Posl. Maštálka počíná česky a pokračuje ně
mecky: Praví, že podal podobný návrh, jako poslane
Šílený. Aby byly návrhy tyto přijaty, není osobnín
přáním řečníka neb jeho kollegů, nýbrž jsou to zá-
sady většiny českého sněmu, který již podobná usne-
sení učinil. Vláda, jak se zdá, se však otázkou tou
pranic nezabývá, neboť v trůnní řeči není ničeho
o tom, ač hr. Badení již roku 1895 zaujal v této věci
stanovisko a slibil, že budou potřebné přípravné práce
zahájeny. Můj návrh žádá zvláště zaopatření starobní
a invalidní živnostnictva. Je povinností státu, by se
o tyto třídy poslaral. Vzhledem na otázku, máli stát
v této věci ujati se iniciativy, připominám trůnní řeč
císaře Viléma I. z roku 1881, ve které byly ohlášeny
velké reformy pojišťavnietví v Německu. Bez znsáhnutí
státu a bez donucent nelze toto pojišlění vůbec pro-
vésti. Svépomoc měla sice u nás v některých kraj
nách již pěkné úspěchy, ayšak pro budoucnost lze
něčeho očekávali jen od státní pomocí. Sněmovna
nechť se usnese na rámcovém zákoně a jednotlivým
zemím nechť se ponechá další úprava otázky. Sně-
movna, jak se zdá, má porozumění pro tuto otázku
neboť byl podán velký počet stejných nůvrhů, avšak
z podavatelů neujal se ni jediný slova. Snad se po-
daří spojenýmí silami vládu vylákat z jejího mlčení
a pohnati ji k činům v této důležité blázce. Prot
tážu se ministerského předsedy, zda vládn je ochotn
konati nezbytná šetření k zavedení starobního a in
vhlidního pojištění živnostnictva a povoliti potřebný
obnos k tomuto cili a po skončeném šetření podat
sněmovně osnovu.
Posl
Německo
7
article
Řečník doporučuje návrh dra. Šíleného k přijelí.
Posl. Hořica ohražuje se proti výčitce, že
čeští poslanci se dopouštějí velké lehkomyslnosti, že
chtějí důležité předlohy promrskat. Z prohlášení dra.
Šíleného, kteréž podal jménem poslanců českých na
počátku své řeči, je patrno, že právě opak je prav-
dou. Po řeči posl. hr. Dzieduszyckého v příčině zá-
kona o zrušení erárních mýt zdálo by se, jakoby
čeští poslanci byli se dopustili velké lehkomyslnosti
loni, že se postarali o zákon, se kterým vláda
nevěděla co počíti. Skutečně byl tento zákon přijat
oběma sněmovnami a zůstal pak vězeti tam, kde
uvízly již mnobé osnovy: v archivu Ginančního mi-
nisterstva. Poněvadž v Německu již mají zákon
starobním pojišťování, lze jej prostě opsat, jak se to
v Rakousku již stalo a jako je na př. náš civilni
soudní řád opsán ze saského soudního řádu.
Posl
Hořica
Německo
Rakousko
8
article
Posl. Skedl: Náš civilní řád není opsán, nýbrž
je samoslatný
Posl. Hořica: Byla však v našem zákoně po-
nechána uslanovení, odvolávající se na předchozl
ustanovení, která však jsou obsažena jen v snském
zákoně. V rakouském byla vynechána. (Veselost.)
Posl. Skedl: Toho jsem neviděl. Ohražují se
proti tomu, že se s přatelské strany vrhá do obyva
telstva českého výčitka, že čeští poslanci podávají
pilné návrhy, jen aby mařili čas. Pravý důvod, ž
zákon o mýtech nebyl podán k sankci, je ten, že
vláda po čtyři leta nemá žádného rozpočtu a že po-
třebuje peníze, proto musí šetřili a proto také ony
dva milliony nechce darovati sedlákům. (Hlučná po-
chvala na českých lavicích.)
Přechází se k hlasovánI, jímž pilnost ná
vrhu posl. Šileného propadla. (Hlas z české
agrární strany: Lidová stranal
Potom provedla se volba výhoru pre
státní dluh.
Poslanec Franko Stcin stěžoval si na zabavení
dotazu převzatého ze stenografického zápisníku do
svého listu. Uváděl výrok Tolstého o soudcícha
spítal při té příležilosti státnímu zástupci cheb
skému Kostialovi »darebáků«, pročež jej předsed
volal k pořádku. Ale řečník dorážel dále na státn
zástupce a soudce a konečně tázal se předsedy, za
kročí li v tě věci u ministra spravedinosti.
Předseda slihuje, že o té věci pojedná
zkrátka s ministrem.
Poslanec dr. Brzorád opravuje věcně tvrzení
v interpellaci posl. Hybeše obsažené, že od r. 189
zvláště v Čechách byla zahájena velká vypovídae
akce proti chudým vrstvám obyvatelstva, aby mu
bylo vzato právo na dosažení domovského práva.
Posl
Stcin
Tolstý
doktor
Brzorád
Hybeš
Franca
Čechy
9
article
Mezi obcemi, které se tu jmenují, jest uvedeno
také město Německý Brod. Jako člen obecního za-
stupitelstva města toho jsem povinen toto tvrzení
posl. Hybeše opraviti. Není pravda, že z obce ně
meckobrodské a ze zmíněného důvodu byl někdo
vypovězen. (Slyšte!) Roku 1900 v celku bylo z těto
obce 6500 obyvatelů čítající vypovězeno jenom pět
osob a to vesměs osob obecně nebezpečných a pro
sprosté zločiny trestaných. (Bouřlivé; Slyše! na la-
vicích českých.) Pan interpellant Hybeš by se po-
děkoval, kdyby byla mu na blízku tato individua.
Obec Německý Brod vyřizuje všechny žádost
za přiznání domovského práva co nejliberálněji a při
tom jest žadatelům i radou nápomocna. Také byla
přijata do svazku obce celá řada dělníků. Proto
tvrzení interpellace Hybeše jest, pokud se týče obce
německo-brodské, úplné vymyšleno. (Hlučný souhla
na lavicích českých.)
Poslanec Vychodil navrhuje, aby jeho návrh
na zrušení erárních mýt byl přikázán bez 1. čtení
rozpočtovému výboru.
Poslanec Gross, jako předseda sociálně-politi
ckého výboru, žádá předsedu k vůli výboru, aby ná
vzhy, jež uvádí, bez 1. čtení byly přikázány sociálně
politickému výboru.
Oběma návrhům vybověno; nebylo proti nim
námitek.
Ministr spravedlnosti bar. Spens-Boodlen
protestoval proti nájezdům na některé návladnické
funkcionáře, jež svou kvalifikací a charakterem jsou
bez úbony. Dále protestoval proti nájezdům na stav
soudcovský, jenž požívá největší ochrany svou ne
sesaditelností a nepřesaditelnoslí a jest si vědom, že
se mu »s bůry« nemůže nic státi. Rád prý by, aby
přestal vliv »ze spodu«, neboť ,s hůry« — prý -a
ho nikdy nebylo. (Výkřiky.) Odvolání na svělo-
známého spisovatele tu nerozhoduje, proto že jedná
se o poměrech v Rakousku, kde prý takový úsudel
neplatí a plalili nebude. cibsiesza Bačosnl
Hybeš
Vychodil
Gross
německý Brod
Rakousko
10
article
Posl. Schetcher prohlašuje, že dělné strany
nemohou zůstati déle s nedělnými pod jednou stře-
chou. Zmiňuje se o protokolu, v němž tvrdí se o du-
chovenstvu nejhanebnější věci. (Poslanec Steiní
O spustlicích, ne o duchovenstvu! Vřava.) Není n
tom ani zbla pravdy. (Posl. Iro pokřikuje a dostáv
se do hádky s posl. Gessmannem.) Řečník pro-
hlašuje, že je hloupé, co se řeklo proti duchovenstvu
(Odpor.) Ze 66 případů, uvedených v Schönererově
dotazu, jest jich jen asi 20 z Rakouska a i ty jsou
prý smýšleny. Probírá jednotlivé případy. (Poslanee
Eisenkolb a Wolf křičí: Zrušte celibát !) Řečník
žádá konečně, aby se takové »svinstvo« budoucně do
zápisníků nepřijímalo. (Bravo! — Odpor mezi Vše-
němci.)
Posl, olf polemisoval s vývody ministra spra-
vedlnosti na Steinův dotaz a nazval jednání státního
zástupce chebského zločinem, jehož účastníkem jesi
okr. hejtmanství. Dovozoval, že dolazné právo posla
necké stává se konfiskacemi pochybným. Ať zruší se
88 493. a 487. tr. z. a většina dotazů bude zbytečnou.
Navrhuje, aby se v příští schůzi zavedla debata
o odpovědi ministra spravedlnosti.
Místopředseda Prade dal o návrhu hlasoval
oznamuje, že Wolfdv návzh propadl. (Odpor.
Hlasy: Přepočítat !)
Požadavku tomu výbovuje se: 136 poslancůe
pro a 136 proti návrhu, teda dle 8 61. jedn. řádu
propadl. (Posl. Wolf: Tak se drobí jedno po druhémi
Předseda prohlašuje výsledek vyko na-
ných voleb.
Posl. Woli přečeti zatím seznam poslanců, již
nehlasovali pro jeho návrh a zvolal: Každý jedno-
flivec je za to zodpověden!
Předseda navrhuje příští schůzi n
zejtřek o 11. hod dopol. s dnešním denním
pořadem.
Posl. Kaiser navrhl zvoliti 37.členný po
jišťovní výbor, což přijato a schůze skončena
v 5.25 hod. odpol.
Posl
Steinit
Wolf
Steinův
Wolfdv
Kaiser
Rakousko
Prade
Poslanea Eisenkolb
11
article
Výbor pro pomoc v nouzi zvolil před
sedou posl. Sehreiner a, náměstky dra. Brzoráda
a P. Pastora; — poplatkový předsedou posl
Berksa, náměstky dra. Wolfihardta a dra. Dyka
— sociálněpolitický předsedou posl. dra
Grossa, náměstky dra. Fořta a ryt. Roszkowského
2 zeměděřský předsedou posl. hr. K. M. Zed
witze, náměstky Posche a Povše.
Posl. Maštálka a spol. podali tento návrh
na chránění zemědělských zájmů př
uzavírání celních a obehodních smluv
Se zřením ke špatnému stavu, ve kterém zeměděl
ství se nachází, a v uvážení okolnosti, že koncčné
rozhodnutí o budoucnosti zemědělství našeho spo
čívá ve vybudování celního tarilu, navrhujeme:
Vláda se vyzývá při uzavírání pří-
štích obchodních a celních smluy
zájmy zemědělské s největší roz-
hodností hájdti a za tou příčíno
celní sazby tak upraviti, aby obiln
ceny bylý udrženy na výši, odpoví-
dající zvýšeným nákladům výrobním
kterým podrobeno jest zemědělsty
následkem nepříznivějších poměrů
klimatických a intensivnějšlho zpu-
sobu hospodiřství při opracováván
půdy naproti zemím jiný m.
V ohledu formálním navrhujeme přikázání toholo
návrhu výbor ntrodohospodářskému.
Brzorád
P Pastor
Dyk
Zeda
Posch
Povš
Posl
Maštálek
doktor grosso
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 26. února. (K poměr
polskočeskému.) Hr. Dědušický jako
zástupce p. Javorskéhov předsednictví polského
kola spolu se zapisovatelemy Merunovičem popi-
rají v dnešních vídeňských listech včerejší zprávu,
že se polské kolo vyslovilo velkou většinou proti
politice Körbrově jakovzjevně ceniralistické
prohlásilo se pro opětné sblížení s českou dele-
gací. »Glos Nzrodu«, jenž je dobře zpraven
událostech v polském kole, potvrzuje naopak
dnešním čísle výše zmíněnou zprávu z kola. Dle
toboto lista zabývalo se polské kolo v nedělní
schůzi nejprvé otázkou polské emigrace do Ame-
riky, načež přistoupilo v lajné schůzi ku pro-
jednání politické situnce. »Přes to, že jednání
bylo prohlášeno zatajné« — píše Gt. N. «oo —
»možno přece zaznamenati, že se skoro cele
kolo osvědčilo proti Körbro v
jako zákopníkn obnovené správy
celntralistické, načež se rozhodná
většina kola prohlásila pro z acho-
vání přátelských poměrů s Čech y.«
Taková nálada v polské delegaci musí být
nepřijemna p. Javorskému a jeho nejbližším
nohsledům, čímž se vysvětláje onehdejší článek
krakovského »Czasu«, psaný patrně v samém
presidiu polského kola a vinící nás Čechy, že
svými českýmí dotázy a slůvkem azde !« pra-
cujeme pro uzákoněnívstátní němčiny. Tento
nesmysl, na nějž se polské kolo zmohlo, aby
zastřelo v Haliči svou blamáž, když na uhájení
práv polského jazyka ve sněmovně nenašlo an
jediného slova, vzbudil zasloužený posměch i
polském neodvislém časopisectvu. »Všechno tedy
co se mluvilo a psalo vo zápase živlu germán-
ského se slovanským, ol choutkách Němeů po
slovanských zemích, o prusofilství Schönereroveů
— to vše byly pouhé bajky ! — volá »Gt
Glos Nzroda
Čo
Javorskij
Čecho
Praha
Hradec
ame
Halič
13
article
Nar.« — Němci jsou přítulní beránkové a Če-
chové je provokují a sami jim vnucují myšlénk
o státním jazyku!? Jest to tak makavý nesmysl.
že ho netřeba ani vyvraceti. Kdo čell jen jediný
článek »Czasu« v oné době, kdy se s Čechy
nahože jednalo ještě spravedlivě a následkem
toho se těšili také přízní polského kola, vysměje
se těmto komickým, zlou vůlí diktovaným insi-
nuacím. Ale přes to jsme obrátili k nim pozor-
nost, poněvadž ímplieite zahrnují v so bě
uznání s vévolných německých
choutek. Pan Javorský chce takovým způ-
sobem připraviti veřejné mínění k novým kou-
skům, jež mohou skončiti hlasováním polských
poslanců pro uzákonění státní něměiny, vynu-
cené od Čechů! Ale ať se nemýlí; jeho vývody
chybily se cíle, vyvolávajíce s jedné strany
úsměv politování nad státníky, látajícími po-
dobné nesmysly, s druhé strany však otvírajíce
oči i tém Polákům, kteří se ve své naivnosti
mohli nadíti čeho do politiky, řízené »milova-
ným předsedou«.
Němec
Javorská
Čecho
Polák
Nara
Čechy
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
an itedisln
Z Pozňnnska.
sn ada a Dop. V ON. D
(ski.) Sensačná zpráva došla z Vratislavi
že tamní vojenské velitelství zařídilo mezi vo-
jáky polskými, odbývajícími službu vojenskou,
vyšetřování pro nějaký komplot nebo něco po-
dobného. Vojákův polských vyptávají se, není-l
to pravda, že mezi nimi jsou takoví, kteří vy
bízejí své soudruhy, aby v případě války Ně-
mecka s Ruskem uteklí k Rusům. Úřady vojenské
dověděly se, že taková agilace mezi vojáky exi
stuje. Vyšetřování i výslechy byly velmi přísné.
ale není známo, dopátrala-li se vláda původu
redo
té agitacei
S touto zprávou souvisí také to, že ně-
mecká tisková kancelář v Poznani rozeslal
všem německým listům článek o »propagandě
panslávské mezi Poláky poznaňskými. Charakte-
ristické jest, že článek otiskly jenom svobodo-
myslné listy německé, a tisk hakatistův o tom
mlčí. Relace byly také poslány do Berlina o tom
»novém zjevu«, jenž rozhodujícím kruhům ber-
linským zdá se překvapujícím, neboť vláda pruská.
nemajíc důkladných informací od zdejších úřad-
níkův hakatistův, byla jista, že Poláci vždycky
dají přednost panování německému před ruským
a že nenávisť jejich k Rusům bude trvati věčně
Va německých kruzích vojenských zas pokládalí
za fakinm, že Polácí ve vojně rusko- německé
odehrají vážnou úlohu, zvlášté Polácis rušlí, kte
rých se užije proti Rusům. oa V ckruzích vojen-
ských je známa brošura »Der nordpolnische
Kriegsschauplatz«, sepsaná jištým vysokým dů-
stojníkem pruským při generálném štábu, kde
se Polákům nabízí obnovenis království polského,
očividně bez Poznaňska, Slezska“ a Gidánska,
budou-li státi po straně pruské. Strategovéa
taktikové pruští vědí, jaké výhody půškytuje
vojsku sympatie obyvátelův krajů, kde je válk
a proto na těchto sympaliích i službách pol-
ských jim záleží.
Dop
Rus
Polák
Rusko
Poznaň
Berlín
Poznaňsko
Slezsko
15
article
Mezi Poláky pruskými sympatie k Rusům
nejsou již nic nového. Na Slezsku, kde boj je
nejkrutší a kde Poláci nejvíe omezováni ve
svých právech, slezští Poláci jsou v stálém
výminečném stavu — slavofiiské sympatie i ruso-
filism jest jiže hlubokým citem.
bvroc
Ve Slezsku tradice slovanské vždycky byly
silné, Němce i vládu pruskou vždycky tu znali
lépe než v jiných zemích polských pod pruským
jhem, ale největším buditelem rusofilskýchí proudů
je kardinál dr. Kopp, biskup vratislavský.
Již před několika léty, kdy dr. Kopp na-
řídil německé vyučování náboženství v i církvi,
odbyla se porada vlastenců slezských v Rati-
boru, kde usneseno vystoupiti z církve katolické
i přijmouti pravoslaví. Již byla také vyvolena
deputace, která měla vyjednávati s konsulem
ruským ve Vratislavi o pomoc duchovnou, ale
věcneuskutečníla se, neboť se ukázalo, ža konsul
ruský ve Vratislavi není Rus, nýbrži zuřivý
Němec, jenž by zajisté pomoc všelikou odmítl.
Vlastenci slezští chtěli to všechno ujednati
legálně i veřejně, neboť v Prusku je volnost
vyznání a pravoslavná eírkevamusila by býti
slátem uznánu.
Polák
Rus
Němec
doktor
Kopp
Slezsko
Rat
Vratislav
Rus
16
article
Hakatistům není to po chuli, že vláda ber
Ilnská obdržela informace o těchto rusofilských
proudech.v Ještě před několika týdny psal haka-
tistieký orgán »Posener Zeitung“, že Poláci prušt
mají děkovati bohu, že nejsou pod sknutem
ruským«, načež odpověděly polské listy,že
sknut ruský« je nesmysl, že Polákům pruským
vodyv sbeeb a
je nejhůře.
Agitäce rusofilská na Slezsku proto tak ve-
lice znepokojuje vládu, že má, po vojenské
stránce význam veliký, neboť Slezsko vu případo
vojny s Rusem je nejeitlivějším bodem krá-
lovství pruského. Kdyby Rusové dobylí část
Slezska, to již zde mají dva břehy řeky Odry
a na pochodě do Berlina neměli by překážel
vodních ani pevností, nebo Vratislav není pev-
ností, naopak jdouce na Poznaňsko, měli by
Vislu, Vartu i Odru a pevností Toruň, Poznaň.
Kestřín. Slezsko má také velikou strategickou
cenu pro dostatek uhli, potřebného k železničné
dopravě. Proto tak veliký význam má pro bu-
doucí vojnu, jaké smýšlení má tamní lid i tamn
vojáci, kteří jsou jádrem šestého sboru slez
ského.
Odtud tak veliké znepokojení! Třeba tak
věděti, že na Horním Slezsku jsou obvody, kde
polská národnost obnáší 90 procent počtu oby
vatelstva.
Jako zvěsť významnou oznamuji vám tské
že zde kolují pověsti, že v kruzích poslaneckých
v Berlíně mluví se s velikým nepokojem o ny
nějších napjalých poměrech mezi Ruskem
Německem. Zvěsti tyto došly sem od polskýel
poslanců z Berlína.
Ilnská
Polák
Rus
Slezsko
Odra
Berlín
Poznaňsko
Toruň
Poznaň
Rusko
Německo
Posener Zeitung
17
article
Přednáška o Slezsku v Plzni.
(Pův. zpráva » Nár. Lisiů«.)
Přednáška o Slezsku v Plzni.
(Pův. zpráva » Nár. Lisiů«.)
(Pokračování.)
»Hasičský věstní ke vydává od roku 189
předseda zemské české jednoty hasičské ve Slezsku
nadučitel p. R. Gudrich v Raduni u Opavy. List není
čistě odborný, nýbrž snaží se o výchovu hasičstva
i v ohledu národním. Pracuje, bohužel, s deficitem
Tiskne 600 ex.
Dlužno dodati, že i Čechové v Pruském Slezsku.
rozdělení od Opavska řekou Opavicí, mají svůj ča-
sopís. Jsou to »Katolické noviny«, založené
v roce 1893, tištěné švabachem v 900 ex., jsou ří-
zeny kaplanem Hlupkem v Hučině a jsou dosti ob-
líbeny a čteny na rakouské straně. Tísknou se
v Ratihoři.
Z mimoslezských českých listů zastoupeny jsou
ojediněle snad všechny katolické, konservativní, svo-
bodomyslné, radikální, sociálně-demokratické. Levné
opatřování pražských a jiných mimoslezských časo
pisů obstarává čile akadem. spolek »Opava«. Výběn
časopisů, které má spolek k disposici pro Slezsko.
vykazuje jednu vadu: že je příliš pestrý. Kdyby nás
lid ze všech stejně chtivě ssál, vypadalo by to i ve
Slezsku hedně pestře. Štěstí celkem je, že se k této
novinářské akci chová dosti netečně. Lépe se m
zamlouvá nová praxe studentů, naváděti lid, aby sám
už platil knihy a časopisy.
R Gudrich
Čecho
Slezsko
Plzeň
Raduň u Opava
Opavsko
Opavice
Opava
18
article
3. Podniky vydavatelské, spolky
knihovny, přednášky. Spolkaření s
u násorozmohlo, jako kdekoli jinde v českých krajfch.
V Opavě samé má sídlo 17 spolků českých, tak že
jeden český spolek připadá tu asi na 140 lidí. Jinak
máme ve Slezsku dva podniky vydavatefské, dva
spolky po výtce osvětové, jeden spolek pro zakládání
kniboven, jeden spolek slezských akademiků, ústřední
spolek učitelský se krajinskými jednotami, čtyři spolky
pěvecké, jeden divadelní, osm sokolských, ústřední
hospodářskou společnost s třemi okresními a 86 míst-
ními čtenářskochospodářskými spolky čí bestdkamni.
dvě řemeslnické jednoty, zemskou hasičskou jednotu
s šesti župami a 65 místními sbory, asi 20 spolko
a odborů dělnických, čtyři politické, 24 lidumilných
i řadu hospodářských organisací, které mají rovně
svůj národní a osvětový význam.
Z podniků vydavate]ských jeden, »Ky
tice«, odchodem svého původce ze Slezska roku 189
zanikl asi definitivně. Vydal 3500 spisů pro lid. Druby
»Vlastivěda Slezska« roku 1894 v činnosti
své ustala z podobné příčiny. Vydala čtyři cenná díla
mezi ními dva svazky dějin a čásť. topografie Slez-
ska. V činposti trvá dnes pouze»S lezsk á k ro
Opava
Slezsko
spolek knihovna
spolek český
19
article
V Praze, 26. února.
nika« založená roku 1890 a dosud vydávaná panem
drem. Frant. Slámou v Brně. Vydává ročně pět
laciných knížek zábavného a poučného čtení pro lid
Je to podnik dobrý, ale nedaří se mů, jako se nebude
dařiti literárním podnikům ve Slezsku vůbec, doku
nebudeme míti řádně a obchodnicky organisovaného
trhu. Ten nám naproslo schází. Vznikly už pověsti.
že nedostatkem zájmu a podpory zanikne.
Speciálně o světové spolky json dva, jeden
na Opavsku a druhý na Těšínsku.
Starší »Matíce Opavská« působí od roku
4877. Ona r. 1883 založila české gymnasium v
Opavě, které pak Ústřední Matice školská
převzala, zřídila a pomocí Ústřední Matice od roku
1896 vydržuje českou průmyslovou pokračovací školu
v Opavě, zřídila museum, zakoupila pro ně a pro
české spolky v Opavě dům, vydává pro své členy
»Věstník« s cennými příspěvky dějepisnýmia
národopisnými, kulturními přehledy ze Slezska. Vedla
toho založila po venkově řadu knihoven a vydržuje
v Opavě lidovou knihovnu. V poslední době po-
někud zemdlela. Přestavbou svého domu, přístavbou
místností pro museum a nákladem na pokračovaci
školu ocila se v peněžní tísni, která všecku ostalní
činnost podlamuje, Členů vykazuje přes 500, číslo
to však je velmi pohyblivé.
František
Sláma
Praha
Brno
Slezsko
Opavsko
Těšínsko
Opava
český spolek v Opava
20
article
Přednášek od let nepořádá
Mladší její sestra »Matice Osvěty lido vé-
začala činnost svou na Těšínsku teprve r. 1899, ale
hned při prvním rozmachu velice slibné úspěchy vy-
kazuje. Zřídila posud českou školu ve Frýdku, letos
od Ústřední Matice školské převzatou, a českou školu
v Lazech, mateřskou školku na Polské Ostravě, pod-
poroje některé jiné školky a studujíci, založila jen
v loni 4 knihovny, uspořádala tkalcovskou výstavu.
Vydala krátkě dějiny Těšínska a vydává »Sl e z s ký
kalendář«, který vychází pátý rok. Má 5 zaklá-
dajících a 78 přisplvajicích členů, damský, velice
čilý odbor v Těšíně a 5 jiných odborů (ve Frýdku,
Dohré, Michálkovicích, Polské Ostravě a Lazech)
s 379 členy. V odhorech konají se pilně přednášky.
Polsko-pstravský jich měl loni 9. Příjmů měl spolek
s odhory na 10.000 K, které sešly se na příspěvcích
a darech. Mezí dárci zaznamenává i mecenaše
zesnulém majíteli domu Rakovi v Těšíně, který
odkázal 2000 zl.
Těšínsko
Frýdek
Lazy
Ostrava
Těšín
Dohrý
Michálkovice
Matica
Rak
21
article
Knihoven čítáme přes půl druha sta : zvláště
spolkových, farnich a školních, Z nich založil nebo
rozmnožil »Spolek pro zakládání knih -
van« od r. 1891 na 90, Matice opavs ká« přes
40, akademický spolek »Opava« 20, Matice osvěty
lidově v Téšfně 10, Ústř. losp. společnost 20. V ně
kterých se pílně čte, některé nedostatkem péče leži
ladem. Bdělejší kontrola, od zakladatelů pohnala by
je k čilejšímu životu: B)28t
Přednášky kromě hospodářských trpí neorga
nisovanoslí, Přednášívá se ve spolcích. čtená řských
nebo hospodářských pro členy, obyčejně za slab
návštěvy. Přednášek veřejných, tolik potřebných
koná se málo. Účjnek by měly, zvláště v obefch
kolem Opavy, lidnatých, ale nikdo se toho nechápe.
Jedni se tomu vyhýbají z pohodlnosti, druzí z přetí-
žení praci třetí z obavy že by to potom všecko na
nich uvázlo. Máme my těch opravdových, svědomi-
tých pracovníků ve Slezsku ještě mnohem méně než
v jiných částech českých vlasti! Ukážel li někdo větší
borlivost a ochotu, uvali se naň pak vše, takže
v samě práci utone a nic nevykoná. To zejmena
plati o našich učitelích na venkově, kterým vedle
kněží případá hlavní výchovný úkol mezi lidem. Na
učitele vedle obecního písařství uvalí se všecky spol
kové fankce. S těmi pak krutě zápasíy tak že mu na
jiné, na př. přednáškové akce nestačí ani času.
Divadla pro vzdělání lida a třibení vkusu
důležitá máme jen ochotnická. Několikráte navštívi
Slezsko ředitel Choděra ne svou společností
podobně uspořádal ředitel T Fnka několik předst
vení v Těsíně.
(Dokončení.)
Choděra
Opava
Téšfn
Slezsko
Matica
22
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
l— Rekruti. Sníh pomalounku mizí z poli,
co nevidět ozve se v nich skřivánek a do
kraje rozletí se ze zimního úkrytu ptacívo, jež
nepadlo za oběť dlouhým mrazům a s nim
rozjedou se po království slavné assentní ko-
mise, aby na základě zákona doplnily mezery
v ariádě. Na základě zákona ? Však zákon ten
musi být odhlasován kompetentním zákonodár
ným sborem a k tomu je nejvyšší už čas. Př-
pravy jsou ovšem již všechny vykonány, jdetu
pouze o slovičko »přijato«, které třeba pro-
nésti parlamentu, aby rekrutýrka mohla býti
provedena. Do desátého března musí státi se
onen zákon skutkem. Není tedy k tomu již ani
čtrnácte dnů a vídeňská sněmovna, jak známo,
není zvyklá pracovati rychle. Vláda stává se již
nervosní a usiluje všemožně o to, aby vše
ostatní i pilné návrhy proti znění jednacího
řádu byly odstaveny a na jednací pořad aby
se dala předloha o nováčeích. Předseda svolává
předsedy klubů a klubečků ku poradám, jak věe
narafičit, aby zmíněná předloha byla v čas pro-
jednána, kluby se radí, jak jednaeí řád šikovně
interpretovat, aby došlo k tak zvané — děl-
nosti. »Dělnost« parlamentní znamená totiž ve
Vídni vyřizovat předlohy vládní a potřeby lidu
oddalovat a odkazovat do archivu. Toť se ví,
že nejdůležitějším činitelem ve věci té jsou po-
slanci čeští, na ně největší činí se nátlak v této
věci. Rozhodnuti, které bude míti dosah snad
větší, než se zdá, státi se musí již ve dnech
nejbližšřch.
Vídeň
23
article
— Významné dílo francouzské o r
kouské otázce. Zalím jeh stručně zazname-
náváme vydání knihy, která zajisté způsobí ne-
malý rozruch v politickém a novinářském světe
evropském. Je to dlouho již připrarovaná
často ohlašovaná kniha André Chéradam a
»L'Europe et la Question d'Autri ch
au seuil du XX. siee« (Evropa a ra-
kouská otázka na prahu XX. stoleti). Objemné
dílo ve formátě velké osmerky, o 426 str., se
14 mapami a 4 faesimile, vyšlo nákladem známé
firmy Plon-Nourrit Co. v Paříži. Jmeno au-
tora má pro nás soukromě sympatický zvuk.
Nás list upozornil již mnohokrůte na neobyčejně
seriosní a pronikavou propagandu věci české
prováděnou ve francouzských kruzích politických
a v tisku pařižském mladým a skvělým publi
cistou Chéradamem. Tento publicista patři mezi
nejdůkladnější znalce Rakouska a Slovanstva ve
Franeii. Uveřejňuje již po několik let výsledky
svých studií a cest, své křitiky a názory o po
stavení Francie k cizině, o otázce češké, o Slo
vanech rakouských i balkánských, o otázce el
saskolotrinské, vůbec o všech těch otázkách.
jež zajímají a vzrušují osvícené vlastence fran-
couzské zneklidněné rostoucí výzývavostí pan
germánskou. Článký Chéradamovy v »Eelairue
Chéradam
Chéradamův
Evropa
Paříž
Rakousko
Francie
PlonNourritánie Company
le Question d ' Autri ch
24
article
v »Echo de Paris«, v »Le Journal« i v různých
revních vzbudily často neobyčejnou pozornost.
Velké a jak jsme se přesvědčili neobyčejně dš-
kladné dílo »Evropa a otázka rakouská« učiní
jmeno mladého spisovatele evropsky pro-
slulým. My pak jsme povinni vděčně a radostně
uvítati dílo toto, jež tak významně a mocně háji
spravedlivou věc českou, neboť Chéradame je
naprosto přesvědčen — jako všichni moderní
evropsky vzdělaní politikové francouzští, ktel
pohlížejí za hranice s úzkostí a pozorností, jak
zejmena Paul Deschanel — že otázk
česká je vlastně otázkou fran-
couzskou. Doporučujeme všem přátelům
styků česko-francouzských, všem našim spolkům
a čítárnám, aby nemeškali zaopatřiti si vynika-
jící spis tento, který lze obdržeti v knihkupectní
Topičově. Obšírné pojednání a výtah z knihy
Cháradamovy přineseme v nejbližších dnech.
Paris
Chéradam
Deschanel
Topičův
Evropa
25
article
— Kluby občanské. Malostranský
oběanský klub má dne s ve slředu
večer valnou hromadu v místnostech besedních.
Hojná účast členstva jest žádoucí. — K. 1 ub
voličů novoměstských. Správní
výbor koná dnes ve středu o 8. hodině večerní
»U Brejšky« důležitou schůzi.
— Z musea království českého. Valné
shromáždění Společnosti musea krá-
lovstvi českého koná se zejtra ve
čivrtek o 5, hodině odpolední v musejní budově
s programem: 1. Zpráva jednatelská za přesešlý
rok. 2. Doplňovací volba dvou členů správního
výboru. 3. Volha tří revisorů sbírak musejních.
4. Volba tři revisorů účtů. 5. Přednáška vlád.
rady p. dra. V. V. ryt. Tomka: »Paměti o
stavu Společnosti musejní v letech padesátých.“
Pp. členové Společnosti musejní se žádají, aby
k valnému shromáždění dostavili se v počtu
nejhojnějším.
— Rodinné zprávy. Paní Klementina
Rabasová, roz. Bartmanno vá, spolumaji-
telka dvora a realit a pan Václav Rabas, vo-
jenský úřadník intendance 10. pěší divise v Josefově
n. L., slavili dne 16. února t. r. svůj sňatek man-
želský.
— Úmrtí. Včera ráno zesnula v Praze po
dlouhé trapné nemoci slečna Matylda Klaba-
nova, dcera strojmlstra v lázních Eliščiných v Praze,
u věku 32 let. Pohřeb konati se bude ve čtvrtek dne
28. t. m. o 1/23. hod. odpolední z ústřední síně na
Olšanech. — V neděli zemřel náhle ve Velkém Po-
říčí p. Leopold Pick v 65. roce věku. Pohřeh
bude dnes o 1/23. hod. na isr. hřbitov v Náchodě.
Odjezd z Poříčí o 1/41. hod.
Brejšek
Tomek
Rabasová
Rabas
Klaba
Pick
Josefov
Praha
Olšany
Náchod
malostranský oběanský klub
muzeum království
muzeum krá
Eliščin
26
article
— Intervfew s paní Sohrattovou. »Wiene
Algemeine Zeitunge přináší ve svém včerejším list
telegrafickou zprávu o rozmluvě, kterouž měl zá-
stupce »Berl. Localanzeigru« s pl. Schratiovou, bý-
valým členem dvorního divadla ve Vídni, odkudž
prý byla intrikami různého druhu vypuzena. Řečená
umělkyně vypravovala především o svých stycích
k zesnulé císařovně Alžbětě slovy největší úcty a ob-
divu. »Vysoce ušlechtilá paní tato,« pravila pí. Schrat-
tová, »byla mojí milostivou příznivkyní a přítelkou.
V neklidu svých duševních i tělesných útrap, kteréž
ji rok co rok pudily z místa na místo, bylo jí útě-
chou, vědělarli, že dobrá paní veselé mysli císaře
obveseluje, vyprávěním a předčitáním přívětivé ho-
diny mu chystá a jej provází na jeho procházkách
v schönbrunském parku, kde z rána pívával kariovar-
skou vodu, paní, o kteréž věděla, že své postavení
důvěry nikdy nezneužívá ani k intrikám ani k pro-
tekcí. Každého roku z jara měla jsem z dvorního di-
vadla dovolenou, abych císařovně donesla první břez-
nové fialky do Jedlové či Terriletu, anebo kde se lcí-
sařovna právě zdržovala i abych prodlela několik
dnů pobliže vznešené paní.« Po té vyslovila se paní
Schrattova o poměrech při dvorním divadle. Za Lau-
ba prý se členové mnoho naučili, za Dingelstädta
to ještě tak tak šlo. Pan Schlentber však dnen
přednáší herečce o její úloze tak a druhého dne zas
jinak, tak že ubohá osoba prý na konec neví, jak se
zachovat.
Sohrattová
Berl
Alžběta
Terrilet
Schrattův
Schlentber
Vídeň
schönbrunský parka
Lau
Wien Algemeine Zeitunge
dvorní divadlo
27
article
— »Salonní beťáři«. Včera sdělili jsme dle
»Esti Ujságu« neuvěřitelnou událost, kteráž se přího-
dila o domácím plesu u jisté přední aristokratické
rodiny peštské a svědčí o výstřední brutálnosti zlatě
mládeže peštské. »Esti Ujság«, který o věci přinesl
úvodní článek pod názvem »Salonní beťáři«, přímo
appelloval ministra vyučování, aby se postaral o lepší
výchovu zlaté mládeže peštské, i dostalo se mu již
od vládního »Budapesti Hirlapu« odpovědi. »Budap.
Ujsága
Ujság
Budapest Hirlap
28
article
Hirlap« tvrdí, že na základě informací s nejkompe-
tentnější strany a od velmi vážných mužů, kteří se
zábavy účastnili, není ani zbla pravdy na po-
věstech těch, ovšem po celém měsítě roz-
šířených. Zábava, o niž se jedná, minula prý na-
prosto korrektně a bezůhonně
— Z městské rady pražské. (Schůze v úterj
dne 26. února.) Živnostenská banka jako majitelka
býv. kralodvorských kasáren předložila projaka. na
úpravu výšky rovinné a okoli Prašné věže; projekt
bude projednán technickou komisí a anketou, která
se touto záležitostí již zabývala. — Místodržitelství
zaslalo pozvání ke komisi na stavbu akadem.
gymnasia na Starém městě, která bude ko-
nána dne 2. března; rovněž byly zaslány k nahléd-
nutí duplikáty plánů. — Pan náměstek starostův dr.
V. Frič odevzdal paní Františce Leclairové roz. Zvě-
řinové a velebné matce, Marii Ignacii Rabasové, před-
stavené řádu sv. Alžběty, stříbrné medaile, sborem
obecních starších v uznání jejich zásluh jim udě-
lené. Od obou tlumočeny radě městské písemně díky.
— Slib měšťanský složil p. Al. Beneš, hostinský. —
Pan městský rada Kasalický přednesl návrh pravidel
o zsopatřování úřadníků pražských
ohecních plynáren; pravidla byla v hlavních
zásadách schválena a hudou předložena sboru obce-
ních starších ke schválení. — Pan měst. rada Brož
sdělil, že komitét městského musea obrátil se na ge-
nerálního opata kláštera strahovského, by do sbírek
musejních propůjčil z bohaté knihovny strahovské
některé tisky pražské, které ve sbírkách musejních
scházejí. Žádosti té bylo vyhověno a budou do
musea propůjčeny některé tisky z r. 1510—1712.
doktor
V Frič
Leclairová
Marie
Ignacio
Rabas
svatý . Alžběta
Beneš
Brož
Hirlap
29
article
Usneseno vzdáti gener. opatu dru. Zikmundu Starému
díky rady městské. Dále vysloveno uznání za přiči-
nění ke zdaru této záležitosti členu kuralozicpanu
dru. Zahradníkovi. — M. r. pan dr. Kühn navrh,
aby přístav holešovický po odplutí ledu bžl vyloven,
rada městská usnesla se dohodnouli še o lom
s Prvním rybářským kiubem. — Čestnémus prčšťanu
král. hlav. města Prahy, bývalému rakouskému mi-
nistru dru. A. Schöfflovi ve Štutigartě zaslán byl
blahopřejný telegram k 70letým narozeninám.
— Návštěva českých techniků v Kutné
Hoře. Ve dnech 14.—17. února t. r. zavítalo do
Kutné Hory vedením prof. dra. Julia Stoklasy a
prof. K. Preise asi 70 posluchačů chemie na české
vysoké škole technické. Po vřelém přijetí a uvítání
panem místostarostou Doskočilem vešli hosté do Vla-
ského dvora, kdež pan prof. Ot. Hejnic podal jim
historický výklad o bývalé královské residenci. Večer
pořádán byl k poctě hostí Měšťanskou besedou přá-
telský večírek s přednáškou pana prof. dra. Sto-
klasy »O vývoji organismů na povrchu zemském
a jich výživě«. V přednášce své promluvil řečník
o původu, postupném vývoji a nastávajícím konc
živoucích bytostí naší země. Po přednášce následo-
vala animovaná volná zábava. Druhého dne pro-
hlédli si výletníci kutnohorské doly, tabákovou to-
várnu a městský pivovar, kdež jim byla vystrojena
hostina. Do Prahy vrátili se třetího dne.
— Z okresního zastupitelstva na Král.
Vinohradech za rok 1900 jsou od 1. včetně d
14. března v úřadních hodinách veřejně k nahlédnut
vyloženy.
— Z Michle. (Zastupitelstvo obe
Michle) má řádnou schůzi zejíra ve čtvrteke
3. hodině odpol. v obecní úřadovně.
— Cenami vyznamenané plány na úpravu
Malé strany. Ve včerejší schůzi městské raty
pražské byl sdělen výsledek poroty ku posouzen
plánů, došlých v konkursu na úpravu Malé strany.
Starý
Zahradník
doktor
Kühn
A Schöffl
Štutigarta
Stoklasa
profesor
K Preis
Doskočil
Otakar
Hejnic
Král
Praha
Kutná hoře
Kutná Hora
Vinohrady
Michle
český vysoký škola technický